Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Rozbory Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj P Ř Í L O H Y

Transkript

1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Rozbory Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj P Ř Í L O H Y

2 Textové přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 176/2014 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj č. 2 Zřizovací předpis Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit č. 4 Přehled průzkumů a výzkumů č. 5 Model přirozené skladby dřevin podle souborů lesních typů a lesních typů č. 6 Vyhláška č. 177/2014 Sb. o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj č. 7 Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků v Ptačí oblasti Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady Mapové přílohy č. 1 Orientační mapa č. 2 Zonace č. 3 MZCHÚ, památné stromy č. 4 Natura 2000 č. 5 Správní členění č. 6 ÚSES č. 7 Vlastnictví lesů č. 8 Kategorie lesů č. 9 Honitby č.10 Turistika č. 11 Geologické podmínky č. 12 Prvky krajinného rázu

3 Příloha č /2014 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. dubna 2014, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1 Vymezení chráněné krajinné oblasti K zajištění ochrany přírody a krajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj. 2 Poslání chráněné krajinné oblasti (1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování a obnova ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. (2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajina Dubska, Mšenska, Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska, Podbezdězí, Ralska, Polomených hor a nivy Ploučnice, Liběchovky a Pšovky s jedinečným geomorfologickým utvářením, jako jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá údolí, kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky Ploučnice a údolí potoků Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená krajina se zachovalými ekologickými funkcemi formovaná dlouhodobou činností člověka s významným podílem přírodě blízkých lesních, skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémů a na ně vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, s významným zastoupením dřevin rostoucích mimo les a řadou kulturních a historických památek a souborů lidové architektury, které dotváří charakteristický ráz této krajiny. Předmětem ochrany jsou také typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality a ptačí oblast na území chráněné krajinné oblasti. 3 Vymezení chráněné krajinné oblasti (1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí, kokořínské a dokeské. (2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

4 4 Členění chráněné krajinné oblasti Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody. 5 Bližší ochranné podmínky (1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky, b) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště 1), c) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků, d) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem c), e) provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty, f) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy, zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sedimenty, g) odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou vegetaci, h) odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty, i) provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a studen pro osobní potřebu, nebo j) pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo zastavěné území obce. (2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše Máchova jezera. (3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody. (4) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti z jiného právního předpisu 2), tak, aby přispěly k zachování nebo zlepšení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně využívat přirozenou obnovu lesních porostů. (5) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle jiného právního předpisu 3) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě

5 blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků. 6 Přechodné ustanovení Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti. 7 Zrušovací ustanovení Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976 č. j. 6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, rozprostírající se ve Středočeském kraji na území okresu Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a Litoměřice se zrušuje. 8 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. 1) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb. Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité části, část Kokořínsko a část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních územích Bezdědice, Bezděz, Blatce, Blíževedly, Boreček, Bosyně, Brenná, Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u Dubé, Dobřeň, Dobranov, Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u Dubé, Dřevčice, Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska, Hradčany nad Ploučnicí, Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves, Jestřebí u České Lípy, Jestřebice u Kokořína, Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v Čechách, Kruh v Podbezdězí, Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov, Libovice, Litice, Lobeč u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice, Mšeno, Nebužely, Nedamov, Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v Podbezdězí, Okřešice u České Lípy, Olešno, Osinalice, Ostré, Pavličky, Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena, Sitné, Skalka u Blíževedel, Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy, Střezivojice, Stvolínky, Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož, Tuhaň u Dubé, Tuhanec, Tupadly, Újezd u Chcebuze, Velký Újezd u Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v Podbezdězí, Ždírec v Podbezdězí, Želízy a Žizníkov. Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ) Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového nádraží Lhotka u Mělníka po silnici III/25931 severním směrem v délce cca 500 m k bývalému železničnímu přejezdu zrušené železnice ze Lhotky do Střednice a odsud v trase zrušené železnice [pozemek č v katastrálním území (dále jen "k.ú.") Vysoká u Mělníka] až k místní komunikaci (pozemek č v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje na sever přes Bundol do Vysoké. Ve Vysoké pokračuje po této místní komunikaci na křižovatku se silnicí III/2733 u kostela, dále po uvedené silnici západním směrem obcí cca 300 m až na odbočení severním směrem na místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní komunikaci (pozemky č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a napojuje se na silnici III/2738, po které směřuje severním směrem přes Horní Zimoř na křižovatku se silnicí III/27310, po které pokračuje západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcí Želízy až na odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046, 1047 a 1048 v k.ú. Želízy) a od křižovatky místních komunikací u koupaliště západním směrem po místní komunikaci (pozemek č v k.ú. Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní cestu západním směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až k pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes pozemky č. 442/1 a 442/74 v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření hranic) k pozemku č. 439 v k.ú. Liběchov, po jeho jižní hranici na cestu č v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp lesního pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem po hranici lesa až na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského areálu) do Ješovic, po které pokračuje až do Ješovic k památnému stromu lípy. Odtud jde směrem severozápadním po místní komunikaci a dále polní cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a dále po lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z rozcestí u Mariánské kaple směřuje severozápadním směrem po lesní a dále polní cestě do Brocna, kterým prochází přes náves na silnici III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek č. 447 v k.ú. Újezd u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se silnicí III/2693, kde uhýbá směrem východním v délce cca 700 m, pak odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú. Mošnice) do Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok) do Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se silnicí II/260. Odtud z Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky,

