Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Renáta Czislinská Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu Diplomová práce Olomouc 2016

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Význam a použití předběžných opatření v rodinném právu vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje. V Mohelnici dne 30. června 2016 Renáta Czislinská 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce JUDr. Lence Westphálové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, ochotu a vstřícnost, která mi byla v průběhu zpracování této diplomové věnována, a dále bych chtěla poděkovat Mgr. Janě Veselé, předsedkyni Okresního soudu v Šumperku, která mi poskytla potřebnou součinnost při zpracovávání diplomové práce. 3

4 Obsah 1. Úvod Charakteristika předběžných opatření Vliv rekodifikace soukromého práva na předběžná opatření Druhy předběžných opatření Právní regulace předběžných opatření dle ustanovení 76 OSŘ Podstata předběžných opatření Účastníci řízení Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření Předpoklady nařízení předběžného opatření Vady návrhu Poplatková povinnost a jistota Řízení a rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření Průběh řízení Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření Usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření Obsah předběžného opatření Doba trvání a zánik předběžného opatření Doba trvání předběžného opatření Zánik předběžného opatření Opravné prostředky Řádné opravné prostředky Mimořádné opravné prostředky Postoj Ústavního soudu ČR k ústavním stížnostem Náhrada škody a jiné újmy vzniklé předběžným opatřením Použití a význam předběžných opatření v rodinném právu s ohledem na situaci v rodinách v době trvání a po zániku předběžného opatření Problematické aspekty využití institutu předběžných opatření v rodinném právu Uplatnění a význam použití předběžných opatření v rodinném právu na příkladu Okresního soudu v Šumperku Závěr

5 Seznam použitých zdrojů Abstrakt Abstract Přílohy Příloha č Příloha č

6 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika LZPS Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako ústavního pořádku ČR obč. zák. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů OSPOD Orgán sociálně-právní ochrany dětí OZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ZŘS Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 6

7 1. Úvod Diplomová práce se bude zabývat institutem předběžných opatření podle ustanovení 76 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ ), a to z pohledu jeho významu a využití v rodinném právu. Jedná se o institut s poměrně závažnými důsledky nejen ve vztahu k dítěti, ale i ve vztahu k rodině a společnosti. Svou rychlostí a možností velkého zásahu do práv druhé strany bez předchozího upozornění, může přinést jednak mnoho užitků, ale bohužel napáchat i mnoho škod. Tímto způsobem mohou být omezeny základní principy občanskoprávního řízení, mimo jiné například princip ústnosti nebo přímosti. Danou problematiku si autorka vybrala i z důvodu minimálního zpracování v odborné literatuře, což ji utvrzuje v tom, že dané téma ještě není zdaleka vyčerpané. Zároveň se také jedná o téma velmi aktuální, které je v posledních letech mezi právní veřejností četně diskutované. Daná diplomová práce má k tomuto institutu zaujmout vlastní stanovisko a tím poskytnout ucelený názor na daný institut v souvislosti s rodinným právem. Základním procesním předpisem upravujícím předběžná opatření v soukromoprávních vztazích je OSŘ, který obsahuje všechny myšlenky a principy, které jsou s civilním procesem a rodinným právem úzce spjaty. Předběžná opatření se objevují skoro ve všech moderních právních řádech. 1 Ale i přes jejich důležitý význam je právní úprava daného institutu velmi nestabilní. Počet novelizací v posledních letech je alarmující a poukazuje na fakt, že právní úprava není ve všech svých aspektech zcela ideální. Co se týká předběžných opatření, tak v rámci přijetí zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ZŘS ), byla z OSŘ do ZŘS vyčleněna předběžná opatření, která bývají v praxi často označována jako tzv. zvláštní předběžná opatření. Diplomová práce tedy bude mít za cíl analyzovat současnou právní úpravu předběžných opatření v rodinném právu a rozebrat jeho význam v rámci dané problematiky. Dále bude analyzovat vliv předběžných opatření vzhledem k situaci v rodinách, ve kterých došlo k vydání opatření. Vzhledem k bydlišti autorky se jedna kapitola práce bude zabývat i významem a použitím předběžných opatření v rodinném právu na území šumperského okresu. V této práci se autorka v popisné části zaměří na rozbor účinné právní úpravy. Dále pomocí metody komparace bude porovnávat situace v rodinách před a po vydání předběžných 1 UZSÁK, M. Právní úprava předběžných opatření v civilním procesu a některé úvahy se zřetelem k zákonu č. 59/2005 Sb. Právní rozhledy, 2005, roč. 13, č. 9, s

8 opatření a pomocí této metody se zaměří i na používání předběžných opatření nejen z hlediska teorie, ale především praxe českých soudů. V další části plánuje metodou komparace rozebrat problematické aspekty využití daného institutu. V závěru práce by se autorka chtěla globálně věnovat významu a použití předběžných opatření v rodinném právu s reprezentačním vzorkem na území šumperského okresu. Co se toho týče, půjde o zaměření se na otázku, zdali je nařizování předběžných opatření v rodinně-právních věcech chápáno jako efektivní a rychlé zajištění poměrů nebo se jedná spíše o předjímání rozhodnutí a jejich nařizováním bývá spíše šetřeno. Dále jestli Okresní soud v Šumperku souhlasí s restriktivním přístupem, tedy že předběžná opatření nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé, nebo se spíše ztotožňuje s názory, že dočasné uložení stejných povinností, o kterých má být rozhodnuto až v rozsudku, nijak nesnižuje kvalitu soudní ochrany. Autorku bude zajímat i názor na případnou změnu právní úpravy, která by umožňovala provést slyšení účastníků dle uvážení soudu (s ohledem na konkrétní věc) a tím předejít nesprávným rozhodnutím z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu. V neposlední řadě bude autorka hledat odpověď na otázku, zdali soudu vyhovuje právní úprava spočívající ve větší volnosti uvážení soudu o vhodnosti využití předběžných opatření v rodinném právu či nikoliv Po zpracování všech daných částí by chtěla autorka odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jaké je uplatnění předběžných opatření dle ustanovení 76 OSŘ v rodinněprávních vztazích a jaký význam dává daným předběžným opatřením platná právní úprava z hlediska rodinného práva? 8

9 2. Charakteristika předběžných opatření Právní úprava předběžných opatření v rámci občanského soudního řízení, která se prolíná i do práva rodinného, rozděluje předběžná opatření na tzv. obecná, jejichž právní rámec nalezneme v OSŘ, a to v části druhé (ustanovení 74 a násl.) a v části třetí (ustanovení 120), a také tzv. zvláštní předběžná opatření, která jsou upravena v ZŘS. V ZŘS jsou upravena předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí (ustanovení 400 a násl.) a předběžná opatření upravující poměry nezletilých dětí (ustanovení 452 a násl.). Předběžné opatření slouží k tomu, aby byly předběžně, a tudíž prozatímně upraveny poměry účastníků. 2 Z této definice vyplývá, že podstatou předběžných opatření je zatímní úprava poměrů jednotlivých účastníků. Faktem zůstává, že v určitých situacích nelze vyčkávat do pravomocného rozhodnutí ve věci samé, protože v konkrétních případech by se mohl stát, že rozhodnutí v meritu věci už nebude mít pro účastníky žádný význam. Předběžná opatření se snaží poskytnout právní ochranu v případech, kdy řízení ve věci samé ještě nebylo zahájeno, nebo pokud v průběhu nařízeného řízení vyšly najevo takové skutečnosti, které jeho nařízení odůvodňují. Institut předběžných opatření je podřazen pod zajišťovací řízení, ve kterých se buď předběžně zajištují práva, anebo se umožňuje jejich výkon v případě jejich ohrožení. Předběžnými opatřeními je umožněno upravit prozatímně poměr jednotlivých účastníků či zajistit budoucí výkon určitého rozhodnutí, pokud dochází k obavě z jeho ohrožení. Předběžná opatření můžeme považovat za velmi účinný prostředek ochrany práv předtím, než je doopravdy prokázáno, že došlo k porušení či ohrožení daných práv. Soud může dále nařizovat předběžná opatření i v rámci nalézacího řízení, popřípadě i v řízení o opravných prostředcích. 3 Řízení o nařízení předběžných opatřeních jsou zcela specifická tím, že je při nich možné rozhodovat bez slyšení účastníků, zajistit náhradu možné újmy, často je vyžadována rychlost řízení a překvapivost rozhodnutí pro druhého účastníka řízení. Hlavní podstatou řízení o předběžných opatření je ochrana určitých práv navrhovatele. U tohoto typu řízení je ale nutné zajistit i určitou proporcionalitu tak, aby zde byla druhému účastníkovi poskytnuta soudní ochrana jemu náležejících práv. 2 WINTEROVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. 6. vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2011, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s

10 Soud, který o nařízení daných opatření rozhoduje, musí mít na paměti jednak hrozící újmu navrhovatele, ale i újmu hrozící účastníkovi, proti kterému je daný návrh směřován. Předběžnými opatřeními není předurčen konečný výsledek řízení - předběžná opatření pouze zajišťují, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam. Z rozhodnutí soudu prvého stupně a odvolacího soudu musí být patrné, že se zabývaly a vypořádaly se všemi důvody pro vydání předběžného opatření, které navrhovatel v návrhu uvedl. Jinak je jejich rozhodnutí nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné a nenaplňuje tedy právo účastníků na spravedlivý proces. 4 Z tohoto logicky vyplývá, že soud nemůže pomocí předběžných opatření meritorně rozhodnout o takových věcech, které by mohly být ve své podstatě nenávratné. Již výše bylo řečeno, že institut předběžných opatření charakterizuje zejména rychlost a dočasnost. Podle doc. JUDr. Hlavsy, CSc., tedy nemůže být řečeno, že by předběžná opatření byla konečným prostředkem, a že by jimi byl judikován obsah meritorního rozhodnutí v nalézacím řízení. Pokud by ohroženým nebo porušeným právům zainteresovaných osob byla poskytnuta definitivní ochrana, ztratil by tento institut v českém soudnictví svoji podstatu. 5 To tedy znamená, že by předběžná opatření měla prioritně zajišťovat dočasnou ochranu práv účastníků před zahájením hlavního líčení a v jeho průběhu. S institutem předběžných opatřeních se nesetkáváme pouze v české právní úpravě 6, pro srovnání, například v německé právní úpravě zastupuje institut předběžných opatření tzv. preventivní obstávka ( Arrest ) nebo tzv. prozatímní příkaz ( Einstweilige Verfügung ). 7 Předpokladem pro podání návrhu pro zmíněné instituty je přípustnost podání meritorní žaloby, včetně podmínky, že dané instituty nelze využít, pokud již rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci. 8 4 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s HLAVSA, Petr. Občanský soudní řád, soudní řád správní a předpisy související: s úvodem k aplikaci komunitárního práva a k předběžné otázce. Praha: Linde, 2008, s JÄGER, J. Řízení ve věci poskytnutí předběžné právní ochrany v německém a českém právu. Právní rozhledy, 1998, roč. 6, č. 5, s SVOBODA, K. Jak dál s předběžnými opatřeními. Rekodifikace a praxe, 2013, roč. 1, č. 7, s REICHOLD, K. In THOMAS, H., PUTZO, H. a kol. (ed). ZPO. Kommentar. 28. Auflage. München: C. H. Beck, 2007, s

11 3. Vliv rekodifikace soukromého práva na předběžná opatření Předběžná opatření byla do 1. ledna 2014 upravena výlučně v OSŘ. Novelizace právní úpravy občanského soudního řízení byla uskutečněna zákonem č. 241/2013 Sb., účinným od 19. srpna 2013, a zákonem č. 293/2013 Sb., účinným od 1. ledna K novelizaci občanského soudního řízení přispěla i účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ). Od ledna roku 2014 se tedy problematika předběžných opatření řídí nejen OSŘ, ale i ZŘS. Právní úprava předběžných opatření je od ledna roku 2014 dichotomická, neboť došlo k vyčlenění předběžných opatření ve věcech péče o nezletilé a ve věcech ochrany proti domácímu násilí do zvláštního zákona, konkrétně ZŘS. Rekodifikace měla vést k tomu, aby byla odstraněna dosavadní problematika úpravy tzv. zvláštních předběžných opatření, které podléhají rozsáhlým výjimkám, přičemž ZŘS má odrážet specifický postup, který daný druh předběžných opatření vyžaduje. Z ustanovení 1 odst. 2 ZŘS je patrno, že zvláštní úprava má přednost před úpravu obecnou. OSŘ je tedy zákonem lex generalis, ke kterému je ZŘS ve vztahu lex specialis. Z dikce výše zmíněného ustanovení je patrný vztah ZŘS k OSŘ jako vztah subsidiární. Z toho vyplývá, že se OSŘ užije jako obecný zákon v případech, které ZŘS výslovně neupravuje. Na druhou stranu z ustanovení 1 odst. 3 ZŘS plyne vztah subsidiarity obou zákonů, neboť nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu. 9 Z toho tedy vyplývá, že například zásady občanského soudní řízení upravené v části I. hlavě I. OSŘ, ustanovení o vyloučení soudců, jiných osob upravené v části I. v hlavě II. OSŘ, ustanovení o způsobilosti účastníků a jejich zastupování obsažené v části I. v hlavě III. OSŘ nebo ustanovení upravující úkony soudu, účastníků v části I. v hlavě IV. OSŘ se aplikují i v případech řízení dle ZŘS. To samé platí také naopak, kdy je například při použití ZŘS podpůrně aplikována druhá část OSŘ, avšak s výjimkou hlavy I., která upravuje předběžná opatření. ZŘS se naopak jako zvláštní zákon projevuje zejména v III. části OSŘ, která je v otázkách průběhu řízení aplikována minimálně, a to z důvodu samostatné právní úpravy odchylné od OSŘ Ustanovení 1 odst. 3 ZŘS 10 WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A., a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s

12 4. Druhy předběžných opatření Předběžná opatření nejsou institutem ryze občanského soudního řízení, ale jsou upravena i ve správním řádu, soudním řádu správním a trestním řádu. Co se týče úpravy předběžných opatření v občanském soudním řízení, tak rozeznáváme předběžná opatření obecná, která jsou upravena v OSŘ, a dále předběžná opatření zvláštní upravená od 1. ledna 2014 v ZŘS. Obecná předběžná opatření jsou upravena v ustanovení 74 a násl. OSŘ, kde je stanoveno, že před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. 11 Tato opatření mohou být vydána v souvislosti s jakýmkoli, i do budoucna předpokládaným, řízením. 12 Zvláštní předběžná opatření jsou upravena v ZŘS. Jedná se o předběžná opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ustanovení 400 a násl. ZŘS a předběžná opatření upravující poměry nezletilých dětí dle ustanovení 452 a násl. ZŘS. Někteří autoři do této kategorie řadí i řízení o plnění povinnosti z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle ustanovení 342 a násl. ZŘS. 13 Značným nedostatkem je dle autorčina názoru systematika právní úpravy, kdy pro ucelené pochopení problematiky předběžných opatření je třeba současně nahlížet nejen do OSŘ, ale také obecné i zvláštní části ZŘS. To, z důvodu rychlé úpravy poměrů a citlivosti daného institutu, může být chápáno jako jistá nevýhoda pro laickou veřejnost. Je důležité tento institut nezaměňovat s prejudiciálními, neboli předběžnými otázkami. Jde o takové otázky, které nejsou předmětem řízení, ale jejich vyřešení je důležité pro rozhodnutí v daném řízení. Soud má za úkol takovou otázku posoudit, neboť je na ni vázáno příslušné rozhodnutí. Učebnicovým příkladem takové otázky je např. v řízení o rozvodu manželství otázka, zdali vzniklo mezi účastníky manželství nebo zdali dané manželství stále trvá Ustanovení 74 odst. 1 OSŘ 12 WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2011, 6. aktualizované vydání, s WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s

13 5. Právní regulace předběžných opatření dle ustanovení 76 OSŘ 5.1 Podstata předběžných opatření Hlavní podstatou nařizování předběžných opatření je ochrana práv a oprávněných zájmů navrhovatele, a to z důvodu jejich porušení nebo ohrožení jejich výkonu. Jedná se tedy o procesní institut občanského práva sloužící k prozatímní ochraně práv účastníků řízení. Daný institut dopadá na situace, kdy je nezbytné poskytnout dočasnou procesní ochranu, a tím zabránit možné budoucí újmě, pokud by byly využity klasické procesní instituty. Ochrana poskytovaná prostřednictvím předběžných opatření je ale do jisté míry omezena. Na jednu stranu se chrání ten, kdo o pomoc prostřednictvím předběžného opatření žádá, na druhou stranu musí být brán v potaz i ohled na ústavní práva toho, proti komu směřuje dané předběžné opatření. Musí zde docházet k vzájemné proporcionalitě, protože ochrana toho, vůči komu předběžné opatření směřuje, nemůže dosáhnout takové míry, aby znemožňovala ochranu oprávněných zájmů druhé strany. 15 Princip předběžných opatření spočívá v tom, že ochrana, kterou tento institut zaručuje, je poskytována pouze do doby, než je vydáno meritorní rozhodnutí. Ochrana je realizována prostřednictvím uložení povinnosti druhému účastníkovi řízení, popř. někomu jinému za předpokladu, že to lze po něm spravedlivě požadovat. 16 Je tedy nutné mít na paměti to, že vydání předběžného opatření určitého obsahu není totožné s obsahem rozhodnutí ve věci samé. Podstatu předběžného opatření vymezil ve svém nálezu i Ústavní soud: Předběžné opatření vytváří předpoklad pro účinnou ochranu subjektivních práv účastníka před soudem. Účinnost této ochrany je dána tím, že tímto opatřením se lze urychleně domoci stanovení povinnosti vůči žalovanému, v čehož důsledku lze zamezit ohrožení pozdějšího výkonu rozhodnutí, respektive tím lze zamezit případným negativním důsledkům do právní sféry navrhovatele, ke kterým by mohlo dojít v důsledku nemožnosti výkonu jeho práv až do rozhodnutí soudu ve věci samé. Požadavek rychlosti, jakož i překvapivosti z hlediska předvídatelnosti uložení předběžného opatření dotčenému účastníku umožňuje efektivnost 15 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

14 uvedeného procesního prostředku. Vyloučení těchto požadavků by znemožnilo účinnost tohoto prostředku při soudní ochraně subjektivních práv Účastníci řízení Obecně se účastníky řízení rozumí ty procesní subjekty, o jejichž právech či povinnostech má soud v postavení nezúčastněného třetího subjektu rozhodnout. 18 V ustanovení 19 a 20 OSŘ jsou stanoveny tzv. předpoklady účastenství tj. způsobilost být účastníkem řízení (procesněprávní subjektivita) a způsobilost samostatně jednat před soudem (procesní způsobilost). 19 Procesněprávní subjektivita je schopnost nabývat procesní práva a povinnosti, se kterou může disponovat ten, komu ji zákon přiznává. Účastníci bez procesní způsobilosti, mají povinnost být zastoupeni v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření. 20 Týká se to jednak zastoupení nezletilého účastníka zákonným zástupcem (tedy jeho rodičem nebo poručníkem), tak i zastoupení nesvéprávného zletilého opatrovníkem. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. 21 Jedná se tedy o sporné řízení. V řízení o nařízení předběžných opatření se postupuje analogicky jako v tzv. klasickém řízení. V klasickém řízení dle části třetí OSŘ označí žalobce v návrhu žalovaného, a tím je tedy určen okruh účastníků. Pokud se jedná o věci rozhodnuté jiným orgánem, které jsou později projednávány dle části páté OSŘ, jsou zde účastníky řízení, a tedy i řízení o nařízení předběžného opatření, žalobce a další osoby, které byly účastníky v řízení před správním orgánem SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s HROMADA, M. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

15 5.3 Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření Kompetencí soudu je okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a současně povinny projednat a rozhodnout, 23 a dané projednávání a rozhodování je procesně upraveno odlišně pro jednotlivé druhy soudnictví. 24 Podle OSŘ jsou v občanském soudním řízení rozhodovány ty spory, které jsou soukromoprávního charakteru. Dle výše zmíněného má soud pravomoc k nařízení předběžných opatření za situace, kdy je dána pravomoc soudu k rozhodnutí ve věci samé. Pravomoc je jednou z podmínek řízení a soud kdykoli během řízení zkoumá, jestli je splněna. Je důležité zdůraznit, že soud nemůže uložit povinnost, která nepatří do jeho pravomoci. V případě nedostatku pravomoci soud řízení zastaví. Co se týče příslušnosti, můžeme si ji představit jako určité vymezení rozsahu působnosti mezi jednotlivými soudy. 25 Příslušnost rozlišujeme věcnou, místní a funkční. Ustanovení 74 odst. 3 OSŘ stanovuje, že příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak. 26 Z výše uvedeného rozumíme, že k nařízení předběžných opatření je věcně příslušný soud, který je pro řízení ve věci samé příslušný dle ustanovení 9 OSŘ. K nařízení předběžných opatření je místně příslušný ten soud, u kterého je daná příslušnost k rozhodování o meritu věci dle ustanovení 84 až 89a OSŘ. Je tedy možné říct, že příslušnost soudu k nařízení předběžných opatření se řídí podle příslušnosti soudu k rozhodování ve věci samé. V případě věcné či místní nepříslušnosti soudu k nařízení předběžného opatření soud postupuje shodně, jako by šlo o řízení ve věci samé. Co se týče věcně nepříslušného soudu, tak ten není oprávněn projednávat či nařídit návrh na nařízení předběžného opatření. V případě, že je věcná nepříslušnost soudu zjištěna až v odvolacím řízení, odvolací soud, který je povinen zkoumat věcnou příslušnost kdykoli za řízení, vydané usnesení zruší a věc je vrácena soudu k dalšímu řízení dle ustanovení 104a a 211 OSŘ. Místně nepříslušný soud může nařídit předběžné opatření, ale s potencionální možností uplatnění námitky místní 23 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2014, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽÁKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s Ustanovení 74 odst. 3 OSŘ 15

16 nepříslušnosti jiným účastníkem řízení při jeho prvním úkonu. Při zjištění věcné či místní nepříslušnosti soud vydá usnesení. Dle ustanovení 74 OSŘ rozhoduje vždy o návrhu na nařízení předběžného opatření samosoudce. Výjimkou jsou dvě situace. První, kdy je k rozhodování ve věci samé příslušný senát, protože pak při návrhu na nařízení předběžného opatření je příslušný předseda takového senátu. A druhá, pokud jde o návrh na předběžné opatření, které bylo podáno po zahájení řízení, a k jeho rozhodování je příslušný senát, který pak o něm rozhoduje. V tomto případě předseda senátu dle ustanovení 102 odst. 3 OSŘ rozhoduje jen za předpokladu, že je zde nebezpečí z prodlení Předpoklady nařízení předběžného opatření Návrh na nařízení předběžného opatření obsahuje kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení 42 OSŘ i další náležitosti stanovené ustanovením 75 OSŘ. Mezi obecné náležitosti patří následující údaje - kterému soudu je návrh určen, identifikaci navrhovatele, předmět předběžného opatření a sledovaný cíl; musí být podepsáno a datováno. Co se týče zvláštních náležitostí, tak jde především o vylíčení skutečností rozhodných pro to, aby došlo k zatímní úpravě poměrů účastníků nebo existence obavy, že by byl ohrožen výkon soudního rozhodnutí. Dále je důležité vylíčení skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, z nichž musí být patrné, čeho se navrhovatel prostřednictvím předběžného opatření domáhá. Navrhovatel musí dle ustanovení 75 odst. 5 OSŘ připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává. 28 Pokud navrhovatel dané listiny nepřipojí, vzniká, s ohledem na krátkou lhůtu sedmi dnů, ve které má soud o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodnout, otázka, zda zde vzniká prostor pro výzvu soudu k jejich předložení. 29 S těmito nedostatky je spojena povinnost soudu, resp. předsedy senátu, návrh odmítnout, pokud nelze pro tyto nedostatky pokračovat v řízení. 30 S ohledem na princip rychlosti, kdy o daném předběžném opatření je potřeba rozhodnout bez zbytečných průtahů, a také výjimečnost daného institutu, je autorka 27 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s Usnesení 75 odst. 5 OSŘ 29 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s KOUKAL, P. Nová právní úprava předběžného opatření. Ad Notam, 2005, roč. 11, č. 2, s

17 toho názoru, že by dané ustanovení ve spojení s ustanovením 75a OSŘ ( návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý ) 31 vykládáno restriktivně, a tedy soud by měl takový návrh na nařízení předběžného opatření odmítnout. Z návrhu na nařízení předběžného opatření musí být již ze samotného petitu patrno, zda navrhovatel následně podá žalobu určovací nebo žalobu na plnění. Navrhovatel v případě budoucího podání určovací žaloby musí již v návrhu na nařízení předběžného opatření vymezit právní vztah nebo právo, které má být určeno, spolu s okolnostmi, kterými navrhovatel odůvodňuje svůj naléhavý právní zájem. U žaloby na plnění to platí obdobně. Podání návrhu na nařízení předběžného opatření patří mezi sporná řízení, která jsou ovládána zásadou dispoziční, z čehož rozumíme, že předmět řízení a jeho vymezení je na straně žalobce. Účastník musí být aktivně legitimovaný k podání návrhu ve věci samé, aby mohl podat návrh na nařízení předběžného opatření. Dle usnesení Vrchního soudu v Praze týkající se návrhu na vydání předběžného opatření tvořícího samostatné podání, které je učiněno až po zahájení řízení, nemusí návrh na předběžné opatření sám o sobě obsahovat stejné vymezení účastníků ve věci samé za předpokladu, že má s návrhem ve věci samé takovou míru souvislosti, z které vyplývá, že okruh účastníků je nepochybný. 32 Dle JUDr. Karla Svobody, Ph.D., judikát vychází ze zásady, že soud má jakékoliv podání posuzovat v kontextu ostatních podání téhož účastníka, které soudu již došly. Tento fakt od není zcela samozřejmý v 241a odst. 4 o. s. ř. se praví, že v dovolání nelze poukazovat na podání, které dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení. Nicméně toto nové pravidlo se uplatní jen pro účely dovolání, neboť jeho smyslem je, aby se text dovolání netříštil a aby nezákonnost, na kterou dovolatel poukazuje, byla formulována co nejjasněji a nejstručněji Vady návrhu V případě, kdy návrh na nařízení předběžného opatření neobsahuje všechny stanovené náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý, tak je považován za vadný, pokud tyto vady 31 Ustanovení 75a OSŘ 32 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s

18 brání dalšímu pokračování v řízení. Co se týče již výše zmiňované lhůty pro rozhodnutí, soud se nemůže pokusit o odstranění případných vad návrhu dle ustanovení 43 OSŘ. Pokud je tedy návrh vadný a jeho nedostatky brání v pokračování řízení, soud jej bez dalšího odmítne. Je důležité uvést, že v případě, kdy soud nečiní úkony směřující k odstranění vad návrhu na předběžné opatření, nic nebrání navrhovateli, aby sám nemohl případné vady návrhu odstranit, avšak pouze pokud tak učiní před rozhodnutím soudu prvního stupně. Soud k tomu musí přihlédnout. 34 Pokud se soudu nepodaří odstranit vady návrhu, nemůže být návrhu vyhověno. Je důležité zmínit, že v současnosti je rozhodovací praxe soudů mírnější, protože povinnost, které se navrhovatel domáhá petitem předběžného opatření, je třeba vykládat v kontextu dalšího obsahu návrhu na vydání předběžného opatření a jeho zjevného účelu. 35 Dle názoru autorky je tedy nutné, aby soudy odmítaly jen takové návrhy, které pro neurčitost nelze odstranit ani s přihlédnutím k ostatním částem návrhu. O odmítnutí návrhu rozhodne usnesením věcně příslušný soud. Odvolání je proti usnesení soudu prvního stupně přípustné. Vady návrhu na předběžné opatření lze odstranit až do rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání podané navrhovatelem proti výše zmíněnému usnesení soudu prvního stupně. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je nepřípustné. 5.6 Poplatková povinnost a jistota Poplatkové povinnosti ve výši Kč (dle položky č. 5 Sazebníku poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) podléhá i návrh na nařízení předběžného opatření. Navrhovatel může ale být od placení soudního poplatku osvobozen v případě, kdy byl podán návrh na nařízení předběžného opatření v již probíhajícím řízení dle ustanovení 102 OSŘ. Dle dikce ustanovení 352 odst. 2 OSŘ podléhá složení jistoty každý návrh na nařízení předběžného opatření. Soud vydává o složení jistoty potvrzení. Pokud nebyla jistota složena ve stanovené lhůtě, předseda senátu odmítne daný návrh usnesením, protože k opožděnému složení jistoty se nepřihlíží, a to ani za situace, pokud byla jistota složena před 34 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s

19 vydáním rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. 36 Pro všechny věci vyjma obchodních se skládá jistota ve výši Kč. Jejím smyslem je především zajištění finančních prostředků v případě náhrady škody či jiné újmy vzniknuvší v důsledku předběžného opatření, a to nejen zúčastněným, ale i třetí osobě. Dle autorčina názoru může být složení jistoty někdy chápáno jako demotivující. Složením jistoty by mělo být zabráněno podávání návrhu na nařízení předběžného opatření v situacích, ve kterých naléhavý zájem na zatímní úpravě poměrů účastníků není prokázán nebo v případě obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Snaha zákonodárce v souvislosti se zavedením jistoty spočívala v zdůraznění výjimečnosti institutu předběžného opatření, a zároveň i v jistém pokusu o zabránění jeho zneužívání. V souvislosti s povinností složit jistotu máme i tzv. věcné osvobození, kdy jsou ve smyslu ustanovení 75b odst. 3 písm. a) až c) OSŘ vyňata předběžná opatření ve věcech výživného, ve věcech pracovních a ve věci náhrady újmy na zdraví. Dle ustanovení 75b odst. 3 písm. e) OSŘ je vyňat z povinnosti složení jistoty případ, kdy je zde nebezpečí z prodlení, a mohla by v jeho důsledku vzniknout újma navrhovateli, a navrhovatel osvědčí spolu s návrhem předběžného opatření, že jistotu nemohl bez své viny složit. V tomto případě hovoříme o tzv. osobním osvobození, ke kterému dochází rozhodnutím soudu o žádosti týkající se zproštění povinnosti složit jistotu. Dle nálezu Ústavního soudu 37 je zřejmé, že odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu, že navrhovatel nedoložil splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, není překážkou pro jeho opětovné podání. V ostatních případech, pokud by tedy nedošlo ke změně důvodů pro nařízení předběžného opatření, by to mělo za následek překážku věci pravomocně rozhodnuté. Další možností, kdy není navrhovatel povinen složit jistotu, je v případě dle ustanovení 75b odst. 3 písm. d) OSŘ spočívající v tom, že navrhovatel vyhovuje předpokladům pro osvobození od soudních poplatků dle ustanovení 138 OSŘ. V případě tohoto postupu musí navrhovatel soudu doložit, že splňuje všechny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Navrhovatel předběžného opatření musí dokládat, že jsou u něho dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků, i tehdy, když v jiných souběžně vedených řízeních před týmž soudem byl opakovaně od placení soudních poplatků 36 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s Usnesení ÚS ze dne , sp. zn. I. ÚS 2300/07 19

