Digitální učební materiál

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Digitální učební materiál"

Emil Bartoš
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing. Jan Miroslav Oharek Výroba elektrické energie tepelné elektrárny, princip Nadstavbové a dálkové studium Předloha obsahuje pracovní list pro písemné testy k ověření zvládnutí učiva včetně řešení Samostatná práce žáka na interaktivní tabuli nebo na vytištěnou předlohu. květen/2012

Jan Miroslav Oharek Výroba elektrické energie tepelné elektrárny, princip Nadstavbové a dálkové studium Předloha obsahuje pracovní

2 Popiš a vysvětli: Tepelná elektrárna

3 Tepelné elektrárny - vysvětlení Klasická tepelná elektrárna se v podstatě skládá z parního kotle, v němž dochází k přeměně energie získané spalováním fosilního paliva na vnitřní energii pracovní látky (vodní páry), a z turbogenerátoru (turbogenerátor - parní turbína plus generátor střídavého napětí) v němž dochází k přeměně části vnitřní energie páry na mechanickou práci (kinetická energie rotoru), která se v elektrickém generátoru mění na elektrickou energii. Pára z turbíny kondenzuje v kondenzátoru a vzniklá voda je napájecím čerpadlem hnána zpět do kotle. U každého tepelného motoru se musí nejen přivádět teplo, ale také odvádět teplo do okolí. U parní elektrárny se teplo přivádí v kotli a odvádí se v kondenzátoru, kde kondenzující pára odevzdává teplo chladící vodě. Chladicí voda může být odebíraná např. z řeky, ale je jí potřeba velké množství. Proto u elektrárny bývají chladicí věže, kde se voda ochlazuje (a také částečně odpařuje) a čerpadlem se vrací zpět do kondenzátoru. Významnou částí elektrárny je tedy kotel. V uhelných elektrárnách v České republice se nejčastěji používá bubnový parní kotel s práškovým granulačním ohništěm na hnědé uhlí. Tento kotel splňuje nároky na vysoký parní výkon kotle a potřeby spalování méně hodnotného hnědého uhlí. Uhlí ze zásobníku je dopravováno do uhelného mlýna. Mlýn nasává spaliny z ohniště a podle potřeby horký primární vzduch. Uhlí se nejprve vysuší a poté rozemele na prášek. Směs prášku, spalin a vzduchu je zavedená do hořáků. Spalování probíhá v ohništi za vysokých teplot. Práškové uhlí má obrovský reakční povrch, takže velmi intenzivně hoří. Popel z uhlí se částečně spéká na větší kusy -strusku, ale z větší části je unášen spalinami, prochází kotlem a odloučí se až v elektrostatických odlučovačích. Struska padá do výsypky, chladí se ve vodě a vynašeč ji

rotoru), která se v elektrickém generátoru mění na elektrickou energii. Pára z turbíny kondenzuje v kondenzátoru a vzniklá voda je napájecím čerpadlem hnána zpět do kotle.

4 dopravuje do drtiče. Práškové topení zvyšuje přestup tepla do výhřevných ploch kotle a umožňuje stavět kotle velkých výkonů. Napájecí voda, ohřátá v systému regenerace párou z turbíny je protlačována trubkami spalinového ohříváku vody (ekonomizér) do bubnu. Z bubnu je voda vyvedena do zavodňovacích kolektorů výparníku, prochází výparníkem na stěnách ohniště, kde dochází k vývinu páry. Vzniklá směs vody a páry je zavedena do bubnu, tam se rozdělí voda a pára. Voda se vrací zpět do výparníku (tzv. přirozená cirkulace) a pára pokračuje do přehříváků, kde se zvyšuje její teplota až na 540 C. Vzduch do kotle je dopravován ventilátorem. Aby se maximálně využilo teplo spalin, je kotel vybaven ohřívákem. Spaliny jsou z kotle odsávány kouřovým ventilátorem do systému odsíření a do komína. K pomocným zařízením kotle patří odstruskování a odpopílkování. Struska a popílek se dříve ve směsi s vodou dopravovaly bagrovacími čerpadly na složiště. Dnes se odebírají tzv. suchou cestou a zpracovávají jako druhotná surovina na stavební materiály a tzv. stabilizát a deponát určený na rekultivace krajiny. Bubnové kotle se používají do tlaku páry asi 13 MPa, pro větší tlaky se stavějí kotle průtlačné (liší se konstrukcí výparníku). Největší kotel v ČR je u bloku 500 MW na elektrárně Mělník III, má výkon 1600 tun páry za hodinu a výšku 130 m.

Z bubnu je voda vyvedena do zavodňovacích kolektorů výparníku, prochází výparníkem na stěnách ohniště, kde dochází k vývinu páry.

5 Použitá literatura: Vypracováno se souhlasem a podporou ČEZ, a. s., z materiálů vzdělávacího programu Energie pro každého.

Podobné dokumenty

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_SZ_20. 9. Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vypracování: 15. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu