Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jabok, ETF 2013 Michael Martinek"

Stanislava Veselá
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

2 M. Martinek,

3 M. Martinek,

4 Strany Sýrie Syrské ozbrojené síly milice Šabiha Hizballáh Podpora: Írán Irák Rusko Čína Syrská opoziční koalice Syrská svobodná armáda Podpora: Turecko, Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Spojené arabské emiráty Mudžahedíni: an-nusrá Podpora: Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Hamás Syrští Kurdové Strana demokratického svazu (PYD) Kurdská národní rada (KNC) Jednotky lidové ochrany (YPG) Kurdská demokratická strana Sýrie (KDPS) Podpora: Kurdská strana pracujících (PKK), Strana svobodného Kurdského života (PJAK), Irácký Kurdistán Izrael (pohraniční střety, letecké údery) zabitých celkově dle odhadu OSN zaznamenaných úmrtí dle OSN - 2,5 milionu vnitřně vysídlených dle Červeného kříže uprchlíků v zahraničí dle OSN M. Martinek,

ochrany (YPG) Kurdská demokratická strana Sýrie (KDPS) Podpora: Kurdská strana pracujících (PKK), Strana svobodného Kurdského života (PJAK), Irácký Kurdistán Izrael (pohraniční střety, letecké

5 Zelená: Města pod kontrolou syrské vlády Černá: Města pod kontrolou opozice nebo kurdských sil Modrá: Pokračující konflikt/nejasná situace M. Martinek,

6 M. Martinek,

7 Aspekty občanské války v Sýrii Ekonomický: nízký HDP, špatně fungující hospodářství Sociální: velké sociální rozdíly, vysoká míra chudoby Politický: autoritářský režim, touha po svobodě a demokracii Náboženský: provládní náboženské menšiny (alávité, šíité, křesťané), protivládní většina (sunnité) Mezinárodní: boj velmocí o rozšíření sféry vlivu M. Martinek,

po svobodě a demokracii Náboženský: provládní náboženské menšiny (alávité, šíité,

8 Sociální politika na Jaboku/ETF 1. semestr teoretický úvod, celkový přehled (MM) 2. semestr sociální správa (IP) 3. semestr systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) 4. semestr sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO ) Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika Požadavky: test znalostí z mezinárodní politiky souborná ústní zkouška z celého předmětu leden, pouze prezenční studium M. Martinek,

semestr sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc

9 Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika M. Martinek,

národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná

10 Literatura Základní: KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, Doporučená: BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998 BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996 TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, Základní internetové zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Evropská unie: Organizace spojených národů: M. Martinek,

, Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis.

11 Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky Test všeobecného rozhledu v mezinárodní politice M. Martinek,

12 Státy a mezinárodní právo Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu. Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). M. Martinek,

Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).

13 Druhy států podle suverenity svrchované státy nesvrchované (závislé) státy podle způsobu vlády (zdroje moci) demokratické státy - na principech (nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie nedemokratické podle hlavy státu (státní formy) teokracie monarchie republika podle způsobu výkonu státní moci centralizované státy decentralizované státy (subsidiarita) podle uspořádání státu unitární stát federace konfederace podle vztahu k náboženství konfesní sekulární podle idejí národní stát národ má výsadní postavení (Albánie, Řecko) občanský stát všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA) podle složení obyvatelstva národní stát většinu obyvatelstva tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko) státy s národnostními menšinami obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko) Státy více národů, typicky federativní ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA) Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států). M. Martinek,

unitární stát federace konfederace podle vztahu k náboženství konfesní sekulární podle idejí národní stát národ má výsadní postavení (Albánie, Řecko) občanský stát všichni občané státu mají stejná

14 V současné době existuje 194 nezávislých států, všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN. M. Martinek,

15 Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika M. Martinek,

Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).

16 Státy světa podle HDP na obyvatele M. Martinek,

17 Současný svět Státy podle HDP (v bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4 Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. Čína: Indie: (EU): USA: Indonésie: Brazílie: Pákistán: Bangladéš: Nigérie: Rusko: 140 Státy podle rozlohy (v km2): 1. Rusko Kanada USA: Čína Brazílie Austrálie (EU): Indie Argentina Kazachstán M. Martinek,

Indonésie: 250 6. Brazílie: 200 7. Pákistán: 180 8. Bangladéš: 160 9. Nigérie: 150 10. Rusko: 140 Státy podle rozlohy (v km2): 1. Rusko 17 075 200 2. Kanada 9 976 140 3.

18 Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie Brazílie (EU) Čína Indie Indonésie Japonsko Kanada Mexiko Rusko USA Svět M. Martinek,

400 5 300 3 678 Indie 3 287 590 1 200 1 300 1 031 Indonésie 1 860 360 250 550 2 329 Japonsko 377 930 130 5 100 39 731 Kanada

19 Střet civilizací (Samuel Huntington) Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet ochrannou ruku - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). M. Martinek,

Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet ochrannou ruku - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská

20 Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně osamělé státy (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. M. Martinek,

subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická

21 M. Martinek,

Podobné dokumenty

Jabok, ETF 2016 Michael Martinek

Jabok, ETF 2016 Michael Martinek Jabok, ETF 206 Michael Martinek M. Martinek, 206 2 M. Martinek, 206 3 Počet žadatelů o azyl v zemích EU za celý rok 205 (výška sloupce) a jejich poměr k počtu obyvatel (podbarvení) M. Martinek, 206 4 Ruský