ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA

Transkript

1 ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA Kainarova 11, CZ Jihlava, hruska.filip@seznam.cz

2 Úvod Současná evidovaná lokalita Hejnice je navrhovaným, zvláště chráněným územím v kategorii přírodní památka. Lokalita zasahuje do katastrálních území obcí Branišov u Jihlavy, Kalhov a Šimanov na Moravě, přičemž zaujímá vlhké louky, pastevní lada, mokřady a rybník v horní části toku Hejnického potoka. Území se nachází v nadmořské výšce m. n. m. a jeho výměra činí asi 18, 80 ha. Žádný důkladnější ornitologický průzkum nebyl na lokalitě dosud proveden, přesto je z lokality znám výskyt několika význačnějších druhů ptáků. Jedná se o bekasínu otavní ( Gallinago gallinago ), bramborníčka hnědého ( Saxicola rubetra ), ťuhýka obecného ( Lanius collurio ), vlaštovku obecnou ( Hirundo rustica ), lindušku luční ( Anthus pratensis ), pěnici hnědokřídlou ( Sylvia communis ) a skřivana polního ( Alauda arvensis ) ( POKORNÝ in. lit. ). Materiál a metodika Pro kvalitativní průzkum hnízdní avifauny byla evidovaná lokalita Hejnice rozšířena o dva rybníky na jejím okraji.v období duben až červenec 2006 byly uskutečněny v rámci průzkumu celkem čtyři důkladné terénní kontroly celého území. Jednotlivé kontroly území proběhly ve dnech 8. 5., , a Ornitologický průzkum byl pak založen především na pozorování etologických projevů zjištěných druhů ptáků, které byly zařazeny do 4 stupňů průkaznosti hnízdění podle 17 kategorií hnízdního výskytu: Předpokládané hnízdění Možné hnízdění Pravděpodobné hnízdění Prokázané hnízdění 0) Druh pozorovaný v době hnízdění. 1) Druh pozorovaný v době hnízdění a ve vhodném hnízdním prostředí 2) Pozorování zpívajícího samce ( či samců ) či zaslechnutí hlasů souvisejících s hnízděním v hnízdním období. 3) Pár ( samec, samice ) pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí. 4) Stálý okrsek předpokládaný na základě pozorovaného teritoriálního chování ( např. zahánění soků, zpěv apod. ) nejméně dvakrát během průzkumu. 5) Pozorování toku a imponování nebo páření. 6) Hledání pravděpodobných hnízdišť. 7) Vzrušené chování a varování starých ptáků nejspíše v blízkosti hnízda či mláďat. 8) Přítomnost hnízdních nažin u chycených starých ptáků. 9) Pozorování starých ptáků při stavbě hnízda nebo dlabání hnízdní dutiny. 10) Odpoutávání pozornosti od hnízda nebo mláďat a předstírání Zranění. 11) Nález použitého hnízda obydleného či opuštěného během pozorování. 12) Nález čerstvě vylétaných mláďat ( u krmivých ) nebo mláďat v prachovém peří ( u nekrmivých ). 13) Pozorování starých ptáků odlétajících či přilétajících na hnízdiště za okolností, které nasvědčují přítomnosti obsazeného hnízda ( včetně vysoko umístěných hnízd nebo hnízdních dutin do nichž není vidět ), pozorování starých ptáků vysezujících snůšky. 14) Pozorování starých ptáků při odnášení trusu od hnízda nebo

3 přinášení potravy mláďatům. 15) Nález hnízda s vejci. 16) Nález hnízda s mláďaty ( viděnými nebo slyšenými ). K determinaci pozorovaných ptáků byl použit binokulární dalekohled se zvětšením 10x50. Všechna nalezená hnízda, se snůškou či již opuštěná, byla vyfocena digitálním fotoaparátem JENOPTIK JD 4.1 xz 3. Vlastní výsledky a diskuse Během průzkumu bylo pozorováno celkem 43 druhů ptáků. Z toho 0 druhů kriticky ohrožených, 3 druhy silně ohrožené a 5 druhů ohrožených podle zákona č. 114/1992 Sb., další 4 druhy jsou zařazeny do tzv.,,červeného seznamu. Za prokazatelně hnízdící lze považovat 6 druhů ptáků, za pravděpodobně hnízdící 15 druhů a za možná hnízdící 12 druhů. Zbývajících 10 jsou druhy nehnízdící. Přehled zjištěných druhů ptáků: Použité symboly před názvem druhu označují kategorii ochrany a ohrožení: Zařazení do kategorie ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: - druh silně ohrožený - druh ohrožený Zařazení do kategorie podle návrhu Červeného seznamu ptáků České republiky ( ŠŤASTNÝ, BEJČEK in litt.) podle všeobecně platných směrnic IUCN: EN - druh ohrožený VU - druh zranitelný NT - druh téměř ohrožený NE - druh nevyhodnocený WL - druh uvedený ve výstražném seznamu Použité zkratky: ex. = exemplář(e), F = samice, M = samec, zp. = zpívající DRUHY PROKAZATELNĚ HNÍZDÍCÍ:, EN Gallinago gallinago ( Linnaeus, 1758 ) bekasína otavní nalezeno hnízdo s F sedící na 4 vejcích Turdus philomelos ( Brehm, 1831 ) drozd zpěvný ex nalezeno použité hnízdo Phylloscopus collybita ( Vieillot, 1817 ) budníček menší několik zp. M pár krmí mláďata vylétlá již mimo hnízdo, WL Lanius collurio ( Linnaeus, 1758 ) ťuhýk obecný hnízdící pár ( nelezeno hnízdo s 1 vejcem ) + 2 M pár krmí mláďata vylétlá již mimo hnízdo

4 pár Sturnus vulgaris ( Linnaeus, 1758 ) špaček obecný nález použité hnízdní dutiny Emberiza citrinella ( Linnaeus, 1758 ) strnad obecný několik zp. M M nosí potravu zp. M DRUHY PRAVDĚPODOBNĚ HNÍZDÍCÍ: Anas platyrhynchos ( Linnaeus, 1758 ) kachna divoká M pár, NE Saxicola rubetra ( Linnaeus, 1758 ) bramborníček hnědý zp. M pár + 1 zp. M Turdus viscivorus ( Linnaeus, 1758 ) drozd brávník teritoriální chování 1 páru Turdus pilaris ( Linnaeus, 1758 ) drozd kvíčala pár ex. Turdus merula ( Linnaeus, 1758 ) kos černý M teritoriální chování 1 páru M Sylvia atricapilla ( Linnaeus, 1758 ) pěnice černohlavá zp. M zp. M pár WL Sylvia communis ( Latham, 1787 ) pěnice hnědokřídlá několik zp. M pár zp. M WL Locustella fluviatilis ( Wolf, 1810 ) cvrčilka říční zp. M zp. M

5 Phylloscopus trochilus ( Linnaeus, 1758 ) budníček větší několik zp. M Parus cearuleus ( Linnaeus, 1758 ) sýkora modřinka pár Aegithalos caudatus ( Linnaeus, 1758 ) mlynařík dlouhoocasý pár ex. Fringilla coelebs ( Linnaeus, 1758 ) pěnkava obecná zp. M M F Carduelis carduelis ( Linnaeus, 1758 ) stehlík obecný pár Carduelis chloris ( Linnaeus, 1758 ) zvonek zelený pár ex. Emberiza schoeniclus ( Lnnaeus, 1758 ) strnad rákosní M zp. M zp. M DRUHY MOŽNÁ HNÍZDÍCÍ: Columba palumbus ( Linnaeus, 1758 ) holub hřivnáč ex. WL Alauda arvensis ( Linnaeus, 1758 ) skřivan polní Anthus pratensis ( Linnaeus, 1758 ) - linduška luční se ozývá Erithacus rubecula ( Linnaeus, 1758 ) červenka obecná

6 Sylvia borin ( Boddaert, 1783 ) pěnice slavíková zp. M WL Locustella naevia ( Boddaert, 1783 ) cvrčilka zelená zp. M Parus major ( Linnaeus, 1758 ) sýkora koňadra Parus montanus ( von Baldenstein, 1827 ) sýkora lužní Sitta europaea ( Linnaeus, 1758 ) brhlík lesní ex. Pica pica ( Linnaeus, 1758 ) straka obecná se ozývá Coccothraustes coccothraustes ( Linnaeus, 1758 ) dlask tlustuzobý DRUHY NEHNÍZDÍCÍ: Buteo buteo ( Linnaeus, 1758 ) káně lesní, VU Pernis apivorus ( Linnaeus, 1758 ) včelojed lesní, NT Accipiter nisus ( Linnaeus, 1758 ) krahujec obecný + nález hnízda (? použitého? ), které může patřit tomuto druhu Falco tinnunculus ( Linnaeus, 1758 ) poštolka obecná pár, NE Apus apus ( Linnaeus, 1758 ) rorýs obecný, WL Hirundo rustica ( Linnaeus, 1758 ) vlaštovka obecná ex.

7 Delichon urbica ( Linnaeus, 1758 ) jiřička obecná Garrulus glandarius ( Linnaeus, 1758 ) sojka obecná ex., NE Nucifraga caryocatactes ( Linnaeus, 1758 ) ořešník kropenatý Loxia curvirostra ( Linnaeus, 1758 ) křivka obecná ex. Na lokalitě se podařilo zjistit poměrně velké množství ptačích druhů. Kromě druhů vázaných na mokřadní a luční biotopy s nálety dřevin se na území výrazně uplatňuje vliv lesních porostů v bezprostřední blízkosti lokality. Za potravou tak do území zalétají i typické lesní druhy ptáků např. ořešník kropenatý ( Nucifraga carycatactes ), sojka lesní (Garrulus glandarius ), včelojed lesní ( Pernis apivorus ) a další. Mimo lesních druhů zalétají za potravou do území i některé druhy lidských sídlišť. V tomto případě jde o rorýse obecného ( Apus apus ), vlaštovku obecnou ( Hirundo rustica ) a jiřičku obecnou ( Delichon urbica ). Co se týče mokřadních a lučních druhů je zajímavé zjištění úplné absence výskytu rákosníka zpěvného ( Acrocephalus palustris ), lindušky lesní ( Anthus trivialis ) či křepelky polní ( Coturnix coturnix ) jejichž výskyt se dal v některých částech lokality předpokládat. Za hnízdící lze považovat 23 druhů ptáků. Jsou to druhy prokazatelně a pravděpodobně hnízdící a snad i cvrčilka zelená ( Locustella naevia ) a linduška luční ( Anthus pratensis ), které byly zařazeny mezi druhy možná hnízdící. Vyloučit se však nedá ani občasné hnízdění krahujce obecného ( Accipiter nisus ) v mladém smrkovém porostu v jižní části lokality. VÝZNAMNÉ DRUHY HNÍZDÍCÍCH PTÁKŮ: Bekasína otavní ( Gallinago gallinago ) je nejvýznamnějším druhem, který na této lokalitě hnízdí. Jelikož k hnízdění vyhledává především vlhké, krátkostéblé travní porosty, jeví se pro ni jako nejvhodnější farská luka při rybníku Hejnice. Populace, která zde hnízdí je však s největší pravděpodobností dosti slabá, pouze jeden, maximálně dva páry. Bramborníček hnědý ( Saxicola rubetra ) je druhem obývajícím především vlhké louky a travnaté okraje cest. Na této lokalitě byl zjištěn na dvou místech a sice na farských lukách při západní hranici zájmového území a u druhého rybníku na Hejnickém potoce. Zdejší populace je tedy nepočetná, jedná se o dva hnízdící páry. Ťuhýk obecný ( Lanius collurio ) obývá křovinaté meze a okraje polních cest. Nejčastěji hnízdí v šípkových či jiných trnitých keřích. Na lokalitě Hejnice byl zjištěn hnízdící pár v severní části území. Mimo to byli pozorováni dva samci ve střední části zájmového území. Zdejší populaci lze odhadnout na jeden až tři hnízdící páry. Linduška luční ( Anthus pratensis ) je typickým obyvatelem vlhkých luk. Její hnízdo bývá pečlivě ukryto, nejčastěji v ostřicovém trsu. V jejím případě jsou pro ni na této lokalitě

8 nejvhodnějším biotopem farská luka, kde byl její výskyt také potvrzen.zdejší populace je však z největší pravděpodobností nepočetná. Cvrčilka říční ( Locustella fluviatilis ) žije velmi skrytě v křovinách na mokrých loukách a v porostech kolem vod. Na lokalitě Hejnice byla zjištěna ve střední části území, v porostech vrb na mokřadních plochách pod hrází rybníka Hejnice. Vyskytuje se zde však jen v malém počtu, jeden až dva páry. Cvrčilka zelená ( Locustella naevia ) vyhledává stejně jako cvrčilka říční ( Locustella fluviatilis ) pobřežní vegetaci a křoviny na vlhkých loukách. Na lokalitě Hejnice se jí podařilo zjistit na dvou místech. Prvním místem jsou porosty vrb na mokřadech pod rybníkem Hejnice a druhým místem jsou křovinaté porosty nad druhým rybníkem na Hejnickém potoce. Na rozdíl od její příbuzné cvrčilky říční ( Locustella fluviatilis ) se zde vyskutuje početněji. Její stavy lze odhadnout na tři až pět párů. Pěnice hnědokřídlá ( Sylvia communis ) je druhem křovinatých mezí, okrajů polních cest a mokřadů s porosty keřových vrb a vyšších bylin. Na lokalitě Hejnice se vyskytuje na většině území a je tak jedním z nejpočetnějších ptačích druhů. Místní populace může čítat až okolo deseti párů. Souhrn Během tohoto průzkumu bylo na lokalitě v hnízdním období zaznamenáno 43 druhů ptáků. Z toho je 0 druhů kriticky ohrožených, 3 druhy silně ohrožené a 5 druhů ohrožených podle zákona č. 114/1992 Sb., další 4 druhy jsou zařazeny do tzv.,,červeného seznamu. Podle výskytu v době hnízdění bylo 6 druhů klasifikováno jako prokazatelně hnízdící, 15 druhů pravděpodobně hnízdících, 12 druhů možná hnízdících a 10 druhů nehnízdících. Lokalita byla označena jako hnízdiště 23 druhů ptáků. Přílohy 1) Fotografie všech nalezených, ptačích hnízd na přiloženém CD 2) Mapy zájmového území ( topografická mapa a ortofotomapa ) V Jihlavě dne Filip Hruška