Inventarizační průzkum ptáků (Aves), vážek (Odonata), denních motýlů (Rhopalocera) a vybraných skupin brouků (Coleoptera) na lokalitě Chmeliště

Transkript

1 Inventarizační průzkum ptáků (Aves), vážek (Odonata), denních motýlů (Rhopalocera) a vybraných skupin brouků (Coleoptera) na Chmeliště O.s. Denemark listopad 2011

2 Řešitelé Ing, Jiří Pokorný, Michal Kavka Úvod do problematiky Lokalita Chmeliště byla v průběhu roku 2010 na základě kampaně Místo pro přírodu, pořádané ČSOP a regionální kampaní občanského sdružení Denemark vykoupena od soukromých vlastníků. Bývalému hliništi blízké cihelny hrozilo v rámci rekultivace navrácení do původního stavu, tzn. zahrnutí a zavezení ornicí a jiným inertním materiálem. V roce 2010 byl vytvořen plán péče o lokalitu a v souladu s ním byl na konci zimy 2011 proveden managementový zásah spočívající v odstranění náletových dřevin na části lokality. Od roku 2008 zde probíhají průzkumy zaměřené na ptáky a vážky. Charakteristika lokality Na ploše 3 ha během posledních zhruba 20 let vzniklo několik jezírek, hlubších i mělčích, s různě vyvinutými společenstvy vodních a mokřadních rostlin, ve kterých žijí bohatá společenstva obojživelníků a vodního a obojživelného hmyzu s větším počtem vzácných a ohrožených druhů. Jezírka a dočasné vodní plochy se nacházejí v různých stadiích sukcese. Okolí vodních ploch tvoří mozaika různých sukcesních stadií od místy otevřených nezapojených trávníků na písčité půdě, přes bylinná lada a ruderální porosty na svazích po mladé porosty náletových dřevin. Část ploch je silně ruderalizovaných, na některých plochách expanduje třtina křovištní. Vzhledem k pestrosti mikrostanovištních podmínek i různých stadií sukcese je na vytvořena i poměrně pestrá škála suchozemských stanovišť, které mohou představovat vhodné prostředí pro různé skupiny bezobratlých. Mizí raně sukcesní stadia se společenstvy obnažených půd, kde lze očekávat vzácné druhy bezobratlých. Postupující sukcesí dochází k zapojování trávníků, zarůstání náletovými dřevinami, invazními druhy bylin a celkové homogenizaci ploch. 2

3 Metodika průzkumu Terénní zoologický průzkum v roce 2011 byl zaměřen na ptáky (Aves), denní motýly a vřetenušky (Rhopalocera a Zygaenidae), vážky Odonata), vybrané skupiny brouků (Coleoptera) a orientačně na obojživelníky (Amphibia). Průzkumy v letošním roce navazují na podrobné sledování některých skupin (vážky, ptáci) v minulých letech. Inventarizační průzkum ptáků spočíval v pravidelných terénních návštěvách během sledovaného období od konce zimy do léta a vizuálním a akustickém zaznamenávání všech zjištěných druhů. Vzhledem k velikosti lokality nebyly stanovovány žádné sčítací linie či body ale lokality byla prozkoumávána jako celek. Inventarizační průzkum obojživelníků byl zaměřen pouze na neinvazní metody zjišťování, při kterých nedochází k zásahu do přirozeného vývoje obojživelníků. Při průzkumu bylo použito několik metod. Akustický průzkum skupiny hnědých skokanů, ropuchy obecné a blatnice skvrnité probíhal v dubnu, akustické zjišťování rosničky zelené, kuňky ohnivé, ropuchy zelené a skupiny zelených skokanů probíhalo v květnu. Výskyt čolků byl zjišťován vizuálně v dubnu a květnu. Z vážek (Odonata) byly na sledovány pouze dospělci, kteří byli odchytáváni do entomologické síťky, popř. určování při sezení na vegetaci či v letu. Po odchytu byli determinováni a vypuštěni. Během sezony letu dospělců bylo provedeno pět terénních návštěv. Jedinci byli určováni podle publikace Dolný a kol. 2007, popř. podle publikace Hanel, Zelený Denní motýli byli odchytáváni do entomologické síťky, popř. byli určování při sání nektaru či v letu. Po odchytu byli determinováni a vypuštění. Během sezony letu dospělců bylo provedeno pět terénních návštěv. Determinace probíhala dle klíče na webových stránkách Zjištěné druhy červeného seznamu Ptáci: Čáp černý Ciconia nigra VU Čáp bílý Ciconia alba NT Volavka popelavá Ardea cinerea NT Kvakoš noční Nycticorax nycticorax EN Čírka obecná Anas crecca CR Moták pochop Circus aeruginosus VU Krahujec lesní Accipiter nisus VU Slípka zelenonohá Gallinula chloropus NT Pisík obecný Actitis hypoleucos EN Vodouš kropenatý Tringa ochropus EN Kulík říční Charadrius dubius VU Bekasína otavní Gallinago gallinago EN Ledňáček říční Alcedo atthis VU Ťuhýk obecný Lanius collurio NT Moudivláček lužní Remiz pendulinus NT Jiřička obecná Delichon urbica NT Čečetka tmavá Carduelis cabaret NT Plazi Ještěrka obecná Lacerta agilis NT 3

4 Obojživelníci Skokan hnědý Rana temporaria NT Čolek obecný Triturus vulgaris NT Ropucha obecná Bufo bufo NT Rosnička zelená Hyla arborea NT Kuňka obecná Bombina bombina EN Skokan krátkonohý Rana lessonnae VU Kuňka ohnivá Bombina bombina EN Vážky Šídlatka hnědá Sympecma fusca NT Šidélko malé Ischnura pumilio NT Šídlo luční Brachytron pratense EN Vážka bělořitná Orthetrum albistylum NT Vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum EN Vážka jarní Sympetrum fonscolombii EN Vážka žíhaná Sympetrum striolatum NT Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis VU Brouci Buprestidae Agrilus aurichalceus NT Agrilus betuleti VU Chrysomelidae Donaciinae Donaciella cinerea Zjištěné výsledky - zhodnocení zkoumané lokality Během ornitologického průzkumu v roce 2011 bylo zjištěno celkem 61 druhů ptáků, z toho 17 druhů zařazených v červeném seznamu v kategoriích CR, EN, VU či NT. Druhové spektrum je tedy dosti vysoké vzhledem k omezené velikosti lokality a časově omezeném průzkumu. Je zřejmé, že relativně vysoká druhová rozmanitost je způsobena zejména členitostí prostředí a výskytem různých biotopů, od tůní různých velikostí, přes louky, pole, po rozptýlenou zelen. Část pozorování patří do kategorie tahových záležitostí či potulek. Převažují běžné druhy ptáků vázaných na rozptýlenou zeleň a otevřené plochy, ptáků vázaných na vodní prostředí a litorální porosty je menšina. Z charakteristických druhů vodního prostředí je možné zmínit slípku zelenonohou Gallinula chloropus, která zde byla v letošním roce pozorována poprvé, ledňáčka říčního Alcedo atthis, který hnízdí v bezprostředním okolí lokality a kulíka říčního Charadrius dubius, který hnízdí na hliništi na čerstvě vytěžené ploše. Z pozorování na tahu a potulce jsou nejzajímavější výskyty kvakoše nočního Nycticorax nycticorax, bekasíny větší Gallinago media, čírky obecné Anas crecca, moudivláčka lužního Remiz pendulinus, dále byly zaznamenány výskyty bekasíny otavní Gallinago gallinago, vodouše kropenatého Tringa ochropus, vodouše bahenního Tringa glareola a pisíka obecného Actitis hypoleucos apod. Z ornitologického pohledu lze lokalitu považovat za regionálně významnou, zejména jako tahovou zastávku. Z vážek bylo v roce 2011 zjištěno 29 druhů, což je více než třetina všech druhů vážek v ČR. Společně s průzkumy z minulých let bylo na zjištěno již 31 druhů vážek (M.Kavka, 4

5 vlastní pozorování) a lokalitu Chmeliště tak řadí mezi dosti bohaté a nadprůměrné lokality. Navíc je možné při víceletém průzkum očekávat ještě výskyt dalších druhů. Nejvyšších početností dosahují šidélko páskované Coenagrion puella, šidélko kroužkované Enallagma cyathigerum a šidélko malé Ischnuro pumilio. Kromě běžných euryvalentních druhů bylo zjištěno i několik vzácnějších nebo lokálních druhů z červeného seznamu. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří šídlo luční Brachytron pratense, vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum a vážka jarní Sympetrum fonscolombii. U šídla lučního byl zaznamenán jeden pár. Jedná se o druh vyskytující se převážně v nižších polohách a preferující bohatě zarostlé mezotrofní a eutrofní vody, často s výskytem orobince a rákosu (Dolný a kol. 2007). U vážky hnědoskvrnné byl zaznamenán pouze jeden samec, jedná se o zálet. Jedná se o pionýrský druh objevující se u nově vytvořených biotopů, preferuje místa pouze s řídkými trsy vegetace. Rovněž u vážky jarní se jedná o zálet, byla zaznamenána pouze jedna samice. Druh dává přednost vodním biotopům s otevřenou hladinou bez emerzní a submerzní vegetace. Velmi často se vyskytuje u polovypuštěných rybníků, kde se zdržuje v místech odkrytých břehů bez vegetace (Dolný a kol. l.c.). Ve středně silné populaci byla zaznamenána šídlatka hnědá Sympecma fusca. Ta upřednostňuje různé typy teplejších mezotrofních až eutrofních, popř. dystrofních, vod s bohatší litorální vegetací. Podmínkou výskytu je ponořená vegetace, vegetace vysokých ostřic či rákosiny (Dolný a kol. l.c.). Šidélko malé Ischnura pumilio vytváří nejpočetnější populace na menších lokalitách s mělkou vodou a s rozvojem makrofytní vegetace přirozeně eutrofních až mezotrofních vod. Jedná se spíše o pionýrský druh, který v průběhu sukcese mizí (Dolný a kol. l.c.). U vážky bělořitné Orthetrum albistylum byli zaznamenáni pouze samci. Tento druh se vyskytuje ve štěrkovnách, pískovnách, rybnících, jezerech. Důležitý pro výskyt druhu je rozsáhlá otevřená vodní plocha. Podél břehů se vyskytuji pásy rákosu a orobince a zblochanu (Dolný a kol. l.c.). U vážky žíhané bylo zaznamenáno také několik samců. Tento druh obývá mezotrofní a eutrofní vody v nižších polohách, obvykle s řídkými porosty litorální vegetace (Dolný a kol. l.c.). Rovněž byla zaznamenána evropsky významná vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis, i když i v tomto případě se jedná o zálet. Druh je vázán na stojaté vody, nejčastěji mezotrofní a dystrofní. Mezi obvyklé biotopy patří slatiny, vrchovištní či přechodová rašeliniště (Dolný a kol. l.c.). Celkový vysoký počet všech zjištěných druhů a výskyt několika ohrožených a vzácnějších druhů činí lokalitu Chmeliště významnou lokalitou pro vážky. Obojživelníci byli sledováni pouze orientačně, protože byly využívány pouze neinvazní metody sledování, při nichž nedochází k zásahu do přirozeného vývoje jedinců. Bylo potvrzeno šest druhů. Larvální stadia byla potvrzena u skokana hnědého Rana temporaria a ropuchy obecné Bufo bufo, kteří se rozmnožují v tůni č. 1 a v kalužích na čerstvě vytěžené ploše. U kuňky obecné Bombina bombina se jedná o slabou populaci vyskytující se v tůni 6 a v tůních na čerstvě vytěžené ploše. Čolek obecný Triturus vulgaris byl pozorován v tůni č. 6. Skokan zelený Rana esculenta synkl. se vyskytoval v tůních 1 a 3. Nepotvrzena byla ropucha zelená Bufo viridis, jejíž hlas byl v roce 2010 na zaznamenán (M.Kavka, vlastní pozorování) ani čolek velký Triturus cristatus, který byl zjištěn v roce 2008 (J.Pokorný, vlastní pozorování). Výskyt obojživelníků nebyl vůbec potvrzen v tůni č. 3, která má velmi strmé břehy, je hluboká a téměř bez litorální vegetace a pro obojživelníky tedy nevhodná. Naopak k výraznému zazemňování, a tím i ztrátě prostředí pro rozmnožování obojživelníků dochází u menších tůní č. 5 a 6. Absence larválních stadií v pozdně jarním období a silný zákal vody svědčí o tom, že jsou do tůní nasazovány ryby, které predují larvální stadia obojživelníků. Z denních motýlů a vřetenušek bylo při průzkumu v roce 2011 zjištěno 22 druhů. Převažovaly běžné eurytopní druhy vyskytující se na otevřených stanovištích, lukách, ruderálech - bělásek 5

6 řepkový Pieris napi, modrásek jehlicový Polyommatus icarus, okáč poháňkový Coenonympha pamphilus, soumračník čárečkovaný Thymelicus lineola (Beneš, Konvička 2002). Druhové spektrum zkoumané lokality je tedy vcelku chudé, ale lze očekávat při déletrvajícím průzkumu zvýšení početnosti, zejména o další běžně se vyskytující druhy. Z druhů charakteristických pro raná sukcesní stadia, nezapojené výhřevné trávníky, polní cesty, meze atp. byli zjištěni soumračník máčkový Erynnis tages, modrásek obecný/podobný Plebejus idas/argyrognomon a modrásek černolemý Plebejus argus. Soumračník máčkový je dosud široce rozšířeným motýlem charakteristickým pro nejranější sukcesní stadia bez zapojených trávníků. Vyskytuje se zejména na antropogenně narušených biotopech. Vzhledem ke schopnosti přežívat na malých plochách a vazbě na hojně se vyskytující živné rostliny (štírovník Lotus, čičorka Coronilla) není jako jeden z mála druhů těchto biotopů dosud ohrožen (Beneš a Konvička 2002). Dvojici druhů modrásek podobný/obecný nelze rozpoznat bez pitvy samčích pohlavních orgánů. Pravděpodobnější je výskyt modráska podobného, který je častější než lokálně se vyskytující modrásek obecný. Modrásek podobný se vyskytuje na opuštěných stepních biotopech, především však na antropogenně narušených stanovištích jako jsou lomy, pískovny, hliniště. Zde osidluje především pozdější sukcesní stadia s vysokostébelným trávníkem (Beneš a Konvička 2002). Vyvíjí se na čičorce pestré (Coronilla varia) a kozinci sladkolistém (Astragalus glycyphylos). Modrásek černolemý se vyskytuje na stepích, písčinách, vřesovištích, úvozech atp. v teplých oblastech, vždy na plochách s nezapojeným drnem. Nejpočetnější populace se nacházejí na antropogenně narušených stanovištích, zejména kamenolomech a výsypkách po těžbě uhlí. Přestože je dosud rozšířen, z mnoha oblastí vymizel a je tedy ohrožen (Beneš a Konvička 2002). Vyvíjí se na štírovníku, čičorce a podkovce chocholaté Hippocrepis comosa. Pro přežití motýla je klíčová přítomnost ploch s nezapojenou vegetací. Přestože na nebyla nalezena druhově bohatá fauna denních motýlů a vřetenušek, byly nalezeny charakteristické druhy narušovaných biotopů, pro které je žádoucí provádět managementová opatření. Z řádu brouků bylo nalezeno jen několik význačnějších druhů. V místech s řídkým porostem vegetace je početný svižník polní (Cicindela campetris). Rákosníček Donaciella cinerea je častější druh, vázáný na orobince (Typha sp.). Krasec Agrilus betuleti žije na břízách (Betula sp.) obvykle ve středních a podhorských polohách. Krasec Agrilus aurichalceus žijící na ostružiníku (Rubus sp.) je místy poměrně běžný. Pro důkladné prozkoumání broučí fauny na jedné je zapotřebí víceletého průzkumu, který na bude pokračovat i v následujících letech. Zhodnocení přínosu projektu podklad pro management lokality Inventarizační průzkumy potvrdily význam lokality pro různé skupiny živočichů vázané na vodní plochy, mokřady a trávníky s nezapojeným drnem. Ze sledovaných skupin byly relativně nejvyšší druhová početnost a výskyt vzácných a ohrožených druhů zjištěny u vážek. Pestrost této skupiny je dána nejspíše větším počtem vodních ploch s různým charakterem prostředí z hlediska výskytu vodní vegetace, hloubky, oslunění atp. a rozmanitým okolím vodních ploch. Na druhou stranu u některých tůní dochází k zazemňování, k vymizení vodního sloupce a tím i ke ztrátě vhodného prostředí pro vodní a mokřadní živočichy. To se týká především obojživelníků (např. čolka velkého, který zde byl před třemi lety zjištěn). Proto je velmi žádoucí a pro uchování diverzity lokality i druhů živočichů nezbytné obnovit dvě menší tůně (5 a 6) a vytvořit další nové tůně, např. tak jak je uvedeno v plánu péče o lokalitu (tůně 3 a 4). Pozitivně je potřeba hodnotit vyřezání náletových dřevin západně od plochy 1. Po zásahu zde došlo k vytvoření nezapojených trávníků s dominantním jetelem 6

7 lučním Trifolium pratense, štírovníkem růžkatým Lotus corniculatus, jetelem pochybným Trifolium dubium, které osidlují charakteristické druhy živočichů (např. ještěrka obecná Lacerta agilis, svižník polní Cicindela campestris, modrásek černolemý Plebejus argus, modrásek podobný/obecný Plebejus argognyromon/idas aj.). Je to ve skutečnosti jediná plocha na území zájmové lokality, kde ještě nedošlo k zapojení trávníků a vyskytují se zde tato raná sukcesní stadia. Další nezapojené trávníky se vyskytují mimo plochu pozemkového spolu na čerstvě vytěženém dně hliniště. Je žádoucí pro uchování diverzity lokality tato raná sukcesní stadia zachovat. Je zřejmé, že se to neobejde bez opakovaných managementových zásahů, které spočívají ve vyřezávání náletu (popř. i ošetření herbicidiy) a disturbanci plochy (např. pojezdy terénními motocykly). Na ostatních místech lokality již došlo k zapojení vegetace, na některých se vyskytují trávníky podobného druhového složení s dominantním štírovníkem, jinde došlo rozvoji ruderální vegetace s pcháčem osetem Cirsium arvense, kopřivou dvoudomou Urtica dioica a třtinou křovištní Calamagrostis epigejos. Šíření expanzivní třtiny může být problémem, kdy dochází k zapojení teplomilných trávníků a jejich nahrazení jednodruhovými chudými porosty se třtinou. K tomu dochází zejména mezi tůněmi 1 a 7 při kontaktu s ornou půdou. Protože hrozí, že se třtina začne šířit i na plochy nezapojených trávníků, je nezbytné tomuto šíření zabránit. Jako vhodná opatření pro udržení oligotrofního prostředí a omezení expanzivních druhů může být shrnování drnu (Čížek a kol. 2010), případně vypalování. V případě potlačení třtiny křovištní je žádoucí vypalování provádět v jarních měsících, jinak má na třtinu spíše posilující vliv (Čížek a kol. l.c.). Bylo by žádoucí provést odlov ryb v tůních a domluvit se s obcí, aby zde nedocházelo k dalšímu nasazování (popř. může být nasazování ryb soustředěno pouze do jediné tůně nejspíše do tůně č. 7). Na ostatních plochách je žádoucí provádět management v souladu s návrhem podle plánu péče (vytvoření pásu keřů na ruderální ploše mezi silnicí a tůněmi, vytvoření vhodných mělčin u tůní 2 a 7 ad.). Bylo by žádoucí pokračovat v dalších inventarizačních průzkumech indikačních skupin organismů jako potřebných podkladech pro další péči o lokalitu. Je prospěšné provést průzkum např. vyšších rostlin, ploštic, blanokřídlých, pavouků a dalších skupin s indikačním významem. Přehled výsledků Ptáci Volavka popelavá Kvakoš noční Čáp bílý Čáp černý Kachna divoká Čírka obecná Ardea cinerea Nycticorax nycticorax Ciconia alba Ciconia nigra Anas platyrhynchos Anas crecca Výskyt na Ptáci Jednotlivě zaletuje za potravou Drozd zpěvný Turdus philomelos Ojedinělé pozorování 1 mladého na potulce Drozd kvíčala Turdus pilaris Ojedinělé pozorování Drozd na přeletu brávník Turdus viscivorus Ojedinělé pozorování na přeletu Několik párů hnízdní výskyt Ojediněle na tahu Rákosník obecný Rákosník proužkovaný Rákosník zpěvný Acrocephalus scirpaceus Acrocephalus schoenobaenus Acrocephalus palustris výskyt Několik párů hnízdí v okolí lokality výskyt Jednotlivě na tahu Jednotlivě na tahu Hnízdí na 7

