s e z ó n a / R Y T M U S programový list PŘÍTOMNOSTI

Transkript

1 2 s e z ó n a / R Y T M U S programový list PŘÍTOMNOSTI

2

3 Přítomnost současná a doufejme, že i budoucí R Y T M U S Možná někdo řekne, že to, o čem píši, patří spíše na valnou hromadu Přítomnosti. Na takovýchto fórech ovšem padne tolik slov a vět, aniž by byly mnohdy náležitě vnímány. A tak, protože litera scripta manet, doufám, že těch pár myšlenek a informací vtělených do tohoto úvodníku, bude působit pregnantněji. Jako již několik let sloužící člen výboru Přítomnosti mám za to, že spolek v současné době prožívá z hlediska vlastního fungování jedno z nejlepších období. Především se stabilizovala administrativně správní oblast a to především díky nové jednatelce, paní ing. Věře Kratochvílové, bez jejíž systematické práce se neobejde příprava žádostí o granty i jejich vyúčtování, příprava smluv s interprety, a řada dalších věcí souvisejících s ekonomikou. Profesionální a zcela koncepční podobu má i dramaturgie koncertů (díky, Pepo Marku!) a celkové usilování desetičlenného výboru moudře zastřešuje díky svým lidským vlastnostem a nepochybně i mnohaletým kantorským zkušenostem Oldřich Semerák. Zdá se, že se podařilo najít systémové řešení pokud jde o pořizování zvukových záznamů jednotlivých koncertů a také se zlepšilo organizační zajištění vlastních koncertů (prodej vstupenek, programů a Rytmu) díky již jmenované paní ing. Kratochvílové a jejím dvěma dcerám. V neposlední řadě v této souvislosti nutno zmínit perfektní kustodní služby zkušeného praktika pana Lováse. Fungují solidní internetové stránky (zasloužil se o ně nový a mladý člen výboru Petr Hanzlík), vydává se programový věstník Rytmus, který by časem mohl navázat na tradici prvorepublikového Rytmu, jako určité časopisecké platformy pro současnou hudbu. Jeho hlavním posláním je ovšem přehledné zmapování celé koncertní sezony, která zahrnuje od října do dubna následujícího roku celkem 10 koncertů, což dokladuje, že Přítomnost je pravděpodobně jediné společenství pro soudobou hudbu, které téměř po celou koncertní sezonu pravidelně obohacuje svými koncerty pražský hudební život. Aby bylo komu předat hořící štafetu Přítomnosti, snaží se sdružení získávat nové členy mezi mladými umělci např. počet nově příchozích mladých skladatelů se blíží deseti a prohloubení kontaktů s mladou uměleckou generací mají napomáhat dva mimořádné koncerty Přítomnosti (nad rámec zmíněných deseti koncertů v sezoně) věnované skladbám mladých autorů-studentů skladby na Pražské konzervatoři a Konzervatoři Jaroslava Ježka, od loňského roku pořádáné v Muzeu Antonína Dvořáka. To je asi ve stručnosti přehled aktiv spolku, jak je vidím já. Je ovšem řada věcí, které lze v činnosti Přítomnosti zlepšovat a obohacovat: Základním imperativem je zvyšování návštěvnosti koncertů. I když oproti minulým letům návštěvnost mírně stoupla, o posluchače je nutno stále usilovat. Přítomnost je sdružením zcela otevřeným a nezřídka zařazuje skladby nejrůznější stylové orientace, včetně autorů zahraničních. Nicméně většina českých autorů zde sdružených, jejichž díla především zaznívají na koncertech, směřuje svojí hudební řečí do oblasti, které říkám komunikativní moderna. Je to hudba, která jde za posluchačem, na jednu stranu se nezříká nejrůznějších zvukových možností, jež postupně přinášelo celé 20. století, ale nikdy nerezignuje na hudební přirozenost, spontaneitu, logiku formy, melodičnost a v tomto smyslu navazuje na nejživotnější 3

4 Přítomnost současná a doufejme, že i budoucí hudební směry, které přineslo 20. století. Tato hudba může být velmi dobře prezentována v dramaturgii tzv. integrovaných koncertů, tedy koncertů, jejichž dramaturgie je tvořena napříč hudebními slohy. Příkladem takové dramaturgie může být např. koncert Česká a francouzská hudba v proměnách staletí, konaný v letošní sezoně 10. prosince 2008, kdy v podání harfistky Kateřiny Englichové a Dua BeNe (flétnistka Jana Neubauerová- Bošková a klavíristka Eva Benešová) zazněly v rámci jednoho koncertu díla z období klasicismu (F. A. Boieldieu či J. L. Dusík), neoklasicismu 20. století (E. Bozza a F. Poulenc) a díla českých současných autorů (R. Rejšek, L. Sluka a E. Douša). Zatím je tato forma koncertů využívána v dramaturgii spíše ojediněle, ale vidím v ní velkou perspektivu, jak z hlediska posluchačského, tak z hlediska toho, jak se snažit současnou tvorbu vyvést z jakési uzavřenosti do sebe a narušit obecně sdílené povědomí, že současnou hudbu lze prezentovat jen v izolovaných koncertech či hodně pozdě v noci vysílaných rozhlasových relacích tvořených výhradně soudobou hudbou. Co by Přítomnost neměla také opustit a případně dle ekonomických možností i trochu rozšířit, jsou koncerty prezentující českou meziválečnou modernu, tedy hudbu českých autorů dvacátých a třicátých let 20. století, jíž jsme dnes mnoho dlužni. Příkladem takového koncertu, jenž měl mezi přítomnými mimořádný ohlas, byl zahajovací koncert sezony Iša Krejčí a hudební skupina Mánesa. V nastudování houslistky Ivy Fleischhansové-Butler a klavíristy Tomáše Víška zde zazněly skladby Išy Krejčího, Františka Bartoše, Pavla Bořkovce, Bohuslava Martinů a Jaroslava Ježka. Další cestou za získáváním nových posluchačů by mohly být koncerty skladeb komunikativní moderny (ev. s průvodním slovem či besedou s autory) zaměřené zejména na středoškolskou mládež. Přítomnost již také několikrát zkusila spolupracovat (s dobrým výsledkem) s pražskými ZUŠ či Pražskou konzervatoří či Kühnovým dětským sborem. Šlo zpravidla o předvánoční, velmi pěkně navštívené koncerty, které přilákaly i mladé posluchače. Je i řada dalších možností, jak oživit dramaturgii - koncerty spojující poezii a hudbu či koncerty sahající dramaturgicky do jiných žánrů, např. chanson apod. Důležitým momentem je i spolupráce s jinými skladatelskými sdruženími. Standardizovaná je účast Přítomnosti formou jednoho koncertu na Dnech soudobé hudby pořádaných vždy na podzim Společností skladatelů AHUV. O spolupráci s mimo- 4