20 osvobozen. 38 Navrhovatel předběžného opatření, u kterého jsou splněny předpoklady pouze pro částečné osvobození od placení soudního poplatku, má povinnost zaplatit v den podání návrhu část jistoty odpovídající jeho právu na částečné osvobození. 39 Pokud dle názoru předsedy senátu není zákonem stanovená výše jistoty zjevně dostatečná pro náhradu škody nebo jiné vzniklé újmy, může být navrhovatel dle ustanovení 75 odst. 1 OSŘ bezodkladně vyzván s ohledem na okolnosti případu k doplacení jistoty ve výši určené soudem, a to ve lhůtě tří dnů. Předseda senátu může dle ustanovení 76h OSŘ vyzvat na návrh osoby, které vyplývá z předběžného opatření povinnost, ke složení doplatku jistoty ve lhůtě tří dnů jen do doby, po kterou trvají účinky předběžného opatření. Soud prvního stupně je povinen vrátit jistotu v případech, kdy pravomocným unesením návrhu na nařízení předběžného opatření nevyhověl, a tedy ani předběžné opatření nenařídil. Jedná se o ty situace, kdy dojde k zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, či v případech, že bylo řízení o daném návrhu zastaveno. V těchto případech má soud povinnost vrátit jistotu tomu, kdo ji složil. Navrácení složené jistoty navrhovateli je logické, protože jistota slouží k zajištění budoucí čili hrozící újmy. Jedná se tedy o eliminaci následků újmy, která by mohla vzniknout v důsledku nařízení předběžného opatření, nikoli té existující. V případech, kdy soud prvního stupně rozhodne již v usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření o vrácení jistoty z důvodu, že návrh zamítá, odmítá nebo řízení zastavuje, je nutné ve výroku o vrácení jistoty uvést, že se tak stane až po nabytí výroku usnesení právní mocí, kterým bylo rozhodnuto o samotném návrhu. 40 Pokud ale soud prvního stupně předběžné opatření nařídí a odvolací soud následně dané usnesení změní tak, že návrh na nařízení zamítne, odmítne nebo dané řízení zastaví, je dané rozhodnutí odvolacího soudu nerozhodné z hlediska vrácení jistoty z důvodu vykonatelnosti usnesení o předběžném opatření. 41 Soud je povinen jistotu vrátit i v případech, kdy předběžné opatření zaniklo ze zákona dle ustanovení 77 odst. 1 písm. c) OSŘ, či bylo zrušeno z důvodu uspokojení práva 38 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

21 navrhovatele; k navrácení jistoty dochází i dle ustanovení 77a odst. 1 OSŘ. Dále se jistota vrací i tehdy, pokud soud nařídil předběžné opatření, ale došlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby na náhradu škody či jiné újmy, popřípadě bylo o dané žalobě pravomocně rozhodnuto, a z tohoto rozhodnutí neplyne užití jistiny pro stanovený účel dle ustanovení 77a odst. 2 OSŘ. 5.7 Řízení a rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření Průběh řízení Dle ustanovení 75 OSŘ se řízení o nařízení předběžného opatření zahajuje návrhem, který musí mít všechny náležitosti, a o němž rozhoduje předseda senátu. Soud je vázán návrhem na nařízení předběžného opatření. Změna návrhu na nařízení předběžného opatření je možná pouze do doby, než je příslušným soudem rozhodnuto o takovém návrhu. V ustanovení 74 odst. 1 OSŘ jsou taxativně vymezeny důvody pro nařízení předběžného opatření, jedná se tedy o zatímní úpravu poměrů účastníků, či existenci obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Z dikce ustanovení 75c OSŘ vyplývá, že navrhovatel musí v rámci důkazních prostředků přiložených k návrhu některý z těchto důvodů pro nařízení předběžného opatření prokázat. Ostatní skutečnosti důležité pro nařízení určité povinnosti, mezi které patří například hmotněprávní nárok, postačí pouze osvědčit. Pokud má jako důvod pro nařízení předběžného opatření sloužit zatímní úprava poměrů účastníků, je nutné prokázat její nezbytnost. To neplatí u předběžného opatření z důvodu obavy z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí. Zde je nutné, aby navrhovatel prokázal nejen existující pohledávku, ale i další skutečnosti, z kterých musí být zjevné, že by mohly způsobit ohrožení nebo nemožnost výkonu rozhodnutí. I přesto, že nařízení předběžného opatření je pouze dočasné řešení, slouží jako naléhavé zajištění určité právní jistoty pro navrhovatele. Předseda senátu je tedy vázán lhůtami pro rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Lhůta vyplývá z ustanovení 75c odst. 2 OSŘ, který říká, že předseda senátu je o návrhu povinen rozhodnout bezodkladně; pouze v případech, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení, je tato lhůta prodloužena až do uplynutí sedmi dnů ode dne podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Pokud má být předběžné opatření nařízeno po zahájení řízení, tak se postupuje dle ustanovení 102 odst. 3 OSŘ 21

22 obdobně. Činnost soudu musí být i z tohoto důvodu dobře organizována, aby se dalo bezodkladně o daném návrhu rozhodnout Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření Z dikce ustanovení 75c odst. 4 OSŘ plyne, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 42 Pojem rozhodující stav v době vyhlášení nebo vydání usnesení poukazuje na jednu z často kritizovaných skutečností, a to, že se při rozhodování o návrhu na předběžné opatření vychází pouze z tvrzených faktů, listinných a jiných důkazů, které měl v době rozhodování o nařízení předběžného opatření k dispozici soud prvního stupně. Soud totiž rozhoduje dle dikce ustanovení 75c odst. 3 OSŘ bez nařízeného jednání a tedy i bez provedení dalšího dokazování, kdy vychází jen ze skutečností tvrzených v návrhu a navrhovatelem doložených listin. Předseda senátu tedy rozhoduje o návrhu na nařízení předběžného opatření bez slyšení účastníků, ostatní účastníci řízení tedy nemusí být před nařízením předběžného opatření vyslechnuti. 43 Dle názoru autorky je tedy nařízení předběžného opatření bráno jako procesní odpovědnost navrhovatele. Dané pravidlo se uplatňuje i v odvolacím řízení proti usnesení o nařízení předběžného opatření, kde soud nemůže přihlížet k nově uvedeným skutečnostem a důkazům, které nebyly učiněny do vydání usnesení soudem prvního stupně. 44 Dle judikatury soudní praxe v rámci principu rovnosti zbraní umožňuje, aby odvolací soud výjimečně i na základě skutečností uvedených v odvolání hodnotil stav, z kterého vycházel soud prvního stupně, a případně dospěl k jiným závěrům. 45 Předseda senátu postupuje při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření dle ustanovení 75c OSŘ, které stanovuje, že pokud předseda senátu nepostupoval dle ustanovení 75a nebo podle ustanovení 75b odst. 2 OSŘ, nařídí usnesením předběžné opatření. 46 Ustanovení 75a OSŘ upravuje odmítnutí návrhu, pokud nejsou splněny zákonem 42 Ustanovení 75c odst. 4 OSŘ 43 ŘÍHA, M. Povinnost soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 11, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

23 stanovené náležitosti nebo není splněn požadavek srozumitelnosti a určitosti. Poté předseda senátu zjišťuje, zdali navrhovatel splnil povinnost složit jistotu dle ustanovení 75b odst. 1 OSŘ. Jestliže se tak nestalo, návrh na nařízení předběžného opatření bude odmítnut dle ustanovení 75b odst. 2 OSŘ. Postup soudu není až na výše uvedené ustanovení podrobněji upraven. Judikatura vychází ze samotného uspořádání OSŘ, tedy obecného užití ustanovení části první OSŘ na předběžná opatření, dále části třetí OSŘ, v případech kdy není stanoveno jinak. Je ale důležité zdůraznit, že použití výše zmíněných částí OSŘ je možné pouze tehdy, pokud směřují k dosažení účelu, který je předběžným opatřením sledován. 47 Pokud nejsou dány podmínky řízení (procesněprávní subjektivita, procesní způsobilost, absence překážky litispendence a překážky res iudicata) a daný nedostatek nelze odstranit, tak se uplatní i ustanovení 103 a 104 OSŘ, a soud řízení o návrhu na předběžné opatření zastaví. Dojde-li k zpětvzetí návrhu na nařízení předběžného opatření, řízení je poté v odpovídajícím rozsahu zastaveno. Je důležité, aby navrhovatel prokázal nutnost zatímní úpravy poměrů nebo obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí. Pokud tak neučiní, soud podaný návrh zamítne i přesto, že splňuje veškeré náležitosti a byla splněna povinnost složit jistotu (případně byl navrhovatel osvobozen od jejího placení). Totéž platí i tehdy, jestliže navrhovatel neosvědčí nárok v procesním smyslu, který je nebo má být předmětem řízení, a případně i další rozhodující skutečnosti. 48 Judikatura vyjádřila požadavek výše uvedená usnesení řádně odůvodnit slovy: jestliže obecný soud dospěje k závěru, že předběžné opatření nemá z hlediska ochrany práv navrhovatele žádný význam, je povinen zdůvodnit, na základě jaké úvahy k tomu dospěl, a vypořádat se s argumentací navrhovatele, ze které má plynout závěr opačný, protože jinak se jím vydané rozhodnutí dostane do rozporu nejen s účelem soudního řízení, ale i s principem spravedlivého procesu. 49 Dle ustanovení 76g OSŘ jsou daná usnesení i jejich stejnopis doručována pouze navrhovateli ve lhůtě tří dnů ode dne jejich vyhlášení nebo vydání. Usnesení, kterým byl zamítnutý daný návrh na nařízení předběžného opatření, se nedoručuje 47 SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s ŘÍHA, M. Povinnost soudu odůvodnit rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 11, s SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s

24 druhé straně z důvodu možného zmaření účelu následujícího předběžného opatření, kterého se může navrhovatel opětovně domáhat. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný je s existencí návrhu na nařízení předběžného opatření srozuměn pouze v případě, že je takovému návrhu usnesením vyhověno. Dle mínění autorky byl tento postup zvolen zákonodárcem úmyslně, protože institut předběžného opatření je ve většině případů užíván v situaci, kdy je velmi pravděpodobná snaha žalovaného zmařit úspěch navrhovatele Usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření Ustanovení 75c odst. 1 OSŘ stanovuje, že pokud nedojde k odmítnutí či zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření či k zastavení řízení, tak předseda senátu usnesením nařídí předběžné opatření. Z dikce ustanovení 152 odst. 1 OSŘ plyne, že rozsudkem se rozhoduje pouze ve věci samé, čímž předběžné opatření není. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že o nařízení předběžného opatření se rozhoduje formou usnesení. Obecně upravuje náležitosti usnesení ustanovení 169 odst. 1 OSŘ. Jedná se zejména o identifikaci soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, identifikaci účastníků, popř. jejich zástupců, a označení věci, které se usnesení týká. Dále obsahuje výrok, odůvodnění, poučení o přípustnosti či nepřípustnosti opravného prostředku (vyjma žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost), o lhůtě a místu k jeho podání a na závěr den a místo vydání předmětného usnesení. Usnesením o nařízení předběžného opatření je rozhodováno na základě návrhu, většinou bez nařízení jednání a výslechu účastníků. Je důležité, aby byly osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodné pro uložení povinnosti. Co se týče neodůvodňování písemného vyhotovení usnesení, je možné jen v situaci, kdy jde o rozhodnutí procesní povahy (tzn. ne v meritu věci), kterým nebylo odporováno, a kumulativně zákon nepřipouští opravný prostředek. 50 U předběžného opatření je upřednostňováno alespoň stručné odůvodnění usnesení, pro případ pochybností, ve kterém jsou uvedeny hlavní důvody daného rozhodnutí. 51 O nařízení předběžného opatření bezodkladně rozhoduje předseda senátu, a jen ve výjimečných případech, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení, je dle OSŘ možné o daném návrhu 50 HRNČIŘÍK, V. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s HRNČIŘÍK, V. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

25 rozhodnout až do uplynutí lhůty sedmi dnů po podání návrhu na předběžné opatření. Dle ustanovení 76c odst. 1 OSŘ jestliže předseda senátu rozhodne o návrhu na předběžné opatření bezodkladně, je nutné zvážit, zdali hrozí nebezpečí z prodlení nebo jsou dány zvláštní okolnosti, aby dané usnesení bylo okamžitě vyhlášeno osobě účastníka nebo jiné osobě, které je předběžným opatřením uložena určitá povinnost. K vyhlášení dochází z důvodu neodkladnosti buď přímo u soudu (pokud je přítomna osoba, které má být předběžným opatřením daná povinnost uložena), nebo v případě potřeby na místě samém. Za situace, kdy se nejedná o bezodkladné rozhodnutí předsedy senátu, bývá usnesení o nařízení předběžného opatření zpravidla vydáváno. Usnesení o nařízení předběžného opatření je tedy vyhlašováno vůči povinnému účastníku nebo třetí osobě. Je zbytečné vyhlašovat usnesení vůči navrhovateli, neboť v momentě jeho vyhlášení nebo doručení osobě, které je uložena určitá povinnost, stává se takové usnesení vykonatelné. Za situace, kdy není navrhovatel přítomen vyhlášení daného usnesení o nařízení předběžného opatření, je účelné, aby předseda senátu navrhovatele bez prodlení vyrozuměl o vyhlášení takového usnesení. Tím bude zajištěna možnost navrhovatele domáhat se splnění povinností, které byly uloženy předběžným opatřením v případě, že je povinná osoba nesplnila dobrovolně, ve vykonávacím řízení. 52 Předseda senátu po vyhlášení či vydání usnesení o předběžném opatření dané usnesení písemně nebo elektronicky vyhotoví a jeho stejnopis odešle ve lhůtě 3 dnů všem účastníkům a dále těm, kterým toto usnesení ukládá určitou povinnost (za situace, kdy je usnesením uložena povinnost nenakládat se specifikovanou nemovitou věci, která je zapsaná v evidenci Katastru nemovitostí České republiky, odesílá stejnopis i příslušnému katastrálními úřadu) dle ustanovení 76c odst. 2 OSŘ. Až v souvislosti s vyhotovením usnesení o nařízení předběžného opatření, je výše zmíněným osobám doručován i návrh na nařízení předběžného opatření. Slouží to k zabránění zmaření účelu, který je konkrétním předběžným opatřením sledován. OSŘ neobsahuje zvláštní úpravu doručování stejnopisu usnesení o nařízení předběžného opatření, ani úprava doručování nevyplývá z ustanovení 167 odst. 1 OSŘ. Z daných důvodů se přiměřeně vychází z ustanovení 167 odst. 2 OSŘ, z něhož vyplývá, že stejnopis usnesení o nařízení předběžného opatření se doručuje účastníkům a dalším osobám 52 LEVÝ, J. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. (ed). Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s

26 do vlastních rukou dle ustanovení 158 odst. 2 OSŘ. Spolu se stejnopisem se tedy do vlastních rukou doručuje i návrh na nařízení předběžného opatření dle ustanovení 79 odst. 3 OSŘ. Právní moc rozhodnutí znamená, že rozhodnutí vyvolává právní účinky. 53 Oproti tomu vykonatelnost je charakterizována tak, že pokud nedojde k dobrovolnému splnění povinnosti, která je uložena pravomocným rozhodnutím, je dané rozhodnutí podkladem pro autoritativní donucení splnění povinnost. 54 Z toho vyplývá, že prostřednictvím vykonatelnosti je dané rozhodnutí realizováno. Pokud dané rozhodnutí ukládá určitou povinnost, momentem nabytí vykonatelnosti může oprávněný z takové povinnosti přistoupit k nucenému výkonu daných povinností neboli exekuci, pokud k jejich dobrovolnému splnění nedošlo ve stanovené lhůtě. Dle ustanovení 76d OSŘ je usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření, vykonatelné okamžikem vyhlášení. V případě, že vyhlášeno nebylo, tak doručením osobě, které prostřednictvím usnesení byla uložena povinnost. Z dikce judikatury Nejvyššího soudu plyne, že výkon rozhodnutí lze tedy nařídit bez ohledu na to, zda usnesení nabylo právní moci. 55 V ustanovení 76e OSŘ je stanovena vykonatelnost usnesení o nařízení předběžného opatření nehledě na jeho právní moc, z čehož vyplývá, že se závaznost takového usnesení odvíjí od jeho vykonatelnosti a ne od okamžiku nabytí právní moci. V ustanovení 75e odst. 1 OSŘ je stanoveno, že výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je závazný jen pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, nestanoví-li zákon jinak. 56 Autorka by zde chtěla zdůraznit, že se může stát, že bude vykonatelný výrok daného usnesení závazný i pro jiné osoby uvedené v zákoně, nebo v krajní situaci dokonce pro každého (tj. všechny FO, PO, stát, včetně všech jeho organizačních složek). V odst. 2 výše uvedeného ustanovení je uvedeno, že v rozsahu, v jakém je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný pro účastníky řízení a popřípadě pro jiné osoby, je závazný též pro všechny 53 SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s SVOBODA, K., ŠÍNOVÁ, R., HAMUĽAKOVÁ, K., a kol. Civilní proces. Obecná část a sporná řízení. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s SVOBODA, K. Přehled judikatury ve věcech předběžných opatření. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s Ustanovení 75e odst. 1 OSŘ 26