ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VESELÍ NAD MORAVOU 2014

Transkript

1 Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VESELÍ NAD MORAVOU 2014

2 Pořizovatel aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování Zpracovatel aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování prosinec 2014 Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 1

3 Obsah: 1. ÚVOD PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Celková SWOT analýza stavu území SO ORP Veselí nad Moravou VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Životní prostředí Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD Slabé stránky Střety Problémy k řešení v ÚP Problémy k řešení v nadřazené ÚPD Problémy k řešení mimo oblast územního plánování JEDNOTLIVÉ OBCE ORP VESELÍ NAD MORAVOU Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem Obec Blatnička Obec Hroznová Lhota Obec Hrubá Vrbka Obec Javorník Obec Kněždub Obec Kozojídky Obec Kuželov Obec Lipov Obec Louka Obec Malá Vrbka Obec Moravský Písek Obec Nová Lhota Obec Radějov Město Strážnice Obec Suchov Obec Tasov Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 2

4 6.18. Obec Tvarožná Lhota Obec Velká nad Veličkou Město Veselí nad Moravou Obec Vnorovy Obec Žeraviny ZÁVĚR - PROBLÉMY K ŘEŠENÍ PRO ÚPD Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci POUŽITÉ ZKRATKY Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 3

5 1. ÚVOD Územně analytické podklady (dále jen ÚAP ) patří k tzv. územně plánovacím podkladům, které zajišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Pořizují se pro celé správní území obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou. ÚAP obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). ÚAP jsou podkladem pro tvorbu územních plánů a jejich změn, regulačních plánů, územních studií, vedení technických map a pro rozhodování v území. Pořizování územně analytických podkladů je upraveno ust zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška ). Územně analytické podklady jsou průběžně aktualizovány na základě nových údajů o území a průzkumů území. Každé 2 roky se pořizuje jejich úplná aktualizace. Územně analytické podklady obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území je tvořena následujícími výkresy: výkres hodnot území výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. RURÚ rovněž zahrnuje určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Grafickým zpracováním RURÚ je: výkres problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly vypracovány na základě: údajů o území (informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů - v rozsahu dat, které byly předány pořizovateli příslušnými poskytovateli); průzkumů území; informací nebo dat o záměrech na provedení změn v území (záměry od poskytovatelů údajů území, převzetí z územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí). Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 4

6 2.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území Předmětem řešení územně analytických podkladů je správní území obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Veselí nad Moravou. Řešené území zahrnuje 22 obcí včetně Veselí nad Moravou a tvoří jej 26 katastrálních území. Celková plocha území je ha (342,80 km2), k zde žilo celkem obyvatel, průměrná hustota osídlení 113,6 obyvatel na km 2. Území je součástí Jihomoravského kraje. Nachází se na jihovýchodě Moravy, bezprostředně sousedící se Slovenskem, obklopena z východní a jižní strany Bílými Karpatami. Horský masív tvoří převážně ploché hřbety bez větších výškových rozdílů. (nejvyšším vrcholem je Velká Javořina 970 m.n.m). Hlavní říční osu tvoří řeka Morava. Veselsko je neformální seskupení dvaceti dvou obcí v čele s městem Veselí nad Moravou. Do regionu Veselsko mimo město Veselí nad Moravou patří: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Malá Vrbka, Moravský Písek, Nová Lhota, Radějov, Strážnice, Suchov, Tasov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Vnorovy a Žeraviny. Některé z těchto obcí jsou zároveň členy dalších uskupení - Mikroregionu Strážnicko a Mikroregionu Ostrožsko - Veselsko. Do mikroregionu Strážnicko patří obce Hroznová Lhota, Kozojídky, Kněždub, Tvarožná Lhota, Radějov, Žeraviny, Tasov a Strážnice. Do mikroregionu Ostrožsko-Veselsko lze pak zařadit obce Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička a Veselí nad Moravou. Zbylé obce tvoří tzv. Horňácko, které se nachází v podhůří Bílých Karpat. Tvoří ho celkem devět obcí: Lipov, Louka, Suchov, Nová Lhota, Javorník, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov a Velká nad Veličkou. Většina Horňácka leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty, která byla vyhlášená v roce 1980 a rozkládá se na ploše 715 km 2. Od roku 1996 je zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Území se stalo pojmem díky největšímu bohatství planých orchidejí ve střední Evropě. Nejzachovalejší příroda je chráněna ve 12 přírodních rezervacích (PR) a přírodních památkách (PP), z nichž 3 leží mimo CHKO. Na území CHKO jich má 6 národní význam (NPR, NPP). K nejcennějším přírodním lokalitám patří rezervace Jazevčí u obce Javorník tvořená lučním komplexem se solitérními stromy, řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů Bílých Karpat. Zajímavé památky lidové architektury můžeme vidět v Hrubé Vrbce, v Javorníku-Kopánkách, v Nové Lhotě- Vápenkách, větrný mlýn v Kuželově nebo mlýny v údolí Veličky. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 5

