Plán péče PP VRANOVSKÉ SKÁLY. na období EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2009

Transkript

1

2 Plán péče o PP VRANOVSKÉ SKÁLY na období EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2009

3 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo (kód): 1352 Kategorie ochrany: Název území: Přírodní památka Vranovské skály 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Prvotní předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě - Vyhláška o určení CHPV Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu: Pozměňující předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě Vyhláška o zřízení přírodní památky Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu: Lokalizace území Územně správní členění Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným úřadem: Obec: Katastrální území: Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Ralsko Svébořice Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura 2000 Národní park: : není Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: není CHOPAV Severočeská křída Natura 2000: evropsky významná lokalita: ptačí oblast: EVL CZ , Ralsko není 2

4 1.3.3 Orientační mapa (měřítko 1:20000) 3

5 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Katastrální území Číslo parcely podle KN Podlomení Číslo parcely podle PK Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (ha) Výměra parcely v ZCHÚ (ha) Poznámka Svébořice 1 3 lesní pozemek 3 12, ,9230 Suma 12, Ochranné pásmo ZCHÚ Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro toto zvláště chráněné území (ZCHÚ) ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Ochranné pásmo zasahuje do katastrálního území Svébořice p.č. 1/1, 5 a do katastrálního území Vranov pod Ralskem p.č., 63, 64/1, 66, 67, 71, 72, 73, 74, 219, 220, 221, 222/1, 223, 225, 226 a stavební p.č. 65, 68,69 a 70. Příloha: Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ a jeho OP příloha č. 6 4

6 1.5 Výměra území ZCHÚ OP Způsob využití pozemku ZCHÚ Druh pozemku plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha Lesní pozemky (včetně bezlesí) 12, Vodní plochy Zamokřená plocha --- Rybník nebo nádrž --- Vodní tok --- Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy Neplodná plocha --- Ostatní způsoby využití --- Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem 12, Kategorie IUCN Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 5

7 1.7 Předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu květenou. Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je ochrana pískovcových skalních útvarů s význačnou Hlavní předmět ochrany současný stav Ekosystémy Název ekosystému Podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému L8.1 Boreokontinentální bory (Dicrano-Pinion) 90 % Primární bory s dominantní borovicí lesní (Pinus silvestris) a často s příměsí dubu zimního (Quercus petraea) nebo břízy bělokoré (Betula pendula). Keřové patro bývá obvykle chudé a mohou se v něm vyskytovat například krušina olšová (Frangula alnus). Bylinné patro má rovněž poměrně nízkou pokryvnost a mohou se v něm vyskytovat acidofilní traviny (Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides) nebo keříčky (Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a Vaccinium vitis-idaea). Významnou diagnostickou skupinu tvoří mechorosty (Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Leucobryum juniperoidum, Pleurozium schreberi, Polytrichum piliferum) a lišejníky (Cladonia). Zbytek rozlohy jsou širokolisté trávníky na výchozech skal či štěrbinová vegetace. Okraje porostů patří k jednotce L Druhy Název druhu tesařík alpský (Rosalia alpina) ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura) česnek tuhý (Allium strictum) medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) smil písečný (Helichrysum arenarium) vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) rojovník bahenní (Ledum palustre) vratička měsíční (Botrichyum lunaria) lilie zlatohlavá (zlatohlávek) (Lilium martagon) Stupeň ohrožení: Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Historický výskyt, potenciální stanoviště. Aktuální početnost není známa. Stupeň ohrožení CR C1 6 Popis biotopu druhu Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Druh napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. Skalnatá místa, skalní štěrbiny, soutěsky a skeletnaté půdy, vlhká, humózní, živná až neutrální půdy od pahorkatin do podhůří. Slunné skalnaté stráně Aktuální početnost není C2 známa. Aktuální početnost není C2 Skalnaté bory, bezlesé skály v pásmu od pahorkatin do známa. podhůří. Glaciální relikt. Aktuální početnost není C2 Skalnaté meze,světlé bory. známa. Malá populace, ale C2 Pískovcové skály, pod převisy, v hlubokých štěrbinách, stabilní. voštinách a prohlubních s vyrovnaným mikroklimatem. Aktuální početnost není C3 Stinné a vlhké pískovcové skály. známa. Několik jedinců. C3 Rozvolněná místa v porostu na mělkém podkladu Aktuální početnost není známa. C4 Listnatý i smíšený les na půdách výživných, humózních a dobře propustných. Červený seznam ČR CR = kriticky ohrožený, C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4 = vyžadující další pozornost

8 Útvary neživé přírody Útvar Geologická charakteristika Popis útvaru Vranovské skály. Skalní útvary vznikly ve svrchnokřídových vápnitých pískovcích středního turonu. Nacházejí se zde rozčleněné skalní bloky s vysokými skalními stěnami, nejvýraznějším skalním útvarem je skalní hřib. Některé skalní bloky jsou uměle přitesány (Juliina vyhlídka). Nápadné pískovcové skalní útvary na jihozápadním úpatí Ralska. Pískovcové skalní bloky v západní části ZCHÚ 7