8 Moták pochop Circus aeruginosus Hnízdí v okolí Káně lesní Buteo buteo Hnízdí v okolí Krahujec lesní Accipiter nisus Hnízdí v okolí Poštolka obecná Falco tinnunculus Hnízdí v okolí Lyska černá Slípka zelenonohá Pisík obecný Vodouš kropenatý Vodouš bahenní Kulík říční Bekasína otavní Bekasína větší Holub hřivnáč Rorýs obecný Strakapoud malý Strakapoud velký Ledňáček říční Skřivan polní Fulica atra Gallinula chloropus Actitis hypoleucos Tringa ochropus Tringa glareola Charadrius dubius Gallinago gallinago Gallinago media Columba palumbus Apus apus Dendrocopos minor Dendrocopos major Alcedo atthis Alauda arvensis výskyt Opakovaně pozorována v hnízdním období Nepravidelně jednotlivě na tahu Pravidelně jednotlivě na tahu Nepravidelně na tahu Hnízdí 1 pár na vytěžené ploše Pravidelně jednotlivě na tahu Budníček menší Budníček větší Pěnice černohlavá Pěnice slavíková Pěnice hnědokřídlá Pěnice pokřovní Cvrčilka zelená Sýkora koňadra Sýkora modřinka Moudivláček lužní Ťuhýk obecný Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Sylvia atricapilla Sylvia borin Sylvia communis Sylvia curruca Locustella naevia Parus major Cyanistes caeruleus Remiz pendulinus Lanius collurio Ojediněle na tahu Sojka obecná Garrulus glandarius Několik párů Špaček hnízdí v okolí obecný Sturnus vulgaris Něk loví Vrabec nad lokalitou domácí Passer domesticus výskyt 1 páru v břehových porostech potoka Výrovky Vrabec polní Passer montanus výskyt v břehových porostech potoka Pěnkava Výrovky obecná Fringilla coelebs 1 pár hnízdí ve stěně potoka Výrovky, na lokalitu zaletuje za potravou Několik párů hnízdí v okolí Dlask tlustozobý Zvonek zelený Coccothraustes coccothraustes Carduelis chloris Hnízdí více párů na Hnízdí na Hnízdí více párů na Hnízdí 1 pár na Hnízdí více párů na Hnízdí 1 pár na Hnízdí 1 pár na Hnízdí v okolí lokality Hnízdí v okolí lokality Ojediněle na tahu Hnízdí 1 pár na 1 pár hnízdí v okolí lokality výskyt Hnízdí v okolí lokality Hnízdí ve více párech na Hnízdí na výskyt na výskyt na 8

9 Vlaštovka obecná Jiřička obecná Konipas bílý Střízlík obecný Pěvuška modrá Červenka obecná Rehek zahradní Kos černý Hirundo rustica Delichon urbica Motacilla alba Troglodytes troglodytes Prunella modularis Erithacus rubecula Phoenicurus phoenicurus Turdus merula lokality Hnízdí v okolí několik párů, zaletuje za potravou Hnízdí v okolí několik párů, zaletuje za potravou Hnízdí v okolí, zaletuje za potravou 1 pár hnízdí na 1 pár hnízdí na Hnízdí na 1 pár hnízdí v blízkosti lokality Hnízdí na Zvonohlík zahradní Konopka obecná Čečetka tmavá Strnad rákosní Strnad obecný Strnad rákosní Strnad obecný Strnad obecný Serinus serinus Carduelis cannabina Carduelis cabaret Emberiza schoeniclus Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Emberiza citrinella Emberiza citrinella výskyt na výskyt na výskyt na Hnízdí 1 pár na Hnízdí více párů na Hnízdí 1 pár na Hnízdí více párů na Hnízdí více párů na Obojživelníci Skokan hnědý Rana temporaria Stovky pulců Ropucha obecná Bufo bufo Stovky pulců Rosnička zelená Hyla arborea Do 10 M Rana esculenta synkl. Do 10 M Do 10 M Skokan zelený Kuňka ohnivá Bombina bombina 2M 5M Čolek obecný Triturus vulgaris Do 10 Vážky Odonata Šídlatka hnědá Sympecma fusca M Šídlatka páskovaná Lestes sponsa 10 juv. 50 Chalcolestes 5M1F Šídlatka velká viridis Šidélko větší Ischnura elegans 20 Do M Šidélko brvonohé Platycenmis pennipes Mnoho 1M Šidélko malé Šidélko kroužkované Ischnura pumilio Enallagma cyathigerum desítek Do Mnoho 1M desítek 20 Šidélko páskované Coenagrion puella desítky Cca 100 Šidélko rudoočko Erythromma najas 3M1F Pyrrhosoma Šidélko ruměnné nymphula 6 Lesklice měděná Cordulia aenea Do 5 Lesklice Somatochlora zelenavá metallica 1M Motýlice obecná Calopteryx virgo 1M 1M Mnoho desítek 9

10 Vážka čtyřskvrnná Libellula quadrimaculata Do Vážka ploská Libellula depressa 4M,1F 8M 8M1F 10M1F Vážka bělořitná Orthetrum albistylum 4M 1M Vážka černořitná Orthetrum cancellatum 10M1F 15M3F 20M3F Vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum 1M Sympetrum 20 Vážka obecná vulgatum 5 Sympetrum 30 Vážka rudá sanguineum 2 juv. M 5 Vážka tmavá Sympetrum danae 1M 1M Vážka jarní Sympetrum fonscolombii 1F Sympetrum 5M Vážka žíhaná striolatum 1M Vážka Leucorrhnia jasnoskvrnná pectoralis 1M 2M Šídlo královské Anax imperator 1M 6M4F 3M2F Brachytron Šídlo luční pratense 1M,F Šídlo velké Aeshna grandis 1M Šídlo modré Aeshna cyanea 1M 1M1F Šídlo pestré Aeshna mixta 6M1F Brouci Coleoptera Buprestidae Anthaxia nitidula 4 2 Agrilus viridis 20 Agrilus 4 aurichalceus Agrilus betuleti 1 Trachys minutus 10 5 Chrysomelidae - Donaciinae Donaciella cinerea Donacia bicolor 1 Donacia thalassina 8 Donacia vulgaris Scarabaeoidea Anoplotrupes stercorosus 2 Aphodius distinctus 7 Aphodius prodromus 12 Aphodius fimetarius 4 Aphodius granarius 4 Onthophagus ovatus 15 Onthophagus coenobita 3 Phyllopertha horticola 10 Valgus hemipterus 5 Oxythyrea funesta 3 ex- 8 10

11 Cetonia aurata 2 3 Cerambycidae Dinoptera collaris 8 Grammoptera ruficornis 5 Rutpela maculata Leiopus nebulosus 1 Agapanthia villosoviridiscens 3 Tetrops praeusta 4 Nicrophorus Silphidae humator 5 Nicrophorus vespillo 2 Nicrophorus interruptus 6 Oiceoptoma thoracicum 20 Phosphuga atrata 3 Thanatophilus rugosus 5 Thanatophilus sinuatus 3 Carabidae Cicindela Desítky campestris Carabus 3 granulatus Pterostichus 7 melanarius Anchomenus 2 dorsalis Pseudoophonus 1 rufipes Bembidion 2 obtusum Agonum muelleri 4 Amara aenea 10 Amara plebeja 1 Anisodactylus 4 binotatus Calathus fuscipes 6 Clivina collaris 3 Elaphrus riparius 10 Harpalus affinis 4 Leistus 1 ferrugineus Nebria brevicollis 3 Poecilus cupreus 8 Stenolophus 1 mixtus Trechus 2 quadristriatus Elateridae Athous 7 haemorrhoidalis 7 Cidnopus pilosus Ctenicera pectinicornis Agriotes obscurus

12 Ampedus 5 pomorum Dytiscidae Acilius sulcatus 1 Agabus undulatus 3 Dytiscus marginalis 1 Hydroporus palustris 2 Rhantus exoletus 2 Ilybius ater 1 Ilybius fuliginosus 3 Denní motýli Babočka Do 10 síťkovaná Araschnia levana Babočka kopřivová Aglais urticae Babočka paví oko Inachis io 1 1 Bělásek řepkový Pieris napi Desítky Desítky Desítky Bělásek řepový Pieris rapae 1 Colias Do 10 Žluťásek jižní alfacariensis Soumračník Carterocephalus jitrocelový palaemon 1 Soumračník Desítky čárečkovaný Thymelicus lineola 6 Soumračník máčkový Erynnis tages 2 Soumračník Thymelicus do 10 metlicový sylvestris 6 Soumračník rezavý Ochlodes venatus 6 2 Malanargia Okáč bojínkový galathea 2 Okáč luční Maniola jurtina 1 Coenonympha Okáč poháňkový pamphilus 5 1 Aphantopus Okáč prosíčkový hyperantus 2 Modrásek Polyommatus jehlicový icarus Desítky 1 Modrásek černolemý Plebejus argus 2M, 1F Plebejus Modrásek idas/argyrognomo podobný/obecný n 1M, 1F Modrásek Polyommatus ušlechtilý amandus 2M Vřetenuška Zygaena obecná filipendulae Do 10 Do 10 Do F, 1M Ostatní Ještěrka obecná Lacerta agilis 2 ad. 2 ad. Užovka obojková Natrix natrix 7 Slepýš křehký Anguis fragilis 3 12

13 Literatura Agentura ochrany přírody a krajiny: Baruš V., Oliva O. a kol., 1992 : Fauna ČSFR. Obojživelníci, Amphibia. Academia Praha; 340 stran. Bejček V., Hudec K., Štastný K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR Aventinum, Praha, 464 stran. Beneš, K, Konvička M. (eds.) 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 stran. Čížek O., Marhoul P. a Pokorný J. 2010: Opuštěné vojenské prostory, jejich minulost, současnost a budoucnost. Metodická příručka pro aktivní ochranu biodiverzity. Hutur, Daphne ČR, Institut aplikované ekologie. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O., Hanel L et al. 2007: Vážky České republiky. Ekologie, ochrana a rozšíření. The Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, Conservation and Distribution. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, Vlašim, 672 stran. Dvořák J., Maštera J., 2005: Determinační klíč larev obojživelníků ČR. překlad a úprava originálu Andreas et Christel Nöllert, 1992: Die Amphibien Europas. 8 pp. nepubl. Farkač J., Král D., Škorpík M. 2005: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí. List of the threatened species. Invertebrates, AOPK ČR, Praha. Hanel L., Zelený J., 2000: Vážky, výzkum a ochrana. ZO ČSOP Vlašim: 240 pp. Marhoul P. & Turoňová D. (eds) 2008: Zásady managamentů stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha Mikátová B. & Vlašín M., 1998 : Ochrana obojživelníkù. EkoCentrum Brno; 138 stran. Moravec J., 1994 : Atlas rozšíření obojživelníkù v České republice. Národní Muzeum Praha; 133 stran. Nečas P., Modrý D. & Zavadil V., 1997 : Czech recent and fossil Amhibians and Reptiles (Herpetofauna ÈR). An atlas and field guide. Edition Chimaira, Frankfurt am Main; 96 stran. Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.) 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Obratlovci. Příroda 22, AOPK ČR, Praha, 183 stran. Řehounek J., Řehounková K. a Prach K. (eds) 2010: Ekologická obnova území narušených těžbou a průmyslovými deponiemi. Calla. České Budějovice. Vlašín M., 1995 : Klíč k určování obojživelníkù a plazù. EkoCentrum Brno; 71 stran. Zwach I., 1990 : Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN Praha; 141 stran. 13

14 Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) Vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum) Šidélko malé (Ischnura pumilio) Babočka síťkovaná (Araschnia levana) Svižník polní (Cicindela campestris) Modrásek černolemý (Plebejus argus) Rákosníček (Donacia bicolor)

15 Celkový pohled na lokalitu Na ploše mezi tůněmi došlo k částečnému vyřezání náletových dřevin

16 Některé litorály jsou zaplavené pouze zjara, v průběhu roku dochází k poklesu vodní hladiny Jedna z menších tůní je již téměř zazeměná 16