7 odkud pokračuje po silnici III/2605 do Blíževedel a za obcí Blíževedly přechází na těleso železnice (trať Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa), které kopíruje směrem severním, později východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na železničním mostě přes Bobří potok na něj přechází a ve směru toku hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393, 388, 384 a 385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka jižním a dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále se vrací směrem západním až k přítoku Litického potoka, po potoku pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606, po které odbočuje východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se silnicí III/2603 na ni přechází a přes Sušici se vrací na silnici III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou prochází ulicemi Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice III/27325) až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici III/2705 a vede přes Korce k Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním směrem až k místní komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním se napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes Ždírec a Luka na křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje jižním směrem do Žďáru a dále přes Nosálov, Lobeč, Mšeno k obci Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které prochází v trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely), vrací se na silnici II/273 a pokračuje přes Střemy až na křižovatku se silnicí III/25931 (výchozí místo popisu). Část Dokesko (popis od jihu směr západ) Z jižního okraje pozemku č v k.ú. Bezděz (Stará mělnická cesta) vede hranice cca 1500 m severozápadním směrem po hranici lesa (resp. lesních pozemků - pozemků určených k plnění funkcí lesa) až k místní komunikaci (pozemek č. 1129/1 v k.ú. Bezděz), po které směřuje k obci Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a 681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č v k.ú. Bezděz, po ní směřuje nejdříve severovýchodním směrem, přechází na místní komunikaci (pozemky č a 1112 v k.ú. Bezděz) směrem jižním, na místní komunikaci č. 1113/1 v k.ú. Bezděz pokračuje cca 250 m směrem severovýchodním, poté přechází na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz, kterou kopíruje v délce cca 235 m, přechází na přístupovou cestu k hradu Bezděz (pozemky č. 1104/4 a 1104/1 v k.ú. Bezděz) po které se vrací cca 175 m k obci Bezděz až k hranici zastavěného území, které dále kopíruje směrem západním (po jižní hranici pozemků č. 184 a 1078/2 v k.ú. Bezděz) v délce cca 500 m, přechází opět na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz v jeho jiné části a směřuje k Máchově stezce, která je po opuštění obce Bezděz v souběhu s hranicí pozemku. Po Máchově stezce pokračuje severozápadním směrem cca 2500 m (kopíruje stezku), po lesní cestě na pozemku č. 1181/1 v k.ú. Bezděz přichází na křižovatku lesních cest a pokračuje po lesní cestě (pozemek č v k. ú. Bezděz a další) směrem jihozápadním cca 1400 m až k silnici I/38. Po této silnici pokračuje cca 215 m směrem severozápadním až k vodoteči na pozemku č. 743/2 v k.ú. Obora v Podbezdězí, po ní odbočuje směrem severním, přechází na pozemek Poselského rybníka (pozemek č. 142/1 v k.ú. Obora v Podbezdězí), po jehož západní hranici obchází sídlo Obora, na jeho severním okraji se vrací zpět na silnici I/38, po které pokračuje cca 250 m severozápadním směrem až na křižovatku s místní komunikací, po níž pokračuje cca 500 m k rekreačnímu areálu Poslův mlýn, kde přechází opět na pozemek Poselského rybníka. Ze severního okraje Poselského rybníka pak po hranici lesních pozemků obchází rekreační areál po jeho východním a severním okraji, odtud pokračuje po místní komunikaci na pozemku č v k.ú. Doksy u Máchova jezera 120 m severovýchodním směrem, obchází pozemek č v k.ú. Doksy u Máchova jezera (tento pozemek není v chráněné krajinné oblasti a z křižovatky cest na severním cípu jmenovaného pozemku pokračuje severním směrem po místní komunikaci na pozemku č v k.ú. Doksy u Máchova jezera a dále po místní komunikaci na pozemku č a 1301 v k.ú. Doksy u Máchova jezera severozápadním směrem na okraj zástavby města Doksy, před ní odbočuje a po východní hranici zastavěného území pokračuje k silnici II/270, přičemž pozemky č. 1381, 3006/6, 1299 a 1298 nejsou v oblasti. Po silnici II/270 směřuje cca

8 1000 m severovýchodním směrem až ke křížení s potokem Jordán, po jeho toku (po proudu) pokračuje cca 130 m, zde uhýbá východním směrem po hranici lesa (oblast zahrnuje nivu, nezahrnuje lesní pozemky s rekreační zástavbou) v délce cca 640 m až k jižnímu cípu pozemku Máchova jezera (pozemek č. 2613/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), pokračuje po břehu Máchova jezera směrem severozápadním (zahrnuje pozemek Máchova jezera včetně přiléhajících pozemků shodně s hranicí Národní přírodní památky Swamp a jejího ochranného pásma), po břehu Máchova jezera kolem Klůčku do Dokeské zátoky, kterou zahrnuje včetně pozemku č. 2637/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, z Dokeské zátoky pokračuje po břehu Máchova jezera (hranici pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky hráze a výpusti (pozemky se zapsanou stavbou vodního díla - hráze v KN) a pozemek č. 2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, zahrnuje vrch Šroubený (pozemek č /1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a obchází pozemky areálu Hotelu Borný a vrací se na hranici pozemku Máchova jezera, pokračuje na sever a zahrnuje pozemky č. 2612, 2611/1 a 2600/8 v k.ú. Doksy u Máchova jezera a po západní hranici pozemku č. 2936/6 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na silnici III/0381. Po silnici jde cca 340 m severozápadním směrem a poté přechází na místní komunikaci č. 1895/4 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po níž pokračuje severozápadním směrem cca 900 m až na křižovatku s lesní cestou č. 1907/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje cca 150 jižním směrem. Zde přechází na lesní cestu č v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje západním směrem až k železnici (trať č. 080), po tělese železnice směřuje cca 240 m jižním směrem, po severní hranici pozemku č v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na Mlýnský (Robečský) potok, po kterém po proudu potoka pokračuje cca 160 m a přechází na lesní cestu (pozemek č v k.ú. Doksy u Máchova jezera), po které směřuje na jihozápad až na křižovatku s lesní cestou č v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po ní pokračuje směrem severozápadním k lesní cestě č v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které pokračuje jižním směrem na křižovatku s lesní cestou (pozemek č v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a po této lesní cestě jde až na silnici I/38. Po ní pokračuje severozápadním směrem cca 1420 m, poté přechází na vodoteč na pozemcích č. 729/2 a 729/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy směrem severovýchodním až k místní komunikaci na pozemku č. 727 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po ní směřuje cca 185 m do obce Jestřebí, kopíruje západní a severní hranici pozemku č. 725/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy až k severnímu cípu pozemku, kde hranice přechází na vodoteč (pozemek č. 683 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku prochází až k potoku Libuška (pozemek č. 731/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku pokračuje cca 160 m, kolmo přechází silnici III/26832 na severovýchodní hranici pozemku č. 226 v k.ú. Jestřebí u České Lípy. Odtud hranice obchází zastavěné území obce Jestřebí a pokračuje po lesní cestě severozápadním směrem ve shodě s hranicí Národní přírodní rezervace (dále jen "NPR") Novozámecký rybník až za objekt vodárny, za kterou opouští hranici NPR a po lesní cestě (pozemek č. 556/6 v k.ú. Jestřebí u České Lípy) pokračuje jižním směrem na polní cestu na pozemku č. 741 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po které se jihovýchodním směrem dostává na silnici I/9. Po ní směřuje v délce cca 2900 m k obci Zahrádky, kde přechází na hranici pozemku č. 579 v k.ú. Jestřebí u České Lípy a zejména na hranici NPR Novozámecký rybník, po hranici NPR obchází přilehlé pole "U kovárny" a areál restaurace "U staré pošty", pokračuje po hrázi rybníka a dále východním směrem po břehu rybníka (a hranici NPR) až k místu střetu s místní komunikací na pozemku č. 816/1 v k.ú. Zahrádky u České Lípy, po této komunikaci obchází v délce cca 1250 m zástavbu osady Karasy, po hranici zastavěného území obchází poslední statek směrem severním a stejně tak pokračuje po západní hranici pozemku č. 576 v k.ú. Zahrádky u České Lípy na pozemek č. 195/1 v k.ú. Srní u České Lípy, po kterém pokračuje v délce cca 310 m směrem severozápadním, přechází na západní hranici pozemku č. 201/1 v k.ú. Srní u České Lípy a po ní prochází v celé délce cca 950 m a dále po místní komunikaci na pozemku č. 201/2 v k.ú. Srní u České Lípy se dostává na silnici III/26833, po které pokračuje až do sídla Srní u České Lípy, kde přechází na silnici III/26832 a po ní pokračuje severovýchodním směrem v délce cca 1850 m, kde přechází na Kummerskou cestu (lesní cesta na pozemku č. 518/1 v k.ú. Veselí nad Ploučnicí a 653/1 v k.ú.

9 Okřešice u České Lípy), po které směřuje severozápadním směrem až k železnici (trať č. 080), po železničním tělese pokračuje nejprve směrem severozápadním, obloukem se po železničním tělese stáčí k severovýchodu a pokračuje směrem severovýchodním (trať č. 086). Cca 1000 m před železniční stanicí Zákupy přechází na východní hranici k.ú. Vítkov u Dobranova, po které směřuje směrem jižním, přechází na hranici k.ú. Vlčí důl a po ní směřuje jihovýchodním směrem až na silnici III/26832, po ní se stáčí severozápadním směrem k Brennskému mlýnu v délce cca 1250 m, kde ze silnice odbočuje na polní cestu na pozemku č. 868/1 v k.ú. Brenná jižním směrem, přechází na pozemek č. 159/1 v k.ú. Brenná, dále pokračuje východním směrem po severní hranici nivy pravostranného přítoku Ploučnice (Ferdinandova strouha) - po severní hranici pozemků č. 731/2, 109/1, 864/2, 106/1, 106/2, 716/1, 716/2, 713, 689/1, 689/2 a 675/2, přetíná polní cestu na pozemku č. 927/1 a pokračuje jihovýchodním směrem po polní cestě na pozemku č. 926/1, vše v k.ú. Brenná. Po této již lesní cestě pokračuje jihovýchodním směrem (pozemek č. 1005/1 v k.ú. Brenná), dále po lesní cestě na severním okraji lesních pozemků č. 1006/7 a 1002, pozemkem č až na pozemek stále pokračující lesní cesty na pozemku č. 1032, vše v k.ú. Brenná. Lesní cesta přechází na pozemek č. 134 v k.ú. Boreček, po které prochází východním směrem lesními porosty až na křižovatku s lesní cestou č. 153 v k.ú. Boreček, po které se dostává na silnici II/270. Po silnici jde jižním směrem do Hradčan v délce cca 2500 m, v Hradčanech před rybníkem odbočuje na místní komunikaci (pozemky č. 482/1 a 482/2 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí) a pokračuje stále jihovýchodním směrem již po lesní cestě v délce cca 200 m na pozemku č. 497 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, zde přechází na severní hranici pozemků č. 523, 542, 566 a 567, západní a severní hranici pozemků č. 571, 131/2, 137/2 a 131/3 vše v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. V nejsevernějším bodě posledně jmenované parcely přechází na lesní cestu na pozemku č. 121 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, po ní směřuje jihovýchodním směrem cca 390 m až na silnici II/268. Po ní směřuje jihovýchodním směrem v délce cca 3800 m, před sídlem Kuřívody odbočuje jihozápadním směrem na polní cestu na pozemku č.338 v k.ú. Kuřívody, po které pokračuje cca 1000 m, přechází na západní a jižní hranici pozemku č. 277, dále po jižní hranici pozemku č. 275, západní hranici pozemků č. 271 a 252 a dále po lesní cestě na pozemku č. 246 vše v k.ú. Kuřívody až na silnici I/272, po které pokračuje v délce cca 4400 m jižním směrem. Zde odbočuje na lesní cestu na pozemku č. 35 v k.ú. Vrchbělá (proti areálu staveb Jezová), po které vede v délce cca 590 m jihozápadním směrem. Odtud hranice prochází pozemkem č. 39/1 v k.ú. Vrchbělá dle prostorového rozdělení lesa a geodetického zaměření západním směrem k hranici s pozemkem č. 523 v k.ú. Vrchbělá, tuto hranici sleduje v délce cca 60 m severním směrem a opět západním směrem přetíná pozemek č. 523 v k.ú. Vrchbělá, dle geodetického zaměření, na místní komunikaci na pozemku č. 825/1 v k.ú. Vrchbělá. Po této cestě v délce cca 385 m pokračuje směrem jižním a později západním na křižovatku (již na pozemku č. 525/20 v k.ú. Vrchbělá). Z této křižovatky je hranice opět dána geodetickým zaměřením v délce 1026 m. Tato zaměřená hranice fyzicky sleduje z křižovatky asfaltovou komunikaci v délce cca 180 m směrem západním (obloukem po komunikaci), uhýbá severozápadním směrem v délce cca 400 m po okraji lesa (nejedná se o lesní pozemek), obloukem se jižním směrem za zemním valem a dále v délce cca 400 m dostává na hranici pozemku č. 525/1 v k.ú. Vrchbělá, po ní směřuje západním směrem až na Starou Mělnickou cestu k výchozímu místu popisu. Poznámky 1. Při popisu hranice využívajícím pozemky podle evidence katastru nemovitostí nejsou zohledněny pozemky malých velikostí a jejich hranice. 2. Pokud je hranice vedena po komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso komunikace nebo železniční trati, jakoby ležely vně území chráněné krajinné oblasti. 3. Popis hranice podle evidence katastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni 12. prosince 2012.

