Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

Transkript

1 CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

2 Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra ČR (Cizinecký informační systém), Ministerstvo průmyslu ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Typy pobytů trvalé pro občany zemí EU ještě přech hodné pro cizince mimo EU (= třetí země) dlouhodobé a víza nad 90 dní Období data k , do celkový ch srovnání přidány i předběžné údaje ke konci roku 2013, za zaměstnance pouze ke konci

3 Vývoj počtu cizinců od roku 2004 před krizí nárůst, pak stagnace podíl trvalých pobytů překročil 50 % v tis. os sob Trvalý pobyt Ostatní pobyty 3

4 Přibývají migranti především ze zemí EU, třetí země klesají U E osob v tis Trvalý pobyt Dlouhodobý pobyt Víza nad 90 dní 300 mim mo EU v tis. osob

5 Složení cizinců v ČR Ukrajina Slovensko 2% 2% 1% 1% 19% 4% 4% 8% 26% 20% Vietnam Polsko Moldavsko Bulharsko Ruská fed. Německo Mongolsko Spojené státy 13% ostatní Tři pětiny ze všech cizinců tvoří občané tří nejčastěji zastoupených zemí: Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu Spolu s dalšími třemi zeměmi v pořadí (Rusko, Polsko a Německo) tvoří tři čtvrtiny cizinecké populace v ČR 5

6 Rostou počty Slováků a migrantů z nových členských zemí EU, přibývají Rusové a Američané Postupně ubývá Ukrajinců a Moldavanů EU Slovensko Polsko Německo Bulharsko Rumunsko Spojené království U mim mo E Ukrajina Vietnam Ruská fed. Moldavsko Mongolsko Spojené státy 6

7 Praha dominuje a její j pod díl se zvyšuje 3% 2% 2% 2% 3% 3% 4% 4% Praha Středočeský 38% Jihomoravský Ústecký Plzeňský Moravskoslezský 5% 6% Karlovarský Jihočeský Pardubický Liberecký Královéhradecký Olomoucký 7% Zlínský Vysočina 8% 13% 7

8 Krajová specifika V Praze je evidováno 37 % ze všech cizinců v ČR, největší rozmanitost, nejnižší podíl trvalýc h pobytů (40 %) Většina zemí má největší podíl svých občanů také v Praze (61 % Rusů, 64 % Američanů, 72 % Číň ňanů) Z výrazněji zastoupených zemí mají menší než 37% podíl v Praze: sousední země Slováci 27 %, P oláci 14 %, Němci a Rakušané 19 % země převážně ekonomických migrantů Vietnam (19 %), Bulharsko (35 %), Moldavsko (36 %), Rumunsko (21 Nizozemsko (26 %) a Řecko (30 %) V devíti ze čtrnácti ti krajů mezi třemi nejčastějšími občanstvími cizinců i figurují stejné země jako v rámci celé ČR: Ukrajina, Slovensko a Vietnam %) a Mongolsko (14 %) Ve zbylých pěti se dostali na stupně vítězů Rusové (Praha a Karlovarský kraj), Poláci (Moravskoslezský a Královéhradecký) a Němci (Ústecký) 8

9 Podíly šesti hlavních státních občanství cizinců v krajích 100% Ostatní 80% Německo Polsko 60% Rusko 40% Vietnam 20% Slovensko Ukrajina 0% 9

10 Rozmístění nejpočetnější j ích státních občanství Občanů Ukrajiny je evidováno 44 4 % v Praze, 15 % ve Středočeském kraji a 10 % v Jihomoravském kraji. V ostatních moravských krajích žijí pouze 4 % z celkového počtu Ukrajinců v ČR. Slováci jsou registrováni z 27 % v Praze, z 18 % ve Středočeském a z 10 % v Jihomoravském kraji. V moravských krajích jsou Slováci nejčastěji zastoupenými cizinci ( kromě Jihomoravského kraje), na Moravě je evidováno 25 % z jejich celkového počtu. Vietnamců je sice také nejvíce v Praze (19 % z celkového počtu, z toho téměř polovina na Praze 4), ale významné zastoupení mají také v Ústeckém kraji (14 %) a v Karlovarském kraji (13 %) 10

11 Rozmístění nejpočetnější j ích státních občanství Z občanů Ruska v ČR žije 61 % kraji. V Karlovarském kraji je 7 % z Rusů v ČR a jsou zde druhou nejčastější skupinou cizinců, i ale počtu Rusů na Praze 5. v Praze a 13 % ve Středočeském jejich ji počet zde je poloviční proti V Moravskoslezském kraji je registrováno 28 % z Poláků v ČR, což je dvakrát více než v Praze. Němci jsou z 30 % registrováni v Ústeckém kraji a dalších 25 % jich je dohromady v krajích Plzeň ňském a Karlovarském. Tyto tři kraje společně s Prahou pokrývají tři čtvrtiny německých občanů včr ČR. 11

12 Ekonomická aktivita Pokles evidencí na úřadech práce u cizinců ze třetích zemí Nárůst podnikatelů jen částečně kompenzuje pokles zaměstnanců v tis. os sob ŽO - EU ÚP - EU ÚP - třetí země ŽO - třetí země 12

13 Změna odvětvové struktury u zaměstnanců ze třetích zemí (zpracováno Sociologickým ústav vem AVČR) v tis. osob Země EU / EHP Země mimo EU / EHP Kvalifikované práce (KZAM 1-3) Polo-kv valifikované práce (KZAM 4-8) Nekvalifikované práce (KZAM 9) 13

14 Vzdělávání Růst počtu vysokoškolských studentů Stoupají počty cizinců na středn ních školách, přesto netvoří ani 2 % středoškolských studentů v tis. oso ob / / / / / / / / / /2013 Mateřské školy Základní školy Střední školy Vysoké školy 14

15 Shrnutí Stagnace počtu cizinců od roku 2009 Roste podíl trvalých pobytů (už polovina všech cizinců) Rostou počty cizinců ze zemí EU nepotřebují povolení k pobytu, snadnější přístup na trh práce Až na výjimky každoročně klesají počty cizinců ze zemí mimo EU, zejména z tradičních zdrojových zemí pracovní migrace: z Ukrajiny, Vietnamu a Moldavska 15

16 Děkuji za pozornost Mgr. Daniel Chytil Tel.: czso.cz Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10