Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT
|
|
- Ludmila Růžena Kadlecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Život hvězd Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT
2 Slunce a jeho poloha v Galaxii Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi sv.l. od středu Galaxie Obíhá rychlostí 230 km s -1 kolem středu Galaxie Jeden oběh vykoná za 230 miliónů let Základní parametry: Hmotnost kg (hmotnost Země: kg) Průměr km (Země: km) Teplota povrchu K (Země: 14.5 o C) Teplota jádra K (Země: K) Doba otáčení kolem osy: - 25 dnů rovník - 36 dnů póly Průměrná hustota 1.4 g/cm 3 (Země: 5.52 g/cm3) Hustota výkonu 0.19 mw/kg Celkový výkon W Tok energie u Země 1.4 kw/m 2 Úniková rychlost 618 km/s (Země: 11.1 km s -1 ) Tíhové zrychlení 28 g (Země: 1g) Chemické složení: Slunce H 92.1 % He 7.8 % O % C 0.03 % M83 2
3 Postavení naší Galaxie ve vesmíru Galaxie se vyskytují velmi zřídka v prostoru izolovaně, většinou tvoří různě početné gravitačně vázané skupiny Nejbližší galaxie jsou Velké ( sv.l.) a Malé Magellanovo mračno ( sv.l.) Velké Magellanovo mračno Naše Galaxie je členem tzv. Místní skupiny, obsahující asi 30 galaxií a zaujímající prostor asi tří milionů světelných let. Největšími členy jsou naše Galaxie a spirální galaxie M 31 v Andromedě a M 33 v Trojúhelníku. Naše Galaxie má kolem sebe asi devět trpasličích galaxií a Andromeda dalších osm. M31 vzdálena sv.l., průměr sv.l. 3
4 Naše Místní skupina galaxií 1 M31 v Andromedě 1a M33 2 Naše Galaxie 2a LMC - Velké Magellanovo mračno 2b SML - Malé Magellanovo mračno 4
5 Kupy galaxií, supergalaxie Galaxie dále tvoří struktury sestávající ze stovek až tisíců galaxií kupy galaxií. Kupy často ve své centrální části obsahují velkou eliptickou galaxii Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky Téměř každý objekt na fotografii je galaxií. Obsahuje více než 3000 galaxií Vzdálena 280 M sv.l. Průměr 20 M sv.l. Supergalaxie jsou seskupení kup galaxií, která se prostírají napříč vesmírem. Mezi nimi je vesmírná prázdnota vyplněná sporadickými galaxiemi. 5
6 Proč Slunce svítí V roce 1920 Arthur Eddington ( ) poprvé navrhl, že hvězdy mohou energii získávat z reakce slučování jader vodíku na jádra heliha. V roce 1928 George Gamow ( ) pomocí kvantové mechaniky popsal pravděpodobnost toho, že dvě jádra při dostatečném přiblížení překonají odpudivé elektrické síly a pomocí silné jaderné interakce vytvoří nové jádro. V roce 1939 Hans Bethe (1906) analyzoval rozdílné reakce slučování vodíku na helium: pp-řetězec, CNO cyklus (byl uvažován již v roce 1938 v pracích Carl von Weizsäckera). 6
7 Slučování jader v jádru Slunce Energie vyzařovaná Sluncem vzniká při termonukleárních reakcích v jeho jádru. Každou sekundu se přibližně 700 milionů tun vodíku přemění na 695 milionů tun hélia a zbylých 5 milionů tun hmotnosti se přemění na energii (96% elektromagnetické záření, 4% odnášejí elektronová neutrina). pp řetězec Teplota K Hustota g/cm 3 Poloměr km Teplota K Hustota 130 g/cm 3 (10x hustota olova) 7
8 Sluneční aktivita Slunce je tvořeno horkou plazmou (směs volných elektronů a atomových jader) elektricky vodivý materiál. Elektrické proudy uvnitř slunce vytváří magnetické pole, které ovlivňuje sluneční aktivitu zářivý výkon, kosmické záření (proud nabitých částic) jdoucí ze slunce, počet slunečních skvrn, Sluneční skvrna je místo na povrchu Slunce, kde poruchy magnetického pole zabraňují proudění plazmy přicházející z větších hloubek. Toto místo je až o stupňů chladnější. Velikost skvrn se pohybuje od několika set km až po cca km. Po vytvoření skvrny žijí od několika hodin až po několik měsíců. 8
9 Sluneční cykly Sluneční aktivita se mění v různě dlouhých cyklech, které se navzájem skládají. Nejznámější cyklus trvá přibližně 11 let (obvykle 9-12 let). Během jedenáctiletého cyklu se přepóluje magnetické pole Slunce. Závislost počtu slunečních skvrn (Wolfovo číslo) na čase Další pozorované cykly: 22, 87, 210, 2300, 6000 let. 9
10 Sluneční aktivita a obsah 14 C ve vzduchu Sluneční aktivita ovlivňuje intenzitu kosmického záření přicházejícího do atmosféry Země. Působením kosmického záření vzniká uhlík 14 C (asi všeho C): Po úmrtí živého organismu obsah C14 pouze klesá (poločas rozpadu C14 je 5700 let). Pokud známe obsah C14 ve vzorku, lze v principu spočítat jeho stáří. Funguje to i naopak: pokud známe stáří organického vzorku, lze spočítat obsah C14 ve vzduchu během života organismu. Lze tak odhadnout sluneční aktivitu hluboko do minulosti. 10
11 Sluneční aktivita a globální teplota Ukazuje se, že sluneční aktivita může korelovat s globálními klimatickými podmínkami na Zemi. 11
12 Sluneční aktivita a globální teplota V historické době některé anomálie ve sluneční aktivitě korelovaly s prudkou změnou klimatu na Zemi (tzv. malá doba ledová během Maunderova, Daltonova minima sluneční aktivity). 12
13 Anomálie 24. slunečního cyklu Sluneční cykly se od r označují pořadovým číslem (poslední má číslo 23). Poslední sluneční cykly byly velmi krátké (~10.5 let, 22. cyklus byl dlouhý 9.7 let), s vysokým maximem. Zdá se, že ani v listopadu 2009 (13.6 roku od začátku 23. cyklus) nezačal nový 24. cyklus. Čeká nás anomálie podobná Maunderovu (Daltonovu minimu)? Čeká nás malá doba ledová? 13
14 Hoření vodíku p-p řetězec Probíhá ve hvězdách hlavní posloupnosti s hmotností MS Probíhá v současnosti v našem Slunci Probíhá při teplotě jádra K Snímek Slunce v rentgenovské části spektra 14
15 Hoření vodíku CNO cyklus Probíhá ve hvězdách hlavní posloupnosti s hmotností větší než 1.7 M S Probíhá při teplotě jádra K 15
16 Hoření vodíku p-p řetězec a CNO cyklus závislost velikosti uvolněné energie na teplotě 16
17 Hoření helia Probíhá při teplotě jádra K 3α proces 3 4 2He 12 6C + γ Záchyt He na jádře uhlíku 12 6 C + 4 2He 16 8O + γ Záchyt He na jádře kyslíku 12 8 O + 4 2He 16 10Ne + γ Bude probíhat v jádru Slunce za 5.5 miliardy let Slunce se změní na rudého obra Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr 17
18 Hoření uhlíku Probíhá při teplotě jádra K Probíhá v jádrech červených obrů 12 6 C C 20 10Ne + 4 2He 12 6 C C 23 11Na + 1 1H 12 6 C C 23 12Mg + 1 0n 12 6 C C 24 12Mg + γ 18
19 Hoření kyslíku Probíhá při teplotě jádra K 16 8 O O 28 14Si + 4 2He 16 8 O O 31 15P + 1 1p 16 8 O O 31 16S + 1 0n 16 8 O O 32 16S + γ Betelgeuse, Orion 19
20 Hoření křemíku Probíhá při teplotě jádra větší než K jádro + γ p + He + n + 14Si (další těžká jádra) + p (He) těžší jádra až po 26 Fe Struktura staré hvězdy o hmotnosti 20 Sluncí (rozměrová škála neodpovídá skutečnosti) 20
21 Svítivost Typy hvězd Hertzsprungův-Russelův diagram (H-R diagram) Ejnar Hertzsprung ( ) veleobři obři hlavní posloupnost Teplota bílí trpaslíci Henry Norris Russell ( ) 21
22 Typy hvězd Typ hvězdy Veleobři Rozměr až 500 R Slunce Obři až 80 R Slunce Hlavní posloupnost Bílí trpaslíci Neutronové hvězdy 0,5 až 20 R Slunce 1000 až km 10 až 100 km Hustota: Veleobr Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda 10-6 g/cm 3 1,4 g/cm g/cm g/cm 3 22
23 Typy hvězd 23
24 Život hvězd 1-2 protohvězda, smršťování volným pádem, zvyšování teploty 2 rovnováha gravitace a tlaku látky 2-3 pomalé smršťování při rovnováze 3 zapálení TJ reakcí, pobyt na hlavní posloupnosti 3-4 dohoření H v jádře 4-5 smršťování jádra, zvyšování teploty 5 zapálení H ve slupce kolem jádra 5-6 hoření H ve slupce, zvyšování hmotnosti He jádra 6 zapáleni He v jádře, červený, žlutý oranžový obr 6-7 rozpínání a chladnutí obalu -> únik hmoty 7 dohoření He v jádře, smršťování jádra, zapálení He v obálce,... atd. až po skupinu železa 8 -> stadia pulsací, gravitační smršťování. 24
25 25
26 Termonukleární reakce běhemživota hvězd To, kde se vývoj hvězdy zastaví (jaké jaderné reakce ještě budou ve hvězdě probíhat), závisí na její hmotnosti (osa y). Délka dané fáze života hvězdy je nepřímo úměrná její hmotnosti. Zdroj - Jospi Kleczek: Vesmír kolem nás 26
27 Doba trvání jednotlivých fází 27
28 Budoucnost Slunce 28
29 Bílí trpaslíci Konečné stadium hvězd hlavní posloupnosti, které se během života přemění na obry a veleobry. Po utlumení termonukl. reakcí se jádro smrští na poloměr ~ km. Hmota ve zvláštním degenerovaném stavu směs jader C, O a degenrovaných elektronů tlak bránící gravitaci dalšímu stlačování je způsoben kvantovým proceserm degenerace elektronů. Hustota ~1 000 kg/cm 3. Čím je bílý trpaslík hmotnější, tím je menší. Povrchová teplota ~ K, teplota ve středu ~10 7 K. Kvůli malému povrchu bude bílý trpaslík chladnout až stovky miliard let. Maximální možná hmotnost bílého trpaslíka, kdy ještě je tlak degenerovaného elektronového plynu schopen odolávat tlaku gravitace 1.4 M Slunce Chandrasekharova mez. Bílí trpaslíci v kulové hvězdokupě M4 29
30 M42, 1200 sv.l. Vznik nových hvězd v mračnu mezihvězdného plynu a prachu 30
31 Planetární mlhovina Mravenec, materiál vyvrhovaný z hvězdy v posledních stádiích evoluce (snímek Hubblova teleskopu). 31
32 Činka (Dumbell, M27). Planetární mlhovina v souhvězdí Lištiček. Pozůstatek po odhození obálky hvězdou. Prstencová mlhovina (M57). Planetární mlhovina v souhvězdí Lyry. Pozůstatek po odhození obálky hvězdou. 32
33 Přesýpací hodiny (MyCn 18). Fotografie HST (WFPC2, 1996). Planetární mlhovina s centrem ve tvaru Oka. Hvězda, která vytvořila tuto krásnou strukturu je malá bílá tečka v levé části Oka. Struktura vznikla z obálky, kterou hvězda odhodila, když se stávala bílým trpaslíkem. 33
34 34
35 Helix 35
36 Dumbell 36
37 NGC
38 38
39 Nova Těsné dvojhvězdy (vzdálenost Země-Měsíc) bílý trpaslík a hvězda ve stadiu rozpínání (při odchodu z hlavní posloupnosti). Bílý trpaslík přebírá vodík z druhé hvězdy. Ve slupce bohaté na vodík se blízko povrchu spustí termonukleární reakce. Náhlé zvýšení svítivosti x. Tento proces se může opakovat -> rekurentní novy. T Pyxidis: Recurrent Nova 39
40 Jasnost/max.jasnost Supernova Zářivý výkon až ~10 9 Sluncí Dělení podle spektra (absence či přítomnosti různých spektrálních čar). Typ Ia ve spektru u maxima nejsou He a jsou Si a Ca spektrální čáry. Bílý trpaslík (složený z C, O) v binárním systému přetáhne část hmoty od svého průvodce (obvykle červený obr) a získá hmotnost větší než Chandrasekharova mez (maximální možná hmotnost bílého trpaslíka, ~1.44 M Slunce ), explozivní termonukleární reakce proběhnou v celém objemu a rozmetá celou hvězdu. - Podobný proces jako u novy, ale mnohem rychlejší. U novy je proces nabalování hmoty pomalejší a nedojde k dosažení Chandrasekharovy meze, termonukleární reakce pak proběhnou pouze blízko povrchu. Čas [dny] Tvar závislosti svítivosti na čase podobný u všech supernov Ia typu z naměřeného průběhu a změřené jasnosti lze dopočítat vzdálenost s relativně malou chybou. 40
41 Typy supernov Typ Ib, Ic podobné jako typ II. Staré masivní hvězdy, které vlivem hvězdného větru nebo interakcí s průvodcem ztratily vrchní vrstvy. II. typu samostatná stará hvězda hmotnosti Sluncí, po skončení termonukleárních reakcí (tvorba Fe) jádro gravitačně zkolabuje (rychlostí řádově km/s během několik sekund) na neutronovou hvězdu, (kvarkovou hvězdu) nebo čenou díru. Vnější vrstvy jsou pádem na zkolabované jádro extrémně stlačeny, zahřáty a při výbuchu odvrženy. 99% energie z kolabujícího jádra je odnášeno neutriny (elektricky neutrální částice, má téměr nulovou hmotnost, velice slabě interaguje s hmotou). Během kolapsu jádra je za několik málo sekund uvolněna energie ~10 46 J, asi 50x více, než uvolní Slunce za 10 miliard let svého života. Teplota zkolabovaného jádra při výbuchu supernovy K, teplota vnějších vrstev K mohou proběhnout reakce, při kterých vznikají prvky těžší než železo. V naší Galaxii dochází k výbuch supernovy II. druhu jednou za let, většinou ve spirálních ramenech, kde je velké množství prachu a plynu. Naposledy byla supernova v naší Galaxii pozorována v roce Zaznamenané supernovy: 1054 (Cassiopeia) 1572 (Krab) 1604 (Hadonoš, poslední pozorovaná supernova v naší Galaxii) 1885 (galaxie v Andromedě) 1987 (Velké Megallanovo mračno) podařilo se detekovat vzniklá neutrina 41
42 Jaderné procesy v supernovách Fotodesintegrace jader železa intenzivní tok neutronů 55 Fe 26 + γ 13 4 He 2 + 3n Tvorba prvků těžších než železo v supernovách neutronový záchyt 42
43 Krabí mlhovina (M1) Pozůstatek po explozi supernovy v souhvězdí Býka. Exploze byla pozorována ve staré Číně roku V době exploze hvězda svítila několik dní i na denní obloze. Dnes mlhovina s vláknitou strukturou, v centru milisekundový pulsar (rotující neutronová hvězda s dipólovým magnetickým polem). 43
44 Zbytky Keplerovy supernovy typu Ia - SN 1604 (souhvězdí Cassiopeia, sv.l.) 44
45 Supernova 1991T v galaxii M51 45
46 Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě, pravděpodobně pozůstatek po explozi dávné supernovy, která vybuchla před lety. Řasová mlhovina v RTG oboru. Okolí pulsaru v souhvězdí Plachet. Opět jde o pozůstatek supernovy, která explodovala již před lety. 46
47 47
48 Neutronová hvězda Po vyčerpání veškerého termonukleárního paliva v jádru masivní hvězdy nastane vlivem gravitace stlačování železného jádra, při stlačení degenerované hmoty (která je v bílých trpaslících) nastává proces p + e - n + e Za zlomek sekundy proběhne smrštění jádra, ve kterém zůstanou převážně neutrony, hustota stejná jako hustota atomového jádra (~10 11 kg/cm 3 ). Hvězda se tak stává jakýmsi obřím atomovým jádrem složeným převážně z neutronů. Zbytek po supernově typu Ib, Ic a II. Velikost neutronové hvězdy: ~10 km. Hmotnost větší než 1.4 M Slunce (Chandrasekha-rova mez, lehčí objekt by se stal bílým trpaslíkem), menší než 3 M Slunce (těžší objekt by se stal černou dírou). Úniková rychlost z povrchu ~ km/s (kdyby na povrch dopadl člověk, uvolní se energie ekvivalentní výbuchu jaderné bomby se sílou 100 Mt TNT). Rychlá rotace (jedna otočka za s), silné magnetické pole -> podél magnetické osy vzniká synchrotronové záření (vyzařováno nabitou částicí při zakřiveném pohybu v magnetickém poli). Pokud není magnetická osa totožná s rotační, lze pozorovat pulsy elmag. záření zdroj se nazývá pulsar. 48
49 Kvarková (podivná) hvězda Při dalším stlačení neutronové hmoty se vytvoří látka složená z u, d, s kvarků, které nejsou vázány v neutronech. Hvězda se tak stává obřím hadronem (hadron = vázaný stav kvarků, např. proton, neutron). Hustota: kg/cm 3 Hmotnost větší než u neutronové hvězdy a menší než u černé díry. Zatím hypotetické objekty, známe 2 kandidáty: RX J průměr 11 km, vzdálenost 450 sv.l. 3C58, pozůstatek supernovy SN
50 Černé díry Konečné stadium hvězd s hmotností > 25 Sluncí - hvězdné černé díry s hmotností 3-15 M Slunce Jádra galaxií - hmotnost M Slunce Mikroskopické černé díry (10 11 kg = hmotnost hory) John A. Wheeler (1911-) Poloměr černé díry s danou hmotou Objekt Karl Schwarzschild ( ) Hmotnost Poloměr černé díry Země 5.98 x g 0.9 cm Slunce x g 2.9 km Hvězda 5x M S x g 15 km Jádro galaxie 10 9 xm S 3 x 10 9 km 50
51 Jak je možno pozorovat černou díru 51
52 ROSAT LMC X-1: Vážný kandidát na černou díru ve Velkém Magellanově mračnu. Jde o silný rentgenový zdroj pocházející z dvojhvězdy. Jedna složka je pravděpodobně normální hvězda, druhou složku tvoří kompaktní průvodce. Plyn z normální hvězdy dopadá na povrch kompaktní složky, ten se zahřívá a emituje rentgenové záření. Rentgenové záření ze systému vytrhává elektrony z atomových obalů v okruhu několika světelných let. Rekombinující elektrony potom září opět v rentgenovském oboru spektra. Z charakteru pohybu dvojhvězdy vyplývá, že kompaktní průvodce je s vysokou pravděpodobností černá díra s hmotností zhruba 5 M Slunce. 52
53 M87 (vzdálena 50 M sv.l.) Černá díra v centru galaxie M87. Na fotografii je také patrný vysoce energetický výtrysk (jet) mířící od centrálního objektu. Výtrysk obsahuje rychle se pohybující nabité částice, je dlouhý 6500 l.y. a je složen z vláken o průměru 10 světelných let. Charakter výtrysku odpovídá modelům černých děr s tlustým akrečním diskem. 53
54 Cen A (NGC 5128): Černá díra ve středu galaxie NGC 5128 a výtrysk viditelný v rentgenové oblasti spektra. 54
České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek
České vysoké učení technické v Praze Ústav technické a experimentální fyziky Život hvězd Karel Smolek Slunce Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi 28 000 sv.l. od středu
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceJak se vyvíjejí hvězdy?
Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceHvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek
Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé
VíceO původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
VíceVývoj hvězd na hlavní posloupnosti
Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti Hydrostatická rovnováha rostoucí teplota jádra => jaderné fúze vodíku rychleji => roste teplota a tlak v jádru => prvotní kolaps zpomaluje až se zcela zastaví (působení
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceFyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)
Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star) fyzické proměnné hvězdy reálné změny charakteristik v čase: v okolí hvězdy v povrchových vrstvách, většinou projevy hvězdné aktivity, astroseismologie
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceVESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VíceABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Astronomie - hvězdy Michal Doležal Školní rok 2011/2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité
Více- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují
Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů
VíceEta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.
Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila
VíceBatse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.
GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
Více1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců
1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Stanislav Hledík U3V FPF SUO, Krnov 15. dubna 2008 Navzdory zdánlivé neměnnosti noční oblohy není život hvězd věčný. Hvězdné
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VícePetr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016
ZE ŽIVOTA HVĚZD Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016 Vývoj názorů na hvězdy Hvězdy byly všeobecně považovány za stálice Aristotelés - hvězdy
VíceAstrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceVY_12_INOVACE_115 HVĚZDY
VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí
VíceGalaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47
GALAXIE Základy astronomie 2 16.4.2014 Galaxie 1/47 Galaxie 2/47 Galaxie 3/47 Hubbleův systém klasifikace 1936 1924 Hubble rozlišil okraje blízkých galaxií, identifikoval v nich hvězdy klasifikace zároveň
VíceVznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceŽelezné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek
Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob sportovci na ZOH 2018 obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády
VíceVÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY
VíceHvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno
Hvězdný vítr Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost Hvězda stálice?
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceVZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE
VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43
VíceAstronomie a astrofyzika
Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava
VíceSluneční soustava OTEVŘÍT. Konec
Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
Vícevysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM
Měření základních parametů vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM J. Krbec 1 1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská U3V Fyzika přátelsky / Aplikované přírodní
VíceSeriál: Hvězdný zvěřinec
FYKOS Seriál: Hvězdný zvěřinec V minulých dílech jsme se dozvěděli, jak popsat polohu objektů na nebeské sféře, jejich jasnost a vzdálenost. Je načase se podívat na pozorovatelné objekty samotné. Pokud
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie Plejády 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceVývoj Slunce v minulosti a budoucnosti
Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.
VíceGeochemie endogenních procesů 2. část
Geochemie endogenních procesů 2. část proč má Země složení takové jaké má? studium distribuce a zastoupení prvků ve Sluneční soustavě = kosmochemie přes svou jedinečnost má Země podobné složení jako Mars,
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceDUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky
VíceUrychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum
Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VíceVY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech
Více6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA
6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA Vznik hvězd - vesmír byl původně vyplněn prachem a plynem ještě nenarozených hvězd - nejprve se začal prach a plyn pozvolna slučovat, houstnout, kumulovat se do větších oblastí,
VíceUrychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření
Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.
