severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské"

Ján Růžička
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Tundra a alpinské vysokohoří severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí lesa), vysoký endemismus extrémní klima-působení mrazu a sněhu ojedinělé adaptace limitní výskyty rostlin a živočichů zlomek světové diverzity

2 Shodné parametry: Porovnání severské a horské tundry s rostoucí zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota, 100 výškových m v horách a 100 km v severníčásti Eurasie ~ 0.6 C šířka horských stupňů je zhruba 1000x menší než šířka odpovídajících zeměp. zón Rozdílné parametry: v horách s přibývající nadmořskou výškou obvykle rostou srážky, klesá atmosf. tlak

3 Geografické rozšíření severské a horské tundry S. Amerika asi 20% kontinentu, nejsevernější limit - severní Grónsko 83 s.š. Eurasie severní Skandinávie, Sibiř Antarktida jen podél pobřeží Antarktického poloostrova

4 Klimatické poměry tundry převážně pod vlivem chladného, suchého polárního atmosférického proudění, vlhčí vzduch v létě pobřežní oblasti mírnější teploty roční průměr pod bodem mrazu, průměr nejteplejšího měsíce <10 C (ale denní maxima až >20 C ), nejchladnějšího až 30 C velká roční amplituda, zimní extrémy pod 50 C roční úhrn srážek velmi nízký ( mm), asi 60% ve formě sněhu pouze část z nich zadržena zmrzlou půdou, nízký výpar klima většinou dostatečně humidní (vlhké) v horské tundře velká role morfologie terénu (např. řádově 100% rozdíly v rozložení srážek)

5 Půdní typy tundry nízká aktivita dekompozitorů, velmi pomalý vývoj půd (převažuje fyzikální zvětrávání), omezená dostupnost živin (především N a P) iniciální (slabě vyvinuté), glejové (zamokřené) nebo rašelinné půdy (ph 3,5-5,5) role sněhové pokrývky (odrazivost, izolace) přítomnost permafrostu (dlouhodobě zmrzlé půdy)- mocnost řádově m až stovky m (nepropustnost), na povrchu periodicky mrznoucí tzv. aktivní vrstva: půdotok (soliflukce) na svazích kopečkové útvary (pingo,palsa) půdní led strukturní půdy (girlandové, polygonální) mrazové třídění půdních částic

6 Typy tundry lišejníková tundra místa exponovaná působení větru (dutohlávka) mechová t. vlhká místa s přetrvávajícím sněhem (ploník, dvouhrotec, rašeliník) luční (bylinná) t. vlhká místa, převládají trpasličí vrby, byliny a traviny keříková tundra převaha keříků (borůvčí, brusnice) velmi krátká vegetační doba (50 90 dní,částečná kompenzace délkou dne) pionýrské organizmy, nízká produkce biomasy (převládají podzemní zásobní orgány), kumuluje se

7 značnáčást tundry v třetihorách pokryta lesy (fosilní nálezy jehličnanů v Kanadě jinan a metasekvoje; v Antarktidě pabuk a blahočet) řasy (Chlamydomonas nivalis)

8 pižmoň severský Býložravci a masožravci vlk obecný sob polární liška polární zajíc bělák husa polní sovice sněžná chaluha velká lumík kamzík horský Lumíci nehibernují, 3 6leté populační cykly lumíků vazba na úživnost pastvy: intenzivní pastva nárůst populace lumíka (až 10x) vazba živin v organické hmotě, nízká úživnost pastvy (především P) další populace kolaps populace ( vrhají se ze srázů ) dekompozice organické hmoty regenerace vegetace, zvýšení úživnosti pastvy orel mořský medvěd lední lasice hranostaj

9 Strategie živočichů k přežívání zimního období Adaptace (tělesné stavby, fyziologie) Migrace vyhnutí se nepříznivým podmínkám útěkem Hibernace vyhnutí se nepříznivým podmínkám in situ (na místě) tuleň lachtan velryba grónsk nská papuchalk mrož lední tučň čňák k císac sařskýský alka

10 Fauna tundry populační cykly kořist/predátor zajíc měnivý a rys kanadský, zhruba 9 10leté cykly, fluktuace zajíce nezávislá (i v oblastech bez predátora), fluktuace rysa podmíněny dostupností kořisti rys zajíc Antarktická fauna: žádní savci a karnivoři, 7 druhů tučňáků, 6 druhů tuleňů, 37 mořských ptáků, z členovců chvostoskoci Severská fauna: 23 druhů savců (sob, pižmoň, lumík, zajíc, vlk), asi 100 druhů hnízdících ptáků obratlovci (tučňáci, mořští savci-tuleni) potrava z moře, souše jako místo k hnízdění a odpočinku

11 Vliv člověka na ekosystém m tundry tundra konzervativní ekosystém, citlivost na změny introdukce druhů na subantarktické ostrovy půdní eroze imise (především SO 2 ) citlivost řas, mechorostů, lišejníků (příjem celým povrchem stélky), snížení fixace N 2 lišejníky lov a domestikace zvěře těžba nerostných surovin ropa a zemní plyn, Au, Zn, Pb delikátní rovnováha struktura půdy/vegetační pokryv, hloubka aktivní vrstvy, porušení rovnováhy tání/nárůst permafrostu omezení vegetace zvýšení teploty ve vegetační sezóně, pokles vody v půdě větší respirace půdy produkce CO 2 ekosystémem > vazba uhlíku v organické hmotě (dříve naopak)

Podobné dokumenty

Tundra a alpínské vysokohoří

Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální