DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV
|
|
- Marek Kovář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211
2 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1
3 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet jeho obyvatel Statutární město Mladá Boleslav je městem střední velikosti, nejmenší ze statutárních měst v České republice. Nachází se ve východní části Středočeského kraje, na okraji Českého ráje. Od založení města Boleslavem Mladým (Boleslavem II.) uplynulo více jak 1 let Město má dlouhou průmyslovou tradici, která se stále rozvíjí již od konce 19. století. Mladá Boleslav je vzdálena 5 km od hlavního města Prahy, s nímž je spojena rychlostní silnicí R1, která umožňuje silnou vazbu města Mladá Boleslav s hlavním městem. Lze říci, že jde o velmi významné a ekonomicky silné město Středočeského kraje, ale i České republiky. Mladá Boleslav má i se svými příměstskými částmi rozlohu 2.888,1 ha a je po Kladnu druhým největším městem Středočeského kraje co do počtu obyvatel. Výměry katastrálních území městských částí statutárního města Mladá Boleslav jsou Mladá Boleslav 1 154,9 ha, Čejetice 559,6 ha, Chrást 21,1 ha, Bezděčín 175,5 ha, Debř 191,3 ha, Jemníky 27,1 ha a Podlázky 389,7 ha. Celkový počet obyvatel se za sledované období let 212 mírně zvýšil, a to ze obyvatel v roce na obyvatel na konci roku 211. Rozdíl v počtu obyvatel mezi uvedenými roky je +448 osob. Obdobně jako i v celé republice probíhá ve městě Mladá Boleslav proces stárnutí obyvatelstva, což představuje změny rozložení věkových skupin v populaci. Nadto lze město charakterizovat mimořádně silnými migračními procesy. obyvatel města Mladá Boleslav ve sledovaném období vyjadřují tabulka 1 a graf 1. Přírůstky v celkovém počtu obyvatel lze sledovat na grafu 1 a 2. Z těchto grafů jsou patrné meziroční přírůstky počtu obyvatel, z nichž nejvýznamnější přírůstek je mezi lety 27 a 28, a to 95 obyvatel. Významným ukazatelem vývoje počtu obyvatel jsou odchylky od průměru, přitom maximální odchylka od průměru osob je v roce 28, a to osoby a minimální v roce 24, a to -993 osob. Tabulka 1: obyvatel k celkem muži ženy
4 Graf 1: obyvatel Mladé Boleslavi k obyvatel
5 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Mladé Boleslavi k s vyznačením přírůstků 46 obyvatel
6 Obdobně lze sledovat vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období podle pohlaví na grafu 3. Graf 3: Vývoj počtu žen a mužů ve městě Mladá Boleslav k Obyvatelé celkem Muži Ženy obyvatel Z grafu 3 je patrný podíl žen a mužů na přírůstku celkového počtu obyvatel ve městě, ve sledovaném období. 5
7 Důležitým demografickým ukazatelem je věkové složení obyvatel podle stanovených kategorií. Rozdělení věkových kategorií je dáno: 14 let, let, 65+. Změny v počtu obyvatel jsou uvedeny vždy k uvažovaného roku a to v tabulce 2 a poté v grafu 4. Tabulka 2: Věkové složení obyvatelstva celkem celkem muži ženy Graf 4: Vývoj věkového složení obyvatel Jak z tabulky, tak i z grafu je vidno, že zatímco kategorie 14 jeví ve sledovaném období postupný pokles počtu osob a tudíž i podílu na celkovém počtu obyvatel, obě zbývající kategorie se vyznačují mírným nárůstem
8 Tabulky 3 a 4 uvádějí věkové složení obyvatelstva podle pohlaví, a to v jednotlivých věkových kategoriích, opět k daného roku. Tabulka 3: Věkové složení mužské části obyvatel Tabulka 4: Věkové složení ženské části obyvatel
9 Tabulka 5: Věkové složení obyvatelstva v % ,64% 15,4% 15,14% 14,63% 14,22% 13,63% 13,3% 12,38% 12,3% 12,22% 12,71% ,66% 72,5% 72,46% 72,87% 72,85% 73,26% 73,83% 74,38% 74,61% 73,78% 72,63% ,7% 12,1% 12,4% 12,5% 12,93% 13,12% 13,14% 13,24% 13,36% 14,% 14,66% Z tabulky 5 je patrné, jak se v závislosti na sledovaných letech mění proporce jednotlivých věkových kategorií z celkového počtu obyvatel města. Zatímco v kategorii 14 je patrný pokles z původních 16, 64 % z celkového počtu obyvatel města v roce na 12,71 % v roce 21, u skupiny jde ve stejné období o přírůstek o,97 % a v kategorii 65+ lze určit přírůstek 2,96 % za sledované období. Stejné závěry potvrzuje i další graf 5. Graf 5: Věková struktura obyvatel města Mladá Boleslav 8,% 7,% ,66% 72,5% 72,46% 72,87% 72,85% 73,26% 73,83% 74,38% 74,61% 73,78% 72,63% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,% 16,64% 11,7% 15,4% 12,1% 15,14% 12,4% 14,63% 12,5% 14,22% 12,93% 13,63% 13,12% 13,3% 13,14% 12,38% 13,24% 12,3% 13,36% 12,22% 14,% 12,71% 14,66%,% Věková struktura obyvatel a její změny ukazují na stav vývoje populace ve městě v posloupnosti sledovaných let 211, přitom odrážejí také působení některých faktorů, např. ekonomických, sociálních, ekologických a dalších. Je třeba uvažovat i měnicí se legislativní rámec doby sbírání údajů (např. zásahy do systému mateřských přídavků, porodného, délky mateřské dovolené, doba odchodu občanů do důchodu a dalších). 8
10 1.2. Průměrný věk obyvatel města Mladá Boleslav Dalším významným demografickým ukazatelem je průměrný věk obyvatelstva, z jeho vývoje lze usuzovat např. na vývoj potřeb obyvatelstva ve městě apod. Ukazatel průměrný věk je vyjádřen ve sledovaném období 211 tabulkou 6 a znázorněn grafem 6, a to ke daného roku sledovaného období. Tabulka 6: Průměrný věk obyvatel celkem 37,6 38,4 38,8 39, 39,5 39,7 39,9 4,1 4,1 4,5 4,8 muži 36,2 36,9 37,3 37,5 38, 38,2 38,3 38,5 38,5 38,9 39,2 ženy 39, 39,8 4,3 4,5 41, 41,2 41,4 41,6 41,7 42,1 42,3 Průměrný věk , 37,6 36,2 39,8 38,4 36,9 Graf 6: Průměrný věk obyvatel podle pohlaví v Mladé Boleslavi k ,3 38,8 37,3 4,5 39, 37,5 Z grafu i tabulky je patrné, že dochází k nárůstu průměrného věku obyvatel města Mladá Boleslav. Progresivně se zvyšuje z hodnoty 37,6 let v roce na hodnotu 4,9 let v roce 28. Obyvatelstvo města Mladá Boleslav v průběhu zkoumaných let sledovaného období zestárlo v průměru o 3,3 roku. Dle pohlaví je nárůst průměrného věku mužské části populace určen přírůstkem 3,1 roku za období, zatímco u žen je to přírůstek 3,4 roku za stejné období. 41, 39,5 38, 41,2 41,4 41,6 41,7 39,7 39,9 4,1 4,1 38,2 38,3 38,5 38,5 Celkem 42,1 4,5 38,9 42,3 42,4 4,8 4,9 39,2 39,4 Muži Ženy 9
11 1.3. Index stáří Index stáří je demografický ukazatel, který je definován jako poměr počtu obyvatel ve věkové kategorii 65+ ku počtu obyvatel ve věkové kategorii 14 a je vyjádřen též v %. Z následující tabulky lze zjistit, že index stáří ve sledovaném období roste. V roce je výchozí hodnota O, 73, tj. 7,3 %, což znamená, že obyvatel kategorie 65+ bylo 7,3 % obyvatel kategorie 14, tedy o 29,7 % méně než dětí do 14 let. Další členy posloupnosti pak narůstají a v roce 26 překračuje počet obyvatel 65+ rovnost s počtem dětí do 14 let, při čemž index stáří je 1,8 %. V další letech index stáří ukazuje přírůstky až na 115,4 %. Tabulka 7: Index stáří obyvatelstva Index stáří (65+ / 14 v %) 7,3 78,6 81,9 85,5 9,9 96,3 1,8 16,9 111, 114,6 115,4 muži 37,6 38,4 38,8 39, 39,5 39,7 39,9 4,1 4,1 4,5 4,8 v tom ve věku: 14 36,2 36,9 37,3 37,5 38, 38,2 38,3 38,5 38,5 38,9 39, , 39,8 4,3 4,5 41, 41,2 41,4 41,6 41,7 42,1 42, ,9 39,8 4,2 4,5 4,9 41,2 41,4 41,6 41,7 42,1 42,3 ženy 39,6 4,5 41, 41,2 41,7 41,9 42,1 42,4 42,6 42,9 43,1 v tom ve věku: 14 4,3 41,3 41,7 41,9 42,4 42,6 42,9 43,2 43,4 43,7 43, ,9 42, 42,4 42,7 43,1 43,4 43,6 44, 44,2 44,5 44, ,6 42,7 43,1 43,4 43,8 44,1 44,4 44,8 45, 45,3 45,4 1
12 2. Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek obyvatel města Mladá Boleslav 2.1. Živě narození, zemřelí Tabulka 8: Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel obyvatelstvo celkem Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek obyvatelstvo celkem Živě narození na 1 obyvatel 9,9 9, 9,7 9,1 9,2 9,5 1,2 1,9 12,3 1,7 Zemřelí na 1 obyvatel 8,8 8,1 8,4 9,1 9, 9,3 9, 8,2 8,8 8,5 Přirozený přírůstek počtu obyvatel jakožto další demografická veličina je definován jako rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých v daném roce. Tabulka 8 vyjadřuje též počet zemřelých na každý 1 obyvatel. Z tabulky 8 i grafu 7 lze konstatovat posloupnost počtu živě narozených obyvatel v letech 211 a lze tyto údaje porovnat s počtem zemřelých za stejná období. 11
13 Graf 7: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku v Mladé Boleslavi v letech 21 6 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek obyvatelstvo celkem Tabulka 9: Příčiny úmrtí obyvatelstva novotvary (C D48) nemoci oběhové soustavy (I I99) nemoci dýchací soustavy (J J99) nemoci trávicí soustavy (K K93) vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V1 Y98) z toho sebevraždy (X6 X84)
