Exkurze na Šumavu. Studijní opora k akci č. 2.2 Exkurze na Šumavu ve dnech v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/03.

Transkript

1 Exkurze na Šumavu Studijní opora k akci č. 2.2 Exkurze na Šumavu ve dnech v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/ Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede Celkový počet stran: 27 Autoři: Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc., RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D., Ph.Dr. Přemysl Mácha, Ph.D., Mgr. Daniel Šumbera Plzeň, květen

2 OBSAH: Úvod 1. den (sobota 5. května 2012): 1.1 Západní oblast Šumavy. Problémy česko-bavorského pohraničí 1.1 Velké javorské jezero (970 m n. m.), příklad ledovcového jezera 1.2 Velký Javor (1456 m) 2. den (neděle 6. května 2012): 2.1 Obec Srní 2.2 Hrad Kašperk, Kašperské hory 2.3 Stezka v korunách stromů 3. den (pondělí 7. května 2012) 3.1 Centrum dřevařství Modrava 3.2 Rokyta geologická expozice 3.3 Vchynicko-tetovský plavební kanál 3.4 NS Povydří 3.5 NS Chalupská slať 3.6 Přednáška: Kolik divočiny unese Šumava? 4. den (úterý 8. května 2012) 4.1 Boubín Literatura Přílohy Úvod Exkurze jsou nedílnou součástí výuky přírodovědných předmětů (hlavně zeměpisu, biologie), ale i společenskovědních předmětů (např. dějepisu). Umožňují praktické seznámení s řadou ve škole pouze teoreticky předkládaných informací. A samozřejmě praktické poznávání přírodnin (minerálů, hornin, rostlin, zvířat) a jejich začlenění do ekosystémů. Nabízejí vysvětlování vzájemných vazeb v přírodě, zapojení člověka do těchto systémů. Využívání přírody člověkem, ale i možnosti trvalé udržitelnosti těchto přírodních fenoménů a způsoby jejich účinné ochrany a managementu. Hory patří k nejpozději pojmenovaným krajinným prvkům pro obyvatele nížin to byly prostě hory (dodnes viz Beskydy, Brdy, Chřiby). Lidová etymologie od slova šumět (šumící lesy) Odborná etymologie šuma staročeský termín pro les 2

3 Termín Šumava se objevuje v historických záznamech od pol. 16. st., poprvé na mapě ale až v 19. st. na mapě Čech Václava Merklase (1843) Nejstarší zmínky Ptolemaios Gabreta, později Sylva Nortica, Nordwald (Severní les) Böhmerwald x Bavorský les pro obyvatele Bavorska byla Šumava Českým lesem (Böhmerwald), pro obyvatele Čech byla naopak Bavorským lesem, nacionalistické hnutí v druhé pol. 19. st. způsobilo změnu názvosloví Historická synonyma Kašperské hory, Les, Hvozd, Královský hvozd Role Šumavy v utváření národní identity: pramen Vltavy hráz proti Němcům temný hvozd, divočina Šumava jest dávné rozhraní kmenů germanských a slovanských, jeviště velkých historických událostí, k jeho městům, hradům a dědinám připojují se velezajímavé upomínky; a tak jeví se tedy nejenom v ohledu malebnosti krajinné, nýbrž i zajímavosti přírodní, zejmena geologické, historické a národohospodářské Šumava co hornatina v české naší vlasti mnohonásobně významná, poskytuje jak veselému turistovi, tak i vážnému zkoumateli přírody a dějin lidských rozmanité, utěšené kořisti. (T. Cimrhanzl. Šumava Průvodce Šumavou In Šumava 2003: 776) Kolonizace Šumavy Několik kolonizačních vln (srovnej s jinými hraničními pásmy, které byly osídleny během relativně krátkého období př. Krušné hory, Orlické hory). První vlna už od cca 800 př. n. l. podél Otavy, rýžování zlata, významná keltská hradiště (Sedlo u Albrechtic, Obří Hrad). Osídlení během středověku proniká do vyšších poloh v souvislosti s rýžováním a později dolováním zlata Rejštejn, Kašperské Hory (desítky štol, bohatá města, povýšená na královská), ochranu zajišťoval královský hrad Kašperk (Karlsberg), který dal postavit císař Karel IV. Další kolonizace proniká až do nejvyšších poloh rovněž ve středověku a to v souvislosti s rozvojem dálkových, Zlatých obchodních stezek z Pasova do Prachatic, Vimperka a Kašperských Hor vznikají 3

4 vesnice jako Horská Kvilda, Kvilda či dnes již zaniklá Bučina. Šumava je díky tomu nejdříve osídleným českým pohořím v době, kdy vzniká Kvilda ( st.) ještě zdaleka nekončí kolonizace nížinných poloh Čech. I v těchto vesnicích rýžování zlata stále jsou zde vidět sejpy (hromady štěrku z rýžování podél potoků), popř. pinky (propadlé štoly). Další motiv pro kolonizaci byla snaha krále osídlit pohraniční hvozdy a zajistit si tak nárok na území. Vznikly tzv. královácké rychty celkem osm, původně všechny české, až na jednu (Stachy) postupně poněmčené, byli to svobodní sedláci, přímí poddaní krále, zvonička na střeše chalup byla znakem králováckého / svobodného sedláka, jejich povinností bylo chránit hranice (srovnej s Chody). Další kolonizační vlna souvisí s úpadkem těžby zlata a rozmachem dřevařství, zpracování železa a sklářství v 18. a 19. st. Vznikají vesnice jako Skláry, Filipova Huť, Kubova Huť, Srní, Prášily či Hůrka, některé osady vznikají až v 19. st. např. Modrava. 1. den (sobota 5. května 2012): 1.1 Západní oblast Šumavy. Problémy česko-bavorského pohraničí Etnická a etnografická situace Relativně ostrá jazyková hranice ve sčítání lidu, ale de facto značné prolínání Absence pan německé identity šumavští Němci x bavorští Němci x volarští Němci (Volaři, Wallingři, šumavští Číňani) Němci na hranicích bavorských bydlící, jmenovitě v Eisensteinu, mají sice mnohé obyčeje stejné se sousedními Bavory, nestojí však hrubě v přátelském poměru s nimi, za to se ale může říci, že se svorně a přátelsky snášejí se svými českými krajany, od kterých již některé obyčeje nevědomky přijali... (J.A.Gabriel, Královské město Sušice a jeho okolí, 1868, citováno v Šumava 2003: 16). Jsme snad my Bavoráci? Bůh chraň, abych proti nim štval, ale ten český krajan mi stojí přece blíže, třeba bych jeho řeči nerozuměl, Bavorákům je taky každý Čechem, ať mluví česky anebo německy... Teď taky v tom nás chtějí rozbít a rozdělit, a z těch mladších leskdos jde na lep takovým marným řečem, jakoby jiných štvanic, bojů a svízelů nebylo dost (Klosterman, V ráji šumavském, 106) 4

5 Absence pan české identity obyvatelé Stach jako Králováci, vlastní dialekt, svébytná identita, vymezovali se vůči jiným česky hovořícím vesnicím Podlesáci x Zálesáci (bez ohledu na jazyk) Podlesáci byli obyvatelé podhůří, Zálesáci obyvatelé hor Jazykové rozdělení v roce 1930: Obec Češi Němci Sušice Horažďovice Kašperské Hory Srní Rejštejn Filipova Huť Prachatice Vimperk Český Krumlov Zdroj: Šumava 2003: 25 Specifický příhraniční dialekt: I wuit, i war am Rachel, und dea Beag war vó Prisil, und d runt a Foreilbachl, koun mi luib hoan, wer will. Chtěl bych být na Roklanu, a aby ten vrch byl z prisilu, a dole pstruhový potok, ať mě má rád, kdo chce. (Šumava 2003:26) Německé názvy některých vesnic ve střední části Šumavy: Innergefild Horská Kvilda Aussergefild Kvilda Rehberg Srní Mader Modrava Bergreichenstein Kašperské Hory Philipshütte Filipova Huť Markt Eisenstein Železná Ruda 5

6 Rejštejn Reichenstein Šumavská specifika Karel Klostermann ( ) spisovatel Šumavy, nejznámější česky píšící autor, rodina pocházela ze Srní, napsal řadu románů dějově zasazených na přelom 19. a 20. st. např. V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Skláři, Ze srdce šumavských hvozdů apod. Adalbert Stifeter ( ) německy píšící autor, původem z Horní Plané, pro německé obyvatele analogie Klostermanna, řada zejména historicky laděných povídek a románů (např. Hvozd, Vítek aj.). Šumavský dům přechodový typ lidové architektury na pomezí alpského a českého nížinného domu, z alpského domu si uchoval např. předsunutý štít a nižší sklon střechy, popř. pavlač/balkón, z nížinného domu si uchoval polovalbu, delší obdélníkový půdorys či vnitřní členění domu (tzv. komorový a chlévní typ, půl domu obytné, půl pro zvířata). Častý je u domů ve svahu vjezd přímo na půdu pro skládání sena a obecně je charakteristické roubení hlavní světnice v jinak celokamenné stavbě. Čistě alpský dům je k vidění ve Volarech, které si až do 2. světové války uchovaly svébytný ráz i identitu. Sv. Vintíř Gunther z Niederalteichu ( ), velmož, bratranec římského císaře Jindřicha II., v 50 letech vstoupil do benediktinského kláštera, dobré styky s českou královskou rodinou, diplomat, Palacký jej považoval za zrádce, který ukázal vojsku Jindřicha III. cestu do Čech, není doloženo v pramenech, poslední léta svého života žil v poustevně pod vrchem Březník u Dobré Vody, dnes kostel a obnovená kaple pod Vintířovou skálou. Umrčlí prkna v kontextu Čech unikátní, více rozšířené na jih od hranic, zachycují často humornou formou životní příběh zemřelých, byli na ně pokládání nebožtíci, po pohřbu byla prkna zapíchnuta podél cest či poblíž bydliště, v terénu jsou dnes k vidění u Kaple sv. Antonína a sv. Barbory (Kaple barabů) v Železné Rudě. Kohoutí kříže zobrazují nástroje Kristova umučení, vyskytují se řídce, více na německé a rakouské straně Prisil / brizil šňupací tabák, pašoval se z Bavorska ve velkých, stokilových balících v podobě provazu tlustého 2,5 cm, nakrájel se na drobno, rozmělnil na prach ve speciální misce (také pašované) a pak smíchal s vepřovým sádlem a dalšími přísadami (sušené švestky, prášek z pecek, piliny, popel, cukr, 6

7 vápno, kůra, jemně drcené sklo, drcené kravince), byla to rozšířená společenská praxe vzájemné zkoušení směsí apod. Rankelský Sepp Josef Klostermann ( ), Ranklov, obr, 210 cm, silák, dobrý člověk, jeden z protagonistů Klostermannova románu V ráji šumavském 1.1 Velké javorské jezero (970 m n. m.), Příklad ledovcového jezera, exkurze kolem jezera, ukázka mokřadních ekosystémů, (ledovcové jezero, botanický fenomén šumavských jezerních karů). Rod Isoetes (šídlatky) v prvohorách stromové organismy, dnes jsou bylinného vzrůstu do 20 cm a jejich výskyt na Šumavě. 1.2 Velký Javor (1456 m) Pěšky cca 2,7 km po kamenité horské pěšině od jezera na Velký Javor (1456 m) demonstrace vertikální zonace, klečové pásmo a bezlesí s vyfoukávanými alpínskými trávníky) (2 hod.). Časně jarní aspekt s devětsilem bílým (Petasites al bus). Zimní a letní využívání svahů (lanovky, sjezdové trati, bikové trasy, rizika, rozvoj turistiky). 2. den (neděle 6. května 2012): 2.1 Obec Srní Obec Srní prvně zmíněna r jako dřevařská osada Rehberg. V blízkosti hotelu chalupa z přelomu 18. a 19. stol. krytá šindelem se zvoničkou. Kostel Nejsvětější Trojice z let na návětrné straně kryt šindelem. Hauswaldská kaple šumavské Lurdy, kaple v Srní postavená počátkem 19. st. na místě spojovaném se zázraky, poutě kolem 15.8., vyhlášené poutní místo na obou stranách hranice, zbořena v 50. letech 20. st. Pohraničníky. Dramatická populační a sídelní změna po 2. světové válce. Po odsunu více jak 300 zaniklých osad a obcí, některé ale zanikly jen administrativně. Vznikl Vojenský prostor Dobrá Voda, likvidace vesnic (např. královecká rychta Stodůlky/Stadln byla dopadovou plochou pro cvičnou střelbu), likvidace řady sakrálních staveb (např. Hauswaldská kaple u Srní nebo kaple Sv. Vintíře u Drobé Vody), uzavřená oblast. 2.2 Hrad Kašperk, Kašperské hory Hrad Kašperk (60 Kč/osoba základní a 45 Kč/osoba zlevněné vstupné). Nejvýše položený hrad v Čechách. Název Kašperk vznikl českým zkomolením původního Karlsberg Karlova Hora. Hrad byl 7

8 založen kvůli rýžování zlata. Dvě možnosti prohlídky (východní a západní okruh prohlidka hradu). Jeden z nejzachovalejších hradů v této oblasti. Krásná ukázka hradního osídlení typického pro čtrnácté století. Kašperské Hory byly ve 14. století významným městem a ze zdejších dolů plynuly do královské pokladny velké zisky. 2.3 Stezka v korunách stromů Neuschönau, vstupné dospělí 8Eur. Bavorský NP. Lávka dlouhá 1300 m je zakončena 44 m vysokou vyhlídkovou věží, ze které se naskýtá fantastický a bezmála neomezený výhled: směrem k vrcholu Luzný na neosídlenou oblast lesní divočiny, druhým směrem na pečlivě upravenou kulturní krajinu Bavorského lesa, s Alpami na obzoru. Z vyhlídky lez ukázat rozdíl mezi divokou přírodou a kulturní krajinou a rozdíl mezi českým a německým přístupem k ochraně území. Stezka v korunách stromů sestupuje zpět na zem u domu Hanse Eisenmanna, kde se nachází informační centrum. Nově byla po vzoru této stezky vybudována obdobná stezka na české straně blízko Lipna (lze v případě potřeby exkurze nahradit výhoda stezky na německé straně je lépe zvládnutá vzdělávací část této atrakce informační panely na stezke popisující biodiverzitu daného území, výstavní prostory na konci stezky, které atraktivním interaktivním způsobem popisují nejen přírodní ale i společenské složky daného území výpovědi pamětníků, vývoj osídlení, atd.). 3. den (pondělí 7. května 2012) 3.1 Centrum dřevařství Modrava Interaktivní muzeum dřevařství, ukázky různých způsobů využívání dřeva, např. rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů, apod. Velmi hravým způsobem zde můžete ukázat různé druhy dřeva (s prvky poznávací hry) i pod mikroskopem se podívat na jeho strukturu. 3.2 Rokyta geologická expozice Demonstrace geologického vývoje Šumavy, expozice těžby dříví na Šumavě. 3.3 Vchynicko-tetovský plavební kanál Velký význam pro těžbu dřeva bylo vybudování Švarcenberského kanálu ( , 44 km) napojujícího Šumavu na Dunaj a kanálu Vchynicko-Tetovského ( , 14km), obcházejícího nesplavný úsek Vydry a umožňující plavení dřeva po Otavě a Vltavě až do Prahy. Naučná stezka Vhynickotetovský plavební kanál. Hradlový most rechle, který především zachytával dříví, plavené z 8

9 horního toku Vydry a nasměrovával ho do plavebního kanálu. Po 2. světové válce most bez údržby chátral, až byl v roce 1953 stržen. Na původních kamenných pilířích byl obnoven v roce NS Povydří Procházka kolem řeky Vydry s typickými kamennými hrnci. Cca po dvou kilometrech tzv. Turnerova chata s Vydrískem hrdinou večerníčků živou vydrou (a několika papoušky, kočkami, kozami a psy). Ukázka zachovalých podmáčených smrčin. Rejštejn (Osada při rýžovištích zlata na Otavě doložena r. 1337, na královské horní město povýšena r. 1584, historický status města obnoven r Nad náměstím kostel sv. Bartoloměje ze 16. stol. s cenným gotickým zvonem, pozdně barokně přestavěn r Socha sv. Jana Nepomuckého z r NS Chalupská slať Ukázka zachovalého vrchoviště s vodní plochou. 3.6 Přednáška: Kolik divočiny unese Šumava? RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D. Poslání a management Národního parku Šumava. 4. den (úterý 8. května 2012) 4.1 Boubín Boubín (1562 m), dřevěná rozhledna, dolů po červené k loveckému zámečku, dále po zelené NS Boubínský prales, Boubínské jezírko, Idina pila (9,5 km, 4 hod.). Literatura: Kulturní krajina Cílek, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán David, Jaroslav Rous, Pavel. Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině. Praha: Academia

10 Hájek, Pavel (ed.). Krajina zevnitř. Praha: Malá Skála 2002 Hájek, Tomáš Bukačová, Irena. Příběh drobných památek. Od nezájmu až k fascinaci. Studio JB Květ, Radan. Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků. Praha: Academia Librová, Hana. Láska ke krajině? Brno: Blok Ložek, Vojen. Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Praha: Dokořán Lutterer, Ivan Šrámek, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš Matoušek, Václav. Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální. Praha: Agentura Krigl, Němec, Jan Pojer, František (eds.). Krajina v České republice. Praha: MŽP Olivová Nezbedová a kol. Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia Sádlo, Jiří a kol. Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha: Malá Skála Schama, Simon. Krajina a paměť. Praha: Argo, Dokořán Sudety: Antikomplex a kol. Zmizelé Sudety. Praha: Antikomplex, vydání. Antikomplex a kol. Proměny sudetské krajiny. Praha: Antikomplex, Antikomplex a kol. Sudetské osudy. Praha: Antikomplex, Antikomplex a kol. Sudetské příběhy. Praha: Antikomplex, von Arburg, A. Staněk, T. (eds.) Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí Češi a Němci do roku 1945 (Úvod k edici). Středokluky: Zdeněk Susa, Jungbauer, G. Německý národopis v ČSR. In Československá vlastivěda. Řada II. Národopis. Praha: Sfinx 1936, str

11 Šumava: Horpeniak, Vladimír. Střední Šumava (Zmizelé Čechy). Praha: Paseka Kudrlička, Vilém. Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu. Praha: Baset Mazný, Petr a kol. 100 zajímavostí ze staré Šumavy. Plzeň: Starý most Maur, Eduard. Paměť hor. Praha: Havran Obůrková, Eva. Kam na Šumavě. Brno: Computer Press Šumava. Příroda historie život. Praha: Baset Stöckelová, Tereza. Příroda v Národním parku Šumava. Vesmír 83 (2004): Vondruška, Vlastimil. Život staré Šumavy. Plzeň: Západočeské nakladatelství V ráji realistickém. Sborník příspěvků ze sympozia věnovaného Karlu Klostermannovi a realismu v české literatuře. Klatovy: Městská knihovna Klatovy Krásná literatura: Klostermann, Karel. V ráji šumavském. Praha: Československý spisovatel Klostermann, Karel. V srdci šumavských hvozdů. Praha: Odeon Stifter, Adalbert. Hvozd. České Budějovice: Růže Stifter, Adalbert. Vítek. Brno: Moba Internetové zdroje: Národní park Šumava, Hnutí Duha šumavská kampaň, prace/lesy/sumava/ Šumava na starých pohlednicích, sumava.cz/ Informační rozcestník Šumavy, Zaniklé obce po roce 1945 ( 11

12 Občanské sdružení Karel Klostermann ( Stránky o Adalbertu Stifterovi ( a ) Staré mapy a historické materiály se vztahem k Šumavě ( Historické ortofoto ( Mapy stabilního katastru ( Staré mapy Čech, Moravy a Slezska ( 12

13 Přílohy: Gabreta / Šumava na reprodukci Ptolemaiovy mapy Velké Germánie, 15. st., Muzeum Polskie v Rapperswillu, polskie.org/avers.html 13

14 Střední Šumava, Müllerova mapa Čech, 1720, oldmaps.geolab.cz 14

15 Srní, 1. vojenské mapování, oldmaps.geolab.cz 15

16 Kašperské Hory na mapě stabilního katastru, 1837, cuzk.cz 16

17 Srní na mapě stabilního katastru, 1837, cuzk.cz 17

18 Národnostní poměry na Šumavě, zeleně německo jazyčné území (1884), Železniční a silniční mapa Království českého, F. Kytka v Praze (1884), výřez z mapy, 18

19 Umrčlí prkna na Šumavě, prkna/ a 19

20 Vchynicko Tetovský plavební kanál, NP Šumava, 20

21 Kohoutí kříž, Kašperské Hory, 21

22 Zhůří / Haidl příklad zaniklé královácké obce, 22

23 Příklad zaniklé sklářské obce, zdroj: Horpeniak

24 Nová Hůrka na mapě stabilního katastru, vlevo barokní park u sídla rodiny Abelů, 1837, cuzk.cz Volary ukázka architektury alpského typu, 24

25 Ukázka šumavského domu, Správa NP Šumava, Architektonický manuál, _arch_manual.pdf Tzv. Klostermannova chalupa v Srní, příklad šumavského domu, 25

26 Rankl Sepp (Josef Klostermann), obr rankl sepp/ 26

27 27