ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE Thákurova 3, Praha 6, tel: , fax: ,

Transkript

1 ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE Thákurova 3, Praha 6, tel: , fax: , Ministerstvo spravedlnosti Vyšehradská Praha 2 V Praze dne Č.j. 456/2014 k č. j.: MSP-83/2013-LO-SP/22 Věc: Připomínky České biskupské konference k návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti Česká biskupská konference uplatňuje následující připomínky k návrhu zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákoníku (zákon o statusu veřejné prospěšnosti) (dále jen návrh zákona ). Obecně K nutnosti novelizace dalších právních předpisů Upozorňujeme, že zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ) není připraven na zapisování statusu do rejstříku školských právnických osob. Požadujeme, aby součástí návrhu zákona (anebo doprovodného změnového zákona) byla novelizace školského zákona, která školský zákon změní nejméně v následujícím: V 130 odst. 2 se vkládá nová věta druhá, která zní: Rada je kontrolním orgánem školské právnické osoby. Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností doporučujeme výslovně uvést, že rada školské právnické osoby je jejím kontrolním orgánem. Obdobný postup zvolil zákonodárce např. v 44 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. v 154 odst. 1 se rozšíří okruh zapisovaných údajů o status [například doplněním nového textu písmene h) následujícího znění: údaj o tom, že školská právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí ; stávající písm. h) až l) označit jako i) až m)]; v 155 odst. 1 se doplní možnost ukládat do sbírky listin rejstříku školských právnických osob výroční zprávu podle 9 odst. 1 návrhu zákona; v 159 se upraví postup zápisu statusu a lhůty tak, aby byly srovnatelné s právní úpravou zákona č. 304/2013 Sb. a zákona č. 3/2002 Sb. (jinak by se status zapisoval ve lhůtě 30 dnů od podání návrhu, což je neodůvodněně dlouhá lhůta). Navrhujeme proto do 159 odst. 4 vložit novou větu druhou následujícího znění: O zápisu údaje podle 154 odst. 1 písm. h) rozhodně ministerstvo nejpozději do jednoho týdne ode dne zahájení řízení.

2 K pojmu osoba založená církví a náboženskou společností Upozorňujeme na nadbytečné zavádění legislativní zkratky osoba založení církví a náboženskou společností. Zkratka se zavádí pro právnickou osobu založenou registrovanou církví a náboženskou společností a evidovanou podle zákona č. 3/2002 Sb. Pro tuto právní formu zákon č. 3/2002 Sb. již zavedl pojmenování evidovaná právnická osoba. Toto pojmenování je kratší a praktičtější než navrhované složité sousloví. Současně se jeví jako matoucí nazývat tentýž fenomén v různých právních předpisech odlišnými názvy. Také z jazykového hlediska zní lépe evidovaná právnická osoba se statusem než osoba založená církví a náboženskou společností se statusem. V druhém případě svádí slovosled k tomu, že status je přiznán církvi, namísto jí založené osobě. (Případně je také možné použít pojem církevní právnická osoba, který je v praxi hojně používán, byť není pojmem legálním.) K otázce přiznání statusu Návrh zákona vychází z následující terminologie: soud rozhodne o právu na zápis statusu do veřejného rejstříku; ten kdo rejstřík vede, následně zapíše status do veřejného rejstříku. Toto pojetí vychází z občanského zákoníku. Naopak právní úprava, kterou se řídí vedení jednotlivých veřejných rejstříku, stanoví, že do rejstříku se zapíše údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán [srov. např. 25 odst. 1 písm. j) zákona č. 302/2013 Sb. a dále 18 odst. 1 písm. j), 19 odst. 1 písm. j), 20 odst. 1 písm. k) zákona č 3/2002 Sb.]. Počítá se tedy s tím, že status bude právnické osobě přiznán. Návrh zákona ovšem nedává jasné řešení, jak a kdy je status právnické osobě přiznán. Je to okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že právnická osoba má právo na zápis statusu? Anebo okamžikem zápisu statusu do příslušného veřejného rejstříku? Doporučujeme terminologicky sjednotit návrh zákona a právní úpravu již obsaženou v právních předpisech upravujících vedení veřejných rejstříků. K výhodám spojeným se statusem Návrh zákona nedává žádnou odpověď na otázku, jaké výhody jsou vlastně se statusem spojeny (krom práva nadace se statusem být svěřenským správcem svěřenského fondu). Ze strany neziskových subjektů je nejvíce očekáváno navázání úpravy daňových předpisů. V této souvislosti považujeme za vhodné navrhnout, aby podoba daňových úlev pro neziskový sektor byla založena na dvoustupňovém uspořádání. Určitou míru daňových úlev by i nadále měly mít všechny právnické osoby založené v právní formě, která neumožňuje lukrativní cíl (spolky, nadace, nadační fondy, církve a náboženské společnosti, evidované právnické osoby, ústavy, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby). Právnické osoby se statusem by pak mohly mít daňová zvýhodnění ve větší míře. Nepovažujeme za vhodné, aby důsledkem přijetí zákona o statusu veřejné prospěšnosti bylo zpřísnění daňové úpravy neziskových subjektů. Připomínky k jednotlivým ustanovením K 1 Doporučujeme za slova veřejného rejstříku vložit slova podle občanského zákoníku (dále jen veřejný rejstřík ), aby se vyloučilo riziko restriktivní interpretace, podle které jsou veřejnými rejstříky ve smyslu návrhu zákona pouze veřejné rejstříky vedené soudy, které

