PP MALÝ A VELKÝ JELENÍ VRCH

Transkript

1

2 Plán péče o PP MALÝ A VELKÝ JELENÍ VRCH na období EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2009

3 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název Evidenční číslo (kód): 1799 Kategorie ochrany: Název území: Přírodní památka Malý a Velký Jelení vrch 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Prvotní předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě Nařízení OkÚ Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu: Pozměňující předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě - Nařízení Číslo předpisu: 5/2001 Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu: Lokalizace území Územně správní členění Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným úřadem: Obec: Katastrální území: Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Ralsko Svébořice Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura 2000 Národní park: : není Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: není CHOPAV Severočeská křída Natura 2000: evropsky významná lokalita: ptačí oblast: není není 2

4 1.3.3 Orientační mapa (měřítko 1:20000) 3

5 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Katastrální území Číslo parcely podle KN Podlomení Číslo parcely podle PK Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (ha) Výměra parcely v ZCHÚ (ha) Poznámka Svébořice lesní pozemek 3 47,3415 1,3929 Svébořice lesní pozemek 3 21,7972 1,4819 Svébořice lesní pozemek 3 81,0922 5,0334 Suma 7, Ochranné pásmo ZCHÚ Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro toto zvláště chráněné území (ZCHÚ) ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Ochranné pásmo zasahuje do katastrálního území Svébořice p.č. 177, 178, 179 a 183. Příloha: Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ a jeho OP příloha č. 6 4

6 1.5 Výměra území ZCHÚ OP Způsob využití pozemku ZCHÚ Druh pozemku plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha Lesní pozemky (včetně bezlesí) 7, Vodní plochy Zamokřená plocha --- Rybník nebo nádrž --- Vodní tok --- Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy Neplodná plocha --- Ostatní způsoby využití --- Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem 7, Kategorie IUCN Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 5

7 1.7 Předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je udržení a zlepšení stanovištních podmínek pro přirozené porosty bučin a suťových lesů a semixerotermních trávobylinných společenstev s výskytem chráněných druhů rostlin Hlavní předmět ochrany současný stav Ekosystémy Název ekosystému L4 Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion) L5.1 Květnaté bučiny (podsvaz Eu-Fagenion) L5.4 Acidofilní bučiny (svaz Luzulo-Fagion) Podíl plochy Popis ekosystému v ZCHÚ (%) 35% Lesy na strmých svazích s výchozy skal tvořící maloplošné porosty rozšířené od pahorkatin do horských poloh. Stromové patro druhově bohaté, v bylinném patře je málo ekologicky specializovaných druhů. Typické je zastoupení druhů nitrofilních a druhů náročných na vlhkost. 30% Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním a někdy s příměsí dalších listnáčů například jilm (Ulmus).V keřovém patru rostou kromě zmlazujících se dřevin líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), bez červený (Sambucus racemosa), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a jiné. Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje mezi 30-60%. Běžně se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů. 25% Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea),, lípa srdčitá (Tilia cordata) nebo jehličnanů - jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost zmlazují se v něm většinou dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 50% pokryvnosti. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá (Luzula luzuloides) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) Druhy Název druhu tesařík alpský (Rosalia alpina) kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) Lilie zlatohlavá (zlatohlávek) (Lilium martagon) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Potenciální stanoviště. Historický výskyt, ale lze předpokládat i současný. Stupeň ohrožení CR C2 Popis biotopu druhu Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Druh napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. Skalky a skalní štěrbiny čedičových výchozů. Polozastíněná stanoviště s nezapojenou vegetací. Vitální populace. C4 Listnatý i smíšený les na půdách výživných, humózních a dobře propustných. Stupeň ohrožení: Červený seznam ČR CR = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C4 = vyžadující další pozornost. 6

8 Útvary neživé přírody Útvar Geologická charakteristika Popis útvaru Malý a Velký Jelení vrch Svrchnokřídovými kvádrovými pískovci středněturonského stáří prorazila ve třetihorách dvě tělesa čediče, která dnes tvoří skalnaté vrcholy obou kopců. Čedič má sloupcovitou odlučnost. Oba vypreparované neovulkanické suky až krátké hřbety jsou odděleny nižším sedlem. Dva izolované vypreparované neovulkanické suky. Pozvolný rozpad odumřelých listnáčů 1.8 Cíl ochrany Zachovat a zvýšit biodiverzitu zde zastoupených ekosystémů a vytvářet podmínky pro rozvoj vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů Lesy Dosažení dlouhodobého cíle péče o lesy je možné použitím těchto nástrojů: - zavedení hospodaření (managementu) v lese v ekosystémovém pojetí, t.j. přechod od výlučné péče o lesní dřeviny a jejich porosty na péči o celé lesní ekosystémy (flóra, fauna) - vytvoření optimální struktury lesních ekosystémů (druhové, genetické, prostorové a věkové) diferencovaně podle stanovištních poměrů, maximální využívání a podpora spontánních procesů - přechod od plošného ke skupinovitému až jednotlivému způsobu hospodaření v lesních porostech s cílem maximálního přiblížení k přirozené druhové skladbě v horizontu následujících dvou až tří decénií - s ohledem na potencionální výskyt tesaříka alpského (Rosalia alpina) netěžit a neodvážet mrtvé listnaté dřevo z lesních porostů - zvýšení biodiverzity citlivými výchovnými zásahy při výchově preferovat i ostatní původní dřeviny 7

9 1.8.2 Rostliny Zachovat nelesní vrcholové partie ve stejném rozsahu jako jsou v současné době Živočichové Jedná se především o péči o tesaříka alpského (Rosalia alpina), která by měla zahrnovat: - vyloučení holosečného a pasečného hospodaření v listnatých porostech - neodstraňování mrtvého listnatého dřeva z míst jeho výskytu, protože pokud se mrtvé dřevo (souše, vývraty) nachází na lokalitě v době jeho aktivity (červenec až srpen), je prakticky jisté, že již obsahuje vajíčka a larvy tohoto druhu - přistoupit k citlivému výběrnému způsobu hospodaření - ponechávat v porostech i starší stromy různě zakřivené nebo s dutinami - dbát, aby na lokalitě výskytu byl dostatek mladších stromů vhodných pro vývoj tesaříka do budoucna Tesařík alpský 8

10 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecně ZCHÚ Malý a Velký Jelení vrch se nachází v lesích jihovýchodním směrem od města Stráž pod Ralskem ve vzdálenosti cca 3 km. ZCHÚ představují dvě samostatné výrazné neovulkanické elevace Velkého (514 m nad mořem) a Malého Jeleního vrchu (474 m nad mořem) se skalnatými vrcholovými hřebeny vzniklými vypreparováním vulkanických žil z kvádrových kaolinických a jílovcových pískovců středního turonu. Vrcholové hřebeny jsou vymodelované kryogenními procesy do výrazných stupňovitých skalních stěn (sruby a srázy) se sloupovitou až deskovou odlučností hornin. ZCHÚ patří do přírodní lesní oblasti (dále PLO) 18a Severočeská pískovcová plošina. Přírodní napajedlo na Malém Jelením vrchu 9

11 2.1.2 Geologie a geomorfologie Geologie Území ZCHÚ je součástí České křídové tabule. Jsou zde téměř horizontálně uloženy sedimenty svrchní křídy. Křídová tabule vznikla v jediném sedimentačním období před miliony let. Naspodu jsou jezerní a brakické (poloslané, v mořích se sníženým obsahem solí uložené) uloženiny, výše mořské uloženiny, převážně v pískovcovém vývoji. Ve střední mořské části vrstevního sledu (turon - coniak) se významně uplatňují i jílovce a slínovce. V závěru sedimentace (santon) převládají opět pískovce. V miocénu byla saxonskými tektonickými pohyby původně jednotná tabule rozlámána v řadu ker vysunutých do různých výškových poloh a byla rozptýleně proražena vulkanickými suky, většinou sopečnými komíny a žílami. V malém rozsahu se v oblasti uplatňuje i krystalinikum (Maršovický hřbet). Obecně se v oblasti vyskytují různé typy kvartérních sedimentů. Třetihorní neovulkanická činnost v Českém masivu je vázána na oblasti, které byly postiženy saxonskými tektonickými pohyby. Její rozšíření se z valné části kryje s rozsahem zachovalých křídových a třetihorních platformních sedimentů v severní části Českého masivu. Eruptivní horniny těchto mladých vulkanických oblastí jsou zastoupeny alkalickými typy o velké petrografické rozmanitosti. V oblasti pískovců středního a místy až svrchního turonu byly povrchové formy vulkanismu již dávno sneseny denudací a jsou zde zachovány většinou jen výplně přívodních kanálů, které v současné době představují morfologické dominanty území. V oblasti křídových sedimentů se setkáváme i s relativně málo mocnými žilami neovulkanických hornin (1-2m), které chrání měkké pískovce před denudací. Jejich přítomnost pískovce zpevňuje a navíc se v jejich okolí projevuje prokřemenění a prostoupení sloučeninami železa. Cesta k vrcholové části Velkého Jeleního vrchu 10

12 Geomorfologie Podle geomorfologického členění ČSR (Demek 1987) náleží území ZCHÚ do těchto geomorfologických jednotek: ČESKÁ VYSOČINA VI Česká tabule VIA Severočeská tabule VIA - 1 Ralská pahorkatina VIA-1B Zákupská pahorkatina VIA-1B d Strážská kotlina Výhled z Velkého Jeleního vrchu Hydrologie Zájmová lokalita ZCHÚ náleží hydrologicky do: - pomoří: Severního moře - hlavní povodí I.řádu: Labe - dílčí povodí: Ploučnice - CHOPAV: Severočeská křída - Vodohospodářsky významný vodní tok: Ploučnice - ID povrchových vod: Ploučnice - ID podzemních vod: Křída Horní Ploučnice 11

