ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 2Ad 1/ ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M.B., bytem X, zast. Mgr. Jiřím Drvotou, advokátem v Českých Budějovicích, Karla IV. 63/3 proti žalované České správě sociálního zabezpečení, sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne čj. X t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou dne Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě se poukazuje na to, že nebyl vypořádán závěr MUDr. Norka, uvedený v lékařské zprávě ze dne Onemocnění se v posudku MUDr. D. neobjevuje, konstatuje se postižení psychiky v posudku MUDr. M.. V rozhodnutí žalované toto postižení chybí. Hodnocená jsou jiná postižení a dovozuje se rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 %. Žalobce se neshoduje s názorem posudkových lékařů o charakteru psychického postižení. Dovozuje, že to nebylo řádně posouzeno. Poukazuje se na dopad psychických postižení do pracovního potenciálu.

2 Pokračování - 2-2Ad 1/2016 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá-li závěrům posudku vydaného posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce byl v minulosti uznán částečně invalidním pro postižení pohybového aparátu. Částečná invalidita byla z tohoto důvodu přiznána od července 1995, přetrvala při kontrolách provedených v roce 1996, 1999, 2002, 2005, 2008, při kontrole v roce 2011 byl žalobce posouzen jako invalidní v prvním stupni. Ke změně v posudkovém hodnocení došlo při kontrole v roce 2014, kdy při stanovení klinické diagnózy bylo vycházeno z toho, že žalobce dne podstoupil operaci kyčelního kloubu, kdy ten byl vlevo nahrazen totální endoprotézou. Stav páteře byl hodnocen jako lehké funkční postižení. Byl zhodnocen stav po operaci kyčelního kloubu a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven podle kapitoly XIII., oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 %. To vedlo k odnětí invalidního důchodu. Názor lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích byl potvrzen lékařem lékařské posudkové služby žalované a námitky žalobce byly zamítnuty. Zdravotní stav žalobce byl posouzen v řízení o žádosti žalobce o invalidní důchod. Posudkový lékař stanovil klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen lehčí chronickou lumbalgií. Poukazuje se na koxartrózu vlevo bez funkčního omezení, syndrom závislosti na alkoholu a stav po úrazu levého oka s těžkou poruchou visu. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti bylo označeno postižené páteře odpovídající XIII., oddíl E položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení byl stanoven ve výši 20 %. Pro další postižení byl pak takto stanovený rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen o 10% bodů na celkových 30 %. S odkazem na toto posouzení zdravotního stavu žalovaná rozhodnutím ze dne žádost o invalidní důchod zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, kdy poukázal na lékařské zprávy a dovodil, že pro své zdravotní potíže splňuje podmínky pro invaliditu druhého stupně. V námitkovém řízení byl pořízen důkaz ve formě posudku o invaliditě, který vydala lékařská posudková služba žalované. Podle tohoto posudku je žalobce stižen chronickým lumbalgiemi, trpí cervikobrachiálním syndromem, lehkou až středně těžkou polyneuropatií, rekurentní depresivní chorobou, chronickou gastritis a pankreatitis. Uvádí se ethylismus, stav po totální endoprotéze kyčle, stav po úrazu levého oka, distorzi pravého zápěstí. Současně s původní zdravotní dokumentací byla doložena dokumentace nová, která se vztahuje především k postižení psychiatrické povahy. Odkazuje se na zprávu z a Byl posouzen postup lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, o němž uvádí, že závěr tohoto lékaře vychází ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Podklady pro posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadů do pracovního potenciálu lékařskou posudkovou službou žalované byly zjištěny v rozsahu, který dostačuje pro použití příslušných posudkových kritérií. Závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích byl potvrzen a bylo reagováno na žalobcovu námitku, ke které se uvádí, že zdravotní stav žalobce byl dostatečně zhodnocen stanovením rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 %. Toto posouzení je na lékařích lékařské posudkové služby, kteří jsou specialisty pro tuto oblast. Uzavírá se, že zdravotním postižením

