Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Transkript

1 Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální pravomocí či nadřízený koordinační orgán (úřad), v dalším textu označovaný jako autorita ) musí zajišťovat celou řadu aktivit funkcí, které zajistí nejen formulaci politiky VaVaI, ale i její implementaci, vyhodnocování a zahrnutí výsledků těchto hodnocení do tvorby politik pro příští období. Základní funkce autority v ČR Klíčovou funkcí autority je odpovědnost za koordinaci aktivit jednotlivých aktérů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na mezinárodní, národní i regionální úrovni. Za účelem účinného zajištění koordinační funkce by autorita v ČR měla obdobně jako v národních inovačních systémech evropských inovačně vyspělých zemích plnit řídicí úlohu zejména v následujících 4 oblastech výzkumu, vývoje a inovací: strategie, priority, financování a evaluace. Shrnutí úkolů autority: Strategie výzkumu, vývoje a inovací iniciace a zaštítění formulace dlouhodobé strategie ČR v oblasti VaVaI zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby strategie průběžné monitorování a vyhodnocování naplňování strategie (přesah do úkolů v oblasti evaluace) Priority výzkumu, vývoje a inovací iniciace a zaštítění formulace tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby priorit zajištění vazby systému financování VaVaI z veřejných prostředků na stanovené priority Financování výzkumu, vývoje a inovací vyjednávání celkového rozpočtu na VaVaI rozhodování o podílu jednotlivých forem podpory v celkových veřejných výdajích na VaVaI rozhodování o alokaci veřejných prostředků na jednotlivé typy výzkumných a inovačních aktivit a rozpočtových kapitol zajištění vazby objemu finančních prostředků na tematické priority ČR ve VaVaI vyhodnocování efektivnosti veřejných výdajů na VaVaI na úrovni celého systému a jednotlivých poskytovatelů (přesah do úkolů v oblasti evaluace) Evaluace výzkumu, vývoje a inovací pravidelné evaluace systému VaVaI vytvoření metodik pro rozdělování institucionální podpory na VaV ve vazbě na hodnocení výsledků VaV popř. na další kritéria metodická podpora evaluací na úrovni institucí Ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace ( Autorita ) Ústřední orgán pro VaVaI by měl být založen nově za účelem řízení systému VaVaI spočívajícím především v plnění výše uvedených funkcí.

2 Vláda ČR Rada odborníků Ústřední orgán pro VaVaI Mezirezortní rada Odborné nezávislé podklady (data pro evaluace, expertízy, analýzy, rešerše, studie) GAČR TAČR MPO MŠMT další rezorty Zřízení ústředního orgánu pro výzkum, vývoj a inovace vyžaduje určité zásahy do současného vymezení kompetencí MŠMT a RVVI. Ústřední orgán pro VaVaI by měl vykonávat všechny základní funkce uvedené v kap. 2.2, svěřené v současné době RVVI, a dále by měl zajišťovat mezinárodní spolupráci ve VaVaI, koncepce pro velké infrastruktury a vykonávat funkci ústředního správního úřadu (všechny tři oblasti v současné době zajišťovány MŠMT). Z úkolů v oblasti VaVaI vymezených v současné době MŠMT a RVVI zákonem 130/2002 Sb. by tak ústřední orgán pro VaVaI převzal všechny úkoly RVVI stanovené v 35 odst. 2 a úkoly MŠMT stanovené v 33 odst. 1, 33 odst. 2 písm. a), b) a d) a 33 odst. 3. Změna oproti současnému stavu tedy spočívá výhradně v převzetí všech nadrezortních funkcí v oblasti VaVaI a nepředstavuje zásah do rezortních kompetencí jednotlivých poskytovatelů podpory VaVaI. Organizační zajištění základních funkcí Hlavním úkolem ústředního orgánu pro VaVaI musí být zajištění strategického řízení systému VaVaI a koordinace politik VaVaI mezi jednotlivými rezorty a poskytovateli veřejné podpory. Všechny základní funkce, tj. strategie, priority, řízení finančních toků a evaluace, by měly být zabezpečeny prostřednictvím ústředního orgánu pro VaVaI na základě jemu vymezených kompetencí. Současně s fungováním ústředního orgánu by měla existovat rada složená z předních odborníků v jednotlivých oblastech VaVaI (v obrázku pracovně označená jako Rada odborníků), kteří mají v ideálním případě širší odborný rozhled přesahující hranice jednotlivých oborů. Tito odborníci by měli být jmenováni vládou na návrh ústředního orgánu pro VaVaI. Rada by se měla podílet především na určování strategického směřování VaVaI v ČR a návazně na tvorbě tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI. Dále by měla být ustanovena rada pro koordinaci poskytovatelů podpory pro VaVaI, která by měla být složená ze zástupců jednotlivých poskytovatelů (v obrázku pracovně označená jako Mezirezortní rada). Hlavním úkolem této rady by mělo být zajišťovat koordinaci politik VaVaI mezi jednotlivými rezorty a dalšími poskytovateli veřejné podpory. Složení této rady by mělo být na úrovni politickoadministrativní, to znamená, že jednotliví poskytovatelé by zde měli být zastoupeni na úrovni náměstků či vyšších státních úředníků. Účelem ustanovení mezirezortní rady je přesun řešení otázek 2

3 spojených s financováním a strategiemi VaVaI a dosažení konsensu v této oblasti z úrovně vlády na úroveň této rady. Vzhledem k tomu, že strategické řízení systému VaVaI vyžaduje odborné podklady pro rozhodování, měl by mít ústřední orgán k dispozici mechanismy pro externí zajištění potřebných dat, analýz a odborných studií. Příprava těchto podkladů pro rozhodování ústředního orgánu založená na soustavném vyhodnocování stavu VaVaI a rozvoji analytické činnosti by měla tomuto orgánu vytvořit odborné zázemí (ucelený soubor informací a datových zdrojů) především pro přípravu strategií a priorit VaVaI. Zároveň by ústřední orgán mohl takto získávat odborné služby v oblasti rozvoje metodik evaluací. Centralizace systému financování VaVaI Jak bylo popsáno v kapitole 2.4.1, zřízení ústředního orgánu pro VaVaI a jeho zasazení do současného systému VaVaI, nevyžaduje zásah do kompetencí jednotlivých rezortů v této oblasti. Koordinační funkce ústředního orgánu pro VaVaI tak může být plně vykonávána bez nutnosti dalších změn v počtu poskytovatelů veřejné podpory na VaVaI a dalších změn v institucionální struktuře financování VaVaI v ČR. Na druhou stranu, vytvoření ústředního orgánu pro VaVaI otevírá prostor i pro návazné variantní kroky směřující ke zvýšení efektivnosti systému financování VaVaI v ČR a jeho případné další centralizaci. V návaznosti na možné 4 varianty systému financování VaVaI v ČR popsané v podkladech pro 3. kulatý stůl (varianty jsou uvedeny pro přehlednost i v příloze těchto podkladů), může ústřední orgán pro VaVaI převzít i odpovědnost za přímé financování některých oblastí VaVaI. V případě shody na větší centralizaci systému financování VaVaI, je jedním z předpokladů pro zjednodušení a zprůhlednění tohoto systému převedení kompetencí konkrétních poskytovatelů na ústřední orgán pro VaVaI ve všech následujících oblastech: - odpovědnost za poskytování institucionální podpory - odpovědnost za poskytování účelové podpory - pravomoc zřizovat podřízené výzkumné organizace Druhým předpokladem pro zefektivnění systému financování VaVaI je v případě dohody na jeho větší centralizaci převedení odpovědnosti za financování ucelených oblastí podle typu výzkumné činnosti. 3

4 4

5 5

6 6

7 7