Pracovní rizika v automobilovém průmyslu

Transkript

1 Pracovní rizika v automobilovém průmyslu MUDr. Anežka Sixtová MZ ČR Milovy

2 Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2+2R+3+4 celkem ČR 0 Nezařazeno A B C D E F G H I J K L M N Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení P Q R S Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti

3 Počet zaměstnanců vykonávajících práce v kategoriích 2R+3+4 celkem ČR 0 Nezařazeno A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti

4 Počet subjektů a provozoven celkový počet subjektů automobilový průmysl celkový počet provozoven automobilový průmysl

5 Počet evidovaných zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel dle kategorií R

6 Počet všech evidovaných zaměstnanců v rizikových kategoriích dle faktorů celkem ČR prach chemické látky hluk vibrace neioniz.zář. a elmag. pole fyzická zátěž pracovní poloha 2R 3 4 zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž biologické činitele zvýšený tlak vzduchu

7 Počet zaměstnanců ve výrobě motorových vozidel v rizikových kategoriích dle faktorů celkem prach chemické látky hluk vibrace elmag. pole fyzická zátěž pracovní poloha zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž

8 Vývoj počtu zaměstnanců exponovaných v automobilovém průmyslu významným rizikovým faktorům (2003 X 2013) hluk fyzická zátěž pracovní poloha vibrace

9 Vývoj počtu nemocí z povolání v ČR

10 Vývoj počtu nemocí z povolání v automobilovém průmyslu Počet

11 Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu Nárůst nemocí z povolání v automobilovém průmyslu je způsoben změnou orientace průmyslu v ČR Zaměření zejména na výrobu a montáž automobilů, jednotlivých komponent a elektrotechnických zařízení Jedná se zejména o nemoci z přetížení končetin Při pracích montážního charakteru v automobilovém průmyslu jsou zaměstnány více ženy - častější výskyt onemocnění způsobených JNDZ u žen Vedle profesionálních onemocnění kůže se zvyšuje počet alergických onemocnění dýchacích cest

12 Podíl nemocí z povolání v automobilovém průmyslu na celkovém počtu nemocí z povolání % 90% 80% 70% 60% 50% 40% Ostatní NZP NZP v autoprůmyslu 30% 20% 10% 0%

13 Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu dle kapitol seznamu Kap. I Kap. II Kap. III Kap. IV Kap. V

14 Nejčastější nemoci z povolání v automobilovém průmyslu periferní nervy z JNDZ šlachy z JNDZ asthma bronchiale dermatózy z ropných výrobků periferní nervy z vibrací

15 Podíl některých konkrétních nemocí na celkovém počtu nemocí v automobilovém průmyslu % 20% šlachy z JNDZ periferní nervy z JNDZ 10% tíhové váčky 22% 32% dermatózy astma ostatní nemoci méně než 1%

16 Nemoci způsobené JNDZ v automobilovém průmyslu tíhové váčky šlachy z JNDZ periferní nervy z JNDZ

17 Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu Nejčastější profese (CZ-ISCO) Montážní dělníci 230 Obsluha strojů 17 Svářeči 11 Seřizovači obráběcích strojů 6 Mechanici a opraváři 6

18 Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu dle pohlaví roky Muži Ženy

19 Kožní nemoci z povolání v automobilovém průmyslu dermatózy z ropných výrobků 94 dermatózy z plastických hmot 46 dermatózy z pryže, gumárenských chemikálií 33 dermatózy z chrómu dermatózy z niklu 9 10 dermatózy z ost. org. chem. látek 6 dermatózy z organickcýh rozpouštědel dermatózy z fyz. faktorů dermatózy z ost. kovů a metaloidů dermatózy z biologických látek dermatózy z organických barviv 1 1

20 Nejčastější etiologické noxy u astmatu Isokyanáty 55 Ost. neurčené chemikálie 8 Akryláty 5 Ost. nezařaditelné látky 4 Barevné pigmenty 3

21 Podíl NZP v automobilovém průmyslu a celkově v různých kategoriích práce Automobilový průmysl Celkem 18% 11% 4% 25% 36% 6% Kat. 1 Kat. 2 Kat 2R Kat. 3 Kat. 4 Neurčeno

22 MSDs problém 21.století MSDs - tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí subjektivních obtíží a závažností. Mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením zdraví. Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací. Jde většinou o kumulativní poruchy vyvolané opakovanou dlouhodobou expozicí vysoké pracovní zátěži.

23 Profesionálně podmíněné muskuloskeletární poruchy Onemocnění končetin z přetížení Onemocnění páteře

24 Proč jsou MSDs problém? Patří mezi nejčastější onemocnění v nejrůznějších profesích ve všech zaměstnaneckých sektorech. Představují vysoké ekonomické náklady (dlouhodobé, opakované PN). Mohou vést až k trvalé invalidizaci pracovníků. Významně ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Jsou nejčastějšími nemocemi z povolání

25 Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 1) Fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování určitých pohybových struktur (např. používání ruky jako kladivo), vysoký podíl statické pracovní zátěže, vibrace, nepříznivé mikroklimatické podmínky - souvisí i s uspořádáním pracovního místa a designem pracovního úkolu, používanými pracovními nástroji a nářadím

26 Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 2) Organizační a psychosociální faktory psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možnosti vlastního rozhodování, dlouhá doba práce, časový tlak, špatná organizace práce - tyto faktory v ČR značně podceňovány, i když jejich význam pro vznik MSDs byl jednoznačně prokázán 3) Individuální faktory věk, pohlaví, genetické faktory, fyzická zdatnost aj.

27 Prevence MSDs Je jednoznačně prokázáno, že u většiny MSDs může být prevence při zavedení dobré ergonomické praxe účinná Ukazuje se však, že zaměření pouze na jednotlivé faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktoriální, multidisciplinární přístup zaměstnanci, management, technici, poskytovatelé pracovnělékařských služeb, praktičtí lékaři apod.

28 Základní aspekty prevence Ergonomie analýza rizikových faktorů Posuzování zdravotní způsobilosti k práci vstupní, periodické a mimořádné prohlídky anamnéza, klinické vyšetření, doplňující vyšetření Výchova, trénink

29 Základní aspekty prevence Opatření technická a technologická, organizační, náhradní Ergonomie pracovního místa- minimalizace nepřijatelných pracovních poloh při práci Vybavení ergonomickými pomůckami Nácvik bezpečné manipulace s břemeny a správných stereotypů Střídání pracovních činností s rozdílným pracovním stereotypem (zapojováním různých svalových skupin HK) Bezpečnostní přestávky ( 5-10 minut po 2 hod.práce) Kompenzační cvičení během přestávek Nezavádět delší pracovní směny než 8mi hod. dostatečné odpočinkové časy pro regeneraci organismu Vhodně nastavené výkonové normy- prevence zatěžování HK v důsledku vysokého počtu pohybů rukou a předloktí

30 4.3. Lokální svalová zátěž končetin A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prognosticky nepříznivé nemoci cév a nervů HK, závažné degenerativní a zánětlivé nemoci pohybového systému, uznané a trvající ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání z vibrací nebo z nadměrného a jednostranného přetěžování. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména abnormální EMG nález na horních končetinách, diabetes mellitus s farmakologickou terapií, chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového systému, závažnější poúrazové a pooperační stavy.

31 4.3. Lokální svalová zátěž končetin Vstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Periodická prohlídka: základní vyšetření Výstupní prohlídka: základní vyšetření, EMG v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů Následné prohlídky: 0

32 Izokyanáty Používají se k výrobě polyuretanových plastů, nátěrových hmot Největší riziko je při rozstřikování aerosolu a při zahřívání Při termickém rozkladu polyuretanů a podobných izolačních hmot se uvolňují diizokyanáty, oxidy uhlíku a kyanovodík Diizokyanáty silně dráždí a alergizují I při nízkých koncentracích mohou vyvolávat astmatické záchvaty

33 Prevence Technická prevence hermetizace větrání, odsávání Používání OOPP, zejména k ochraně kůže Dodržování zásad osobní hygieny, zákaz jídla, pití a kouření při práci S ohledem na vysokou senzibilizační aktivitu je významný výběr zaměstnanců při vstupních lékařských prohlídkách Zásadní význam má správné zhodnocení alergické anamnézy

34 2.21 Izokyanáty A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména prokázaná přecitlivělost na některý z izokyanátů, prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména chronické nemoci dýchacího systému, alergické kožní nemoci, závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.

35 2.21Izokyanáty Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie Lhůty prohlídek: poprvé za ¼ roku po nástupu do rizika, dále 1x za 1 rok Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky Následné prohlídky: 0

36 Děkuji za pozornost