P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě

Transkript

1 P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA č. /2008 Sb., ze dne o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle 11 odst. 5 zákona č. /2007 Sb., o předcházení a nápravě ekologické újmy a o změně některých zákonů: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT A ÚČEL 1 Předmět a účel úpravy Tato vyhláška stanoví metody a způsob zpracování analýzy rizik, způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření, stanovování cílů nápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení, včetně způsobu postsanačního monitoringu a způsobu srovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik, a dále způsob posouzení rizik pro lidské zdraví plynoucí z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj. Mezi etapy analýzy rizik patří zejména 2 Etapy analýzy rizik a) průzkum stavu znečištění a charakteru znečištěného prostředí (dále jen průzkum ), b) posouzení rizik pro lidské zdraví vyplývající z přítomnosti škodlivé látky, přípravků, organizmů nebo mikroorganizmů v půdě, horninách nebo antropogenních navážkách (dále jen posouzení zdravotních rizik ), c) návrh cílů nápravných opatření a metod prokázání jejich dosažení včetně postsanačního monitoringu (dále jen návrh cílů nápravných opatření ), d) návrh nápravných opatření s vyhodnocením jejich technické proveditelnosti (dále jen návrh nápravných opatření ). 1

2 3 Analýza rizik musí být vypracována podle osnovy uvedené v Metodickém pokynu MŽP č. 13 pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, XV, 9, ČÁST DRUHÁ ANALÝZA RIZIK 4 Průzkum (1) Metodika průzkumných prací je zpracována v Metodickém pokynu MŽP č. 13 pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, XV, 9, (2) Průzkumné práce jsou prováděny tak, aby na základě vyhodnocení dosavadních znalostí o geologických, hydrogeologických, hydrologických, geomorfologických a klimatických poměrech daného území, s přihlédnutím k plánovanému využití území, co nejprůkazněji stanovily koncentraci, schopnost migrace a schopnost přirozeného rozkladu znečišťující látky. (3) Výsledky průzkumu se vyhodnocují tak, aby s dostatečnou mírou pravděpodobnosti stanovily současný stav znečištění, jeho změny vbudoucnosti a rizika přechodu znečišťujících látek do složek životního prostředí (recipientů), včetně možných expozičních scénářů vlivu na člověka. (4) Ohrožení lidského zdraví se posuzuje v závislosti na způsobu využití znečištěného území. (5) Průzkum území pro stanovení rizik pro lidské zdraví mohou provádět odborně způsobilé osoby podle 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 5 Posouzení zdravotních rizik (1) Metody hodnocení závažnosti zdravotních rizik stanoví principy hodnocení zdravotních rizik z kontaminace půdy, hornin nebo antropogenních navážek (viz Metodický pokyn MŽP č.12 pro analýzu rizik kontaminovaného území, Příloha 5 Principy hodnocení zdravotních rizik. Věstník MŽP, XV, 9, 1-41). Jde především o zhodnocení zdravotních rizik podle expozičních scénářů a transportních cest, charakteristika příjemců rizik, hodnocení vztahu dávka-účinek pro látky s prahovým (nekarcinogenním) a bezprahovým (karcinogenním) účinkem, stanovení kvocientu nebezpečnosti. Posuzuje se dráždivost, toxicita, karcinogenita, žíravost, mutagenita a teratogenita látek nebo přípravků ve vztahu ke koncentraci a vlastnostem prostředí, do kterého byly zavedeny. (2) Závažným rizikem pro lidské zdraví je výskyt životaschopných parazitů, patogenních mikroorganizmů nebo jejich toxinů a další infekčních agens v půdě, horninách 2

3 nebo antropogenních navážkách s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných živých organismů. (3) Závažnost rizika pro lidské zdraví se hodnotí podle způsobu využití území. Pokud se škodlivá látka vyskytuje, ať již v důsledku jedné nebo opakované (např. úkapy) události nebo v důsledku migrace v územích s různým způsobem využití, míra rizika se hodnotí pro každé takové území samostatně. Je-li zjištěno závažné riziko pro lidské zdraví alespoň v jednom takovém území, vznikla ekologická újma na půdě. (4) Pokud je území užíváno jako obdělávaná nebo neobdělávaná zemědělská půda (zemědělský půdní fond) je rizikovým kritériem pro vznik ekologické újmy na půdě překročení množství mikroorganizmů uvedeném v příloze č. 2 vyhlášky 382/2001 Sb., o podmínkách využití kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. (5) Z hlediska přestupu škodlivých látek z půdy do potravního řetězce je závažným rizikem pro lidské zdraví při kontaminaci zemědělské půdy překročení hodnot uvedených v uvedených v příloze č. 2 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. (6) Závažné riziko, že bude nepříznivě ovlivněno lidské zdraví představuje takový stav znečištění půdy, hornin nebo antropogenních navážek, když nejsou splněny požadavky zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného zdraví (např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). (7) Zdravotní rizika vyhodnocená analýzou rizik posuzuje orgán ochrany veřejného zdraví. Rizika ze zavedení organizmů nebo mikroorganizmů mohou posuzovat držitelé autorizace vydané podle 83 až 83f zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6 Návrh cílů nápravných opatření (1) Cílové parametry se nastavují na základě znalostí získaných při analýze rizik tak, aby nebyl závažně ohrožen ekosystém a byla vyloučena závažná rizika pro lidské zdraví související s přítomností látky, přípravku, organizmů nebo mikroorganizmů zavedených na nebo pod povrch země při vzniku ekologické újmy na půdě. Součástí návrhu cílových parametrů sanace je návrh způsobu prokázání jejich dosažení. včetně návrhu postsanačního monitoringu. (2) Cílové parametry nesmí být v rozporu s legislativními limity obsahu škodlivin v jednotlivých složkách životního prostředí s ohledem na způsob využití území (neaplikují se např. limity pro pitnou vodu, jestliže v kontaminovaném nebo potenciálně kontaminovaném území není podzemní voda používána jako pitná voda) nebo být přísnější než přírodní pozaďové hodnoty v daném území (tedy s přihlédnutím k lokálním geochemickým anomáliím). 3

4 (3) Cíle nápravných opatření mohou být v různých částech území zasaženého kontaminací různé s ohledem na způsob využití jednotlivých částí, a to vždy podle rizik zjištěných podle odstavce 2. 7 Návrh nápravných opatření (1) Nápravnými opařeními mohou být zejména a) odstranění škodlivé látky způdy, hornin nebo antropogenních navážek, případně z podzemní vody (např. čerpání podzemní vody sčištěním na povrchu stripováním nebo adsorpcí, air sparging, odstraňování fáze ropných látek z hladiny podzemní vody, promývání zemin, propařování zemin in situ, termická desorpce zemin, venting horninového prostředí, fytoremediace), b) snížení její koncentrace (stejné metody jako při odstraňování škodlivé látky), c) zabránění nebo omezení přístupu škodlivé látky k recipientu, tj. zabránění nebo omezení migrace škodlivé látky (např. výstavba podzemní těsnící stěny, vitrifikace, solidifikace, stabilizace), d) rozklad škodlivé látky nebo přípravku (např. oxidací, redukcí, biodegradací nebo chemicky použitím reaktivních stěn), e) odstranění kontaminované půdy s následným nahrazením vhodnou půdou bez rizikových vlastností, f) přirozená obnova (atenuace) do nerizikového stavu. (2) V případě rizik pro lidské zdraví plynoucích z přítomnosti organismů nebo mikroorganismů je to jejich odstranění nebo zamezení jejich infekčnosti. (3) Součástí nápravného opatření může být postsanační monitoring. ČÁST TŘETÍ ULOŽENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ 8 Hodnocení vhodnosti nápravných opatření Výběr nápravných opatření se provádí podle hodnocení vhodnosti následujících kritérií, která jsou zhodnocena v návrhu nápravných opatření samostatně pro každou navrženou alternativu a) dopad na veřejné zdraví a bezpečnost, b) technická proveditelnost, c) finanční náklady na provedení, d) pravděpodobnost dosažení navrhovaných cílů nápravného opatření, e) do jaké míry zabrání budoucím újmám a vyhne se paralelním škodám v důsledku provedení nápravných opatření, f) délka doby, která bude nutná, než bude dosaženo cílů nápravného opatření, g) míra prospěchu pro každou složku životního prostředí nebo jejich funkce, 4

5 h) do jaké míry zohledňuje příslušná sociální, ekonomická a kulturní hlediska a další relevantní faktory specifické pro dané území. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 5