Bf 109E :32 SCALE PLASTIC KIT GERMAN WWII FIGHTER. E Uffz. Karl Wolff, 3./JG 52, Pihen/Calais, Francie, srpen 1940.

Transkript

1 Bf 109E GERMAN WWII FIGHTER 1:32 SCALE PLASTIC KIT Bf 109 intro Žádný jiný stroj nìmecké Luftwaffe není výraznìji spojen s jejím vzestupem a pádem ve druhé svìtové válce, nìž stíhací Messerschmitt Bf 109. Letoun, který svou koncepcí výraznì pøedbìhl dobu ve které vznikal, se stal tahounem stíhacího letectva od prvních váleèných konfliktù nacistického Nìmecka, až do jeho hoøkého konce. Historie letounu se zaèíná v období let , kdy Øíšské ministerstvo letectví formulovalo specifikace zakázky na vývoj jednomotorové jednoplošné stíhaèky. Projektu se zúèastnily firmyarado, Heinkel, Focke-Wulf a Bayerische Flugzeugwerke. V poslední jmenované pùsobil na postu technickéhoøeditele profesor Willy Messerschmitt, jehož popularita se nesla na vlnì úspìchu nedávno dokonèeného kurýrního Bf 108. Jeho cílem bylo vytvoøit letoun s co nejvìtším pomìrem výkonu k celkové hmotnosti, velikosti a aerodynamickým vlastnostem. V prùbìhu následujících mìsícù vzniklo nìkolik prototypù, které sloužily zejména ke zkouškám a dalšímu vývoji. Letoun byl pomìrnì malý, oproti stávajícím zvyklostem relativnì jemný, s revoluèními konstrukèními prvky, jako byla dolnokøídlá koncepce, použití zatahovacího podvozku, køídlo s velmi úzkým profilem, vysouvací sloty, pøistávací klapky, zbranì støílející osou vrtule, atd. Dokonce uzavíratelný pøekryt kabiny, nebo skoøepinová konstrukce, nebyly ètyøi roky pøed zaèátkem 2. svìtové války tak obvyklým jevem, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Bf 109 byl již z poèátku svého vývoje, i pøes problémy s pohonnou jednotkou, velmi nadìjným projektem. Problémy s pohonem vyøešila až zástavba motoru DB 1. Ten je spolu s pozdìjším DB 5 neodmyslitelnì spojen s úspìchy Bf 109. Dvouøadý dvanáctiválec v invertním Vpohánìl nìkolik desítek tisíc vyprodukovaných stodevítek ve více než 25 verzích a variantách. K prvnímu bojovému nasazení tøí zkušebních kusù Bf 109 došlo za obèanské války ve Španìlsku, kam byly odeslány v prosinci Stroje z pøedseriové výroby mìly pøedevším ukázat schopnosti letounu v moderní letecké válce. Následnì se do bojového nasazení u 2./J.88 Legie Condor zaèaly dostávat i seriové stroje varianty Bf 109B-1. Snaze Nìmecka ukazovat svou leteckou sílu potenciálním protivníkùm napomáhala i sportovní klání. Triumf letounù Bf 109 na leteckém mítingu v Zurichu v létì 1937 byl doplnìn o nìkolik mìsícù pozdìji ustanovením rychlostního rekordu km/h. Ve velmi krátkých èasových úsecích následovaly verze C, D a E. Pøesto však doplòování nových strojù k bojovým útvarùm nepokraèovalo tempem, který by si velení mohlo pøát. Ještì v srpnu roku 1938 tvoøila výzbroj letouny Bf 109 ménì než polovinu ze 643 stíhaèù první linie. Ovšem bìhem následujících mìsícù roku se tempo dodávek k bojovým útvarùm zrychlilo. V okamžik pøepadení Polska (kterého se však zúèastnilo jen o málo více než dvì sta Bf 109) tak Luftwaffe disponovala zajisté nejlepší stíhaèkou, jaká byla na kontinentální Evropì vyrobena. S technickou i množstevní pøevahou tak stíhací èást Luftwaffe absolvovala polskou kampaò, první obranu Fatherlandu, blitzkrieg proti západu i bitvu o Francii. S jednou nohou vykroèenou pøes Kanál La Manche zahájila Luftwaffe v letních mìsících roku 1940 útoky naanglii. V tu dobu se mj. projevil jeden vážný nedostatek Bf nepøipravenost konstrukce stroje na nesení pøídavné nádrže, která by zvýšila dolet letounu pøi doprovodu bombardérù nad Anglii. Tato zdánlivá malièkost byla jedním z faktorù, které zapøíèinily porážku Luftwaffe v