Průvodce "Průvodce Hrubá Skála"

Transkript

1 Hrad Valdštejn 50 33'44.89"N 15 10'2.24"E Valdštejn - jeden z nejnavštěvovanějších cílů v Českém ráji. Valdštejn patří k nejstarším hradům na Turnovsku, postaven byl na strmých pískovcových blocích Jaroslavem z Hruštice v letech Na počátku 15. století se držiteli hradu stali Vartenberkové, v roce 1436 Valdštejn získal bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Po Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a následně se stal majetkem Albrechta z Valdštejna. V majetku Valdštejnů byl hrad do roku 1821, kdy ho koupil Jan Lexa z Aehrenthalu. Jan Lexa dal hrad upravit v duchu dobového romantismu tak, aby co nejvíce připomínal minulost Valdštejna. Návštěvníci si mohou prohlédnout románskou expozici ve starém paláci, tajemná sklepení, hladomornu, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, mohou se rozhlédnout z nádherné vyhlídky a využít i občerstvení s příjemným posezením. K hradu dojdeme po modré a žluté značce ze Sedmihorek, nebo po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Ze Sedmihorek lze k hradu dojet i na kole. K získání je zde Turistická známka č Hrad Valdštejn. Adresa: Hrad Valdštejn, Turnov Webové stránky: www. hrad- valdstejn. cz Kontakt: , , info@hrad-valdstejn.cz Otevírací doba: květen-září: denně duben a říjen: So, Ne, Svátky Vstupné: 50 Kč plné, 25 Kč snížené (děti do 6 let, držitele průkazu ZTP/P) Na virtuální prohlídku mostu vedoucího ke zřícenině hradu Valdštejn se můžeme podívat zde: turnov/zricenina-hradu-valdstejn/vstupni-most.html Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Hruboskalsko Skalní útvar 50 33'1.89"N 15 10'46.98"E Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: Hrubá Skála Zámek 50 32'41.75"N 15 11'41.96"E Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Hrubá Skála pošta Turnov tel.: Web: Další informace najdete zde: CHKO Okolí kempu Sedmihorky v Českém ráji 50 33'17.32"N 15 10'59.81"E Při pobytu v kempu Sedmihorky jsme si udělali malý výlet do jeho okolí. Vzhledem k tomu, že se kemp nachází v atraktivní přírodní lokalitě, v pomyslném srdci chráněné krajinné oblasti Český ráj, výběr možných cílů výletů je zde široký. Myslím, že poutník nemusí moc složitě hloubat nad tím, kam se vydá, Český ráj ho okouzlí, ať jde kamkoliv. Již po prvních krůčcích touto unikátní krajinou zjistí, že navštívil nádherné místo, kde se člověku občas tají dech. Geopark Český ráj byl zařazen v říjnu 2005 do prestižního seznamu evropské sítě geoparků. Jedná se o unikátní geologické území o rozloze necelých 700 km2, které zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. My jsme navštívili bezprostřední okolí autokempu a prohlíželi jsme si harmonicky utvářenou krajinu se zajímavě vymodelovanými pískovcovými útvary. Různě vysoké skály, z nichž některé stojí osamoceně, jiné jakoby tvořily zástup. Procházku lze zvolit kratší či delší. Vhodné je mít podrobnou mapu či průvodce, aby si člověk mohl prohlížet jednotlivé skalní útvaru, převisy skal, soutěsky, rozsedliny či jiné zajímavosti podle jejich názvu. Ale rozmanitost zdejších skalních forem je tak úchvatná, že člověku s dobrou představivostí se patrně návštěva tohoto místa časově protáhne. Co pohled na některou ze skal, to nějaké podobenství, každé skalisko připomíná něco jiného. Některé, většinou pohádkové názvy skal zlidověly, jiné si každý pojmenuje podle toho, odkud se právě na ně dívá a co mu připomínají. Ke konci naší cesty jsme potkali poutníka Josefa, který nám dal ochutnat báječnou vodu ze svého pramene. Přesný název studánky zní Josefův pramen. Já jsem si toto místo však spojil s úžasnou postavou, která sedí u pramene a čte z knihy: Ve vodě pramenných stružek a potůčků žije malý korýš, blešivec potoční. Jmenuje se blešivec, protože svými trhavými pohyby připomíná blechu. Jeho přítomnost znamená čistou vodu. Voda z takového pramene je s největší pravděpodobností pitná. Závěrem bychom chtěli dodat, že Josef má pravdu, vody jsme se napili a dnešních dnů se dožili. Je zajímavé, že například skalní útvary v řecké Meteoře byly již v roce 1988 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO a jezdí je obdivovat lidé z blízka i daleka, ale Český ráj zatím svět neobjevil. Možná je to pro nás dobře. Skály a kláštery v Meteoře jsou určitě úžasné, byl jsem se tam podívat, ale zabloudit se tam nedá. Při návštěvě Českého ráje jsme se ubytovali v kempu Sedmihorky, byli jsme spokojeni a návštěvu můžeme doporučit: Odkaz na zmíněnou návštěvu obdobného, sice trochu vzdáleného místa: www. turistika. cz/ mista/ adrspassko- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 teplicke-skalni-mesto Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: CHKO Český ráj 50 31'54.42"N 15 10'46.32"E Na území Českého ráje byla roku 1955 vyhlášena první chráněná krajinná oblast u nás o rozloze 95 čtverečních kilometrů. Hranice CHKO dnes prochází od obce Kyselov podél silnice Turnov - Jičín až k obci Ktová, kde uhýbá na jihozápad a západ před Dolní Mlýn, Roveň, Malechovice, Libošovice a okolo Oseku přes údolí Plakánku a Branžež k Valečovu. Za ním se stáčí na sever až k dálnici Mnichovo Hradiště - Turnov, u níž se za rybníkem Žabakor obrací k východu a přes Příhrazy, Skokovy, Všeň a Mašov vede opět k obci Kyselov u Turnova. Hlavním motivem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český ráj se stala mimořádná členitost zemského povrchu s charakteristickými pískovcovými skalními městy. Tyto útvary doplňují místy výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Kozákov, Trosky, Mužský, Vyskeř a další). Ve vyvřelých horninách Českého ráje a navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, jaspisů, ametystů, chalcedonů a dalších nerostů. Pískovce jsou tedy pouze jednou ze složek pestré geologické stavby regionu, jež podmiňuje existenci různých typů prostředí a společenstev organismů v nich žijících. Hodnota území je založena na vlastních přírodních fenoménech, četných stavebních památkách a dalších dílech lidového umění a na kombinaci obou těchto složek. Další informace najdete zde: Mariánská vyhlídka Vyhlídka 50 32'52.66"N 15 11'36.28"E Mariánská vyhlídka je považována za nejkrásnější vyhlídku v Hruboskalském skalním městě. Nabízí se z ní nádherné výhledy na Jěštěd, Turnovsko, ke Kozákovu, na Dračí skály, Lebku, Dračí věž, ale zejména na zámek Hrubá Skála a Trosky. K Mariánské vyhlídce se dostaneme po žluté značce od rozcestí u Adamova lože, nebo od Sedmihorek, ale od rozcestí u Antonínova pramene. Další informace najdete zde: Vyhlídka U Lvíčka Vyhlídka 50 33'6.07"N 15 10'36.08"E Vyhlídka U Lvíčka - vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje. Najdeme ji cca v polovině cesty mezi zříceninou hradu Valdštejn a Hrubou skálou. Z vyhlídky, která byla do současné podoby upravena koncem 90. let. 20. století, se nabízí výhledy zejména na Kozákovský hřbet, Čertovu ruku, oblast Majáku, ale i na Kapelníka. Původní vyhlídka byla umístěna na krátkém sklaním ostrohu s omezeným výhledem. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Lázně Sedmihorky 50 33'10.70"N 15 11'46.04"E Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8, 5 oc., podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr. Šlechtou již 28. července V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.šlechty od J. Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V. Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: Čertoryje Rekreační oblast 50 31'15.24"N 15 10'58.87"E Tak jsem po letech s Janou Řezníkovou zas navštívil Čertoryje u Hrubé skály. Hned po příjezdu jsme "vyběhli" nádhernou, osolenou, lámavou sedmovou "dobře" odjištěnou stěnku s jedním kruhem. Škoda že na věži nebyla schránka. Už se začalo stmívat a tak jsme se šli vykoupat do rybníka jménem Věžák. Koupání je opravdu pohádkové. Z vody vystupují skály (věže) a písčitá mělčina sahá hluboko do vody. Jen kačenkám, které jsme vyrušili se to moc nelíbilo a něco na nás křičeli. Večer sedíme v Čertoryjích na terase u hospůdky. Dost se tu změnilo. S hospůdky se stal kemp, obsluha je mladá a usměvavá, nabídka jídelního lístku je slušná. Dělají zde dobré zmrzlinové poháry. Pro děti i pro dospělé je zde postavena lanová (opičí) dráha na které si určitě užijete. Přízemní mini okruh z lan, řetězů a klád je zdarma, kde se můžou vyřádit i ti nejmenší. Placený velký okruh z lan, klád, sítí a žebříků je doporučován od 12 let. Pro turistiku a horská kola jsou zde značené tratě. Informace o kempu: Areál se nachází v centru Českého ráje. Oblast Českého ráje je vhodná jak pro pěší turisty, horolezce, tak i pro cyklisty. Turistické stezky jsou velmi dobře značeny. Nabídka koupání: přírodní koupání v nedalekém rybníce Nabídka občerstvení: Stravování je zajištěno v naší restauraci s možností posezení na venkovní terase. Nabídka turistiky: Čertoryje jsou obklopeny řadou historických památek, mezi které patří Zámek Hrubá Skála, hrad Valdštejn, hrad Kost a Trosky, lovecký zámeček Humprecht či zámek Hrubý Rohozec a další. V případě špatného počasí můžete zavítat do některého z nedalekých měst (Turnov, Jičín, Liberec). Nabídka sportu: ruské kuželky, venkovní hřiště, zapůjčíme chůdy, síť, míče na volejbal, fotbal, petang. Lukostřelba, střílení ze vzduchovek pouze po předchozí domluvě a s obsluhou. Dále je zde dětské hřiště z přírodních materiálů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Kemp - ceník: Sezóna Mimo sezónu Sezóna Mimo sezónu Osoba: 50Kč/den - - Bus: Děti: 45Kč/den - - El.: 70Kč/den - - Stan: 35Kč/den - - Zvíře: Auto: 30Kč/ den - - Poplatek: 15Kč/ den - - Moto: 20Kč/ den - - Chatka: 185Kč/ den - - Karavan: 65Kč/ den - - Budova: 185Kč/den - - Kontakt: Rekreační areál Čertoryje poznejte peklo v ráji Krčkovice 6, Turnov Tel: (p. Vágnerová) (pan Novák) ladis.novak@seznam.cz Mapa Přejem všem pěkné čertovské dny v Čertoryjích. Kýsa a Jana Autor článku: Pavel Bechyně Další informace najdete zde: Lázně Sedmihorky - lázně SEDMIHORKY lokalita 6 km JV od Turnova 50 33'14.26"N 15 11'47.66"E Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3 lázně prameny stromy sochy První zmínka o objektu 1841 Vlastní popis objektu ve stručné formě Historie lázní Sedmihorky spadá do roku 1841, kdy majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu poskytuje MUDr. Antonínu Šlechtovi finanční prostředky k založení vodoléčebných lázní. Původně Vodoléčebný ústav Sedmihorský na Hrubé Skále je uváděn pod názvy Bad Wartenberg, Marienbad, Carlsbad a Fransenbad. Ze Sedmihorek byly vypravovány vlakové spoje do Drážďan, Berlína, Paříže a Vídně. Tyto lázně byly navštěvovány hosty ztéměř celého světa a to i z Ameriky, Afriky a Asie. Léčili se zde členové císařské rodiny a Jan Neruda i Eliška Krásnohorská. Prameny využívané pro léčbu jsou velmi studené a jejich průměrná teplota je udávána kolem 1-2 Co. Léčení studenou vodou vycházelo z praktik léčitele Vincenta Priessnitze a jako takové je předepisoval i MUDr. Šlechta.. Léčení začínalo v 5 hodin ráno ledovými zábaly, následovala procházka s pitím vody z pramenů přičemž bylo doporučováno 7-30 sklenic. Následovaly střídavé koupele ve studené a teplé vodě a procházky naboso v rose na sedmihorských loukách. Léčilo tak téměř všechno od Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 neuróz a chudokrevnosti až po břišní tyfus. Na jistém místě byly užívány tzv. vzdušné lázně, kde hosté chodili zcela nazí a byl tak položen základ českého nudismu. Ke všemu na promenádě vyhrávala vojenská hudba a přijížděli sem i světoví hudebníci a zpěváci. Léčebná voda se nalézala v romanticky nazývaných pramenech z nichž je v okolí dodnes zachováno celkem 14 a tak např. při cestě po žluté TZN můžeme projít kolem pramene Josefova s kamenným reliéfem vavřínového věnce a pramen Antonínův již z roku Dnes je v centru lázní umístěna Myslbekova busta MUDr. Antonína Šlechty na prameni Sedmihorka. Pamětní tabulky upozorňují na pobyt E. Krásnohorské roku 1869 a T. G. Masaryka roku Sedmihorky jsou také východiskem značených turistických stezek do skalních měst Hruboskalska, Valdštejnska a podtrosecka. Žlutá TZN odtud vychází a směřuje kolem lokality Čertova ruka k Valdštejnu a dále přes zříceninu hradu Kozlova do obce Podhájí. Modrá TZN (Angrova cesta) zavede turistu skrze skalní město taktéž k Valdštejnu, nebo přes Kopicův statek do Kacanov, kde se rozděluje na směr vedoucí k Turnovu a směr do Vyskeře. Zelená TZN, která od zastávky ČD Karlovice - Sedmihorky, lázněmi prochází směřuje oblastí Dračích skal k zámku na Hrubé Skále. Po této cestě projdeme i tzv. Myší dírou. Lázeňská lokalita Sedmihorky se nalézá nedaleko silnice zturnova do Jičína. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Kopicův statek Zajímavost 50 33'31.88"N 15 9'24.18"E Kopicův statek je jednou z místních památek lidové architektury, ležící nedaleko obce Hrubá skála jižně od Turnova. Jedná se o roubenou usedlost pojizerského typu z 19. století s patrovým domem a pavlačí. Původně se jmenoval po prvním majiteli Jirošův. V údolí pod statkem jsou umístěny reliéfy zobrazující výjevy z českých dějin vytesané do pískovcových stěn majitelem statku Vojtěchem Kopicem v polovině 19. století. Další informace najdete zde: Symbolický hřbitov horolezců Zajímavost 50 32'51.95"N 15 11'29.71"E U Mariánské vyhlídky, asi 1,5 km severně od zámku Hrubá Skála, byl pod stěnou Nekonečné skály založen symbolický hřbitov tragicky zahynulých horolezců. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška došla naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru roku 1970, kde on sám zahynul. Z Mariánské vyhlídky je nádherný výhled na okolní skupiny skal, na hrad Trosky a zámek Hrubá Skála. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: Arboretum Bukovina Zajímavost 50 32'57.21"N 15 11'0.93"E Arboretum najdete na první stezce v CHKO Český ráj, která byla otevřena a vede od zámku Hrubá skála až ke skalní vyhlídce Hlavatice. Leží v sousedství hájovny. Je zde 35 druhů stromů, převážně ze Severní Ameriky, a mnoho dalších. V sezóně je zde otevřeno informační středisko Českého Ráje. Arboretum je dostupné po červené značce z Turnova (6 km). Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Adamovo lože Zajímavost 50 32'51.32"N 15 11'18.53"E František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože". Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: turistické rozcestí Valdštejn 50 33'42.84"N 15 9'54.14"E Turistický rozcestník, který se nachází nedaleko hospůdky u hradu Valdštejn, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály. Po značce zelené ve směru Sobotka, Kost, Věžický rybník, Radeč - Pelešeny, Turnov a po značce žluté ve směru Příšovice, Všeň, Kacanovy - Pod Majákem, Mariánská vyhlídka, Hrubá Skála. Další informace najdete zde: turistické rozcestí Jižní sedlo 50 33'18.29"N 15 10'10.49"E Turistický rozcestník v jižním sedle, který se nachází jižně od hradu Valdštejn, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov, Valdštejn - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály, dále po značce modré ve směru Kozákov, Lestkov, Sedmihorky - Kopicův statek, Podvyskeřský mlýn a po značce zelené ve směru Sobotka, Kost, Věžický rybník, Čertoryje - Radeč, Valdštejn, Turnov. Další informace najdete zde: turistické rozcestí u rybníku Vidlák 50 31'20.96"N 15 12'36.18"E Turistický rozcestník, který se nachází u rybníku Vidlák, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov, Valdštejn, Hrubá Skála, Věžický rybník - Trosky, Svitačka, Dolní Mlýn, Mladějov, Prachovské skály a po značce žluté ve směru Příhrazy, Žehrov, Vysoké Kolo, Podvyskeřský mlýn, Údolí Žehrovky, Věžický rybník - Rokytický rybník, Borek pod Troskami. Naučná stezka Podtrosecká údolí je značena samostně. Další informace najdete zde: turistické rozcestí U Konic 50 33'49.82"N 15 9'37.33"E Turistický rozcestník, který se nachází severně od hradu Valdštejn, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Valdštejn, Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály, dále po značce zelené ve směru Sobotka, Kost, Věžický rybník, Čertoryje - Radeč, Valdštejn, Turnov a po značce žluté ve směru Adamovo lože, Mariánská vyhlídka, Valdštejn - Kacanovy, Všeň, Příšovice. V některých mapách je toto rozcestí značeno jako Valdštejn rozcestí. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 turistické rozcestí u Arboreta Bukovina 50 32'56.33"N 15 10'55.78"E Turistický rozcestník, který se nachází u hájovny v blízkosti Arboreta Bukovina, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov, Valdštejn - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály a po značce modré ve směru Kost, Podvyskeřský mlýn, Vyskeř - Hrubá Skála zámek a dále Hrubá Skála žst. Umístěny zde jsou i směrníky cyklotras č a Další informace najdete zde: turistické rozcestí Borek pod Troskami 50 32'9.46"N 15 13'53.08"E Turistický rozcestník, který se nachází nedaleko železničního nádraží v Borku pod Troskami, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce žluté ve směru Borek pod Troskami - Vidlák, Věžický rybník, Vysoké Kolo, Příhrazy a po značce modré ve směru Malechovice, Nebákov, Svitačka, Trosky - Rovensko pod Troskami. Další informace najdete zde: turistické rozcestí u Adamova lože 50 32'45.64"N 15 11'18.74"E Turistický rozcestník, který se nachází nad známým Adamovým ložem, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov, Valdštejn - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály, dále po značce modré ve směru Kost, Podvyskeřský mlýn, Vyskeř - Hrubá Skála zámek a dále Hrubá Skála žst. Třeti směr je značen značkou žlutou ve směru Adamovo lože - Mariánská vyhlídka, Antonínův pramen, Valdštejn - Kacanovy, Všeň, Příšovice. Další informace najdete zde: turistické rozcestí U Radče 50 33'11.95"N 15 10'18.84"E Turistický rozcestník, který se nachází u odbočky k bývalé vsi Radeč, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov, Valdštejn - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály, dále po značce modré ve směru Kozákov, Lestkov, Sedmihorky - Kopicův statek, Podvyskeřský mlýn a po značce zelené ve směru Sobotka, Kost, Věžický rybník, Čertoryje - Radeč, Valdštejn, Turnov. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10