a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem"

Luděk Valenta
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 9. Občanský sektor. Spolupráce se státem. Témata: a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Prameny: Frič, P.: Stát a neziskový sektor v ČR. In: Vznikání demokratické praxe v ČR. Praha, Cahiers du CEFRES 1999, s Frič, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru v ČR. Praha, Fórum dárců Frič, P.: Občanský sektor. Praha, CESES 2005, 9 s. Nepublikovaný text. Mansfeldová, Zd. Kroupa, A. (eds.): Participace a zájmové organizace v ČR. Praha, Sociologické nakladatelství Potůček, M.: Nejen trh, Praha, Slon Kapitola 9 Korporativismus, s Skovajsa, M. a kol.: Občanský sektor. Praha, Portál 2010.

2 a) Specifika občanského sektoru Otázka: Vymezte specifické úlohy a funkce občanského sektoru v soudobé společnosti! Kde a jak může nahradit trh a stát? Řada autorů doporučuje, aby se o občanském sektoru mluvilo jako o specifickém třetím sektoru, v němž se neziskové organizace řídí pravidly, které se odlišují od zákonů trhu i od fungování státu a jeho instituci. "Neziskový sektor kombinuje takovou formu státního intervencionismu a volného trhu, která se může vyhnout selhání obou těchto regulativů a může být proto přijatelnější než pouhý trh či pouhá správa. Hybridní instituce, které podporují iniciativu a podnikavost a musí se starat o získání prostředků na pokrytí svých nákladů, ale zároveň skládají účty veřejnosti, mohou kombinovat přednosti správy i trhu. (...) Síla občanské společnosti a zvláště neziskových organizací nespočívá v tom, že konkurují veřejnému sektoru, ale v kooperaci s ním, ať už ve financování, nebo v replikaci úspěšných projektů, nebo v opozici proti místní mocenské elitě mající sklon k vykořisťování. V jiných podmínkách, například působí-li ve státě zneužívajícím svého postavení, je jejich úkolem bojovat proti němu." (Streeten 1993). Z dlouhodobého hlediska nemohou neziskové organizace nahrazovat trh či státní správu v jejich podstatných funkcích; mohou je ale vhodně a v mnoha případech i nezastupitelně doplňovat.

3 a) Specifika občanského sektoru Strukturálně-operacionální definice občanského sektoru (podle Salamona) Neziskové organizace jsou: Institucionalizované soukromé (nestátní) neziskové samosprávné dobrovolné Funkce občanského sektoru Občanský sektor se uplatňuje ve dvou základních určeních: jeho prostřednictvím se realizují činnosti, o něž lidé projevují zájem a v nichž se chtějí realizovat (sociální funkce) a zároveň se upevňuje politická soudržnost a rozvíjí se politická kultura dané společnosti (politická funkce). Roste ovšem i podíl občanského sektoru na hospodářském životě mnoha zemí - jakožto spotřebitele a producenta zboží a služeb i jako zaměstnavatele (ekonomická funkce).

4 a) Specifika občanského sektoru Bližší vymezení a klasifikace neziskových organizací Počty ČR 2003 dle Frič (2005) Typy neziskových organizací: občanská sdružení (včetně odborů a politických stran) poboček církve a náboženské společnosti a jejich účelová zařízení nadace (a nadační fondy) 322 a 799 obecně prospěšné společnosti (OPS) 609 profesní komory zájmová sdružení právnických osob (zřízená k neziskovým účelům) družstva (zřízená k neziskovým účelům).

5 a) Specifika občanského sektoru Typologie neziskových organizací v ČR Sledovaný zájem Typ aktivit Servisní aktivity Advokační aktivity Vzájemná prospěšnost 1. Servisní vzájemně prospěšné neziskové organizace sport rekreace komunitní rozvoj zájmové spolky 3. Advokační vzájemně prospěšné neziskové organizace odbory zaměstnavatelské svazy profesní organizace (svazy) Obecná prospěšnost 2. Servisní obecně prospěšné neziskové organizace sociální a zdravotní péče vzdělávání humanitární pomoc, charita 4. Advokační obecně prospěšné neziskové organizace ochrana životního prostředí ochrana lidských práv ochrana občanských práv (práv spotřebitelů) Zdroj: Frič (2005), upraveno

6 b) Přednosti a selhání občanského sektoru Otázka: Vymezte, jaké jsou přednosti občanského sektoru a jaká mohou být jeho selhání? Přednosti občanského sektoru Občanský sektor je lepší než trh i stát v regulacích činností: generujících buď minimální nebo vůbec žádný zisk vyžadujících vcítění se do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci vyžadujících celostní přístup předpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům (jako např. denní péče, poradenství, služby nemocným či invalidním) předpokládajících značnou důvěru na straně klientů vyžadujících dobrovolnou práci jejichž cílem je získání finančních podpor prostřednictvím darů zahrnujících uplatnění morálních kritérií a individuální odpovědnosti ve vykonávané činnosti.

7 b) Přednosti a selhání občanského sektoru Selhání občanského sektoru Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků Hrozba byrokratizace činnosti neziskových organizací Nejistota a nestabilita občanského sektoru Zástěrka pro krytí ziskového motivu

8 b) Přednosti a selhání občanského sektoru Tabulka: Ochota osobně se podílet na činnosti následujících organizací (% odpovědí 1995; % odpovědí 2008) Podílím Chci se se podílet Organizace Rád bych se podílel, ale nemohu Nechci se podílet Dobrovolné kulturní, tělovýchovné a j organizace pro volný čas Dobrovolné organizace poskytující služby veřejnosti Ekologická hnutí Hnutí za lidská práva Zájmová profesní sdružení Odbory Místní samospráva Státní správa např. v komisích Církevní, náboženské organizace Protestní hnutí nebo jednorázové protestní akce, např. petice, stávky aj. Pravicová politická strana Politická strana středové orientace Levicová politická strana Nacionální politické hnutí Zdroje: K výsledkům (1995), CESES/Factum Invenio (2008)

9 c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Model partnerství mezi státem a občanským sektorem Korporativní model (formalizovaná spolupráce) Typ státu veřejných sociálních služeb Kontinentální, konzervativně výkonový (např. Německo) Model zájmových skupin (neformální lobbing) Reziduální, liberální (např. USA) Model programové spolupráce Univerzální, sociálně demokratický (např. Velká Británie) Zdroj: Salamon Anheier a Esping-Andersen dle Frič (2005)

10 c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Korporativní model Otázka: Uveďte příklady korporativních uspořádání a vysvětlete principy jejich fungování. Existují sektory veřejné politiky, v nichž uplatnění korporativních institucí může vést k sociálně přizpůsobenějším a normativně přijatelnějším výsledkům než by tomu bylo v případě nezávislých neziskových organizací, volného trhu či státního intervencionismu. (Streeck-Schmitter 1985) Korporativismus je jednou z forem, umožňujících občanskému sektoru a státu setkávat se a spolupracovat při řešení mnoha regulačních úloh. Termíny korporativismus nebo korporativní instituce označují specifické vztahy vzájemné závislosti mezi státem, reprezentujícím veřejný zájem, na jedné straně a neziskovými organizacemi, představujícími skupinové zájmy, na straně druhé. Stanovují se způsoby, jimiž jsou tyto instituce integrovány do procesu formování a realizace politik způsobem, který slaďuje skupinové zájmy mezi sebou a činí je slučitelnými se zájmy veřejnými.

11 c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Stát se vzdává části své odpovědnosti za sledování a uspokojování veřejných zájmů a tam, kde lze předpokládat, že zájem představovaný danou organizací se do značné míry kryje s těmito veřejnými zájmy, deleguje na ni tuto odpovědnost. Pro korporativismus je charakteristická vzájemná strategická závislost zúčastněných aktérů: stát se stává závislým na činnostech neziskových organizací, které se však naopak neobejdou bez dobrého fungování státu a ostatních neziskových organizací vstupujících do hry. Jejich akce mají předpověditelný (pozitivní či negativní) efekt na uspokojování zájmů ostatních, takže jsou silně motivovány k uzavírání relativně trvalých dohod mezi sebou navzájem. Pouze potud, pokud se státu podaří - kombinací nepřímé regulace a účinné hrozby případného přímého zásahu - udržet (prostřednictvím korporativních institucí) zájmové organizace alespoň částečně odpovědné veřejnosti, může být korporativismus legitimní alternativou uplatnění jiných regulátorů - nezávislého občanského sektoru, autoritativního státu či trhu. (Streeck- Schmitter 1985:26) Snižuje se tím riziko výskytu otevřených a neřešitelných zájmových konfliktů.

12 c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Příklad korporativního uspořádání: V České republice existuje od roku 1990 Rada hospodářské a sociální dohody, v níž zasedají 1. zástupci státu (stát většinou zastupuje a Radě předsedá ministr práce a sociálních věcí) 2. zástupci zaměstnanců (velká sdružení odborových svazů, z nichž největší je Českomoravská konfederace odborových svazů - ČMKOS) 3. zástupci zaměstnavatelů (velká sdružení zaměstnavatelů, z nich největší je Svaz průmyslu a dopravy). Činnost RHSD se řídí statutem a jednacím řádem, ale není podložena zákonem. Předmětem jednání jsou otázky pracovněprávních vztahů, trhu práce, sociálního zabezpečení, ale i vzdělávání, rovných příležitostí aj. Blíže viz

Podobné dokumenty

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní