Průvodce "Průvodce Česká republika"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Hrad zřícenina hradu Trosky 50 30'59.47"N 15 13'50.59"E Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem Otevírací doba: duben, říjen... soboty, neděle a svátky... 9:00-16:00 květen - srpen... denně mimo pondělí... 9:00-17:30 září... denně mimo pondělí... 9:00-16:00 Vstupné: dospělí Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let Kč studenti let (s platným studentským průkazem) Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P... 0 Kč čtyřnohý přítel pes Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: Věž Baba Další informace najdete zde: Hrad Kost 50 29'28.03"N 15 8'5.96"E Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, vybudovaný na okraji Českého ráje na pískovcové skále při střetu dvou lesnatých údolí. Nachází se nedaleko půvabného města Sobotky. Dominantou hradu je pískovcová věž lichoběžníkového tvaru, která byla určena k obraně. I když je hrad vybudován na skále, není příliš snadné ho v zalesněné krajině najít. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu pouze o víkendech, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí a v měsících červenci a srpnu každý den. Parkoviště je asi 100 metrů od hradu. Překrásná příroda v okolí hradu a zachovalost hradu Kost se často stává předmětem zájmu mnoho zahraničních i českých filmařů. Historie Hrad vznikl v 70. letech 14. století a jeho stavitelem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm hrad získali Hazmburkové a potom Šelmberkové, kteří ho rozšířili o Šelmberský palác. V průběhu 16. století došlo ještě dvakrát k rozšíření hradu. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět hrad na zámek zmařila jeho smrt v roce 1634, o rok později část hradu vyhořela. V polovině 17. století se uvažovalo o zboření hradu, aby nemohl být využíván jako opora nepřítele, což se stalo za třicetileté války. Po roce 1867 byl hrad částečně upraven novogoticky. V 50. letech 20. století začaly probíhat rozsáhlé rekonstrukce hradu. V současnosti je vlastníkem hradu Kost Giovanni Kinský dal Borgo. Doplnění popisu Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít? alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj. Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kynských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu? bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení? autor: Michaela?Mysha? Košťálová ( Další informace najdete zde: Ještěd Vrchol 50 43'41.44"N 14 59'12.70"E Vrchol kopce Ještěd ( 1012 m. n. m.) je nepřehlédnutelnou dominantou Severních Čech. Přes vrchol kopce v minulosti vedla nejedna obchodní stezka. Ještěd rovněž tvořil hranici mezi Čechy a Německem. První označení vrcholku Ještěd pochází z roku Vrchol kopce je vyhledávaným cílem turistických výletů. Na vrcholku kopce byla postavena budova ve tvaru rotačního hyperboloidu, ve které najdeme mimo restauraci, rozhlednu a také hotel. Tato stavba byla vyhlášena českou stavbou 20. století. V letech 1932 až 1933 byla na vrchol Ještědu vybudovaná lanová dráha. V pozdějších letech byla přebudovaná na kabinovou lanovku, jejíž délka je 1183 metrů a překonává výšku 450 metrů. Na úbočí kopce byl vybudován rozlehlý Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 lyžařský areál s řadou sjezdovek, vleků a lyžařských stop a byla tu vybudovaná sáňkařská dráha. Vrchol kopce Ještěd není součástí pohoří Lužické hory ani Jizerské hory, ale je nejvyšším bodem Ještědského hřbetu. Vrchol je tvořen tvrdým křemencovým sukem, vypreparovaným z fylitů, vápenců a břidlic. Na vrcholku kopce fouká velmi často silný studený vítr a sníh tu vydrží celkem dlouhou dobu. Vrcholkem kopce prochází pomyslná hranice rozvodí, rozdělující řeky ústící do Severnímu a do Baltskému moře. Vrchol kopce je holý beze stromů, v důsledku drsných horských podmínek a exhalací. V roce 1890 byla kolem vrcholku Ještědu vysazena kleč, která se tu uchytila. V hlubokých lesích u úpatí kopce se dobře dařilo zvířatům a podle historických záznamů tu byl v roce 1679 zastřelen poslední medvěd. V místech kde les ustupuje jsou vidět skalní útvary. Nedaleko horní stanice lanové dráhy vidíme skálu nazvanou Krejčík. Z vrcholku kopce je za příznivého počasí velmi úchvatný výhled. Je možné odtud dohlédnout až do Prahy. Na severozápadním úbočí kopce je zajímavý soubor kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, skalních hradeb, které jsou chráněny jako přírodní památka s názvem Terasy Ještědu. Toto území je chráněné od roku 1995 a zaujímá plochu 120,96 hektarů. Terasy Ještědu jsou součástí přírodního parku Ještěd. Na okolních úbočích vrcholku můžeme vidět jednotlivé balvany, sutě či bloky, které v různých úsecích mohou připomínat kamenné toky či moře. Terasy mají kolem 10 úrovní, jejichž šířka je 20 až 70 metrů. Z vzácných rostlin tu můžeme vidět kýchavici Lobelovu, sedmikvítek evropský, podbělici alpskou či devětsil bílý. Kromě lanové dráhy vede na vrchol kopce několik značených turistických tras jak z Liberce tak z obcí rozkládajích se na úpatí Ještědského hřbetu. Od parkoviště na Tetřevím sedle byla vyznačena naučná stezka Terasy Ještědu. Z jižní části města Liberce z Pilínkova vede trasa naučné stezky Ještědské vápence. Po západním úbočí kopce vede na vrcholek značená trasa cyklostezky, na kterou se můžeme připojit z města Jablonné v Podještědí či Stráž pod Ralskem. Další informace najdete zde: Hrad Valdštejn 50 33'44.89"N 15 10'2.24"E Valdštejn - jeden z nejnavštěvovanějších cílů v Českém ráji. Valdštejn patří k nejstarším hradům na Turnovsku, postaven byl na strmých pískovcových blocích Jaroslavem z Hruštice v letech Na počátku 15. století se držiteli hradu stali Vartenberkové, v roce 1436 Valdštejn získal bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Po Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a následně se stal majetkem Albrechta z Valdštejna. V majetku Valdštejnů byl hrad do roku 1821, kdy ho koupil Jan Lexa z Aehrenthalu. Jan Lexa dal hrad upravit v duchu dobového romantismu tak, aby co nejvíce připomínal minulost Valdštejna. Návštěvníci si mohou prohlédnout románskou expozici ve starém paláci, tajemná sklepení, hladomornu, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, mohou se rozhlédnout z nádherné vyhlídky a využít i občerstvení s příjemným posezením. K hradu dojdeme po modré a žluté značce ze Sedmihorek, nebo po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Ze Sedmihorek lze k hradu dojet i na kole. K získání je zde Turistická známka č Hrad Valdštejn. Adresa: Hrad Valdštejn, Turnov Webové stránky: www. hrad- valdstejn. cz Kontakt: , , info@hrad-valdstejn.cz Otevírací doba: květen-září: denně duben a říjen: So, Ne, Svátky Vstupné: 50 Kč plné, 25 Kč snížené (děti do 6 let, držitele průkazu ZTP/P) Na virtuální prohlídku mostu vedoucího ke zřícenině hradu Valdštejn se můžeme podívat zde: turnov/zricenina-hradu-valdstejn/vstupni-most.html Další informace najdete zde: Hrubá Skála Zámek 50 32'41.75"N 15 11'41.96"E Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála pošta Turnov tel.: Web: Další informace najdete zde: Prachovské skály Rezervace 50 27'58.58"N 15 17'6.10"E Přírodní rezervace vyhlášena v roce Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Drábské světničky Zřícenina 50 31'50.45"N 15 2'17.27"E Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Hrad Valečov 50 30'37.91"N 15 1'34.03"E Zřícenina hradu Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje východně od Mnichova Hradiště. Historie hradu spadá do počátku 14. století, prvně je písemně zmiňován v letech Valečov je přístupný v květnu a červnu denně kromě pondělí a v červenci a srpnu každý den. Dřevěné části hradu se nedochovaly, ze skalních obydlí lze nejvíce vidět z nového paláce a skalního vězení, odkud se dá nahlédnout do podzemní hladomorny. přístup k hradní zřícenině je možný od parkoviště nad obcí Boseň, nebo po zelené zn. od Branžeže a po žluté z Kněžmostu. K získání je zde Turistická známka č Valečov. Aktuální info o vstupném, otevírací době, historii hradu, atd