14 Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v závislosti na pohlaví v jednotlivých letech sledovaného období vyjadřují tabulka 1 a posléze graf 9. Tabulka 1: Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel muži celkem Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek muži Graf 8: Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel muži celkem 35 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek muži Z tabulky 1 i grafu 8 je vidno, že přirozené přírůstky v jednotlivých letech sledovaného období kolísají od hodnoty 3 na hodnotu 111, přitom průměrný přirozený přírůstek mužských obyvatel je v daném časovém úseku 34,5 mužského obyvatele za 1 sledovaný rok. 13
15 Tabulka 11: Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel ženy celkem Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek ženy Z tabulky11 a posléze i z grafu 9 lze vyvodit, že posloupnost přirozených přírůstků v počtu žen za jednotlivé roky je zcela odlišná. Průměrný roční přírůstek počtu ženských obyvatel je 2,6 ženského obyvatel a přírůstky se pohybují v mezích od -31 do +58 ženského obyvatele. Graf 9: Vývoj živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel ženy celkem 3 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek ženy
16 2.2. Přirozený přírůstek obyvatel města Mladá Boleslav v letech 211 (souhrnně) Přirozený přírůstek počtu obyvatel je dán jako rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob v daném roce, a to bez ohledu na pohlaví. Z předchozích tabulek vyplývá vývoj přirozených přírůstků obyvatel města Mladá Boleslav v období 211. Tabulka 12: Přirozený přírůstek obyvatel v letech 211 Přirozený přírůstek obyvatelstvo celkem Přirozený přírůstek muži Přirozený přírůstek ženy Graf 1: Přirozený přírůstek obyvatel v letech Přirozený přírůstek muži Přirozený přírůstek ženy Přirozený přírůstek obyvatelstvo celkem
17 3. Statistika pohybu obyvatel města Mladá Boleslav Statistika pohybu obyvatel vychází z demografický údajů jako jsou sňatky, rozvody a potraty. Další charakteristiky pohybu obyvatel jsou počet obyvatel přistěhovalých, vystěhovalých a saldo migrace Sňatky, rozvody a potraty Vývoj sňatků, rozvodů a potratů v letech 211 vyjadřuje posloupnost údajů v tabulce 13 a dále grafy 11, 12 a 13. Tabulka 13: Vývoj sňatků, rozvodů a potratů Sňatky Rozvody Potraty Graf 11: Sňatky v letech 211 sňatků Sňatky Sňatky průměr 259/rok Z grafu 11 lze vidět, jak se odchyluje počet sňatků v jednotlivých letech od průměrného počtu sňatku ve sledovaném období 211, který je 26 sňatků za 1 rok, z maximálního počtu 38 sňatků v roce 21 k minimu sňatků 27 v roce
18 Graf 12: Rozvody v letech Rozvody rozvodů Průměrný počet rozvodů za 1 rok sledovaného období je 179,2. Z grafu 12 můžeme sledovat odchylky od tohoto průměru v jednotlivých letech sledovaného období. rozvodů ve městě kolísá mezi minimem 122 dosaženém v roce 29 a mezi maximem rozvodů 237 v roce 21. Přidaná spojnice trendu ukazuje celkový vývoj rozvodovosti v městě Mladá Boleslav. 17
19 Graf 13: Potraty v letech Potraty potratů Průměrný počet potratů je ve sledovaném období 181,8. Odchylky v jednotlivých, po sobě jdoucích letech, jsou vcelku vyrovnané. Nabývají hodnot v intervalu od 145 za rok 21 do 215 v roce 21. Spojnice trendu vyjadřuje vývoj potratovosti ve městě. 18
20 3.2. Přistěhovalí, vystěhovalí a saldo migrace Pro sledování pohybu obyvatelstva se zavádí pojem migrace vnitřní, čímž rozumíme migraci v rámci ČR na rozdíl od migrace zahraniční. Saldo migrace se definuje jako rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v obou typech migrace. Tabulka 14: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) obyvatelstvo celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo celkového stěhování Graf 14: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) obyvatelstvo celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo celkového stěhování Z grafu 14, který sleduje celkovou migraci obyvatel města Mladá Boleslav lze konstatovat úbytek obyvatelstva vystěhováním a přírůstek přistěhováním 2 511, což znamená úbytek počtu obyvatel za sledované období
21 Tabulka 15: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) muži Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo celkového stěhování muži U mužské části obyvatel je celková migrace vyjádřena v tabulce 15 a posléze grafem 15. Graf 15 vyjadřuje závislosti migrace na jednotlivých letech pomocí salda celkového stěhování mužské části populace. Přírůstek počtu mužů přistěhováním je za stejné období Takže celkem ubylo za období 495 mužů. Graf 15: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) muži 8 Saldo celkového stěhování muži
22 Tabulka 16: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) ženy Přistěhovalé celkem Vystěhovalé celkem Saldo celkového stěhování ženy Celková migrace žen je popsána tabulkou 16 a grafem 16. Graf vyjadřuje závislost celkové migrace ženské části populace posloupností salda migrace v jednotlivých, po sobě jdoucích letech období 211. Za období je úbytek v počtu žen vyjádřen číslem 1 11, zatímco přírůstek počtu žen za stejné období 424. Celkem jde tedy o úbytek v počtu žen 686. Graf 16: Vývoj celkové migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR a z/do zahraničí) ženy 25 2 Saldo celkového stěhování ženy
23 Tabulka 17: Vývoj vnitřní migrace (tj. v rámci ČR) obyvatelstvo celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo vnitřního stěhování Graf 17: Vývoj vnitřní migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR) obyvatelstvo celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo vnitřního stěhování
24 Tabulka 18: Vývoj vnitřní migrace (tj. v rámci ČR) muži celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo vnitřního stěhování - muži Graf 18: Vývoj vnitřní migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR) muži celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo vnitřního stěhování muži
25 Tabulka 19: Vývoj vnitřní migrace (tj. v rámci ČR) ženy celkem Přistěhovalé celkem Vystěhovalé celkem Saldo vnitřního stěhování ženy Graf 19: Vývoj vnitřní migrace (tj. vnitřní = v rámci ČR) ženy celkem 1 5 Přistěhovalé celkem Vystěhovalé celkem Saldo vnitřního stěhování ženy Saldo vnitřní migrace se může promítat do daňových příjmů hospodaření města a tím přímo ovlivnit příjmovou část rozpočtu. Sledováním vývoje a trendu migrace je možné předvídat budoucí vývoj této části rozpočtu. 24
26 Tabulka 2: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) obyvatelstvo celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo zahraničního stěhování Graf 2: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) obyvatelstvo celkem Přistěhovalé Přistěhovalí celkem Vystěhovalé Vystěhovalí celkem Saldo zahraničního stěhování
27 Tabulka 21: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) muži celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo zahraničního stěhování muži Graf 21: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) muži Saldo zahraničního stěhování muži
28 Tabulka 22: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) ženy celkem Přistěhovalé celkem Vystěhovalé celkem Saldo zahraničního stěhování ženy Graf 22: Vývoj zahraniční migrace (tj. z/do zahraničí) ženy 7 Saldo zahraničního stěhování ženy
29 4. Závěr Zásadním faktorem vyplývajícím z dat uvedených v této studii (tab. 5) je poměr věkového složení obyvatel Mladé Boleslavi. Přestože bylo v minulosti naše město nazýváno městem mladých, data ukazují na pozvolné stárnutí populace ve stejném poměru, jako je tomu v jiných částech republiky. Řešením tohoto problému je důsledná podpora zvyšování počtu rodin s dětmi, ať již možným navýšením počtu míst v mateřských školkách, tak možnou podporou při řešení bytové situace apod. Výše uvedené informace mohou být vodítkem pro další zpracování problematiky demografického rozvoje města Mladá Boleslav. Nutnou podmínkou je použití většího množství dat tak, aby vypovídací hodnota vypočtených trendů, případně statistickým výpočtem odhadované hodnoty, mohla být co nejkvalitnější, s maximální vypovídací hodnotou a minimem extrémních hodnot. 28
30 Vydalo Statutární město Mladá Boleslav Zpracovala: PhDr. Eva Pešková Výrova: Miroslav Horák Region Design, Tiskový náklad: 2 ks 212
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem
Více1. Demografický vývoj
osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura
VíceB.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK
B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK Ve ch oblastech (66 % území kraje) žije 17 % obyvatel Ústeckého kraje. Nejvíce urbanizované jsou okresy Most, Teplice a Ústí nad Labem, kde je na venkově méně
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
VícePrognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030
Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob
Více1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije 4,2 % obyvatel republiky. V krajském městě žije 23,5 % populace, v nejmenší obci pouze 86 obyvatel. Liberecký kraj tvoří pouze
VíceAktuální populační vývoj v kostce
Aktuální populační vývoj v kostce Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. V roce 2016 obyvatel 1) ČR přibylo jak přirozenou měnou (počet
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Trvale vysoký podíl městského obyvatelstva Počet obyvatel se meziročně prakticky nezměnil, kladný přirozený přírůstek Ústecký kraj se již od roku 1998 skládá z 354 obcí, z toho téměř
VíceVybrané ukazatele za správní obvod ORP Karviná v letech
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ÚZEMÍ (stav k 31. 12.) Výměra půdy celkem ha 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 zemědělská půda 4 540 4 525 4 458 4 456 4 432 4 394 4 392 orná půda 3 301
VíceDemografické charakteristiky krajů České republiky
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.3.4.74/././_19/2748 Demografické
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015
Více2.2 Demografický vývoj
2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Zlínský kraj je počtem obyvatel na osmém místě v rámci České republiky. Od roku 1994 se počet
VíceVybrané ukazatele za správní obvod ORP Nový Jičín v letech
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ÚZEMÍ (stav k 31. 12.) Výměra půdy celkem ha 32 547 32 550 32 547 32 546 32 544 27 536 27 536 zemědělská půda 22 318 22 313 22 306 22 298 22 292 19 084 19 065 orná půda
VíceSEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost
SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost STRUKTURA OBYVATELSTVA Obecná hustota zalidnění h S P S počet obyvatel P jednotka plochy (obvykle se udává
VíceGlobální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
VícePROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070
Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva
Více1. Demografický vývoj
počet osob v tis. počet osob v tis. 1. Demografický vývoj Pardubický kraj je pátým nejméně zalidněným krajem České republiky Podíl městského obyvatelstva činí 62 %, v krajském městě žije 17 % populace
VíceAnalýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VíceOBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
Více1. Demografický vývoj
tis. osob podíl (%) % 1. Demografický vývoj Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 12,8 % území České
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceRegionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS
Populační projekce kraj Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
VíceGEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje
GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce
Více1. Demografické charakteristiky populace seniorů
1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ke konci roku 2014 žilo v Moravskoslezském kraji 1 217 676 osob, z toho 51 % žen. Za posledních deset let se počet obyvatel kraje snížil o 35,5 tis. osob.
VíceAnalýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VíceVĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY
LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2011 Obyvatelstvo Praha, 2011 Kód publikace: 104003-11 Č. j.: 00482/2011-7105 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2010 Zpracoval: Oddělení regionálních analýz a informačních
Více4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY
4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY O čem je mapový oddíl DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY? Mapový oddíl se zaměřuje na základní charakteristiky demografické struktury obyvatelstva Česka v letech 1921
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,
7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
VíceAnalýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4
VícePřirozený přírustek na 1000 obyv
1 of 10 13.02.2013 0:28 Zdravotní stav Přirozený přírustek/úbytek Prirozenych prirustek/ubytek na 1000 obyv. 2006 Prirozenych prirustek/ubytek na 1000 obyv. 2007 3.2.04 2.42-3.23 1.61-2.42 0.80-1.61-0.01-0.80
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu
VíceAnalýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VícePorodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti
Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:
VíceSociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm
Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí 30 25 20 15 10 Ke
VíceVĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY
LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více
VícePřirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,
VíceDemografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
Více3. Demografický vývoj
3. Demografický vývoj Populační vývoj České republiky a tím i Ústeckého kraje se po období rychlých změn z první poloviny 90. let minulého století v posledních letech v zásadě stabilizoval a probíhá ve
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceZákladní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
VíceDemografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001
Demografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001 Zpracoval: Jiří Horník 820501/0077 E-mail: xhorj37@vse.cz Pro předmět: DEM201 - Základy demografie. LS 2003/2004 Květen 2004 Jiří Horník Obsah
Více1. Demografický vývoj Sídelní struktura Historie osídlování
1. Demografický vývoj Sídelní struktura Historie osídlování Novodobá historie osídlení kraje Změny v sídelní struktuře kraje Města a městské obyvatelstvo. Rozhodujícím faktorem vývoje osídlování území
VícePrognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025
Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář
VíceStárnutí obyvatelstva
Kulatý stůl Praha, 31. 1. 12 Stárnutí obyvatelstva aktualizace projekce ČSÚ 9 Terezie Štyglerová, ČSÚ Miroslav Šimek, ČSÚ O aktualizované projekci (Revize 11) aktualizace o reálná data za roky 9 a 1, rok
VíceOdhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie
Více4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY
4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných
Více3. Výdaje zdravotních pojišťoven
3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu
VíceMetodické vysvětlivky
Metodické vysvětlivky Základním pojmem demografické statistiky a současně předmětem jejího sledování je obyvatelstvo. Terminologie Demografické příručky se vyhýbá jeho odbornému synonymu populace a i neosobní
Více3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY
3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob
Vícevodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%
Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí
VíceZákladní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2014
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 214 Zpracoval: Kontaktní zaměstnanec: Informační služby: Krajská správa ČSÚ v Brně, oddělení informačních
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní
VícePrognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,
Více3. Zemřelí podle příčin smrti
3. Zemřelí podle příčin smrti Nejvíce obyvatel ČR umíralo ve zkoumaném období na nemoci oběhové soustavy (téměř jedna polovina) a dále na novotvary (jedna čtvrtina zemřelých). S větším odstupem byly třetí
Více1. Demografické charakteristiky populace seniorů
1. Demografické charakteristiky populace seniorů Český statistický úřad zpracovává a publikuje údaje o počtu a složení obyvatel i jeho vývoji každé čtvrtletí. Věková struktura obyvatel je zveřejňována
VíceSOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE
SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 2 4.6.2002 Demografická situace v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Počet obyvatel
VícePostavení venkova v krajích České republiky
Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceSOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.
VícePrognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury obce Jesenice do roku 2030
Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury obce Jesenice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních a středních škol osob v produktivním věku a jednotlivých
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se
VícePrognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Správního obvodu Praha 21 a jeho městských částí do roku 2023
Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Správního obvodu Praha 21 a jeho městských částí do roku 2023 se zaměřením na věkové skupiny dětí předškolního věku, žáků základních škol, a jednotlivých
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním
Více1. Demografické charakteristiky populace seniorů
1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ve společnosti dochází k procesu stárnutí obyvatelstva; zlepšují se úmrtnostní poměry a snižuje se intenzita porodnosti. Do budoucna se předpokládá zachování
Více2. Kvalita lidských zdrojů
2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních
VícePrognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020
Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Autoři: RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková, Ph.D. Mgr. Šárka Šustová, Bc. Alena Daudová, Bc. Martin Koňařík, Bc. Barbora
VíceDemografie V. Sňatečnost a rozvodovost
Demografie V Sňatečnost a rozvodovost 5.1 SŇATEK A SŇATEČNOST 5.2 HLUBŠÍ ANALÝZA SŇATEČNOSTI 5.3 TABULKY SŇATEČNOSTI 5.4 ROZVOD A ROZVODOVOST 5.5 KOHORTNÍ ANALÝZA ROZVODOVOSTI Sňatek a sňatečnost Hrubá
VíceDemografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy
Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz
Více2.2 Demografický vývoj
2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. K 31. 12. 2005 žilo na jeho území 1 250 769 obyvatel, z toho celých 27 % na území správního obvodu
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
Více2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990
Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí
VícePROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o
PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum
VícePrognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém
Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950
Vícevodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1%
Kladno Správní obvod Kladno se nachází v severozápadní části Středočeského kraje a sousedí s obvody Rakovník, Slaný, Kralupy n.vlt., Černošice a Beroun. Obvod náleží k Brdské oblasti, rozkládá se na rozhraní
VícePŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2014/15 Přijímací zkouška ze zeměpisu a všeobecného přehledu Obor Geoinformatika a geografie 1.
Skupina: Číslo uchazeče (nevyplňujte):. PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2014/15 Přijímací zkouška ze zeměpisu a všeobecného přehledu Obor Geoinformatika a geografie 1. kolo 1. Jmenujte všechny národní
VíceZdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických
Více1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti
1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu
VíceNa co Češi nejčastěji umírají
Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob
Více2. Demografické charakteristiky
2. Demografické charakteristiky 2.1. Věková struktura Velikost populace všech vybraných států je zhruba srovnatelná, střední stav obyvatel těchto států se v roce 23 pohyboval mezi 5,4 až 1,3 milióny obyvatel.
Více4. Sebevraždy podle pohlaví
4. Sebevraždy podle pohlaví Úmrtí sebevraždou mužů je trvale více než u žen a to několikanásobně. V dlouhodobém srovnání (od vzniku Československa) je vývoj u obou pohlaví většinou obdobný; období vzestupu,
Více