3 Pokračování - 3-2Ad 1/2016 s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení podřaditelné kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Pro toto postižení byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 % a tato míra byla zvýšena postupem podle 3 odst. 2 vyhlášky o dalších 10% bodů na celkových 30 %. Z tohoto posudku vychází napadené rozhodnutí, které posudek nahlíží jako úplný se zřetelem k obsahu námitek uplatněných žalobcem. Odkazuje se na definici dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a právní předpisy upravující podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. Jestliže bylo zjištěno, že míra poklesu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dosahuje 30 %, pak podmínky 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění splněny nejsou a námitky žalobce nemají opodstatnění. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Členy posudkové komise vedle předsedy, lékaře posudkové služby, byli odborný neurolog, odborný psychiatr a odborný oční lékař. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření především neurologické, oftalmologické a psychiatrické povahy, k dispozici bylo též vyšetření ortopedické a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným psychiatrem, odborným neurologem a odbornou oční lékařkou v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byl vydán posudek, ve kterém se uvádí, že žalobce v roce 1975 utrpěl úraz levého oka při úderu žaludem, došlo k rozvoji sekundárního zákalu čočky a ten byl operován bez implantace vnitrooční čočky. Od roku 1999 je žalobce léčen pro glaukom obou očí, při medikaci je glaukom kompenzován. Oční vyšetření zjistilo počínající šedý zákal pravého oka. V roce 1994 si při neopatrném pohybu v práci zvrknul pravé zápěstí, což si vyžádalo ortopedické ošetření a rehabilitační péči. Žalobce dále absolvoval detoxikační protialkoholickou léčbu a byla zdokumentována chronická gastritida a pankreatitida. Podle údajů rodiny od roku 2011 abstinuje a pravidelně absolvuje opakovací léčbu. Psychiatrem byl léčen pro stavy depresí. Ke zhoršení došlo po úmrtí matky v listopadu Ambulantní psychiatr diagnostikoval rekurentní depresivní poruchu se suspektním podílem organicity, kdy anamnesticky byla závislost na alkoholu. Při léčbě je stav zvládnutelný ambulantně. Při vyšetření psychiatrem v komisi byly kognitivní a exekutivní funkce hodnoceny bez chorobných změn, žalobce byl bez tenze, koncentrovaný, psychomotorické tempo bylo klidné. Pro pokročilou artrózu provedena totální endoprotéza dne , hybnost v operovaném kloubu nejeví významné omezení. EMG vyšetření zjistilo středně těžkou asymetrickou polyneuropatii, ethylické etiologie, klinicky ani EMG vyšetřením nebyla prokázána motorická léze. Rentgenologické vyšetření popsala artrózu pravého ramenního kloubu až druhého stupně a chronický zánět pouzdra pravého ramenního kloubu. Hybnost v pravém ramenním kloubu byla jen lehce omezena. Posudková komise se dále zabývala bolestmi pravého lokte, předloktí a zápěstí, na nichž se spolupodílí cervikobrachiální syndrom. Žalobce byl dále léčen pro bolesti bederního úseku páteře. Topický neurologický nález byl bez průkazu posudkově významné patologie. Hypertenzní choroba je korigována. Na základě těchto podkladů posudková komise stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen chronickým bolestivým syndromem páteřním cervikobrachiálním syndromem bez známek kořenové léze při klinickém i EMG vyšetření, středně těžkou asymetrickou polyneuropatií ethylické etiologie, závislostí na alkoholu, rekurentní depresivní poruchou, má implantován levý kyčelní kloub. Trpí kapsulitidou pravého ramene, je po úrazu levého oka s rozvojem sekundárního zákalu čočky levého oka, trpí chronickou gastritidou, korigovanou hypertenzí, utrpěl distorzi pravého zápěstí v minulosti a frakturu distálního článku čtvrtého prstu pravé nohy.

4 Pokračování - 4-2Ad 1/2016 Posudková komise učinila závěr, že u žalobce jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinnou byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický bolestivý syndrom páteře, pravostranný cervikobrachiální syndrom, bez známek kořenové léze při klinickém i EMG vyšetření. Nejednalo se o středně těžké funkční postižení se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem, s prokázaným poškozením kořenového nervu. S tímto postižením je žalobce schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře a velkých nosních kloubů. Nevhodná je práce v nepříznivých klimatických podmínkách, vynucených polohách, práce při zvýšeném riziku úrazu oka a práce kladoucí nadměrné nároky na psychické funkce. Žalobce je schopen prací spíše sedavého charakteru, například obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocných administrativních prací. Označené zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde předpokládá se rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozsahu 10 až 20 %. Posudková komise zvolila horní hranici tohoto rozmezí a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 20 % se zřetelem k tíži zdravotního postižení. Vzhledem k dalším postižením žalobce takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti zvýšila o dalších 10% bodů na celkových 30 %. V zájmu srovnatelnosti jednotlivých postižení bylo zhodnoceno postižení psychické, které však nedosahuje takové závažnosti a mělo by za následek hodnocení poklesu pracovní schopnosti v nižší míře, než jak tomu bylo u postižení páteře. Žalobce je sice v péči psychiatra, avšak průměrný rozsah funkčního postižení odpovídá maximálně postižení lehkému, což je patrné i z dalších objektivních zpráv, kdy uvádí se výsledek opakované týdenní hospitalizace v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr. Tento výsledek koresponduje s výsledkem vyšetření žalobce odborným psychiatrem při jednání v komisi. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud při svém rozhodování vycházel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů, neurologa, psychiatra a očního lékaře. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především neurologické, ortopedické, psychiatrické a oftalmologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,

5 Pokračování - 5-2Ad 1/2016 jímž je chronický bolestivý syndrom páteře a pravostranný cervikobrachiální syndrom. Ten je bez známek kořenové léze při klinickém i EMG vyšetření. To se projevilo při podřazení tohoto postižení příslušné položce vyhlášky, kdy vedle těchto výsledků vyšetření bylo vzato v úvahu, že nejedná se o středně těžké funkční postižení, které by mělo za následek závažnou poruchu statiky a dynamiky páteře. Nebyl zjištěn funkčně významný neurologický nález a nebylo prokázáno poškození kořenového nervu. Právě se zřetelem k tomuto zjištění a tíží obtíží, které toto zdravotní postižení žalobci přináší, bylo postižení podřazeno kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce stanoven na horní hranice této položky ve výši 20 %. Z obsahu posudku je zřejmé, že posudková komise se zabývala všemi zdravotními postiženími žalobce. Poukázala na implantaci levého kyčelního kloubu, úraz oka, úraz zápěstí, stav ramenního kloubu, hodnotila hypertenzní chorobu korigovanou léčbou, postiženími souvisejícími s ethylismem žalobce (chronickou gastritidou a pankreatitidou) a zabývala se postižením psychiky, které jednak vyplývá ze zdravotní dokumentace, jednak právě ve vztahu k psychickému postižení byly obsaženy výhrady v žalobě. Tato další postižení posudková komise vzala v úvahu jako korekční faktor a právě pro tato zdravotní postižení zvýšila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce o dalších 10% bodů na celkových 30 %. Poznamenává se, že pro shledaný korekční faktor lze zvýšit rozsah pracovní schopnosti právě maximálně o 10% bodů, čehož posudková komise plně využila. Posudková komise se zabývala tím, jaký dopad do pracovní schopnosti, by mělo psychické postižení žalobce, pokud by za příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo zvoleno právě postižení psychiky. O nich uvedla, že tato postižení v rozsahu, v jakém jím trpí žalobce, nedosahuje takového stupně, aby bylo možno stanovit vyšší rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce, než je tomu u postižení páteře. Poukázala na průměrný rozsah funkčního postižení, které maximálně odpovídá postižení lehkému, což je patrno z objektivních lékařských zpráv psychiatrické povahy. Nejedná se proto u žalobce o středně těžké psychiatrické postižení, jak je tvrzeno v žalobě. Proto lehké psychiatrické postižení žalobce nelze nahlížet jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 30% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu obsahuje 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %, pak žalobce invalidní není, proto napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Pro účely přezkumného řízení soudního je zákonem předepsáno provedení posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, jak uvádí se v předchozí pasáži rozsudku. Protože posudek je úplný, vez jištěních mezi jednotlivý stupni lékařské posudkové služby nejsou žádné rozpory, není tu rozpor mezi zjištěními lékaře Okresní správy sociálního

6 Pokračování - 6-2Ad 1/2016 zabezpečení v Českých Budějovicích, lékařské posudkové služby žalované na straně jedné a posudkem vydaným Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pak není důvod řízení doplňovat znaleckým posudkem z oboru posudkového lékařství. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. dubna 2016 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně