Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

Transkript

1 Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

2 Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6% 4. Voda 6,5% 5. Jádro 6,4% 6. Ostatní 0,9%

3 OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika sedmi sester : snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 Katar 1962 Indonésie, Libye Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE 1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

4 Ropa těžba (2004) Saudská Arábie Rusko USA Írán Mexiko Čína Norsko Kanada Venezuela Spojené Arabské Emiráty Kuvajt Nigérie Spojené království Irák mil. barelů denně 10,37 9,27 8,69 4,09 3,83 3,62 3,18 3,14 2,86 2,76 2,51 2,51 2,08 2,03 Podíl na světě (%) 12,5 11,2 10,5 4,9 4,6 4,4 3,8 3,8 3,4 3,3 3,0 3,0 2,5 2,4

5 Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

6 Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě stát Saudská Arábie Rusko Norsko Írán SAE Kuvajt Irák Kazachstán Katar mil. barelů denně

7 Saudská Arábie USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA

8 Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu Japonsko: import všech hlavních surovin hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

9 Poř x Země Čína Brazílie Austrálie Indie Rusko Ukrajina USA JAR Kanada Švédsko svět Železná ruda (2003) těžba v mil. t obsahu Fe Těžba Podíl na svět. produkci (%) 22,5 18,3 16,1 9,1 7,9 5,3 4,0 3,3 2,7 1,9 100,0 zásoby v mil. t obsahu Fe Zásoby Podíl na svět. zásobách (%) 8,8 17,5 13,7 5,2 17,5 11,2 2,6 0,8 1,4 2,7 100,0

10 Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli Čína největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy

11 Poř x Výroba železa a oceli (2003) Země Čína Japonsko USA Rusko J. Korea Německo Ukrajina Indie Brazílie Itálie Svět Surové železo výroba v mil. t 202,3 82,1 40,6 51,3 27,5 30,4 29,6 30,3 30,0 10,0 691,0 Podíl na svět. produkci (%) 29,3 11,9 5,9 7,4 4,0 4,4 4,3 4,4 4,3 1,4 100,0 výroba v mil. t 220,1 110,5 93,7 62,7 46,3 45,0 36,9 31,8 29,6 26,0 962,0 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 Ocel Podíl na svět. produkci (%) 22,9 11,5 9,7 6,5 4,8 4,7 3,8 3,3 3,1 2,7 100,0

12 Čína: těžba

13 Bauxit a hliník hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie v Asii: Čína (8,5% světové těžby) provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) Indie (6,5% svět. těžby) Urísa, Uttarpradéš, Kazachstán (3,2%) Pavlodar Výroba hliníku (2003): Poř x země Austrálie Čína USA Brazílie Jamajka Rusko Indie Surinam Ukrajina Kazachstán svět mil. t 16,5 6,1 4,8 4,0 3,8 3,2 2,5 2,0 1,4 1,4 55,5 podíl (%) 29,7 11,0 8,6 7,2 6,8 5,8 4,5 3,6 2,5 2,5 100,0

14 Poř x Země Chile USA Indonésie Peru Austrálie Rusko Čína Kanada Polsko Kazachstán Japonsko svět Měď (2003) těžba v tis. t obsahu Cu Těžba rudy , Podíl na svět. těžbě (%) 36,0 8,2 7,2 6,1 6,1 5,0 4,5 4,1 3,6 3,6 0,0 100,0 Produkce rafinované mědi výroba v tis. t obsahu Cu Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 Podíl na svět. produkci (%) 19,1 8,6 1,5 3,4 3,2 5,5 11,8 3,0 3,5 2,8 9,4 100,0 E/I

15 Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea 25% světové produkce rafinované mědi 60% světového importu zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea Indonésie přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

16 Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) Indonésie druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

17 Další kovy olovo a zinek Čína největší světový producent 29% světové těžby olova 21% těžby zinku (2004) Čína druhý největší spotřebitel (po USA) mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo Kuang-si (Guangxi) Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo) wolfram: v Číně 88% světové těžby Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)

18 Hospodářství

19 Velikost ekonomiky Poř. stát mld. US$ PPP (2003) 1. USA Čína Japonsko Indie Německo Spojené království Česká republika 159 x svět Pramen: World bank (2005) World development indicators

20 Klasifikace států podle SB jediné kritérium: HDP v PPP (2004) země s vysokými příjmy: US$+ Japonsko, Korea Hongkong, Macao, Singapur, Brunej S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael země s vyššími středními příjmy ( US$) Turecko, Libanon, Omán Malajsie země s nižšími středními příjmy ( US$) Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán země s nízkými příjmy: US$ Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

21 HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong (9.) Kyrgyzstán (186.) Japonsko (21.) KLDR (187.) Singapur (29.) Nepál (195.) Tchajwan (33.) Bhútán (196.) S.A.Emiráty (34.) Tádžikistán (206.) Brunej (37.) Afghánistán 800 (215.) Katar (40.) Jemen 800 (220.) Kuvajt (43.) Z.Břeh+Gaza 700 (225.) Izrael (45.) V. Timor 400 (231.) Čína (120.) Indie (153.)

22 Tempo růstu ekonomiky

23

24 Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii 7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí stát mld. US$ měsíce importu Japonsko 673,6 17 Čína 416,2 11 Tchajwan 212,3 17 USA 184,0 1 Korea 155,5 8 Hongkong 118,4 5 Indie 103,7 12 Německo 96,8 1 Singapur 95,7 7 Rusko 78,4 7

25 Sektorová struktura hospodářství vyspělé země: deindustrializace některé země V a JV Asie: industrializace v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů

26 Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) Japonsko Čína Hongkong 17 5 Malajsie Thajsko Indie Bangladéš Pákistán Írán Indonésie Vietnam Arménie Kyrgyzstán Nepál 6 8 Pramen: World bank (2005) World development indicators

27 Podíl zemědělství na HDP (%) vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách Afghánistán Kambodža Laos Nepál Myanmar Čína Indie Japonsko S. Arábie Jordánsko Arménie Kyrgyzstán Pramen: World bank (2005) World development indicators

28 Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005