Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT

Transkript

1 Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: JADERNÁ ENERGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za normálního provozu jaderné elektrárny je získaná energie čistým zdrojem energie, problém nastává při nebezpečí jaderné havárie, nebezpečné je i uložení vyhořelého paliva, které bude radioaktivní ještě stovky let, jaderné elektrárny nepřispívají k oteplování Země, neprodukují škodliviny typu oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jiných karcinogenů, v souvislosti s tvorbou skleníkového efektu lze tento způsob výroby elektrické energie považovat za nejekologičtější při NORMÁLNÍM PROVOZU. JADERNÁ HAVÁRIE Jadernou havárii označujeme havárii jakéhokoli jaderného zařízení, při níž dochází k zamoření (kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem. Definice jaderné havárie v jaderných elektrárnách Havárie, při které dojde k: porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru, úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru, úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku, úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. životního prostředí. STUPNĚ ZÁVAŽNOSTI HAVÁRIE 0. stupeň - událost bez významu pro bezpečnost 1. stupeň - odchylka od normálního provozu 2. stupeň - porucha 3. stupeň - vážná porucha 4. stupeň - havárie s účinky na jaderné zařízení 5. stupeň - havárie s účinky na blízké okolí 6. stupeň - závažná havárie 7. stupeň - velká havárie

2 NEJZÁVAŽNĚJŠÍ HAVÁRIE V JADERNÝCH ELEKTRÁRNÁCH 1. Havárie jaderné elektrárny JASLOVSKÉ BOHUNICE A-1 v bývalé ČSR 22. února československá jaderná nehoda čtvrtého stupně mezinárodní stupnice. K ozáření lidí nedošlo. Reaktor byl natrvalo odstaven. Veřejnosti byl rozsah nehody utajen. Celosvětově se nehoda dodnes řadí mezi deset nejvážnějších havárií jaderných elektráren. 2. Jaderná havárie v ČERNOBYLU na UKRAJINĚ K události došlo 26. dubna 1986 ve 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu. Slova Černobyl a Jaderná nehoda dnes vnímáme téměř jako synonyma. Způsobil jí experiment, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Test měl být proveden těsně před odstavením reaktoru z provozu. Experimentem se mělo zjistit, zda bude generátor jaderného reaktoru po rychlém uzavření páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 sekund napájet proudem čerpadla havarijního chlazení. Před zahájením testu jaderné elektrárny Černobyl, a v jeho průběhu, došlo k několika vážným lidským chybám a nedodržení bezpečnostních předpisů. Následkem toho v průběhu experimentu nekontrolovatelně vzrostl výkon reaktoru, došlo k přehřátí paliva a destrukci jeho pokrytí. Následovala jaderná havárie - dva výbuchy (zhruba sekund po zahájení experimentu). Jaderná havárie 4. bloku jaderné elektrárny v ČERNOBYLU na UKRAJINĚ.

3 DŮSLEDKY havárie 203 lidí bylo okamžitě hospitalizováno, přičemž 31 z nich zemřelo krátce po havárii lidí bylo z oblasti evakuováno. Je zde předpoklad, že na následujících 70 let bude u většiny zasaženého obyvatelstva zvýšení úrovně rakoviny o celé 2 procenta. Dalších 10 jedinců následně umírá na rakovinu. Kontaminovaný materiál a palivo z reaktoru byl nepravidelně roztroušen vlivem počasím na značném území Evropy. Vědecké odhady celkového počtu obětí se odhadují na až lidí. Radioaktivní mrak nad Evropou po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. 3. Jaderná havárie ve FUKUŠIMI v Japonsku K havárii došlo 11. března 2011, když bylo Japonsko zasaženo zemětřesením a následně vlnami tsunami. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla ohodnocena nejvyšším stupněm 7 (stejným stupněm jako havárie v Černobylu). Havárii se nepodařilo plně dostat pod kontrolu ani po měsíci. V ochranném pásmu o průměru několika desítek kilometrů bylo evakuováno přes lidí. Havárie elektrárny Fukušimi zamořila okolí radiací zhruba 9krát nižší než v Černobylu (a také zde zatím nejsou žádné oběti na životech). U jaderných úniků se účty skládají, ale až v horizontu let, či spíše desetiletí. Událost byla celosvětovým podnětem k politickým debatám o jaderné energetice. Havárie je považována za jednu z historicky nejkomplikovanějších.

4 Přítomnost jaderných reaktorů ve světě a v Evropě v roce 2007 Jaderné elektrárny v ČR: v DUKOVANECH a TEMELÍNĚ

5 Zdroje informací:

6 Pracovní list č. 6: JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT 7. ročník Příjmení: Třída: Hodnocení: 1. Úkol: Z přiložené mapky (stav z roku 2005) vyčtěte státy Evropy, které vyrábí elektrickou energii v jaderných elektrárnách. Sestavte pořadí států podle počtu reaktorů na jejich území. 2. Úkol: Vyhledejte na uvedených internetových stránkách krátký dokumentární film o jaderné katastrofě na Ukrajině v ČERNOBYLU ze dne 26. dubna Společně diskutujte o riziku havárií jaderných elektráren: 3. Úkol: Rozdělte se do 3 skupin. Každá skupina žáků vyhledává na internetových stránkách informace o nejzávažnějších haváriích jaderných elektráren ve světě. Následně žáci po skupinách společně prezentují získané informace před celou třídou.

7 4. Úkol: Z trojice symbolů vyber mezinárodní výstražný symbol označující zdroj ionizujícího záření: A. B. C.