7 2.2. Hodnoty území hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností; hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče; urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením; architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. (cit.: Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Příklady hodnot území: památkově chráněné domy lidové architektury, kamenné stodoly a komory v Hrubé Vrbce; zděný větrný mlýn holandského typu z roku 1842 v Kuželově; památkově chráněné domy lidové architektury - rodný dům bratří Uprků a dům Antoše Frolky v Kněždubu; Průžkův mlýn ve Strážnici; strážnické brány Veselská a Skalická a městská věž ve Strážnici; technická památka Baťův kanál, vystavěna v letech , měla zajistit závlahový a sloužit k dopravě hnědého uhlí Limity využití území V grafické části viz. výkres č. 2. Výkres limitů Záměry na provedení změn v území V grafické části viz. výkres č. 3. Výkres záměrů Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR ), jako nástroj územního plánování, byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 dne Do řešeného území zasahuje rozvojová osa OS11 Lipník nad Bečvou-Přerov-Uherské Hradiště-Břeclavhranice ČR/Rakousko; vazba na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trať č. 330 v úseku Přerov-Břeclav. PÚR vymezuje koridor E8 pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice Rohatec do přenosové soustavy vedením 400 kv Otrokovice-Rohatec Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byly zrušeny dne V současné době neexistuje žádná nadřazená dokumentace vydaná krajem. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 6

8 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ 3.1. Horninové prostředí a geologie Využitelné nerostné suroviny jsou situovány převážně v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále SO ORP ) Veselí nad Moravou. Jedná se o ložiska výhradní plochy štěrkopísků, ložiska nevyhrazených nerostů - štěrkopísek, schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů štěrkopísek - vše v Moravském Písku; schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů - lignit, Strážnice. Jižně od Velké nad Veličkou je situováno menší chráněné ložiskové území cihlářských surovin a výhradní plocha ložiska cihlářských surovin. Zvýšená zranitelnost podzemních vod v kvartérních hydrologických rajonech představuje omezující prvek při investiční výstavbě a zemědělské produkci. Geologická stavba východní části území (karpatský flyš) je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných zejména v širším okolí obce Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a Radějov. Svahové deformace v oblasti Západních Karpat představují omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko geologické podmínky výstavby a může způsobit i ztráty v zemědělské a lesní produkci. Ke střetům zájmů dochází při rekultivaci po těžbě štěrkopísku v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Problémem je neprovedená kvalitní revitalizace vytěžených ploch u bývalé těžby štěrkopísků v ochranném pásmu vodního zdroje (lokalita Veselský štěrk). SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY zásoby surovin ložiska nerostů štěrkopísky Moravský Písek, lignit Strážnice, prognózní ložisko štěrkopísku Moravský Písek; zásoby podzemních vod vázané především na kvartérní sedimenty v Dolnomoravském úvalu; dobývací prostory Strážnice-Přívoz - stavební písek; střet zájmů těžby a ochrany přírody a vodních zdrojů (Veselí nad Moravou, Moravský Písek); zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrologických rajonů; pouze štěrkopísky jsou nerostnými surovinami využitelné pro další hospodářský rozvoj ORP; ohrožení některých lokalit v důsledku sesuvu půdy; PŘÍLEŽITOSTI možnost dalšího využití podzemních vod v kvartéru Dolnomoravského úvalu; kvalitní revitalizace vytěžených ploch, využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou a území ohrožená erozí k realizaci ploch trvalé vegetace (ÚSES, krajinotvorné prvky); HROZBY připravovaná těžba štěrkopísků v Uherském Ostrohu (Zlínský kraj) - ohrožení zdrojů podzemních vod těžbou; nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru Velká nad Veličkou (skládkování, rekultivace na zemědělském půdním fondu); Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 7

9 Problémy k řešení zákaz výstavby v sesuvných územních (dle údajů Geofodu); omezení možnosti využití území skládkováním v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou; vytvoření podmínek pro vhodné využití dobývacích prostorů v lokalitách po ukončené těžbě (lokalita Veselský štěrk); vysoké riziko znečištění zdrojů podzemních vod připravovanou těžbou v Uherském Ostrohu Vodní režim Celé území SO ORP Veselí nad Moravou je součástí povodí řeky Moravy. Řeka Morava je zcela regulována v umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Niva řeky Moravy je protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt. Významnými toky říční sítě řešeného území jsou levostranné přítoky Moravy - Svodnice, Velička (přítok Hrubý potok, Kozojídka a Kuželovský potok) a Radějovka (přítok Sudoměřický potok). Vodní toky jsou většinou upravené, pouze v horních úsecích mají některé z nich přírodě bližší charakter (Sudoměřický potok a jeho pravostranný přítok Mandát, Radějovka a jeho levostranné přítoky Járkovec a Vrbecká). Zdroje pitné vody Bzenec-komplex slouží k udržitelnému rozvoji v oblasti vodních zdrojů a hospodaření s vodou. Další opatření pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, je jejich dlouhodobá ochrana soustavou ochranných pásem a vymezením území s příznivými podmínkami pro akumulaci povrchových i podzemních vod. Naopak chybí větší rozšíření zadržování vody v území, ve vodních nádržích. Pozitivní vliv má i zatím částečná revitalizace drobných vodních toků s úpravami koryt do přírodě blízkého stavu a podpora samočisticích schopností toků. Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (CHOPAV - Kvartér řeky Moravy) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. U jakosti vod podzemních i povrchových bylo dosaženo zlepšení. Výstavba čistíren odpadních vod a postupné dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě je předpokladem pro omezení znečištění vodních toků. Většina území ORP je v nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997, 2006, Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička). Stanovená záplavová území jsou na jihu SO ORP v okolí Veselí nad Moravou, Moravského Písku, Vnorov, Strážnice (řeka Morava) a severní části obce Kněždub (tok Velička). Opakované povodně v posledních letech vyvolaly realizaci protipovodňových opatření, zejména v intravilánech obcí. Ke snížení potenciálních povodňových škod má přispívat správné stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Klíčem ke zlepšení situace je omezení zastavování niv a podpora jejich využití pro retenci vod. Mimo zastavěná území by měl být umožněn rozliv vody do krajiny provázený retencí vod a snížením kulminačních průtoků. V minulosti byla často prováděna pouze liniová ohrázování toků s nadměrnou ochranou zemědělské půdy. Pozitivní trend budování přírodě blízkých protipovodňových opatření, která využívají poříční prostor pro tlumivé rozlivy povodní, je nezbytné podporovat vyhledáním vhodných území pro umožnění rozlivů. Touto tematikou se zabývá ust. 68 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, který definuje území určená k řízeným rozlivům povodní. I přes provedené sanační práce jsou nadále přetrvávajícím rizikem těkavé chlorované uhlovodíky v podzemní vodě v předpolí prameniště Bzenec komplex, kde je ohroženo jímací území zdroje pitné vody. Sanační čerpání zde probíhalo v roce V lokalitě KOVO Bzenec a okolí, které představuje předpolí jímacího území prameniště Bzenec, byly prováděny sanační práce na odstranění staré ekologické zátěže vzniklé v důsledku dlouhodobé činnosti bývalými průmyslovými areály v souvislosti s jejich dřívější výrobní činností. Předmětem sanace je likvidace zamořených podzemních vod kontaminovaných těkavými chlorovanými ethyleny. Možností, jak udržet a zlepšit vodní režim, je budování technických opatření pro zadržení vody v krajině. Hrozbou je postupné dlouhodobé snižování zásob podzemní vody a také prudší výkyvy klimatu. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 8

10 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY CHOPAV Kvartér řeky Moravy je využitelný přírodní zdroj pro pitnou vodu i jako území s vhodnými podmínkami pro obnovu cenných částí přírody a krajiny; využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování většiny obyvatel pitnou vodou, vydatné zdroje podzemních vod na západě území (Bzenec-komplex); realizace protipovodňových opatření; SLABÉ STRÁNKY snížená retenční schopnost krajiny; místy lokální záplavy a plošný splach půdy; vysoké zastoupení zranitelných oblastí; vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků Moravy a Svodnice; zastavěnost přirozeně zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Velká nad Veličkou); nedostatek vodních ploch v krajině; nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka PŘÍLEŽITOSTI využití vodního zdroje pitné vody Bzeneckomplex - realizace vodovodu Horňácko z vodojemu Vnorovy-Dražky; zvýšit retenční schopnost krajiny vhodným využíváním krajiny, druhovou skladbou porostů, technickými opatřeními; protipovodňová opatření a nepovolování další zástavby v záplavových a zaplavovaných území; dodržování zásad správného zemědělského hospodaření pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách; stanovování záplavových území, vymezování jejich aktivních zón a jejich průběžná aktualizace; HROZBY vysoké riziko ohrožení množství a kvality podzemních vod těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj); riziko znečištění povrchových a podzemních vod při technických haváriích; zástavba v zaplavovaných územích; vodní eroze, zejména plošný odnos půd; zhoršení průběhu sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků v podzemní vodě v předpolí prameniště Bzenec-komplex; opakované povodně; problémem je ochrana místních zdrojů pitné vody - hlavní příčinou kontaminace a znehodnocování povrchové i podzemní vody jsou objekty živočišné výroby, nezabezpečená hnojiště a staré ekologické zátěže, tj. nedostatečně zajištěné skládky po ukončení jejich provozu; ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodně, období sucha, havárie); Problémy k řešení omezení vysokého rizika vzniku povodní a eliminace škod; důsledná realizace vsakování srážkových vod; nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní; nalezení vhodného využití prostorů se zvýšeným ekologickým rizikem po provedených sanacích a respektování míst se starou ekologickou zátěží, které doposud nebyly sanovány; vysoké riziko ohrožení množství a kvality a podzemních vod těžbou štěrkopísku v Uherském Ostrohu; omezení zastavěnosti přirozených zaplavovaných území vodních toků. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 9

11 3.3. Hygiena životního prostředí Hlukové zatížení Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je silniční a železniční doprava. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 db pro denní dobu (tj hod.) a 50 db (resp. 55 db v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj hod.). Pro území republiky je zpracována strategická hluková mapa silnic a železnic pouze pro území velkých měst. Hygienické limity hluku na území ORP nejsou výrazněji překračovány v chráněném venkovním prostoru. Limity jsou překračovány na území Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice. Kvalita ovzduší Na celém území SO ORP je překročen celkový imisní limit. Jedná se o území s výjimkou obcí jižního a jihovýchodního okraje SO ORP v Bílých Karpatech - Nová Lhota, Javorník, převážná část území obce Suchov, Kuželov, Hrubá Vrbka, Radějov, polovina území obce Tvarožná Lhota, menší části území obcí Kněždub, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti: silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu (na komunikaci I/55, méně I/54); stacionární energetické zdroje - kotelny; stacionární průmyslové zdroje - převážně území Veselí nad Moravou, Strážnice, Moravského Písku a Velké nad Veličkou; zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak); prašnost z pozemků orné půdy; Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 10

