Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Postupimská konference Tým tematických 3 - Dějepis

2 Postupimská konference V této kapitole se dozvíte: Cíle jednání konference v Postupimi Témata jednání O změně hranic v Evropě Budete schopni: Vysvětlit problémy týkající se Evropy po II. světové válce Zhodnotit výsledky jednání v Postupimi Klíčová slova této kapitoly: Demilitarizace, okupační zóny, konference Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina 2

3 Obsah 1 POSTUPIMSKÁ KONFERENCE OTÁZKA POVÁLEČNÉHO NĚMECKA ZÁVĚRY POSTUPIMSKÉ KONFERENCE PLNĚNÍ ZÁVĚRŮ KONFERENCE ÚKOLY:

4 1 Postupimská konference Po jednáních Velké trojky (vrcholných představitelů USA, Británie a SSSR) v Teheránu a Jaltě, respektive , bylo dohodnuto třetí setkání, tentokrát na půdě poraženého Německa. Jako místo setkání byl vybrán zámek Cecilienhof v Postupimi (na okraji Berlína). Postupimská konference probíhala ve dnech od 17. července do 2. srpna Setkání se jako vrcholní představitelé zúčastnili nový americký prezident Harry Truman, britský ministerský předseda Winston Churchill a spolu s ním i kandidát opoziční Labour Party Clement Attlee (britský král Jiří VI. se setkání nezúčastnil) a sovětský vůdce Josif Stalin. Stalin dorazil do Postupimi 15. července ve svém salonním vlaku. Truman cestoval do Evropy lodí z Antverp, kde se setkal s generálem Eisenhowerem, cestoval do Bruselu a odtud odletěl do Berlína. Churchill letěl do Berlína z Bordeaux, kde trávil svou dovolenou. Rozdílné dopravní prostředky, kterými se představitelé vítězných mocností do Berlína dostali, jako by předznamenaly rozdílné názory na další evropské uspořádání. Celkem se konalo 13 plenárních zasedání, předsednictví se na návrh Stalina ujal Truman. Program se vždy určoval průběžně na místě, žádný předem propracovaný plán nebyl. Hlavním cílem konference bylo nalezení dohody o poválečném uspořádání Evropy a zvláště Německa. Zástupcí velmocí na Postupimské konferenci (sedící zleva: Clement Attlee, Harry Truman, Josef Stalin) Bylo dosaženo dohody o politických a ekonomických zásadách koordinované politiky spojenců vůči poraženému Německu. Vlastně potvrdili dohody dosažené v Jaltě a shodli se na nutnosti obnovit Německo jako jeden celek, přestože se Truman snažil prosadit další americký plán na rozdělení Německa. Společná spojenecká politika vůči Německu bývá označována jako program čtyř D - demilitarizace, denacifikace, demokratizace, demonopolizace. 4

5 Reparace mělo Německo splácet především v podobě výrobků a surovin, přičemž každá velmoc měla uplatňovat své nároky ve své okupační zóně. Projednala se i otázka potrestání válečných zločinců. Tři vlády potvrzují své odhodlání odevzdat tyto zločince rychlému a spravedlivému soudu a považují za nesmírně důležité, aby soud s těmito zločinci byl zahájen co nejdříve. První seznam obžalovaných bude uveřejněn 1. září tohoto roku. Řešila se také západní hranice Polska na řece Odře a Nise, ale šéfové tří vlád nakonec znovu potvrdili svůj názor, že konečné určení západních hranic má být odloženo do mírové konference, ale shodli se na východní hranici Německa na základě podkladů z Teheránu a Jalty. Do závěrečného protokolu bylo také zahrnuto rozhodnutí o provedení odsunu německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska. Byla vydána deklarace vyzývající Japonsko, aby přijalo bezpodmínečnou kapitulaci. Jako prvořadý a spěšný úkol zařadily delegace přípravu mírové smlouvy s Itálií a její následné přijetí za člena OSN, protože Itálie jako první z mocností osy přerušila styky s Německem. Plnění výsledků konference a připravení konečné mírové smlouvy s Německem a dalšími poraženými státy dostala za úkol ustavená Rada ministrů zahraničních věcí. Byla složená ze zástupců Číny, Francie, SSSR, USA a Velké Británie. Během konference Truman informoval Stalina, že USA ukončily vývoj jaderné pumy. 1.1 Otázka poválečného Německa Hlavním tématem jednání byla především budoucnost Německa otázka jeho poválečného uspořádání. Velmoci se dohodly na nutnosti denacifikace, demokratizace, demilitarizace a demonopolizace. 1.2 Závěry Postupimské konference Hlavním výsledkem konference byla tzv. Postupimská dohoda, ve které jsou stanoveny následující závěry: Veškeré německé anexe po roce 1937 budou vráceny zpět, Rakousko bude opět odděleno od Německa. Pro spojeneckou okupaci Německa byly stanoveny hlavní cíle: demilitarizace, denacifikace, demokratizace a dekartelizace. (= program 4D) Rozdělení Německa a Rakouska do čtyř okupačních zón (viz okupační zóny Německa a okupační zóny Rakouska). Některým státům byly stanoveny nové státní hranice, přičemž např. Československo ztratilo Zakarpatskou Ukrajinu; zvláště velmi sporná otázka polských hranic byla řešena dočasně a konečné řešení bylo ponecháno na konečnou mírovou dohodu (tento problém však byl definitivně vyřešen až Smlouvou o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990). 5

6 Byl uznán požadavek na odsun Němců zůstávajících mimo německé hranice (viz též vysídlení Němců z Československa). Okupujícím mocnostem byla přiznána možnost čerpání válečných reparací z vlastních zón (týkalo se hlavně Sovětského svazu). Z protokolu Postupimské konference o odsunu Němců: Tři vlády uznávají ( ), že musí dojít k odsunu německého obyvatelstva nebo jeho části z Polska, Československa a Maďarska do Německa. Souhlasí s tím, že jakýkoli odsun, k němuž dojde, se musí provádět organizovaně a humánním způsobem. po kapitulaci 8. května 1945 zavedena okupační správa 4 okupační pásma (SSSR, VB, Francie, USA) 1.3 Plnění závěrů konference Jen velice málo z toho, na čem se dohodli šéfové tří postupimských mocností, se také uskutečnilo. - Rada ministrů zahraničních věcí se od roku 1947 přestala scházet - mírová konference s Německem se nikdy nekonala - Německo, které mělo být okupačními pásy spravováno jako celek, nikdy tak spravováno nebylo a už čtyři roky po konferenci vznikly na jeho místě dva státy - společný spojenecký kontrolní mechanismus zanikl v roce 1948, v době neúspěšné sovětské blokády Berlína - rozsáhlá demokratizace života byla uskutečněna pouze v západních okupačních pásmech; SSSR ve svém pásmu vybudoval komunistickou diktaturu... 6

7 1.4 Úkoly: 1. Najdi na mapě Postupim. 2. Představitelé kterých mocností se konference účastnili? 3. Co bylo hlavním cílem jednání? 4. Vyjmenuj další témata, o kterých se na konferenci jednalo. 5. Jak na konferenci byla vyřešena otázka Německa? 6. Které z témat se týkalo Československa? 7. Z kterých států a za jakých podmínek měl být proveden odsun Němců? Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna, Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 Kvaček, R. a kol.: XX. století o sobě., Dialog, Liberec,