PROGRAM ROZVOJE KRAJE (PRK)

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE KRAJE (PRK) Metodická příručka 3. verze finální Praha, únor

2 OBSAH 1. ÚVOD SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE CHARAKTERISTIKA PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) ZÁSADY TVORBY PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ ČASOVÉ OBDOBÍ PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) VAZBA NA STRATEGICKÉ A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY V ČESKÉ REPUBLICE VAZBA NA PROGRAMOVÉ DOKUMENTY EU ROZDĚLENÍ AKTIVIT MEZI SEKTORY A REGIONY PŘI TVORBĚ PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ CYKLICKÝ A ITERAČNÍ CHARAKTER STRATEGICKÉHO A TAKTICKÉHO PROGRAMOVÁNÍ ROZVOJE KRAJŮ CYKLICKÝ A ITERAČNÍ CHARAKTER TVORBY PRK ODSTRAŇOVÁNÍ NEODŮVODNĚNÝCH ROZDÍLŮ V RÁMCI KRAJE A ZPŮSOB JEHO VYJÁDŘENÍ V PRK ŘEŠENÍ ROZVOJE ODVĚTVÍ A ÚSEKŮ V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI KRAJE ŘEŠENÍ A KOORDINACE ODVĚTVÍ ČI ÚSEKŮ SPRAVOVANÝCH STÁTEM KOORDINACE AKTIVIT OKRESŮ, OBCÍ A JEJICH SVAZKŮ VAZBA NA STÁTNÍ REGIONÁLNÍ PROGRAM ROZVOJE A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V PRK ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ PRK POMOCÍ METODY LOGICKÉHO RÁMCE ZÁSADY PRO FINANČNÍ ALOKACI ZDROJŮ PRO PRK ZÁSADY PRÁCE S UKAZATELI Všeobecná pravidla pro ukazatele Problémy při užití ukazatelů Vztah ukazatelů k programu, opatření a projektu Skládání ukazatelů ZÁSADY MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ PRK Finanční a účetní systém Hodnocení programu Operativní řízení realizace projektů ORGANIZACE PRACÍ NA TVORBĚ PRK ÚČASTNÍCI PRACÍ NA TVORBĚ PRK ÚČAST VEŘEJNOSTI NA ZPRACOVÁNÍ PRK HLAVNÍ ÚKOLY JEDNOTLIVÝCH AKTÉRŮ METODICKÝ POSTUP TVORBY PRK POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PRK POPIS POSTUPOVÝCH KROKŮ POSTUPOVÝ KROK 1: Zhodnocení strategie rozvoje kraje POSTUPOVÝ KROK 2: Zpracování sociálně-ekonomické analýzy kraje pro horizont PRK POSTUPOVÝ KROK 3: Transformace strategické vize, strategických cílů a směrů pro horizont PRK POSTUPOVÝ KROK 4: Transformace strategie do cílů a opatření pro horizont PRK POSTUPOVÝ KROK 6: Vypracování specifikací pro jednotlivá opatření PRK POSTUPOVÝ KROK 7: Vypracování územních a odvětvových aspektů rozvoje kraje POSTUPOVÝ KROK 8: Identifikace zdrojů a finanční ohodnocení opatření PRK POSTUPOVÝ KROK 9: Alokace zdrojů na problémové okruhy, opatření a časové úseky POSTUPOVÝ KROK 10: Úprava cílů a selekce, příp. korekce rozsahu opatření podle finančních možností

3 POSTUPOVÝ KROK 11: Stanovení priorit a opatření pro podporu ze zdrojů EU (ROP) POSTUPOVÝ KROK 12: Výběr projektů a zpracování projektových fiší POSTUPOVÝ KROK 13: Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK POSTUPOVÝ KROK 14: Sestavení úplného PRK POSTUPOVÝ KROK 15: Projednání, schválení a vydání PRK MAKETA DOKUMENTU PROGRAMU ROZVOJE KRAJE PLÁN POSTUPU ZPRACOVÁNÍ PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ V ROCE Příloha 1: Příklad formulace hlavního cíle, dílčích cílů a problémových okruhů rozvoje kraje Příloha 2: Obsahová struktura specifikace opatření Příloha 3: Příklad specifikace opatření Příloha 4: Obsah Specifikace projektové fiše Příloha 5: Příklad specifikace Projektové fiše Příloha 6: Ukazatelé pro potřeby monitorování a hodnocení programu rozvoje kraje Příloha 7: Postupy a příklady vyčíslení finančních nákladů na opatření Příloha 8: Finanční tabulky Příloha 9: Zdroje veřejných rozpočtů Příloha 10: Příklad koincidenční matice Příloha 11: Metodický postup tvorby prk pro přechodné období (komentář) 3

4 SEZNAM ZKRATEK CSF EU KÚ MF MMR NKS NUTS OkÚ PRK RDP RKRR RKS ROP RRA SOP ÚP Rámec podpory Společenství Evropská unie Krajský úřad Ministerstvo financí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Národní koordinační skupina Územní statistická jednotka Okresní úřad Program rozvoje kraje Národní rozvojový plán Rada pro koordinaci regionálního rozvoje Regionální koordinační skupina Regionální operační program Regionální rozvojová agentura Sektorový operační program Úřad práce 4

5 1. ÚVOD 14. července 1999 projednala vláda ČR Návrh strategie regionálního rozvoje České republiky. Přijala k němu usnesení č. 713, v němž mimo jiného, jako jeden z dalších postupových kroků, uložila rozpracování realizační fáze strategií rozvoje jednotlivých krajů. Podobu tohoto rozpracování stanovují Zásady regionální politiky vlády (usnesení vlády ČR č. 235/98) a Návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje, které definují jako základní programový dokument realizační fáze strategie regionálního rozvoje na úrovni kraje Program rozvoje územního obvodu kraje (v této metodice je používán zkrácený název Program rozvoje kraje, ve zkratce PRK). Metodická příručka Program rozvoje kraje je vypracována s cílem dosáhnout jednotného pojetí obsahu a formy presentace programových dokumentů vypracovávaných v České republice na úrovni současných standardů EU (vč. terminologických) a zabezpečit jejich srovnatelnou úroveň. Z toho důvodu využívá metodických postupů a prvků při zpracování programových dokumentů Evropské unie a jejich zásad pro poskytování podpory z veřejných rozpočtů. * * * Program rozvoje kraje (PRK) je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, příp. intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Program rozvoje kraje je koncipován jako komplexní sociálně ekonomický rozvojový program územního obvodu kraje zahrnující směry a úkoly rozvoje finanční povahy adekvátní předpokládaným dostupným finančním zdrojům i úkoly rozvoje nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora, doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje apod. * * * Metodický postup tvorby Programu rozvoje kraje prezentovaný v této příručce je připraven tak, aby byl použitelný v kterémkoliv cyklu tvorby, příp. aktualizace Programu v cílovém stavu, kdy již budou konstituovány krajské orgány disponující vlastním rozpočtem. Programy rozvoje krajů budou zpracovány v průběhu roku V této době ještě nebudou vytvořeny podmínky pro fungování krajů. Proto bude nutno metodický postup tvorby PRK uvedený v části 6 modifikovat tak, aby odpovídal současnému přechodnému období. Specifikace modifikace metodického postupu pro rok 2000 je provedena v Příloze 11. Při vypracování Programu rozvoje kraje budou jeho základními východisky Strategie rozvoje kraje a Strategie regionálního rozvoje České republiky. V současné době je navržená Strategie regionálního rozvoje České republiky posuzována z hlediska jejích vlivů na životní prostředí. Po zapracování doporučení posudku a aktualizaci Strategie projedná vláda České republiky její finální verzi v červnu Tuto skutečnost je třeba při pracích na PRK brát v úvahu. 5

6 2. SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Soustava strategických a programových dokumentů je členěna na strategické a programové dokumenty České republiky (vypracovávané na úrovni státu a na úrovni krajů, resp. regionů NUTS 2) a programové dokumenty Evropské unie (pro využití zdrojů předvstupních a strukturálních fondů). Strategické a programové dokumenty na úrovni státu tvoří: Dlouhodobé koncepce jako základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují rozvoj různých sfér národního hospodářství. Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR jako základní strategický dokument rozvoje ekonomiky na vymezené období. Strategie regionálního rozvoje České republiky jako základní strategický dokument pro podporu regionálního rozvoje na vymezené období. Obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji krajů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním orgánům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do působnosti jednotlivých ministerstev. Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. Regionální program rozvoje jako střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více regionů. Regionální program rozvoje vypracovává MMR ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji, a podle potřeby s ostatními dotčenými subjekty. Regionální program rozvoje obsahuje zejména vymezení předmětných regionů, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti. Regionální program rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. Sektorové politiky jako střednědobé dokumenty, které formulují přístup státu k podpoře rozvoje příslušného sektoru a jeho odvětví, poskytují potřebná východiska a stanoví rozvojové cíle a zásady pro vypracování sektorových rozvojových programů. Sektorový rozvojový program jako taktický dokument, který konkretizuje rozvojové cíle a rozvojové aktivity sektoru ve formě konkrétních opatření a projektů. Tento dokument není zatím konstituován. Strategické a programové dokumenty na úrovni kraje tvoří: Strategie rozvoje kraje jako základní strategický dokument, který orientuje další rozvoj kraje na vymezené období. Program rozvoje územního obvodu kraje (zkráceně Program rozvoje kraje) jako taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. Program rozvoje kraje obsahuje zejména analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje, 6

7 vymezení regionů uvnitř územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Programové dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů tvoří: Národní (regionální) rozvojový plán (RDP Regional Development Plan), který je hlavním dokumentem pro vyjednání podpory ze Strukturálních fondů EU. Rámec podpory Společenství (CSF Community Support Framework), který bude vytvořen na základě RDP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů EU. Sektorové operační programy (SOP Sectoral Operation Programme), jako taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií mající plošný (celostátní) charakter, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů EU. Regionální operační programy (ROP Regional Operation Programme), jako taktické dokumenty, které budou zpracovány na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů EU. Strategické a programové dokumenty nejsou vytvářeny izolovaně. Soustavu strategických a programových dokumentů, jejich základní úrovně a základní vazby mezi nimi znázorňuje obrázek na následující straně. 7

8 SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO PODPORU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJ ČESKÁ REPUBLIKA EVROPSKÁ UNIE Zákon o podpoře regionálního rozvoje Dlouhodobé koncepce Nařízení rady (ES) o financování z fondů EU Strategie regionálního rozvoje ČR Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR Strategie rozvoje kraje Regionální programy rozvoje Sektorové politiky RDP - Národní rozvojový plán CSF Rámec podpory společenství 1) 1) PRK Program rozvoje kraje ROP regionální operační program (NUTS 2) SOP sektorový operační program SRP sektorový rozvojový program Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Zásady spolufinancování EU Realizace projektů Realizace projektů Realizace projektů Realizace projektů 1) Větev s finanční podporou EU 8

9 3. CHARAKTERISTIKA PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) Program rozvoje kraje je součástí taktické a realizační fáze podpory regionálního rozvoje České republiky. Hlavním cílem zpracování PRK je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje kraje, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními zdroji (včetně zdrojů EU) pro toto období. PRK však není pouze podpůrným programem pro vybrané projekty finanční povahy, nýbrž zahrnuje rovněž směry rozvoje a odpovídající opatření nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora (lobbying), doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje, vymezení územních priorit typu problémový region či klíčových projektů v rámci daného odvětví apod. Program rozvoje kraje má: být základním dokumentem orgánů kraje pro koordinaci rozvoje svého územního obvodu, hrát klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje v České republice, pomáhat zvyšovat povědomí o nejdůležitějších regionálních potřebách v procesu programování sociálního a ekonomického rozvoje ČR, pomáhat mobilizovat místní kapacitu a místní zdroje pro cíleně orientovaný ekonomický a sociální rozvoj kraje, jakož i pro absorbování možné finanční podpory z fondů na národní úrovni a na úrovni EU, čerpat ze znalostí místních činitelů a špičkových odborníků, kteří jsou nejlépe informováni o místních potřebách a potenciálu, umožňovat místním činitelům orientovat budoucí ekonomický a sociální rozvoj vlastního regionu a kontrolovat jeho směr, sloužit jako podklad pro vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a regionálního programu rozvoje. Ve vztahu k procesu přibližování České republiky k Evropské unii a pozdějšímu členství v ní plní PRK funkci výchozího dokumentu, z nějž jsou odvozovány základní regionální dokumenty pro získání prostředků ze strukturálních fondů EU (Regionální operační programy). Příprava PRK je podmínkou pro uplatnění veřejných finančních prostředků všech úrovní pro intervenční působení opatření v rámci jednotlivých problémových okruhů. Program rozvoje kraje se zpravidla připravuje pro čtyřleté období. Tvorba PRK však není jednorázovým aktem pro příslušné období, nýbrž podle výsledků ročního hodnocení bude prováděna aktualizace dokumentu. V souvislosti s tím se předpokládá, že tato aktualizace bude probíhat klouzavým způsobem se zachováním čtyřletého výhledu. 9