12 Staré ekologické zátěže Extrémní riziko je u zátěží areálu bývalého KOVO Bzenec, kde byly pravidelně prováděny sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků, kvůli kterému jsou ohroženy vodní zdroje na katastru Moravský Písek a Veselí nad Moravou. Stejným způsobem je ohrožen vodní zdroj starou zátěží v obci Louka u viaduktu, sanace zde proběhly již před rokem Ohrožení asfalty a ropnými deriváty v Moravském Písku a v Železárnách ve Veselí nad Moravou. Zátěže se středním rizikem se nacházejí ve Strážnici - jedná se o provozovanou skládku. Starou zátěží jsou také bývalé skládky komunálních odpadů v Lipově, Kozojídkách, Moravském Písku, Vnorovech, Kneždubu, Hrubé Vrbce, Javorníku, Velké nad Veličkou, Suchově, Blatnici pod Svatým Antonínkem, Veselí nad Moravou a v Tasově. Kvalita povrchových vod Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Velička, Svodnice a Radějovka. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen - duben), minimální na podzim (září - říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních létech mírně zlepšuje. Znečištění ovzduší Celkové produkované množství emisí na území ORP je jak v absolutních číslech, tak v relativních číslech vztažených na počet obyvatel pod celorepublikovým průměrem. K plošnému překračování limitů dochází jen u denního limitu PM 10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren. U ostatních látek k překračování limitu nedochází. Zásadním znečišťovatelem ovzduší je automobilová doprava. V blízkosti těchto dopravních tras pak dochází k překračování imisních limitů znečištění ovzduší, především pro škodliviny PM 10 a benzo(a)pyren. Kromě stacionárních a mobilních zdrojů kategorií REZZO mohou být zdrojem prašnosti i rozsáhlá území zemědělských ploch. Hlavní podíl na produkovaných emisích v SO ORP má zejména doprava (zdroje REZZO4) a malé stacionární zdroje (REZZO3). Příležitosti i hrozby jsou vázány na prosazování nových páteřních komunikací obchvatů a jejich trasování mimo zastavěná území obcí. Hluková zátěž Dominantním zdrojem negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je podle výsledků odborných studií a průzkumů hluk z dopravy na pozemních komunikacích. Hlavním problémem je hluková zátěž venkovního prostoru v okolí tras pozemních komunikací vedených přes území zástavby. Na venkovní prostor ploch ZPF, PUPFL apod. nejsou požadavky na ochranu před nepříznivými účinky hluku stanoveny. Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby. U staveb a chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v noční době. Příležitostí pro snížení nadlimitní hlukové zátěže venkovního prostoru z provozu dopravy na plochách zástavby je např. výstavba silničních obchvatů dotčených sídel. Mimo snížení hlukové zátěže toto řešení přinese další příznivé efekty (např. zvýšení bezpečnosti, zlepšení plynulosti dopravy apod.). Tam, kde toto zásadní řešení není možné, nebo kde toto řešení lze očekávat až ve vzdáleném výhledu, bude nutné uplatňovat další protihluková opatření jako výstavbu protihlukových stěn, zemních valů, bariérových objektů atd. Hrozbou pro požadovanou eliminaci hlukové zátěže z dopravy jsou stísněné prostorové poměry na plochách zástavby, nedostatek finančních prostředků, legislativní neprůchodnost potřebných řešení apod., které neumožní realizaci potřebných protihlukových opatření a obyvatelé budou vystaveni nadlimitnímu hluku po mnoho dalších let z dále narůstající intenzity silniční dopravy. Hlavním požadavkem v oblasti hygieny životního prostředí je realizace obchvatů měst a obcí, za účelem snížení hluku, koncentrací oxidu dusíku, ozónu a prachu v sídlech. Uvážlivě vymezovat plochy pro nové velké podniky s ohledem na nárůst dopravy, hluku a škodlivin z dopravy. Sanaci ekologických zátěží a produkci odpadů, jako problému v oblasti hygieny, však nemůže územní plánování zřejmě nijak ovlivnit. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 11

13 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY emise produkované na jednoho obyvatele jsou pod celkovým průměrem ČR; zdroje kategorie REZZO1 (velkých zdrojů) lze považovat za méně významné hlediska emisního, tak i imisního z důvodu hospodářského útlumu v řešeném území; u většiny sledovaných látek v důsledku převládajících větrů a konfiguraci terénu nedochází za běžných klimatických podmínek k plošnému překračovaní imisních limitů (s výjimkou částic PM 10 a benzo(a)pyrenu); celková míra znečištění ovzduší a hlukové zátěže je na dobré úrovni; ve východní části ORP zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí - zejména lesní celky a louky Bílých Karpat; fungující systém třídění odpadů; ve všech obcích je zaveden separovaný sběr základních druhů odpadu; existence sběrných dvorů; v území není velký znečišťovatel; SLABÉ STRÁNKY dlouhodobě je překračován doporučený emisní strop pro oxidy dusíku vlivem dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek); hlavními producenty emisí jsou zdroje REZZO3 (v případě zastavěných částí obcí) a REZZO4, která je na území Jihomoravského kraje dlouhodobě neřešeným problémem (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek); překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM 10 - důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (území mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Sv. Ant., Loukou); překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren, přičemž postiženy jsou zejména lokality s vyšším počtem obyvatel v lokalitách s výrazným vlivem automobilové dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek); překračování stanovených hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb na území zástavby, významné hlukové a imisní zatížení frekventované komunikace I/55, I/54; obtěžování okolí zemědělských areálů zápachem; znečištění půd v důsledku extenzivní zemědělské výroby a výroby v minulých desetiletích; existence starých ekologických zátěží; PŘÍLEŽITOSTI lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM 10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích; možnosti eliminace hlukové zátěže venkovního prostoru hlukem z dopravy na území zástavby realizací silničních obchvatů (Strážnice, Veselí nad Moravou); sanace starých ekologických zátěží; výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze; využívání nejlepších dostupných ekologických technologií v průmyslu, zemědělství, vytápění, stavebnictví, dopravě, které povede ke snižování znečištění životního prostředí; HROZBY staré ekologické zátěže a opakované povodně mohou ohrozit zdroje pitné vody; preference neekologických způsobů vytápění; zvýšení dopravních zátěže; zásadní problémy s prosazováním obchvatů a nových páteřních komunikací povedou k nárůstu imisního zatížení; neochota občanů spolupracovat na separaci odpadů - zvýšení množství netříděného komunálního odpadu a černých skládek; Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 12

14 Problémy k řešení vytvoření podmínek pro omezení rizika ohrožení zdrojů pitné vody; řešení větrné eroze navržením vhodných opatření (např. větrolamy); vytvoření podmínek pro realizaci protihlukových opatření; nalezení využití eliminující vliv staré ekologické zátěže; vytvoření podmínek pro omezení překročených imisních limitů PM 10 (doprava a prašnost z větrné eroze) Ochrana přírody a krajiny Na území SO ORP Veselí nad Moravou se vyskytují tato chráněná území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Velkou plochu jižní části území SO ORP Veselí nad Moravou zabírá CHKO Bílé Karpaty. Hospodaření v chráněných krajinných oblastech se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. V CHKO Bílé Karpaty byly vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rozsáhlejší oblasti I. zóny jsou na území ORP situovány zejména jižně od Tvarožné Lhoty a Kněždubu a dále jižně a východně od Velké nad Veličkou. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území ORP jsou zastoupeny tyto kategorie MZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP). Převážná výměra MZCHÚ je situována na území CHKO Bílé Karpaty (NPR Zahrady pod Hájem, NPR Porážky, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová, PP Žerotín). Mimo území CHKO jsou MZCHÚ situována pouze do oblasti jihovýchodně od obce Louka (PR Háj u Louky), východně od obce Louka (PR Hloží), jihovýchodně od obce Lipov (PP Háj u Lipova), jižně od Velké nad Veličkou (PP Nad Vápenkou) a severozápadně od města Strážnice (PP Osypané břehy). Přechodně chráněné plochy Orgán ochrany přírody může území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných či živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů vyhlásit za přechodně chráněnou plochu podle ust. 13 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. V nivě Moravy byla vyhlášena přechodně chráněná plocha za účelem ochrany hnízdiště kriticky ohrožené kolihy velké (východně od Strážnice, Vnorov a Veselí nad Moravou). Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území a je tvořena evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi. Na území SO ORP zasahuje v prostoru nivy řeky Moravy severozápadně od Strážnice a Veselí nad Moravou ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Na území SO ORP se nachází celkem 10 evropsky významných lokalit (EVL): EVL Vypálenky, EVL Strážnicko, EVL Jasenová, EVL Milejovské louky, EVL Lipov - kostel, EVL Čertoryje, EVL Javorník - Hliník, EVL Nad Vápenkou, EVL Bílé Karpaty, EVL Strážnická Morava. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary. Rozsáhlá území SO ORP jsou chráněna jako obecně stanovená VKP (lesy - zejména svahy a hřbety Bílých Karpat a lesní porosty nivy Moravy, vodní toky - Morava a její přítoky, údolní nivy - niva Moravy a jejích přítoků). V území se vyskytuje i několik VKP registrovaných dle ust. 6 č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (tyto VKP jsou situovány v severní části ORP v blízkosti Moravského Písku). Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 13

15 ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je tvořen sítí funkčně propojených biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vychází z kostry ekologické stability krajiny a doplňuje ji o nově navrhované části. Přírodní parky Jediným přírodním parkem řešeného území je Přírodní park Strážnické Pomoraví rozkládající se kolem řeky Moravy na severozápad od města Strážnice. Účelem vyhlášení tohoto přírodního parku je ochrana krajinného rázu nivy řeky Moravy. Území zahrnuté do přírodního parku Strážnické Pomoraví je jako celek velmi významné svým, do velké míry zachovaným, přírodním prostředím. Jako harmonickou krajinou s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin; hodnotným, periodicky zaplavovaným lužním lesem a loukami; zavlažovacími kanály s břehovými porosty; zbytky starých moravních ramen; původními sady a z části také velkoplošnými zemědělskými pozemky. Vyhodnocení ekologické stability krajiny Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr ekologicky stabilních plochy a ekologicky nestabilních ploch (lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady+ vinice+ rybníky + ostatní vodoteče) / (orná půda + chmelnice + zastavěné plochy + ostatní plochy). Hodnoty KES jsou klasifikovány takto: do 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur; 0,1 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur; 0,3 1,0 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie; 1,0 3, 0 vcelku vyvážená krajina; nad 3,0 přírodní a přírodě blízká krajina; Dle hodnoty KES lze hodnocená území zařadit ke krajinnému typu: KES do 0,9 krajina plně antropogenizovaná; KES 0,9-2,9 krajina harmonická; KES nad 2,9 krajina relativně přírodní. KES pro ORP Veselí nad Moravou = 0,9 (Zdroj: ČSÚ 2012) Území SO ORP se projevuje rozmanitostí zastoupených biotopů, výrazným zastoupením území velkoplošné i maloplošné ochrany přírody a přírodně unikátních území. Pestrost přírodních podmínek území umožňuje rozmanitou strukturu způsobů využívání krajiny. Díky tomu mají různé části území svůj specifický ráz - zastoupeny jsou krajiny členité i ploché, pestře využívané i téměř monofunkční (zemědělské, příp. lesní). Poměrně běžný a místy až typický je výrazný kontrast rázu sousedních částí krajiny. Důležitá souvislost funguje i mezi charakterem krajiny a její příslušností do různých etnografických celků s jejich typickými zvyky, formami zástavby i tradičními způsoby obhospodařování krajiny. Hlavní negativní jevy jsou spojeny především s intenzivním zemědělstvím a nevhodnou stavební činností. Intenzivní zemědělství se v krajině nepříznivě projevuje především likvidací trvalých vegetačních formací (zejm. maloplošných a liniových) a zásadním narušením vodního režimu spojeným s nadměrnou vodní i větrnou erozí, se zvýšeným rizikem lokálních povodňových situací a se znečištěním vodních toků a nádrží. Nevhodná stavební činnost spočívá v nežádoucím umísťování staveb ve volné krajině a v narušení historicky vzniklé urbanistické struktury sídel. Zásadní opatření v rámci ochrany přírody spočívají mimo jiné v koncepčním sjednocení vymezení ÚSES všech úrovní s následnými realizacemi. Důležité je vymezovat plochy a koridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, citlivě stanovit regulativy výstavby v místech přírodních hodnot. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 14

16 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY do oblasti zasahuje velkoplošné zvláště chráněné území, maloplošná zvláště chráněná území, NATURA 2000; unikátnost území Bílých Karpat - odlesněná území s jednotlivými mohutnými stromy (Bělokarpatské květnaté louky); různorodost charakteru krajiny; existence rekreačně využívaných, přírodně a krajinářsky cenných ploch v širším zázemí sídel (údolí Radějovky, Žerotín, Stará Hora, údolí Sudoměřického potoka, údolí Hrubého potoka nad Javorníkem, Vápenky); SLABÉ STRÁNKY velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území; nedostatečně účinná ochrana údolních niv před zástavbou; FVE v obcích - znehodnocení krajinného rázu; nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Lipov, Louka, Blatnice, Blatnička); nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadají do území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov); PŘÍLEŽITOSTI zajistit fungování územního systému ekologické stability; realizace navržených prvků ÚSES, případně pozemkových úprav - zvýšení ekologické stability krajiny; dochování některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů příštím generacím; zpřírodnění říčních toků; rozvoj cestovního ruchu daný přítomností přírodních a kulturních hodnot v území; dotváření prostorové struktury krajiny vegetačními úpravami v souvislosti se snižováním riziku eroze; HROZBY snižování hodnot krajinného rázu nevhodnou výstavbou ve volné krajině a nevhodným rozvojem turistických aktivit; nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek; narušení okrajové části nivních ekosystémů výstavbou R55; preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny; Problémy k řešení vytvoření podmínek pro plochy s trvalou vegetací a zvýšení biodiverzity; vytvoření podmínek pro větší ochranu nivy řeky Moravy; omezení rizika rozvoje příliš intenzivní zemědělské výroby. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 15

17 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond (ZPF) Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty (louky a pastviny). V zájmovém území se chmelnice nevyskytují. ORP Veselí nad Moravou má celkovou výměru ha, z toho 67,4 % je zemědělská půda. Zemědělská půda je zde zastoupena hlavně ornou půdou 66,2 %, malou část tvoří zahrady a sady 3,1 %. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny 25,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Největší výměra zemědělské půdy je v obcích Lipov, Žeraviny, Kozojídky. Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy je důležitá zejména I. a II. třída ochrany ZPF, kdy I. třídu lze výjimečně a II. třídu podmíněně odejmout ze ZPF. Třída ochrany I. zahrnuje nejcennější půdy, třída V. zahrnuje půdy s nejnižší produkční schopností. Do I. a II. třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny půdy, nejvíce zastoupené: západní okraj území města Strážnice a v severní okraj území obce Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov severozápadní okraj území města Veselí nad Moravou; v menší míře v obcích Velká nad Veličkou, Louka, Lipov a Javorník. Zemědělské půdy řešeného území jsou ohroženy větrnou a vodní erozí a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany v prostoru mezi osou Strážnice - Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat. Pro způsoby využití zemědělské půdy jsou důležitými faktory: vysoký podíl půd nejvyšší kvality (cca 20 % v I. a II. třídě ochrany ZPF) a relativně teplé a suché klima na velké části území. Vysoká kvalita půdy a značná míra zornění s sebou nesou i negativní efekty, zejména omezení pro rozvoj sídel obklopených zemědělskou půdou s nejvyššími stupni ochrany, ohrožení půdy vlivem eroze a narušení vodního režimu a struktury (např. zhutnění). Důležité je výraznější uplatňování protierozní ochrany zemědělské půdy, spojené s ekologicky příznivými vegetačními opatřeními (zatravňování a zalesňování erozně ohrožených ploch a ploch méně vhodných pro zemědělství, zejména na půdách IV a V. třídě ochrany ZPF) a zvyšování rekreační atraktivnosti zemědělské krajiny (obnova a doplnění cestní sítě, výsadby stromořadí aj.). V obou případech hrají zásadní roli komplexní pozemkové úpravy. Vysoce kvalitní zemědělskou půdu v I. a II. třídě ochrany ZPF je obecně třeba chránit před rozsáhlejší zástavbou. Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu způsobů jejího využití, zastoupení trvalých kultur jako jsou sady, vinice a ve vyšších polohách Bílých Karpat trvalé travní porosty. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 16

18 Řada obcí v území je zařazena do seznamu vinařských obcí Vinařská podoblast slovácká ve smyslu vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Moravský Písek, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Veselí nad Moravou a Vnorovy. Pozemky určené k plnění fukce lesa (PUPFL) Lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v ust. 6 jsou stanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Výměra lesních ploch v zájmovém území činí ha. Lesnatost řešeného území není velká a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Radějova, Javorníku, Nové Lhoty a Velké nad Veličkou. Lesy jsou významněji zastoupeny i v obcích Moravský Písek, Suchov, Tvarožná Lhota, Strážnice a Vnorovy. Bezlesé nebo téměř bezlesé jsou obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Tasov, Kozojídky, Žeraviny. Lesy v řešeném území jsou z velké části přírodě blízké se značným zastoupením geograficky původních dřevin. Převážná většina lesů se nachází ve vyšších partiích Bílých Karpat. Rozloha lesní půdy je stabilní a prakticky se nemění. Od roku 2006 do roku 2013 činí stále 22,3 % z celkové výměry. Hlavním požadavkem je uvážlivě navrhovat nové zastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně a zemědělské půdy s bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Příležitostí, jak v území současný stav zemědělské a lesní půdy udržet a nezhoršovat, jsou technická opatření komplexních pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití; poměrně dobrý stav lesů, jejich celkově dosti vysoká ekologická hodnota a rekreační význam; vinařství; na území se nachází relativně vysoká výměra ZPF vysoké kvality (celkem 7081 ha ZPF z celkové výměry ORP, tj. celkem 20% náleží k I. a II. třídě ochrany ZPF); SLABÉ STRÁNKY vysoký podíl zornění ZPF zhoršuje retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Tasov, Blatnice); značné zatížení půd v důsledku hnojení; ohrožení půdy vodní erozí (Hrubá a Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Javorník a Radějov) ohrožení půdy větrnou erozí (Vnorovy, Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kozojídky); omezená využitelnost ZPF v I. a II. třídě ochrany pro stavební rozvoj; Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 17

19 PŘÍLEŽITOSTI komplexní pozemkové úpravy jako nástroj pro celkovou revitalizaci krajiny (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES); snižování negativních vlivů zemědělství na životní prostředí; zalesňování; zvýšení podílu ploch rozptýlené vegetace; budování technických opatření na zemědělských půdách, biokoridorů a biocenter lesního typu, interakčních prvků v krajině (aleje a pásy zeleně podél cest a vodotečí) a zpřístupnění krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav; realizace protierozních opatření; HROZBY degradace ZPF v důsledku hospodaření na nadměrně rozsáhlých lánech půdy, které snižují celkovou ekologickou stabilitu území; zábory kvalitní půdy v důsledku stavební činnosti; riziko odplavování úrodné vrstvy půdy při přívalových deštích; nedostatečná péče o meliorační zařízení, tj. chybí údržba záchytných a svodných příkopů; intenzivní obhospodařování půdy přispívá k nekontrolovatelnému zrychlení přívalových vod a vodní erozi v území; ohrožení půdy větrnou erozí; Problémy k řešení vytvoření podmínek pro řešení a omezení rizika vzniku vodní i větné eroze; omezení trvalých záborů ZPF pro novou výstavbu; nalezení opatření vedoucí ke snížení podílu zornění zhoršující retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch; vytvoření podmínek pro zvýšení podílu zalesnění (lesní půda je pouze 13,8 % území ORP); Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 18

20 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silniční doprava Páteřní komunikace ve SO ORP Veselí nad Moravou tvoří silnice I. třídy - I/55 Olomouc - Veselí nad Moravou - Břeclav Rakousko, I/54 Slavkov u Brna - Veselí nad Moravou - Blatnice p. Sv. Ant. - Slovensko, I/71 Uherský Ostroh - Blatnice p. Sv. Ant. - Velká nad Veličkou - Slovensko Jednotlivé obce jsou většinou propojeny silnicemi III. třídy, doplněnými sítí silnic II. třídy. Dopravní obslužnost SO ORP je zajištěna spoji autobusové a železniční dopravy, u některých obcí je tato obslužnost problematičtější. Železniční doprava Železniční síť tvoří trať č. 330 Přerov - Břeclav, č. 340 Brno - Uherské Hradiště a č. 343 Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce. V rámci železniční dopravy proběhla rekonstrukce koridorové trati č Příležitostí pro rozvoj železniční dopravy je skutečnost, že Jihomoravský kraj výrazně zapojuje železnici do regionální osobní dopravy v rámci integrovaného dopravního systému. Vodní doprava V rámci plnění Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) je chráněn koridor možného budoucího průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe je projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika, turismus atd.). Kromě výše uvedených řek mají významnou roli v projektu řeky Morava a Bečva. Řešeným územím protéká řeka Morava, která je dle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, využívanou vodní cestou od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec. Vodní doprava je sezonní turistickou záležitostí. Cyklistická doprava SO ORP má síť cyklistických tras, z nichž je však převažující rozsah veden společně s automobilovou dopravou po silnicích II. a III. třídy. SO ORP prochází dálkové cyklotrasy č Beskydsko-karpatská magistrála a č Moravská stezka, místní cyklotrasy a vinařské cyklostezky. Technická infrastruktura Na území SO ORP Veselí nad Moravou je technická infrastruktura dostatečná. Všechny obce jsou elektrifikovány a plynofikovány. Velmi dobrý stav zásobování energiemi SO ORP je dán vysokým procentem pokrytí území distribučními sítěmi, které jsou průběžně obnovovány a mají dostatečné možnosti pro zajištění požadovaných nárůstů spotřeby. Dobrý stav v zásobování pitnou vodou v SO ORP je dán využíváním jakostní podzemní vody pro hlavní vodárenské systémy a plošným rozsahem vodárenských soustav a skupinových vodovodů, projevujícím se vysokým podílem obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu. Podstatně nepříznivější je situace v odkanalizování a čištění odpadních vod. Procento napojení obyvatel na kanalizaci pro veřejnou potřebu je podstatně nižší než procento napojení na vodovod. Nedostatky jsou rovněž v množství a účinnosti čistíren odpadních vod. Problémem v území je nedostatečné napojení obyvatelstva na ČOV a stáří stávající kanalizace. Na celém území funguje svoz komunálního odpadu, existují trvalá stanoviště kontejnerů na třídění plastů, papíru a skla, ve městech a větších obcích je provozován systém sběrných dvorů. Zásadním problémem SO ORP jsou staré zátěže. Sanace probíhají na katastru Veselí nad Moravou u těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethyleny) v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex. Většina starých zátěží na sanaci teprve čeká, jedná se například o nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek, ropné látky Železárny Veselí). Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 19

21 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje - výhoda kombinace železniční a autobusové dopravy; relativně dobrá hustota sítě silnic; existence regionální železniční tratě č. 343 Hodonín-Vrbovce a její napojení na celostátní trať č. 340 Brno-Uherské Hradiště a č. 330 Přerov - Břeclav; Baťův kanál - rekreační vodní doprava; existence sítě cyklistických tras č. 46. Beskydsko-karpatská magistrála a č. 47 Moravská stezka; dostatečné zásobování elektrickou energií, napojení velké části domácností na rozvod zemního plynu; bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP; existence systému sběrných dvorů a systém sběrných míst; fungující systém třídění odpadů; SLABÉ STRÁNKY chybějící rychlostní komunikace R55 a obchvaty obcí Strážnice, Vnorovy a Veselí nad Moravou; převažující podíl silnic III. třídy, jejich špatný technický stav, nedostatečná údržba a opravy; malá podjezdná výška - křížení silnice I/54 s železniční tratí č. 340 a 343; staré ekologické zátěže - nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek, ropné látky Železárny Veselí), nedokončené sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště Bzenec-komplex; chybějící vodovod Horňácko; omezená dopravní obslužnost některých částí území autobusovou dopravou; nárůst podílu individuální automobilové dopravy; PŘÍLEŽITOSTI realizace vodovodu Horňácko; výstavba R55 sníží intenzitu dopravy ve Veselí nad Moravou a Strážnici; zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě; HROZBY růst cen plynu, přechod na spalování tuhých paliv; riziko ztráty vodního zdroje Bzenec Komplex těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh); zhoršování obslužnosti území rušením spojů veřejné hromadné dopravy a z toho plynoucí navyšování individuální automobilové dopravy s negativními vlivy na životní prostředí; nedostatek financí k odstranění starých ekologických zátěží; vedení VVN 400 kv poblíž zastavěného území; potenciální ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha) Problémy k řešení vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy; nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou; nalezení podmínek pro eliminaci negativního vlivu starých ekologických zátěží; nalezení řešení pro oddělení cyklistické dopravy. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou 20