9 1.8 Cíl ochrany Zajistit ochranu skalních útvaru, zachovat biodiverzitu zde zastoupených ekosystémů a vytvářet podmínky pro rozvoj vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů Lesy Dosažení dlouhodobého cíle péče o lesy je možné použitím těchto nástrojů: - zavedení hospodaření (managementu) v lese v ekosystémovém pojetí, t.j. přechod od výlučné péče o lesní dřeviny a jejich porosty na péči o celé lesní ekosystémy (flóra, fauna) - vytvoření optimální struktury lesních ekosystémů (druhové, genetické, prostorové a věkové) diferencovaně podle stanovištních poměrů - maximální využívání a podpora spontánních procesů (např. přirozená obnova) - přechod od plošného ke skupinovitému až jednotlivému způsobu hospodaření v lesních porostech s cílem maximálního přiblížení k přirozené druhové skladbě v horizontu následujících dvou až tří decénií - s ohledem na potencionální výskyt tesaříka alpského (Rosalia alpina) netěžit a neodvážet mrtvé listnaté dřevo z lesních porostů. - zvýšení biodiverzity citlivými výchovnými zásahy při výchově preferovat i ostatní původní dřeviny - vzhledem k přetrvávajícímu tlaku zvěře vysoké je stále nutná ochrana mladých porostů a přirozeného zmlazení zejména listnatých dřevin a jedle bělokoré (Abies alba) Zmlazení buku lesního 8

10 1.8.2 Rostliny K nejvýznamnějším rostlinám v ZCHÚ náleží především medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura) a vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Management botanicky významných ploch by měl spočívat zejména v těchto základních činnostech: - systematické odstraňování invazních introdukovaných rostlin - velmi obezřetný přístup i k reintrodukci či přenosu původních druhů rostlin - odstraňování náletových dřevin na skalních výchozech - pečovat o chráněné a významné rostlinné druhy na celém území ZCHÚ takovým způsobem, aby byl podpořen jejich optimální rozvoj - při hospodaření a ošetřování lesa postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj (zvětšování počtu, lepší životní podmínky např.prosvětlování) Živočichové Jedná se především o péči o tesaříka alpského (Rosalia alpina), která by měla zahrnovat: - vyloučení holosečného a pasečného hospodaření v listnatých porostech - neodstraňování mrtvého listnatého dřeva z míst jeho výskytu, protože pokud se mrtvé dřevo (souše, vývraty) nachází na lokalitě v době jeho aktivity (červenec až srpen), je prakticky jisté, že již obsahuje vajíčka a larvy tohoto druhu - přistoupit k citlivému výběrnému způsobu hospodaření - ponechávat v porostech i starší stromy různě zakřivené nebo s dutinami - dbát, aby na lokalitě výskytu byl dostatek mladších stromů vhodných pro vývoj tesaříka do budoucna Tesařík alpský 9

11 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecně Sledované zvláště chráněné území PP Vranovské skály tvoří skalní komplex na jihozápadním úpatí Ralska v těsné blízkosti obce Vranov. Nadmořská výška PP se pohybuje v rozpětí od cca 340 do 400 m nad mořem. PP tvoří souvislý bukoborový lesní porost na severním až západním strmém svahu s vystupujícími skalními bloky, na nichž se zachoval reliktní bor. Přírodní památka patří do přírodní lesní oblasti (dále PLO) 18 Severočeská pískovcová plošina. Skalní věž v západní části ZCHÚ 10

12 2.1.2 Geologie a geomorfologie Geologie Území ZCHÚ je součástí České křídové tabule. Jsou zde téměř horizontálně uloženy sedimenty svrchní křídy. Křídová tabule vznikla v jediném sedimentačním období před miliony let. Naspodu jsou jezerní a brakické (poloslané, v mořích se sníženým obsahem solí uložené) uloženiny, výše mořské uloženiny, převážně v pískovcovém vývoji. Ve střední mořské části vrstevního sledu (turon - coniak) se významně uplatňují i jílovce a slínovce. V závěru sedimentace (santon) převládají opět pískovce. V miocénu byla saxonskými tektonickými pohyby původně jednotná tabule rozlámána v řadu ker vysunutých do různých výškových poloh a byla rozptýleně proražena vulkanickými suky, většinou sopečnými komíny a žílami. V malém rozsahu se v oblasti uplatňuje i krystalinikum (Maršovický hřbet). Obecně se v oblasti vyskytují různé typy kvartérních sedimentů. Mocnost křídových sedimentů dosahuje až několika set metrů. Kolísá podle intenzity denudace, t.j. podle míry uchování všech vrstev. Mocnost svrchního turonu až coniaku podle zjištění na vrtech v České Lípě je 203 m, v Zákupech 127 m, níže položené stratigrafické jednotky křídy nebyly vrtem proraženy. Kvádrové pískovce mají naprostý nedostatek všech živin, zpravidla i jílovité pískovce mají naprostý nedostatek živin. Vápnité a slínité pískovce mají dostatek vápníku a hořčíku, ostatních živin je opět naprostý nedostatek. Slínovce mají nadbytek dvojmocných bází, alkálie jsou v nedostatku, ostatních živin je naprostý nedostatek. Pískovce zvětrávají snadno, v závislosti na množství a povaze tmelu. Nejsnadněji zvětrávají pískovce kaolinické a pískovce se sporým vápenným tmelem. Zvětrávají v písek Geomorfologie Podle geomorfologického členění ČSR (Demek 1987) náleží území ZCHÚ do těchto geomorfologických jednotek: ČESKÁ VYSOČINA VI Česká tabule VIA Severočeská tabule VIA-1 Ralská pahorkatina VIA-1B Zákupská pahorkatina VIA-1B Cvikovská pahorkatina Hydrologie Zájmová lokalita ZCHÚ náleží hydrologicky do: - pomoří: Severního moře - hlavní povodí I.řádu: Labe - dílčí povodí: Ploučnice - CHOPAV: Severočeská křída - Vodohospodářsky významný vodní tok: Ploučnice - ID povrchových vod: Ploučnice 11

13 - ID podzemních vod: Křída Horní Ploučnice Klima Klimatické oblasti Území ZCHÚ náleží podle E.Quitta (Klimatické oblasti ČSR, 1971) do mírně teplé oblasti MT7 s následujícími charakteristikami: Charakteristika MT 7 počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu 6-7 průměrná teplota v říjnu 7-8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Teploty a srážky Podle Podnebí ČSSR 1960 jsou pro území ZCHÚ charakteristické následující teploty a srážky měřené na nejbližších klimatických stanic: Stanice m.n.m. teplota srážky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Bělá p.bezdězem C -2,2-1,2 2,7 7,2 12,8 15,9 17,7 16,7 13,1 7,8 2,8-0,7 7,7 304 mm Česká Lípa C -2,2-1,1 2,8 7,3 12,8 15,8 17,6 16,6 13,0 7,8 2,8-0,7 7,7 285 *** mm Domašice - Obrok C -2,3-1,5 2,2 6,9 12,5 15,6 17,2 16,0 12,4 7,4 2,5-0,9 7,3 320 mm Zákupy (N.Zákupy) C -2,2-1,2 2,4 7,0 12,2 15,2 16,9 15,9 12,4 7,5 2,9-0,7 7,4 286 mm Vítr Pro ZCHÚ jsou podle Podnebí ČSSR 1960 charakteristické následující hodnoty měření četnosti směrů větru měřené na stanici Česká Lípa. Průměrnou četnost směrů větru v roce uvádí následující tabulka (v % všech pozorování): stanice S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří Česká Lípa 5,5 7,4 12,6 19,5 3,5 11,5 16,0 20,3 3,7 Silnější větry (5 Beauf. a více) jsou 1,5x až 3,5x častější v zimním období než v létě. Na stanici Česká Lípa převládají výrazně větry ze severozápadního sektoru a to jak v letním, tak zimním období. Proudění vzduchu je lokálně značně ovlivněno mezoreliéfem terénu. 12

14 2.1.5 Pedologie Pedologické poměry jsou výsledkem interakce geologického podloží, klimatu a konfigurace. Na lesní půdě se vyskytují následující půdní typy a subtypy: Zkratka Půdní typ subtyp výskyt (orientační zařazení slt) LI q LITOZEM silikátová pískovcové skály 0Z1, 0Y1 KM o KAMBIZEM typická oligotrofní 2K, 2S6, č.3k, č.3s, 4K, 4S, 5K, 5S KM b typická mezotrofní 2S1, 2S9, 2B, 3S2, 3S6, 3F, 3B, 4F, 4B, 5B KMye rankerová až eutrická 2A, 3A, 4A, 5A Litozem je půda s hloubkou do 10cm na pevných a zpevněných horninách, vyskytující se na skalnatých výchozech a izolovaných skalách. Z půdních horizontů je ± vyvinut pouze mladý humusový horizont Ao (ochrický). V oblasti se vyskytuje mozaikovitě jako reliktní bor skalnatý (0Z1), nebo roklinový bor (0Y1). Litozem silikátová zaujímá 2,5 % lesa v oblasti. Přechází do rankeru podzolového, nebo podzolu arenického na skalách a do kambizemí distrických arenických ve skalních údolích. Lokality s výskytem litozemí jsou nejcitlivější lokality ochranného lesa, které je nutno ponechat přirozenému vývoji. Kambizem (= hnědá lesní půda nižších poloh HOUBA 1971) Pro kambizem je charakteristické hnědnutí (brunifikace), které je důsledkem chemického zvětrávání prvotních minerálů, při kterém se uvolňuje Fe, Mn a Al. V oblasti zaujímá 61,5 % lesní půdy. Nejčastější varietou je kambizem arenická dystrická a blízká kambizem arenická podzolovaná, které spolu zaujímají 25,5 % celkové lesní půdy oblasti. Půdy jsou to písčité, bez výrazné struktury. Vedle hnědnutí se projevuje i podzolizace. Podzolizace je naznačena vybělením části písčitých zrn v Ao horizontu a horizont Bvs má narezlý nádech. Vyskytují se na ní příznivější typy dubobukových borů (0K) a bukosmrkových borů údolních (0N), chudé dubové bučiny (3M) a chudé bučiny (4M) a borůvkové typy kyselých dubových bučin (3K5). Významné zastoupení (cca 21 %) má i kambizem typická oligotrofní. Půda je to hlinitopísčitá až písčitá, značně skeletovitá, světle zbarvená (žlutookrová), většinou středně až silně kyselá, sorpčně nenasycená (kolem 30 %). Lesní společenstva náleží kyselým až svěžím bukovým doubravám (2K, 2S) a kyselým až svěžím dubovým bučinám (3K, 3S), kyselým a svěžím bučinám (4K, 4S5) a kyselým a svěžím jedlovým bučinám (5K, 5S). Na bohatších substrátech má okrajové rozšíření kambizem typická mezotrofní až kambizem eutrická, odpovídají tomu společenstva stanovištních kategorií B, D. Nasycenost sorpčního komplexu je u kambizemě typické mezotrofní %, u kambizemě eutrické %, acidita ph (H 2 O) = ± 5,5 (- 6,5). Na příkrých svazích je kambizem zpravidla nedokonale vyvinuta, půdní profil je silně skeletovitý, Al horizont má více než 50 % skeletu, mocnost Bv horizontu je ± cm. Takovou půdu označujeme jako kambizem rankerová a tvoří přechod k rankeru kambizemnímu. Vyskytují se na ní společenstva stanovištních kategorií N (varieta oligotrofní) C, A (varieta mezotrofní). V terénních sníženinách a průlehách dochází k oglejení, které se projevuje nevýraznými rezavými a šedými skvrnami a tvorbou železito-manganových bročků. Tento subtyp označujeme jako kambizem pseudoglejová, při mírnějších příznacích oglejení kambizem oglejená. Nejtypičtěji se vyskytují v slt 0O, 2O, 3V, 3O, 4V, 4O, 5V, 5O a dále v 3U, 5U. V slt 3U (5U) zpravidla vytváří mozaiku s fluvizemí. Na sprašových překryvech a polygenetických hlínách ve vyšších polohách zaujímá asi 1% lesní půdy kambizem luvická. Je naznačen těžší, jílem obohacený Bt horizont. Zpravidla se vyskytuje v slt 3H a 4H (Hlinité dubové bučiny a hlinité bučiny). 13

15 2.1.6 Rostlinstvo Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je ZCHÚ součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, vyznačující se uniformní květenou s převládajícími mezofyty. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod: českomoravské mezofytikum - okres: 52 Ralsko Bezdězská tabule Charakteristika současné vegetace V ZCHÚ se na strmých exponovaných pískovcových skalách zachoval reliktní bor s výskytem medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Navazující svahy jsou pokryty stromovou směsí borovice lesní s bukem lesním, které doprovází výskyt řady teplomilných druhů rostlin v podrostu například kokořík (Polygonatum odoratum) a česnek tuhý (Allium strictum). Na úpatí skal pod Juliinou vyhlídkou se nachází nejvýznamnější populace reliktního druhu ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura). Na několika lokalitách byl potvrzen výskyt kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Ve starších lesních porostech dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušeně se vyskytují javory mléče (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), dub zimní (Quercus petraea). Mladší porosty tvoří skupinovité směsi různých dřevin bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), olše lepkavá Alnus glutinosa), topol osika (Populus tremula) nebo jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů se na území PP vyskytují například bez černý (Sambucus nigra), ostružiníky (Rubus), šeřík obecný (Syringa vulgaris). Z druhů je třeba zmínit jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), šťovík menší (Rumex acetosella), sleziník severní (Asplenium septentrionale) a sleziník červený (Asplenium trichomanes). Velice výrazně je vyvinuto i mechové patro. Botanická inventarizace byla na území ZCHÚ provedena v roce 2002 s cílem provedené kontroly stávajících stanovištních podmínek pro zachování zvláště chráněných druhů rostlin, ale i k posouzení celkového stavu území. Prostranství s informační tabulí u vstupu na skalní vyhlídku 14

16 2.1.7 ÚSES ZCHÚ je součástí regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) s označením Ralsko (27- RC1257) Zvířena Zoologická inventarizace nebyla na území ZCHÚ dosud provedena. Kamenná lavička u dnes zrušené části stezky ve střední části ZCHÚ 15

17 2.1.9 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rostliny Název druhu česnek tuhý (Allium strictum) medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) smil písečný (Helichrysum arenarium) vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura) rojovník bahenní (Ledum palustre) vratička měsíční (Botrichyum lunaria) lilie zlatohlavá (zlatohlávek) (Lilium martagon) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Aktuální početnost není známa. Aktuální početnost není známa. Aktuální početnost není známa. Malá populace, ale stabilní. Aktuální početnost není známa. Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb SO Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: SO silně ohrožený, O ohrožený SO SO Popis biotopu druhu Slunné skalnaté stráně Skalnaté bory, bezlesé skály v pásmu od pahorkatin do podhůří. Glaciální relikt. Skalnaté meze,světlé bory. SO Pískovcové skály, pod převisy, v hlubokých štěrbinách, voštinách a prohlubních s vyrovnaným mikroklimatem. O Skalnatá místa, skalní štěrbiny, soutěsky a skeletnaté půdy, vlhká, humózní, živná až neutrální půdy od pahorkatin do podhůří. O Stinné a vlhké pískovcové skály. Aktuální početnost není známa. Několik jedinců. O Rozvolněná místa v porostu na mělkém podkladu Aktuální početnost není O známa. Listnatý i smíšený les na půdách výživných, humózních a dobře propustných. Medvědice lékařská 16

18 Živočichové Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb. Popis biotopu druhu tesařík alpský (Rosalia alpina) krkavec velký (Corvus corax) Historický výskyt, potenciální stanoviště. KO Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Druh napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. Pár. O Skalní stěny, lesní porosty. Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: KO kriticky ohrožený, O ohrožený Tesařík alpský 17

19 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Ochrana přírody Péče orgánů ochrany přírody v ZCHÚ je dlouhodobě směrována: - k dosažení charakteru lesa přírodě blízkého - k ochraně ohrožených druhů rostlin a k zachování původních rostlinných společenstev - k ochraně ohrožených druhů živočichů vázaných na původní listnatý lesní ekosystém Lesní hospodářství Díky poměrně obtížné přístupnosti lesních porostů ZCHÚ byly zde negativní dopady činností velkoplošného způsobu lesního hospodaření v minulosti minimální. K menším komplikacím došlo v poslední době ve střední části PP, kde stanovištně nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies) byl po prvotním poškození větrem napaden kůrovcem. Při jeho asanaci tak došlo ke vzniku holiny o velikosti cca 0,50 ha. Při obnově této části porostu by měly být respektovány stanovištní (typologické) poměry. Na typu 0Z by mělo být využito přirozené obnovy borovice lesní s doplněním umělou výsadbou dubu. Na lesním typu 3S by pak mělo být využito přirozené zmlazení buku s doplněním umělou výsadbou jedle, dubu a lípy. Kalamitní holina ve střední části ZCHÚ 18

20 Vzhledem k věkovému rozložení a druhovému složení porostů v ZCHÚ by se mělo pokračovat s obnovou zejména bukových porostů. Stromy v ZCHÚ jsou vitální a poměrně často plodí. V místech s dostatečným množstvím slunečního svitu (například po vývratech či zlomech) samovolně zmlazují. Jako vhodný způsob obnovy lesních porostů a podpory jejich fruktifikace se jeví jednotlivý výběr nebo proclonění a následné doplnění (podsadba) jedlí bělokorou (Abies alba) nebo původními cennými listnáči, které se v horní etáži již nevyskytují. V budoucnosti by zde měly být upřednostňovány funkce mimoprodukční před funkcemi produkčními. Cílem péče o lesní porosty by mělo být přiblížení se přirozené druhové skladbě včetně vhodné prostorové struktury. Zmlazení buku lesního Myslivost Vysoké stavy spárkaté zvěře měly v minulosti za následek značnou redukci přirozeného zmlazení a značně znesnadňovaly i vnášení původních dřevin do porostů listnáčů i jedle bělokoré (Abies alba). K pozitivním jevům došlo částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Skutečné stavy spárkaté zvěře je třeba nadále snižovat a uvést je do souladu se stavy normovanými Rekreace a sport PP je turisticky přístupná pohyb je usměrněn po turistické cestě vedoucí na zříceninu hradu Ralsko se značenou odbočkou na Juliinu vyhlídku. 19

21 Místy se objevují drobné projevy eroze způsobené pohybem turistů mimo značené trasy. Sporadicky bývají skály využívány i k horolezectví. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské plány (LHP) LHC LHP VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina Plán oblasti Povodí Ohře a Dolního Labe schválený usnesením zastupitelstva Libereckého kraje ze dne č. 330/09/ZK a nařízení Libereckého kraje č. 2/2010 ze dne Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída Nařízení vlády č. 85 ze dne o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. EVL Nařízení vlády č. 371/2009 EVL Ralsko Juliina vyhlídka 20

22 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přehled LHC Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek (zařizovací obvod) Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ 18a Severočeská pískovcová plošina LHC Stráž pod Ralskem 12,92 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka VLS ČR, s.p., divize Mimoň LS Hamr Bučina na prudkém svahu 21

23 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 18a Severočeská pískovcová plošina Označení SLT (LT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša) Výměra (porostní) (ha) 0Z (0Z1) Reliktní bor BO9,BR1,DB 2,84 21,98 3K (3K9) Kyselá dubová bučina BK6,DB3,JD1 7,31 56,59 3S (3S8) Svěží dubová bučina BK7,DB3,HB, JD 2,26 17,49 4A (4A2) Lipová bučina BK6,LP2,JV1,JD1,JL 0,45 3,48 4B (4B1) Bohatá bučina BK8,JD2,DB,LP 0,06 0,46 Celkem 12, Podíl (%) Jeden z několika skalních hřebenů ve východní části ZCHÚ Porovnání přirozené a současné skladby lesa 22

24 Dřevina Současné zastoupení Přirozené zastoupení (Průša) ha % ha % Jehličnany BO 5,84 48,47 2,46 19,60 SM 0,45 3,73 0,00 0,00 JD 0,00 0,00 0,79 6,29 Suma jehličnaté 6,29 52,20 3,25 25,89 Listnáče BK 4,34 36,03 5,90 47,01 BR 0,91 7,55 0,34 2,71 JR 0,18 1,49 0,00 0,00 OL 0,17 1,41 0,00 0,00 DB 0,08 0,66 2,88 22,95 OS 0,07 0,58 0,00 0,00 HB 0,01 0,08 0,02 0,16 LP 0,00 0,00 0,11 0,88 JV 0,00 0,00 0,05 0,40 Suma listnaté 5,76 47,80 9,30 74,11 Jehličnaté+listnaté 12,05 100,00 12,55 100,00 Holina 0,50 4,00 0,00 0,00 Porostní půda (jehličnaté+listnaté+holina) 12,55 97,14 12,55 97,14 Bezlesí 0,37 2,86 0,37 2,86 Celkem 12,92 100,00 12,92 100,00 Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby dle Průši, pak lze konstatovat, že v ZCHÚ slabě převažují jehličnany nad listnáči v poměru 52 % : 48 %, přičemž přirozený výskyt by měl být opačný 26 % : 74 %. Podíl borovice lesní (Pinus silvestris) je více než dvojnásobný oproti přirozenému stavu, smrk ztepilý (Picea abies) dosahující 4% by podle přirozené skladby neměl být vůbec zastoupen. Naopak z jehličnanů zcela chybí jedle bělokorá (Abies alba), která by měla mít hodnotu zastoupení přesahující 6 %. Z listnáčů se přirozené skladbě blíží buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bradavičnatá (Betula verrucosa) ji dokonce o 5 % přesahuje. Hluboko pod hodnotou přirozenosti jsou pak duby (Quercus) necelé 1% oproti 23 % předpokladu a prakticky chybí lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor mléč (Acer platanoides) Současný stav lesa 23

25 Stav lesních porostů byl posouzen a popis aktualizován terénním šetřením.vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v tabulkové příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. DRUHOVÁ STRUKTURA SM - 3,73% BO - 48,46% DB - 0,66% BK - 36,02% HB - 0,08% BR - 7,55% OL - 1,41% OS - 0,58% JR - 1,49% Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf, ze kterého je patrná výrazná převaha starších porostů. VĚKOVÁ STRUKTURA PO DŘEVINÁCH JR plocha ha Věkový stupeň OS OL BR HB BK DB BO SM hol. Přílohy Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. 1 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č. 4 24

26 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Skalní útvary, které vznikly ve svrchnokřídových vápnitých pískovcích středního turonu, se nacházejí v podobě rozčleněných skalních bloků s vysokými skalními stěnami. Nejvýraznějším skalním útvarem je skalní hřib. Některé skalní bloky jsou uměle přitesány (Juliina vyhlídka). Přístupové schodiště na Juliinu vyhlídku 25

27 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem k poměrně krátké existenci ZCHÚ (od roku 1991) je zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů obtížně proveditelné neboť výsledky činnosti v lesnictví se projevují až v dlouhodobém horizontu. Lze však konstatovat, že území je civilizačními zásahy poměrně nedotčené a ani předchozí lesnické hospodaření nebylo příliš ovlivněno moderními metodami socialistického lesního hospodářství. K pozitivním jevům došlo zejména částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje již i výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Bylo by vhodné napomoci přirozené obnově listnatých porostů jednotlivým nebo skupinovým výběrem za účelem dosažení jejich přirozeného zmlazení. Postupnou obnovu by bylo třeba doplnit vnášením dalších původních dřevin jedle bělokoré (Abies alba) a dalších cenných listnáčů, které se v současné době již nevyskytují v horní stromové etáži a nemohou se šířit přirozenou cestou. Z pohledu živočichů je v budoucnosti třeba zohlednit při péči o lesní porosty výskyt významných druhů a provádět v nich jen zásahy, které budou v jejich prospěch. S ohledem na pravděpodobný výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvážet (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). Nemalou příčinou vymírání tesaříka alpského totiž bylo, že do ponechaného vytěženého dřeva přes léto samičky nakladly vajíčka a po následném odvezení a zpracování dřeva došlo k likvidaci populace tesaříka. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize prioritních zájmů ochrany přírody nejsou předpokládány. 26

28 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy v ZCHÚ, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č.18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS) a budou využity v novém lesním hospodářském plánu. CHS RSH Současné porosty Hospodářský soubor 01 b Mimořádně nepříznivá stanoviště - reliktní bor (0Z) Smrkové 4011 Borové 4013 Listnaté Exponovaná stanoviště středních poloh (4A) Borové 4403 Bukové, dubové, ostatní listnaté Kyselá stanoviště středních poloh (3K,3S) Smrkové 4421 Borové 4423 Bukové, dubové Živná stanoviště středních poloh (4B) Smrkové 4441 Bukové, dubové, tvrdé listnaté

29 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01 b 32a 0Z Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z BO 90-95, BR 5-10, DB, BK, JD, SM Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4011 smrk 4013 borovice 4016 listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V V V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 0Z: BO9,BR1,DB Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje - neprovádět mechanizovanou přípravu půdy Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 0Z DB obalovaná sadba, jamková výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti okusu a proti buřeni - podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr 0Z = 5% Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Důsledná ochrana proti okusu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 28

30 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 41 32a 4A Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4A BK 70-30, JV 0-20, LP 0-20, JD 0-20, JS 0-20, JL 0-20, DB 0-20, SM 0-20, HB, BO Porostní typ A Porostní typ B 4403 borovice 4406 buk,dub, ostatní listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob V Hospodářský způsob V Obmýtí Obmýtí Obmýtí fyzický věk fyzický věk fyzický věk Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 4A: BK6,LP2,JD1,JV1, JL Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 4A = 30% 4A LP, JL, JV, JD skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (plocením) -ošetření proti buřeni podle potřeby -v nutných případech redukce zmlazení JS -podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana proti okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. -především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 29

31 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 43 32a 3K, 3S Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3K BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR 3S BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4421 smrk 4423 borovice 4426 buk (dub) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V V V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 3K: BK6,DB3,JD1,BR 3S: BK7,DB3,JD,JL,LP Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 3K 3S8 LP,DB,JD LP,JL,DB,JD 3K = 25% 3S = 25% skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) -ošetření proti buřeni méně naléhavé -podpora cílové příměsi, -usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana proti okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 30

32 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 45 32a 4B Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4B BK 90-20, SM 0-20, DB 0-20, LP 0-20, JD 0-20, JV 0-20, HB, JS, JL, TR, BO Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4441 smrk 4446 buk (dub,tvrdé listnáče) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob V Hospodářský způsob V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 4B: BK8,JD2,DB,LP Způsob obnovy a obnovní postup - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 4S = 25% 4S LP, JL, JV, JD skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) -ošetření proti buřeni méně naléhavé -podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana x okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. -ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Poznámka Přílohy: Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 31

33 Péče o rostliny Management botanicky významných ploch by měl v ZCHÚ spočívat zejména v těchto základních činnostech: - při všech lesnických činnostech postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj (při těžbě nepoškozovat porosty medvědice lékařské, dále ponechat rozvolněné plochy se smilem písečným a zachovat širokolisté trávníky na skalních výchozech) - stavy zvěře na území ZCHÚ by měly by odpovídat úživnosti a ekologické únosnosti území, maximálně by měly dosahovat limitů stanovených platným zákonem o myslivosti Dřevo roste na dřevě Péče živočichy Lesní hospodářskou činností jsou dotčeny všechny druhy živočichů, ale zejména ptáků a jejich hnízd přímo, je-li obnovní nebo výchovná těžba prováděna v hnízdním období nebo v období toku, t.j. od 1.2. do Mimo toto období mohou být některé druhy ohroženy změnou nebo likvidací stanoviště, doupných stromů, hnízda apod. Návrh ochranných opatření je následující: - lesní těžbu provádět především mimo hnízdní období (výjimkou mohou být pouze zásahy kalamitní a zásahy proti kůrovci) 32

34 - těžební odpad nepálit, ale ponechat samovolnému rozkladu v hromadách či v pruzích - s ohledem na pravděpodobný výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvážet (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). Nezadávat samovýrobu dřeva na území PP. - vyloučit těžbu jednotlivě stojících starých listnatých stromů ve všech porostech ZCHÚ a ponechávat vybrané staré a doupné listnaté stromy Péče o útvary neživé přírody - volbou vhodných technologických postupů minimalizovat narušování půdního povrchu a poškozování vegetace a zajistit ochranu proti erozním procesům a sesuvům - úprava nevhodných způsobů hospodaření, nepoužívání mechanizace v období dešťů a následného mokra - zabránit poškození a oděru skalních útvarů Prosychající smrky se v bukovém porostu samovolně vylučují 33

35 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Výčet navrhovaných zásahů je uveden v samostatné příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Přílohy: Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č. 4 Mapa navrhovaných opatření příloha č. 5 Skalní hřeben většinou obsazuje borovice lesní Útvary neživé přírody Žádné zásahy nejsou navrhovány. 34

36 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Zájmem ochrany přírody je směřovat veškeré zásahy v ochranném pásmu (obnovu i výchovu) ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a zamezit možnosti zmlazování nebo šíření nežádoucích dřevin do ZCHÚ (například introdukované dřeviny). Při obnovních těžbách je třeba šetřit doupné stromy. 3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ bylo zaměřeno a změny jsou zapsány v katastru nemovitostí. V mapovém podkladu katastru nemovitostí je vnesen zákres hranic dle geometrického plánu. Vyznačení ZCHÚ v terénu červenými pruhy téměř vymizelo. Mělo by být provedeno nové vyznačení a následně by mělo být pravidelně udržováno. V průběhu platnosti plánu péče lze předpokládat poničení cedulí se státním znakem, proto je jejich předpokládaná obnova součástí navržených činností. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření ZCHÚ ZCHÚ bude nutno přehlásit, neboť právní předpis o jeho vyhlášení již nevyhovuje současnému stavu. Při přehlášení je třeba se zabývat i nově vymezeným územím EVL Ralsko (zahrnuje PR Ralsko a PP Vranovské skály) a řešit obě území společně. Bude-li udržení příznivého stavu EVL vyžadovat více než základní ochranu ( 45c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.), bude na místě zvážit smluvní ochranu na části EVL bez zvláštní ochrany nebo rozšíření chráněného území propojením PP Vranovské skály s PR Ralsko. Případné rozšíření chráněného území se doporučuje prověřit na základě botanického vyhodnocení kvality navazujících lesních porostů stejně jako případné vyjmutí drobných soukromých pozemků v severní části Vranova. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání zájmového území ZCHÚ není v současnosti nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Informační tabule je funkční a umístěna na dobře přístupném místě pod schody na Juliinu vyhlídku. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring ZCHÚ Provedení zoologického a botanického průzkumu. 35