je k získání zde: Další informace najdete zde: Hora Ještěd - výhledy z Ještědu 50 43'57.94"N 14 59'5.10"E Ještěd, nejvyšší místo Ještědského hřbetu, je výraznou dominantou a orientačním bodem. V dřívějších dobách byl i přirozenou hranicí v pronikání od severu k jihu a stal se i hranicí národnostní mezi Čechy a Sasy. Samotný vrchol Ještědu je bezlesý, horní hranice lesa je proti normálu snížena tzv. vrcholovým jevem obvyklým v pohořích, kde je nejvyšší vrchol osamocen. Ještědským hřbetem také prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Předchůdci dnešního hotelu byly budovány již v 19. století, v r dřevěný domek, v r domek kamenný. Roku 1906 byla Německým horským spolkem vybudována chata, která stála na vrcholu do , kdy ji zničil požár. Dva roky po požáru bylo, dle projektu arch. Karla Hubáčka, započato se stavbou budovy ve tvaru moderního hyperboloidu. Vrchol Ještědu nabízí neomezený kruhový rozhled, za ideálního počasí nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Bezděz, Ralsko, Trosky... Další informace najdete zde: Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje Vyhlídka 50 27'59.87"N 15 17'22.74"E Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného malého okruhu. Dříve byla tato vyhlídka nazývána Hraběnčina vyhlídka. Další informace najdete zde: Hruboskalsko Skalní útvar 50 33'1.89"N 15 10'46.98"E Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: Jičín - Valdická brána Rozhledna 50 26'12.44"N 15 21'12.13"E Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky starší brány z konce 14. století). Výška věže je necelých 53 metrů, vyhlídkový ochoz se nalézá ve výšce 32 metrů. Z ochozu věže, na který vede 156 schodů se nabízí krásné rozhledy na město Jičín, Veliš, Prachovské skály, Brada, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše a k východu na Podkrkonoší a Zvičinu... Vstupné: dospělí: 25,00 CZK dětské, studenti, senioři: 15,00 CZK Otevírací doba: duben a září Út - Pá 10:00-16:00 So - Ne 10:00-18:00 květen - srpen Po - Ne 10:00-18:00 Na virtuální prohlídku výhledů z Valdické brány, směrem k západu přes Valdštejnovo náměstí, se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Sychrov Zámek 50 37'34.27"N 15 5'21.49"E Novogotický Zámek Sychrov se nachází v Libereckém kraji. Zámek je otevřen každý den po celý rok a návštěvníci mají možnost výběru ze dvou prohlídkových tras. Interiér zámku je vybaven cenným historickým nábytkem, obrazy s podobiznami Rohanů a jejich předků, delfskou fajánsí, porcelánem, sklem, tapetami, umělecko- řemeslnými díly a kromě toho také krásnými kazetovými stropy, řezbami, obložením stěn, štukami atd. Na zámku je také Památník Antonína Dvořáka, který na zámku často pobýval. U zámku je anglický park. Historie Na místě dnešního zámku stála v 15. století tvrz, která byla majetkem české královské komory. Z tvrze byl na konci 17. století vybudován malý barokní zámek. V roce 1740 zámek koupil František z Valdštejna. Od roku 1820 se Sychrov stal majetkem roku Rohanů, za kterých dosáhl zámek největší slávy. Kníže Karel Alain Gabriel Rohan nechal v letech 1822? 1834 zámek rozsáhle přestavět v klasicistním slohu. Kamil Rohan v úpravách zámku pokračoval a v letech 1847? 1849 nechal část zámku přestavět v romantické gotice, další novogotické úpravy následovaly od roku Kamil Rohan věnoval mimořádnou pozornost také zámeckému parku. Další rohanovští majitelé vzhled zámku již výrazně nezměnili, měnili pouze vnitřní prostory podle dobové módy. Zámek zůstal ve vlastnictví Rohanů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován a stal se státním majetkem, kterým je Zámek Sychrov dodnes. Další informace najdete zde: Mumlavský vodopád Vodopád 50 46'13.44"N 15 27'19.98"E Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné místo se dostanete od sklárny pohodlnou červenou turistickou značkou nebo můžete zvolit druhou možnost, kterou je značka modrá, vedoucí od autobusového nádraží, a ta je kratší. V okolí Harrachova můžete na řekách najít více podobných úkazů, jako je tento vodopád, ale určitě se tomu Mumlavskému nevyrovnají. Jeho výška dosahuje až 8 metrů a široký je 10 metrů. V každém ročním období je jiný, takže ať přijedete kdykoliv, vždy jej spatříte v jiné podobě. Další informace najdete zde: Humprecht Zámek 50 28'14.40"N 15 10'13.03"E Raně barokní zámek Humprecht stojí na zalesněném čedičovém vrchu (340 m) v těšném sousedství města Sobotky v Královéhradeckém kraji. Zámek Humprecht patří k nejvýznamnějším a nejmalebnějším dominantám Českého ráje. Zámecká stavba má oválný půdorys. Ve středu zámku se zvedá 16 metrů vysoký centrální sál, prostupující dvě patra. Tento sál má vynikající akustiku, a proto se zde také pořádají koncerty. Na zámku je k vidění stálá expozice, připomínající slavné rodáky ze Sobotky. Z ochozů zámku se nabízí daleký výhled. Historie Zámek nechal v letech 1666? 1668 postavit Jan Humprecht Černín z Chudenic podle projektu C. Luraga jako volnou parafrázi cařihradské Galatské věže. Na špičce zámku byl vztyčen kříž, asi 100 let po Černínově smrti byl kříž nahrazen žlutým půlměsícem. V roce 1678 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a zvýšen. Další Černínové pak zámek využívali k reprezentačním účelům. Později zámek několikrát změnil majitele. Kvůli zanedbané údržbě však postupem času chátral, v letech 1937? 1939 byl restaurován a v 70. letech minulého století následovaly další opravy. Další informace najdete zde: Dětenice Zámek 50 22'5.16"N 15 10'14.70"E Dětenice - obec cca 15 km jihozápadně od Jičína a jihovýchodně od Mladé Boleslavi. První zmínka o vsi pochází již z roku Obci dominuje barokní zámek, který byl přestavěn z renesanční tvrze v letech V historických zámeckých interiérech stojí za pozornost štuková a malířská výzdoba, sbírka barokních obrazů a dobového nábytku. Zajímavé jsou sbírky zbraní z celého světa či lovecké Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 trofeje. Kolem zámku je anglický park se vzácnými dřevinami a několik klasicistních soch z 18. a 19. století. Před zámkem se nachází kašna se sousočím Kentaura a Nymfy z období kolem roku Aktuální info o provozní době, vstupném, novinkách a akcích na zámku je k získání zde: V současnosti je zámek součástí Zámeckého resortu Dětenice jehož největším lákadlem je vyhlášená středověká krčma, více info ke zde: Na virtuální prohlídku okolí zámku tak částí středověké krčmy se můžeme podívat zde: www. virtualtravel. cz/ detenice.html Další informace najdete zde: Vranov-Pantheon Zřícenina 50 38'29.83"N 15 11'16.33"E Jen osm kilometrů od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Hrad Vranov byl založen v patnáctém století jako gotická pevnost a ve své historii vystřídal celou řadu pánů? Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon? památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu vestavěl nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Vranov - Pantheon se tak stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Značený prohlídkový okruh Vás zavede téměř do všech koutů hradu. Po úzkém skalním schodišti můžete také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí - na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku Vám nabídne kávu, občerstvení i pivo, zatímco o patro výš jsou v hradní galerii k vidění zajímavé výstavy. Zřícenina hradu Vranov stojí na Vranovském hřebeni nad Malou Skálou na Jablonecku v Libereckém kraji. Hradiště je dnes protkáno spoustou cestiček, doplněných schody a můstky. Přístupná je i nejvyšší skála s křížem? odtud se otvírá Krásná vyhlídka. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky zdiva i skalní světničky, mohou také využít příjemného posezení s občerstvením přímo v areálu. Historie Hrad nechal na obranu proti husitům postavit po roce 1414 Heník z Valdštejna. Nepohodlné sídlo bylo opuštěno kolem roku V 19. století tehdejší majitel panství průmyslník František Zachariáš Römisch přeměnil areál na romantický Panteon s jeskyňkami, pomníčky, pamětními deskami a památníčky, připomínající významné osobnosti a události. Na hradním nádvoří byla postavena novogotická kaple, která později sloužila jako Lovecký zámeček. Hradní areál je veřejnosti přístupný. Správce hradu Ing. Jiří Šťastný tel: info@vranov-pantheon.cz web: vranov-pantheon.cz Provozovatel Climbing CZ s.r.o Příšovice 56 IČ: DIČ: CZ Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Hrad Pecka 50 28'48.04"N 15 36'17.32"E Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění. K hradu Pecka vede několik turistických tras, červená značka ve směru Nová Paka - Zvičina, zelená zn. ve směru Nová Paka - Borovnička žst, modrá zn. ve směru Mostek žst - Lázně Bělohrad a značka žlutá ve směru Horka u Staré Paky - Bukovina. V obci Pecka se kříží cyklotrasy KČT č a č Aktuální info o otevírací době a vstupném je na webu: Na virtuální prohlídku několika částí hradu Pecka se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Rozhledna Černá Studnice Rozhledna 50 42'42.62"N 15 13'58.73"E Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n. m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Pro lidi z Jablonce nad Nisou je rozhledna Černá studnice něco jako pro lidi z Liberce Ještěd. Chata s rozhlednou byla dokončena a předána veřejnosti. Věž je vysoká 26 metrů a stěny jsou místy široké až 1, 6 metrů a některé žulové kvádry váží až tři tuny. Rozhledna má čtyři ochozy, za kterých je vidět na všechny světové strany. Je vidět celý Jablonec a 75% Liberce a celý Ještědský hřeben. Na druhé straně jsou naše nejvyšší hory Krkonoše, a samozřejmě také Jizerské hory. Dále pak Český ráj a třeba i hrad Bezděz. K rozhledně se dostanete autem. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: Prachovské skály - vyhlídka Míru Vyhlídka 50 27'59.58"N 15 17'27.96"E Z Vyhlídky Míru se nabízí krásné výhledy na vrcholky skal, které lemují Císařskou chodbu. V dálce se otevírá pohled na Trosky, Mužský, Vyskeř, ale i Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. K vyhlídce s dostaneme odbočkou od žlutě značeného malého okruhu (vyhlídka je i součástí zeleně značeného velkého okruhu). Další informace najdete zde: Bozkovské jeskyně Jeskyně 50 38'51.32"N 15 20'18.70"E Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní Jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Na okolí jeskyní i podzemní prostory se vztahují ochranné podmínky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Další informace najdete zde: ZOO ZOO - Dvůr Králové 50 25'56.14"N 15 47'11.83"E ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci projíždějí mezi volně vypuštěnými kopytníky a ptáky specielně upravenými safaribusy (včetně dvouposchoďových)? o zvířatech je informují vyškolení řidiči. Projížďka denním safari trvá minut a je zahrnuta v ceně vstupného. Otevřeno je dle sezóny, v zimě to je 9,00-16,00, v létě 9,00-18,00. Vstupné je v zimě 95,-, v létě 150,-. Dopravu k nástupišti safari kolem letních výběhů zajišťují vláčky. V provozu je nejen Restaurace "U lemura", ale i letní Restaurace "U plameňáků", "U tygrů" a "U nosorožců" a ostatní stánky po celém areálu zahrady. Nejvýznamnějšími expozicemi jsou tropické pavilony Ptačí svět, Vodní světy, galerie?pravěk očima Zdeňka Buriana?, Ostrov lemurů kata, velká průchozí ptačí voliéra, pavilony a výběhy šelem, primátů, slonů, hrošíků a nočních zvířat. Všechny expozice a služby jsou přístupné bezbariérově (včetně nástupu do Safaribusu) s výjimkou Galerie, která je umístěna v 1.patře letohrádku ZOO. Do ZOO můžete přijít i se psem, který musí být ovladatelný a po celou dobu na vodítku? psi mají vstup do všech expozic i Restaurace s výjimkou průchozí ptačí voliéry a pavilonu Ptačí svět, kde by setkání psa a ptáka bez jakékoli bariéry mohlo vyvolat problém. V areálu jsou rozmístěna pítka pro návštěvníky vybavená i miskami pro napití psů. Celý areál ZOO (téměř 60 hektarů přístupných návštěvníkům) nabízí program na celodenní pobyt. Užitné předměty s tématikou zvířat nabízí Zooshop Serengeti, Galerie v letohrádku ZOO a stánek u šelem. Ubytování poskytuje hotel Safari. Po celém areálu zahrady jsou bezplatně k dispozici moderní toalety včetně bezbariérových. Ve vstupném je zahrnuta projížďka safaribusem, která může být i opakovaná. Cena vstupného od Od 1.6 do 2.10 vás vstup do zoo vyjde na 290 Kč pro dospělého (nynější vstupné bylo 170 Kč), 190 Kč pro děti od 3-15 let, studenty, důchodce, průkazy ZTP (nynější vstupné činilo 100 Kč). Otevírací doba: 9:00-18:00 Další informace najdete zde: ZOO ZOO Liberec 50 46'35.80"N 15 4'33.31"E V roce 1919 vznikla nejstarší Zoologická zahrada na území České republiky, která je nerozlučně spojena s městem Libercem. Liberec leží v kotlině mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem, protkaný Nisou. Nadmořská výška před radnicí dosahuje 373 metrů. Město má obyvatel a rozkládá se na ploše necelých 15 km2. Do města přitahují návštěvníky kulturní zařízení, divácké sportovní zážitky, každým rokem konané výstavní trhy, možnost nákupu ve specializované obchodní síti a překrásné okolí snadno dosažitelné městskou dopravou nebo lanovkou na Ještěd. Počátky založení Zoologické zahrady v Liberci. Psal se právě rok 1904, když se poprvé rozezněly městským parkem nezvyklé ptačí hlasy. To místní Ornitologický spolek pro Severní Čechy obsadil velkou ptačí voliéru exotickými ptáky. Členové spolku nezůstali jen při voliéře, postavené v blízkosti Restaurace Lidové sady. Již předtím byly jejich péčí udržovány na nedalekém jezírku labutě. V údolí za jezírkem se objevili v malé obůrce srnci. Když v roce 1906 utichlo u liberecké přehrady výstaviště, přijal spolek nabídku stavitele Hübnera, přemístit odtud do údolí dřevěný domek zvaný "Čapí hnízdo". Již rok poté, v říjnu 1907, píší liberecké deníky, že byl učiněn první krok ke zřízení malé zoologické zahrady. Počet zvířat kolem čapího hnízda vzrůstal, objevil se tu i medvěd přivezený vojáky ze Srbska, ale v předvečer první světové války pokus o otevření zoologické zahrady v Liberci skončil bez úspěchu. Válečná léta Liberci neublížila. Severní Čechy se stávají součástí Československé republiky, která se zde konstituuje v historických hranicích. Svou činnost obnovuje i Ornitologický spolek. Výstavka zvířat v údolí opět ožívá a na podzim 1919 se stává sen členů spolku skutečností. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Otevírací doba: v době zimního času (listopad - březen) v době letního času (duben - říjen) Vstupné dospělí 70/100 Kč1 děti do 3 let zdarma děti od 3 do 15 let 40 / 50Kč studenti/ senioři nad 65 let 40 / 50 Kč ZTP (po předložení průkazu) 40 / 50 Kč ZTP/P (po předložení průkazu) zdarma Dobrovolní dárci krve (nejstarší odběr max. 3 roky, průkaz nutný) zdarma Autor článku: Lukáš Černý Další informace najdete zde: Botanická zahrada Liberec Zahrada 50 46'48.00"N 15 4'57.54"E Jedna z nejznámějších botanických zahrad v republice s nově rekonstruovanými pavilóny a řadou rarit. Botanická zahrada byla založena v roce Tip Turistika.cz: Masožravé rostliny Jen velmi málo botanických zahrad má tak rozsáhlou ukázku této ekologicky vymezené skupiny rostlinných druhů, jichž existuje ve volné přírodě zhruba jen 500. Jsou to rostliny znejrůznějších, klimaticky rozličných koutů Země, patřící do navzájem málo příbuzných čeledí, aproto po stránce pěstitelské představující složitý problém. Některé znich patří mezi zvláště složitě pěstované, nejobtížněji udržitelné rostliny ve sbírkách Botanické zahrady. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: Les Království Přehrada 50 27'16.86"N 15 45'20.59"E V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci Řečištěm v místě přehradního profilu protékalo 330 m3/ s, což se blížilo stoleté vodě. Tato povodeň způsobila velké škody na budovách, mostech v hustě zalidněném a průmyslovém kraji a v otevřeném údolí mezi Dvorem Králové n. Labem a Jaroměří škody zemědělské. Účel vodního díla: - Zadržování velké vody. - Využití vodní energie. - Nalepšení nízkých průtoků. - Usnadnění odchodu ledů v trati pod přehradou. - Zásoba vody pro účely zemědělských závlah. Postup stavby: V roce 1903 bylo započato se shromažďováním podkladů pro vypracování projektu. Podrobný projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek za vedení ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma ing. Volflík z Prahy. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku Poprvé splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu. Stavební a strojní opravy: Po dokončení stavby byly zjištěny průsaky obezdívkou pravého i levého tunelu v množství 140 až 560 l/ s. Pro jejich odstranění bylo několik znatelných otevřených spár tunelu utěsněno cementovou maltou, avšak bez účinku. V roce 1922 se prováděli těsnící práce před návodním lícem hráze a nad levým obtokem vháněním řídké cementové malty pod tlakem 15 atm. Na dočasnou dobu bylo dosaženo snížení průsaků na polovinu. V roce 1923 byla uvedena do provozu vodní elektrárna a k vůli ní došlo ke zvýšení stálé hladiny v nádrži. Současně s tím se zvyšovaly průsaky v levém boku. Zjištěný stav byl velmi vážný, proto se přistoupilo v roce 1929 k opravám. Při těchto pracech byla provedena injektáž všech levobřežních objektů. Tímto byly sníženy průsaky do levého tunelu na 2 l/s. Pro zamezení přístupu vody z nádrže k levému křídlu hráze a všem objektům v levém boku byla v letech 1929 až 30 vybudována ochranná zeď. Vede od návodního líce hráze přes levou štolu, obchází šachtový přeliv a je zavázána do stráně. Založena je až do neporušeného melafyru, její průměrná výška je 16 m, šířka 3 m. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m. Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová. Vybudovaná ochranná zeď nezabránila krátkému spojení vody z nádrže s levým svahem v blízkosti hráze a podhrází. Proto bylo v letech 1937 až 38 přistoupeno k prodloužení zdi kolmo do stráně. Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. Při ukončení stavby v roce 1938 ustaly všechny průsaky z levé stráně pod hrází, zmizel i pramen při levé vzdušní patě. V letech 1952 až 59 byla ve čtyřech etapách provedena generální oprava přehrady. I. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 etapa: rekonstrukce základové výpusti, výměna potrubí, stavba opěrné zdi a budování vývaru. II. etapa: výměna přivaděče na elektrárnu, úprava vtoku na návodní straně, injektáž levé přepadové šachty. III. etapa: obezdění levé obtokové štoly v místech, kde nebyla obezdívka, úplná injektáž pravé obtokové štoly. IV. etapa: drobné stavební opravy na hrázi: na návodním a vzdušném líci, předláždění vozovky, dále zaslepení pravé obtokové štoly pod domkem hrázného. Dále byla provedena oprava omítky ochranného zdiva na návodní straně hráze. Vlivem agresivity Labské vody se období pro další opravu omítky neustále zkracují. Další problém, kteý bylo třeba řešit, bylo odstranění sedimentů usazených v nádrži z odpadních vod Krkonošských papíren. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Elektrárnu provozuje HYDROČEZ a.s. Praha. Další informace najdete zde: Josefův Důl Přehrada 50 47'51.81"N 15 11'23.06"E Vodní nádrž byla vybudována v letech na řece Kamenici přibližně 2 km nad obcí Josefův Důl, podle které získala i své jméno. Zároveň je největší přehradou Jizerských hor. Sypaná hráz je dlouhá 720 m, vysoká 43 m a zadrží 23 milionů m3 vody (víc než všechny jizerskohorské přehrady dohromady). Přehrada je určena především k zásobování Liberecka a Jablonecka pitnou vodou, k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně a jako chrana před povodněmi. Poblíž hráze stojí šedesátimetrová odběrná věž, od níž vede 2440 metrů dlouhá podzemní štola, která se táhne až sto třicet metrů pod horským hřbetem a ústí v úpravně vody v Bedřichově. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Jablonec nad Nisou. Další informace najdete zde: Lázně Sedmihorky 50 33'10.70"N 15 11'46.04"E Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8, 5 oc., podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr. Šlechtou již 28. července V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.šlechty od J. Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V. Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14