13 Srážky jsou na území ZCHÚ rozloženy nerovnoměrně a průměrný roční specifický odtok dosahuje středních hodnot: Ploučnice (Česká Lípa) 7,87 l/s/km Klima Klimatické oblasti Území ZCHÚ náleží podle E.Quitta (Klimatické oblasti ČSR, 1971) do mírně teplé oblasti MT7 s následujícími charakteristikami: Charakteristika MT 7 počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu 6-7 průměrná teplota v říjnu 7-8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Teploty a srážky Podle Podnebí ČSSR 1960 jsou pro území ZCHÚ charakteristické následující teploty a srážky měřené na nejbližších klimatických stanic: Stanice m.n.m. teplota srážky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Bělá p.bezdězem C -2,2-1,2 2,7 7,2 12,8 15,9 17,7 16,7 13,1 7,8 2,8-0,7 7,7 304 mm Česká Lípa C -2,2-1,1 2,8 7,3 12,8 15,8 17,6 16,6 13,0 7,8 2,8-0,7 7,7 285 *** mm Domašice - Obrok C -2,3-1,5 2,2 6,9 12,5 15,6 17,2 16,0 12,4 7,4 2,5-0,9 7,3 320 mm Zákupy (N.Zákupy) C -2,2-1,2 2,4 7,0 12,2 15,2 16,9 15,9 12,4 7,5 2,9-0,7 7,4 286 mm Vítr Pro ZCHÚ jsou podle Podnebí ČSSR 1960 charakteristické následující hodnoty měření četnosti směrů větru měřené na stanici Česká Lípa. Průměrnou četnost směrů větru v roce uvádí následující tabulka (v % všech pozorování): stanice S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří Česká Lípa 5,5 7,4 12,6 19,5 3,5 11,5 16,0 20,3 3,7 12

14 Silnější větry (5 Beauf. a více) jsou 1,5x až 3,5x častější v zimním období než v létě. Na stanici Česká Lípa převládají výrazně větry ze severozápadního sektoru a to jak v letním, tak zimním období. Proudění vzduchu je lokálně značně ovlivněno mezoreliéfem terénu Pedologie Pedologické poměry jsou výsledkem interakce geologického podloží, klimatu a konfigurace. Na lesní půdě se vyskytují následující půdní typy a subtypy: Zkratka Půdní typ subtyp výskyt (orientační zařazení slt) RNk RANKER kambický hřebeny, svahy 2Z, 2Y, 3Z, 3Y, 4Z, 4Y KMye KAMBIZEM typická oligotrofní 2K, 2S6, 3K, 3S, 4K, 4S, 5K, 5S rankerová až eutrická 2A, 3A, 4A, 5A Ranker vývojově navazuje na litozem. Přechodný subtyp k litozemi označujeme jako ranker litický (1Z1) U rankerů je vyvinut tmavě zbarvený humusový Al horizont (melanický). Mocnost tohoto horizontu je do 30 cm. Obsah skeletu v půdě je zpravidla vyšší než 50 %, obsah humusu v jemnozemi ve svrchních 20 cm je 7-40 %, půda je silně provzdušena, velmi bohatě prokořeněna, silně ohrožena erozí. Jestliže je pod Al horizontem naznačen Bv horizont (do 10cm mocnosti), označujeme tento subtyp jako ranker kambický. Specifický subtyp tvoří ranker suťový, který vzniká na hlubokých sutích, s minimálním obsahem jemnozemě. V meziskeletovém prostoru na povrchu kamenů a balvanů kondenzuje voda a je tak umožněna existence lesa. Rankery zaujímají cca 2,5 % lesní půdy oblasti; les na těchto stanovištích má ochranný charakter. Na rankerech kambických jsou suťová až zakrslá společenstva (2Z, 2Y, 3Z, 3Y, 4Z, 4Y). V obvodu humusoželezitých podzolů se vyskytuje ranker podzolový (0Z3). Na rankeru suťovém se vyskytují javořiny (1J, 3J, 5J). Kambizem (= hnědá lesní půda nižších poloh HOUBA 1971) Pro kambizem je charakteristické hnědnutí (brunifikace), které je důsledkem chemického zvětrávání prvotních minerálů, při kterém se uvolňuje Fe, Mn a Al. Na bohatších substrátech má okrajové rozšíření kambizem typická mezotrofní až kambizem eutrická, odpovídají tomu společenstva stanovištních kategorií B, D. Nasycenost sorpčního komplexu je u kambizemě typické mezotrofní %, u kambizemě eutrické %, acidita ph (H 2 O) = ± 5,5 (- 6,5). Na příkrých svazích je kambizem zpravidla nedokonale vyvinuta, půdní profil je silně skeletovitý, Al horizont má více než 50 % skeletu, mocnost Bv horizontu je ± cm. Takovou půdu označujeme jako kambizem rankerová a tvoří přechod k rankeru kambizemnímu. Vyskytují se na ní společenstva stanovištních kategorií N (varieta oligotrofní) C, A (varieta mezotrofní). 13

15 2.1.6 Rostlinstvo Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je ZCHÚ součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, vyznačující se uniformní květenou s převládajícími mezofyty. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod: českomoravské mezofytikum - okres: 52 Ralsko Bezdězská tabule Charakteristika současné vegetace V ZCHÚ se na zazemněných sutích severních svahů pod vrcholovými hřebeny zachovaly suťové lesy svazu Tilio-Acerion. Na západních, jižních a východních svazích se nacházejí bučiny podsvazu Eu-Fagenion. Na vrcholu západního svahu se nachází kyselá bučina asociace Luzulo-Fagetum. K nejcennějším rostlinným druhům náleží lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlavá (zlatohlávek) (Lilium martagon), lopuch hajní (Arctium nemorosum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) a sveřep Benekenův (Hordelymus europaeus). Ve vrcholových partiích skalnatých hřebenů se vyskytují semixerotermní trávobylinná společenstva s dominantní kostřavou sivou (Festuca pallens). K nejcennějším druhům by měla náležet nepotvrzená kapradinka skalní (Woodsia ilvensis), smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), růže převislá (Rosa pendulina), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) a z dřevin javor babyka (Acer campestre) a jeřáb muk (Sorbus aria). Reliktní charakter mají i společenstva s dominantní třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinaceae) a s vtroušenými konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum), jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), která se nacházejí v podrostu rozvolněných porostů lípy srdčité (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur), javoru mléče (Acer platanoides), buku lesního (Fagus sylvatica), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a jilmu (Ulmus), ve spodních partiích svahů hřebene. Botanická inventarizace nebyla na území ZCHÚ dosud provedena ÚSES ZCHÚ je součástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability (ÚSES) s označením Jelení vrchy (106008/0006, č.28-rc 1258 dle schválené Krajské koncepce ochrany přírody a krajiny) Zvířena Zoologická inventarizace nebyla na území ZCHÚ dosud provedena. 14

16 2.1.9 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rostliny Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb Popis biotopu druhu kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) Historický výskyt, ale lze předpokládat i současný. KO Skalky a skalní štěrbiny čedičových, žulových a rulových výchozů. Polozastíněná stanoviště s nezapojenou vegetací. třtina pestrá Historický výskyt. KO Skalní štěrbiny, vrcholové prosvětlené partie. (Calamagrostis varia) lilie zlatohlavá Vitální populace. O Listnaté i smíšené lesy, křoviny, vlhčí horské louky, na (zlatohlávek) půdách výživných, vápnitých, humózních a dobře (Lilium martagon) propustných. Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: KO kriticky ohrožený, O ohrožený Živočichové Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb. Popis biotopu druhu tesařík alpský (Rosalia alpina) Potenciální stanoviště. KO Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. Jednotlivé ex. KO Lesní porosty, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. orel mořský (Haliaeetus albicilla) Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: KO kriticky ohrožený. Tesařík alpský 15

17 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Ochrana přírody Péče orgánů ochrany přírody v ZCHÚ je dlouhodobě směrována: - k dosažení charakteru lesa přírodě blízkého - k ochraně ohrožených druhů rostlin a k zachování původních rostlinných společenstev - k ochraně ohrožených druhů živočichů vázaných na původní listnatý lesní ekosystém Lesní hospodářství V šestnáctém až osmnáctém století kvůli potřebě dřevěného uhlí pro zpracovávání železné rudy došlo v zájmové oblasti k těžbám původních bukových a smíšených porostů. Ty byly následně nahrazeny borovými a smrkovými kulturami. V budoucnosti by zde měly být upřednostňovány funkce mimoprodukční před funkcemi produkčními i s ohledem na potencionální výskyt vzácného tesaříka alpského (Rosalia alpina). Cílem péče o lesní porosty by mělo být přiblížení se přirozené druhové skladbě včetně vhodné prostorové struktury. Z pohledu lesního hospodářství je třeba ještě připomenout a mít na zřeteli i expanzivitu některých domácích druhů dřevin například jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), který se na některých místech značně zmlazuje a rozšiřuje svůj areál Myslivost Vysoké stavy spárkaté zvěře měly v minulosti za následek značnou redukci přirozeného zmlazení a značně znesnadňovaly i vnášení původních dřevin do porostů listnáčů i jedle bělokoré (Abies alba). K pozitivním jevům došlo částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Skutečné stavy spárkaté zvěře je třeba nadále snižovat a uvést je do souladu se stavy normovanými Rekreace a sport Hlavní značené turistické ani cykloturistické trasy územím ZCHÚ přímo neprocházejí. Prostor ZCHÚ nebyl v minulosti využíván k rekreaci ani ke sportovním účelům. V území PP a její bezprostřední blízkosti dochází v posledních letech k nepravidelnému zajíždění terénních vozidel (motorky, čtyřkolky), a to zejména do sedla mezi Velkým a Malým Jelením vrchem Těžba nerostných surovin Na severním svahu pod vrcholem Malého Jeleního vrchu byla v minulosti prováděna těžba kamene v otevřeném lomu. 16