5 Přítomnost současná a doufejme, že i budoucí pražskými tvůrčími centry bylo usilováno, tady ale většímu záběru budou stát v cestě ekonomické možnosti spolku. Za zvláště důležitou lze považovat prezentaci Přítomnosti mezi co nejširší hudební veřejností. Doposud nejvíce pomáhal Český rozhlas, stanice Vltava (loni např. několikadílný pořad ze skladeb členů Přítomnosti v rámci Hudebního fóra) a také časopis Týdeník Rozhlas, kde v loňském roce vyšel rozhovor o činnosti spolku s někdejším předsedou Přítomnosti Pavlem Trojanem. Tuto spolupráci je nutno udržet a dále kultivovat. Veřejné prezentaci jistě napomáhají i pravidelné sloupky o Přítomnosti v Hudebních rozhledech mající charakter námi placené inzerce. Nicméně za mimořádně důležité bych považoval proniknutí do některého z televizních pořadů o kultuře (Události v kultuře, Terra musica apod.) a také do kulturních rubrik některého z klíčových deníků - Právo, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny. Veřejné prezentaci velmi napomáhá vcelku bohatá edice CD s nahrávkami skladeb členů Přítomnosti pořízenými přímo na koncertech. Duchovním otcem a realizátorem myšlenky zaznamenávat provedení skladeb na jednotlivých koncertech byl ing. Ivan Englich. Zdá se, že pro zachování kontinuity této výborné myšlenky jsou vytvořeny základní podmínky, byť v novém personálním obsazení. Je řada dalších věcí a úkolů, o nichž by bylo možno hovořit, např.o udržení stálého okruhu interpretů, kteří jsou ochotni za poměrně skrovných honorářových podmínek účinkovat na koncertech Přítomnosti, či jak více spolupracovat s mladými interprety nebo jak dále využít někdy opravdu mimořádně dramaturgicky zajímavé koncerty, aby nebyly takříkajíc na jedno použití. V oblasti snů zatím zůstává i produkce orchestrálního (symfonického) koncertu. Ovšem, bohužel, i v hudební kultuře platí, že o peníze jde až v první řadě a těch je jen tolik, kolik granty dovolí. Nicméně realita doby je taková jaká je a na nás, činovnících Přítomnosti je, jednak poděkovat Ministerstvu kultury ČR, Magistrátu Hlavního města Prahy, Českému hudebnímu fondu a Hudební nadaci OSA za finanční podporu našich koncertů a zároveň usilovat nadále o to, aby více než osmdesátiletá tradice spolku zůstala zachována. Je to naše povinnost a morální odpovědnost mj. i vůči těm, kteří Přítomnost kdysi zakládali a počátkem devadesátých let obnovovali a dnes již nejsou mezi námi 1. ledna 2009, Doc. Mgr. Eduard Douša, Ph.D., místopředseda Přítomnosti 5

6 Luboši Slukovi k osmdesátinám... V koncertních sálech a v rozhlasovém vysílání se často setkáváme s hudbou a někdy i osobně s významnou osobností české hudby. Dnes je to Luboš Sluka. Jeho hudební talent se zřejmě rozvíjel působením rodinné tradice a později studiem na konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze (absolutorium v roce 1959). Původním domovem našeho jubilanta bylo východočeské Opočno. Po narození zde žil do svých dvaadvaceti let. Praha se mu stala domovem po roce 1950, ale i dnes se do podhůří Orlických hor rád a často vrací. V Praze studoval Luboš Sluka skladbu u profesorů F. Píchy, M. Krejčího, J. Řídkého, P. Bořkovce a V. Trojana, oddělení dirigentské u B. Špidry a A. Klímy. Získal zde hluboké znalosti v uměleckých oborech a bohaté zkušenosti ve vedení hudebních těles a institucí. Tvorba Luboše Sluky je bohatá a mnohostranná, vždy sledující nejlepší tradice novodobé české hudební kultury. Výrazové prostředky vycházejí z rozšířené tonality 20. století a jsou vedeny snahou o uchopení nových adekvátních estetických norem současnosti. Z jeho tvůrčí dílny vyšly skladby komorní i orchestrální, dále vokální i řada skladeb pro děti. Bohatě je zastoupena hudba filmová a scénická. Skladby tohoto žánru jsou vysoce ceněny doma i na mezinárodních soutěžích a festivalech (např. I. cena a zlatá medaile ve Varšavě 1955 a mimořádné uznání na festivalu v Cannes 1956 za hudbu k filmu Loutky Jiřího Trnky). První úspěchy se dostavily hned po absolutoriu AMU v roce Bylo to např. zahraniční ocenění Sonáty pro violoncello a klavír stříbrnou medailí na Světovém festivalu mládeže a studentstva. Tvůrčí činnost skladatelskou výrazně prostupovala i práce hudebně organizační a re- 6

7 Luboši Slukovi k osmdesátinám... dakčně vydavatelská. Po asi ročním působení v dramaturgii Čs. televize ( ), byly Slukovy aktivity (do roku 1976) soustředěny na práci ve vydavatelství Panton, kde dlouhodobě zastával funkci šéfredaktora nakladatelské redakce. Kdo jste vyslechli desetidílný cyklus pořadů Českého rozhlasu 3 - Vltava, kde Luboš Sluka vyprávěl o svém působení na české hudební scéně, jistě jste ocenili i jeho schopnosti vypravěčské a dokumentaristické. Ano, to je nyní jeden z mála pamětníků od něhož se můžeme dovědět něco o naší nedávné hudební minulosti a se kterým je radostí se stále setkávat a čerpat nové podněty, poučení i inspiraci pro vlastní práci. Je přáním nás všech, aby Luboš Sluka překonal současné zdravotní problémy a aby i nadále rozdával svou moudrost a laskavé úsměvy. Leden 2009, Oldřich Semerák a výbor Přítomnosti 7

8 D r a m a t u r g i e d r u h é p o l o v i n y 4 3. s e z ó n y P ř í t o m n o s t i , 19:30 hodin Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 J u b i l a n t i Členský koncert 1 k o n c e r t 8 Luboš Sluka (*1928) Jan Vičar (*1949) Evžen Zámečník (*1939) Luboš Sluka Josef Marek (*1948) Jan Vičar Josef Marek Písně renesanční pro mezzosoprán a klavír Melodrámky pro recitátora a klavír na texty Jiřího Žáčka Uf! La la la Juchů! Ortel samoty pro sólovou violu Památce Petra Bezruče Lento Con moto Largo sostenuto Allegro vivo Sonata pro klavír Homines sumus, non Dei pro mezzosoprán, flétnu a klavír Poučení Šuruppakovo pro alt a harfu Senátor koncertní melodram pro recitátora a klavír na skladatelem upravený text monologu z dramatu Williama Shakespeara Timon Athénský Irena Troupová, Lucie Slepánková - mezzosoprán Gunel Alakbarová - alt Jana Lukášová - flétna Ivana Dohnalová - harfa Jan Řezníček - viola Filip Sychra - recitace Daniel Wiesner, Lenka Sarah Žalčíková, Eva Benešová - klavír Věra Šustíková - režie slova

9 D r a m a t u r g i e d r u h é p o l o v i n y 4 3. s e z ó n y P ř í t o m n o s t i , 19:30 hodin Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Klavírní skladby Členský koncert Jan Kasal (*1923) Jiří Bezděk (*1961) Jiří Laburda (*1931) Malá suita pro klavír 4. klavírní sonáta Petr, Laura a Ďábel 7. klavírní sonáta z Provence Bohuslav Řehoř (*1938) Eduard Douša (*1951) Musica pura per piano Fantasie pro dva klavíry Romantica 2 k o n c e r t Eva Benešová - klavír Jan Krejčík - klavír Věra Müllerová - klavír Daniel Wiesner - klavír 9

10 D r a m a t u r g i e p r v n í p o l o v i n y 4 3. s e z ó n y P ř í t o m n o s t i , 19:30 hodin Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Komorní instrumentální skladby Členský koncert Vít Clar (*1936) Milan Jíra (*1935) Pavel Kopecký (*1949) Jiří Lukeš (*1985) Rondez-vous pro flétnu a kontrabas Sonáta pro flétnu a klavír Reminiscence pro klarinet a elektroakustický zvuk Sonáta - Elegie Na paměť Luboše Fišera pro flétnu a klavír Čestmír Gregor (*1926) Afrodita Kathmeridu (*1956) Jindra Nečasová (*1960) Červen, pastorale pro klarinet a klavír Terra incognita, klavírní trio Variace pro flétnu a klavír 3 k o n c e r t 10 Mario Mesany - flétna Tadeáš Mesany - kontrabas Duo Bene: Jana Neubauerová-Bošková - flétna, Eva Benešová - klavír Karel Dohnal, Pavel Bušek - klarinet Jan Marcol - klavír České trio: Dana Vlachová - housle, Miroslav Petráš - violoncello, Milan Langer - klavír

11 D r a m a t u r g i e d r u h é p o l o v i n y 4 3. s e z ó n y P ř í t o m n o s t i , 19:30 hodin Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Sólové instrumentální skladby Členský koncert Luděk Vlach (*1947) Pavel Hrabánek (*1946) Věra Čermáková (*1961) Jindra Nečasová (*1960) Vojtěch Mojžíš (*1949) Dvě skladby pro akordeon Doteky pro harfu solo Konfrontace pro violoncello solo Fantazie pro flétnu solo Introspekce meditace pro kontrabas solo Miloš Vacek (*1928) Příběhy pro sólový klarinet 4 k o n c e r t Ladislav Horák - akordeon Hana Müllerová-Jouzová - harfa Radomír Širc - violoncello Kateřina Hlaváčová-Macourková - flétna Jiří Hudec - kontrabas Terumi Hatashima - klarinet 11

12 D r a m a t u r g i e d r u h é p o l o v i n y 4 3. s e z ó n y P ř í t o m n o s t i , 19:30 hodin Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Členský koncert 5 k o n c e r t 12 Charles Gounod Antonio Vivaldi W. A. Mozart J. S. Bach, Ch.Gounod David Lantz Giulio Caccini Dave and Jean Perry Ilja Hurník (*1922) Tereza Staňková (*1979) Ivana Fitznerová (*1976) Petr Hanzlík (*1968) Ave verum Gloria Adoramus te Bach Alleluia (arr. Donald Moore) Dona Nobis Pacem Ave Maria Cantate Domino Dvanáct preludií pro klavír Stasa pro ženský sbor Sonety pro smíšený sbor Slova hoří pro smíšený sbor Magnificat pro smíšený sbor Smíšený komorní sbor Sanguis Novus, sbm. Jolana Konečná Ramona Lukášová - klavír Beáta Tománková - flétna Miroslav Sekera - klavír Změna programů vyhrazena

13 Mladí autoři se představují Jak jsme již avizovali v Rytmu 1 proběhne pod záštitou Přítomnosti ve dnech 8.a 15.dubna 2009 minifestival z tvorby mladých skladatelů v pražském Muzeu Antonína Dvořáka. Na koncertech studentů kompozičních oddělení Pražské konzervatoře a Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka zazní následující kompozice Tomáš Krejča Daniel Patras Eliška Cílková Oskar Forsberg Karel Eriksson Jiří Ospalík Eliška Svobodová Petra Hrůzová Jiří Lukeš Karel Kohout Štěpánka Hrubecká Chu-Chei Iwasaki Petr Koronthály Via Catarsis pro smyčcové kvarteto a klavír Rozverný kněz pro smyčcové kvarteto a kontrabas Dialog pro housle a klavír Vals on L ängoren pro saxofon, flétnu, kontrabas a klavír One night with the Devil pro střední hlas, soprán saxofon, basový trombon a kontrabas Po dávných stopách pro smyčcové kvarteto a violoncello Pět neděl v klobouku pro flétnu, kontrabas, bicí nástroje a klavír Okno do zahrady pro smyčcové kvarteto a kontrabas Smyčcový kvartet Čtyři písně pro mezzosoprán a klavír na verše Lucie Šlamberové Variace pro klavír Písně na japonské texty Svita pro harfu a violoncello Jiří Pohnán Žesťový kvintet č. 2 Roman Haas (*1980) studoval violoncello na Konzervatoři v Českých Budějovicích a skladbu absolvoval na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Bohuslava Řehoře. Tento všestranný a spontánní hudebník se s velkým úspěchem věnuje nejen pedagogické práci, ale i skladatelské tvorbě.v pedagogické činnosti spatřuje svůj hlavní cíl, své poslání. Haas je autor velmi invenční a komunikativní hudby a každá jeho kompozice překvapí něčím novým, zajímavým. V poslední době zaujala jeho Multikulturní svita pro housle, violoncello a klavír, provedená mj. na koncertě Přítomnosti v listopadu Noví členové Přítomnosti 13

14 Koncerty první poloviny 44. sezóny Přítomnosti , 19:30 hodin koncert 1 Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 E. F. Burian , 19:30 hodin koncert 2 Galerie Lichtenštejnského paláce Přítomnost na Dnech soudobé hudby 2009 ve spolupráci se Společností skladatelů AHUV , 19:30 hodin koncert 3 Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Violové kvarteto ČF Zámečník, Vivaldi, G. P. Telemann, Bláha, G. F. Telemann a další , 19:30 hodin koncert 4 Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Melodické bicí nástroje - klasika i jazz Krampl, Douša, Trojan, Bauer , 19:30 hodin koncert 5 Pálffyovský palác, Komorní sál Pražské konzervatoře, Valdštejnská 14, Praha 1 Žesťový soubor Pražské konzervatoře Semerák, Clar, Mojžíš a další Definitivní dramaturgie koncertů v jednání. 14

15 Daniel Wiesner - klavír Daniel Wiesner (*1960) vystudoval klavír na Pražské konzervatoři u prof. Valentiny Kameníkové a na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě prof. Petera Toperczera. V letech 1988 a 1990 absolvoval mistrovské kursy u Rudolfa Kehrera ve Výmaru. Kromě několika cen z domácích soutěží, které získal ještě za konzervatorních studií, je Daniel Wiesner vítězem Mezinárodní klavírní soutěže ve skotském Glasgow (1990) a nositelem ceny ze soutěže Vianna da Motta v Lisabonu.V roce 1993 obdržel Cenu Hlávkovy nadace. Jako sólista i vyhledávaný komorní hráč koncertoval ve většině evropských zemí a také v USA, Jordánsku a Tunisu. Je členem několika komorních souborů (od roku 1994 je členem souboru In modo camerale, který získal v roce 1996 Cenu Českého spolku pro komorní hudbu a v témže roce se stal finalistou soutěže v japonské Osace), spolupracuje s renomovanými sólisty. Řadu skladeb svého širokého repertoáru premiéroval a má též obsáhlou diskografii. Nahrál několik sólových CD, mj. s díly B. Smetany, Zd. Fibicha, S. Prokofjeva, K. B. Jiráka a M. Kabeláče. Intenzivně se věnuje soudobé hudbě, zejména české - právě tady má na svém kontě desítky premiér novinek a několik CD nahrávek. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. Jako sólista vystupuje s předními orchestry, s Českou filharmonií (2002: Bartókův Klavírní koncert; 2004: Martinů Dvojkoncert; 2008: Messiaen Barvy nebeského města a Exotičtí ptáci) ), se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK (2005: Turangalila Oliviera Messiaena, 2006: Mozartův Klavírní koncert C dur) a mnoha dalšími našimi i zahraničními symfonickými tělesy. Daniel Wiesner (DW) je také častým a velmi vítaným hostem koncertů Přítomnosti, proto se s ním sešel náš redaktor Vít Clar (VC) k malému interwiew. VC: Dane, když jsem nedávno připravoval pro Český rozhlas 3 - Vltava cyklus pořadů Hudební forum, věnovaných Přítomnosti, setkal jsem se s Vaším interpretačním uměním na mnoha nahrávkách. A to nejen na nahrávkách vynikajícího souboru In modo camerale, ale i jiných sestav či nahrávkách sólových. Jak se Vám jeví spolupráce s Přítomností? DW: Když jste jmenoval In modo camerale, tak vlastně už naší podstatou je dáno, že musíme a chceme hrát skladby dvacátého a jednadvacátého století, protože vlastně spojení hoboj, klarinet, fagot a klavír není v hudební historii běžné, takže až na těch několik trií, která můžeme hrát z té klasické literatury, musíme sahat po hudbě soudobé. Mezi jiným jsme proto také oslovovali skladatele, aby napsali skladby přímo cílené pro naše kvarteto, tudíž máme kompozice, které jsou nám věnovány, které jejich autoři napsali přímo pro nás. Snažím se i v jiných souborech, v nichž působím, nebo ve spolupráci s dalšími interprety provozovat soudobou hudbu, protože její styl je mi blízký a rád ji interpretuji. No a koncerty Přítomnosti k tomu dávají příležitost VC: Jste zajisté skvělý komorní hráč, a co Vaše další dráha klavírního virtuóza sólisty? DW: Já si myslím, že tyhle dvě roviny se doplňují, byl jsem toho vždy zastáncem, že kvalitní provozování komorní hry musí být velkým přínosem pro hru sólovou a naopak. Rozhodně se nevyhýbám 15

16 Daniel Wiesner - klavír zahrát si klasicko romantický recitál, ale vedle toho mě ohromně baví být členem zajímavých komorních seskupení a studovat kompozice všech možných stylových období a jak jsem už říkal, zvláště pak hudbu dvacátého a jednadvacátého století, ke které mám velice blízko. VC:A jaké máte plány do budoucnosti, myslím v obou oborech? DW: V nejbližší budoucnosti, v březnu, budu hrát na festivalu Pražské premiéry Dvojkoncert pro housle, klavír a orchestr Miroslava Kubičky, dále budu hrát premiéru klavírní skladby Musica pura Bohuslava Řehoře nebo Sonátu pro klavír Luboše Sluky a řadu dalších skladeb (obě skladby zazní právě na koncertech Přítomnosti, pozn. redakce). VC: Teď si zahraju se slovíčky: Přítomnost, sdružení pro soudobou hudbu, a jak Vy vidíte její budoucnost? Nejen z pohledu interpreta, ale i obecně. DW: Obecně bych řekl, že bych byl velmi rád, kdybychom se tady v té naší malé České republice ubírali tím trendem, který je naprosto běžný v západní Evropě, totiž že soudobá hudba je přirozenou součástí veškerého hudebního dění. V tom jsme velmi pozadu, i na školách se studenti učí hlavně tomu romantickému repertoáru, ale když člověk přijde do Francie, Německa, tak je nemyslitelné, aby studenti nehráli kompozice úplně nejnovější a když už jsem mluvil o Messiaenovi, tak ten je opravdu braný jako klasika. VC:Což taky - ač ne v historickém slova smyslu - opravdu je. DW: Ovšem. Ale abych se vrátil k té otázce: Domnívám se, že i když to vypadá jako kapka v moři, právě činnost Přítomnosti s tím západoevropským trendem koresponduje, takže má a bude mít smysl. Jen vydržte! VC: Budeme se snažit. Poslední, obligátní otázka: Co byste si, Dane, přál v dalším uměleckém a osobním životě? DW: Já vlastně mám to štěstí, že dělám práci, která je zároveň mým koníčkem, která mě baví, a přál bych si, aby ta hudba, kterou se všichni snažíme provozovat s nejlepším vědomím a svědomím, opět získala tu prestiž a priority, jaké tady kdysi měla, když se říkalo Co Čech, to muzikant. To, bohužel, dávno neplatí. Mám také štěstí, že mám dobré rodinné zázemí, abych tu svoji práci mohl dělat dobře, a tak bych si přál, aby to tak zůstalo. 16 VC: Nezbývá než poděkovat za rozhovor a popřát mnoho dalších úspěchů.

17 Český spolek pro komorní hudbu přehled koncertů 2. poloviny sezóny 2008/ /1/2009 7/2/ /2/ /2/ /2/2009 středa 17.30, Sukova síň Koncert laureáta Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2008 (hoboj, klarinet) sobota 10.30, Lichtenštejnský palác Triebensee, Dřevíkovský, Weber, Gounod hoboj - Liběna Séquardtová Česká dechová harmonie středa 19.30, Dvořákova síň Koncert rezidenčního souboru sezony ČSKH Dvořák klavír - András Schiff Panochovo kvarteto pondělí 19.30, Dvořákova síň Martinů, Mahler, Brahms Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů sobota 10.30, Lichtenštejnský palác Couperin, Rameau, Benda, Dorati, Graham, Keltenborn, Bach cembalo - Barbara Maria Willi hoboj - Vilém Veverka 2/3/ /3/2009 6/4/2009 8/4/ /4/2009 pondělí 19.30, Dvořákova síň Koncert rezidenčního souboru sezony ČSKH Haydn, Mozart, Schubert klarinet - Wolfgang Meyer fagot - Klaus Thunemann lesní roh - Marie-Luis Neunecker kontrabas - Christian Sutter Panochovo kvarteto sobota 10.30, Lichtenštejnský palác Beethoven, Mozart, Martinů Filharmonické kvarteto Praha pondělí 19.30, Dvořákova síň Novák, Martinů, Schubert Smetanovo trio středa 19.30, Dvořákova síň Koncert rezidenčního souboru sezony ČSKH Mozart, Sommer, Mendelssohn-Bartholdy Panochovo kvarteto sobota 10.30, Lichtenštejnský palác Haydn, Gemrot, Foerster Janáčkovo trio 25/2/2009 středa 17.30, Sukova síň Grieg housle - Pavel Eret klavír - Suzanna Hlinka 17

18 Česká filharmonie uvádí The Czech Philharmonic Orchestra presents Irsko Ireland Lucembursko Luxembourg Německo Germany Nizozemí Netherlands Velká Británie Great Britain Česká republika Czech Republic PŘEHLÍDKA EVROPSKÉ SOUDOBÉ HUDBY A REVIEW OF EUROPEAN CONTEMPORARY WORKS Praha / Prague, Rudolfinum Hlavní program / Main programme 10 orchestrálních koncertů / 10 orchestral concerts - Dvořákova síň / Dvořák Hall Hudba a výstava / ' Music and exhibition' 4 odpolední komorní koncerty / 4 afternoon chamber concerts - Sukova síň, Dvorana a Galerie Rudolfinum / Suk Hall, Ceremony Hall and Galerie Rudolfinum Bernard van Beurden (NL), Harrison Birtwistle (GB), Ivo Bláha (CZ), Peter Maxwell Davies (GB), Jonathan Dove (GB), Joe Duddell (GB), David Fennessy (IRL), Juraj Filas (CZ), David Flynn (IRL), Piers Hellawell (IRL), Kenneth Hesketh (GB), Slavomír Hořínka (CZ), York Höller (D), Karel Husa (CZ), Martin Hybler (CZ), Willem Jeths (NL), Camille Kerger (L), Ctirad Kohoutek (CZ), John Kinsella (IRL), Michal Košut (CZ), Jitka Koželuhová (CZ), Jaroslav Krček (CZ), Miroslav Kubička (CZ), Otomar Kvěch (CZ), Georges Lentz (L), Zdeněk Lukáš (CZ), James MacMillan (GB), David Matthews (GB), Luboš Mrkvička (CZ), Gráinne Mulvey (IRL), Jindra Nečasová-Nardelli (CZ), Robin de Raaff (NL), Aribert Reimann (D), Jan Rybář (CZ), Milan Slavický (CZ), Lukáš Sommer (CZ), Eric Sweeney (IRL), Miloš ORSON Štědroň (CZ), Jiří Teml (CZ), Theo Verbey (NL), Peter-Jan Wagemans (NL) aj. / a.o. / /

19

20 Rytmus, Programový list Přítomnosti - sdružení pro soudobou hudbu Vydává Přítomnost, sdružení pro soudobou hudbu za finanční podpory Magistrátu Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Hudební nadace OSA a Nadace ČHF Týdeník rozhlas, Hudební rozhledy - mediální partneři Sídlo: c/o Muzeum hudby, Karmelitská 2, Praha 1 Kontaktní adresa: Ing. Věra Kratochvílová, Ostrovského 11, Praha 5 info@pritomnost.org; kratochvílová@dataucet.cz Redakční rada: Eva Benešová, Vít Clar, Eduard Douša, Petr Hanzlík, Afrodita Kathmeridu, Věra Kratochvílová, Josef Marek, Vojtěch Mojžíš, Oldřich Semerák (předseda), Pavel Trojan Dramaturg: Josef Marek Redaktor: Josef Marek Design a grafická úprava: Dáša Pošmourná Layout: Zdenka Matyášová Tisk: Betis, spol. s r.o. Redakční uzávěrka: Registrováno MK ČR č P R A H A P R A U P R A A P R A