Species diversity, abundance, biomass and yield of fisches in the Elbe River and its Tributaries

Transkript

1 Bohemia centralis 23: , 1994 DRUHOVÁ DIVERZITA, POČETNOST, BIOMASA A LOV RYB V LABI A JEHO PŘÍTOCÍCH Species diversity, abundance, biomass and yield of fisches in the Elbe River and its Tributaries Jiří Vostradovský - Karel Pivnička - Martin Čihař - Jaroslav Poupě Abstrakt: Za posledních sto let nebyla v hlavním toku Labe zjištěna výrazná změna v počtu zde se vyskytujících druhů ryb. Koncem minulého století to bylo 22 druhů v roce druhů. Lze však konstatovat, že dochází k výrazné dominanci některých druhů (plotice, ouklej) na úkor početně málo zastoupených druhů, u kterých lze předpokládat, že z hlavního toku v blízké budoucnosti vymizí. Z údajů o biomase ryb z lokalit v bezprostřední blízkosti hlavního toku, lze počítat s maximálně kg.ha -1 ryb v hlavním toku. To je třetina až polovina očekávané hodnoty. Podobně výlov ryb sportovními rybáři v tůních a ramenech Labe představuje pouze polovinu výlovu v rybářsky atraktivních vodách. Uvedené údaje potvrzují zhoršení podmínek pro rybí populace v Labi. Úvod Počet druhů, početnost, biomasa a výsledky rybářského hospodaření dobře charakterizují kvalitu sledovaného toku. V člověkem neznečištěném toku uvedené parametry postupně vzrůstají od nejmenších toků (pstruhové vody) přes střední až po největší toky. Díky tomu, že však kvalita vody v největších tocích, je výrazně a negativně ovlivněna člověkem, počet druhů a především jejich početnost a biomasa v nich nedosahuje očekávané výše. To může zpětně doložit zhoršování stavu životního prostředí pro ryby samy, ale i pro člověka, vzhledem k tomu, že vodní toky představují brány, kterými postupuje velká část znečištění. 121

2 Z velkých toků, jakým je i Labe, existují pouze data o změnách počtu druhů v jednotlivých obdobích, data o početnosti a biomase ryb lze pouze odhadovat i na základě údajů v přítocích. Totéž platí do značné míry i o údajích rybářského hospodaření na velkých tocích. Tyto údaje jsou nahrazovány výsledky hospodaření v tůních, slepých či průtočných ramenech. V této práci jsme se zaměřili na hodnocení změn počtu druhů ryb v Labi v tomto století a na hodnocení početnosti, biomasy i výlovu ryb v přítocích Labe a v jeho inundačním území (tůně, ramena). VÝSLEDKY A DISKUZE Změny v počtu druhů Labi bylo po stránce rybářské věnováno daleko více pozornosti v minulosti než dnes. Souviselo to mimo jiné i s větším rybářským významem Labe (vzpomeňme na tahy lososů, které byly běžné ještě v minulém století). První údaj o počtu druhů ryb v Labi uvádějí FRIČ a VÁVRA (1903). Oba tito autoři se zabývali studiem labských ramen. Kromě toho měli i zprávy a materiál od labských rybářů. Z jejich pracovních deníků je zřejmé, že se setkali nejméně se 22 druhy ryb. Pro celé Čechy uvádí FRIČ (1908) 42 druhů ryb. Další výzkumy opět z labských tůní u Čelákovic spadají až do 50tých let našeho století. Při odhadech početnosti a biomasy ryb zjistil OLIVA (1958,1960) postupně v jednotlivých tůních 3-19 druhů ryb. Při dalších výzkumech tentokrát v hlavním toku v blízkosti Děčína zjistil VOSTRADOVSKÝ (1966) začátkem šedesátých let výskyt 17 druhů ryb. Při tomto šetření (lov ryb byl prováděn elektrickým agregátem) byla nejvíce zastoupena plotice, dále ouklej, cejnek malý a tloušť. Další průzkum byl proveden v roce 1991 opět v okolí Děčína kam mohou volně migrovat i ryby z německé části Labe. Celkem bylo na 9 různých místech mezi Hřenskem a Ústím nad Labem, uloveno 2690 ryb a zjištěno celkem 24 druhů ryb. Situaci ve třech konkrétních lokalitách lze pózovat z Tab. 1. Opět převládala plotice a ouklej. Zajímavé je, že v proudivých úsecích se objevují druhy, které bychom očekávali v méně znečištěných úsecích (např. početná populace tlouště, ale i proudníka a jesena). Lze předpokládat, že významné zdroje znečištění postihují především hlavní koryto. Díky tomu lze v klidnějších partiích toku zastihnout štiku, ale i candáta, který je zde zastoupen 11% celkového množství ulovených ryb. Dlouhé mělké pobřeží pod Střekovskou nádrží je vhodným prostředím i pro parmu, která přímo v městě Ústí nad Labem představuje až 14% úlovků. Na další lokalitě (v Čelákovicích) bylo ve stejném roce v Labi zjištěno celkem 10 druhů ryb. To je počet podstatně nižší než v oblasti mezi Hřenskem a Ústím. Pro úsek Labe v Čelákovicích je opět charakteristická naprostá převaha plotice (57% zastoupení v úlovcích). Zde však jsou dalšími výrazně zastoupenými druhy perlín a hrouzek. Podíl dravců je zcela mizivý. 122