3 zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, označuje totožnou legislativní zkratkou. Ostatně sousloví veřejný rejstřík podle občanského zákoníku používá již název zákona; ten však není součástí normativního textu. K 6 Upozorňujeme, že navržené ustanovení samo o sobě nestanoví povinnost toho, kdo vede veřejný rejstřík, zapsat status. Tomu je třeba přizpůsobit také právní úpravu, která upravuje vedení jednotlivých veřejných rejstříku. V současné době chybí právní úprava zápisu statusu do rejstříku školských právnických osob. Požadujeme, aby součástí návrhu zákona (anebo doprovodného změnového zákona) byla novelizace školského zákona, jak je navrženo v obecných připomínkách. K 9 odst. 1 Požadujeme, aby součástí návrhu zákona (anebo doprovodného změnového zákona) byla novelizace školského zákona, která možnost ukládat do sbírky listin rejstříku školských právnických osob výroční zprávu. K 9 odst. 1 písm. b) Pojem zdroj příjmů právnické osoby je neurčitý a není jasný jeho obsah. Jsou zdrojem například členské příspěvky souhrnně, či dary souhrnně, anebo je zdrojem členský příspěvek či dar od každé osoby? Ustanovení 9 odst. 1 písm. b) návrhu požaduje uvádět všechny zdroje příjmů. Sankcí za nesplnění takové povinnosti může být podle 11 odst. 1 a 2 odnětí statusu. Tak závažná sankce za porušení povinnosti, jejíž obsah je neurčitý, se jeví jako zjevně nepřiměřená a otevírá možnosti k šikanóznímu přístupu. Ponechat konkretizaci ustanovení na judikatuře se jeví jako velmi nepraktické s ohledem na to, že do doby ustálení judikatury dojde k odnětí či pozastavení statusu v mnoha bezdůvodných případech. Požadujeme ustanovení upravit tak, aby bylo dostatečně určité. K 9 odst. 1 písm. c) Obdobně vymezení nákladů na vlastní správu je neurčité. Důvodová zpráva rozlišuje náklady související s projekty a náklady na vlastní správu. K tomu je třeba uvést, že mnoho neziskových subjektů nehospodaří na projektové bázi a v praxi bude obtížně odlišit, zda se jedná o výdaj provozní či o výdaj související s výkonem hlavní činnosti. Jsou náklady na topení v kostele či na faře výdajem na hlavní činnost [v kostele i na faře probíhá činnost splňující podmínky podle 5 písm. a) návrhu zákona], anebo se jedná o náklad na vlastní správu? K 10 odst. 1 a 2 V odst. 1 požadujeme vypustit část věty ; to platí obdobně pro církve a náboženské společnosti. V odst. 2 požadujeme vypustit slova nebo osoba založená církví a náboženskou společností se statusem.

