XVI. KONGRES. Souhrny referátů. HAVltOV 1979

Transkript

1 XVI. KONGRES PRACOVNÍHO LÉKAŘSTVÍ Souhrny referátů HAVltOV 1979

2 KHS Ostrava Automatizace a mechanizace, k. ú. p., OKR, k. p., Ostrava Zajištěni hygienické ochrany pracovníků dolů OKR při využiti nukleární techniky v dolech J. Hillová, J. Hakl, J. Bosák Zdroje ionizujícího záření jsou v národním hospodářství využívány mnohostranně a je přirozené i jejich široké uplatnění při těžbě uhlí. Zde se používají především v oboru automatizace a vzhledem ke známému nedostatku pracovníků v dolech jsou jejich aplikace na šachtách obzvláště výhodné. Pro provoz zařízení s radioaktivními zářiči je nutno zajistit dobrou ochranu okolí před účinky ionizujícího záření a zdroje mít pod pečlivou kontrolou. Takováto zařízení musí správně plnit svoji funkci a spolehlivě zabraňovat jakémukoliv riziku spojenému s jejich provozem. Tyto důležité podmínky jsou zabezpečovány provozovatelem (OKD-koncern) ve spolupráci s hygienickou slu'žbou. Veškerá činnost spojená se zaváděním nukleární techniky na dolech (projekty, montáže, servis, vnitřní komplexní dozor) se stala záležitostí koncernové účelové organizace OKD Autdfnatizace a mechanizace. Systém péčs o nukleární techniku je dopodrobna propracován po stránce provozní i bezpečnostní. Na základě zkušeností a nových poznatků v technice byl v průběhu let zdokonalován. V současné době je zabezpečení zdrojů ionizujícího záření v dolech OKR na takové úrovni, že za běžných podmínek důlního provozu a dodržováním kázně pracovníků je málo pravděpodobná ztráta kontroly nad některým ze zdrojů záření na dolech. Expozice ion. záření obsluhy zařízení nepřevyšují expozice z přirozeného prostředí dolů.

3 ZÚNZ UP Ústav hygieny práce v uranovém průmyslu Kamenná u Příbrami IHE Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Praha Optimalizace radiační ochrany v uranových dolech podklady, metodické přístupy V. Plaček, J. Ševc Požadavky na radiační ochranu v československých uranových dolech, obdobně jako v ostatních státech, prošly složitým vývojem. Zájem o snížení faktoru ionizujícího záření byl vždy zaměřen především na jeho nejzávažnější složku radon a dceřiné produkty radonu v důlním ovzduší z hlediska absorbované dávky v dýchacích cestách, podílející se na vyšší četnosti rakoviny plic u horníků. Výsledky epidemiologických studií rizika rakoviny plic u horníků uranových dolů zdůvodnily závěry pro přijetí účinných technicko-hygienických opatřenj ke snížení koncentrací uvedených radionuklidů a ke stanovení jejich ročního nejvyššího přípustného příjmu. Umocnily také na podkladě doporučení mezinárodní komise oro radiologickou ochranu č. 26/1977, uplatnit požadavek na další snižování kolektivní dávky záření v uranových dolech pod úroveň nejvyšší přípustné dávky, s ohledem na předpoklad bezprahového efektu pozdních stochastických účinků záření. Oprávněnost dalšího snížení rizika je podložena použitím metody diferenciální analýzy nákladů na další stupeň ochrany a přínosu pro společnost ze snížení kolektivní dávky. Použití tohoto principu optimalizace radiační ochrany v uranových dolech je doloženo na konkrétním příkladě v jedné oblasti čs. uranového průmyslu. Aplikace uvedeného principu je plně v souladu s požadavkem současné koncepce ochrany před zářením. Provedený modelový rozbor potvrdil, že náklad/ na radiační ochranu při realizaci další etapy větracího systému v příslušné oblasti byly vynaloženy účelně a oprávněně, a jsou spojeny s prokazatelným přínosem pro společnost ze snížení rizika záření.

4 IHE Centrum hygieny záření Praha Kritéria ochrany a monitorování v jaderných elektrárnách J. Sevc ^L, Prudký růst energetických kapacit v ČSSR v příštích desetiletích, ktsrý bude ve stoupající míře pokrýván jadernými elektrárnami, znamená, že tematickou dominantou radiační ochrany v nastávajícím období musí být hygienické zajištění jaderné energetiky. Uvolnění energie v jaderných zařízeních je spojeno se vznikem obrovského množství radioaktivních látek, jež nemělo obdoby v žádném dřívějším způsobu využití zdroju ľ.áiení. Normálni provoz takového zařízení proto vyžaduje spolehlivou a technicky náročnou stavbu i vybaven! jak pro technologické účely, tak pro ochranu personálu a okolí. Zkušenosti ukázaly, že za těchto podmínek při normálním provozu lze radiační expozici pracovníků jaderného zařízení omezit na přijatelnou úroveň, zdaleka nedosahující přípustné limity. Ve sdělení je podána informace o expozičních podmínkách a koncepci radiační ochrany u pracovníků jaderných elektráren budovaných v ČSR. Zvláštní pozornost v systému monitorováni a ochrany je třeba věnovat pracovníkům při údi'žbe za provozu při výměně paliva a při některých dalších kritických operacích. Jsou diskutovány požadavky na opatření provozovatele a součinnost hygianické služby při prevenci mimořádných událostí nebo nehod v jaderných zařízeních.

5 35 Oddělení nemocí z povolání KÚNZ FN Plzeň Odštěpný závod energetické strojírenství, o. p., Škoda Plzeň Farmakologický ústav LF UK Plzeň Úkoly komplexní racionalizační brigády při zdravotní přípravě pracovníků pro montážní práce v jaderné elektrárně F. Hůzl, J, Kott, J. Sýkora a kolektivy spolupracovníků Autoři navrhují moderní způsob zdravotní a odborné přípravy kádrů, vysílaných na montážní práce při rekonstrukci a výstavbě jaderných elektráren. Tuto přípravu vypracovala a realizuje v praxi komplexní racionalizační brigáda odborníků, ve které jsou zastoupeni nejen technici Odštěpného závodu energetické strojírenství, ale také závodní lékař, odborníci pro nemoci z povolání, odborník pro radiační hygienu a pracovníci v oboru radiotoxikologie. Jde tedy o komplexní tým, složený z pracovníků průmyslu, zdravotnictví a z teoretických pracovišť lékařské fakulty UK a Vvsoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Komplexní brigáda vypracovala a v praxi ověřuje následující systém zdravotní a odborné přípravy: Prvá část přípravy obsahuje dispenzární péči o vysílané kádry, vč. důkladné vstupní prohlídky, preventivních prohlídek a výstupní prohlídky. Součástí těchto prohlídek je pracovně lékařské, hematologické a imunologické vyšetření. Současně jsou stanovena kritéria, zakládající rozhodnutí o trvalém nebo dočasném vyřazení z práce v jaderné energetice. Druhá část zdravotní přípravy spočívá v poučení o možnostech posuzování radiačního nebezpečí (radiačních polí) při jednotlivých technických operacích, které pracovník bude provádět. Cílem této přípravy je odborné posouzení dávek záření, které pracovník obdrží při různých normálních, ale i mimořádně vzniklých situacích a důkladné poučení, jek těmto situacím čelit a jak chránit zdraví při práci. Třetí část přípravy znamená posouzení pracovníka po stránce vhodnosti psychických vlastnost! pro práci v jaderné energetice. V této části bude spolupracovat psycholog práce. Nabízí se využít některá kritéria již známá pro výběr lidí pro zvlášť náročná povolání. Současně s touto zdravotní přípravou probíhá vejmi podrobná odborná technická příprava, při níž se pracovníci předem seznamují s jednotlivými operacemi, které budou realizovat při montá'žích a opravách zařízení pro jadernou energetiku, většinou radioaktivních a kontaminovaných. Tato příprava je spojena s instruktáží o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Komplexní racionalizační brigáda sleduje průběžně účinnost navržených opatření a zdravotní stav montérů ci techniků. Využívá k tomu moderních matematicko-statistických vyhodnocovacích metod.

6 J* Výzkumný ústav preventívneho lekárstva Centrum pracovného lekárstva, Bratislava Štúdium radiačných faktorov pracovného prostredia jadrových elektrárni F. Minárik, A. Juck, E. Vizváry Potenciálne riziko práce v jadrových zariadeniach je primárne determinované radiačnými faktormi daného pracovného prostredia. Tieto faktory tvoria jednak externé polia a kontaminanty. V práci je popísaný metodický postup pri štúdiu kontaminantov a dosiahnuté výsledky. Popisuje sa metodika kvalitatívnej a kvantitatívnej analýzy kontaminantov, obsahujúcich gama nuklidy a uvádzajú sa úrovne, získané pri vyhodnocovaní vzoriek z terénu. Pri štúdiu aktivity alfa v sledovaných kontaminantoch sa uvádza postup a výsledky merania a analýzy úhrnnej alfa aktivity. Pri sledovaní aktivity alfa jednotlivých aerosolových častíc bola použitá rádioautografická metóda pomocou emulzii KODAK AR-10. Uvádzajú sa veľkostné rozdelenia sledovaných aerosolových systémov a študujú sa závislosti rozdelenia aktivity na strednom geometrickom priemere častíc. Záverom sa robí pokus o rádiohygienickú interpretáciu získaných experimentálnych výsledkov s cieľom upresnenia odhadu rizika.

7 ZÚNZ UP - Ústav hygieny práce v uranovém průmyslu Řež u Prahy Hygienická problematika výzkumného jaderného centra J. Chyský Souhrn : Jsou hodnoceny poznatky získané během dvacetiletého provozu výzkumného jaderného centra v Řeži u Prahy. Výsledky systematického sledování osobních expozic pracovníků se zdroii zářeni jsou příznivé. Více než v devadesáti procentech nepřevyšují jednu desetinu nejvyšších přípustných hodnot. Stejně příznivé jsou i výsledky hodnocení vnitřní kontaminace kontrolované metodou celotělového měřen! a radiochemické analýzy biologického materiálu. Součástí jaderného centra jsou pracoviště, výzkumných reaktorů, cyklotronu a laboratoře, kde se pracuje s vysokými aktivitami otevřených i uzavřených zářičů. Tato pracoviště jsou potenciálním zdrojem vážného ohrožení osob. Je podán přehled o mimořádných událostech a nehodách, ke kterým došlo během činnosti centra. Jsou hodnoceny příčiny i důsledky mimořádných událostí a je podána stručná informace o zdravotnických opatřeních v případě radiační nehody. v \

8 VÚPL Centrum pracovného lekárstva Bratislava Požiadavky na zdravotnú a fyziologickú zpôsobilosť uchádzačov 0 funkciu operátorov v jadrovej elektrárni M. Broniš Jadrová energetika je nové odvetvie výroby energie. Okrem iných profesií zastávajú aj operátori dôležité miesto vo výrobe. Pri štúdiu ich pracovnej činnosti a podmienok práce sa ukázalo, že pracovné zaťaženie je kvalitatívne 1 kvantitatívne iné než u operátorov v klasických elektrárnách. Na základe analýzy pracovného zaťaženia sa vypracoval návrh požiadavek na zdravotnú a fyziologickú spôsobilosť týchto pracovníkov. Tieto požiadavky sa uplatnia najmä pri výbere nových uchádzačov o tieto miesta, ale aj pri periodických preventívnych lekárskych prehliadkach. Základnou tézou je, že každé posúdenie je prísne individuálne. Navrhnuté požiadavky orientujú lekára na kľúčové mieste zdravotného stavu a psýchotyziologickej funkčnej zdatnosti. Rešpektovanie požiadaviek prinesie úžitok jak vo výrobe (zvýšenie spoľahlivosti prevádzky, zníženie počtu havárií a odstávok a v konečnom dôsledku ekonomický efekt), ako aj v zdravotnom stavs uchádzačov (prevencia porušenia, alebo zhoršenia zdravotného stavu u disponovaných jedincov s nízkou psychofyziologickou funkčnou zdatnosťou).

9 ZÚNZ Uranového průmyslu Příbram Epidemiologická studie zdravotního stavu bývalých horníků uranových dolů Z. Vích, M. Kubát V souboru bývalých pracovníků Čs. uranového průmyslu, kteří odešli z rizikových pracovišť po odpracování nejméně 10 let při těžbě, geologickém průzkumu a zpracování uranové rudy, byly zhodnoceny objektivní informace zdravotnických zařízení o aktuálním zdravotním stavu respondentů. Byla provedena porovnání mezi pozorovanou a očekávanou nemocností ve 34 skupinách diagnóz a ve 4 věkových třídách. Diskutovány nalezené odchylky, jejich interpretace a význam.

10 ZÚNZ Uranového průmyslu Příbram Nové poznatky o rakovině plic t radioaktivních látek M. Kubát, Z. Vích V souboru pracovníků Čs. uranového průmyslu, u nichž bylo onemocnění bronchogenní rakovinou posouzeno jako nemoc z povolání, byly zhodnoceny informace pracovně anamnestické, osobní, klinické, diagnostické a o provedené léčbě a Jejím výsledku. Soubor byl co do počtu profesionálně nemocných největší, jaký kdy byl ve světě tímto způsobem analyzován. Byl prokázán významný vliv věku při vstupu do rizika na věk při onemocnění nádorem. Byl prokázán vliv především prvých roků expozice na stejný ukazatel.