10 4. ZÁSADY TVORBY PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ 4.1 Časové období programu rozvoje kraje (PRK) Program rozvoje kraje se zpracovává na období čtyř let. První zpracování PRK se předpokládá v roce 2000, tedy pro období 2001 až Jelikož plánovací období programů EU pro využití strukturálních fondů je stanoveno na léta 2000 až 2006 (tedy 7 let), bude účelné indikativně zařadit do PRK ještě léta 2005 a V souvislosti s časovým obdobím PK lze odvodit dvě základní podmínky realizace PRK: nezbytnost víceletých rozpočtových prognóz veřejných rozpočtů na státní, krajské a místní úrovni, časové období platnosti Regionálního programu rozvoje (RPR), který schvaluje vláda, by mělo odpovídat časovému období PRK tak, aby poskytování finanční podpory z RPR pro projekty vybrané k podpoře bylo zajištěno pro celou dobu realizace těchto projektů. 4.2 Vazba na strategické a programové dokumenty v České republice Jak vyplývá z kapitoly 2 a z diagramu znázorňujícího soustavu strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, program rozvoje kraje vznikne transformací cílů a směrů strategie rozvoje kraje, která je koncipována na dvanáctileté období, do cílů a opatření pro časové období programu rozvoje kraje (tj. pro čtyřleté období s indikací dalších dvou let v případě prvního zpracování PRK v roce 2000). Mezi Strategií rozvoje kraje a PRK tedy existuje přímá jednosměrná obsahová vazba. Další jednosměrná, avšak nepřímá, vazba existuje mezi Regionálním programem rozvoje, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje na stanovené období (shodné s obdobím PRK) a stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory, a programem rozvoje kraje. 4.3 Vazba na programové dokumenty EU Program rozvoje kraje jako základní taktický rozvojový dokument kraje obsahuje veškeré cíle a opatření přijaté pro stanovené období. Některé z cílů a opatření mohou být spolufinancovány z fondů programů Evropské unie. V takovém případě se stává PRK přímým zdrojem pro selekci opatření pro Regionální operační program (ROP) příslušného regionu NUTS 2 pro plánovací období EU. Mezi programem rozvoje kraje a regionálním operačním programem tedy existuje přímá obsahová vazba (viz postupový krok 11 v kap. 6). Výše uvedené platí pro případ, že PRK je v daném kraji zpracován a představuje celý komplex opatření, která byla pro rozvoj kraje identifikována jako potřebná. V roce 1999 byly připraveny první verze ROP za všechny regiony NUTS 2, aniž by v krajích existovaly Programy rozvoje krajů. To byl mimořádný případ, vyvolaný nezbytností připravit Národní rozvojový plán (RDP) s využitím těchto ROP. V dalším období se očekává, že podle předloženého RDP schválí Evropská komise Rámec podpory společenství (CSF), na jehož základě budou muset být ROP regionů pozměněny tak, aby odpovídající prvky bylo možno včlenit do CSF. V takovém případě se PRK, který již bude zpracován, stane zdrojem příslušných opatření zařazených do ROP. 10

11 4.4 Rozdělení aktivit mezi sektory a regiony při tvorbě programových dokumentů Zavedení krajského řízení v České republice vytváří situaci, kdy odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj kraje přebírají krajské orgány. Kraje tedy nebudou pasivními adresáty sektorově orientovaných aktivit, nýbrž aktivními činiteli v regionálním rozvoji. Přesun garancí za určené aktivity bude doprovázen také přesunem odpovídajících finančních zdrojů, jejich regionální alokací, správou a odpovědností za jejich účelné a efektivní užití. Dělba kompetencí mezi sektory a regiony se bude řídit příslušnými zákony (zejména Kompetenčním zákonem a Zákonem o krajích). Řešení celého problému významně komplikuje skutečnost, že v současné době odpovídající krajské orgány ještě neexistují ani nejsou uzákoněny jejich budoucí kompetence. Roli krajské správy a samosprávy musí v tomto směru nahrazovat dočasně ustavené Regionální koordinační skupiny (RKS). Za této situace bude přijato dočasné řešení, spočívající v tom, že rozdělení kompetencí bude nahrazeno rozdělením souboru rozvojových aktivit, členěného podle problémových oblastí, mezi sektorové a regionální rozvojové programy. Pro rok 2000 vydá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR rozdělení aktivit (na úrovni rozvojových aktivit) mezi sektory a regiony vycházející z materiálu připraveného pro Národní koordinační skupinu v roce Cyklický a iterační charakter strategického a taktického programování rozvoje krajů Proces strategického a taktického programování rozvoje krajů není jednorázový akt, nýbrž v důsledku měnícího se prostředí jak na makroúrovni, tak na regionální úrovni, představuje výsledek obšírného iteračního a cyklického procesu programování a změn. Přitom je možno rozlišit následující fáze tohoto procesu: analýza situace a vývojových trendů rozvoje kraje a vnějšího okolí stanovení strategické vize a strategických směrů formulace rozvojové strategie transformace strategie do opatření, aktivit a klíčových projektů určení rozpočtu požadovaného pro realizaci strategie implementace strategie monitorování a hodnocení realizace zpětný návrat na příslušnou fázi procesu podle výsledku hodnocení opakování části nebo celého procesu (cykličnost). Celkový proces strategického řízení je znázorněn na připojeném diagramu. 11

12 CELKOVÝ PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ NA ÚROVNI KRAJE List:1 Listů:1 Analýza sociálně ekonomické situace a SWOT analýza Formulace strategické vize a strategických cílů rozvoje kraje TVORBA STRATEGIE Formulace strategie rozvoje kraje Transformace strategie do programu rozvoje kraje TVORBA PRK Implementace programu rozvoje kraje Monitorování a hodnocení realizace IMPLEMENTACE zpětná vazba 12

13 4.6 Cyklický a iterační charakter tvorby PRK Rovněž proces samotné tvorby PRK představuje iterační a cyklický proces selekce a zpětné korekce opatření naplňujících přijaté strategické cíle podle reálných podmínek realizace, zejména z hlediska možností jejich zabezpečení finančními zdroji. To se projeví v celkovém postupu tvorby PRK tím, že po transformaci cílů rozvoje kraje pro přijaté období do opatření, které naplňují tyto cíle, se provede zhodnocení, jak jsou opatření zabezpečena zdrojově. V případě nedostatečného pokrytí opatření zdroji je nutno provést přehodnocení strategických cílů a z nich odvozených opatření tak, aby byla dostatečně zabezpečena zdroji. 4.7 Odstraňování neodůvodněných rozdílů v rámci kraje a způsob jeho vyjádření v PRK Analýzy ukazují, že v České republice existují poměrně malé regionální rozdíly na úrovni krajů, které jsou nižší ve srovnání s mnoha zeměmi západní Evropy. Rozdíly však rostou na subregionální úrovni jak v rámci krajů, tak i okresů. Jde zejména o prohlubování odlišnosti venkovského prostředí komparativně nevýhodně vůči prostředí městskému a zaostávání ekonomické úrovně některých příhraničních okresů. Proto bude nutné v programu rozvoje kraje vyjádřit konkrétní cesty a postupy, které povedou k snižování neodůvodněných rozdílů a které spočívají v cíleně orientované pomoci podle určení jejích příjemců. Pro tento přístup budou muset být v procesu tvorby PRK stanovena kritéria, která budou odrážet daný stav a potřeby diferenciace vzhledem k identifikovaným disparitám. Neodůvodněné rozdíly mohou být dvojího druhu: rozdíly charakterizované místně (např. specifikované regiony, resp. vyjmenované obce v rámci kraje) rozdíly charakterizované skupinami obyvatelstva (např. nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní, handicapovaní apod.) V programu rozvoje kraje proto bude zahrnuto: vymezení regionů (okresů, obcí), jejichž rozvoj bude podporován s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením problémových okruhů a opatření, na něž má být podpora zaměřena. Současně s tím bude formulován i názor na vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. definování odvětvových územních priorit v rámci jednotlivých odvětví a sektorů hospodářského a sociálního profilu kraje. V rámci určitého odvětví či sektoru budou proto vymezeny buď prioritní projekty k realizaci nebo vymezeny územní celky (obce, mikroregiony, okresy), kde je nutno prioritně řešit rozvoj daného odvětví. vymezení cílových skupin obyvatelstva se soustředěnou podporou s ohledem na zlepšení jejich ekonomické a sociální situace, spolu s uvedením problémových okruhů a opatření, na něž bude podpora zaměřena. Ve specifikaci příslušných opatření (viz postupový krok 6 v kap. 6) zaměřených na odstraňování neodůvodněných rozdílů bude proto zpravidla určeno geografické pokrytí a stanoveny cílové skupiny, pro které jsou aktivity tohoto opatření určeny. 13

14 4.8 Řešení rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje Jde o oblasti podpory regionálního rozvoje ( 3 návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje), pro ta odvětví a úseky v samostatné působnosti krajů, které budou od roku 2001 napojeny přímo na rozpočet kraje (zejména střední školství, silnice 2. a 3. třídy, vybraná kulturní, sociální a zdravotnická zařízení aj.). Pro tato odvětví či úseky by vzhledem k odpovědnosti kraje za jejich rozvoj byl formalizovaný popis v podobě specifikace opatření nedostatečný. Proto je nutno (kromě vymezení a popisu příslušného opatření) formulovat základní směry rozvoje těchto odvětví a úseků, které zahrnou zejména úkoly a priority jejich rozvoje včetně vymezení případných odvětvových územních priorit a orientačně i finančních prostředků rozpočtu kraje na jejich rozvoj v časovém horizontu programu. 4.9 Řešení a koordinace odvětví či úseků spravovaných státem Podpora regionálního rozvoje obsažená v programu rozvoje kraje je zaměřena především na rozvoj podnikání a zlepšování podnikatelského prostředí v regionu, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových, nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné, zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti, rozvoj cestovního ruchu, tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, zejména pokud tím lze vytvářet nová pracovní místa, resp. zlepšovat sociální situaci v regionu, rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež, aktivity občanů v jejich volném čase, a rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb, rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce (např. zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionů), opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, vznik subjektů a programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, včetně vytváření předpokladů pro rozvoj regionu za pomoci finančních zdrojů ze zahraničí, provádění pozemkových úprav. Je zřejmé, že část z uvedených aktivit, jejichž realizace se předpokládá prostřednictvím intervenčního působení opatření PRK, se vymyká krajské úrovni intervencí. Jde o takové aktivity, které podle rozdělení aktivit mezi sektory a regiony spadají do sektorových rozvojových programů. Jestliže jsou však při tvorbě PRK identifikována opatření tohoto charakteru, musí být zajištěno, aby se takové "sektorově" orientované opatření nevytratilo z PRK a zároveň aby byl zpracován požadavek na zařazení daného opatření do příslušného sektorového rozvojového programu (požadavek na příslušné ministerstvo). 14

15 Zásadou je, aby takový požadavek byl dostatečně podrobně specifikován. To se odrazí při tvorbě PRK tím, že se pro taková "sektorová" opatření zpracují specifikace opatření ve stejném stupni podrobnosti jako pro opatření regionální Koordinace aktivit okresů, obcí a jejich svazků Existující strategické dokumenty na úrovni mikroregionů (okresů) a obcí budou tvořit část východiskové základny při přípravě programu rozvoje kraje. Tyto dokumenty zahrnují mimo jiné prioritní opatření, jež se vymykají municipální, příp. okresní úrovni intervencí a je požadováno jejich uplatnění v programu rozvoje kraje. Na začátku procesu tvorby PRK bude proto provedeno zhodnocení těchto prioritních opatření a ve spolupráci s dotčenými subjekty bude zváženo jejich vhodné uplatnění v PRK. V souvislosti s tím budou shodná či obsahově podobná opatření, která se vyskytnou ve strategických dokumentech více obcí či mikroregionů kraje, sloučena do jednoho opatření na úrovni kraje Vazba na státní Regionální program rozvoje a její vyjádření v PRK Program rozvoje kraje může, prostřednictvím jednotlivých opatření, být orientován na účelné využití státního Regionálního programu rozvoje, zejména v těch mikroregionech kraje (zpravidla okresech), které byly vyhlášeny jako mikroregiony se soustředěnou podporou státu (v současné době okresy strukturálně postižené a hospodářsky slabé), příp. jako sektorově vyhlášené problémové regiony (např. zemědělsky problémové regiony vyhlašované MZe nebo regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti s intenzívním uplatněním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti). Tato orientace může být v PRK vyjádřena dvojím způsobem: ex post, tedy vyjádření, že v daném kraji existují mikroregiony, které jsou ze strany státu již vyhlášeny jako mikroregiony se soustředěnou podporou státu a na něž se vztahují příslušné podpůrné intervence ve státním Regionálním programu rozvoje, ex ante, tedy vyjádření budoucí potřeby požadavku zařadit některé identifikované mikroregiony v daném kraji mezi mikroregiony se soustředěnou podporou státu pro příslušné časové období. Jednotlivé případy mikroregionů se soustředěnou podporou státu se vztahují k odpovídajícím prioritám (oblastem, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření) státního Regionálního programu rozvoje. Tato vazba na příslušnou prioritu Regionálního programu rozvoje bude vyjádřena v rámci specifikace jednotlivých opatření PRK v těch případech, kdy se intervenční působení daného opatření předpokládá prostřednictvím nástrojů státního Regionálního programu rozvoje Zásady navrhování PRK pomocí metody logického rámce Intervenční působení veřejných zdrojů v rámci podpory regionálního rozvoje bude mít tyto dvě formy: programy rozvoje kraje, obsahující konzistentní soubor víceletých opatření sdružených do problémových okruhů; opatření zahrnující soubor aktivit realizovaných prostřednictvím projektů. 15

16 Projektem přitom rozumíme nejen projekty hmotné a finanční povahy (ocenitelný projekt, studie, akce, stavba), nýbrž rovněž aktivity takového charakteru, jako jsou politiky, nástroje, politická podpora, lobbying či jiné aktivity, které jsou zpravidla nefinanční povahy. Pro zajištění efektivního monitorování a hodnocení těchto forem intervenčního působení musí být zvláštní pozornost věnována nejnižší operační úrovni, tj. opatření, resp. projekt. V praxi zahrnuje programování rozvoje kraje dva postupy: postup shora dolů: veškerá podpora je programována v kontextu definovaného globálního cíle. Tento cíl předurčuje strategii podpory a z něj vyplyne určitý počet specifických cílů, které zhruba odpovídají problémovým okruhům. Každý specifický cíl je realizován prostřednictvím opatření, což dovoluje, aby byly dosaženy operační cíle. postup zdola nahoru: opatření jsou realizována prostřednictvím implementačních struktur (výkonných jednotek - agentur) s užitím různých prostředků nebo zdrojů (vstupů); skutečné výdaje prostředků nebo zdrojů mají za následek realizaci serie naturálních výstupů (např. počet km vybudovaných silnic, počet poskytnutých školících míst apod.), které demonstrují pokrok v realizaci opatření; výstupy mají určité výsledky, což jsou okamžité efekty pro přímé příjemce financovaných akcí (např. snížení dopravní doby, dopravních nákladů, počet "úspěšně" vyškolených osob apod.); tyto výsledky mohou být vyjádřeny v podobě jejich účinků při dosahování globálního nebo specifických cílů programu a jsou základnou pro vyhodnocení úspěchu nebo selhání příslušné podpory. Specifické účinky mohou zahrnovat např. zvýšení dopravy zboží nebo lepší přizpůsobení dovedností požadavkům trhu práce. Globální účinky se vztahují ke konečnému cíli podpory jako je např. vytvoření nových pracovních míst. Z následujícího schématu, znázorňujícího logickou posloupnost intervenčního působení veřejných zdrojů, vyplývá: operační cíle jsou vyjádřeny pomocí výstupů (např. poskytnutí tréningu pro dlouhodobě nezaměstnané); specifické cíle jsou vyjádřeny pomocí výsledků (např. zlepšení zaměstnatelnosti dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím tréningu); globální cíle jsou vyjádřeny pomocí účinků (tj. snížení nezaměstnanosti především u dlouhodobě nezaměstnaných). 16