3 S vědomím jistého zjednodušení (počet zjištěných druhů je závislý na době a úsilí, které věnujeme průzkumným odlovům), lze konstatovat, že počet druhů ryb prokázaných v Labi a jeho inundaci se za posledních 100 let podstatně nezměnil. Tab. 1. Složení úlovků ryb (v %) v konkrétních, lokalitách v hlavním toku Labe v roce 1991 (+ vyskytuje se, - nevyskytuje se). Druh ryby pod Střekovem lokalita v Děčíně Čelákovice pod jezem Plotice obecná Cejn velký Parma obecná Ouklej obecná Candát obecný Jelec tloušť Jelec proudník Perlín ostrobřichý Podoustev nosák Karas obecný Hrouzek obecný Bolen dravý Cejnek malý Uhoř říční Sameček americký Početnost a biomasa Vzhledem k tomu, že neexistují údaje o početnosti a biomase ryb z hlavního toku, nezbývá než se spokojit s hodnotami z přítoků a z inundační oblasti Labe. Jako standartní mohou posloužit hodnoty publikované PIVNIČKOU (1988) na základě vyhodnocení dat uváděných československými ichthyology za posledních 40 let. Početnost a biomasu malých (pstruhových)toků lze takto odhadnout na 3073 ± 1312 kusů.ha -1 a 200 ± 84 kg.ha -1 (celkem jde o 112 samostatných stanovení, vesměs pomocí elektrolovu). Počet druhů ryb ve sledovaných tocích se pohyboval mezi S těmito hodnotami lze srovnat výsledky elektrolovu provedených v letech (POUPĚ, 1990). Pstruhové toky jsou zde reprezentovány především přítoky horního Labe v okolí Trutnova (13 případů), jedním přítokem Chrudimky a jedním přítokem Cidliny u Jičína. Početnost ryb v těchto tocích byla sice zhruba dvojnásobná, nicméně hodnoty biomasy jsou velmi podobné (221 ± 189). Vysoká hodnota variačního koeficientu (86%) naznačuje značnou 123