Bitvì o Británii. Zkušenosti z bojù v r napomohly pøi vývoji verze F, která se zaèala k bojovým útvarùm dostávat bìhem pøedjaøí Elegance Bf 109 u Friedricha dosáhla vrcholu. Po bojích nad Kanálem a severní Francií, spíše již defenzivního charakteru, se Bf 109F zapojily i do útoèných akcí a to zejména pøi operaci Barbarosa na východì, nebo v severní Africe. Do pozdìjších úkolù Jagdwaffe ve druhé fázi války na východì, i do obrany Øíše v letech , se zapojovaly pøedevším Bf 109 verzega v posledních mìsících války pak také verze K.Aèkoli na konci války bylo jasné, že koncepce letounu Bf 109 se po deseti letech služby dostala na hranici možností, po celou dobu své bojové èinnosti dokázaly jednotlivé varianty držet krok se svými stíhacími protivníky. Kromì svého prioritního urèení stíhacího letounu se Bf 109 objevily i v rolích stíhací-bombardovací, prùzkumná, noèní stíhací, palubní stíhaè, cvièná, nebo rammjäger. Nebe se pro Bf 109 nezavøelo ani po skonèení války. Nìkolik strojù sloužilo až do roku 1949 ve Švícarsku, mnohé létaly v balkánských zemích, v osvobozeném Èeskoslovensku, a to jak v pùvodní podobì s motory DB 5, tak v pøestavìné variantì s motory Jumo 211. Zejména tyto stroje pozdìji tvoøily základ letectva bránícího svobodu novì budovaného státu Izrael. Finsko zrušilo Bf 109 až v roce 1954 a Španìlso opustilo své HA , pøestavìné Bf 109, dokonce až v roce Legendární dolnoplošník profesora Messerschmitta tak pøežil i svou vlastní, uznání hodnou, historii. eduard Bf 109E-3 Varianta E-3 byla sesterskou k E-1, a obì byly vyvinuty z prototypu Bf 109V15. Emil byl první verzí, kde byl motor Jumo 210 nahrazeno motorem DB 1. Nejen, že se tak pozmìnila pøíï stroje, letoun také dostal novou tøílistou stavitelnou vrtuli. Standardní výzbroj E-3 sestávala z dvojice kulometù MG nad motorem a dvou 20 mm kanonù MG/FF v køídlech (obì varianty E-1 a E-3 byly vyrábìny zároveò, rozdílnou byla pouze výzbroj). Verze E bylo vyrobeno pøibližnì 00. Nejèastìjšími protivníky Emila byly D-520, Spitfire a Hurricane, které E-3 pøevyšovala ve stoupavosti, výzbroji, stabilitì a také díky systému pøímého vstøikování. Jeho nejvìtším nedostatkem však byl malý dosah, dovolující pouze nìkolikaminutový boj nad Anglií, než musel pilot otoèit zpìt k vlastnímu letišti. Brzy po bitvì o Británii byly E-3 a E-1 nahrazovány dokonalejšími variantami E a pozdìji verzí F. 15a ? 41 E Uffz. Karl Wolff, 3./JG 52, Pihen/Calais, Francie, srpen 1940 Velmi pùsobivou kamufláž nesl Bf 109E-3 Bílá 15, se kterým Uffz. Karl Wolf 30. srpna 1940 pøi pøistání havaroval. Standardní schéma RLM 02/71/65 s pøevažující modrou RLM 65 na bocích trupu. Spodní modrá, která zároveò pøecházela pøes nábìžné hrany køídel, byla pozdìji na bocích ztmavena skvrnami barev použitých na horních plochách. Navíc letoun dostal pùsobivou bílou barvu pøídì, smìrovky, koncù køídel a výškovek, což sloužilo v první øadì k rychlé identifikaci. Emblém na pøídi náležel I. Gruppe JG 52. Mìsíc po tvrdém pøistání s Bílou 15 byl Uffz. Wolf sestøelen nad Anglií a padl do zajetí. Jagdgeschwader 52 se stala nejúspìšnìjší stíhací jednotkou Luftwaffe pøedevším díky svému pùsobení na východní frontì. Ovšem svou slávu si zaèala získávat již v dobì bojù o Francii a pozdìji v Bitvì o Británii. Již na konci roku 1940 bylo jejím pilotùm uznáno 7 vítìzství. Ovšem i ztráty byly relativnì vysoké. Jen v období Bitvy o Británii padlo nebo bylo zajato 53 jejích pilotù. JG 52 byla zvláštní také tím, že její bojový letecký park tvoøily po celou válku výhradnì Bf 109. Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek KOMPLETNÍ KAMUFLÁŽNÍ SCHÉMA NALEZNETE NA

