Návrh sjednocení způsobu posuzování úpadku korporátních dlužníků. Pozvánka na kolokvium na Vysoké škole ekonomické ve čtvrtek 3.3.

Transkript

1 [příjemce] [adresa] Praha, prosince 2015 Návrh sjednocení způsobu posuzování úpadku korporátních dlužníků Pozvánka na kolokvium na Vysoké škole ekonomické ve čtvrtek od 16:00 Vážené dámy, vážení pánové, dovolujeme si Vás tímto oslovit pod záštitou Centra restrukturalizace a insolvence Vysoké školy ekonomické v Praze s návrhem na sjednocení způsobu posuzování úpadku u korporátních dlužníků. Úpadek je zcela zásadní ekonomická kategorie, která určuje, že podnik, resp. obchodní korporace, není nadále schopná samostatné existence na trhu a umožňuje ingerenci věřitelů do správy korporace prostřednictvím kolektivního soudního řízení. Správná definice úpadku je klíčová pro odlišení životaschopných podniků, které jsou schopny splácet své dluhy a tím dlouhodobě přispívat k zdraví národního hospodářství, od těch, které tuto schopnost ztratily, resp. pro její znovunabytí musí projít ozdravným procesem pod dohledem soudu a věřitelů. V současnosti nicméně v soudním rozhodování, obchodním životě i v právní praxi panuje značná nejistota v otázce, kdy se již korporace nachází v úpadku, resp. v jeho nejčastější identifikované formě platební neschopnosti. Byť insolvenční zákon z roku 2006 obsahuje poněkud přesnější kritéria pro určení úpadku než předchozí zákon o konkursu a vyrovnání z roku 1991, nadále chybí shoda na tom, jak posoudit konkrétní situaci, zejména pokud je mezi věřiteli a dlužníkem o existenci úpadku spor. Domníváme se, že současný stav, kdy otázku, zda se dlužník nachází v úpadku, posuzují insolvenční soudy pouze na základě relativně omezené judikatury vyšších soudů, je neudržitelný a pro českou ekonomiku škodlivý. Z uvedeného důvodu si dovolujeme k Vašim připomínkám předložit přiložený materiál "Návrh sjednocení způsobu posuzování úpadku korporátních dlužníků". V případě, že máte k materiálu připomínky, oceníme jejich zaslání do na ovou adresu lee.louda@vse.cz. Zároveň bychom si Vás, resp. Vaše spolupracovníky a členy, pozvat na kolokvium na téma "Posuzování úpadku korporátních dlužníků", které proběhne na půdě Vysoké školy ekonomické ve čtvrtek od 16:00 v zasedací místnosti č. RB 438 (Rajská budova, fakulta

2 podnikohospodářská), náměstí Winstona Churchilla č. 4, Praha 3. Program tohoto kolokvia bude zveřejněn na webových stránkách Centra restrukturalizace a insolvence na adrese přičemž tímto si Vám zároveň dovolujeme nabídnout možnost na kolokviu vystoupit, popřípadě nabídnout vystoupení některého z Vašich spolupracovníků či členů. Vážené dámy, vážení pánové, máte-li k uvedené záležitosti jakékoliv náměty, dotazy či připomínky, jsme Vám k dispozici a těšíme se na budoucí spolupráci. S pozdravem, doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D. katedra strategie podnikohospodářské fakulty VŠE Prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze prof. Ing. Ivan Nový, CSc. děkan fakulty podnikohospodářské VŠE

3 NÁVRH SJEDNOCENÍ ZPŮSOBU POSUZOVÁNÍ ÚPADKU KORPORÁTNÍCH DLUŽNÍKŮ Autoři návrhu a odborní garanti kolokvia: Ing. Lee Louda, vedoucí Centra restrukturalizace a insolvence, insolvenční správce doc. JUDr. Bohumil Havel, PhD., PRK Partners, s.r.o., Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i. Mgr. Juraj Alexander, LL.M., člen vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence, advokát, DENTONS EUROPE CS LLP Ing. Michal Kuděj, TARPAN Partners (CR) s.r.o. Praha, listopad 2015 Za účelem sjednocení způsobu posuzování úpadku navrhujeme novelizaci insolvenčního zákona, která zavede, nad rámec existujících domněnek existence platební neschopnosti, novou domněnku neexistence platební neschopnosti. Této domněnky se bude moct dovolat dlužník, avšak pouze v omezeném časovém rámci po podání insolvenčního návrhu. Omezení lhůty slouží k zamezení zneužití domněnky ke zdržovacím a obstrukčním jednáním. Domněnky se úspěšně dovolá dlužník, který prokáže (osvědčí), že má anebo v průběhu dvou měsíců od relevantního data bude mít k dispozici likvidní (finanční) prostředky dostačující na úhradu minimálně 90% splatných dluhů, resp. že nedostatek finančních prostředků (tzv. mezera krytí) není, anebo nebude, nižší než 10% (splatných dluhů). Výše mezery krytí se určí prostřednictvím tzv. výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, sestav, které pro dlužníka zpracuje auditor, ekonomický poradce anebo znalec. Detailní způsob výpočtu mezery krytí stanoví vyhláška. Návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh znění vyhlášky následují. Materiál vychází z následujících publikací výše uvedených autorů: Alexander, J., Kuděj, M., Louda, L. Standardizace insolvenčních procesů návrh standardu pro posuzování úpadku. In Sborník k mezinárodní vědecké konferenci "Insolvence 2015: Šedé zóny a selhání v insolvenční praxi". Dostupné na Alexander, J. Kdo padá a kdo upadá k posuzování úpadku dle insolvenčního zákona. Právní rozhledy 12/2015, str Kuděj, M., Louda, L. Německá praxe při zjišťování úpadku Inspirace pro české insolvenční prostředí. Ekonomika a management 2015/2, Kuděj, M, Hlavní problém insolvence a úpadku není právní, ale ekonomický Rozhovor pro Konkursní noviny 5/2015

4 NÁVRH NOVELIZACE INSOLVENČNÍHO ZÁKONA Následující text obsahuje pouze znění jednotlivých novelizačních bodů, které mohou být předmětem samostatné novely insolvenčního zákona anebo mohou být začleněny do jiné projednávané novely. 1. V 3 se za stávající odst. 2 doplňuje nový odst. 3, který zní: (3) Má se za to, že Dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, není v platební neschopnosti, pokud rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen "mezera krytí") stanovená ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu na období dvou měsíců osvědčuje, že mezera krytí splatných peněžitých závazků dlužníka klesne pod jednu desetinu jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem anebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Stávající odstavce 3 a 4 se přečíslovávají na odstavce 4 a odst. 3 zní: (3) Insolvenční soud může rozhodnout, aby mu seznamy uvedené v 104 odst. 1 a případně též výkaz stavu likvidity a výkaz vývoje likvidity předložil i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem; má-li insolvenční navrhovatel vůči dlužníku vykonatelnou pohledávku, uloží insolvenční soud tuto povinnost dlužníku vždy. Seznam majetku a výkazy dle věty první zveřejní v takovém případě v insolvenčním rejstříku až po rozhodnutí o úpadku. 3. V 131 se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: Při rozhodování o insolvenčním návrhu podaném věřitelem se k výkazu stavu likvidity a výkazu vývoje likvidity pro účely 3 odst. 3 přihlíží pouze, předloží-li dlužník oba výkazy insolvenčnímu soudu nejpozději do 14 dní od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. 4. V 143 se v odstavci 2 doplňuje za větu druhou nová věta třetí, která zní: Pohledávka insolvenčního navrhovatele ani další osoby se nepovažuje za osvědčenou, pokud dlužník v dobré víře rozporuje skutečnosti, na nichž navrhovatel zakládá existenci těchto pohledávek, a k jejich osvědčení je potřeba další dokazování, kterým by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení podle třetí části občanského soudního řádu. 5. V 431 se na konci ustanovení nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které zní: g) rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů a peněžních toků ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, a to v návaznosti na právní předpisy upravující vedení účetnictví, a podmínky sestavení výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací,

5 NÁVRH ZNĚNÍ VYHLÁŠKY VYHLÁŠKA č. [ ] kterou se stanoví způsob sestavení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a jejich náležitosti Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 431 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen "insolvenční zákon"): Tato vyhláška upravuje: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST 1 a) rozsah a způsob sestavení výkazu stavu likvidity, jeho náležitosti a označení a obsahové vymezení položek aktiv a závazků ve výkazu stavu likvidity v souladu s 3 odst. 3 insolvenčního zákona, a b) rozsah a způsob sestavení výhledu vývoje likvidity, jeho náležitosti a označení a obsahové vymezení položek aktiv, závazků, nákladů, výnosů a peněžních toků ve výkazu vývoje likvidity v souladu s 3 odst. 3 insolvenčního zákona. (1) Posouzení platební schopnosti dle 3 odst. 3 insolvenčního zákona provádí 2 a) statutární auditor anebo auditorská společnost, který je držitelem oprávnění dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, b) znalec zapsaný do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, s oprávněním pro obor ekonomika, odvětví Ceny a odhady, Řízení, plánování a organizace ekonomiky, Dodavatelsko-odběratelské vztahy, Účetní evidence anebo Ekonomická odvětví různá, anebo znalecký ústav zapsaný do seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti s oprávněním k výkonu znalecké činnosti pro obor Ekonomika, anebo c) osoba, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací, kterou se rozumí 1. fyzická osoba, která vykonávala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi v oblasti insolvenčních řízení anebo restrukturalizací, v oblasti ekonomie, účetnictví, auditu nebo řízení podniku, a tuto odbornou praxi doloží seznamem dlužníků, na jejichž restrukturalizaci anebo insolvenci se podílela, s uvedením role, kterou plnila, a náplně činnosti v této roli, anebo 2. právnická osoba, jejímž statutárním orgánem anebo členem statutárního orgánu anebo zaměstnancem v hlavním pracovním poměru je fyzická osoba dle bodu 1, 1

6 zpravidla na základě žádosti dlužníka (dále jen "zpracovatel"). (2) Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity lze sestavit pouze v případě, že zpracovatel bude mít přístup ke všem účetním knihám, účetním dokladům a účetním záznamům dlužníka a též k veškeré písemnosti dlužníka vztahující se k jeho podnikání. (3) Nemá-li zpracovatel přístup k veškerým podkladům, které dle odstavce 2 a ostatních ustanovení této vyhlášky potřebuje k řádnému zpracování výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, zpracovatel prohlásí, že z důvodu absence relevantních podkladů nebylo možné výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity zpracovat. 3 (1) Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se sestavují k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího zahájení insolvenčního řízení, nestanoví-li dlužník anebo insolvenční soud z vážných důvodů jiné datum (dále jen "datum posouzení likvidity"). (2) [Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se předkládá na elektronickém formuláři, který je přílohou této vyhlášky]. [Pozn.: Bude upraveno dle technických preferencí MS ČR]. 4 (1) Položky výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, jejichž označení je shodné s označením položek rozvahy nebo výkazu zisků a ztrát dle: a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen "vyhláška č. 500/2002 Sb.") v případě dlužníka, na kterého se vztahuje vyhláška č. 500/2002 Sb., mají stejný obsah, jako odpovídající položky rozvahy nebo výkazu zisků a ztrát dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., b) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami (dále jen "vyhláška č. 501/2002 Sb.") v případě úč dlužníka, na kterého se vztahuje vyhláška č. 501/2002 Sb., mají stejný obsah, jako odpovídající položky rozvahy nebo výkazu zisků a ztrát dle vyhlášky č. 501/2002 Sb., a c) vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami (dále jen "vyhláška č. 502/2002 Sb.") v případě dlužníka, na kterého se vztahuje vyhláška č. 502/2002 Sb., mají stejný obsah, jako odpovídající položky rozvahy nebo výkazu zisků a ztrát dle vyhlášky č. 502/2002 Sb. (2) Pokud účetní závěrka dlužníka, na kterého se nevztahuje vyhláška č. 500/2002 Sb., neobsahuje obdobnou či obsahově blízkou položku položce položek výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, použije se přiměřeně obsahové vymezení podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. s přihlédnutím k dlužníkem použitým účetním metodám. 2

7 ČÁST DRUHÁ VÝKAZ STAVU LIKVIDITY 5 (1) Výkaz stavu likvidity vymezuje rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních prostředků dlužníka za účelem posouzení, zda tento rozdíl přesahuje desetinu výše splatných peněžitých závazků dlužníka a tedy, zda je pro vyloučení platební neschopnosti dlužníka potřeba sestavit výhled vývoje likvidity. (2) Výkaz stavu likvidity zahrnuje stranu aktiv, stranu pasiv a komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje informace obsažené na straně aktiv a na straně pasiv zejména naplněním požadavků stanovených níže. (3) Mezera krytí se vypočte jako rozdíl mezi součtem položek na straně aktiv a součtem položek na straně pasiv, převyšuje-li součet položek na straně aktiv výši součtu položek na straně pasiv. (4) Uspořádání a označování položek výkazu stavu likvidity se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. 6 (1) Výkaz stavu likvidity vychází z mezitímní účetní závěrky dlužníka sestavené k datu posouzení likvidity. (2) Pokud se zpracovatel ve výkazu stavu likvidity odchýlí od stavu jednotlivých položek uvedeného v rozvaze, která je součástí mezitímní účetní závěrky ke dni posouzení likvidity, tuto odchylku popíše v komentáři. 7 (1) Na straně aktiv se do výkazu stavu likvidity zahrnuje pouze krátkodobý finanční majetek, tedy položky C.IV.1 Peníze, C.IV.2 Účty v bankách a C.IV.3 Krátkodobé cenné papíry a podíly aktivní strany rozvahy ve smyslu 12 vyhlášky č. 500/2012 Sb. (2) Z položek C.IV.1 Peníze a C.IV.2 Účty v bankách se peníze na cestě zahrnují pouze v případě, že jejich předání do dispozice dlužníka či připsání na účet je jisté. Z finančních prostředků na vázaných účtech, v notářských či soudních úschovách a v podobných režimech se zahrnují pouze ty, kterým odpovídají dluhy zahrnuté na stranu závazků výkazu stavu likvidity. (3) Z položky C.IV.3 Krátkodobé cenné papíry a podíly se zahrnují pouze cenné papíry a podíly, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v rámci členských států Evropské unie anebo zemí, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to pouze ve výši jejich reálné hodnoty. Seznam takových cenných papírů zpracovatel uvede v komentáři. (4) Na straně aktiv výkazu stavu likvidity lze zahrnout nevyčerpané kontokorentní a obdobné úvěry poskytované bankami, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny. Zpracovatel v takovém případě ověří zejména dodržování podmínek úvěru ze strany dlužníka a výši nevyčerpaných prostředků a podrobnosti uvede v komentáři. 8 (1) Na straně závazků se do výkazu stavu likvidity zahrnují pouze aktuálně splatné krátkodobé peněžité dluhy obsaženy v položkách B.III. Krátkodobé závazky, B.IV.2 Krátkodobé bankovní úvěry 3

8 a B.IV.3 Krátkodobé finanční výpomoci, jak jsou vymezeny v 18 a v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (2) Zpracovatel uvede v komentáři veškeré dluhy, které dlužník neuznává a o nichž neúčtuje (dále jen "sporné dluhy"), a vysvětlí, zda tyto byly zařazeny mezi závazky v rámci výkazu stavu likvidity, a pokud ne, z jakých důvodů. (3) Za splatné se nepovažují dluhy, u kterých věřitelé přistoupili na odklad jejich splatnosti. Prodloužení splatnosti musí být věrohodně prokázáno způsobem, který je v souladu s příslušnou smluvní dokumentací. Počet, celkovou výši a charakter takových dluhů, včetně základních parametrů sjednaného odkladu splatnosti, zpracovatel popíše v komentáři. (4) Položky, které se jinak vykazují jako krátkodobé závazky, zejména v položce B.III.10 Dohadné účty pasivní, které nepředstavují splatné a vymahatelné dluhy (zejména promlčené dluhy, podmíněné závazky, apod.), se nezahrnují. Závazky z kontokorentních a obdobných úvěrů (B.IV.2 Krátkodobé bankovní úvěry) se nezahrnují, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny; zpracovatel popíše ověření těchto skutečností v komentáři. (5) Zpracovatel ověří zejména kontrolou ostatních položek strany pasiv rozvahy, zda jsou pod položkami uvedenými v odstavci 1 správně zaúčtovány veškeré splatné dluhy dlužníka. Stal-li se dluh splatným pouze v důsledku podání insolvenčního návrhu bez dalšího jednání věřitele, pro účely jeho zahrnutí na stranu závazků se k němu nepřihlíží, což zpracovatel popíše v komentáři. To neplatí, pokud věřitel potvrdil, že na splatnosti dluhu trvá anebo jeho splatnost svým jednáním v souladu s příslušnou smluvní dokumentací vyvolal. (6) Na straně závazků se uvádí též vážený průměr celkové doby po splatnosti u jednotlivých položek stanovený dle výše jednotlivých položek. Počet dní po splatnosti u jednotlivých položek může být nahrazen kategorizací dle účetnictví dlužníka (0 dní pro závazky do 30 dní po splatnosti, 30 dní pro závazky mezi 30 a 60 dní po splatnosti, atd.). 9 (1) Splatné dluhy vůči osobám, s nimiž dlužník tvoří koncern, se na stranu závazků výkazu stavu likvidity zahrnují jako jakékoliv jiné dluhy. To neplatí, prohlásí-li věřitel takového dluhu písemně, že souhlasí s odkladem splatnosti o dobu delší než tři měsíce od data posouzení likvidity. (2) Podřízené dluhy se na stranu závazků výkazu stavu likvidity zahrnují pouze v případě, že závazek podřízenosti neobsahuje závazek posečkat s vymáháním dluhu od dlužníka až do splacení nadřízeného dluhu. Seznam podřízených dluhů uvede zpracovatel v komentáři. 10 (1) Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze vyloučit pohledávky věřitelů, vůči kterým má dlužník k započtení způsobilé pohledávky, není-li zde důvod, který by bránil dlužníkovi v provedení započtení. Splnění zákonných či smluvních podmínek započtení je zpracovatel povinen prověřit a své zjištění popsat v komentáři. (2) Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze též vyloučit pohledávky věřitelů, které jsou sporné, pokud dlužník existenci takových pohledávek věrohodně popírá. Skutečnosti, na jejichž základě dlužník pohledávky popírá je zpracovatel povinen prověřit, a důvody takového popření uvést v komentáři. 4

9 11 (1) Zpracovatel ve výkazu stavu likvidity neuvede zjištění o existenci mezery krytí, pokud dlužník předloží listiny opravňující dlužníka čerpat finanční prostředky potřebné na úhradu všech relevantních dluhů zařazených na stranu závazků výkazu stavu likvidity na základě závazku společníka (společníků) anebo jiných spřízněných osob ke zvýšení vlastního kapitálu nebo poskytnutí podřízené půjčky, anebo závazku poskytovatele překlenovacího financování a zpracovatel na základě posouzení bonity takového poskytovatele financování a dalších okolností (např. podmínek nabízeného financování) uzavře, že předložené listiny umožňují dlužníkovi bez jakýchkoliv omezení splatit veškeré dluhy zařazené na stranu závazků výkazu stavu likvidity ke dni vypracování výkazu stavu likvidity. ČÁST TŘETÍ VÝHLED VÝVOJE LIKVIDITY 12 Výhled vývoje likvidity představuje krátkodobý plán vývoje oběžných aktiv, krátkodobých závazků (pracovní kapitál) a peněžních toků dlužníka. Jeho účelem je posouzení schopnosti dlužníka v přiměřené lhůtě plnit své splatné závazky. 13 (1) Výhled vývoje likvidity se sestavuje na období dvou měsíců od data posouzení likvidity (dále "období posouzení likvidity"), a to jako týdenní přehled pro období osmi týdnů následujících po datu posouzení likvidity. (2) Výhled vývoje likvidity obsahuje: a) přehled předpokládaných nákladů a výnosů dlužníka v období posouzení likvidity, b) přehled předpokládaných příjmů a výdajů dlužníka v období posouzení likvidity, c) přehled předpokládaného vývoje vybraných položek rozvahy dlužníka v období posouzení likvidity, včetně odhadovaného výkazu stavu likvidity k poslednímu dni období posouzení likvidity, d) komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) až c) zejména naplněním požadavků stanovených níže. (3) Uspořádání a označování položek výhledu vývoje likvidity se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce. 14 (1) Výhled vývoje likvidity vychází zejména z následujících údajů: a) očekávané doby inkasa pohledávek dlužníka existujících k datu posouzení likvidity, přičemž zpracovatel prověří zejména dobytnost pohledávek, které jsou k datu posouzení likvidity po splatnosti, b) očekávané výnosy podložené reálnými zakázkami, c) očekávané doby splatnosti pohledávek z těchto zakázek, 5

10 d) očekávané náklady a platby závazků odpovídajících těmto nákladům, včetně dob splatnosti jednotlivých závazků; pokud nejsou sjednány doby splatnosti závazků, použije zpracovatel splatnost 15 dnů, nevyplývá-li ze zvyklostí či dokumentace relevantní pro podnikání dlužníka jiná splatnost, e) možnosti externího financování a využití alternativních forem financování, zejména factoringu. (2) Zpracovatel v komentáři podrobně popíše vývoj jednotlivých položek uvedených v odstavci 1, vysvětlí, z jakých zdrojů vycházel při stanovení jednotlivých položek, jak tyto zdroje hodnotil co do důvěryhodnosti. Ve vztahu ke sporným dluhům se ustanovení 8 odst. 2 použije obdobně. (3) Odpovídá-li to povaze podnikání dlužníka, může zpracovatel do výhledu vývoje likvidity zahrnout též a) očekávané výnosy nepodložené zakázkami, smlouvami či objednávkami, pokud lze takové výnosy rozumně předpokládat na základě analýzy vývoje dlužníkova podnikání v letech a měsících předcházejících datum posouzení likvidity a pokud lze tyto výnosy připsat jednotlivým zákazníkům dlužníka, b) jiné výnosy, než výnosy uvedené v odstavci 1 písm. b) anebo v písmeně a) tohoto odstavce, pokud zpracovatel ověří, že realizace takových výnosů je vysoce pravděpodobná. (4) Jednotlivé položky uvedené v odstavci 3 a skutečnosti, na jejichž základě zpracovatel dospěl k jejich zařazení do výhledu vývoje likvidity, zpracovatel popíše v komentáři. (5) Nedoložené anebo pochybné výnosy či příjmy zpracovatel do výhledu vývoje likvidity nezahrnuje. 15 (1) Výhled vývoje likvidity musí být věrohodný. (2) Výhled vývoje likvidity je věrohodný, je-li postaven na reálných předpokladech. Za reálné lze považovat zejména následující předpoklady: a) očekávané prodeje a tržby vychází z již uzavřených smluv nebo smluv, jejich uzavření je již těsně před podpisem, b) očekávané náklady na produkci vychází z podložených a odůvodněných kalkulací, c) očekávané inkaso stávajících pohledávek není ohroženo platební neschopností nebo nevůlí (např. z důvodu existence sporů) dlužníkových odběratelů, d) platby závazků (doby splatnosti) jsou buď ve standardní (15 denní) lhůtě nebo jsou delší doby splatnosti smluvně podloženy; zpracovatel může přihlédnout k delší lhůtě splatnosti též u závazků, u nichž dlužník doloží, že s věřitelem vede jednání o prodloužení splatnosti závazku a souhlas věřitele s takovým prodloužením splatnosti lze na základě ověřitelných skutečností, které zpracovatel vysvětlí v komentáři, rozumně předpokládat, nepřesahuje-li celková výše takových závazků 25% závazků dlužníka dle výkazu stavu likvidity k datu posouzení likvidity. 16 (1) Zpracovává-li zpracovatel u dlužníka, který je součástí koncernu, výhled vývoje likvidity i pro další členy koncernu, uvede to v komentáři a zároveň, nejde-li o integrovaný výhled vývoje likvidity 6

11 pro všechny členy koncernu, popíše, jakým způsobem je zajištěn soulad zpracovávaného výhledu vývoje likvidity s výhledy vývoje likvidity ostatních členů koncernu. (2) Nezpracovává-li zpracovatel výhled vývoje likvidity též pro ostatní členy koncernu, jehož členem je dlužník, popíše stručně též rozsah propojení podnikání dlužníka s podnikání ostatních členů koncernu, a předpoklady týkající se další existence tohoto propojení, z nichž při zpracování výhledu vývoje likvidity vycházel. ČTVRTÁ ČÁST USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ 17 (1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na výkazy stavu likvidity a výhledy vývoje likvidity sestavené ke dni před účinností této vyhlášky. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem [ ]. 18 7

12 PŘÍLOHA Č. 1 USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU STAVU LIKVIDITY Výkaz stavu likvidity ke dni: STRANA AKTIVA C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách C.IV.3 Krátkodobé cenné papíry a podíly Nevyčerpané kontokorentní a obdobné úvěry SOUČET POLOŽEK STRANY AKTIV Brutto (dle účetnictví dlužníka) Korekce zpracovatele dle vyhlášky Netto STRANA ZÁVAZKŮ B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodních vztahů z toho (vhodnou kategorizaci zvolí zpracovatel): závazky z nákupu zboží a materiálu závazky z výrobní činnosti B.III.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba B.III.3. Závazky - podstatný vliv B.III.4. Závazky ke společníkům B.III.5. Závazky k zaměstnancům B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.III.7. Stát - daňové závazky a dotace B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy B.III.9. Vydané dluhopisy B.III.10. Dohadné účty pasivní B.III.11. Jiné závazky Celkově Z toho splatné Vážený průměr doby po splatnosti B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva SOUČET POLOŽEK STRANY PASIV MEZERA KRYTÍ Mezera krytí splatných peněžitých závazků (v Kč) Mezera krytí jako podíl (%) splatných peněžitých závazků Komentář: 8

13 PŘÍLOHA Č. 2 USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝHLEDU VÝVOJE LIKVIDITY A. přehled předpokládaných nákladů a výnosů dlužníka v období posouzení likvidity, B. přehled předpokládaných příjmů a výdajů dlužníka v období posouzení likvidity, C. přehled předpokládaného vývoje vybraných položek rozvahy dlužníka v období posouzení likvidity, včetně odhadovaného výkazu stavu likvidity k poslednímu dni období posouzení likvidity, D. komentář zpracovatele. A. NÁKLADY A VÝNOSY Týdenní plán na dva měsíce I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby za prodej výrobků Tržby za prodej služeb II.2. Změna stavu zásob vlastní činnosti II.3. Aktivace B. Výkonová spotřeba B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby + Přidaná hodnota C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu G. Změna stavu opravných položek a rezerv Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů IV Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby za prodej cenných papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky 9

14 O. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běžnou činnost Q.1. - splatná Q.2 - odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost XII Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti S.1. - splatná S.2. - odložená * Mimořádný výsledek hospodaření *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním B. PŘÍJMY A VÝDAJE Týdenní plán na dva měsíce A.1 Inkaso pohledávek celkem A1.1. Inkaso pohledávek za prodané zboží A1.2. Inkaso pohledávek za výrobky a služby A.1.3 Inkaso pohledávek za ostatní provozní výnosy A.2. Platby závazků celkem A.2.1. Platba závazků za nakoupené zboží A.2.1. Platba závazků na zakoupený materiál A.2.2. Platba závazků za energie A.2.3. Platba závazků za ostatní dodávky A.2.4. Platba závazků za služby A.2.5. Platba závazků za ostatní provozní náklady A SALDO OBCHODNÍCH POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ B.1. Platba osobních nákladů B.2. Platba daní a poplatků * SALDO BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ C.1. DPH na výstupu C.2. DPH na vstupu C.3. Saldo DPH C. Platba DPH (-) / Inkaso nadměrného odpočtu (+) ** PENĚŽNÍ TOK Z BĚŽNÉ PROVOZNÍ ČINNOSTI D.1. Zvýšení ostatních pohledávek D.2. Snížení ostatních pohledávek D.3. Zvýšení ostatních závazků D.4. Snížení ostatních závazků D. SALDO OSTATNÍCH POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ E.1. Přijetí záloh E.2. Poskytnutí záloh E.3. Vyúčtování záloh přijatých E.4. Vyúčtování záloh poskytnutých 10

15 E. SALDO ZÁLOH F.1. Příjmy příštích období F.2. Příjmy výnosů příštích období F.3. Výdaje příštích období F.4. Výdaje nákladů příštích období F. SALDO ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ *** CELKOVÝ PROVOZNÍ PENĚŽNÍ TOK G.1. Inkaso pohledávek za prodej majetku a materiálu G.2. Platba závazků na nakoupený DM G.3. Příjmy z prodeje finančních investic G.4. Výdaje na finanční investice G. PENĚŽ TOK Z POŘÍZENÍ A PRODEJE MAJETKU H.1. Čerpání úvěrů H.1. Splacení úvěrů H.2. Platba úroků (nákladové úroky) H.3. Inkaso úroků (výnosové úroky) H.4. Finanční náklady H. PENĚŽNÍ TOK Z FINANCOVÁNÍ **** PENĚŽNÍ TOK CELKEM I. STAV HOTOVOSTI J.1. Dodatečné krizové úvěrové financování třetích stran J.2. Úvěry a půjčky společníků J.3. Nové vklady společníků J. STABILIZAČNÍ OPATŘENÍ CELKEM II. STAV HOTOVOSTI C. VYBRANÉ ROZVAHOVÉ POLOŽKY Poč. stav Týdenní plán na dva měsíce AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách C.IV.3 Krátkodobé cenné papíry a podíly Nevyčerpané kontokorentní a obdobné úvěry Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv PASIVA CELKEM B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. B.III. Krátkodobé závazky B.III.1 Závazky z obchodních vztahů z toho (vhodnou kategorizaci zvolí zpracovatel): závazky z nákupu zboží a materiálu závazky z výrobní činnosti 11

16 B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. B.III.6. B.III.7. B.III.8. B.III.11. B.IV. B.IV.1 B.IV.2. B.IV.3. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva Komentář: 12