18 2.2.6 Jiné způsoby využívání ZCHÚ bylo v minulosti součástí Vojenského výcvikového prostoru, o čemž svědčí pozůstatky nápisů azbukou na skalách Velkého Jeleního vrchu. Jiný způsob využívání ZCHÚ není v době zpracování plánu péče znám. Bučina 17

19 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské plány (LHP) LHC LHP VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina Plán oblasti Povodí Ohře a Dolního Labe schválený usnesením zastupitelstva Libereckého kraje ze dne č. 330/09/ZK a nařízení Libereckého kraje č. 2/2010 ze dne Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída Nařízení vlády č. 85 ze dne o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy Hniloba buku 18

20 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přehled LHC Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek (zařizovací obvod) Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ 18a Severočeská pískovcová plošina LHC Stráž pod Ralskem 7,91 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka VLS ČR, s.p., divize Mimoň LS Hamr Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 18a Severočeská pískovcová plošina Označení SLT (LT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša) Výměra (porostní) (ha) 3K (3K1) Kyselá dubová bučina BK6,DB3,JD1,BR,LP 0,27 3,41 3S (3S8) Svěží dubová bučina BK7,DB3, JD1 2,HB,LP 0,19 2,40 3Z (3Z8) Zakrslá dubová bučina BK5,DB4,BR1,BO,JD 1,22 15,42 4A (4A1) Lipová bučina BK6,LP2,JV1,JD1,JS,JL 4,13 52,22 4S (4S1) Svěží smrková bučina BK8,JD2,DB,LP,JV,JL 2,10 26,55 Podíl (%) Celkem 7,

21 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Dřevina Současné zastoupení Přirozené zastoupení (Průša) ha % ha % Jehličnany SM 0,32 4,34 0,00 0,00 BO 0,01 0,14 0,01 0,14 JD 0,00 0,00 0,85 11,53 MD 0,21 2,85 0,00 0,00 Suma jehličnaté 0,54 7,33 0,86 11,67 Listnáče BK 6,04 81,95 4,75 64,46 JV,KL 0,20 2,71 0,39 5,29 JS 0,10 1,36 0,00 0,00 JL 0,41 5,56 0,00 0,00 BR 0,08 1,09 0,09 1,22 DB 0,00 0,00 0,50 6,78 LP 0,00 0,00 0,78 10,58 Suma listnaté 6,83 92,67 6,51 88,33 Jehličnaté+listnaté 7,37 100,00 7,37 100,00 Holina 0,00 0,00 0,00 0,00 Porostní půda (jehličnaté+listnaté+holina) 7,37 93,17 7,37 93,17 Bezlesí 0,54 6,83 0,54 6,83 Celkem 7,91 100,00 7,91 100,00 Poznámka: Žlutě podbarvené dřeviny se nevyskytují v rekonstruované přirozené druhové skladbě dle Průši. Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby dle Průši, pak lze konstatovat, že v ZCHÚ převažují listnáče nad jehličnany v poměru 92,7 % : 7,3 %, přičemž přirozený výskyt by měl být 88,3% : 11,7 %. Z jehličnanů zcela chybí jedle bělokorá (Abies alba), přestože její přirozený výskyt by měl být téměř 11,5% a naopak smrk ztepilý (Picea abies) by se neměl téměř vyskytovat, avšak dosahuje 4 %. Z listnáčů dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), jehož současné zastoupení 82 % je o téměř 17,5 % vyšší než přirozené. V současné skladbě téměř zcela chybí lípa srdčitá (Tilia cordata) a duby letní a zimní (Quercus robur a petraea). 20

22 Současný stav lesa Stav lesních porostů byl posouzen a popis aktualizován terénním šetřením.vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v tabulkové příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. DRUHOVÁ STRUKTURA SM - 4,3% BO - 0,1% MD - 2,9% BK - 81,9% KL - 2,8% JS - 1,3% JL - 5,6% BR - 1,1% Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf, na kterém je zřejmá věková nevyváženost s převahou 11. věkového stupně. VĚKOVÁ STRUKTURA PO DŘEVINÁCH BR plocha ha Věkový stupeň JL JS KL BK MD BO SM hol. 21

23 Přílohy Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. 1 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci ZCHÚ se nacházejí dva skalnaté vrcholy izolované vypreparované neovulkanické čedičové suky, které prorazily svrchnokřídovými kvádrovými pískovci středněturonského stáří. Čedič má sloupcovitou odlučnost. Oba neovulkanické suky až krátké hřbety jsou odděleny nižším sedlem Základní údaje o nelesních pozemcích vytvořena. V rámci ZCHÚ se nelesní pozemky nenachází. Mapa dílčích nelesních ploch objektů ZCHÚ nebyla Výchozy čediče 22

24 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem k poměrně krátké existenci ZCHÚ (od roku 1996) je zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů obtížně proveditelné neboť výsledky činnosti v lesnictví se projevují až v dlouhodobém horizontu. Lze však konstatovat, že území je civilizačními zásahy poměrně nedotčené a ani předchozí lesnické hospodaření nebylo příliš ovlivněno moderními metodami socialistického lesního hospodářství. K pozitivním jevům od roku 1990 došlo zejména částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Zvýšené stavy spárkaté zvěře zde však zůstávají dodnes. Vzhledem ke skutečnosti, že jilmy (Ulmus) napadené grafiózou nebyly průběžně odstraňovány, došlo v ZCHÚ zejména v části Malého Jeleního vrchu k odumření velkého počtu jedinců této dřeviny. Bylo by vhodné napomoci přirozené obnově listnatých porostů jednotlivým nebo skupinovým výběrem za účelem dosažení jejich přirozeného zmlazení. Postupnou obnovu by bylo třeba doplnit vnášením dalších původních dřevin. Na úpatí svahů by bylo vhodné doplnit jedli bělokorou (Abies alba) a do mezernatých částí kamenitých svahů pak další cenné listnáče lípu, javor klen, jilm a dub, které se v současné době již téměř nevyskytují v horní stromové etáži a nemohou se šířit přirozenou cestou. Nové výsadby by měly být vyloučeny z vrcholových partií bezprostředně pod skalními výchozy, kde je žádoucí zachovat vyšší prosvětlení ve formě bezlesí. Z pohledu živočichů je v budoucnosti třeba zohlednit při péči o lesní porosty výskyt významných druhů a provádět v nich jen zásahy, které budou v jejich prospěch. S ohledem na potencionální výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvážet (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). Nemalou příčinou vymírání tesaříka alpského totiž bylo, že do ponechaného vytěženého dřeva přes léto samičky nakladly vajíčka a po následném odvezení a zpracování dřeva došlo k likvidaci populace tesaříka. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize prioritních zájmů ochrany přírody nejsou předpokládány. 23

25 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy v ZCHÚ, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č.18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS) a budou využity v novém lesním hospodářském plánu. CHS RSH Současné porosty Hospodářský soubor 01 f,g Mimořádně nepříznivá stanoviště - zakrslá dbbk (3Z) Smrkové 4011 Borové 4013 Bukové (listnaté) Exponovaná stanoviště středních poloh (4A) Bukové, dubové, ostatní listnaté Kyselá stanoviště středních poloh (3K,3S) Smrkové 4421 Bukové, dubové Živná stanoviště středních poloh (4S) Smrkové 4441 Bukové, dubové, tvrdé listnaté

26 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01 f, g 32a 3Z Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3Z BK 90-50, BO 0-30, DB 10-30, BR 0-10, JD 0-10, SM Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4011 smrk 4013 borovice 4016 listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V V V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 3Z: BK5,DB4,BŘ1,BO,JD Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 3Z Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti okusu a proti buřeni - podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr 3Z = 30% Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Důsledná ochrana proti okusu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 25

27 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 41 32a 4A Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4A BK 70-30, JV 0-20, LP 0-20, JD 0-20, JS 0-20, JL 0-20, DB 0-20, SM 0-20, HB, BO Porostní typ C 4406 buk,dub, ostatní listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob V Obmýtí fyzický věk Obnovní doba nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 4A: BK6,LP2,JD1,JV1 Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 4A = 30% 4A LP, JL, KL,JD skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (plocením) -ošetření proti buřeni podle potřeby -v nutných případech redukce zmlazení JS -podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana x okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. -především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 26

28 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 43 32a 3K(mimo 3K9), 3S8 Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3K(mimo 3K9) BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR 3S8 BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4421 smrk 4423 borovice 4426 buk (dub) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V V V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 3K: BK6,DB3,JD1,BR 3S: BK7,DB3,JD,JL,LP Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 3K(mimo 3K9) 3S8 LP, JL, KL,JD 3K = 25% 3S8 = 25% skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) -ošetření proti buřeni méně naléhavé -podpora cílové příměsi, -usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana x okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 27

29 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 45 32a 4S Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4S BK 90-20, SM 0-20, DB 0-20, LP 0-20, JD 0-20, JV 0-20, HB, JS, JL, TR, BO Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4441 smrk 4446 buk (dub,tvrdé listnáče) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob V Hospodářský způsob V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 4S: BK8,LP2 Způsob obnovy a obnovní postup - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 4S = 25% 4S LP, JL, KL,JD skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) -ošetření proti buřeni méně naléhavé -podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana x okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. -ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Poznámka Přílohy: Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 28

30 Péče o rostliny Management botanicky významných ploch by měl v ZCHÚ spočívat zejména v těchto základních činnostech: - při všech lesnických činnostech postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj - při výskytu invazních nebo ruderálních druhů přistoupit co nejdříve k jejich likvidaci vhodným způsobem pro daný druh Péče živočichy Lesní hospodářskou činností jsou dotčeny všechny druhy živočichů, ale zejména ptáků a jejich hnízd přímo, je-li obnovní nebo výchovná těžba prováděna v hnízdním období nebo v období toku, t.j. od 1.2. do Mimo toto období mohou být některé druhy ohroženy změnou nebo likvidací stanoviště, doupných stromů, hnízda apod. Návrh ochranných opatření je následující: - lesní těžbu provádět především mimo hnízdní období (výjimkou mohou být pouze zásahy kalamitní a zásahy proti kůrovci) - těžební odpad nepálit, ale ponechat samovolnému rozkladu v hromadách či v pruzích - s ohledem na potencionální výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvážet (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). Nezadávat samovýrobu dřeva na území PP. - vyloučit těžbu jednotlivě stojících starých listnatých stromů ve všech porostech ZCHÚ a ponechávat vybrané staré a doupné listnaté stromy (sýc rousný, kulíšek nejmenší) - stavy zvěře na území ZCHÚ by měly by odpovídat úživnosti a ekologické únosnosti území, maximálně by měly dosahovat limitů stanovených platným zákonem o myslivosti Péče o útvary neživé přírody - volbou vhodných technologických postupů minimalizovat narušování půdního povrchu a poškozování vegetace a zajistit ochranu proti erozním procesům a sesuvům - vyloučení nevhodných způsobů hospodaření, nepoužívání mechanizace v období dešťů a následného mokra Zásady jiných způsobů využívání území Nejsou stanoveny. 29

31 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Výčet navrhovaných zásahů je uveden v samostatné příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Přílohy: Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č. 4 Mapa navrhovaných opatření v ZCHÚ příloha č Útvary neživé přírody Žádné zásahy nejsou navrhovány. Odumřelé jilmy pod vrcholem Malého Jeleního vrchu 30

32 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Zájmem ochrany přírody je směřovat veškeré zásahy v ochranném pásmu (obnovu i výchovu) ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a zamezit možnosti zmlazování nebo šíření nežádoucích dřevin do ZCHÚ (například introdukované dřeviny). Při obnovních těžbách je třeba šetřit doupné stromy. 3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ bylo zaměřeno a změny jsou zapsány v katastru nemovitostí. V mapovém podkladu katastru nemovitostí je vnesen zákres hranic dle geometrického plánu. Vyznačení ZCHÚ v terénu červenými pruhy téměř vymizelo. Mělo by být provedeno nové vyznačení a následně by mělo být pravidelně udržováno. Jeden z hraničních sloupků (v sedle u Velkého Jeleního vrchu) je v nevyhovujícím stavu již nyní a vyžaduje výměnu. V průběhu platnosti plánu péče lze předpokládat poničení cedulí se státním znakem (instalováno celkem 5ks), proto je jejich předpokládaná obnova součástí navržených činností. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření ZCHÚ ZCHÚ bude nutno přehlásit, neboť právní předpis o jeho vyhlášení již nevyhovuje současnému stavu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání zájmového území ZCHÚ není v současnosti nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Nejsou. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring ZCHÚ Provedení zoologického (entomologického) a botanického průzkumu. 31

33 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Pruhové značení hranic celková obnova (cca 2,0 km 2000 Kč/1 km) Získání odborných podkladů pro přípravu následujícího plánu péče (průzkumy) Obnova cedulí se státním znakem (5 kusů) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Údržba značení hranic (1x) Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

34 4.2 Použité podklady a zdroje informací Dostupné podklady CHKO Kokořínsko a internet Plán péče o PP Malý a Velký Jelení vrch (Hromek, 2000) LHP pro LHC VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností (numerická a grafická část LHP) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina ÚHÚL Brandýs nad Labem Vlastní terénní šetření EKOLES-PROJEKT s.r.o. v roce Foto Milan Kryl a 2x internet (tesařík alpský) Strukturovaný čedič 33

35 4.3 Seznam používaných zkratek LHC LHP LHO SLT LT MZD Cds (CDS) lvs(lvs) pds (PDS) N H P š v ρ nd PÚ PN MÚ MN UKT SLKT ev. S,J,Z,V PND RSH HS CHS PP ZCHÚ lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lesní hospodářská osnova soubor lesních typů lesní typ meliorační a zpevňující dřeviny cílová druhová skladba lesní vegetační stupeň přirozená druhová skladba násečný hospodářský způsob holosečný hospodářský způsob podrostní hospodářský způsob šířka seče výška porostu zakmenění porostu návratná doba předmýtní úmyslná těžba předmýtní nahodilá těžba mýtní úmyslná těžba mýtní nahodilá těžba univerzální kolový traktor speciální lesní kolový traktor eventuelně označení světových stran porost náhradních dřevin rámcové směrnice hospodaření hospodářský soubor cílový hospodářský soubor - přírodní památka - zvláště chráněné území AK - trnovník akát JIV - vrba jíva OL - olše lepkavá BK - buk lesní JL - jilm horský OLS - olše šedá BKS - borovice banksovka JR - jeřáb ptačí OR - ořešák černý BO - borovice lesní JS - jasan ztepilý OS - topol osika BOC - borovice černá JV - javor mléč SM - smrk ztepilý BR - bříza bradavičnatá KJ - kaštanovník jedlý SMP - smrk pichlavý DB - dub letní, zimní KL - javor klen TP - topoly DBZ - dub zimní KR - keře TR - třešeň ptačí DBC - dub červený KS - jírovec maďal VJ - borovice vejmutovka DG - douglaska tisolistá LP - lípa malolistá VR - vrby HB - habr obecný LTX - ostatní listnáče JD - jedle bělokorá MD - modřín opadavý 34

36 4.4 Plán péče zpracoval Jméno: EKOLES-PROJEKT s.r.o., Riegrova 4338/12, Jablonec nad Nisou Datum: Říjen 2009 Podpis: Rozvolněný prostor vhodný pro dosadbu 35

37 5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 36

38 Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ 37

39 Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ 38

40 Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ 39

41 Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření v ZCHÚ 40

42 Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ 41

43 Příloha č.7 Ortofotomapa 42

44 6. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV PLATNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ Prvotní předpis Pozměňující předpis LOKALIZACE ÚZEMÍ Územně správní členění Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura Orientační mapa (měřítko 1:20000) VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ Zvláště chráněné území Ochranné pásmo ZCHÚ VÝMĚRA ÚZEMÍ KATEGORIE IUCN PŘEDMĚT OCHRANY Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Ekosystémy Druhy Útvary neživé přírody CÍL OCHRANY Lesy Rostliny Živočichové ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Obecně Geologie a geomorfologie Geologie Geomorfologie Hydrologie Klima Klimatické oblasti Teploty a srážky Vítr Pedologie Rostlinstvo Fytogeografie Charakteristika současné vegetace ÚSES Zvířena Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rostliny Živočichové HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI Ochrana přírody Lesní hospodářství Myslivost Rekreace a sport Těžba nerostných surovin Jiné způsoby využívání

45 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH Základní údaje o lesích Přehled LHC Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současný stav lesa Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o lesy Péče o rostliny Péče živočichy Péče o útvary neživé přírody Zásady jiných způsobů využívání území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Útvary neživé přírody ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ ZCHÚ NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING ZCHÚ ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK PLÁN PÉČE ZPRACOVAL PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE...36 Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich...36 Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ...37 Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ...38 Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ...39 Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření v ZCHÚ...40 Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ...41 Příloha č.7 Ortofotomapa OBSAH

46 Oddělení Dílec Porost Skupina Etáž Plocha skupiny SLT HS Věk Dřevina Zastoupení (%) Přirozenost Doporučený zásah Naléhavost Poznámka 82 B b ,78 4A BK 60 2 BR 5 JL 15 KL 10 SM B b ,14 4A BK 90 JL 1 JS 3 KL 4 MD 2 85 A a 8 8 0,31 4S BK 15 MD 30 SM 55 výsadbou JD 85 A a ,37 4S BK 95 BR 1 MD 4 85 A a ,83 4S BK 95 3 BR 2 SM 3 86 A a 3 3 0,04 3S BK 40 SM A a ,10 3S BK 70 BO 10 SM A a ,49 4A BK bez zásahu 87 A a 9 9 0,29 4A BK 5 BR 5 JL 90 výběr a redukce SM,BR a vtroušeného MD po celé ploše (m3=sm15,br5), podsadba LP a KL do mezer 3 výběr a redukce MD,JS a vtroušeného SM,BR po celé ploše (m3=md20,js5), podsadba KL a JL v severovýchodní části, podsadba LP,DB na jižním svahu a JD do spodní části svahu 4 ve druhé polovině decenia zahájit obnovu skupinovitým výběrem se zaměřením na redukci SM a MD (kotlíky) s následnou 3 výběr a redukce MD po celé ploše(m3=md20), podsadba JD v západní části, podsadba LP,DB na jižním svahu výběr a redukce SM a vtroušeného MD po celé ploše(m3=sm8), podsadba JD nad cestou, KL a JL výše do svahu zásah vhodný zásah vhodný 4 prořezávka s podporou BK zásah naléhavý 4 výběr a redukce SM,BO a vtroušeného MD po celé ploše (m3=sm4,bo1), podsadba KL,JL a DB 3 bez zásahu zásah vhodný zásah vhodný zásah vhodný zásah vhodný +DB,MD +DB,HB,LP,SM,BR +DB,HB +BR,MD,zmlazení BK

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57