V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H"

Luděk Kubíček
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, , h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n o s t i v s a k o v á n í d e š ť o v ý c h v o d d o h o r n i n o v é h o p r o s t ř e d í RNDr. Marcel Homolka červenec

2 OBSAH: 1. Úvod Geologické a hydrogeologické poměry Posouzení možnosti vsakování dešťových vod Úvod Posouzení možnosti vsakování dešťových vod v prostoru uvažované obytné zástavby na severozápadním okraji Vimperka v jižní části katastrálního území Hrabice, na základě rešerše archivní geologické a hydrogeologické dokumentace objednal Projektový ateliér AD s.r.o., Hosín 165, České Budějovice, IČO: Pro zpracování byly použity mapové geologické a hydrogeologické podklady v měřítku 1 : a 1: a následující práce: Daněk Ant.: Hrabice ÚSP, Hydroprůzkum, Č. Budějovice, 2000, Tybitancl J.: Hrabice zdroj vody, Hydroprůzkum, Č. Budějovice, 2001, Tybitancl J.: Hrabice Dragoun, Hydroprůzkum, Č. Budějovice, 2003, Včíslová B.: Moldanubikum syntéza - západ, SG n.p., Praha, Základní údaje kraj: Jihočeský obec: Vimperk katastrální území: Hrabice mapa 1 : : číslo hydrologického pořadí: severní polovina zájmového území jižní polovina zájmového území hydrogeologický rajón: 6310 (Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy)

3 útvar podzemních vod: (Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy) ochranná pásma vodních zdrojů -- chráněná území: -- záplavová území: -- chráněná ložisková území: -- poddolovaná území: Geologické a hydrogeologické poměry Zájmové území je z regionálně geologického pohledu situováno v oblasti jednotvárné skupiny šumavského moldanubika. Podle archivních mapových podkladů a dokumentace vrtných prací v okolí je skalní podloží celém zájmovém prostoru zastoupeno místy migmatitizovanými sillimanit-biotitickými pararulami s cordieritem, muskovitem a granátem a s ojedinělými vložkami kvarcitické ruly. Za jihozápadním okrajem byla mapována vložka grafitických rul. V tektonické stavbě se uplatňují zejména poruchy severozápad jihovýchodního, východo - západního a kolmých směrů, přímo v zájmovém území však nebyly žádné významné zlomové struktury mapovány. Nejbližší zlomová linie šumavského směru omezující výskyt grafitických rul byla mapována za jihozápadním okrajem zájmového prostoru. Geologická situace na lokalitě je vyznačena v příloze č. 2. Kvartérní uloženiny jsou zastoupeny deluviálními hlinitokamenitými a hlinito písčitými sedimenty. Jejich mocnost podle dokumentace průzkumných vrtů provedených v jižní části zájmového území a za jeho východním a západním okrajem dosahuje 1,0 2,0 m (písčité hlíny a hlinité písky s úlomky pararul až hlinitopísčité sutě). Eluvium pararul má obdobný charakter (hlinité písky s úlomky zvětralých a rozložených pararul) a dosahuje mocnosti 1-3 m. Skalní podloží je možno očekávat v hloubkách 3-5 m, na morfologické elevaci v severovýchodní části zájmového prostoru nemusí mocnost zvětralinového pláště dosahovat ani 2,0 m Mělký oběh podzemních vod je v zájmovém prostoru vázán na hlinitopísčité kvartérní sedimenty, eluvium a velmi omezeně na navazující puklinové prostředí pararul. Srážkové vody infiltrují v celém rozsahu zájmového území. Proudění podzemních vod je určováno zejména morfologií terénu a morfologií skalního podloží. V severní části zájmového prostoru určené hydrologickou rozvodnicí směřuje proudění podzemních vod mělkého oběhu severozápadním směrem k místní erozní bázi tvořené údolím bezejmenného levostranného přítoku Křesanovského potoka od Hrabic. V jižní polovině zájmového území směřuje proudění podzemních vod jižním až jihovýchodním směrem k místní erozní bázi tvořené údolím bezejmenné vodoteče v severozápadní části Vimperka. Úroveň hladiny podzemních vod mělkého oběhu ve vrcholové části území bude zakleslá až

4 k bázi zvětralinového pláště, v nižších částech území na severním okraji v hloubce 2-3 m a na jižním okraji nad terénní sníženinou v hloubce 3 5 m a je značně závislá na intenzitě srážkové činnosti. Pohyb hladiny v průběhu hydrologického roku může v závislosti na klimatických poměrech přesahovat 1,0 m. Hlubší oběh podzemních vod v puklinovém prostředí pararul je zřejmě velmi omezený. Propustnost pararulového komplexu je v zájmovém prostoru velmi nízká, transmisivita průzkumných hydrogeologických vrtů hlubokých m se pohybovala v rozmezí m 2.s -1, jeden z nich byl pro nedostatečný přítok vody zlikvidován záhozem. Slabé přítoky podzemních vod byly ve vrtech zaznamenány až pod hloubkou 30 m. Ustálená hladina podzemních vod hlubšího oběhu v puklinovém prostředí pararul byla ve vrtech zaznamenána v hloubkách 7-22 m pod terénem. 3. Posouzení možnosti vsakování dešťových vod Na základě výše uvedených informací je možno hydrogeologické poměry v zájmovém prostoru považovat pro vsakování srážkových vod za podmínečně vhodné (místy nižší mocnost kvartérních sedimentů a zvětralinového pláště, nízké propustnostní parametry skalního podloží). Hydrogeologické poměry zřejmě umožní na většině plochy zájmového prostoru vsakování dešťových vod z jednotlivých obytných objektů, nevhodné podmínky pro vsakování srážkových vod lze očekávat zejména u parcel situovaných ve vrcholové severovýchodní části území. Vzhledem k předpokládané postupné výstavbě jednotlivých obytných objektů bude nutno v každém konkrétním případě přihlédnout při umisťování vsakovacího zařízení v rámci jednotlivých parcel nejen k hydrogeologickým poměrům, ale i k možnosti kvalitativního ovlivnění v mezidobí vybudovaných okolních jímacích objektů podzemních vod a k možnosti ovlivnění režimu mělkého oběhu podzemních vod na parcelách ležících po směru proudění podzemních vod od jednotlivých vsakovacích objektů (podmáčení, ovlivnění základových poměrů apod.). O možnosti a způsobu zasakování, druhu, parametrech a rozsahu konkrétních vsakovacích zařízení bude nutno rozhodnout vždy na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu v místě uvažovaného vsaku, jehož obsahem bude ověření litologického charakteru a mocnosti kvartérních uloženin a eluvia pararul, úrovně hladiny podzemní vody mělkého oběhu, stanovení koeficientu vsaku, posouzení vlivu vsakování na režim podzemních vod, případné jímací objekty podzemních vod a stavební objekty v okolí. Č. Budějovice RNDr. Marcel Homolka

Přehledná situace v měřítku 1 : 5 000 Příloha 1 HV-1 HV-2 HV-3 zájmové území

5 Přehledná situace v měřítku 1 : Příloha 1 HV-1 HV-2 HV-3 zájmové území dokumentované průzkumné objekty hydrologická rozvodnice směr proudění podzemních vod mělkého oběhu

6 Přehledná geologická mapa 1 : Příloha 2 zájmové území 6

Podobné dokumenty

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e