Studijní materiál - Manažer či pedagog?

Transkript

1 Studijní materiál - Manažer či pedagog? Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/ MODUL I Základní právní předpisy a jejich aplikace ve školství Mgr. Miroslav Hanzelka, 2012, 41 stran Materiál je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora-neužívejte komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česko.

2 OBSAH 1 Základní právní předpisy, které upravují oblast školství Vzdělávání a vzdělávací soustava Vzdělávací soustava Organizace škol Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin Vyučovací jazyk Vzdělávání příslušníků národnostních menšin Vyučování náboženství Vzdělávání cizinců Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Práva dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Asistent pedagoga Individuální vzdělávací plán Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných Předškolní vzdělávání Cíle předškolního vzdělávání Organizace předškolního vzdělávání Přijímání k předškolnímu vzdělávání Ukončení předškolního vzdělávání Úplata za předškolní vzdělávání Povinná školní docházka Plnění povinnosti školní docházky Odklad povinné školní docházky Plnění povinné školní docházky v zahraničí Plnění povinné školní docházky ve střední škole Individuální vzdělávání Splnění povinné školní docházky Základní vzdělávání Cíle základního vzdělávání Stupeň základního vzdělání Přípravné třídy základní školy Přijímání k základnímu vzdělávání Průběh základního vzdělávání Učebnice, učební texty, školní potřeby Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Ukončení základního vzdělávání Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Cíle středního vzdělávání Stupně středního vzdělání Přijímání ke vzdělávání ve střední škole Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Uvolňování... 19

3 8.6 Hodnocení žáků Ukončování středního vzdělávání Vzdělávání v konzervatoři Vyšší odborné vzdělávání Organizace Ukončování vyššího odborného vzdělávání Základní práva a povinnosti účastníků vzdělávání Základní práva a povinnosti žáků a studentů Rada školy a školská rada Rada Školská rada Postavení ředitele školy Odpovědnost ředitele školy Ředitel školy a státní správa ve škole Jmenování ředitele Odvolání ředitele Správní řízení Činnosti ředitele školy jako správního orgánu Účastníci řízení Podání Spis Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední Řízení, které lze zahájit pouze na žádost účastníka Řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední Řízení, které lze zahájit jak na žádost, tak z moci úřední Podklady pro vydání rozhodnutí Zastavení řízení Rozhodnutí Lhůty pro vydání rozhodnutí Doručování Uložení Odvolací řízení Vyřizování stížností, oznámení, podnětů Základní pravidla Věcná a místní příslušnost Přijímání stížností Šetření stížností Vyřizování stížností Postup při podání peticí Ředitel školy a Česká školní inspekce Působnost ČŠI Kritéria hodnocení Inspekční zpráva Kontrolní funkce České školní inspekce Státní kontrola

4 Práva kontrolních pracovníků Povinnosti kontrolních pracovníků Povinnosti kontrolovaných osob Protokol o kontrole Finanční kontrola ve veřejné správě Cíle finanční kontroly Druhy kontrol Opatření k nápravě Rejstřík škol a školských zařízení Rejstřík škol Řízení o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku Řízení o zápisu změny údajů vedených v rejstříku Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku Poskytování informací týkajících se činnosti školy veřejnosti Základní povinnosti Postup při podávání a vyřizování písem. žádostí o poskytnutí informace Rozhodnutí Odvolání Hrazení nákladů Výroční zpráva Ochrana osobních údajů Základní pojmy Povinnosti správce

5 1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY, KTERÉ UPRAVUJÍ OBLAST ŠKOLSTVÍ Základní právní předpisy 1 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práva a svobod usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních zákon č. 262/2006 Sb., Zákon Zákoník práce zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví občanský zákoník č. 40/1964 Sb. 2 zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zákon č. 89/ 1995 Sb., o státní statistické službě zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých zákon č. 94/1963 Sb., o rodině zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů 1 stav v srpnu od ledna 2014 nový občanský zákoník 2

6 Prováděcí předpisy 671/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách 211/2010 Sb. Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání 10/2005 Sb. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání 12/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách uznávání rovnocennosti a nostrifikaci vysvědčení vydaných zahraničními školami 13/2005 Sb. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 14/2005 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 15/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy 16/2005 Sb. Vyhláška o organizaci školního roku 17/2005 Sb. Vyhláška o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti 33/2005 Sb. Vyhláška o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách 47/2005 Sb. Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem 177/2009 Sb., Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou 48/2005 Sb. Vyhláška o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky 54/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a o konkursních komisích 55/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání 64/2005 Sb. Vyhláška o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 71/2005 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 72/2005 Sb. Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních 73/2005 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 74/2005 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 108/2005 Sb. Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních 223/2005 Sb. Vyhláška o některých dokladech o vzdělání 317/2005 Sb. Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 492/2005 Sb. Vyhláška o krajských normativech 364/2005 Sb. Vyhláška o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky 263/2007 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí 416/2004 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb. 75/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků 564/2006 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě 3

7 Základní principy právního systému Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. 2 VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA Vzdělávání poskytované podle školského zákona je podle ustanovení 2 odst. 3 školského zákona veřejnou službou. Obecnými cíli vzdělávání jsou podle ustanovení 2 odst. 2 školského zákona např: rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání Vzdělávání je podle školského zákona založeno např. na zásadách: vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání 2.1 Vzdělávací soustava Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Školy poskytují vzdělávání. Školská zařízení poskytují školské služby. Druhy škol jsou: a) mateřská škola; b) základní škola; c) střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště); d) konzervatoř (konzervatoř je nyní samostatným druhem školy a nepatří již mezi střední školy); e) vyšší odborná škola; f) základní umělecká škola; g) jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. 4

8 Školská zařízení poskytují školské služby. Doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí nebo zajišťují ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy školských zařízení jsou např.: školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; školská poradenská zařízení; školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání: středisko volného času školní klub školní družina školní jídelna atd. 2.2 Organizace škol Vyhlášky stanoví nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení (např. v ZŠ 17 a 30). Zřizovatel školy může podle školského zákona povolit výjimku do 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem. V případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu dětí, žáků a studentů není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. (ustanovení neplatí pro církevní a soukromé školy) Školní rok Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálková přístup. Vyučovací hodina Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 5

9 povinných vyučovacích hodin týdně, v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně. 3 VYUČOVACÍ JAZYK A VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN 3.1 Vyučovací jazyk Vyučovacím jazykem je jazyk český. Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk. 3.2 Vzdělávání příslušníků národnostních menšin Zřizovatel - obec, svazek obcí, kraj, ministerstvo - zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, v nichž byl v souladu se zvláštním právním předpisem9) zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem. Třídu příslušného ročníku mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí. Třídu příslušného ročníku základní školy - pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině. 3.3 Vyučování náboženství V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka - učitele náboženství stanovuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 3.4 Vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného státu mají přístup k základnímu vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Předškolní vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané ČR. 6

10 Cizinci, kteří nejsou občany EU nebo jejich rodinnými příslušníky, mají k předškolnímu vzdělávání zajištěn přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR za podmínky, že na našem území mají oprávnění k pobytu nad 90 dnů, popřípadě pokud jsou azylanty, osobami požívajícími dočasné ochrany. Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání se jich také týká přednostní právo na přijetí dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a další. Poznámka: Krajský úřad zajišťuje bezplatnou přípravu k začlenění cizinců do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků - 20 školského zákona. 4 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ NADANÝCH Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky 4.1 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále jen žáci ) se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona: a) žáci se zdravotním postižením - mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) žáci se zdravotním znevýhodněním - zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. c) žáci se sociálním znevýhodněním např. z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, sociálně patologickými jevy, postavení azylanta, uložená ochranná výchova; Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Jejich činnost upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 7

11 4.2 Práva dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o dva školní roky. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům, kteří mají smyslové postižení se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí prostředků odpovídajících postižení např. znakové řeči, Braillova hmatového písma... Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Žákům přípravných tříd základních škol, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle 46 odst. 3 školského zákona a žákům se zdravotním postižením, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby. Žákům se zdravotním postižením druhého a vyšších ročníků základní školy se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. Se souhlasem krajského úřadu mohou být v rámci školy pro žáky se zdravotním postižením zřízeny jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. 4.3 Asistent pedagoga Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ( 7 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. 4.4 Individuální vzdělávací plán Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření pro žáky se zdravotním postižením např. formou individuální nebo skupinové integrace. V případě potřeby, zejména žákům individuálně integrovaným, je možné na základě žádosti žáka, resp. jeho zákonných zástupců povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího 8

12 plánu. K povolení je třeba písemné doporučení školského poradenského zařízení - 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 4.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání. Přeřazení do vyššího ročníku Mimořádně nadaného žáka lze přeřadit bez absolvování předchozího ročníku, a to na jeho žádost, resp. na žádost jeho zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Vzdělávání podle individuální vzdělávacího plánu Nadanému žáku je možné povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Náležitosti stanovuje 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 5 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 5.1 Cíle předškolního vzdělávání 33 školského zákona: Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 5.2 Organizace předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání má tři ročníky. První ročník je pro děti do 4 let, druhý do 5 let, poslední pro děti do šesti let a děti s odkladem povinné školní docházky. Do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků. Nejvyšší počet dětí ve třídě je 24. Výjimku povoluje zřizovatel do výše 4 dětí z nejvyššího počtu, nižší počet za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. 9

13 Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud po projednání se zřizovatelem omezí nebo přeruší mateřská škola provoz v měsících červenci a srpnu, musí tuto skutečnost ředitel s nejméně dvouměsíčním předstihem oznámit rodičům. Ředitel ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí mateřské školy v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu. V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí. Výše úplaty bude shodná s výší úplaty v této jiné mateřské škole. 5.3 Přijímání k předškolnímu vzdělávání Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. O přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání rozhoduje v rámci správního rozhodování v případě veřejných mateřských škol pouze ředitel mateřské školy. Ředitel mateřské školy musí přednostně přijmout dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. 5.4 Ukončení předškolního vzdělávání Ředitel mateřské školy může též ukončit předškolní vzdělávání dítěte, pokud byly naplněny podmínky pro ukončení vzdělávání v mateřské škole uvedené ve školském zákoně. V sociálních případech např. při neplacení úhrady za vzdělávání může ředitel po dohodě se zřizovatelem stanovit lhůty na její splátku. 5.5 Úplata za předškolní vzdělávání Je upravena ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Základní částku stanoví ředitel k 1. září a při přijetí dítěte do mateřské školy. Základní částka se stanoví pro všechny měsíce období od 1. září do 31. srpna pro všechny ve stejné výši. Ředitel mateřské školy může rozhodnout o snížení nebo osvobození od úplaty. 10

14 Je povinen osvobodit od úplaty zákonného zástupce dítěte, který prokazatelně pobírá sociální příplatek nebo fyzickou osobu, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy. Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje dítěti bezúplatně po dobu nejvýše 12 měsíců. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na 12 měsíců neplatí pro děti se zdravotním postižením. Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně. 6 POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných 6.1 Plnění povinnosti školní docházky Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiných států, na něž se vztahuje vzhledem k charakteru pobytu právní systém České republiky. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce se realizuje v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 11

15 Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu ("spádová škola") pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 6.2 Odklad povinné školní docházky Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádáli o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Pokud se u žáka v prvním pololetí projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. 6.3 Plnění povinné školní docházky v zahraničí Žák může plnit povinnou školní docházku také ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole zřízené na území České republiky cizím státem. Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku uvedeným způsobem, plní povinnou školní docházku formou individuální výuky. Žák, který plní povinnou školní docházku uvedeným způsobem, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané do rejstříku škol, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli spádové školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky uvedeným způsobem, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice, vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy. 12

16 6.4 Plnění povinné školní docházky ve střední škole Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole. 6.5 Individuální vzdělávání O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. Další viz 41 školského zákona. 6.6 Splnění povinné školní docházky Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. 7 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky 7.1 Cíle základního vzdělávání 44 školského zákona: Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Cíle základního vzdělávání rozpracovává RVP pro základní vzdělávání a následně ŠVP v konkrétní základní škole. 7.2 Stupeň základního vzdělání Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. 13

17 Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole. 7.3 Přípravné třídy základní školy Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah předškolního vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. 7.4 Přijímání k základnímu vzdělávání Ředitel školy stanoví místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku a oznámí to způsobem v místě obvyklým. 7.5 Průběh základního vzdělávání Přestup a převedení O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech Při přestupu nebo převedení žáka vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů. Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. 14

18 Uvolňování Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení lékaře. Z první nebo poslední vyučovací hodiny může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. 7.6 Učebnice, učební texty, školní potřeby Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu MŠMT (mají schvalovací doložku). Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději dokonce školního roku. Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. 7.7 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady Ukončení základního vzdělávání Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání (tj. devátý ročník ), nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. 3 Novelou školského zákona bylo od ledna 2012 zrušeno výstupní hodnocení 15

19 8 STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou 8.1 Cíle středního vzdělávání 57 školského zákona: Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. 8.2 Stupně středního vzdělání Střední vzdělání - absolventi oborů denní formy vzdělání s jednoletou nebo dvouletou přípravou, která nekončí výučním listem. Střední vzdělání s výučním listem absolventi programu denní formy ve dvouletých a tříletých oborech. Střední vzdělání s maturitní zkouškou - absolventi šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání. Vláda stanoví obory vzdělání, v nichž bude možné dosáhnout současně středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou. 8.3 Přijímání ke vzdělávání ve střední škole školského zákona - na střední škole veřejné i neveřejné (soukromé, církevní) s výjimkou přijímání do prvního ročníku víceletých gymnázií a uměleckých středních škol. Přijímací řízení je vyhlašované v termínu stanoveném vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou nejpozději do 31. října, do ostatních oborů vzdělání do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejně 16

20 přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 7. května. Případná další kola přijímacího řízení jsou v kompetenci ředitele školy. Talentová zkouška do oboru vzdělání s talentovou zkouškou v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 2. do 15. ledna. Talentová zkouška v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 15. do 31. ledna. Ředitel školy stanoví jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok a zveřejní je do konce března. Součástí pozvánky k přijímací zkoušce nebo talentové zkoušce jsou informace o požadavcích na tyto zkoušky, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení, stanovené ředitelem školy. Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky. Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí. Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí. Rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Zápisový lístek K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče. Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový lístek. Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, oznámení rozhodnutí. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání. 17

21 Přijímání ke vzdělávání ve víceletých gymnáziích Podmínkou přijetí do nižšího stupně gymnázia je úspěšné ukončení příslušného ročníku základní školy (v případě šestiletého vzdělávacího programu gymnázia sedmého ročníku základní školy, v případě osmiletého vzdělávacího programu pátého ročníku základní školy) a splnění podmínek stanovených pro přijímací řízení. Do vyššího stupně se pak mohou hlásit nejen uchazeči, kteří ukončili nižší stupeň gymnázia, ale i ostatní uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku. Pokud se uchazeč hlásí do vyššího stupně gymnázia, může současně s touto přihláškou podat i další přihlášku na jinou střední školu. Průběh středního vzdělávání Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti. O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. 8.4 Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti. Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád. Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy. 18

22 8.5 Uvolňování Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. 8.6 Hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, k provedení hodnocení nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 8.7 Ukončování středního vzdělávání Pro obory vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, nebo středního vzdělání s výučním listem je stanovena závěrečná zkouška. Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Právní vymezení k ukončování středního vzdělávání obsahují 72 až 82 školského zákona. 8.8 Vzdělávání v konzervatoři Konzervatoř je samostatný druh školy. Přijímací řízení se liší od přijímání na běžné školy, rozhodující je prokázání talentu v daném oboru vzdělání. Vzdělávání v konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem. Právní vymezení školského zákona. 8.9 Vyšší odborné vzdělávání školského zákona.: vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. 19

23 8.9.1 Organizace Délka studia je tři roky, přičemž se do této doby počítá i praktická složka studia. Výjimku tvoří pouze zdravotnické obory, kde je délka vzdělávání až tři a půl roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna Ukončování vyššího odborného vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání je ukončováno absolutoriem. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS."). 9 ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 9.1 Základní práva a povinnosti žáků a studentů Žáci a studenti mají právo: a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Žáci a studenti jsou povinni: a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, 20