VíceTypy galaxií. spirály a obláčky
Typy galaxií spirály a obláčky Zhruba tři čtvrtiny viditelných galaxií jsou, stejně jako ta naše, spirálami, zploštělými disky s vypouklou středovou oblastí. V disku se prohánějí mladé hvězdy, plyn a prach.
Více4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
VícePříklady Kosmické záření
Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum
VíceMezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách
MEZIHVĚZDNÁ HMOTA Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách Myšlenka existence mezihvězdné hmoty je velice stará již v 5. stol. př. n. l.
VíceExtragalaktické novy a jejich sledování
Extragalaktické novy a jejich sledování Novy těsné dvojhvězdy v pokročilém stadiu vývoje přenos hmoty velikost bílého trpaslíka Spektrum klasické novy Objevy nov v ČR 1936 - Záviš Bochníček objevuje ve
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:
VíceRelativistická dynamika
Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte
VíceČerné díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceVESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi
Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda
VíceČerné díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina
Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město
VíceGalaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let
VESMÍR - vznikl před 13,7 miliardami let - velký třesk (big bang) - od této chvíle se vesmír neustále rozpíná - skládá se z mnoha galaxií, miliardy hvězd + planety Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
VíceNAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami
NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,
VíceMiroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem
54 Rodokmen atomů Ve velmi raném vesmíru tvořilo hlavní složku světlo a záření vůbec. Z reliktního záření vyplývá, že na jeden proton či neutron tehdy připadalo 100 milionů až 20 miliard fotonů, elektronů
VíceJak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceNaše Galaxie dávná historie poznávání
Mléčná dráha Naše Galaxie dávná historie poznávání galaxie = gravitačně vázaný strukturovaný a organizovaný systém z řeckého γαλαξίας Galaxie x Mléčná dráha Mléčná dráha antika: Anaxagoras (cca 500 428
VíceVzdálenosti ve vesmíru
Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VícePulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka
Pulzující proměnné hvězdy Marek Skarka F5540 Proměnné hvězdy Brno, 19.11.2012 Pulzující hvězdy se představují Patří mezi fyzicky proměnné hvězdy - ke změnám jasnosti dochází díky změnám rozměrů (radiální
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceVY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.
Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 10. duben 2009 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 1 / 22 Před lety... pohyb objektů kolem
Více2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos
VíceASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního
VícePlazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?
Plazmové metody Co je to plazma? Jak se uplatňuj ují plazmové metody v technice? Co je to plazma? Plazma je látkové skupenství hmoty, ČTVRTÉ skupenství a vykazuje určité specifické vlastnosti. (správně
VíceVZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE
VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO V MŮŽE Fyzikáln Jiří GRYGAR lní ústav AkademieA věd ČR, Praha 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESKT opravdu za všechno
VíceJaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu
Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu Je velmi jednoduché počítat vlastnosti neutronových nebo podivných hvězd. Vše co potřebujete je stavová rovnice jaderné
VíceGravitační síla v blízkosti hmotných objektů. závěrečná stádia hvězd
Gravitační síla v blízkosti hmotných objektů závěrečná stádia hvězd O čem to bude Popíšeme si závěrečná stádia hvězd a podmínky, při nichž se hvězda dostane do hoto stádia. 2/62 O čem to bude Popíšeme
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní
VíceAstronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012
Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční
Více6.3.5 Radioaktivita. Předpoklady: Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny
6.3.5 Radioaktivita Předpoklady: 6304 Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny Vazebná energie na částici [MeV] 10 9 8 Vazebná energie [MeV] 7 6 5 4 3 1 0 0 50
Více11 milionů světelných let od domova...
11 milionů světelných let od domova...... aneb tady je Kentaurovo Michal Vlasák (FJFI ČVUT) 11 milionů světelných let od domova... EJČF Workshop 2013 1 / 21 původ kosmického záření stále nejasný z interakce
Více