HORSKÉ VRBY. (alpínské a subalpínské druhy) Blanka Brandová Václav Dvořák OTŽP II. PřF UP Olomouc 2006
|
|
- Miroslav Pokorný
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HORSKÉ VRBY (alpínské a subalpínské druhy) Blanka Brandová Václav Dvořák OTŽP II. PřF UP Olomouc 2006
2 OBSAH: Charakteristika alpínského regionu (obecná + konkrétní regiony) Alpínské klima Vznik alpínských pohoří (a vliv na vývoj rodu Salix) Definice alpínských druhů Salix herbacea Evropské druhy alpínských a subalpínských stanovišť Horské vrby v ČR Využití rodu Salix
3 Charakteristika alpínského regionu Pásmo hor táhnoucí se od Středozemí k západní Sibiři vymezuje alpínský biogeografický region, což zahrnuje horstva z nejstarších geologických období po nejmladší. Jmenovitě Alpy, Skandinávské pohoří, Pyreneje, Karpaty, Rodopy,, Kavkaz, Ural a Dinárské Alpy Rozdílné horské oblasti alpínského regionu sdílí řadu charakteristik a včetně adaptací na dané podmínky gradient nadmořské výšky, klima, půdní typy a geologii. To vše se odráží v rozšíření a specifické biotě či vegetačních typech
4 Charakteristika alpínského regionu Všeobecně alpínský biogeografický region představuje pestrou škálu ekosystémů z 90% přirozených až polopřirozených Lesnatost je vyšší než 40% území, louky a pastviny zahrnují přes 25% území Bylo zde popsáno více než 7000 rostlinných druhů (Ozada,, 94 ) a většina těchto hor vykazuje vysoký stupeň endemismu, představuje refugia a genová centra pro nepočitatelně taxonů
5 ALPY
6 SKANDINÁVIE ALPY
7 SKANDINÁVIE ALPY PYRENEJE
8 SKANDINÁVIE ALPY KARPATY PYRENEJE
9 Alpy: Biogeografické regiony Vznikly interakcí mezi Africkou a Euroasijskou litosférickou deskou, nyní tvoří 1200km dlouhý a 200km široký pás od Nice po Vídeň Relativně mladé pohoří s vrcholy okolo 4000m.n.m., geologická struktura byla přemodelována erozemi a opakujícími se periodami dob ledových a meziledových Klima: vnitrozemské z centrální Evropy, teplé ze Středozemí, vrcholy na západě slouží jako větrná bariera. Celkově Alpy představují akumulační srážkový bod a umožňují dostatečný přísun srážek pro lesy na úbočích. Hlavní roli hraje nadmořská výška s ní rostou i srážky (vyšší úhrny na severních úpatích hor, na jihu méně, časté bouřky) Flora: 40% veškeré evropské flory, přes 350 endemitů (7-8%) mikroklima, obrovská biodiverzita,, vysoký počet druhů stromů (40)
10 Mont Blanc (Alpy)
11 Alpy v noci
12 Skandinávské pohoří: Biogeografické regiony Lemuje skandinávský poloostrov v délce 1400km, nadmořská výška koreluje od 500 m.n.m. k 2458 m.n.m. Bylo zformováno před více než 300 mil. lety a jejich tvar byl do současné podoby vymodelován během dob ledových ve čtvrtohorách. Klima: Hlavním faktorem je zde období beze sněhu, vlhkost a teplota, zcela převládá oceánské klima se srážkami okolo 2000 mm za rok, teplotou ve vegetačním období mezi 5 až 8 C. Výrazné je působení Golfského proudu. Horní hranice lesa 1200 m.n.m. Alpínské pásmo: Celkově okolo 250 rostlinných taxonů, ve spodní části chudá stromová vegetace s převládajícími rašeliništi a porostem nízkých keřů (Salix glauca,, S. laponnum,, S. lanata, Betula nana, Vaccinium myrtillus)
13 Kebnekaise (Norsko)
14 Pyreneje: Biogeografické regiony Dlouhé 430 km, široké km, tvoří spojnici mezi Atlantikem a Středozemním mořem, ve východní a severozápadní části nízké zóny s řadou pramenišť a jezer Klima: vlhké od Atlantiku, suché ze Středozemí značné rozdíly Flora: vysoký stupeň endemismu (120 druhů), především v nižších nadmořských výškách, rod Salix zastoupen 20 druhy Překvapivé je, že i přes nižší nadmořskou výšku pohoří bylo zalednění v dobách ledových silné a kruté, chybí zde Salix lapponum a Phyllodoce caerulea.. V dobách ledových se řada druhů přesunula na Iberský poloostrov, kde nyní najdeme jejich refugia
15 Pico de Aneto (Pyreneje)
16 Karpaty: Biogeografické regiony Mladé pohoří dlouhé 1450 km, což zahrnuje tzv. karpatský oblouk ze Slovenska po Rumunsko. Dosahuje zhruba polovičních nadmořských výšek Alp a značně se odlišuje v elementární geologické struktuře Klima: : Kontinentální s vysokým srážkovým úhrnem, horké léto, chladná zima Prostředí: sub-alpínská zóna km 2, alpínská 1000 km 2, chybí nivální stupeň Subalpínský a alpínský stupeň: : trávníky na mělkých půdách, malá keřová společenstva, alpínské taxony představují 2% z celkové karpatské květeny. Společenstva sněhových výležisek jsou charakterizována řadou lišejníků a Salix herbacea.
17 Pietrosul (Munti Rodnei,, Rumunsko)
18 Alpínský biogeografický region
19
20 Hlavní rysy alpínského klimatu Krátká vegetační perioda přibližně každých 100 výškových metrů znamená zkrácení vegetační periody o dní většina dřevin vyžaduje k tvorbě biomasy průměrnou roční teplotu vyšší jak 5 C Chlad celkově chladnější podmínky (severní málo osluněné svahy, trvale zastíněné lokality) Větší teplotní extrémy např. skalní štěrbiny (v zimě vyfoukávané, nekryté sněhem, v létě nejvíce ozářené, Salix retusa) nebo sněhová výležiska (dlouhá doba trvání sněhové pokrývky, Salix herbacea)
21 Hlavní rysy alpínského klimatu Časté poklesy teplot jsou typické hlavně v jarním období v noci, ovlivňují transpiraci, fotosyntézu, velice častá je také gutace Hloubka sněhu některá místa mají sněhovou pokrývku dlouho, některá téměř vůbec mozaikovitý charakter vegetace Izolace sněhové pokrývky výška sněhu nad 0,5 m téměř zamezuje poklesu teplot pod 0 C a zároveň pod ní proniká sluneční záření, takže může probíhat i fotosyntéza
22 Hlavní rysy alpínského klimatu Absence nedostatku vláhy rostliny v sub/-alpínském pásmu téměř netrpí nedostatkem vláhy, srážky bývají vysoké a pokud nestačí, jsou rostliny zpravidla dost zásobeny vodou z tající sněhové pokrývky Přirozené soliflukce často vegetace na příkrých horských svazích neudrží nasycenou půdu a dochází k jejím sesuvům soliflukcím Obrus sněhem působí hlavně na holých exponovaných stanovištích
23 Vznik evropských pohoří Hercynské (variské) vrásnění (1H-2H) vznik Pyrenejí, Českého Masivu, Massif Central Alpínské vrásnění (2H - dnes) vznik Alp, Karpat, Dinarid, Rhodop,, Krymu V návaznosti na vznik pohoří vznikaly i alpínské podmínky v nich, nejdůležitějším faktorem vzniku byly doby ledové a meziledové
24 Pleistocén Preglaciál (postpliocén) - asi před 1 mil. let 1. doba ledová 1. doba meziledová 2. doba ledová 2. doba meziledová 3. doba ledová 3. doba meziledová 4. doba ledová
25 ústup vegetace ztížen Alpami a Karpaty teplomilná květena ustupuje na JZ (do údolí Rhôny ny), V a JV (Uherská nížina, Balkán, Černomoří) do našich krajin proniká z hor alpská a ze severu arktická květena ustoupila polárn rní hranice lesa k jihu tak, že e se dotkla snížen ené alpínsk nské hranice lesa mizí izolační bariéra ra lesa mezi alpínskou a arktickou vegetací
26 Střední Evropa skoro bezlesá hornaté kraje a oblasti pod přímým vlivem ledovce: severská tundra s mechy a lišejníky dále od ledovců: arktickoalpínská květena (Dryas octopetala, Empetrum nigrum, Betula nana, Vaccinium uliginosum, Salix herbacea, Salix lapponum apod.) Betula nana
27 Co to vlastně jsou alpínské druhy? Nejsou nikde přesně definovány Mohou 1. zaujímat místo od pásma lesa a výše 2. se šířit od horských center jak do nižších tak vyšších poloh 3. mít těžiště výskytu v alpinské zóně, ale zároveň se mohou vyskytovat i v nižších polohách 4. být omezeny pouze na alpinskou zónu (dle Körnera lze souhlasit pouze s body 3 a 4) Jak lze obecně dosáhnout schopnosti přežít ve specifickém životním prostředí? evolučními (fylogenetickými) adaptacemi ( (adaptation) ontogenetickými modifikacemi ( (modification), které jsou ireverzibilní během života jedince, ale nejsou dědičné reverzibilní přizpůsobení aklimatizace ( (aclimation)
28 Alpínské ekosystémy jsou společenstva ostrovního typu. Biota alpínských zón, jednotlivých horských soustav, se vyvíjela zpravidla izolovaně pod vlivem lokálně působících abiotických faktorů (specifické klimatické podmínky, typ podloží, postglaciální vývoj atd.) v naprosto unikátní společenstva. Nalézt proto jednotné, společné charakteristiky pro tyto unikátní horské společenstva je velmi problematické.. Je jasné že díky své izolovanosti a jedinečným podmínkám prostředí se v jednotlivých horských celcích vyvinuly endemické druhy rostlin a živočichů (někdy s velmi výrazným podílem viz afotropická tundra). Endemitní jsou ale často i společenstva.. Vzájemné srovnání těchto unikátních společenstev/ekosystémů se tak stává velmi problematické (rostoucí kontinentalita klimatu v latitudinálním směru nebo vyrovnávání se délky dne a noci směrem k rovníku). Je tedy jasné, že např. alpské ekosystémy budou odlišné od středoasijských a oba navzájem se budou lišit od o horských ekosystémů boreálního pásu (Skandinávie) a alpinních ekosystémů tropického pásma centrální afriky (nebo Jižní Ameriky), Nového Zélandu ap. Jisté srovnání společenstev, jejich vývoje a funkce ale provést lze, byť v takovém případě nejsou významné druhy jako takové,, ale typy jejich životních strategií a jejich vzájemné propojení ve společenstvech.
29
30 Hlavní typy vegetace v alpínském stupni (role reliéfu, směru větru, ukládání, přemisťování a odtávání sněhu, tvorby půd)
31 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná) nejčistší sněhov hová výležiska v alpinských oblastech jsou nalézána v horním m alpínsk nském m pásu p vysokých silikátov tových masívů chybí na vápenci, v protože e tyto jsou dobře e odvodňov ovány a vysušov ovány, jakmile zmizí sníh půda sněhov hových polí obsahuje méně humusu,, ale na sněhu se zachytává poměrn rně velké množstv ství organického prachu pokud období bez sněhu trvá kolem 8 týdnt dnů nebo o něco n vícev ce, vytváří se tak ideální podmínky pro Salix herbacea
32 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná) plazivý keřík s kmenem i větvemi ukrytými pod zemí ektotrofní mykorhiza šíří se vegetativně velké plochy může pokrývat jeden klon (kvést a plodit je schopna v podmínkách, kdy období bez sněhu trvá více než 3 měsíce) vyskytuje se v hraniční oblasti mechových společenstev
33 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná) její chlupatá semena jsou šířena konvekčními větrnými proudy nebo bouřkami, ale podobně jako ostatní vrby je schopna vyklíčit pouze v případě, že dopadne na vlhký a dobře provzdušněný substrát krátce po dozrání ve skandinávských horách, kde zůstává povrch vlhký až do časného léta, protože intenzita slunečního záření není tak silná, je Salix herbacea nalézána ve velice odlišných společenstvech a není omezena pouze na prolákliny a jámy
34 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná)
35 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná)
36 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná)
37 SALIX HERBACEA L. (vrba bylinná)
38
39
40 EVROPSKÉ VRBY SUB/-ALPÍNSKÝCH STANOVIŠŤ
41 Gradienty evropských vrb od podmínek alpínských k arktickým
42 Rozdíly mezi alpínským a arktickým klimatem Hlavním rozdílem mezi alpínským a arktickým klimatem je permafrost. V alpínském pásmu dostává povrch větší dávky slunečního záření a v zimě je zde vyšší vrstva sněhové pokrývky, proto nedochází k promrzání zemského povrchu a tvorbě trvale zmrzlé půdy. Alpínská vegetace se jeví jako více vitální, arktická jako méně.
43 SALIX RETICULATA L. (vrba síťnatá)
44 SALIX RETICULATA L. (vrba síťnatá)
45 SALIX RETICULATA L. (vrba síťnatá)
46 SALIX RETICULATA L. (vrba síťnatá)
47 SALIX DAPHNOIDES Vill.. (vrba lýkovcová)
48 SALIX DAPHNOIDES Vill.. (vrba lýkovcová)
49 SALIX DAPHNOIDES Vill.. (vrba lýkovcová)
50 SALIX DAPHNOIDES Vill.. (vrba lýkovcová)
51 SALIX PURPUREA L. (vrba nachová)
52 SALIX PURPUREA L. (vrba nachová)
53 SALIX PURPUREA L. (vrba nachová)
54 SALIX CINEREA L. (vrba popelavá)
55 SALIX CINEREA L. (vrba popelavá)
56 SALIX CINEREA L. (vrba popelavá)
57 SALIX CAPREA L. (vrba jíva)
58 SALIX CAPREA L. (vrba jíva)
59 SALIX CAPREA L. (vrba jíva)
60 SALIX APPENDICULATA Vill.. (vrba velkolistá)
61 SALIX APPENDICULATA Vill.. (vrba velkolistá)
62 SALIX APPENDICULATA Vill.. (vrba velkolistá)
63 SALIX HASTATA L. (vrba hrotolistá)
64 SALIX HASTATA L. (vrba hrotolistá)
65 SALIX HASTATA L. (vrba hrotolistá)
66 SALIX LAPPONUM L. (vrba laponská)
67 SALIX LAPPONUM L. (vrba laponská)
68 SALIX LAPPONUM L. (vrba laponská)
69 SALIX LAPPONUM L. (vrba laponská)
70 SALIX HELVETICA Vill.. (vrba švýcarská)
71 SALIX HELVETICA Vill.. (vrba švýcarská)
72 SALIX HELVETICA Vill.. (vrba švýcarská)
73 SALIX NIGRICANS Sm.. (vrba černající)
74 SALIX NIGRICANS Sm.. (vrba černající)
75 SALIX ALPINA
76 SALIX ALPINA
77 SALIX ALPINA
78 SALIX BREVISERRATA
79 SALIX BREVISERRATA
80 SALIX BREVISERRATA
81 SALIX CAESIA
82 SALIX CAESIA
83 SALIX CAESIA
84 SALIX FOETIDA
85 SALIX FOETIDA
86 SALIX FOETIDA
87 SALIX GLABRA
88 SALIX GLABRA
89 SALIX GLABRA
90 SALIX GLAUCOSERICEA
91 SALIX GLAUCOSERICEA
92 SALIX HEGETSCHWEILERI
93 SALIX HEGETSCHWEILERI
94 SALIX LAGGERI
95 SALIX LAGGERI
96 SALIX LAGGERI
97 SALIX PHYLLICIFOLIA
98 SALIX PHYLLICIFOLIA
99 SALIX PHYLLICIFOLIA
100 SALIX PHYLLICIFOLIA
101 SALIX RETUSA
102 SALIX RETUSA
103 SALIX RETUSA
104 SALIX RETUSA
105 SALIX PYRENAICA
106 SALIX PYRENAICA
107 SALIX PYRENAICA
108 SALIX SERPYLLIFOLIA
109 SALIX SERPYLLIFOLIA
110 SALIX SERPYLLIFOLIA
111 SALIX WALDSTEINIANA
112 SALIX WALDSTEINIANA
113 SALIX WALDSTEINIANA
114 HORSKÉ VRBY V ČR A SR
115 Výškové rozpětí vegetačních stupňů v ČR
116 ANEMO-OROGRAFICKÝ OROGRAFICKÝ SYSTÉM
117 ANEMO-OROGRAFICKÝ OROGRAFICKÝ SYSTÉM
118 HORSKÉ VRBY V ČR A SR Salix subgen. Chamaetia Drobné plazivé keříčky, případně nízké vzpřímené keře Druhy sub/-arktických a sub/.alpínských poloh, často reliktní stanoviště Salix subgen. Salix Kvetou před nebo s vyrašením listů Keře nebo nepříliš statné stromy Dělí se na větší množství sekcí, nejbohatší podrod vrb (hybridizace velice častá)
119 OHROŽENÍ A ZÁSADY MANAGEMENTU statut přísné územní ochrany jim teoreticky zabezpečuje nerušený vývoj ve Velké kotlině výrazné ovlivnění nepůvodními kamzíky (sešlap, okus, acidifikace) imisní depozice a změna chemismu půd trvalý monitoring
120 Příklad využití rodu Salix (anglicky Willow)
121
122
123
124 DĚKUJEME ZA POZORNOST
Život ve vyšších nadmořských výškách. Charakteristika horského prostředí. Alpinská zóna (alpine life zone) Ekologie horských ekosystémů
Charakteristika horského prostředí Alpínská, alpínský, alpínské druhy/ vegetace, prostředí, pásmo, Charakteristika prostředí Společné rysy prostředí/ klimatu Arktická vs. alpínská tundra alpinský z lat.
VíceVegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze
Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze 12. 1. 2019 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Průběh polární hranice lesa Vymezení a zonace arktické
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceGeologie a pedologie
Geologie a pedologie Schematická geologická mapa Svalbardu Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VícePodnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
* Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících
VíceVegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy
Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceRELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY
RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha
VíceEvropa země, kde zapadá Slunce
Evropa země, kde zapadá Slunce Euroasie obrovský pevninský blok Kontinent: souvislá část zemské souše Austrálie, Antarktida 5 Eurasie, Afrika, Amerika, Světadíl: samostatný historicko-geografický celek
VíceSalicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010
Salicaceae: Salix -vrba Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010 Komplikace při určování větší počet taxonů, některé jsou pěstované druhy se navzájem často kříží jiné znaky v době květu ( a zvlášť) a v době
VíceZákladní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
VíceEkologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
Vícemateriál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_17
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceIntertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA Mgr. Iva Švecová ŠPANĚLSKO geografické vymezení výhodná poloha mezi Středozemním
Víceseverská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské
Tundra a alpinské vysokohoří severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí
VíceEvropa. světadíl, ve kterém žijeme
Evropa světadíl, ve kterém žijeme Evropa ve světě Základní info Název odvozen od akkadského slova ereb = západ Slunce (obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie) druhý nejmenší světadíl (asi 10 180 000
VíceFyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka
Fyzická geografie Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka Kategorie (typy) klimatu MARITIMNÍ X KONTINENTÁLNÍ ARIDNÍ < 200 mm X HUMIDNÍ > 700 mm NÍŽINNÉ < 200 m X HORSKÉ > 1500 m The Huronian glaciation ex tended
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Pleistocén starší čtvrtohory Pleistocén charakterizován je obecně ochlazením, které je patrné od Oligocénu Obrázek Robert A. Rohde, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/65_myr_climate_change.png
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceNárodní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005
EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceEkologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceKennst du diese Städte, Sehenswürdigkeiten? Mgr. Bc. Miroslava Popelková Německý jazyk- 7. ročník
Kennst du diese Städte, Sehenswürdigkeiten? Mgr. Bc. Miroslava Popelková Německý jazyk- 7. ročník Rhein - Rýn Rýn (německy Rhein, francouzsky Rhin, nizozemsky Rijn, latinsky Rhneus, jméno pochází z keltského
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceMetodické pokyny k pracovnímu listu č Opakování Evropa, povrch
Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 20 - Opakování Evropa, povrch Třída: 7. Učivo: Přírodní podmínky Evropy opakování, povrch Obsah inovativní výuky: využití internetu k vyhledávání zeměpisných údajů
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceProjevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceOCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK Úvod Utváření středoevropské přírody a krajiny Přirozené lesní ekosystémy Problematika ochrany lesů Přirozené i antropogenní nelesní ekosystémy Problematika
VíceSAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?
SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,
VíceNázev: Přírodní poměry Evropy
Název: Přírodní poměry Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)
VíceEvropa jeden ze světadílů
Evropa jeden ze světadílů Povrch a poloha Evropy 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA Povrch naší planety Země je tvořen pevninou a vodstvem. Více než dvě třetiny povrchu Země jsou pokryty vodstvem. Vodstvo obklopující
VíceVY_32_INOVACE_Z_8A_9CH Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 8. Tematický okruh, předmět:
Název: Škola: Autor: VY_32_INOVACE_Z_8A_9CH Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 8. Tematický okruh, předmět: Využívání informačních a komunikačních
VíceOpakování Evropy - přírodní poměry. Pobaltí
- sousední světadíly - oceány - ostrovy a poloostrovy - pohoří a nížiny - řeky a jezera Opakování Evropy - přírodní poměry ÚKOL Dunaj: Rýn: Odra: Vypiš státy, kterými tyto řeky protékají! Pobaltí Estonsko,
VícePODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/
gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ
VíceBIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA BIOSFÉRA živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí Tropické deštné lesy rozšíření: rovníkový (ekvatoriální) pás mezi 10 s.š. - 10 j.š.?
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VíceŠablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci
Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceTundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
VíceEvropa hranice, povrch, vodstvo VY_32_INOVACE_45V1102. Mgr. Hana Kvasničková
Evropa hranice, povrch, vodstvo Mgr. Hana Kvasničková 1 VLASTIVĚDA-EVROPA 5. ročník Poloha, hranice, členitost, povrch, podnebí, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo. Možno využít k výkladu i procvičování
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceDRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
VíceEkosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích
Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu
Vícehodnocení: Za každou správnou odpověď 1 bod, maximálně 4 body. Za špatnou odpověď bodování úměrně snížit. 2 b.
Zeměpisná olympiáda 2008 Kategorie C okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Práce bez atlasu autorské řešení 1) Doplň do tabulky názvy měst podle daných charakteristik.
Vícečlenění klimatologie
11/12 Klimatologie členění klimatologie obecná regionální aplikovaná klasická dynamická synoptická komplexní ekologická historická městská lesnická zemědělská topoklimatologie Příklad klimatotvorných faktorů
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceTémata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N Á L N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA ALPSKÉZEMĚ-PŘÍRODNÍ POMĚRY Mgr. Iva Švecová RAKOUSKO geografickévymezení vnitrozemský stát, sousedí s 8. státy páteřalpy
VíceEU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch
EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží
VíceBIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VíceEkologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území
Ekologické faktory Teplota Čím vším ovlivňuje teplota organismy Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území Co by se mohlo stát po klimatické změně Termobiologické typy organismů poikilotermní
VíceATMOSFÉRA. Plynný obal Země
ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceAbiotické faktory. Krátká vegetační perioda. S.O.S.!!! UV záření. Chlad. Podklad. Vlhkost. Teplotní extrémy. Vítr. Sníh
Abiotické faktory Abiotické faktory Co všechno na horách na kytky působí? Krátká vegetační perioda S.O.S.!!! UV záření Chlad Podklad Teplotní extrémy Vlhkost Sníh Vítr Abiotické faktory Saxifraga biflora
VíceVrby Severní Moravy a Slezska
Vrby Severní Moravy a Slezska Radim J. Vašut (UP OL) B. Brandová (UP OL), L. Klečková (AOPaK), J. Ševčík UP OL / AOPaK) Olomouc / Valašské Meziříčí 2013 Salicaceae Mirbel 2(-4) rody: - Salix - Populus
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceVY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook
VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook Naše vlast Člověk a jeho svět Forma: práce třídy : interaktivní tabule : CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno:
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceZměny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA KLIMA, BIOMY USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze,
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
Vícečlenění klimatologie
12/12 Klimatologie členění klimatologie obecná regionální aplikovaná klasická dynamická synoptická komplexní ekologická historická městská lesnická zemědělská topoklimatologie Příklad klimatotvorných faktorů
VíceInterakce oceán atmosféra
Interakce oceán atmosféra Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh
Více