10 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb. Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj

11

12 Příloha č. 2 Nařízení vlády č. 598/20044 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady 598 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. října 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady Vláda nařizuje podle 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: 1 Předmět úpravy (1) Vymezuje se Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady (dále jen ptačí oblast ). (2) Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřába popelavého (Grus grus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), skřivana lesního (Lullula arborea) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy. (3) Cílem ochrany druhů ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. 2 Vymezení ptačí oblasti (1) Ptačí oblast se rozkládá na území Libereckého a Středočeského kraje, v katastrálních územích Bezděz, Boreček, Brenná, Doksy u Máchova Jezera, Heřmaničky u Dobranova, Hradčany nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřivody, Provodín, Srní u České Lípy, Veselí nad Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vrchbělá, Zahrádky u České Lípy a Žizníkov. (2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou obsaženy v příloze č. 1 k tomuto nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Mapové podklady v měřítku 1 : , v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody 1 ) a v elektronické podobě na Ministerstvu životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, na Krajském úřadu Libereckého kraje a Krajském úřadu Středočeského kraje, Vojenském lesním úřadu a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast nachází. 3 Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody 2 ) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné 3 ) území obcí, a) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1. března do 31. července, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků a uživatelů honiteb za účelem péče o vypuštěné kachny, b) odstraňovat litorální porosty,

13 c) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, d) provádět leteckou aplikaci biocidů, e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití 4 ), f) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy 5 ), g) organizovat sportovní soutěže a jiné akce s hromadnou účastí, realizované mimo stálé sportovní areály a vyznačené turistické trasy, h) provádět celoplošnou přípravu půdy (včetně mechanické přípravy půdy v pruzích), před umělou výsadbou shrnováním svrchní humózní vrstvy v období od 1. dubna do 31. července, pozemků určených k plnění funkcí lesa, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, j) vypouštět uměle odchované kachny, k) měnit výši vodní hladiny na rybnících v době od 1. března do 31. července o více než 20 cm v časovém úseku kratším než 14 dnů. (2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba a) k činnostem prováděným podle odstavce 1 písm. c), jde-li o postup v souladu s manipulačními řády vodních děl 6 ), b) k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. k) v případě povodňové, havarijní nebo mimořádné klimatické situace, c) při realizaci činností k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace 7 ), d) k činnostem podle odstavce 1 písm. a) a b) v ochranném pásmu dráhy podle zvláštního právního předpisu 8 ), e) k činnostem podle odstavce 1 písm. h), jestliže byly ohlášeny nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody. 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: JUDr. Gross v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Ambrozek v. r. 1) 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 2) 77a odst. 3 písm. v) a 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 3) 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 4) 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. 2 odst. 3 a 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a zákona č. 120/2000 Sb. 5) Například 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. 6) 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 7) 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

14 8) 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 598/2004 Sb. Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Za mostem železniční trati Česká Lípa - Zákupy vede hranice ptačí oblasti přes řeku Ploučnici cca 290m po trati severovýchodním směrem. Pokračuje na jihovýchod po cestě *) k osadě Vítkov a dále po místní komunikaci **) do Heřmaniček. Asi 90m před mostem přes Ploučnici pokračuje hranice ptačí oblasti východně, po cestě lesem směrem na osadu Vlčí Důl. Vede po cestě po jižním okraji osady na západ od obce (kóta 269). Odtud jde dále po cestě jihovýchodním směrem, nejdříve po loukách a pak lesem až k mostu přes říčku Svitavku a dále na silnici Zákupy - Srní u České Lípy7). Po této silnici ***) jde na jihozápad ke křižovatce se silnicí od osady Brenná a následně pokračuje jihozápadně asi 100m k odbočce polní cesty na jihovýchod. Po této cestě jde směrem k nivě řeky Ploučnice, dále přes Ferdinandovu strouhu, jihovýchodně lesem, loukami a dále pokračuje po lesní cestě při okraji nivy na jihovýchod necelých 5 km. V místě U papírny u mostku přes Ploučnici se stáčí k severovýchodu a po cestě při okraji nivy Ploučnice na jejím pravém břehu vede k osadě Boreček. Odtud jde hranice po silnici č. II/270 cca 500m na jihozápad přes most přes Ploučnici a poté na lesní cestu vedoucí jihozápadním směrem k okraji nivy Ploučnice na jejím levém břehu. Při okraji nivy vede po cestě směrem jihozápadním až k elektrovodu VN a v jeho trase přes nivu Hradčanského potoka až k samotnému potoku. Po jeho proudu cca 200 m západním směrem k cestě a po ní jižním směrem ke třem domům v nejzápadnější části osady Hradčany a zde hranice obchází nejzápadnější dům (čp. 404). Odtud dále po lesní cestě směrem jihovýchodním, přechází místní komunikaci Hradčany - Veselí na starou tankovou cestu a po ní obchází osadu Hradčany po její jihozápadní hranici, přechází silnici č. II/270 a pokračuje dále po staré tankové cestě podél elektrovodu VN cca 550 m, pak se připojuje k hranici PR Hradčansdké rybníky, po které jde na sever a východ. Dosahuje lesní cestu v lesním oddělení č. 63 Lesního hospodářského celku Hradčany, po níž jde severovýchodním směrem až na zpevněnou cestu vedoucí z Hradčan na jihovýchod lesem kolem Hradčanského rybníka a odtud na jihovýchod dále přes bývalé vojenské objekty u rybníka Držník na tzv. Starou lipskou cestu. Po této cestě na východ asi 1400m až k hrázi rybníka Vavroušek. Zde odbočuje po cestě k severu k východnímu okraji přistávacích drah bývalého Hradčanského letiště. Po kraji drah až k nejvýchodněji položeným bývalým hangárům a poté po lesní cestě zhruba 250m na jihovýchod, pak odbočuje na sever po lesní cestě a jde asi 300m. Zde přechází hranice ptačí oblasti na cestu vedoucí lesním průsekem na jihovýchod. Dosahuje silnice č. II/268, po níž pokračuje na jihovýchod asi 700m. Zde se napojuje na lesní cestu vedoucí na jih, po 500m dosahuje lesní cesty v průseku, kterou přetíná a pokračuje dále lesním průsekem až k východním cípu Černého rybníka a poté průsekem asi 270m na jihovýchod. Po komunikaci k bývalým vojenským objektům odbočuje na jihozápad ke kótě 283m a poté pokračuje dále cca 220m na jihozápad po okraji lesa podél bývalých vojenských objektů a dále stále po okraji lesa cca 500 m na jihovýchod ke kótě 289 m a cca 370 m na severovýchod až k lesní cestě u kóty 286 m. Pak jde hranice ptačí oblasti na jihovýchod po lesní cestě nad tzv. Lesním údolím. U kóty 298m se připojuje k Staré lipské cestě. Po této cestě jde jihovýchodním směrem až k začátku bezlesí u Kuřívod a dále podél východního okraje lesa na jih, vedle bývalých vojenských objektů. Pokračuje po okraji lesa (při okraji bezlesí) na lesní cestu, která se jihovýchodním obloukem dostává na silnici č. II/272 Kuřívody - Bělá pod Bezdězem. Po ní zhruba 4500m na jih směrem k Bělé pod Bezdězem až k odbočce k uprchlickém táboru (u kóty 301). U kóty 301 lesní cestou na jihozápad ke kótě 315, dále lesním průsekem na západ asi 250m dolů do údolí potoka Bělá k severnímu okraji nejvýše položeného rybníka. Po asfaltové

15 komunikaci vedoucí na západ dnem údolí asi 500m směrem k Bělé pod Bezdězem, bočním údolím na severozápad po lesní cestě k okraji lesa. Po okraji lesa až ke kótě 284m v Selském dole. Po cestě vedoucí dnem Selského dolu na severozápad k okraji bývalé vojenské střelnice Vrchbělá. Odtud přímo na západ asi 900m k místu, kde tzv. Stará mělnická cesta vchází do lesního porostu. Na severozápad po cestě mezi polem a lesem ke kótě 348 a ke komunikaci od zemědělského areálu Dvůr-Bezděz. Po této silnici na západ lesem a mezi loukami do obce Bezděz. U školy odbočuje k severu a po cestě dosahuje lesa při úpatí hory Bezděz. Hranice vede po okraji lesa na západní okraj obce a dále po cestě, která je značenou turistickou stezkou na severozápad. Po této stezce cca 1300m, podél hájovny při západním úpatí Malého Bezdězu. Po lesní cestě na severozápad při úpatí Slatinných vrchů k hájovně U tří borovic a dál k hrázi Břehyňského rybmka. Po silnici č. 270 na západ cca 800m ke křížení s potokem Jordán, po proudu podél Jordánu a dál po hranici louky a lesa severozápadním směrem po hranici nivy Robečského potoka: Následně od hranice lesa a po lesní cestě lesem severozápadním směrem až k okraji lesa na břehu Máchova jezera na výběžku Klůček v úrovni Kachního ostrůvku. Odtud přímo na východ přes záliv Máchova jezera k severní hranici NPR Swamp. Hranice pokračuje po cestě při hranicích NPR Swamp a dále po lesní cestě, vedoucí při silnici Staré Splavy - Břehyně u Robečského potoka, k myslivně. Překonává silnici Staré Splavy - Břehyně u Robečského potoka a jde lesní cestou na severním okraji nivy Robečského potoka do obce Břehyně na silnici č. II/270. Po této silnici severovýchodním směrem na Mimoň asi 1900m k hranicím NPR Břehyně - Pecopala k okraji skalního města Pecopala. Po lesní silničce jižně od střelnice z místa zvaného Cikánský smrk cca 3400m při severním úpatí vrchu Malý Borný až na silnici Břehyně - Staré Splavy. U autokempu Borný odbočuje ze silnice a jde dále severozápadně po cestě pod elektrovodem směrem k Dvojdomí až ke kótě 263. Hranice vede jižně po lesní cestě a po 150m na západ po cestě a přes kótu 262 k železnici Provodín - Staré Splavy. Po železnici jde směrem ke Starým Splavům cca 220m, poté odbočuje podél vodoteče na jihozápad k Robečskému potoku, po jehož proudu jde severozápadním směrem asi 160m. Poté odbočuje lesním průsekem ke kótě 259m a po lesní cestě se stáčí nejdříve k severozápadu a poté k jihozápadu k silnici č. I/38. Po silnici vede na severozápad asi 1 km. Pak odbočuje k severu podél odvodňovacího kanálu. Po 400m dosahuje okraje lesa a pokračuje stále podél vodoteče na severozápad až k severovýchodnímu okraji zástavby obce Jestřebí. Po cestě při okraji NPR Novozámecký rybník jde k hřišti na severozápadním konci obce. Za hřištěm na jih k silnici č. I/9, po ní jde na severozápad za Mnichovskou průrvu přes Bobři potok. Za ní u kóty 257m vede podél severozápadní hranice NPR Novozámecký rybník do Zahrádek: Za hrází Novozámeckého rybníka pokračuje hranice ptačí oblasti východním směrem při jeho břehu na komunikaci Karasy - Provodín až ke statku Za Vízkem a po polní cestě na sever k úpatí Kraví hory do místa U rozcestí. Při jižním úpatí Kraví hory jde lesní cestou na východ až na místní komunikaci u železniční trati ze Srní u České Lípy do Provodína. Po tělese trati jižně asi 700m směrem k Provodínu, poté po cestě k hranicím rezervace Novozámecký rybník a dále podél rezervace. Souběžně s Robečském potokem k silnici Jestřebí - Provodín, po ní na severovýchod 280m do Provodína. Odbočuje na jihovýchod po místní komunikaci k objektu Slunečního dvora. Hranice objektu obchází z jihu, přechází železnici a lesní cestou, která je hranicí k.ú., vede na severovýchod po cestě k okraji lesa a pak k samotě Senná Brána. Od samoty pokračuje po lesní komunikaci na severovýchod až na lesní silnici vedoucí od Hradčan. Po ní jde k severozápadu cca 1100m, schází po cestě k nivě řeky Ploučnice, ze severu míjí samoty Veselí až k silnici Srní u Č. Lípy - Brenná, kterou hranice přetíná. Areál vepřína v Brenné míjí ze severu, po lesní cestě jde na západ v komplexu Vřesoviště. Po 1600 m jde po cestě k severovýchodu a na sever, k západnímu konci hráze Heřmanického rybníka. Odtud po cestě na severozápad, pak na severovýchod k zastávce Žízníkov železniční trati Č. Lípa - Zákupy a po železnici k mostu přes řeku Ploučnici.

16 Vysvětlivky: *) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti. **) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti. ***) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

17 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 598/2004 Sb. Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce

18 Příloha č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit Kokořínsko Kód lokality: CZ Rozloha: ha Nadmořská výška: m n. m. Poloha: Rozsáhlá oblast ležící v. a sv. od Mělníka, většina plochy se nalézá v lesnaté části CHKO Kokořínsko a pokryty jsou také dva potoky, Liběchovka a Pšovka, protékající Kokořínskem. Pšovka zasahuje až do Polabí k Velkému Borku. Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever téměř až k Dubé. Ekotop: Geologie: Rozsahem největší část tvoří křídové sedimenty pískovce jizerského souvrství (střední zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné, v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. Z kvartérních sedimentů jsou rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální (svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí. V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod vznikem mokřadů a zamokřených luk. U "Polabské černavy" jsou horninovým podložím turonské slínité prachovce a pískovce České křídové pánve, na nich jsou v jz. části území uloženy zbytky pleistocénní labské terasy. Pleistocénní štěrkopísky a křídové horniny byly během kvartéru kompletně pokryty potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami o průměrné mocnosti 5 metrů. Vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka. Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch, dochází k vytváření mokřin. Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Sklon svahu v místech výskytu Cypripedium calceolus je okolo 30 stupňů. Místy jsou patrné uměle vytvořené kamenné zídky, které jsou pozůstatkem původního způsobu hospodaření (pravděpodobně se zde páslo). Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule. Geomorfologie: Lokalita se nachází v jižní části celku Ralská pahorkatina. Reliéf: Georeliéf lokality lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí. Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované kambizemě a podzoly. Na jílovitovápnitých a vápnitých pískovcích vznikají pararendziny, kyselé hnědé půdy a podzoly. Na vápnitých jílovcích a některých typech svahovin se vytvořily pelozemě a hnědé půdy. V údolních nivách jsou přítomny nivní půdy a gleje, ojediněle slatiny, na deluviofluviálních sedimentech jsou vyvinuty černice a gleje.

19 U "Polabské černavy" vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka. Na povrchu se vyvinuly tmavé nivní a slatinné půdy. Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch dochází k vytváření mokřin. Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule, které jsou překryty mělkými hnědozeměmi. Oba toky Liběchovka a Pšovka jsou mokřady vytvořené na zvodnělých nivních uloženinách na dnech zpravidla hlubokých kaňonovitých údolí, lemovaných pískovcovými stěnami. Krajinná charakteristika: Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu leží Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i NPP Polabskou Černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever prakticky až k Dubé. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy (z větší části v CHKO Kokořínsko) s výskytem kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Lesy se v této části uchovaly zejména v kaňonovitých údolích s charakteristickými pískovcovými skalními útvary. Pouze vzácně Kokořínskem protékají trvalé vodními toky. Oba největší, Liběchovka a Pšovka, které dosud přirozeně meandrují, byly do lokality také zahrnuty. Zčásti protékají hlubokými kaňonovitými údolími a zčásti plochou nivou. Polabská černava v nejjižnějším výběžku území leží již v plochém reliéfu Mělnickém úvalu. Zachovalý zbytek kdysi rozsáhlých polabských vápnitých slatin se zde uchoval pouze díky mohutným a stálým pramenům a poloze v úzké zaplavované nivě, kterou nebylo možno snadno meliorovat a přeměnit na ornou půdu. Biota: Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-quercetum), a částečně dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-carpinetum). Lesní porosty spadají převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy, které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou charakteristické téměř stoprocentním zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea), místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí. Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytuje specifická flóra smrčin např. vranec jedlový či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), běžné jsou však kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření. V nivě Pšovky jsou zastoupeny mokřady nejrůznějších typů prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také řada tůní a rybníků. Plošně nejrozsáhlejší jsou olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Pšovka není na většině toku regulována, v řadě míst meandruje a v některých úsecích protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. V korytě Pšovky je z nižších rostlin charakteristická ruducha Batrachospermum moniliforme, z vyšších rostlin se vyskytují ohrožené druhy rdest alpský (Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na mokrých ostřicových a pcháčových loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius

20 altissimus). Mokřady Pšovky jsou obývány unikátní faunou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují. Z vzácných měkkýšů žijících ve vodě je nutno zmínit např. oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) a hrachovku rýhovanou (P. tenuilineatum). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Pavouk Mysmenella jobi je z Čech znám z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia moschata). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec Cobitis elongatoides, teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus). V nivě Liběchovky se nachází řada mokřadních biotopů prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky, řada menších tůní a také rybník v Rozprechticích. Na lokalitě Horní Liběchovka jsou dominantní vegetací acidofilní bučiny, významný podíl mají též boreokontinentální bory, dubohabřiny a borové doubravy. Na skalních výchozech se vyskytuje štěrbinová vegetace s kapradinami a maloplošně společenstva keříčků. V nivě jsou zastoupeny jasanovo-olšové luhy a tužebníková lada, v malé míře i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Na úpatí roklí se vyskytují prameniště, v hlubokých roklích fragmentárně i podmáčené smrčiny. U samoty Kluk se nacházejí také ovsíkové louky. V celé nivě Liběchovky jsou plošně nejrozsáhlejší olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Koryto Liběchovky a jejích přítoků není regulováno, v řadě míst tok meandruje a v některých úsecích na horním toku protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. Nivu Liběchovky tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší (Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních rostlin např. potočnici zkříženou (Nasturtium sterile). Polabská černava je ukázkovým biotopem vápnitých slatin. Nejvlhčí místa na lokalitě osidluje společenstvo se vzácným Cladium mariscus, jde převážně o druhotná stanoviště na místě bývalé těžby slatiny. Na velkých plochách jsou vyvinuta vápnitá slatiniště s diagnostickou Carex davalliana, Pinguicula vulgaris a hojným výskytem vzácných šáchorovitých a orchidejovitých. Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky na okrajích lokality s přechody do širokolistých suchých trávníků. V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty pcháčových luk, které trpí expanzí rákosu, na nekosených částech se vyvíjí vegetace tužebníkových lad. Plochy v sv. části komplexu jsou více degradované a po odvodnění a pravděpodobném přeorání mají charakter psárkových luk, sušší místa na okraji nivy porůstají ovsíkové louky. Součástí komplexu je poměrně zachovalý údolní jasanovo-olšový luh, část bývalých luk byla v minulosti nevhodně osázena olší, břízou, jasanem, akátem a topoly.