37 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Pruhové značení hranic celková obnova (cca 1,5 km 2000 Kč/1 km) Získání odborných podkladů pro přípravu následujícího plánu péče (průzkumy) Obnova cedulí se státním znakem a informační tabule Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Oprava přístupového schodiště a zábradlí (1x) Úklid prostoru ZCHÚ (vyhlídka) (10x) Údržba značení hranic (1x) Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

38 4.2 Použité podklady a zdroje informací Dostupné podklady CHKO Kokořínsko a internet Plán péče o PP Vranovské skály (Hromek, 2000) Botanický inventarizační průzkum PP Vranovské skály (Okresní vlastivědné muzeum v České Lípě 2002) LHP pro LHC VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností (numerická a grafická část LHP) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina ÚHÚL Brandýs nad Labem Vlastní terénní šetření EKOLES-PROJEKT s.r.o. v roce Foto Milan Kryl a 3x internet (medvědice lékařská a tesařík alpský) 37

39 4.3 Seznam používaných zkratek LHC LHP LHO SLT LT MZD Cds (CDS) lvs(lvs) pds (PDS) N H P š v ρ nd PÚ PN MÚ MN UKT SLKT ev. S,J,Z,V PND RSH HS CHS EVL PR PP ZCHÚ lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lesní hospodářská osnova soubor lesních typů lesní typ meliorační a zpevňující dřeviny cílová druhová skladba lesní vegetační stupeň přirozená druhová skladba násečný hospodářský způsob holosečný hospodářský způsob podrostní hospodářský způsob šířka seče výška porostu zakmenění porostu návratná doba předmýtní úmyslná těžba předmýtní nahodilá těžba mýtní úmyslná těžba mýtní nahodilá těžba univerzální kolový traktor speciální lesní kolový traktor eventuelně označení světových stran porost náhradních dřevin rámcové směrnice hospodaření hospodářský soubor cílový hospodářský soubor - evropsky významná lokalita - přírodní rezervace - přírodní památka - zvláště chráněné území AK - trnovník akát JIV - vrba jíva OL - olše lepkavá BK - buk lesní JL - jilm horský OLS - olše šedá BKS - borovice banksovka JR - jeřáb ptačí OR - ořešák černý BO - borovice lesní JS - jasan ztepilý OS - topol osika BOC - borovice černá JV - javor mléč SM - smrk ztepilý BR - bříza bradavičnatá KJ - kaštanovník jedlý SMP - smrk pichlavý DB - dub letní, zimní KL - javor klen TP - topoly DBZ - dub zimní KR - keře TR - třešeň ptačí DBC - dub červený KS - jírovec maďal VJ - borovice vejmutovka DG - douglaska tisolistá LP - lípa malolistá VR - vrby HB - habr obecný LTX - ostatní listnáče JD - jedle bělokorá MD - modřín opadavý 38

40 4.4 Plán péče zpracoval Jméno: EKOLES-PROJEKT s.r.o., Riegrova 4338/12, Jablonec nad Nisou Datum: Říjen 2009 Podpis: 39

41 5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 40

42 Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ (Mapa stupňů přirozenosti 1 : 10000) 41

43 Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ (Typologická mapa 1 : 10000) 42

44 Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ (Porostní mapa 1 :10000) 43

45 Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření (Mapa technologická 1 :10000) 44

46 Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ (Mapa katastrální 1 : 10000) 45

47 Příloha č.7 Ortofotomapa (Ortofotomapa 1 : 10000) 46

48 6. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN PLATNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ Prvotní předpis Pozměňující předpis LOKALIZACE ÚZEMÍ Územně správní členění Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura Orientační mapa (měřítko 1:20000) VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ Zvláště chráněné území Ochranné pásmo ZCHÚ VÝMĚRA ÚZEMÍ KATEGORIE IUCN PŘEDMĚT OCHRANY Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Ekosystémy Druhy Útvary neživé přírody CÍL OCHRANY Lesy Rostliny Živočichové ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Obecně Geologie a geomorfologie Geologie Geomorfologie Hydrologie Klima Klimatické oblasti Teploty a srážky Vítr Pedologie Rostlinstvo Fytogeografie Charakteristika současné vegetace ÚSES Zvířena Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rostliny Živočichové HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI Ochrana přírody Lesní hospodářství Myslivost Rekreace a sport SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY

49 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH Základní údaje o lesích Přehled LHC Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současný stav lesa Základní údaje o útvarech neživé přírody ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o lesy Péče o rostliny Péče živočichy Péče o útvary neživé přírody Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Útvary neživé přírody ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ ZCHÚ NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING ZCHÚ ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK PLÁN PÉČE ZPRACOVAL PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE...40 Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich...40 Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ...41 Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ...42 Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ...43 Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření...44 Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ...45 Příloha č.7 Ortofotomapa OBSAH