EEA Grants Norway Grants

Transkript

1 EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i

2 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová skupina pralesních organismů zásadní role v koloběhu živin v lesním ekosystému: přímé ovlivňování procesů spojených s odumíráním a rozkladem dřeva, zpřístupňování živin dalším skupinám organismů diverzita a složení společenstev lignikolních hub odráží míru přirozenosti lokality zásadní je dostatečná nabídka spontánně odumírajícího a tlejícího dřeva (v různých formách a stádiích rozkladu) a nepřerušený přirozený vývoj porostu (kontinuita) časově náročné studium (x jen 1 sezóna!!) a ne vždy snadná interpretace výsledků (metodické problémy) vybrané tlející kmeny jako reprezentativní modelový studijní objekt

3 Metodické problémy studia hub Metodická úskalí mykologického monitoringu: tradiční (studium plodnic) x moderní (molekulární metody) studujeme plodnice, nikoli celý organismus časová náročnost (více návštěv za sezonu, výkyvy počasí, nepravidelná fruktifikace, mikroskopická determinace) nenajdeme-li plodnici, nemusí to znamenat, že na lokalitě druh není přítomen efekt sběratele, řada determinačně obtížných skupin jednorázový odběr vzorku technická a finanční náročnost zpracování (sekvenace) nespolehlivá determinace taxonů do druhové úrovně v současnosti stále ještě omezená využitelnost v praktické druhové a územní ochraně invazivní metoda

4 Mykologický Metodické monitoring problémy studia hub plodnice nebo molekuly? Ovaskainen et al Jde nám spíše o konkrétní druhy o jejich ekologické nároky a hledání jejich indikačního významu pro praktickou ochranu přírody

5 Mykologický monitoring výběr lokalit Lokality mykologického monitoringu nejrozšířenější typy potenciální lesní vegetace na výškovém gradientu od nížin do hor na území ČR tvrdé luhy (NPR Ranšpurk) doubravy a dubohabřiny (NP Podyjí Lipina, NPR Velká Pleš) bučiny a jedlobučiny (NPR Kohoutov, NPR Mionší, NPR Polom, NPR Salajka, NPR Žákova hora, NPR Žofínský prales) horské smrčiny (NPR Boubínský prales, NPR Praděd Bílá Opava)

6 Mykologický monitoring pracovní tým Quercus spp. Fagus sylvatica Abies alba Picea abies Velká Pleš Kohoutov Polom Bílá Opava Žákova hora Mionší Boubínský prales Žofínský prales NP Podyjí- Lipina Ranšpurk Salajka

7 Metodika výběr monitorovaných kmenů Tlející kmeny: na každé lokalitě 32 kmenů jedné z našich hlavních porostotvorných dřevin (druhu, který je na daném území v optimu ) dub 96 buk 128 jedle 64 smrk 64 Hlavní kritéria výběru monitorovaných kmenů: DBH (nejtlustší kmeny dané dřeviny) stupeň rozkladu (stupnice I V) (+/ rovnoměrné zastoupení) způsob odumření (přirozeně padlé, vývrat x zlom),.

8 Metodika výběr monitorovaných kmenů 1. Předvýběr 100 kmenů z mapových podkladů dendrometrických šetření 2. Samotný výběr 32 kmenů v terénu (doplnění o čerstvě padlé kmeny, úprava stupnice rozkladu, atd )

9 Záznam ekologických faktorů na jednotlivých kmenech lokalita dřevina ID: zaznamenal datum délka kmene (dle mapy) DBH (dle mapy) stupeň rozkladu dle mapy (pahýl a živý zlom může být i v kombinaci s ležícím živý celistvý živý zlom pahýl kmenem v některé z kategorií rozkladu) souš tvrdý nahnilý rozložený rozklad reálný (aproximace pro celý kmen) pahýl výška vývrat/zlom počet a místa zlomů (vzdálenost v metrech od báze) jednotlivých částí kmene (případně schematický nákres) směr pádu kmene (zákres do mapy, případně azimut) kontakt se zemí v procentech (pro každou část kmene zvlášť) stupeň rozkladu (pro každou část kmene zvlášť) zakornění viditelné části kmene (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost mechorostů (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost lišejníků (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost semenáčků na jednotlivých částech kmene (od 1%) foto (autor a čísla snímků) (ideálně na jaře) pokryvnost stromového patra (E1) nad polygonem ohraničujícím zvnějšku ve vzdálenosti ca 1m všechny vnější body zaznamenávaných částí kmene (v létě) pokryvnost dřevin nižších než 5m (E2) (v létě) pokryvnost E1+E2 (v létě) slovní popis či poznámky I II III IV V

10 Metodika studované skupiny hub s makroskopickými plodnicemi či stromaty > 2 mm i opomíjené (ale indikačně významné) taxonomické skupiny Ascomycota: pyrenomycety (vybrané rody), makroskopické diskomycety Basidiomycota: heterobasidomycety, Polyporales s.l., Corticiaceae s.l., lupenaté houby

11 číslo Monitoring přirozených lesů České republiky část kmene početnost zakornění mech položka foto Metodika vlastní monitoring hub lokalita datum pracovník dřevina číslo kmene: ID kmene: návštěva: 2015/ počet částí kmene: pahýl a /n vývrat/zlom rozklad dle mapy: živý celistvý živý zlom pahýl souš tvrdý nahnilý rozložený skutečný stupeň rozkladu (celý strom): I II III IV V druh poloha horizontální poloha vertikální stupeň rozkladu poznámka 1 Camarops tubulina 1 P V B SP HP TeV TlV N B S D O L I - II III - IV V A N A N

12 Metodika časový rámec srovnatelnost výsledků a podchycení co největší diverzity v omezené době trvání projektu 4 návštěvy za sezónu: JARO LÉTO PODZIM POZDNÍ PODZIM doplňkový terénní průzkum lignikolních makromycetů (nestejná probádanost zájmových lokalit) Halme & Kotiaho 2012

13 Metodika časový rámec Halme & Kotiaho 2012

14 Cíle projektu Cíle mykologické části projektu sumarizace dosavadních znalostí o diverzitě lignikolních druhů hub v našich nejvýznamnějších pralesních rezervacích (rešeršní část projektu + využití vlastních terénních šetření) s komentářem k ochranářsky významným taxonům založení sítě studovaných kmenů/stromů, na kterých bude v budoucnu možné sledovat vývoj společenstev v reálném čase (společně s bryology) interpretace výsledků jednosezónního monitoringu vybraných tlejících kmenů (352 kmenů/4 návštěvy) nové poznatky o ekologii vzácných druhů hub (mikrostanovištní nároky, mezidruhové vztahy, apod ) (anti-)managementová doporučení k druhové i územní ochraně posun v hledání fungující množiny indikačních druhů přirozených lesních porostů, využitelných v ochranářské praxi

15 Děkuji za pozornost!