Informační časopis 36 Září 2014

Transkript

1 Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Hlinsko v y d á v á Informační časopis 36 Září 2014 Obsah Úvodní slovo 1 Tři vzpomínky na tábor 1-3 Výprava do Šiškovic 3 Zážitky z Německa 4-5 Dějiny našeho skauťáku 6-9 Ú v o d n í slovo L é t o s k o n č i l o, p o d z i m s e p ř i b l í ž i l. V d e š t i v é d n y m ů ž e t e z a v z p o m í n a t n a s l u n k o a l e t n í t á b o r y n e j e n z p o h l e d u v e dou c í ho Z e b r y. Buzola Tábor 2014 očima zástupce IV. oddílu Za IV. oddíl vyrazilo na letošní tábor 8 kousků, 2 vedoucí Tahoun a já plus 6 skautů Kuba, Marek, Ondra, Tatra, Turbánek a Vojta. Není to sice extra číslo, ale i v tomto počtu si myslím, že jsme si tábor řádně užili. A co jsme všechno dělali?? Po úvodních, málokým oblíbených, dnech stavby a zařizování tábořiště se to všechno rozjelo. Samozřejmostí každého tábora je celotáborová hra, kterou jsme letos měli společně s III. oddílem na téma Tři mušketýři, kdy kluci v roli mušketýrů bojovali proti holkám gardistům. Jelikož nechci shazovat kluky, nebudu zde uvádět, jak to všechno dopadlo. :-D Dalším tradičním počinem našeho oddílu je cena o magistra, inženýra nebo bakaláře daného roku. Letos jsme tyto hry spojili s tahovou strategií, při které docházelo k objevováním ostrova Viti Levu. Výsledky byly velmi těsné a po napínavém boji se stal nejlepším a nejbohatším objevitelem Kuba. Jako každoročně jsme se vydali na celostřediskovou výpravu, tentokráte do Nových Hradů, kde jsme se pokochali krásou zdejšího zámku, zahráli si hru v přírodním bludišti a skamarádili se s jeleny. Ve chvílích volna jsme hráli baseball a v případě nepříznivého počasí karetní a deskové hry všeho druhu. Abychom si pořád jen nehráli, tak jsme se taky něco málo přiučili: jak ošetřovat zraněné osoby, stavět stan, rozdělávat ohniště, pracovat s mapou a buzolou a také něco dobrého si uvařit. Dle mého mínění a také reflexe skautů si troufnu hodnotit tábor jako velice vydařený. Na závěr bych rád poděkoval vedení III. oddílu za přípravu táborové hry, která byla převážně pod jejich taktovkou díky holky! O zážitky se podělil Zebra 1

2 Hra v Bludišti v Nových Hradech (foto: Buzola) Opět na táboře (pohled světlušky) Jako každý rok pořádá skaut Hlinsko tábor. Tábor se koná den po vysvědčení. Na táboře se dělá: hrají se hry, pracuje se v kuchyňce, máš noční hlídku, po obědě máš odpolední klid, po večeři máš osobní volno a zpívá se. A tohle všechno se dělá na táboře. Děkuji za čtení a na shledanou. Natálka Tábor očima skautky Letošní tábor skautů a skautek se konal mezi Prosečí a Borem u Skutče. Skauti táboří 14 dní a v tyto dny se snaží sžít s přírodou. Přijelo velké množství světlušek a vlčat. Při stavbě tábora vždy spolupracují dospělí vedoucí s dětmi. Když vše stojí na svém místě, tak začíná to pravé dobrodružství: bojovky v lese, výpomoc při vaření v kuchyni a hlavně zábava s přáteli. Jako skautka můžu říct, že jsem si tenhle tábor užila a už se těším na další. Lea 2

3 Tanec Mušketýrů a gardistů na oslavu nového krále, kterým se stal kardinál Rich e- lieu (foto: Buzola) Výprava do Šiškovic Dne 21. srpna 2014 ráno jsme se sešli na hlineckém nádraží a společně se vlakem vydali na výpravu do Šiškovic. Vystoupili jsme ve Slatiňanech, kde nás čekala sladká zastávka s názvem zmrzlina. Jakmile jsme nabrali síly, pokračovali jsme hezky po svých směrem na Šiškovice. Během cesty si každý musel dát pozor na vlkodlaka. Když jsme úspěšně dorazili na místo, čekali na nás usměvaví účastníci vůdcovského kurzu Oikos a s nimi také výborný oběd. Odpoledne jsme se zúčastnili zážitkového programu, kde si účastníci kurzu mohli realizovat vše v praxi. I přes krátkou dešťovou přeháňku se na nás nakonec sluníčko usmálo a program jsme si naplno užili. Po zábavném odpoledni jsme se se všemi rozloučili a vydali se na cestu k vlaku. Vlak nám sice ujel, ale my si dlouhé chvíle čekání na nádraží zpříjemnili hrami. Konec výpravy byl na nádraží v Hlinsku, kde na nás čekali rodiče. Už teď se těšíme na další skautskou výpravu do Šiškovic. Zapsala Monča Světlušky v Šiškovicích (foto: Buzola) 3

4 Bundeslager 2014 V úterý 5. srpna jsme byli rozděleni do skupin na hajk, celkem byly čtyři skupiny. Hajk je dvoudenní výprava na tábor. Já byl ve skupině s Michalem, Pavlem, Leou, Elisou, Marie a Heikem. Hned na začátku Haiku se nám ztratili dva němečtí členové, když omylem nastoupili do špatného vlaku. Čekali jsme na ně asi hodinu. Cesta na tábor byla dlouhá asi 25 km, přičemž jsme prvních 18 km zdolali první den a zbylých 7 km druhý den. Noc jsme strávili v jedné polorozbořené chatce, kam jsme se všichni nevešli. Takže já a pár německých kamarádů spalo venku. Na tábor jsme dorazili těsně po 12. hodině a hnedka jsme začali stavět stany. Jelikož jsme všechny stany nestačili postavit, tak někteří z nás spali ve společném stanu. Druhý den byl uvítací ceremoniál na hlavním pódiu a hned poté začala hra. Smyslem hry bylo obcházet stanoviště, kde se plnily úkoly, za které jsme dostávali peníze, které jsme pak mohli investovat do bydlení nebo do firem. Tato hra pokračovala další den. Naše česká skupina v ní nebyla moc úspěšná, ale i přesto jsme si ji užili. Další den jsme se zúčastnili dalšího hajku. Zase jsem byl s Michalem, Pavlem, Heikem, ale taky s novými členy Robenem, Pascalem, Leonem a Maxmiliánem. Ale tento hajk jsme si už tak neužili, protože přes noc nám strašně pršelo a my 4

5 jsme byli přikrytí jen plachtou, takže jsme byli úplně celí mokří a naše věci taky. Brzo ráno pro nás přijel Manuel, který nás odvezl nazpět do tábora. A další den jsme byli evakuování, protože se na tábor řítilo tornádo. S sebou jsme si mohli vzít jen cenné věci a karimatku. Všech 4000 skautů bylo přesunuto do vzdálených škol, které byly mimo zónu ohrožení. Vše jsme zvládli ve zdraví a ani žádné věci, které jsme zanechali na táboře, nebyly zničeny. Další den byla společná mše a zakončovací ceremoniál. Kde se zpívalo a tancovalo. A všichni jsme si to náramně užili. Další den jsme brzo ráno vstávali a rozloučili jsme se s našimi německými kamarády. Bohužel jsme na zpáteční cestě nestihli jeden vlak, takže jsme se dostali jen do Chebu, kde jsme přespávali na jednom místním skautském domě. Druhý den jsme museli vstávat v 3:00 ráno, abychom stihli vlak ve 4:30. V 11:00 jsme dorazili na nádraží v Hlinsku. Dominik Zážitek z česko-německého tábora Jednou, byli jsme zrovna v Německu, náš stan měl příšernou konstrukci, ostatně jako většina stanů v táboře. Najednou jsem se dozvěděl, že visí červená vlajka. Červená vlajka znamená nebezpečí. Začal jsem se ptát, co se děje. Dozvěděl jsem se, že se blíží tornádo: Má být rychlé 87 km/h a má projet 5 km od nás. Věci jsme vyndali ze stanu, přikryli je pláštěnkou, shodili stan a plachtou přikryli věci. Potom se ozval signál. S českou skupinou jsme šli k hlavnímu stanu našeho podcampu. Zde jsme čekali. Zahráli jsme si hry a nad námi létala letadla a helikptéry. Potom jsme nasedli do autobusů a ty nás odvezli do školy. Manu měl vyrobené reproduktory a vezli jsme s sebou jídlo. Tančili jsme až do půlnoci nebo déle. Po tom jsme šli popřát jedné holce k osmnáctinám. Vylíčil Turbánek Foto: 3 x Šátek 5

6 Nový domov v ulici nad Parkem S k a u tské st o l e tí v Hlinsku Tolik bychom si přály mít nový skautský domov, kde bychom se mohly scházet. Snad se jednou dočkáme a budeme hrozně šťastné. Kronika dívčího kmene, zápis z 16. června 1968 Rozestavěný skautský domov v roce 1969 (foto: Archiv Jiřího Švece). Když došlo na jaře roku 1968 k obnově Junáka, neměli hlinečtí skauti žádné vlastní klubovny, v nichž by se mohli scházet. Skautky se proto setkávaly v pionýrském domě pod nádražím. Jiný dívčí oddíl pořádal schůze v klubovně rybářů. Někteří členové se scházeli ve stavebním podniku, jehož ředitelem byl vedoucí střediska Bohuslav Růžička. Na konci 60. let musel dosavadní skautský domov v Olšinkách ustoupit plánovanému rozšíření zimního stadionu. Město souhlasilo s tím, že si skauti dům sami rozeberou a materiál použijí na výstavbu nové základny ve svahu nad sportovním areálem. Samotná stavba započala na jaře 1969 a po odborné stránce ji řídil B. Růžička. Projektovou dokumentaci bezplatně vypracovali pánové Boháč a Novotný (bývalí členové Junáka). Organizační stránku projektu zajišťoval bratr Karel Záviška starší. Členové střediska odpracovali na stavbě stovky hodin. Neocenitelná byla též výpomoc učňů ze stavebního podniku. Než stačili junáci své dílo dokončit, byla skautská organizace v Československu opět zakázána a její majetek zkonfiskován. Ironií osudu předával bratr Švec zabavený stavební materiál svému vlastnímu bratranci, který byl členem okresního výboru Socialistického svazu mládeže. Budova poté byla dostavěna pro potřeby SSM. 6

7 Skautský domov v roce 1998 (kresba: Jaromír Trojan). Po dalším obnovení našeho střediska v roce 1989 jednali bratři J. Prokop, J. Švec a O. Volejník o navrácení domu v ulici Nad Parkem. Objekt přešel zpět do vlastnictví Junáka 5. dubna 1990 v dezolátním stavu. Bylo potřeba okamžitě přistoupit k nejnutnějším opravám bratři L. Bidmon a V. Severin zajistili bezplatnou pomoc učňů z truhlárny a z Elektro-Pragy. Schůzky se mezitím konaly v Domě dětí a mládeže. Skautský domov byl zpočátku vytápěn ze ZUŠ na náklady města. V roce 1994 byl topný kanál odpojen a bylo nutné vybudovat vlastní plynovou kotelnu. Na konci roku 2001 v domě prasklo vodovodní potrubí a vyteklo mnoho hektolitrů vody. Při této příležitosti byl zhodnocen celkový stav budovy. Z tohoto posouzení vyplynulo, že je nutná generální rekonstrukce celého objektu. Ta proběhla na podzim Řídil ji Martin Hladký a členové střediska během ní odpracovali téměř 500 brigádnických hodin. Během tří měsíců došlo nejen k opravě vodovodního potrubí, ale také k rekonstrukci okapů, hromosvodů, izolace, elektroinstalace, ústředního topení, oken, dveří, podlah a rozvodu plynu. Zároveň byla vybudována nová klubovna 4. oddílu skautů (viz foto Adama Drahoše z října 2002). Stavební dozor po celou dobu vykonával pan Pavel Hladký z Jeníkova. Druhá etapa stavebních úprav se uskutečnila v roce 2003, kdy došlo k zateplení hlavního vchodu, opravě komínů a vytvoření místnosti ve sklepě pro drobný tábo- 7

8 rový materiál a kuchyň. V suterénu byla instalována mříž, která měla zamezit volnému pohybu po celém skladu. Proměny skautského domu pokračovaly i v následujících letech. Fasáda dostala svěží světle žlutý vzhled a objevil se na ní znak Junáka. V suterénu, kde byly dříve uloženy podsady a další táborové vybavení, byla koncem roku 2007 zřízena skromná noclehárna, kterou mohou využívat přespolní (nejen) skautské skupiny. Do této ubytovny se podařilo získat vyřazené železné postele z Tyrolského srubu u Slatiňan. Ve stejném roce byla slavnostně otevřena nově vyzdobená klubovna 1. oddílu světlušek (bývalá klubovna 4. oddílu). Domov byl dále zvelebován i po roce 2008, kdy M. Hladkého vystřídal ve funkci vedoucího střediska Václav Žampach. V říjnu 2012 se nového vzhledu dočkal hlavní sál. Ze stěn byla stržena stará pytlovina, byly vymalovány žlutou barvou a dozdobeny oranžovým vzorkem. Skautský dům v ulici Nad Parkem se stal po roce 1990 dějištěm řady významných akcí. V březnu 1996 se zde uskutečnil okresní sněm, na který se sjeli zástupci skautských středisek z celého Chrudimska. V říjnu téhož roku domov hostil Skautský inspirační kurz vedený D. Vychodilem ze Slatiňan. V květnu 1998 se konalo slavnostní shromáždění k 80. výročí založení střediska. Oslavy se zúčastnilo kolem 100 lidí včetně hlineckého starosty J. Štorka a zakládajícího člena hlineckého skautingu Vlastimila Skály. Hlavní sál se velmi slušně zaplnil návštěvníky také při koncertu Slávka Klecandra v roce MUDr. Z. Vacek a MUDr. J. Kabát zde v letech vedli zdravotnické kurzy pro zájemce z celého okresu. V letech 2009 a 2013 tu pak proběhlo slavnostní zakončení česko-německých táborů. Zpracoval Vlk Skautský domov začátkem roku 2007 (foto: Radek Adámek Orlo). 8

9 Hlavní sál skautského domu srovnání: Tajemství skautských kronik listopad 2006 (foto: Radek Adámek Orlo). Oslava 95. výročí skautingu v Hlinsku prosinec 2013 (foto: Kamil Růžička Rabín) 9