PROVÁDĚNÍ PYROTECHNICKÉHO PRŮZKUMU

Transkript

1 Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro ţivnost PROVÁDĚNÍ PYROTECHNICKÉHO PRŮZKUMU AKTUALIZACE Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Aktualizaci zpracoval: DRING Consulting s.r.o. Poslední aktualizace: srpen 2009

2 Obsah 1. Vymezení ţivnosti - Provádění pyrotechnického průzkumu Přerušení ţivnosti Zrušení a zánik ţivnosti Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Funkce CRM Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce Právní předpisy a legislativa Základní pojmy Druhy pyrotechnických prací Základní pyrotechnické práce Speciální pyrotechnické práce Druhy a charakter munice Druhy výbuchů Destrukční prostředky a prostředky destrukce Prostředky destrukce Výroba výbušnin jiným neţ průmyslovým způsobem Zneškodňování a ničení Pomůcky brašna, lékárnička, záznamní kniha Bezpečnostní opatření Kontaktní adresy důleţitých subjektů pro obor

3 1. Vymezení živnosti - Provádění pyrotechnického průzkumu Provádění pyrotechnického průzkumu se jako koncesovaná ţivnost řídí ţivnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Obsahem živnosti je cílevědomé vyhledávání munice nebo výbušnin pomocí detekční techniky a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí, nebo dohled při zemních pracích, při nichţ se očekává nález munice nebo výbušnin. Identifikace nalezené munice nebo výbušnin. Všeobecné podmínky pro provozování živnosti Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Provozovat živnost může jen osoba (fyzická nebo právnická), která má pro uvedenou činnost živnostenské oprávnění. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) dosaţení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost. Zvláštní podmínky provozování živnosti Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ţivnostenský zákon) nebo stanovena touto přílohou. Podmínky odborné způsobilosti: Oprávnění nebo průkaz pyrotechnika bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění a věk nejméně 21 let. Poţadovaná je také spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu podle 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky

4 Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost koncesovanou, musí podat ţádost o udělení koncese ţivnostenskému úřadu na území České republiky, nebo na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o udělení koncese se podává v písemné formě. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení. Dnem podání ţádosti je zahájeno řízení o koncesi. Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním); 4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska); 5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku); 6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska); 7. ţadatel je povinen v ţádosti o koncesi uvést téţ údaje podle zvláštních předpisů a doloţit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy, který se k ţádosti o koncesi vyjadřuje 8. doklad o zaplacení správního poplatku

5 Pokud je k provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 ţivnostenského zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, ţivnostenský úřad mu předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán. Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné. Poplatek za vydání výpisu o udělení koncese při vstupu do živnostenského podnikání činí 1000,- Kč. 1.1 Přerušení živnosti Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší 6 měsíců a podnikatel toto přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele informuje. Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce. Ţádost se podává na tzv. změnovém listu

6 1.2 Zrušení a zánik živnosti Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu v celé ČR, nebo na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění se podává v písemné formě. Ţivnostenské oprávnění zaniká také: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v 13 odst. 4); b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle 14; c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou; d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku; e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis; f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.: přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti nebo v dalších případech podle 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel, kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského oprávnění podle 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. 1.3 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za - 5 -

7 řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle 6 a 7. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka provozování ţivnosti podle 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně přerušeno ( 31odst. 11). Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, téţ navíc následující doklady týkající se jeho osoby: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), - 6 -

8 b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před ţivnostenským úřadem. 1.4 Funkce CRM Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadě, (centrálním registračním místě CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR. Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí: Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: ohlášení ţivnosti, ţádost o koncesi. Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pokladny, přihláška k registraci stálá provozovna, přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa

9 Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti. 1.5 Stručný přehled nejdůležitějších změn pro živnostníka v roce od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca Kč). Tento strop platí pro zaměstnance i ţivnostníky. - od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní budou počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji. - se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních. - od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se jiţ odpisovat začala. - nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun. - se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se jiţ nedá odečíst z daní. - Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou. - reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku Kč. To je pro podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad. - do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci zásob materiálů a zboţí. - nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení

10 - u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných položek. Ty jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné vymáhání. 2. Právní předpisy a legislativa = Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., [úplné znění č. 408/2002 Sb.], zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. (účinnost od ) = Zákon č.228/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002, o střelných zbraních a další předpisy. Tento zákon upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen "zbraně") a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, drţení, nošení a pouţívání zbraní nebo střeliva, práva a povinnosti drţitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva, provozování střelnic a provozování a provádění pyrotechnického průzkumu. Pyrotechnickým průzkumem se rozumí: - cílevědomé vyhledávání munice nebo výbušnin prováděné drţitelem skupiny zbrojního průkazu F pomocí detekční techniky a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí nebo - dohled drţitele skupiny zbrojního průkazu F při zemních pracích, při nichţ se očekává nález munice, nebo výbušnin, který provede identifikaci nalezené munice nebo výbušnin

11 Ţadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny F prokazuje odbornou způsobilost před komisí jmenovanou ministrem vnitra sloţenou ze zástupců navrţených ministerstvem, policií, Ministerstvem obrany, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. Zkouška se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru a ţadatel při ní osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) předpisů upravujících nakládání s municí a výbušninami, c) nauky o munici, výbušninách a detekční technice a d) zdravotnického minima. Praktická část zkoušky se skládá z a) identifikace a stanovení míry nebezpečnosti nevybuchlé munice a výbušniny a jejich detekce, b) zajišťování místa nálezu nevybuchlé munice a výbušniny, c) bezpečné manipulace s nevybuchlou municí a výbušninou a d) likvidace munice a výbušnin. = zákon č. 226/2003 Sb. o technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů = Vyhláška Českého báňského úřadu (ČBÚ) č. 72/1988 Sb., o pouţívání výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 173/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 99/1995 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 341/2001 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 338/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2006 Sb. = Vyhláška ČBÚ č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi = Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb

12 Hlavní úřady: Český báňský úřad (ČBÚ) kontroluje všechny činnosti v souladu se zákonem 61/1988Sb., zajišťuje vydávání právních předpisů z této oblasti a povoluje uvedení výbušnin do oběhu. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva zajišťuje odborné činnosti, při kterých posuzuje, zkouší a ověřuje zejména výbušné předměty. Jedná se hlavně o posuzování jednotlivých parametrů, které souvisejí s jejich účelem, pouţitím a zatříděním. Úřad také provádí expertní činnosti. Český lodní a průmyslový registr je garantem pro přepravu nebezpečných věcí v ČR a řídí se zejména mezinárodními předpisy RID-po ţeleznici/adr-po silnici/adn. Je také národní autoritou pro klasifikaci nebezpečného zboţí. Je také orgánem, který má přehled o legislativě v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany. 3. Základní pojmy Pyrotechnický průzkum představuje cílevědomé vyhledávání munice a výbušnin v předpokládaném prostoru jejich moţného výskytu za pouţití detektorů kovů, minových bodců atd. Pyrotechnická činnost soubor opatření spojených s organizací pyrotechnických prací, jejich výkonem a s teoretickou a praktickou přípravou pyrotechniků pro výkon těchto prací. Pyrotechnické práce soubor odborných úkonů, které vykonává pyrotechnik. Pyrotechnické práce zpravidla zahrnují vyhledávání, pyrotechnický průzkum, odstraňování a ničení výbušnin a munice všeho druhu, zabezpečování přepravy a

13 vlastní přepravu munice nebezpečné pro manipulaci, třídění neznámé a mechanicky poškozené munice a zneškodňování nevybuchlé nebo nastraţené munice. Nebezpečná práce taková pyrotechnická práce, při které můţe dojít ke zranění nebo úmrtí osob, které vykonávají tuto práci, k ohroţení bezpečnosti okolí, zdraví nebo ţivota jiných osob a k poškození jakéhokoli majetku. Pyrotechnik - osoba, která na základě absolvované teoretické přípravy a praktického výcviku získala oprávnění k pyrotechnickým pracím. Ve školícím středisku ČBÚ se školí zaměstnanci průmyslových oborů, kteří po absolvování školení a výcviku mohou ničit a zneškodňovat výbušniny při jejich výrobě nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby. Odbornou způsobilost těchto pyrotechniků posuzuje a oprávnění k výkonu funkce vydává obvodní báňský úřad. Nástražné výbušné systémy jsou prostředky, které obsahují výbušniny a roznětné mechanismy, které není moţno předem identifikovat a u kterých není moţno stanovit jejich konstrukci a účinek. Rozněcovadlo (iniciátor) prostředek k rozněcování výbušnin, které k činnosti přivádíme jednoduchým počátečním podnětem. Základní dělení je na civilní rozněcovadla a vojenskou trhací techniku. V civilní praxi se setkáme se zápalnicí, bleskovicí, milisekundovým bleskovicovým zpoţďovačem, elektrickým palníkem, záţehovou a elektrickou rozbuškou. Rozněcovadla jsou prostředky, které slouţí k záţehu, roznětu a následnému výbuchu výbušnin. K roznětu jednotlivých náloţí nebo skupin náloţí se v pyrotechnické praxi pouţívají tyto způsoby: roznět ohněm, roznět ohněm s pouţitím bleskovice, elektrický roznět, sdruţený (kombinovaný) roznět, tj. elektrický roznět spolu s roznětem ohněm s pouţitím bleskovice a roznět přenosem detonace. Je-li třeba, je moţno pouţít zdvojený roznět takto: dvěma rozněty ohněm, dvěma rozněty ohněm s pouţitím bleskovice nebo dvěma elektrickými rozněty. K roznětu se pouţívají tyto prostředky: rozněcovadla, zdroje proudu, měřící přístroje, vodiče proudu, pomocný materiál (např. kapesní nůţ, rychlospojky, izolační materiál)

14 Výbušniny látky (sloučeniny nebo směsi) v tuhém nebo kapalném stavu, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických sloţí. Jsou to látky a předměty, které jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí (ADR), kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů (zákon č. 64/1987 Sb.), a jsou zařazeny v Příloze A této smlouvy do třídy I těchto látek, jakoţ i látky, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo pyrotechnických sloţí, pokud nejde o střelivo nebo pyrotechnické výrobky. Toto se také vztahuje na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující látky, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku. Klasifikace výbušnin podle pouţití: vojenské a průmyslové. Výbuch fyzikální nebo fyzikálně chemický děj vedoucí k náhlému uvolnění energie. Detonace chemický výbuch, při němţ vzniká ve výbušnině detonační vlna pohybující se výbušninou rychlostí větší, neţ je rychlost zvuku ve zplodinách výbuchu, které se při něm vytvoří. Detonace je charakterizována prudkým skokem tlaku v místě výbušné přeměny (v reakčním pásmu) o 30 aţ 40 MPa a velmi rychlým drtivým účinkem na okolní prostředí. Bleskovice prostředek přenosu detonačního impulsu na různou vzdálenost. Dělí se podle druhu náplně. Elektrický palník upravená elektrická pilule pro záţeh zápalnice, rozbušky, černého prachu či pyrotechnické sloţe. Jsou mţikové a časované. Elektrická pilule základní prvek elektrických rozněcovadel zajišťující přeměnu elektrické energie v energii tepelnou. Jsou můstkové a spárové. Flegmatizátor látka, která sniţuje citlivost výbušniny nebo její výbuchovou rychlost. Počin roznět, který vyvolává detonaci

15 Plastifikátor látka k dosaţení plasticity výbušniny. Můţe být výbušná i nevýbušná. Rozbuška prostředek k přeměně prvotního iniciačního impulsu (tepelného, mechanického) na druhotný (detonační). Rozlišujeme nápichové (iniciované nápichem), záţehové, elektrické (odporové, jiskrové), tlakové a nárazové. Roznětka slouţí k roznětu rozbušky, jen v zapalovačích či rozněcovačích. Jsou nápichové, třecí a tlakové (pneumatické). Roznětnice přenosný zdroj elektrické energie určené pro roznět elektrických rozněcovadel. Senzibilizátor látka, která zvyšuje citlivost a výkonnost výbušniny. Stopina prostředek, který slouţí k záţehu pyrotechnických sloţí. Sestává z několika vláken bavlněných přízí napuštěných ledkem draselným a obalených masou surové prachoviny a roztoku arabské gumy. Zápalka rozněcovadlo k záţehu prachové náplně. Iniciace se provádí nárazem zápalníku na dno zápalky nebo elektrickým proudem. Jsou mechanické a elektrické. Výstupním iniciačním impulsem je plamen. 4. Druhy pyrotechnických prací 4.1 Základní pyrotechnické práce Vyhledávání munice výbušnin přichází v úvahu na střelnicích, v prostorech činnosti působení různých oborů lidské činnosti a při pyrotechnickém průzkumu. Odstraňování munice znamená její přemísťování z místa nálezu na jiné místo, zpravidla na dočasné skládky nebo na místo ničení. Ničením munice a výbušnin můţe být jejich ničení výbuchem na vhodném místě. Nejvhodnějšími místy jsou rokle, strţe, úvozy, opuštěné kamenolomy a stálé trhací jámy. Volné nezalaborované výbušniny se ničí zpravidla spálením, popř. se pouţívají

16 k trhacím pracím. Ničení munice a výbušnin je prací nebezpečnou. Nebezpečné jsou i práce, které s ničením souvisejí. Jsou to: 1) obnaţování zaryté munice, kde se podezřelé místo odkrývá za přímého dozoru pyrotechnika. Je-li střela zabořena, je vhodné pouţití detektor kovů, 2) ukládání munice do trhací jámy, 3) přezkušování a třídění elektrických rozbušek, 4) adjustace a přikládání náloţiva, 5) zapalování zápalnice adjustované náloţe, 6) zapojení elektrické roznětové sítě, 7) prohlídka trhací jámy po ničení a odstranění zbytků ničené munice. Přeprava munice nebezpečné pro manipulaci, tzn. její přeprava na místo zničení, nelze-li ji zničit na místě nálezu. O způsobu převozu rozhoduje pyrotechnik, který musí zváţit mnoţství a nebezpečnost munice, podmínky na místě nálezu i v místě případné likvidace a také vzdálenost přepravy. Třídění neznámé a mechanicky poškozené munice je spojeno s prohlídkami. Tato munice můţe mít charakter nástrahy nebo nástraţného výbušného systému. 4.2 Speciální pyrotechnické práce Zneškodňování munice znamená umrtvení, flegmatizování výbušniny, vyjmutí roznětných mechanismů nebo odstranění zdroje energie iniciačního systému, a tím zamezení případnému neţádoucímu výbuchu. Mezi předměty obsahující výbušniny se řadí různé druhy iniciátorů, pyrotechnických prostředků a výbušných systémů. Nebezpečnost je závislá na jejich konstrukci a druhu pouţité výbušniny. Rozhodující při jejich zajišťování a zneškodňování je znalost konstrukce a přesné zhodnocení změn, které nastaly vlivem okolního prostředí. Nejnebezpečnější jsou nástraţné výbušné systémy. Mezi hlavní činnosti při pyrotechnických pracích se řadí : - vyhledávání nevybuchlé munice, - pyrotechnický průzkum (zajištění, zneškodnění a odstraňování nálezu), - ničení nalezené, havarované nebo selhané munice a výbušnin a zabezpečení trvalé ochrany osob a majetku proti následkům neţádoucího výbuchu,

17 - ničení selhaných a vadných ohňostrojných prostředků. 4.3 Druhy a charakter munice Při pyrotechnických pracích závisí stupeň nebezpečí na druhu a charakteru munice. Proto by mělo dojít k ujasnění, o jaký druh munice se jedná: a) známá munice nezávadná munice - taková munice, která má čitelné šablonování, podle vnějších znaků nejeví stopy nedovolené manipulace a je určena k pouţití bez omezení, vadná munice taková munice, která je známá svou konstrukcí, má však viditelné nebo skryté vady, které vylučují její pouţití, přestárlá munice taková munice, u které jiţ prošla ţivotnost a výsledky přezkoušení jakostního stavu jsou nevyhovující nebo byla-li munice vystavena povětrnostním vlivům delší dobu, mechanicky poškozená munice taková munice, která je známá svou konstrukcí, ale podle vnějších znaků vykazuje stopy po nedovolené manipulaci, selhaná munice taková munice, u které nedošlo k jejímu výstřelu nebo odpálení, nevybuchlá munice taková munice, u které nedošlo k činnosti v cíli nebo která havarovala na dráze letu. U této munice jsou zpravidla odjištěny všechny pojistné části, b) neznámá munice taková munice, u které není znám její původ ani konstrukční řešení a je moţno jí rozdělit na nepouţitou, podezřelou, maskovanou a přestárlou, c) nastražená (maskovaná) munice - taková munice, která je zajištěna proti manipulaci s ní, můţe připomínat různé předměty denní potřeby, náloţe mohou být nastraţeny v balíčcích, knihách, zavazadlech, pod vozidly, v obchodech, bankách aj. 4.4 Druhy výbuchů a) mechanický (fyzikální) exploze výbuch láhví se stlačeným plynem, výbuch parního kotle imploze zhroucení vakuovaných nádob, imploze televizní obrazovky (uvolnění pnutí),

18 praskání kalených dílů vnitřním pnutím, pnutí v bandáţích nalisovaných s přesahem, b) nukleární (jaderný) štěpení-štěpná reakce, slučování-syntéza, c) elektrický vzniká rychlou přeměnou elektrické energie na energii jinou (kulový blesk, elektrická rozněcovadla), d) chemický přeměna chemické energie (výbuch náloţe trhaviny) a je podmíněn velkou rychlostí chemické přeměny, exotermičností chemické reakce (vysoká teplota), samovolným šířením reakce a moţností přeměny tepelné energie v mechanickou (vývoj plynu). Schopnost výbušniny reagovat na ten či onen vnější podnět vznikem výbušné přeměny (hoření nebo detonace) se označuje jako citlivost výbušniny. Podle formy energie podnětu počátečního impulsu se rozeznává: - tepelný podnět (zahřátí plamenem, přímý styk s ohřátým tělesem), - mechanický podnět (náraz, tření, nápich, přirychlení, průstřel), - elektrický podnět (elektrická jiskra), - podnět způsobený detonací jiné výbušiny (citlivost výbušiny k účinku třaskavin, počinu a přenosu, detonace), - podnět světelným zářením. 5. Destrukční prostředky a prostředky destrukce 5.1 Prostředky destrukce Destruktivními prostředky se rozumí všechny materiály, látky, substance a fyzikální jevy, jejichţ účinky na lidský organizmus mají za následek smrt nebo těţkou újmu na zdraví. V současné době udává krok elektronika, princip zůstává nadále stejný spouštěcí systém a výbušná látka. Výbuch je rychlý fyzikální nebo fyzikálně chemický děj, který vede k náhlému uvolnění energie. Je to v podstatě hoření výbušniny, realizované ve velmi krátké době. Výbuch je obvykle doprovázen zvukovým, tepelným a světelným efektem. Takovéto chemické přeměně výbušnin se říká výbušná přeměna. Charakteristickou vlastností výbušné přeměny jakékoliv výbušné látky je její vysoká rychlost. Podle lineární rychlosti výbuchu a hlavně podle mechanismu přenosu tepla od vrstvy

19 k vrstvě výbušniny rozeznáváme dva základní typy výbušné přeměny: explozivní hoření a detonaci. Explozivní hoření závisí na druhu výbušniny, chemickém sloţení, teplotě a tlaku. Detonace závisí na druhu a sloţení výbušniny, velmi málo na tlaku a teplotě výbušniny. Česká republika zaujímá rozvojem a objemem trhacích prací přední místo mezi průmyslově vyspělými státy (patří mezi prvních pět zemí na světě). To představuje v praxi roční spotřebu více neţ dva kilogramy průmyslových trhavin a čtyři rozbušky na jednoho obyvatele. Všechny výbušniny pouţívané pro trhací práce spolu s prostředky a pomůckami, které umoţňují nebo usnadňují bezpečné a efektivní uplatnění výbušnin, se nazývají souhrnně prostředky trhací techniky nebo prostředky destrukce. A dělí se na: - prostředky pro vlastní rozpojování a vyvolávání silných rázových vln (tj. speciální náloţivo a průmyslové trhaviny), - prostředky pro roznět výbušnin (zpravidla trhavin) a pro přenos hoření a detonace rozněcovadla, - prostředky pro nabíjení a ucpávání, zdroje roznětného proudu, kontrolní přístroje, pomůcky roznětu elektrického, zápalnicového či bleskovicového roznětu pomůcky trhací techniky. Charakteristické pro vojenské trhaviny je vysoká chemická a fyzikální stálost. Obvykle se chemická a fyzikální stabilita poţaduje od 5 do 15 let. Základní vojenské trhaviny tritol (TNT), hexogen, oktogen a pentrit mají dobrou chemickou stabilitu, a proto splňují poţadavky na dlouhou chemickou ţivotnost. 5.2 Výroba výbušnin jiným než průmyslovým způsobem Výroba výbušnin po domácku je nejen zakázaná, ale velmi nebezpečná. Jedná se zvláště o výbušniny na bázi dusičnanů, chlorečnanů a peroxidů. Jsou to např.: -DAP směs dusičnanu amonného a nafty, k iniciaci potřebuje další trhavinu jako počinovou náloţ (TNT, RDX, HMX, TE, pikráty, amonaly, amatoly), -směs chlorečnanu draselného (KClO 3 ) a cukru s příměsí práškového hliníku,

20 -HMTD hexamethylentriperoxodiamin, - směs KClO 4, - směs KClO 3 a červeného fosforu, - hnojivo NH 4 NO 3 (chilský ledek) s olejem, naftou, sazemi, pilinami, - ohněstrůjný prach atd. Rozloţení výbušin chemicky: - vodou černý prach, dusičnan amonný, - pyridinem třaskavá rtuť, - fenolem RDX, - acetonem rozpouští většinu výbušin bezdýmný prach, azid olovnatý, tetryl, RDX, C 3, dusičnan amonný, tetrytol, nitroglycerin, dynamit, - lihem, éterem, acetonem TNT, - benzenem tetryl, - lihem, acetonem kyselina pikrová. 6. Zneškodňování a ničení Posledním úkonem, který pyrotechnik provádí s nalezenými výbušnými předměty, je jejich likvidace. Vadné výbušniny můţe ničit jen pyrotechnik. Zničení lze provést výbuchem, spálením, vylouţením, chemickou cestou nebo mechanickou delaborací. Předmětem likvidace jsou: a) trhaviny, třaskaviny, střeliviny, pyrotechnické sloţe nebo podomácku vyrobené výbušniny, b) munice všeho druhu pěchotní střelivo, velkoráţné střelivo, dělostřelecké náboje nebo střely, dělostřelecké miny, letecká munice, rakety všech druhů, letecké pumy, protipěchotní a protitankové miny, pancéřové pěsti apod., c) výbušné systémy vojenské výroby i podomácku vyrobené výbušné systémy, d) ostatní podezřelé nebo výbušné předměty, např. pádem poškozené tlakové láhve apod