4 rozkolísanost jednotlivých hodnot biomasy. Vyšší hodnoty biomasy byly zjištěny v pstruhových tocích hospodářsky obhospodařovaných. Opět se jednalo o přítoky horního Labe (v pěti případech, jednou o přítok středního Labe u Pardubic a jednou o přítok dolního Labe (Ploučnice). Biomasa dosahovala hodnoty v průměru 302 ± 131 kg (POUPĚ, I.c.). Celkem zde bylo zjištěno 11 druhů ryb. Pro středně velké toky lze jako standard použít údaj, který uvádí PIVNIČKA (I.e.) pro celkem 52 samostatných stanovení v celé republice. Průměrná početnost v tomto typu vod byla 7684 ± 6225 a biomasa 408 ± 189 kg.ha -1, celkový počet druhů ryb se pohyboval mezi S těmito toky můžeme srovnat výsledky, které uvádí POUPĚ (1990) z Cidliny a Metuje v Tab. 2. a do jisté míry i hodnoty z menších toků mimopstruhového charakteru v blízkosti hlavního toku Labe (Výrovka, levostranný přítok Labe, Kněžovka - přítok dolní Cidliny a Libuňka přítok střední Jizery). Hodnoty biomasy se zde pohybují mezi kg.ha -1. To jsou zhruba poloviční hodnoty než ty, které jsou uváděny jako standard pro ČR a SR (výjimkou je Čakovský potok - přítok Labe v Kostelci n. Labem kg.ha -1, který však může sloužit i jako útočiště ryb z hlavního toku v době úniku škodlivin do hlavního toku. Poloviční hodnotu biomasy v tocích v bezprostřední blízkosti Labe lze již dobře interpretovat jako způsobenou zhoršenou kvalitou vody v těchto tocích. Tab. 2 Abundance (A) a biomasa (B) ryb a kruhoústých ve vybraných lokalitách povodí Labe (Poupě, 1990) lokalita, A (ks.ha -1 ) počet toků B (kg.ha -1 ) počet toků skupina lokalit χ ±σ poč. stanovení χ ± σ poč. stanovení počet druhů pstruhové potoky, 7037 ± / ±189 16/29 13 chovné pstruhové potoky, ± /9 302 ±131 6/8 11 rybářsky využívané potoky s ± /8 191 ±101 2/7 11 mimopstruhovým typem hospodaření Metuje (Náchodsko) 4390( ) 1/4 186 (44-390) 1/4 5 Cidlina 2473(920,4025) 1/2 103 (50, 155) 1/2 5 (Nový Bydžov) Čakovský potok (Kostelec n. L.) / /

5 Největší početnost i biomasu dosahují inundační oblasti velkých toků. V našem případě jako standart mohou sloužit hodnoty uvedené PIVNIČKOU (l.c.) pro inundační oblast Labe a Dunaje - v průměru ryb s biomasou 455 ± 227 kg.ha -1. Tyto hodnoty bychom tedy mohli očekávat i jako maxima v hlavním toku Labe a v jeho inundaci. Údaje o biomase ryb v dalších velkých řekách jsou jen velmi sporadické. Jako příklad lze uvést Temži s biomasou 476 kg.ha -1 (WILLIAMS, 1963), či řeku Trent z Anglie 447 kg.ha -1 (COOPER a WHEATLEY, 1981). Na druhé straně je zajímavý údaj PENCZAKA a ost. (1981) ze dvou polských nížinných řek (120 ± 82 kg).tyto údaje naznačuje spolu s našimi údaji kg.ha -1 z podobných toků (Tab. 2.), že odhad poloviny biomasy z očekávané hodnoty biomasy pro inundaci ( kg.ha -1 ) je možným odhadem pro biomasu i v hlavních tocích znečištěných řek včetně Labe. Lze konstatovat, že přesto, že se nezměnil počet druhů v Labi, snížila se výrazně jejich početnost a biomasa. Tím se více druhů dostalo na hranici početnosti, která zároveň může být i hranicí další existence těchto druhů. Rybářské využívání Labe Zájem nájemců o rybolov v Labi byl dříve motivován především pravidelnými tahy lososů, kteří byli velmi dobře prodejní na trhu. V době, kdy Labem táhli lososi se rybářské právo (střední tok) vztahovalo asi na 40 obcí. Nájemné bylo proti jiným vodám poměrně nízké. Největší soustředění rybářů bývalo na dolním Labi (Roudnice, Ústí, Děčín). Ve vnitřních Čechách se profesionální rybáři udrželi nejdéle u Litoměřic. Ještě před druhou světovou válkou zde lovilo pět rodin. Podle různých pramenů se úlovek během roku pohyboval v závislosti na intenzitě lovu, ale i v závislosti na množství vody, velikostí tahů ryb mezi 1-11 tunami. Hodnocení dolního Labe z hlediska jeho využití ke komerčním odlovům naposled zhodnotili RYCHECKÝ a VOSTRADOVSKÝ (1963). Při kontrolních lovech prováděných Vostradovským začátkem šedesátých let i v roce 1991 bylo prokázáno vysoké zastoupení především menších jedinců kaprovitých druhů (plotice, cejn, cejnek, karas, ouklej), zastoupení dravců bylo minimální. V dolním Labi se objevovaly i druhy, které čas od času unikají do hlavního toku z rybníků (amur bílý, tolstolobik bílý a pestrý a další druhy). Ty však nejsou v celkovém hodnocení počtu druhů. Sportovní rybolov je značně závislý na vysazování žádoucích druhů ryb (především kapra a dravců) a to nejen v tocích, ale i v údolních nádržích. Celkem se v Českých zemích v letech ulovilo 87 kg ryb z hektaru plochy, z toho kapra 52 kg.ha -1. Přitom je třeba vědět, že v některých typech vod (především menší příměstské nádrže) jsou hodnoty násad a výlovů až dvojnásobné. Z tohoto hlediska je třeba se dívat na množství násad a výlov ryb v revírech na středním Labi (Tab. 3.) - Poděbrady a Nová Ves. Zde násady i výlov představují sotva průměr pro České země. Navíc je třeba vědět, že kolem 90% násad i výlovu se realizuje 125

6 nikoliv v hlavním toku, ale i ramenech a tůních. Důvodem je i zápach a nepoživatelnost ryb ulovených v Labi. Tab. 3 Násady (N), úlovky (U) a návratnost nasazovaných ryb ve vybraných revírech středního Polabí. Horní číslo udává kusy na hektar, spodní číslo udává kilogramy na hektar vodní plochy. Lokalita průměr návratnost % (číslo revíru) N U N U N U N U N U N U N U ( ) Poděbrady , ,2 Nová Ves , ,3 Jizera , ,6 Cidlina , ,6 Summary: In the course of the last hundred years no marked change has been found, as regards the number of fish species occurring here: At the end of the 19 th Century 22 species, in species were ascertained in the main stream, dominance of some species (roach, bleak) is to be noted, to the detriment of some quantitatively little represented species, the extinction of which is to be expected in the near future. Basing on the data on the fish biomass at the localities in the immediate vicinity of the main stream, the maximum values of kg.ha -1 of fish here can be estimated. It represents one third to one half of the expectable value. Also the yield of fish caught by anglers in the pools and arms of the Elbe represents only a half of the yields from the waters more attractive for angling. By the data given here the deteriorated conditions for the fish populations in the Elbe River are confirmed. Literatura: COOPER, M. J., WHEATLEY, G. A. (1981): An examination of the fish populations in the River Trent, Nottinghamshire using angler catches. J. Fish. Biol., 19:

7 FRIČ, A., VÁVRA, V. (1903): Výzkum Labe a jeho starých ramen. Archiv pro přír. výzk. Čech XI, 3: FRIČ, A. (1908): České ryby a jejich cizopasníci. 2. vyd.: 78 pp. OLIVA, O. (1955): Složení rybích populací a množství biomasy ve třech polabských tůních. Acta Univ. Car., Biol., 1: OLIVA, O. (1960): Další příspěvek k poznání složení rybích populací v Polabí. Věst. Čs. spol. zool., 24: PENCZAK, T., ZALEWSKI, SUSZYCKA, E. M., MOLINSKY (1981): Estimation of the density, biomass and growth rate of fish populations in two small lowland rivers. Ecol. Polska, 2: PIVNIČKA, K. (1988): Vliv změn ekologických faktorů na dynamiku společenstev ryb v údolních nádržích. Dr. Sc. disertace, PřFUK, Praha, 250 stran, nepublikováno. POUPĚ, J. (1990): Vliv civilizačních faktorů na rybí společenstva vodních toků. C. Sc. disertace, nepublikováno: 174 pp. RYCHECKÝ, F., VOSTRADOVSKÝ, J. (1963): Jaké jsou vyhlídky na intenzivní těžbu ryb na dolním toku Labe. čs. rybářství: VOSTRADOVSKÝ, J. (1966): Některé poznatky o rybách v řece Labi u Děčína. Práce VÚRH Vodňany, 6: WILLIAMS, W. P (1963): The study of fish populations in the River Thames. Proc. 1 st. Brit. Coarse Fish. Conf: Adresa autorů: Ing. Jiří Vostradovský CSc. doc. RNDr. Karel Pivnička DrSc. Jivenská 1272 Ústav pro životní prostředí PřFUK Praha 4 Benátská 2 Praha 2 127

8 128