2 ATTENTION UPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION INSTRUCTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA FACULTATIF NACH BELIEBEN BEND OHNOUT PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR FAIRE UN TROU OFFNEN SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU NOTCH ZÁŘEZ L INCISION DER EINSCHNITT REMOVE ODŘÍZNOUT RETIRER ENTFERNEN APPLY EXPRESS MASK AND PAINT POUŽÍT EXPRESS MASK NABARVIT PARTS DÍLY TEILE PIECES PLASTIC PARTS A> B> D> E> F> G> J> PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS eduard COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE 2 GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS H4 H47 Mr.COLOR C4 C C41 YELLOW FLAT WHITE RED BROWN C DARK GREEN RLM 71 C BLACK GREEN RLM 70 GRAY RLM 02 H77 C137 TIRE BLACK AQUEOUS Mr.COLOR C113 YELLOW RLM 04 C116 BLACK GRAY RLM 66 C LIGHT BLUE RLM 76 Mr.METAL COLOR MC213 STEEL MC2

3 F9 F14 PE34 PE40 MC213 STEEL F35 F F3 PE9 F36 A1 D9 F14 F1 F13 A2 F24 PE25 D4 F39 F7 PE33 PE33 F11 PE32 E11 A12 3

4 F37 PE12 PE16 PE10 F30 F16 F38 PE21 PE23 PE20 PE12 PE PE31 PE19 PE21 PE11 PE22 D23 PE31 D21 E16 PE26 F25 E12 F12 F32 F33 PE35 MC213 STEEL PE14 F19 PE8 PE7 PE4 PE PE1 PE6 PE5 E19 F19 C116 RLM66 GRAY E19 F26 F22 4

5 G34 H77 C137 TYRE BLACK G19 MC2 G2 G9 G26 G G10 TO BUILD THE MODEL WITH THE CLOSED ENGINE COWLING AND THE WEAPON COVER, YOU CAN T INSTAL THE COMPLETE ENGINE AND WEAPON ASSEMBLY. FOR MORE INFO PLEASE REFER POKUD CHCETE POSTAVIT MODEL SE ZAVŘENÝMI KRYTY MOTORU A TRUPOVÝCH ZBRANÍ, NELZE INSTALOVAT VŠECHNY DETAILY MOTORU A KULOMETŮ. PRO VÍCE INFORMACÍ SE PODÍVEJTE NA MC2 G27 G29 G30 G1 G22 G8 G32 G12 5 pcs. G33 G15 G23 MC2 G24 G16 F4 G G12 5 pcs. G15 G13 G3 - FIRST G7 - NEXT G3 - PRVNÍ G7 - DRUHÝ MC2 G7 G31 G14 G3 G25 MC2 H77 C137 TYRE BLACK G4 MC2 G31 5

6 E24 G16 ALTERNATIVE ASSEMBLY FOR CLOSED ENGINE COWLING. ALTERNATIVNÍ SESTAVA PRO ZAVŘENÝ KRYT MOTORU. A2 F2 A1 F2 D23 D5 D20 D8 D2 F40 D11 H77 C137 TYRE BLACK C116 RLM66 GRAY D3 D D19 E13 PE39 E10 D 6

7 E5 H77 C137 TYRE BLACK H77 C137 TYRE BLACK E8 B2 MC2 MC2 B1 D14 B2 D12 F31 E20 MC2 E15 B1 MC2 F31 B3 PE29 PE27 PE27 PE28 B3 7

8 D22 D7 D6 G5 G28 D13 G6 G5 G28 G20 G6 G21 F4 8 PE30

9 F20 H77 C137 TYRE BLACK F8 H77 C137 TYRE BLACK C116 RLM66 GRAY F27 F8 C116 RLM66 GRAY E7 C116 RLM66 GRAY F27 C116 RLM66 GRAY F20 MC2 MC2 F5 F E6 F5 F10 F6 F34 E3 B3 PE37 D13 E3 D16 PE37 E2 E2 D15 E F6 E A1, A2 D22 9

10 E9 ALTERNATIVE ASSEMBLY FOR CLOSED ENGINE COWLING. ALTERNATIVNÍ SESTAVA PRO ZAVŘENÝ KRYT MOTORU. OPEN CLOSED A6 G15 G12 5 pcs. E21 PE38 A1 OPEN CLOSED E26 F29 E14 G12 5 pcs. G15 A11 A5 F4 A4 C116 RLM66 GRAY F21 J2 H47 C41 RED BROWN PE24 PE2 PE3 G19 C116 RLM66 GRAY E 10 J2 H47 C41 RED BROWN

11 E4 - MARKING E4 E ONLY PE13 PE15 J3 PE15 F28 PE15 - MARKING E ONLY OPEN PE42 SM01 SUPER CHROM J1 PE41, PE43 - MARKING E ONLY PE43 PE42 H47 C41 RED BROWN CLOSED J4 F23 F23 J1 J1 J3 J4 PE36 C RLM70 GRAY D1 MC2 MC2 E23 J3 PE36 J4 E22 11

12 A Oblt. Josef Priller, Staffelkapitän 6./JG 51, Francie, podzim 1940 Žlutá 1 W.Nr velitele 6. Staffel JG 51 Josefa Prillera prošla během svého působení řadou barevných úprav. Podle některých zdrojů sestávala původní kamufláž ze schematu RLM 70/71/65. Potvrdit s jistotou lze její pozdější podobu, kdy byla světle modrá ze spodních ploch rozšířena až na boky trupu a to vcelku vysoko. Poté následovalo opětovné ztmavení trupu nepravidelnými skvrnami barev RLM 02 a 71. Navíc bylo schéma horní plochy křídla, původně tvořené lomenými čárami, rozbito skvrnami a vlnovkami stejných barev jaké byly použity na trupu. To je stav z podzimu 1940, který zobrazuje náš profil. V tu dobu stroj také obdržel žlutou barvu přídě a směrového kormidla. Rozsah žluté na přídi je předmětem spekulací. Některé zdroje uvádějí podobu zobrazenou na titulním obrázku krabice tohoto modelu, podle jiných byla žlutá barva aplikována pouze na motorovém krytu a vrtulovém kuželu, jak ukazuje tento profil. Emblém II./JG 51 Gott strafe England! (Gott punish England!) zobrazený na zadní části trupu je nastříkán bez obvyklého bílého pozadí, pouze s černým lemem okolo postavy havrana s deštníkem, imitujícího ministerského předsedu Chamberlaina. Emblém karty srdcového esa znak Staffel se stal později společným rysem následujících prillerových letounů jako jeho osobní emblém. Ten zde ještě nenese známý nápis Jutta. Symboly prillerových vítězství na směrovce (sestávající ze svislých čárek s datumy) částečně zakrývají svastiku. Pivovarský sládek Josef Priller v období dosáhl 101 vítězství v 1307 operačních letech. Zobrazený letoun po něm zdědil další známý pilot Luftwaffe, Hptm. Herbert Ihlefeld, který se s ním v roce 1941 zúčastnil balkánského tažení. Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek ? ? RLM 04 YELLOW RLM 76 RLM 02 RLM 71 RLM 70 eduard

13 B 3./JG 51, Mannheim-Sandhofen, zima Zobrazený letoun je příkladem rané varianty kamufláže a výsostného označení objevujících se koncem roku 1939, především v období Sitzkriegu a obrany Německa proti prvním rozpačitým náletům RAF. Letoun je na horních plochách zbarven standardním schématem sestávajícím z barev RLM 70 a 71. Provozním opotřebením a zašpiněním povrchu letounu působí celá kamufláž vrchních ploch velmi jednolitě. Spodní plochy jsou zbarveny světlou modrou RLM 65. Nejzvláštnějším prvkem je velmi velká varianta výsostného označení na nosných plochách, která se v tomto období sporadicky objevuje. Také trupový kříž má neobvykle zeslabenou střední černou plochu. Kresba umrlčí ruky (Totenhand) pod kabinou pilota je znakem 3./JG 51, zatímco emblém s kamzíkem (Kitzbüheler Gams), který I./JG 51 používala od svého začátku, byl připomínkou příchodu rakouských pilotů do jednotky v roce 1938, v době, kdy nesla označení I./JG 233. Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek a ? a+3b+3c 4a+4b+4c 1a+1b 113 2a+2b 37+38? b 5 RLM 04 YELLOW 113 RLM 76 RLM 02 RLM 71 RLM 70 eduard 13

14 C 1./JG 2, Bassenheim, Germany, květen 1940 Zobrazená Bílá 7 létala na jaře 1940 v 1. Staffel JG 2 pod velením veterána občanské války ve Španělsku Oblt. Otto Bertrama. Stroj nese standardní kamufláž té doby sestávající ze schématu RLM 02/71 na horních plochách. Doplňující RLM 65 spodních ploch je protažena na bocích s rozhraním vysoko na hřbetu trupu. Zvláštností zobrazeného stroje je aplikace výsostného označení staršího typu na této novější kamufláži ve velmi brzkém období jejího používání. Svědčí o tom neobvykle menší trupový kříž s velmi slabými okraji a především umístění svastiky na rozhraní pohyblivé části směrovky a jejího stabilizátoru. Emblém JG 2 Richthofen se nacházel z obou stran trupu stroje pod kabinou. Stejně tak byl na obou stranách aplikován znak Staffel pes Bonzo na vodítku, který pro svou Staffel vytvořil Otto Bertram. Vzorem se mu stala postavička ze známého komixu Bonzo the Dog britského výtvarníka George Studdy, jehož kresbičky se paradoxně objevovaly na letounech obou bojujících stran. Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek 7 12?14? ? ? ?14? RLM 76 RLM 02 RLM 71 RLM 70 eduard

15 D Obstlt. Hans-Hugo Witt, Geschwaderkommodore JG 26, Dortmund, Německo, květen 1940 Pro dané období neobvyklou kamufláž nesl letoun, se kterým v dubnu 1940 létal velitel JG 26, Obstlt. Hans-Hugo Witt. Horní plochy sestávaly z kamuflážních polí barev RLM 02 a 71, spodní nesly standardní RLM 65. Taktické označení Geschwaderkommodora bylo doplněno zjednodušenou variantou Schlageter, emblému JG 26. Kresba jezdce na koni byla emblémem Stab/JG 26 a nacházela se pouze z levé strany trupu. Jagdgeschwader 26 se v tomto období účastnila bojů proti Francii. Hans-Hugo Witt ji vedl až do 23. června 1940, kdy jako devětatřicetiletý odešel na různé štábní funkce ve velení Luftwaffe. Witt byl mimo jiné znám také jako jeden z přeživších cestujících osádky havarované vzducholodi Hindenburg 6. května Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek ? ? RLM 76 RLM 02 RLM 71 RLM 70 eduard 15

16 E Uffz. Karl Wolff, 3./JG 52, Pihen/Calais, Francie, srpen 1940 Velmi působivou kamufláž nesl Bf 109E-3 Bílá 15, se kterým Uffz. Karl Wolf 30. srpna 1940 při přistání havaroval. Standardní schéma RLM 02/71/65 s převažující modrou RLM 65 na bocích trupu. Spodní modrá, která zároveň přecházela přes náběžné hrany křídel, byla později na bocích ztmavena skvrnami barev použitých na horních plochách. Navíc letoun dostal působivou bílou barvu přídě, směrovky, konců křídel a výškovek, což sloužilo v první řadě k rychlé identifikaci. Emblém na přídi náležel I. Gruppe JG 52. Měsíc po tvrdém přistání s Bílou 15 byl Uffz. Wolf sestřelen nadanglií a padl do zajetí. Jagdgeschwader 52 se stala nejúspěšnější stíhací jednotkou Luftwaffe především díky svému působení na východní frontě. Ovšem svou slávu si začala získávat již v době bojů o Francii a později v Bitvě o Británii. Již na konci roku 1940 bylo jejím pilotům uznáno 7 vítězství. Ovšem i ztráty byly relativně vysoké. Jen v období Bitvy o Británii padlo nebo bylo zajato 53 jejích pilotů. JG 52 byla zvláštní také tím, že její bojový letecký park tvořily po celou válku výhradně Bf 109. Další zroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek ? 41 15a OUTLINE ? b WHITE RLM 76 RLM 02 RLM 71 RLM 70 eduard

17 Bf 109E-3 STENCIL DATA S30 S16 S37 S34 Rotring S29 S23 S38? S43 87 S27 S27 S27 S11 S45 S10 S42 S44 S24? S32 S28 S16 S40 S39 S22a S26 S20a S14 S S31 S19 S19 S31 S S S12 S15 S6 S23 S44 S28 S20b S24? S32 S26 S22b S35 S15 16 eduard EDUARD M.A Printed in Czech Republic S36