4 Jen v Církvi římskokatolické existuje více než 2000 evidovaných právnických osob. Je nereálné, aby církev povinně uváděla ve své výroční správě údaje za všechny své evidované právnické osoby se statusem. Namísto toho navrhujeme doplnit nový paragraf následujícího znění: 11 (1) Církev a náboženská společnost se statusem může uvést ve své výroční zprávě údaje podle 8 také za všechny své osoby založená církví a náboženskou společností se statusem a uložit za ně do sbírky listin veřejného rejstříku dokumenty podle 9 odst. 1 písm. a). (2) Osoba založená církví a náboženskou společností se statusem může uvést ve své výroční zprávě údaje podle 8 také za jiné osoby založené toutéž církví a náboženskou společností se statusem a uložit za ně do sbírky listin veřejného rejstříku dokumenty podle 9 odst. 1 písm. a). (3) Nepostupuje-li se podle odstavce 1 nebo 2, splní tuto povinnost osoba založená církví a náboženskou společností se statusem sama. (4) Osoba založená církví a náboženskou společností se statusem může splnit povinnost podle 9 odst. 1 písm. b) až f) zveřejněním těchto údajů ve výroční zprávě církve a náboženské společnosti anebo ve výroční zprávě jiné osoby založené církví a náboženskou společností. Navrhovaný text respektuje vícestupňovost církevního uspořádání většiny tradičních církví a náboženských společností. Cílem je umožnit, aby údaje mohly být zveřejňovány ve výročních zprávách nadřízených církevních subjektů, nikoliv přímo ve výroční zprávě církve jako celku. Například je vhodné, aby údaje týkající se farnosti mohly být zveřejňovány ve výroční zprávě diecéze. Pokud však za příslušný církevní subjekt neuvede údaje ve své výroční zprávě ani církev ani jiná osoba založená církví, splní povinnost přímo osoba založená církví. K 12 odst. 1 věta třetí Ve větě třetí požadujeme vypustit slova nebo osoby založené církví a náboženskou společností a nebo církev a náboženská společnost. Současně navrhujeme doplnit větu čtvrtou, která zní: Ve věcech statusu osoby založené církví a náboženskou společností může jednat církev a náboženská společnost. Není důvod, aby zákon zakládal povinnost církve jednat ve věcech statusu všech evidovaných právnických osob. To by například znamenalo, že jestliže se některá z evidovaných právnických osob chce vzdát statusu, musela by vždy za ni jednat církev. K 14 odst. 1 Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit. Vychází z mylného předpokladu, že již zahájením řízení je osoba se statusem shledána vinna.

5 K 14 odst. 1 a 2 Požadujeme ustanovení doplnit tak, aby bylo zřejmé, co je to pozastavení výhod spojených se statusem. Je také třeba vyjasnit důsledky situace, kdy výhody budou pozastaveny a řízení neskončí odnětím statusu. K 15 odst. 2 Požadujeme vypustit část věty za středníkem. Osoby založené církví a náboženskou společností jsou samostatnými právnickými osobami odlišnými od samotné církve a náboženské společnosti. V případě odnětí statusu církvi a náboženské společnosti, se budou důvody odnětí zkoumat pouze ve vztahu k církvi a náboženské společnosti. Není proto rozumného důvodu, proč by měla být výmazem statusu následně postižena také jiná právnická osoba. Ještě absurdněji by se ustanovení projevilo v případě dobrovolného výmazu statusu církví a náboženskou společností. Jestliže zákon umožňuje získávat odvozeným právnickým osobám status i v případě, kdy hlavní právnická osoba status nemá, musí umožnit odvozeným právnickým osobám status si ponechat, i když hlavní právnická osoba o něj dále nestojí. K 16 odst. 2 Požadujeme ustanovení doplnit o větu druhou následujícího znění: Totéž právo má vůči státu, bylo-li řízení zahájeno bez návrhu. Řízení zahájené bez návrhu může mít pro právnickou osobu se statusem stejně rdousící účinky jako řízení zahájené na návrh. Je proto nutné poskytnout poškozené právnické osobě stejnou ochranu bez ohledu na to, zda řízení bylo zahájeno bez návrhu anebo na návrh. Ve věci vypořádání připomínek kontaktujte právního poradce České biskupské konference Dr. Jakuba Kříže, advokat@jakubkriz.cz. S pozdravem Mons. ThLic. Tomáš Holub Th.D. generální sekretář České biskupské konference