TÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY
|
|
- Alžběta Soukupová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY
2 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY I. POVINNÉ PŘEDMĚTY: 1. BIOLOGIE OCHRANY PŘÍRODY 2. MANAGEMENT EKOSYSTÉMŮ II. VOLITELNÉ PŘEDMĚTY: 3. EKOLOGIE ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN 4. PRÁVO OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY 5. PÉČE O LESY V CHÚ 6. EIA A BIOLOGICKÁ HODNOCENÍ 7. KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ 8. MOLEKULÁRNÍ METODY V OP TÉMATICKÉ OKRUHY 1. BIOLOGIE OCHRANY PŘÍRODY 1. Vymezení biologie ochrany přírody (BOP) jako vědecké disciplíny, principy a cíle BOP, význam a uplatnění BOP v praktické ochraně přírody. 2. Biodiverzita (BD) komplexní pojetí biodiverzity a její úrovně, problémy s biodiverzitou vztahy BD se stabilitou, produktivitou ekosystémů, endemizmem a ohrožeností; genetická diverzita (GD) podstata pojmu, význam pro populace (ztráta evoluční pružnosti), základní pojmy (populace, gen, alela, mutace, genový tok, rekombinace genů, meióza, genetický polymorfismus, genom, genotyp, genofond, fenotyp, homozygotnost, heterozygotnost, mutace); druhová diverzita (DD) podstata pojmu, způsoby měření, indexy DD (Simpson, Shannon-Wiener) princip výpočtu, problémy s jejich uplatňováním, počty druhů hlavních taxonomických skupin u nás a ve světě, vznik druhů, alfa-beta-gama diverzita; diverzita stanovišť význam, vztah s druhovou diverzitou. 3. Ohrožení biodiverzity masová vymírání (stručný popis, datování), vliv člověka základní přehled nejvýznamnějších příčin (změna a destrukce krajiny, její znečištění, globální klimatické změny apod.) a příklady ohrožení různých typů ekosystémů u nás i ve světě; fragmentace krajiny (příčiny, dopady přímé nepřímé, řešení) a související ekologické pojmy (ekoton, okrajový efekt, ekologická past, tok genů);
3 biologické invaze vysvětlení pojmu, průběh a fáze invaze, dopady, příklady invazních druhů u nás i ve světě, související pojmy (invaze, expanze, introdukce, reintrodukce, repatriace, areál, archeofyty, neofyty, apofyty). 4. Problematika malých populací (MP) a ochranářská genetika definice MP, minimální velikost životaschopné populace, efektivní celková velikost populace; příčiny ohrožení malých populací ztráty genetické variability a související pojmy (genetický drift, genetická eroze, efekt hrdla láhve, efekt zakladatele, Alleeho efekt, inbrední a outbrední deprese, introgrese, fitness vysvětlit + příklady), demografická a environmentální stochasticita (příklady, dopady), extinkční vír. Základní cíle a význam ochranářské genetiky v ochraně přírody, základní pojmy (krom výše uvedených dále PCR, adaptivní variabilita, purging, evolučně významné jednotky, forenzní analýzy, invazní neinvazivní metody vzorkování). 5. Biologické principy ochrany druhů a populací základní dělení (ochrana in-situ a ex-situ včetně příkladů) a pojmy (teorie ostrovní biogeografie a její uplatnění v praktické ochraně přírody, metapopulace); princip a uplatnění analýz životaschopnosti populací;stanovení priorit v druhové ochraně a kategorizace druhů ohrožené, vzácné, klíčové, vlajkové, deštníkové, indikační, hospodářsky významné apod.), červené knihy a seznamy (význam v ochraně přírody, rozdíly, vymezené kategorie a rámcově kritéria pro zařazení druhů); právní ochrana druhů (národní legislativa, ochrana v EU, mezinárodní úmluvy); zásady zakládání a posilování nových populací včetně záchranných programů (ZP) základní pojmy (reintrodukce, repatriace, translokace, posilování populací), legislativní ukotvení ZP u nás, kritéria pro výběr druhů, schéma tvorby ZP, financování ZP, příklady druhů z ČR. 6. Biologické principy ochrany prostředí stanovení priorit princip reprezentativních stanovišť, problematika hotspots (definice, příklady); míra ohrožení jednotlivých biomů a typů stanovišť; kategorizace ochranářsky významných území (národní legislativa); porovnání druhového a ekosystémového přístupy (výhody, omezení); principy projektování zvláště chráněných území. 7. Management prostředí v kontextu vývoje krajiny základní dělení geologických období, popis přírodních procesů v dobách ledových a meziledových kvartéru, vývoj naší krajiny v holocénu biotické a abiotické disturbance z počátku holocénu + vliv člověka včetně způsobů tradičního zemědělského a lesnického hospodaření (a jejich odlišnost od současných přístupů); význam disturbancí v ochraně přírody princip působení, příklady dřívějších i současných disturbancí včetně druhů/taxonů na nich závislých, Verova teorie pastevní savany; význam antropogenních struktur (lomy, výsypky, pískovny, vojenské prostory apod.) v ochraně přírody a zásady vytvoření/zachování jejich biologické hodnoty (rekultivace a management těchto prostor). 8. Management lesa s ohledem na biodiverzitu hospodářský vs. přirozený les a jeho dynamika (význam disturbancí); základní pojmy (biologické dědictví, ekologické lesnictví a zásady, přírodě blízké lesnictví) a dopady jednotlivých typů hospodaření na biodiverzitu (nízký, střední a vysoký les, lesní pastva), význam starých stromů, odumírajícího a mrtvého dřeva v lese.
4 Literatura: Primack, R. B., Kindlmann, P. & Jersáková, J. 2001: Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha. Učební texty ke kurzu Biologie ochrany přírody umístěné na 2. MANAGEMENT EKOSYSTÉMŮ 1. Ochrana a management ekosystémů (ekosystém, definice managementu, primární a sekundární ekosystémy ve střední Evropě, regulační a rekonstrukční management, plány péče, příklady managementových zásahů) 2. Lesní ekosystémy (základní charakteristika, ekologické vztahy, hlavní lesní biomy v Evropě a jejich rozšíření, hlavní faktory ohrožující diverzitu a stabilitu lesních ekosystémů, druhová a věková skladba lesního porostu, význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému, heterogenita lesního porostu, dopady obhospodařování lesů na biodiverzitu, ochrana a management přírodě blízkých lesů) 3. Opadavé listnaté lesy (typy a třídění, lužní lesy, bažinné lesy, listnaté lesy kontinentální, listnaté lesy xerotermní, horské listnaté lesy, charakteristické druhy, ekologické vztahy, ohrožení a ochrana) 4. Jehličnaté lesy (typy a třídění, klimaxové smrčiny, reliktní bory, kulturní jehličnaté porosty, charakteristické druhy, ohrožení, management a ochrana) 5. Mokřadní ekosystémy (základní charakteristika, definice a typy mokřadů, ekologické vztahy ve sladkovodních ekosystémech, ohrožení mokřadních ekosystémů, význam, využití a ochrana mokřadů, Ramsarská konvence, eutrofizace vod a její dopady). 6. Ekosystémy tekoucích vod (základní charakteristika a ekologické vztahy, významné druhy, adaptace, ohrožení a ochrana tekoucích vod, migrační překážky ve vodních tocích, ohrožené druhy tekoucích vod a jejich management) 7. Ekosystémy stojatých vod (jezera, periodické a neperiodické tůně, slepá ramena, revitalizace a obnova tůní, významné a ohrožené druhy, management stojatých vod) 8. Rybniční ekosystémy (ekosystém rybníka, charakteristické druhy, hospodaření na rybnících a jeho vliv na společenstva a druhy, odbahňování rybníků, společenstva obnažených den a pobřeží, společenstva litorálních porostů ohrožení a management) 9. Rašeliniště (základní charakteristika, významné druhy, sukcese rašelinišť, význam a ohrožení rašelinišť, ochrana, management, revitalizace vytěžených rašelinišť) 10. Horské ekosystémy (základní charakteristika a třídění, stanoviště alpínského pásma horská tundra, jejich ohrožení a ochrana, horské louky a jejich management) 11. Travinné ekosystémy (základní charakteristika, význam travních porostů, typy a třídění, ochrana a management, pastva jako nástroj managementu travních ekosystémů, ekologické vztahy v pastevních ekosystémech, významné druhy travních ekosystémů)
5 12. Agroekosystémy (základní charakteristika, ekologické vztahy, změny ekosystémů zemědělské krajiny, ohrožující faktory, management, příklady ohrožených druhů a jejich ochrana, agroenviromnemtální programy) 13. Vřesoviště, slaniska, písčiny (základní charakteristika, rozšíření v ČR, ohrožení, ochrana, management) 14. Legislativní zajištění ochrany ekosystémů (zvláště chráněná území, obecná ochrana přírody, NATURA 2000, ochrana neživé přírody, mezinárodní úmluvy v ochraně přírody) Literatura: Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Petříček V. (ed.) 1999: Péče o chráněná území I. Nelesní ekosystémy. AOPK ČR, Praha. Míchal I. & Petříček V. (eds.) 1998: Péče o chráněná území II. Lesní ekosystémy. AOPK ČR, Praha. Studijní materiály k předmětům Ochrana a management ekosystémů, Geobotanika, Ekologie stanovišť a Ochrana přírody dostupné na 3. EKOLOGIE ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN 1. Postavení živočichů, společné a výlučné znaky, světová diverzita živočichů. 2. Adaptace a exaptace, genotyp, dědivost, mutace, fenotypová plasticita, fitness, selekce. 3. Genetická diverzita, genetický polymorfismus, geny pod selekcí, lokální adaptace, inbreeding a outbreeding, efekt zakladatele, bottleneck efekt, efektivní velikost populace. 4. Složky životních historií, životní strategie, princip trade-off. 5. Behaviorální ekologie, kooperace, příbuzenský výběr, evolučně stabilní strategie. 6. Chemická komunikace hmyzu. 7. Nepohlavní a pohlavní rozmnožování a jejich ne/výhody, určení pohlaví hermafroditů a gonochoristů, pohlavní zvrat, pohlavní dimorfismus. 8. Párovací systémy, konflikt pohlaví, mechanismy pohlavního výběru, role signálů, kompetice spermií. 9. Reprodukční strategie, hybridizace a hybridogeneze, asortativní párování. 10. Migrace a disperze. Navigace u živočichů. 11. Koncept niky, habitat selection, teritorialita a domovské okrsky, vnitrodruhová kompetice. 12. Evoluční ekologie interakce hostitel-parazit, patogenita a virulence, antiparazitické chování. 13. Teorie ostrovní biogeografie a metapopulační koncept, fragmentace biotopů a vliv na živočichy, Alleeho princip, role ekotonů a ekologických pastí.
6 14. Unitární a modulární organismy základní rozdíly mezi rostlinami a živočichy unitární modulární organismus, geneta, rameta, modul, klonální druhy, morfologická plasticita rostlin ve vztahu k modularitě, přisedlý způsob života a jeho specifika 15. Opylování způsoby přenosu pylových zrn výhody a nevýhody anemogamie a zoogamie, allogamie, autogamie, geitonogamie, kleistogamie, autoinkopatibilita typy, podstata a význam, typy pohlaví u rostlin 16. Rozmnožovací systémy rostlin rozmnožovací systémy autogamie, allogamie, apomixie, inbreeding a outbreeding, projevy imbrední deprese, chování a výskyt sexuálních a asexuálních druhů v přírodě, vliv rozmnožovacích systémů na variabilitu rostlin v přírodě na různých organizačních úrovních 17. Hybridizace a polyploidie význam hybridizace při vzniku nových druhů, hybridní roj, introgrese, hybridní zóny; polyploidie základní mechanismy vzniku polyploidů, polyploidní řady, ekologická charakteristika polyploidů 18. Šíření v prostoru (disperze) a čase (dormance) šíření v čase v prostoru, evoluce šíření semen únik před predátory, únik před konkurencí geneticky blízkých jedinců, nalezení bezpečného místa; způsoby šíření semen anemochorii, zoochorie, hydrochorie, barochorie, autochorie; dormance definice a význam v přírodě, primární a sekundární dormance, banka semen, trvanlivost semen v půdě 19. Životní cykly, strategie rostlin a populační dynamika životní cykly, klonální druhy; Raunkiaerovy životní formy, generalizující třídění na základě strategií, tradeoff (směna), r a K strategie, C-S-R strategie; změny v početnosti populace, regulace velikosti populace, křivky přežívání, statická a dynamická struktura populace 20. Klonalita výhody a nevýhody klonality, fyziologická komunikace mezi rametami, dělba práce u klonálních rostlin, vyhledávání zdrojů, prostředí obývané klonálními a neklonálními rostlinami 21. Konkurence mortalita a plodnost v závislosti na hustotě, vnitrodruhová konkurence a regulace velikosti populace, vnitrodruhová konkurence a růst v závislosti na hustotě, symetrická a asymetrická konkurence, samozřeďovací zákon, obecné rysy mezidruhové konkurence, princip konkurenčního vyloučení 22. Struktura rostlinných společenstev: vliv konkurence a narušování struktura společenstev, předpoklady konkurenční teorie, diferenciace ekologických nik; vliv narušení a predace na diverzitu společenstev, vliv různých typů predátorů, rovnovážný a nerovnovážný model koexistence druhů ve společenstvu, narušení plochy a koncepce dynamiky plošek, společenstva regulovaná dominancí, společenstva řízená zakladatelem. 23. Společenstva a sukcese uspořádání společenstev v prostoru, gradientová analýza, ordinace a klasifikace společenstev, otázka hranic mezi společenstvy v ekologii; sukcese, základní typy změn společenstev v čase, sukcese degradační, alogenní a autogenní, primární a sekundární sukcese, sukcesní řady, klimax edafický, klimatický, blokované sukcesní stádium, sukcesní mechanismy usnadňovací, inhibiční a toleranční model, význam studia sukcese v praxi.
7 Literatura: Begon M., Harper J.L. & Townsend C.R. 1997: Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Univerzita Palackého, Olomouc, 949 str. Briggs D., Walter S.M. 2001: Proměnlivost a evoluce rostlin. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, str Flegr. J. 2009: Evoluční biologie. Academia, Praha, 570 str. Laštůvka Z. & Krejčová P. 2000: Ekologie. Konvoj, Brno, 185 str. Storch D. & Mihulka S. 2000: Úvod do současné ekologie. Portál, Praha, 160 str. Townsend C.R., Begon M. & Harper J.L. 2010: Základy ekologie. Univerzita Palackého, Olomouc, 565 str. A zejména přednášky a prezentace z předmětu ekologie živočichů 4. PRÁVO OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY 1. Ústavněprávní principy ochrany přírody a biodiverzity. 2. Prameny a nástroje práva ochrany přírody a biodiverzity. 3. Společné znaky a negativní rysy mezinárodních úmluv v oblasti ochrany přírody. 4. Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody a biodiverzity celosvětového charakteru. 5. Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody a biodiverzity regionálního charakteru. 6. Základní cíle, právní prameny a nástroje ochrany biodiverzity v Evropském právu. 7. Systém, prameny a nástroje právní úpravy ochrany přírody a krajiny v ČR. 8. Právní úprava obecné a zvláštní druhové ochrany přírody a krajiny. 9. Náhrada za omezení vlastnického práva a ekonomických ztrát z důvodu ochrany přírody. 10. Právní úprava obecné územní ochrany přírody a krajiny. 11. Právní úprava zvláštní ochrany přírody. 12. Právní úprava soustavy NATURA Administrativní, koncepční a dobrovolné nástroje práva ochrany přírody a biodiverzity. 14. Princip účasti veřejnosti v ochraně přírody a krajiny. 15. Prosazování právní odpovědnosti v ochraně přírody a krajiny. Literatura: Stejskal, Vojtěch (autor monografie). Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Praha : Linde,a.s s. ISBN Stejskal, Vojtěch (autor kapitoly). Kapitola VII. Oddíl 5. Ochrana přírody a krajiny. In Damohorský, Milan a kol. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, s ISBN Stejskal, Vojtěch (autor kapitoly). Kapitola VII. Oddíl 6. Ochrana rostlinstva a živočišstva. In Damohorský, Milan a kol. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, s ISBN
8 5. PÉČE O LESY V CHÚ 1. Pojetí lesa jako ekosystému. 2. Zákonitosti vývoje přírodních lesů a jejich uplatnění v péči o lesní ekosystémy. 3. Autogenní a alogenní sukcese v lesních ekosystémech. 4. Rámcové zásady trvale udržitelné a přírodě blízké péče o lesní ekosystémy. 5. Přírodě blízké hospodářské způsoby v lese nízkém, středním a vysokokmenném. 6. Ekologické aspekty přírodě blízkých obnovních způsobů a výchovných zásahů. 7. Přirozená obnova lesa. 8. Zakládání smíšených porostů a modely tvorby přírodě blízkých lesů. 9. Zásady managementu podle cílových hospodářských souborů. 10. Specifické způsoby managementu lesů s ohledem na jejich funkce. 11. Management v lesích se zvýšeným zájmem ochrany přírody. 12. Význam, parametry a monitoring území ponechaných samovolnému vývoji. 13. Plány péče o velkoplošná zvláště chráněná území. 14. Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území. Literatura: Míchal, I. et al. (1992): Obnova ekologické stability lesů. Praha. Míchal, I., Petříček, V. et al. (1999): Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Praha. Poleno, Z., Vacek, S. et al. (2007) Pěstování lesů I. Ekologické základy pěstování lesů. Kostelec n. Č. l., Lesnická práce, s.r.o. Vacek, S., Simon, J., Remeš, J. et al. (2007): Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. Kostelec n. Č. l., Lesnická práce, s.r.o. Vacek, S., Krejčí, F. et al. (2009): Lesní ekosystémy v národním parku Šumava. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. Vacek, S. et al. (2006): Lesy a ekosystémy nad horní hranicí lesa v národních parcích Krkonoš. Folia forestalia Bohemica. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. Vacek, S., Vacek, Z., Schwarz, O. et al. (2009): Obnova lesních porostů na výzkumných plochách v národních parcích Krkonoš. Folia forestalia Bohemica. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. Vacek, S., Vacek, Z., SCHWARZ, O. et al. (2010): Struktura a vývoj lesních porostů na výzkumných plochách v národních parcích Krkonoš. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o.
9 6. EIA A BIOLOGICKÁ HODNOCENÍ 1. Historie posuzování vlivu na životní prostředí (z mezinárodního pohledu, v prostředí České republiky). 2. Proces EIA: dílčí kroky procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v platném znění, vzájemná návaznost dílčích kroků procesu EIA. 3. Proces SEA: dílčí kroky procesu SEA, dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v platném znění, vzájemná návaznost dílčích kroků procesu SEA. 4. Vztah procesů EIA a SEA - spoluaplikovatelnost s příbuznými nástroji krajinného managementu, vzájemné propojení EIA a SEA. 5. Posuzování vlivu na životní prostřední přesahující hranice státu - jeho ukotvení v českém a evropském právu, role MŽP při mezistátním posuzování. 6. Možnosti zapojení veřejnosti v rámci procesu EIA/SEA, občanská sdružení, petice, místní referenda, referenda. 7. Aarhuská úmluva definice, postupný vývoj, základní principy (pilíře) Aarhuské úmluvy. 8. SIA a HIA - definice, ukotvení SIA a HIA v české legislativě, postavení SIA a HIA v procesu EIA. 9. Role veřejnosti v jednotlivých nástrojích krajinného managementu - charakteristika nástrojů krajinného managementu, aplikace v praxi. Informace o životním prostředí (IRZ, IS EIA/SEA, IPPC, CENIA, AOPK), jejich vymahatelnost. 10. Princip trvale udržitelného rozvoje (TUR) - jeho základní principy a sféry, ukotvení principu TUR v českých mezinárodních dokumentech týkajících se životního prostředí. 11. Dobrovolné nástroje environmentálního managementu (ekoznačky, EMAS, CP, dobrovolné dohody) a jejich vzájemný vztah. 12. Přehled jednotlivých typů biologických hodnocení / ekologických studií sensu lato (biologický průzkum, biologické hodnocení podle 67, naturové hodnocení podle 45i, migrační studie, posuzování vlivů na životní prostředí EIA, SEA) stručný obsah, rozdíly, uplatňování zájmů ochrany přírody a zařazení BH do procesu územních a stavebních řízení, uplatnění a závaznost návrhů/podmínek vyplývajících BH. 13. Základy legislativy v souvislosti s BH ukotvení jednotlivých typů BH v legislativě; autorizace pro biologické a naturové hodnocení dle vyhl. č. 468/2004 Sb. (pro které typy BH je třeba, základní podmínky, okruhy znalostí, průběh zkoušky, prodlužování autorizace); 14. Biologické hodnocení dle 67 obsah dle vyhl. č. 395/1992; biologické prvky krajiny chráněné zákonem (vyjmenování, základní popis); kdy se toto BH vypracovává, kdo jej platí, závaznost návrhů; přímé nepřímé vlivy na rostliny a živočichy (obecně rozdíl, konkrétní příklady); preventivní kompenzační opatření (obecný rozdíl, konkrétní příklady) včetně navrhovaných opatření při realizaci záměru (např. prevence před kontaminací).
10 15. Naturové hodnocení podle 45i rozdíly proti biologickému hodnocení dle 67 v obsahu, autorizaci, zaměření a účelu hodnocení, závaznosti; souvislost s Naturou 2000, rozdíly mezi Naturou 2000 a zvláště chráněnými územími; hodnocení významnosti vlivů definice významného vlivu a vlivu na integritu lokality; postup naturového hodnocení v procesu EIA. 16. Migrační studie a fragmentace prostředí příčiny, přímé a nepřímé dopady fragmentace; související ekologicko-ochranářské pojmy (teorie ostrovní biogeografie, ztráty genetické diverzity, metapopulace, genový tok apod.); teorie migračního potenciálu (technický a ekologický migrační potenciál); zajištění průchodnosti území pro živočichy jednotlivé typy migračních objektů (podchody a nadchody), jejich popis a parametry pro různé druhy živočichů, doprovodná zařízení (svodidla, plocení, výsadby význam, zásady budování). 17. Sběr dat a terénní práce návrh plánu (období, počet osob a jejich zaměření) a rozsahu/intenzity terénních prací; metody studia jednotlivých taxonů (rostliny, bezobratlí, obratlovci včetně metodických specifik ještě v rámci těchto taxonů); další možné zdroje dat (publikované, nepublikované včetně nálezových databází). 18. Praktická část (dopady konkrétních záměrů a navrhovaná opatření) správné odbahnění rybníka (včetně odůvodnění, což platí i pro ostatní návrhy), problematika ochrany dřevin na stavbách (zajištění jejich ochrany při výstavbě), zásady rekultivací post-těžebních území (lomy, výsypky, pískovny) s ohledem na zájmy ochrany přírody; vlivy konkrétních záměrů, např. golfových hřišť, větrných elektráren, malých vodních elektráren, výstavby (komunikace, sídla apod.), rekonstrukce železničních tratí, vybudování či rozšíření sjezdovek, rozvoj rekreačních aktivit obecně; problematika transferů organismů z likvidovaných či upravovaných lokalit (pro které druhy jsou transfery přijatelné a za jakých podmínek, pro které nikoliv včetně odůvodnění); vhodné načasování zásahů (terénní práce, kácení dřevin) s ohledem na organismy, zamezení přístupu živočichů do prostoru stavby apod. Literatura: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Dostupné na Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně přírody a krajiny. Dostupné na Hlaváč V., Anděl P. 2001: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK ČR (volně dostupné na internetu a na Moodle). Učební texty ke kurzu Biologická hodnocení umístěné na včetně metodik pro zpracování biologického a naturového hodnocení a publikace Hlaváče a Anděla.
11 7. KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ 1. Systém krajinného plánování v ČR 2. Podklady pro krajinné plánování 3. Fragmentace krajiny a možnosti jejího řešení 4. Plán společných zařízení KPÚ 5. Uplatnění ÚSES v různých formách krajinného plánování 6. Krajinný ráz principy hodnocení a ochrany 7. Zohlednění okrajového efektu v různých formách krajinného plánování 8. Sledování změn v krajině 9. Protierozní ochrana v různých formách krajinného plánování 10. Zákon o ochraně přírody a krajiny Literatura: Sklenička, P.: Základy krajinného plánování. Praha:Nakl. N. Skleničková, Löw, J.; Míchal, I.: Krajinný ráz. Kostelec n. Č.L.:Nakladatelství Lesnická práce, MOLEKULÁRNÍ METODY V OP 1. Genetická variabilita přírodních populacích a molekulární metody zdroje genetické variability, genotyp vs. fenotyp, PCR, molekulární markery, metody determinace genetické variability 2. Populační genetika určení genotypových a alelových frekvencí, charakteristiky genetické variability, Hardy-Weinbergův princip, důsledky HWE, procesy narušující genetickou rovnováhu 3. Evoluční změny ve velkých populacích: přírodní selekce a adaptace Darwinova evoluční teorie, usměrňující výběr, disruptivní výběr, stabilizující výběr, absolutní a relativní fitness, typy selekce, mutačně-selekční rovnováha 4. Evoluční změny ve velkých populacích: mutace a migrace mutace, rekombinace, význam mutací a migrace, selektivní hodnota mutací, genový tok a jeho význam, migračně-selekční rovnováha, klinální variabilita 5. Evoluce malých populací: genetický drift, inbríding a inbrední deprese genetický drift, fixovaná a segregující alela, genetický drift a evoluce, bottleneck efekt, founder efekt, inbríding a jeho důsledky 6. Populační struktura, metapopulace a vliv fragmentace populací důsledky fragmentace stanovišť, modely populační struktury, metapopulační dynamika, SLOSS, izolace vzdáleností, vliv populační struktury na reprodukční fitness 7. Geneticky životaschopná populace efektivní velikost populace, pravidlo 50/500, ESU, detekce ESU, velikost životaschopné populace, PVA 8. Genetika a management ohrožených druhů management fragmentovaných populací, management genového toku, etablování již vyhynulých populací, introgrese a hybridizace, management druhů se speciálními způsoby rozmnožování, management polyploidů.
12 Literatura: Briggs D., Walter S.M. 2001: Proměnlivost a evoluce rostlin. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, str Flegr. J. 2009: Evoluční biologie. Academia, Praha, 570 str. Zima J., Macholán M., Munclinger, Piálek J. 2004: Genetické metody v zoologii. Karolinum, Praha, 239 str.
TÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY 2016 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY I. POVINNÉ PŘEDMĚTY:
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE 2014 2015 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY I. POVINNÉ
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE 2016 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY I. POVINNÉ
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE 2016 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY POVINNÉ PŘEDMĚTY: 1. OBECNÁ
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v bakalářském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v magisterském studijním programu Krajinné inženýrství studijním oboru REGIONÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU
MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU 1. Modelování, druhy modelů 2. Rozdělení dat pro modelování 3. Georeferencování 4. Podmínky pro výběr dat 5. Metody pořízení dat 6. Podkladová data pro modelování 7. Data ekologická,
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA 2014 2015 PŘEDMĚTY STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY POVINNÉ PŘEDMĚTY:
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceLesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceNaplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková
Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceProgram CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu
Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU
MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU 1. Modelování, druhy modelů 2. Rozdělení dat pro modelování 3. Georeferencování 4. Podmínky pro výběr dat 5. Metody pořízení dat 6. Podkladová data pro modelování 7. Data ekologická,
VícePÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
VíceOchrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK
Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny
VíceTichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002
Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové
VíceENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA
Povinně volitelný předmět MRS/SZZB5 ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA A. ÚVOD DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. Stručný přehled historické reflexe environmentálních problémů (historie vztahu člověka a přírody) v USA a Evropě
VíceMožnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP
Možnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP Naděžda Urbaňcová Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek-Místek Podpory při hospodaření v lesích z resortu životního
VíceLIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.
LIFE15 NAT/CZ/000818 Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i. Projekt je realizován s finančním příspěvkem Evropské unie, programu Life a Ministerstva životního prostředí. LIFE15 NAT/CZ/000818 Realizace:
VícePrioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny
KRITÉRIA FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A PŘIJATELNOSTI PRO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) K OPERAČNÍMU PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2014 2020, PRIORITNÍ OSE 4 Dokument slouží pouze jako souhrn kritérií formálních
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceZákladní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha
Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska
VícePrávní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceTomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).
Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.
VíceTichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002
Metodický list číslo 1 Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové podnikatelské příležitosti, LexisNexis cz, 2007 Damohorský a kol.:, C.H. Beck, Praha 2003 Kružíková, Adamová, Komárek:
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA 2017 PŘEDMĚTY STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY POVINNÉ PŘEDMĚTY:
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceBiologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
VíceTémata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
VíceVyužití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené
VíceSpecifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu
Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 14.3. 2017, Jablonné v Podještědí www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Aktivity specifického cíle 4.2 4.2.1:
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceDotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce
Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu Sucho v kraji praktický seminář pro obce Petra Kolářová odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŽP Opatření v krajině proti suchu Obnova a tvorba krajinných
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceKritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)
Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň) Kritéria pro hodnocení formálních náležitostí žádostí Soulad žádosti s programem OPŽP 2014+ a příslušnými SC / podporovanými aktivitami uvedenými v
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceZemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP
Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských
VíceLesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.
VíceÚvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu
Úvod do Ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Cíl predmetu Struktura a stavba lesního Rozmery a hladiny biotické
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VíceEkologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
VíceOPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM
OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM Ing.Marcela Hausvaterová Oddělení péče o přírodu a krajinu, Agentura ochrany přírody
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VícePROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace
Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VícePO 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu
PO 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Elena Bočevová 18. 2. 2016, Praha www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP 2014-2020 specifické cíle 4.1 Zajistit
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Krajinné inženýrství studijním oboru
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Krajinné inženýrství studijním oboru REGIONÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ SPRÁVA 2014 2015 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ
VíceStřední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Období: jaro 2018 Profilová část maturitní zkoušky 1.
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VíceOperační program životní prostředí
Operační program životní prostředí 2007-2013 Lenka Vokasová odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí Operační program Infrastruktura nenároková podpora investičních
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceHistorie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP
Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)
VíceTÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny Název práce Potenciální význam (zvoleného) venkovského mikroregionu svazku měst a obcí na ochraně přírody a krajiny Mgr. Karel Houdek houdek@knc.czu.cz
VíceTeorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
VíceKritéria pro hodnocení žádostí SC 4.3 (ÚSES)
Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.3 (ÚSES) 1. Kritéria pro hodnocení formálních náležitostí žádostí 1. Soulad žádosti s programem OPŽP 2014+ a příslušnými SC / podporovanými aktivitami uvedenými v Pravidlech
VíceZkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:
Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny
VícePopulace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.
Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceNATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše
NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA 2000 Dle materiálů M. Banaše Legislativní podklady Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
VíceGenetika vzácných druhů zuzmun
Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické
VíceBIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.
BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,
VíceDotační tituly v oblasti péče o dřeviny
Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné
VíceAktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti
Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a
VíceSpecifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu
Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Jakub Čejka, Jiří Nyklíček 3. 11. 2016, Dolánky u Turnova www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Aktivity specifického
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
VíceS = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship
Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceSpecifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:
Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
VícePRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ II. Zimní semestr akademický rok 2016/2017
PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ II. Zimní semestr akademický rok 2016/2017 Katedra práva životního prostředí Výuka od 3. 10. 2016 do 22. 12. 2016 12 týdnů Odborný garant předmětu: Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ,
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Základy ekologie Ochrana přírody v
VíceOchrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví
Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceIntegrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně
Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých
VíceOCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY
VíceKritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)
Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň) Kritéria pro hodnocení formálních náležitostí žádostí Soulad žádosti s programem OPŽP 2014+ a příslušnými SC / podporovanými aktivitami uvedenými v
VícePáteřní infrastruktura
Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní
Více