ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2006

Transkript

1 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2006 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací Ostrava, září 2007 Povodí Odry,

2

3 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 OBSAH 1 Úvod Popis hydrologické situace Srážkové poměry Teplotní poměry Odtokové poměry Zdroje vody Vodní toky Vodní nádrže Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže Převody vody Ostatní vodní zdroje Požadavky na zdroje vody Minimální průtoky Odběry vody vypouštění vod Přehled nejvýznamnějších odběrů povrchové vody Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody Přehled nejvýznamnějších vypouštění vod do vod povrchových Bilanční hodnocení Vodní toky Vodní nádrže vliv hospodaření vodních nádrží na režim vodních toků Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže Bilanční (kontrolní) profily Přehled kontrolních profilů Bilanční hodnocení v kontrolních profilech Minimální průtoky Závěr...19 Seznam zkratek Seznam příloh Povodí Odry, státní podnik Ostrava

4 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Textová část 1. Úvod Povodí Odry, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance v oblasti povodí Odry. Vodohospodářská bilance se zpracovává pro jednotlivé oblasti povodí, což je souvislé území České republiky vymezené hydrologickými hranicemi a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony ( 25 vodního zákona). Oblast povodí Odry je vymezena vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí a v této oblasti působí správce povodí státní podnik Povodí Odry. Hlavní poslání státního podniku Povodí Odry stanoví zákon č. 305/2000 Sb., o povodích, zakládací listina, statut, vodní zákon a další právní předpisy. V roce 2006 vykonával státní podnik Povodí Odry činnost na území o celkové rozloze km 2, což je zhruba 8 % plochy rozlohy České republiky a pečoval o 1356 km vodních toků (z toho více než 80 % činí významné vodní toky), 7 vodních děl první a druhé kategorie, 20 pohyblivých a 60 pevných jezů a 14 malých vodních elektráren. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ( 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2006 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Vodohospodářská bilance obsahuje v souladu s 5 odst. 2 vyhlášky o bilanci: a) ohlašované údaje b) hodnocení množství povrchových vod c) hodnocení jakosti povrchových vod d) hodnocení množství podzemních vod e) hodnocení jakosti podzemních vod. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2006 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci, a výstupy hydrologické bilance, předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2006 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2006, (ustanovení 5 odst. 2 písm. a), b) vyhlášky o bilanci), strana 1

5 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry za období (ustanovení 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky o bilanci), Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry za rok 2006 (ustanovení 5 odst. 2 písm. d), e) vyhlášky o bilanci). Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry za rok 2006 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2006, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance v oblasti povodí Odry podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2006 se člení na Textovou část a Tabelární část. Textová část obsahuje kapitoly o zdrojích vody, požadavcích na zdroje vody a vlastní bilanční hodnocení včetně příslušných komentářů. Tabelární část obsahuje tabelární výstupy bilančního hodnocení (přehledy, ovlivnění vodních toků, hospodaření vodních nádrží a bilanční vyhodnocení jednotlivých kontrolních profilů). Tabelární část je doplněna grafy a mapami. Výstupy vodohospodářské bilance oblasti povodí Odry za rok 2006 se využijí zejména: - při vydávání stanovisek a vyjádření správce povodí ( 54 vodního zákona) a správce vodních toků ( 47 vodního zákona); - při rozhodování vodoprávních úřadů, jakož i orgánů státní správy; - při plánování v oblasti vod ( 25 vodního zákona); - při zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod ( 21 vodního zákona); - při dalších činnostech správce povodí podle vodního zákona. Hlavní druhy užívání vod, které vodohospodářskou bilanci ovlivňují rozhodujícím způsobem, lze rozdělit na odběry vod povrchových odběry vod podzemních vypouštění vod Podle kategorizace ekonomických činností, tzn. zařazení subjektů užívajících vodu, rozlišujeme základní odvětví - veřejné vodovody a kanalizace, zemědělství, energetika, průmysl a ostatní. Přehled o objemech a počtu uživatelů v oblasti povodí Odry v roce 2006 je patrný z následující tabulky a na ni navazujících grafů G1-3 (viz přílohy v Tabelární části zprávy): Tab.1 Celkové odběry vod Odběrné množství [tis. m 3 /rok] Počet odběratelů Veřejné vodovody Zemědělství (bez rybářství) Energetika Průmysl Ostatní Celkem strana 2

6 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Vypouštění vod Vypouštěné množství [tis. m 3 /rok] Počet uživatelů Veřejné kanalizace Zemědělství (bez rybářství) - 0 Energetika Průmysl Ostatní Celkem Popis hydrologické situace 2.1 Srážkové poměry V roce 2006 byla oblast povodí Odry srážkově normální (100 % srážkového normálu). Na území spadlo průměrně 809 mm srážek. Srážkově silně nadnormální byly měsíce duben (162 % normálu) a srpen (186 %). Srážkově podnormální byl měsíc září (44 %) a silně podnormální (29 % normálu) byl měsíc červenec. Nejvíce srážek v roce 2006 spadlo v srpnu (170,6 mm) a nejméně v říjnu (21,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek v povodí byl zaznamenán 8. srpna 2006 v Tyře (109,5 mm). 2.2 Teplotní poměry V roce 2006 bylo území v povodí řeky Odry teplotně nadnormální (teplejší o 0,9 C než teplotní normál). Průměrná roční teplota vzduchu byla 8,1 C. Teplotně nadnormální byl měsíc červen (+1,5 C oproti teplotnímu normálu). Teplotně silně nadnormální byly měsíce září (+2,5 C), říjen (+2,4 C) a prosinec (+4,I C). Teplotn ě mimořádně nadnormální byly měsíce červenec (+4,4 C) a listopad (+3,3 C). Teplotn ě podnormální byly měsíce leden (-3,7 C), únor (-2,1 C), b řezen (-2,6 C) a srpen (-0,8 C). Teplotn ě normální byly měsíce duben a květen. Nejteplejší byl měsíc červenec (21,1 C) a nejchladnější byl měsíc leden (-6,6 C). Nejnižší teplota vzduchu v povodí řeky Odry v roce 2006 byla zaznamenána na Lučině dne 24. ledna 2006 (-29,1 C). Nejvyšší teplota vzd uchu byla zaznamenána v Karviné (36 C) dne 21. července Odtokové poměry Za kalendářní rok 2006 odteklo z povodí Odry ležícího na Moravě a ve Slezsku mil. m 3. Z hlediska vodnosti toků lze rok 2006 charakterizovat jako průměrný až nadprůměrný. Ve srovnání s dlouhodobými průměry (Qa) za období dosáhla řeka Opava v Krnově 88 % Qa, Opava v Opavě 97 % Qa, Opava v Děhylově 90 % Qa, Opavice v Krnově 97 % Qa, Moravice v Brance 77 % Qa, Ostravice ve Sviadnově 86 % Qa, Ostravice v Ostravě 95 % Qa, Olše v Českém Těšíně 123 % Qa, Olše ve Věřňovicích 124 % Qa, Lubina v Petřvaldě 145 % Qa, Odra ve Svinově 107 % Qa a Odra v Bohumíně 99 % Qa. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. K odtokově nejbohatším měsícům patřily duben a březen, naopak nejsuššími byly řijen a červenec. Minimální průtoky se v roce 2006 vyskytly na řece Opavě i Opavici v Krnově, Ostravici ve Sviadnově i Ostravě a Olši v Českém Těšíně na úrovni 364denních vod. Úrovně 355denních vod bylo dosaženo na Opavě v Opavě, Moravici v Brance, Olši ve Věřňovicích a Odře ve Svinově i Bohumíně. Průtok na úrovni Q330d byl zaznamenán na Opavě v Děhylově a Lubině v Petřvaldě. strana 3

7 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Vlivem srážek, které i ve vyšších polohách přecházely v deštivé, a s tím spojeným táním sněhu došlo na přelomu března a dubna k nejvýznamnější povodňové situaci v povodí Odry. 3. SPA byl dosažen na Odře v Odrách i Svinově, Opavě v Děhylově a Olši ve Věřňovicích. 2. SPA byl naměřen na Opavě v Opavě, Odře v Bohumíně a Olši v Českém Těšíně a 1. SPA na Opavě v Karlovicích i Krnově, Opavici v Krnově, Ostravici ve Sviadnově, Olši v Jablunkově a Lubině v Petřvaldě. Další, ale již méně významné povodně, kdy byly dosaženy 1. SPA, se vyskytly v květnu na Odře (Svinov) a Opavě (Karlovice, Opava, Děhylov), v červnu na Opavě (Karlovice), v srpnu na Opavě (Karlovice), Ostravici (Sviadnov) a Olši (Jablunkov) a v listopadu na Olši (Jablunkov). 3. Zdroje vody 3.1 Vodní toky Vodní toky jsou útvary povrchových vod tekoucí v korytě ve směru jeho sklonu trvale nebo po převažující část roku a odvádějí vodu z povodí vodního toku. Státní podnik Povodí Odry vykonává v oblasti povodí Odry správu na km tzv. významných vodních toků (ve smyslu Vyhlášky MZe č.470/2001 Sb.) a na 245 km tzv. drobných vodních toků. Ostatní drobné vodní toky z celkové délky cca 5 tisíc km v oblasti povodí Odry jsou spravovány Lesy ČR, Zemědělskou vodohospodářskou správou, obcemi či případně jinými subjekty podle účelu a související činnosti. Zásadními zdroji vody a předmětem vodohospodářského bilancování je páteřní síť hlavních vodních toků, spadajících do kategorie toků významných. Bilance je zpracována pro 8 vodních toků, které jsou hodnoceny ve svém podélném profilu a je sledováno jejich ovlivnění realizovanými odběry a vypouštěním vod. Vodní tok ČHP pramene vodního toku ČHP závěrového profilu vodního toku Délka vodního Plocha povodí toku [km] [km 2 ] Odra ,5 4720,6 Opava ,3 2088,8 Olše ,8 * 1120,0 Moravice ,2 901,1 Ostravice ,2 826,8 Lučina ,7 197,1 Morávka ,2 149,2 Stonávka ,2 131,3 na území ČR Tyto vodní toky jsou hodnoceny také v bodových bilančních (kontrolních) profilech, kterých je v oblasti povodí Odry celkem 16, jak je zřejmé z tab. TA22. strana 4

8 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry Vodní nádrže Vodní nádrže jsou prostory vytvořené vzdouvací stavbou na vodním toku umožňující akumulaci povrchových vod, sloužící k řízení odtoku a zajišťující různé účely zásobování pitnou vodou obyvatel, zásobování průmyslu, ochranu před povodněmi, zajištění minimálních průtoků v tocích pod profily nádrží, ovlivňování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci, rybářství. Vodohospodářskou bilanci v povodí Odry významně ovlivňuje 9 nádrží, z nichž 7 je ve správě Povodí Odry s.p., zbývající jsou spravovány jejich uživateli. Jejich základní údaje umístění, velikost objemu, akumulační součinitele, součinitele nadlepšení a znázornění jejich situování jsou patrné z tabulky TA12 a mapové přílohy Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Vodárenské nádrže v povodí Odry jsou: Kružberk na řece Moravici, Šance na Ostravici Morávka na Morávce K nádržím s vodárenským využitím je řazena nádrž Slezská Harta na Moravici, která zajišťuje svým objemem zabezpečenost odběru vody pro Ostravský oblastní vodovod z nádrže Kružberk a je jejím stabilizátorem kvality vody. Hospodaření vodou v nádržích v jednotlivých měsících roku 2006 probíhalo ve standardním režimu bez mimořádných manipulací. Údaje o kótách hladin, objemech a zatopených plochách (vždy k 1. dni v měsících) jsou uvedeny v tabulce TA Ostatní vodní nádrže K ostatním významným nádržím v povodí Odry, které nejsou uvedeny ve Vyhlášce MŽP č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží, řadíme pět nádrží, a to: Olešná na Olešné Žermanice na Lučině a Těrlicko na Stonávce ve správě s.p.povodí Odry Větřkovice na Svěceném potoce (správce Energetika Kopřivnice, a.s.) Heřmanice na Stružce (správce OKD, DPB, a.s.) Jejich využití je u prvních čtyřech z nich spojeno se zásobováním průmyslu ostravské aglomerace vodou. Hlavním účelem nádrže Heřmanice na Stružce je dávkování slaných důlních vod pro zajištění potřebné kvality vody v hraničním profilu řeky Odry (hraniční profil na vstupu do Polské republiky). Úrovně hladin, objemů a ploch (vždy k 1. dni v měsících) jsou patrné z tabulky TA Převody vody Převody vody umožňují efektivněji využívat vodní zdroje v jednotlivých dílčích povodích a do hospodaření vodou v povodí Odry jsou nejvýznamněji zapojeny 4 převody vody: - převaděč Morávka Žermanice - tento převod od jezu Vyšní Lhoty na řece Morávce po konec zátopy údolní nádrže Žermanice na řece Lučině zhojňuje vodnost povodí Lučiny strana 5

9 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 o část povodí Morávky, čímž je dosahováno výraznějšího vodohospodářského efektu vodního díla Žermanice pro zásobení průmyslových podniků MITTAL STEEL OSTRAVA a.s. a BIOCEL PASKOV a.s., energetické využití, jakost vody a rekreaci. - odlehčovací rameno řeky Olešné plní jednoúčelovou funkci povodňové ochrany, za povodní odvádí zvýšené průtoky z řeky Olešné nad exponovanou oblastí prostoru obcí Paskov Staříč do řeky Ostravice. Odlehčovací rameno vodohospodářskou bilanci vody ovlivňuje jen v měsících s vyskytujícími se povodňovými průtoky, tzn. většinou v měsících nadprůměrně vodných. - Hodoňovický náhon slouží především k využívání energetického potenciálu v malých vodních elektrárnách soukromých osob, převádí konstantní množství vody z povodí Ostravice do povodí Olešné, kde rovněž zajišťuje vyšší zabezpečenost odběrů vody báňského sektoru z řeky Olešné. - převod vody z Ropičanky do Stonávky převod od jezu ve Smilovicích na řece Ropičance do povodí Těrlické nádrže. Celkové převáděné množství vody v r uvedenými významnými převody činilo 87,3 mil. m 3, bližší podrobnosti plynou z tab. TA Ostatní vodní zdroje K tzv. ostatním vodním zdrojům v povodí je řazena jen lokalita štěrkopískového jezera Hlučín v hydrogeologickému rajonu fluviálních a glaciálních sedimentů v povodí Opavy (rajon č. 152). Jezero výhradně slouží k rekreačním účelům. 4. Požadavky na zdroje vody Požadavky na zdroje vody vyplývají z činnosti subjektů užívajících vodu, a řadí se k nim požadavky na odběry povrchových a podzemních vod pro veřejné vodovody a zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, ostatní průmysl, zemědělství apod. a požadavky na zachování minimálních průtoků ve vodních tocích. Správci povodí vedou evidenci údajů o realizovaných odběrech povrchových a podzemních vod a vypouštění vod, a to na základě vyhlášky MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Údaje pro tuto evidenci a vodní bilanci ohlašují odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje m Minimální průtoky Minimální zůstatkový průtok (MZP) je takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku ( 36 zákona o vodách). Určení minimálních průtoků ve vodních tocích jako požadavkové složky vodohospodářské bilance vychází z potřeby zohlednit ekologická hlediska a ochranu ekosystémů vázaných na vodní tok, a to zejména v úsecích pod vodními díly a pod místy odběrů a odvádění vod. Pro tento účel se vychází ze skutečného výskytu nízkých průtoků na vodních tocích ještě před ovlivněním antropogenní činnosti, a to ze sledovaných a statisticky vyhodnocených průtoků Q 364d, Q 355d a Q 330d. Podle nich je stanoven tzv. minimální zůstatkový průtok ve vodních tocích, jehož hodnota je určována diferencovaně v závislosti na vodnosti příslušného toku. Stanovení a způsob kontroly dodržování hodnot MZP v profilech vodních strana 6

10 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 toků, ovlivněných nakládáním vodami, se řídí Metodickým pokynem č. 9, vydaným ve Věstníku MŽP, částka 5, ročník Stav bilanční napjatosti ve vztahu k těmto MZP v jednotlivých posuzovaných bilančních profilech je zřejmý z kapitol a této zprávy. 4.2 Odběry vody vypouštění vod Druhým základním článkem potřebným k sestavení požadavkové části vodohospodářské bilance jsou informace o odběrech vody a o jejím vypouštění. Rozsah, periodicita a úplnost toku těchto informací je dána již zmiňovanou vyhláškou o bilanci. V povodí Odry je nad limit užívání vod 6000 m 3 v kalendářním roce nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci celkově evidováno a sledováno: 120 odběrů povrchové vody 219 odběrů podzemní vody 471 vypouštění vod Přehled nejvýznamnějších odběrů povrchové vody Celkové odběry povrchové vody sledovaných subjektů dosáhly v roce 2006 v povodí Odry 177,5 mil.m 3, což znamená oproti roku 2005 nárůst o 3,6 %. K nejvýznamnějším odběrům povrchové vody, tzn. odběrům přesahujícím 500 tis. m 3 v hodnoceném roce, řadíme v roce 2006 v povodí Odry 37 odběrů, z toho je evidováno 6 odběrů s vodárenským využitím a 31 s jiným než vodárenským využitím. K největším odběrům s vodárenským využitím patří již tradičně odběry pro SmVaK, a.s., Ostravský oblastní vodovod, ze 3 vodárenských nádrží Kružberk, Šance a Morávka, které v roce 2006 činily v součtu 73,9 mil m 3. Oproti předchozímu bilancovanému roku došlo ke zvýšení těchto odběrů o 3,6 %, diferencovaně se jednalo o + 6,3 % na Morávce, + 5,9 % na Šancích a + 0,9 % na Kružberku. V jednotlivých kalendářních měsících byly odběry poměrně rovnoměrně rozděleny. Odběry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v největším objemu podnikem Mittal Steel Ostrava a.s. (22,9 mil.m 3 ), důlními podniky Ostravska (OKD a.s., 17,5 mil.m 3 ), Třineckými železárnami (Energetika Třinec a.s., 11,4 mil.m 3 ) a a.s. Biocel Paskov (11,2 mil.m 3 ). Ve srovnání s rokem 2005 došlo u sledovaných subjektů k navýšení odběrů o 7% u Mittal Steel Ostrava a.s., 11% u Energetiky Třinec a.s. a 6 % u Biocel Paskov a.s. Mírný pokles byl zaznamenán u některých odběrů OKD a.s.(v celkovém součtu o 11%). K významným uživatelům vod patří také rybniční soustavy v povodí, které v roce 2006 využily podle údajů poskytnutých jednotlivými provozovateli okolo 16,4 mil.m 3. Bližší číselné údaje a měsíční rozdělení odběrů povrchové vody je u vodárenských odběrů patrné z tab. TA4 a u odběrů s jiným než vodárenských využitím z tab. TA Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody Celkové odběry podzemní vody, které jsou z převážné části tvořeny odběry pro zásobování obyvatel, dosáhly v roce 2006 u sledovaných subjektů v povodí Odry 23,1 mil.m 3, což znamená oproti roku 2005 pokles o cca 2 %. K nejvýznamnějším odběrům podzemní vody jsou řazeny ty, které přesáhly v hodnoceném roce mez 315 tis. m 3, což odpovídá průměrnému odběru 10 l/s. V roce 2006 bylo v povodí evidováno 13 těchto odběrů, z toho 11 s vodárenským využitím a 2 s jiným než vodárenským využitím. Největším uživatelem podzemní vody v povodí je OVaK a.s. Ostrava, který odebral ze svých 10 zdrojů v r celkem 8,4 mil.m 3, což je oproti roku 2005 pokles o 9 %. V pořadí další významný odběratel podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou je SmVaK Ostrava a.s. OOV s odběrem ve výši 5 mil.m 3, což oproti roku 2005 znamená zvýšení o 2 %. strana 7

11 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 K nejvýznamnějším uživatelům podzemní vody s jiným než vodárenským využitím patří Diamo s.p. s odběrem podzemní vody (1,2 mil. m 3 ) z vodní jámy Žofie za účelem snižování její hladiny. Dalším významným odběratelem jsou ŽD Bohumín s celkovým ročním odběrem 0,359 mil.m 3. Bližší číselné údaje a měsíční rozdělení odběrů podzemní vody je u vodárenských odběrů patrné z tab. TA2 a u odběrů jiných než s vodárenským využitím pak z tab. TA Přehled nejvýznamnějších vypouštění vod do vod povrchových Celkové množství vypouštěných vod v povodí Odry dosáhlo v roce 2006 u sledovaných subjektů 205,6 mil.m 3, což znamená oproti roku 2005 zvýšení o 2,4 %. Vypouštění vod z veřejných kanalizací dosáhlo 121,9 mil.m 3 (index 2006/2005 1,04). K nejvýznamnějším vypouštěním vod do vod povrchových se řadí ty, u kterých vypouštěné množství odpadních vod v hodnoceném roce přesáhlo 500 tis. m 3. Těch je v oblasti povodí Odry evidováno 61, z nichž u 29 se jednalo o vypouštění z čistíren odpadních vod s převažujícím zaměřením na čištění splaškových vod. Největším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v r Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV Přívoz) v Ostravě (40,1 mil.m 3 včetně odlehčení), s nárůstem vypouštěného množství oproti roku 2005 cca o 10 %. Následovala ČOV Frýdek-Místek s množstvím 9,5 mil.m 3 Největším producentem odpadních vod z průmyslového sektoru je Mittal Steel Ostrava a.s., která ze svých ČOV vypustila 16,4 mil.m 3., a Biocel Paskov a.s. s 10,2 mil. m 3. Zdroje znečištění přesahující určitou mez za kalendářní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným znečištěním nad 500 t BSK 5, ve druhé zdroje s vypouštěním nad 15 t v ukazateli BSK 5. První kriterium splňuje 14 zdrojů, z nichž největším je Biocel Paskov a.s. (10,5 tis.t BSK 5, 2006/2005 1,2), pak následuje ÚČOV Ostrava - Přívoz (7,7 tis. t) a ČOV Frýdek - Místek (3,3 tis.t). Podle druhého kriteria s vypouštěním nad 15 t BSK 5 /rok ze 13 sledovaných znečištění jsou největšími ÚČOV Ostrava - Přívoz (184 t, 2006/2005 1,2), odlehčení ÚČOV Ostrava Přívoz (128 t), dále Biocel Paskov a.s. (102 t) a BorsodChem MCHZ s.r.o. (88 t). Bližší přehled nejvýznamnějších vypouštění vod v oblasti povodí Odry (včetně rozdělení po kalendářních měsících) plyne z tab. TA8, přehled zdrojů znečištění s produkovaným znečištěním nad 500 t v ukazateli BSK 5 a zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 t v ukazateli BSK 5 z tab. TA9 a TA10 (obojí s přehledem i v dalších ukazatelích - CHSK Cr, NL, RAS, N-NH + 4, N anorg, P celk ). 5. Bilanční hodnocení 5.1 Vodní toky Podkladem pro výpočet bilančního hodnocení vodního toku jsou údaje o povolených a skutečně realizovaných nakládáních s vodou - odběrech a vypouštěních jednotlivých subjektů užívajících povrchové a podzemní vody. Hodnocení stavu vodohospodářské bilance v oblasti povodí Odry je provedeno pro 8 hlavních toků. V hydrologickém pořadí se jedná o tyto toky: Odra Opava Moravice Ostravice Morávka Lučina Olše Stonávka strana 8

12 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Setřídění toků podle velikosti plochy povodí s uvedením počtu kontrolních profilů je náplní tab. TA11. Bilanční hodnocení toků vychází z jejich ovlivnění realizovanými odběry vod nebo vypouštění vod podle jejich situování ve vztahu k hydrologickému pořadí v podélném profilu. Odběry vody (včetně odběrů vod podzemních) bilančně představují úbytek (-) a vypouštění do vod povrchových (+) přírůstek průtoku v toku. Toto hodnocení je prováděno směrem od pramene po toku načítaně jako celková změna průtoku, přičemž se zohledňuje vliv užívání vod na přítocích hlavního hodnoceného toku. V následující části zprávy jsou pro jednotlivé bilancované vodní toky komentovány nejvýznamnější ovlivnění, které kvantitativně v jejich podélném profilu v roce 2006 působí, případně jsou popsány některé příčiny těchto změn průtoků a jsou vybráni nejvýznamnější uživatelé vod, jejichž nakládání s vodami tok ovlivňuje nejvýrazněji. Komentář rovněž upozorňuje na nesoulad mezi skutečnými a povolenými hodnotami odběrů vod a vypouštění dle rozhodnutí vodoprávních úřadů u vybraných uživatelů. A to z důvodu, aby byla šetřena příčina tohoto nesouladu (nevyužívání nebo překračování povoleného množství) a aby příslušný vodoprávní úřad mohl v důvodných případech iniciovat řešení tohoto stavu. Podrobně je průběh bilančního ovlivnění po hodnocených vodních tocích uveden v tab. TA16. Ty obsahují seznam uživatelů vod na hlavním toku s povoleným a skutečně realizovaným množstvím v objemových jednotkách v tis.m 3 a v l/s; užívání vod na přítocích páteřního toku jsou uvedena sumárně bez popisu jednotlivých užívání. Odra Vodohospodářská bilance páteřního toku oblasti povodí Odry je ovlivňována změnami průtoků na 31 přímých přítocích, z nichž 3 nejdůležitější - Opava, Ostravice a Olše - jsou touto zprávou o hodnocení množství povrchových vod popisovány samostatně v dalším textu. K největšímu ovlivnění průtoku v Odře však dochází přítokem Černého příkopu ( l/s), které zapříčiňuje vypouštění z ÚČOV Ostrava v Přívoze do tohoto recipientu. Z dalších přítoků kromě již výše uvedených je významně ovlivněna Stružka, Bohumínská Stružka a Lubina. Na horním toku Odry se projevují především změny průtoku vlivem vypouštění z obecních ČOV na přítocích nebo přímo na hlavním toku, následují odběry podzemních vod SmVaK Ostrava a.s. OOV a odběry povrchových vod průmyslovými subjekty ve městě Odry snižující kladné ovlivnění, ale pod profilem výusti z ČOV Odry dosahuje změna průtoku + 36 l/s. Tato hodnota je dále zvýšena především přítokem Jičínky, která je ovlivněna významnými vypouštěními (+ 101 l/s) a ovlivnění Odry pod tímto přítokem je l/s. Na úseku zhruba 10 říčních km je vodní tok Odra ochuzen o užívání vod rybniční soustavou (hodnotou 28 l/s podle odhadu provozovatele soustavy) a nad přítokem Lubiny dosahuje ovlivnění l/s. Po zaústění Lubiny do Odry se hodnota ovlivnění zvýšila na l/s s tím, že toto kladné ovlivnění Odry je v Ostravě postupně snižováno odběry podzemních vod OVaK a.s. v průměru o 43 l/s a pod těmito prameništi nad ústím Opavy dosahuje ovlivnění hodnoty l/s. Řeka Opava přináší výrazně zápornou změnu průtoku (- 861 l/s) a ovlivnění Odry se pohybuje od tohoto profilu po zaústění Černého příkopu zhruba v úrovni l/s. Černý příkop, jak je již uvedeno výše, nejvíce ovlivňuje průtok v Odře, a to l/s a kompenzuje tak na krátkém úseku po soutok Odry s Ostravicí zápornou bilanci hlavního toku a ovlivnění Odry je zde l/s. Následuje přítok samostatně hodnocené Ostravice s l/s, přičemž změna průtoku k tomuto profilu dosahuje hodnoty l/s. Zaústěním Stružky (+ 237 l/s) spolu s dalším přítokem Bohumínskou Stružkou dochází k nadlepšení průtoku v Odře celkem cca o l/s (obecní ČOV, vypouštění důlních a průmyslových vod) a v závěrném profilu nad ústím Olše bylo celkové ovlivnění Odry v roce l/s. S celkovou změnou průtoku Olše l/s činilo v roce 2006 bilanční hodnocení vodního toku Odra a jeho povodí bez zahrnutí vlivu hospodaření (manipulací a výparu) vodních nádrží v hraničním profilu do Polské republiky - 29 l/s. strana 9

13 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Na vlastní řece Odře je celkem sledováno 12 odběrů povrchové vody a 17 vypouštění, tok je také ovlivňován 17 odběry podzemní vody. Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod Denas rybníky Studénka (28 / l/s) OKD OKK a.s. Koksovna Šverma (29 / 111 l/s) odběry podzemních vod ŽP TAŽÍRNY TRUB O. Svinov (0,2 / 1,3 l/s) vypouštění OVaK Ostrava - ÚV Dubí (0,6 / 4,6 l/s) Povolené množství je překračováno u vypouštění METALGLAS - GALVANOVNA ODERKA NS (o 83 %) a u odběru podzemních vod SmVaK Ostrava a.s. OOV - Jakubčovice (o 368 %). V tabulce TA 16/1 jsou uvedeny údaje o ovlivnění vodního toku Odra včetně jeho přítoků. Opava Řeka Opava je mimo odběry a vypouštění, které jsou realizovány přímo na ní, ovlivňována celkem 17 svými přímými přítoky a jejich změnami průtoku, z nichž nejvýznamnější vodní tok Moravice je touto zprávou hodnocen samostatně. Z dalších přítoků došlo k největší změně v r k profilu ústí Opavice (- 35 l/s), přičemž toto ochuzení je zapříčiněno odběrem podzemní vody pro vodárenské účely KVaK Krnov (prameniště Zlatá Opavice). Na vlastní Opavě se projevuje ochuzení toku odběrem podzemních vod stejného subjektu z prameniště Krnov Kostelec (- 25 l/s). Pod ústím Opavice pak dochází k nadlepšení průtoku vypouštěním z ČOV Krnov (+ 98 l/s). V tomto profilu činí celkové ovlivnění řeky Opavy + 34 l/s, které se udržuje bez výraznějších rozdílů přes město Opava (38 28 l/s) až k profilu vyústění vod z ČOV Opava (+ 194 l/s), kde narůstá na l/s. Vzápětí je však tok Opavy záporně ovlivněn na l/s bilančně ochuzeným přítokem Moravice ( l/s) a toto ovlivnění se projevuje až po profil odběru Elektrárny Třebovice v říčním km 1,3 (- 94 l/s). Celková změna průtoku k závěrnému profilu na řece Opavě činí l/s. Na Opavě je celkem registrováno 15 odběrů povrchové vody a 26 vypouštění. Vodní tok je rovněž ovlivněn 23 realizovanými odběry podzemních vod. Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod Teplárna Krnov (8 / 50 l/s) EVI Ostrava (rezervní zdroj) (0,1 / 254 l/s) ODETKA Vrbno p/pr (0,3 / 2,1 l/s) vypouštění CRYSTALEX - SKLÁRNA Vrbno p/pr (0,2 / 1,4 l/s) IVAX Pharmaceuticals Opava Komárov (1 / 13 l/s) V tabulce TA 16/2 jsou uvedeny konkrétní údaje o ovlivnění vodního toku Opava. Moravice Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Moravice se do její bilance promítají změny průtoků v důsledku realizovaných odběrů a vypouštění na 11 přímých přítocích. Z nich největší ovlivnění přináší Podolský potok s + 38 l/s a Černý potok s + 73 l/s. Hned na horním toku je Moravice ovlivňována významnými vodárenskými odběry VaK Bruntál (ÚV Karlov s ochuzením - 75 l/s), toto ovlivnění se pak po toku odpady z ČOV větších měst (Rýmařov, Břidličná a Bruntál) postupně kompenzuje, nad přítokem Černého strana 10

14 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 potoka činí - 23 l/s a pod profilem odběru z nádrže Slezská Harta pro VaK Bruntál + 16 l/s. Následuje nejvýraznější celková změna průtoku na Moravici, a to v profilu nádrže Kružberk v důsledku vodárenského odběru pro SmVaK Ostrava a.s. OOV do ÚV Podhradí (v r l/s) a odběru pro energetické využití v MVE HCI ( l/s). Toto ovlivnění HCI mizí vypouštěním totožného množství v profilu vyrovnávací nádrže v Podhradí, ovlivnění odběrem OOV se propaguje na toku Moravice až k jejímu ústí ( l/s). Na řece Moravici je v roce 2006 celkem evidováno 13 odběrů povrchové vody a 15 vypouštění. Dále je tok ovlivněn 6 odběry podzemní vody. Největší ochuzení průtoků v r zde způsobovaly již uvedené vodárenské odběry pro SmVaK Ostrava a.s. OOV a VaK Bruntál - ÚV Karlov a Slezská Harta, největší přírůstek průtoku tvořilo vypouštění z ÚV Podhradí (+ 53 l/s) a AL INVEST Břidličná (+ 19 l/s). Významně je také tok ovlivněn provozem Rybářství Tylov (ochuzení o 780 l/s na krátkém úseku) a MVE HCI (ochuzení v průměrné hodnotě o l/s na úseku zhruba 17 km). Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod Kappa Morava Paper (11 / 101 l/s) AL INVEST Břidličná (2 / 10 l/s) energetické využití MVE HCI (1 716 / 7600 l/s) Povolené množství je překračováno u odběru podzemních vod Zemědělská a.s. Opava - Kylešovice (o 51 %) a odběru povrchových vod Karlov pod Pradědem - zasněžování (o 193 %). Tabulka TA 16/4 obsahuje přehled ovlivnění vodního toku Moravice. Ostravice Vodohospodářská bilance řeky Ostravice je ovlivňována celkem 10 svými přímými přítoky a jejich změnami průtoku, z nichž dva nejvýznamnější - Morávka a Lučina - jsou touto zprávou hodnoceny samostatně. Ihned na horním toku Ostravice dochází k výrazné změně průtoku v důsledku vodárenského odběru SmVaK Ostrava a.s. OOV pro ÚV Nová Ves z údolní nádrže Šance ( l/s). Následuje mírné nadlepšení vypouštěním z ÚV Nová Ves a ČOV Frýdlant n.o. (v sumě + 66 l/s), ale v profilu jezu Hodoňovice záporná změna průtoku narůstá na hodnotu l/s převodem vody Hodoňovickým náhonem (- 376 l/s). Další výrazná změna nastává přítokem Morávky (s ochuzením l/s) - zde opět důsledkem dalšího klíčového vodárenského odběru SmVaK a.s. OOV a převodem vody Morávka Žermanice. Pod ústím Morávky činí ovlivnění Ostravice l/s. Po započtení dalších realizovaných nakládání s vodami ve městě Frýdek-Místek se záporné ovlivnění průtoku v toku snižuje v profilu vypouštění ČOV Frýdek-Místek (+ 301 l/s) a ČOV Válcovny plechu a.s.(+ 79 l/s). Další významná změna průtoku nastává zaústěním řeky Olešné s kladným ovlivněním l/s způsobeným převahou převodu vody (Hodoňovický náhon) nad odběrem a.s. Biocel Paskov z nádrže Olešná. Dále odběrem EVI Ostrava z ČS Hrabůvka (- 210 l/s) a vypouštěním a.s. Biocel Paskov (+ 323 l/s). V tomto profilu činí ovlivnění řeky Ostravice l/s. Dále po toku se tato hodnota snižuje vypouštěním důlních a průmyslových vod a především zaústěním Lučiny ( l/s) na konečných l/s v ústí do řeky Odry. Na řece Ostravici je celkem registrováno 10 odběrů povrchové vody, 1 převod vody a 31 vypouštění a dále je tok ovlivněn 9 drobnými odběry podzemní vody. Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod Mittal Steel Ostrava a.s. (0,5 / 228 l/s) vypouštění EVI OSTRAVA Dorry (36 / 800 l/s) strana 11

15 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 OKD KOKSOVNA SVOBODA (9 / 63 l/s) Povolené množství je překračováno u vypouštění LAKUM - KTL FRÝDLANT n.o. - NS (o 115 %), TEPLÁRNA FRÝDEK MÍSTEK (o 60%), OKD DŮL PASKOV - důlní vody (o 9%) a DIAMO - ODRA - vodní jáma JEREMENKO (o 12%). Tabulka TA16/5 obsahuje podrobné údaje o ovlivnění vodního toku Ostravice. Morávka Relativně krátký vodní tok Morávka, který je výrazně bystřinného charakteru, je svými přítoky ovlivňován jen zanedbatelně, nejvíce levostranným přítokem Mohelnicí s ochuzením - 9 l/s. Výrazným způsobem řeku ovlivňuje vodárenský odběr SmVaK Ostrava a.s. OOV z nádrže Morávka pro ÚV Vyšní Lhoty (- 229 l/s) a převod vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí řeky Lučiny ( l/s). Výsledná změna průtoku řeky Morávky v jejím ústí činí tedy v roce l/s. Přímo na toku Morávky jsou evidovány 2 odběry povrchových vod a 4 vypouštění. Dále je tok ovlivněn dvěma odběry podzemních vod. Kromě odběru SmVaK Ostrava a.s. OOV (229 / 460 l/s, tj. využití z 50 %) a SAFT FERAK RAŠKOVICE (0,6 / 4,1 l/s, tj. využití z 15 %) žádné z dalších užívání vody nevykazovalo enormní rozdíly mezi povoleným a realizovaným nakládáním. Povolené množství pro převod Morávka - Žermanice vychází z maximálního převádění vod za zvýšených průtoků a skutečné množství je dáno vodností příslušného roku a je rovněž závislé na plnění nádrže Žermanice na řece Lučině. V tabulce TA 16/8 jsou uvedeny další údaje o ovlivnění vodního toku Morávka. Lučina Vodohospodářská bilance řeky Lučiny je ovlivňována 5 přímými přítoky, nejvýznamněji řekou Sušankou s přírůstkem + 12 l/s. Na vlastním toku Lučiny dochází k nejvýraznější změně k profilu údolní nádrže Žermanice. Nad zátopou této nádrže je do Lučiny zaústěn převod vody z povodí Morávky ( l/s), z nádrže jsou realizovány odběry vody pro Mittal Steel Ostrava a.s. (- 727 l/s) a Biocel Paskov a.s. (- 217 l/s) a voda z nádrže je rovněž využívána pro rybné hospodářství Žermanice (- 150 l/s s vyústěním těsně pod přehradní profil). Pod těmito nakládáními s vodou je tok nadlepšen o l/s. Tato hodnota dále vzrůstá přítokem Sušanky (kladné ovlivnění) a vypouštěním ČOV Havířov na zhruba l/s. K další výrazné změně v kladném směru dochází v profilu zaústění odpadu Mittal Steel Ostrava a.s. (+ 466 l/s). Celková změna průtoku k závěrnému profilu Lučiny v roce 2006 činila l/s. Na vlastní Lučině mimo uvedené odběry (Mittal Steel Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s.) z nádrže Žermanice existují další 3 odběry povrchových vod a tok je ovlivněn pouze 2 sledovanými odběry podzemních vod. Na dolním toku je Lučina ovlivňována především vypouštěním vod, kterých je celkem evidováno 28. Povolené množství pro převod Morávka - Žermanice vychází z maximálního převádění vod za zvýšených průtoků a skutečné množství je dáno vodností příslušného roku a je rovněž závislé na plnění nádrže Žermanice na řece Lučině. Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod OVaK OSTRAVA DŮLŇÁK (2 / 76 l/s) Povolené množství je překračováno pouze u vypouštění VVUÚ OSTRAVA - RADVANICE (o 83%). Konkrétní údaje o ovlivnění vodního toku Lučina jsou uvedeny v tabulce TA 16/6. strana 12

16 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Olše Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Olše se do její bilance promítají změny průtoků v důsledku realizovaných odběrů a vypouštění na 15 přímých přítocích, z nichž bilančně nejvýznamnější - Stonávka (- 337 l/s) - je touto zprávou hodnocena samostatně. Po toku po realizovaných drobných odběrech a vypouštěních a ovlivněním na přítocích lze větší ochuzení vysledovat až v profilu horního jezu v Třinci odběrem Energetiky Třinec (- 272 l/s). Pod areálem Třineckých železáren se záporná hodnota ovlivnění ruší vypouštěním z jejich ČOV (+ 202 l/s) a z ČOV Třinec (+ 138 l/s). Dále se zde projevuje přítok Ropičanka s ochuzením o - 23 l/s způsobeným především převodem vody do povodí Stonávky. Do kladných hodnot ovlivnění se řeka dostává pod odpadem z ČOV Český Těšín (+ 94 l/s) na 134 l/s, které je propagováno až k ústí Stonávky, která se vyznačuje ochuzením průtoku o l/s. Pod tímto přítokem záporné ovlivnění změny průtoku dále vzrůstá především odběry báňského sektoru (- 234 l/s) a rybniční soustavy Olšiny (- 280 l/s) s částečným snížením pod výústí ČOV Karviná (+ 190 l/s). U odběru ČEZ pro Elektrárnu Dětmarovice je ovlivnění l/s. Po zaústění Karvinského potoka (+ 170 l/s) a rybniční soustavy Olšiny klesá záporné ovlivnění toku na hodnotu 307 l/s a celková změna průtoku k závěrnému profilu na řece Olši činí v roce l/s. Vlastní tok Olše je ovlivněn 12 přímými odběry povrchové vody a 12 vypouštění, dále je zde sledováno 5 odběrů podzemních vod. Z porovnání povolených a skutečných hodnot u významnějších užívání vod v roce 2006 jsou podstatnější rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skutečné / povolené množství) odběry povrchových vod JÄKL Karviná (10 / 40 l/s) Teplárna ČSA Karviná (4 / 16 l/s) BOCHEMIE BOHUMÍN (0,1 / 9 l/s) vypouštění ČMD Důl ČSM Stonava (2 / 16 l/s) OKD DŮL DARKOV (1 / 8 l/s) Povolené množství je překračováno u vypouštění ENERGETIKA TŘINEC - K ČOV 2 (o 141%), ČMD DŮL ČSM STONAVA záv. JIH (o 3%), u odběru podzemních vod LÁZNĚ Darkov (o 648 %) a odběru povrchových vod OKD DŮL ČSA - lok. JAN KAREL (o 54%). Bližší podrobnosti o ovlivnění vodního toku Olše jsou uvedeny v tabulce TA 16/3. Stonávka Bilanční situaci na Stonávce z jejich přítoků významně ovlivňuje jen Černý potok, který je dotován vodou převodem z povodí Ropičanky (+ 22 l/s). Zásadním ovlivněním toku jsou až odběry báňského a těžkého průmyslu z vodního díla Těrlicko. Ty celkově tvoří v profilu přehrady ochuzení Stonávky o 382 l/s. Do řeky Olše přináší Stonávka bilanční deficit l/s. Největšími odběrateli vody na Stonávce jsou z údolní nádrže Těrlicko OKD Důl ČSM (- 129 l/s), OKD Důl Lazy (celkem l/s), Důl Darkov (- 39 l/s) a Energetika Třinec (- 88 l/s). Kladné ovlivnění toku způsobují výusti z ČOV Těrlicko (+ 10 l/s) a ČOV Albrechtice (+ 9 l/s) a kromě nich ještě 7 vypouštění přímo na řece Stonávce. Podstatnější rozdíly mezi povoleným a realizovaným nakládáním s vodou v r nebyly na vodním toku Stonávka zaznamenány. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tabulce TA 16/9. strana 13

17 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry Vodní nádrže vliv hospodaření vodních nádrží na režim vodních toků Hodnocení vodních nádrží vychází ze změn průtoků vlivem jejich hospodaření během jednoho měsíce, resp. z celkových změn průtoků vlivem jejich hospodaření, je-li započítáván k tomu i výpar z vodní hladiny. Mimo to je hodnocena i maximální změna průtoku vlivem hospodaření nádrže vyjádřená v procentech průměrného průtoku v daném profilu (Q a ), a to bez rozdílu, zda se jedná o zadržování vody v nádrži či o nadlepšování průtoku. Hodnocení se provádí zvlášť pro nádrže vodárenské a zvlášť pro nádrže ostatní. Na všech sledovaných vodních nádržích bylo hospodařeno dle schválených manipulačních řádů, bez provádění mimořádných manipulací. Údaje hladin, objemů a zatopených ploch (vždy k 1. dni v měsících) v roce 2006 jsou uvedeny v tabulkách TA6 a TA7. Grafické znázornění průběhu hladin a plnění zásobního prostoru je patrné z grafů GA Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím U vodárenských nádrží a nádrží s vodárenským využitím docházelo k významné akumulaci vod v období tání sněhu (březen - duben) a zvýšených srážek (srpen). Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je zřejmé z následujícího textu a z tab. TA21. V době nízkých přirozených průtoků tyto nádrže významně nadlepšovaly průtoky na tocích pod vodními díly. Např. v profilu Kružberk pod přehradou činil ovlivněný průtok v měsíci září či říjnu 1,6 1,8 m 3 /s, přičemž přirozený průtok byl vyhodnocen na 0,8 1,0 m 3 /s. Změny průtoků vlivem hospodaření nádrží ve vztahu k průměrnému průtoku jsou uvedeny v tab. TA 19/2. Vodní dílo Šance: Na začátku roku pokračoval trend poklesu hladiny z konce roku 2006 až do doby, kdy bylo dne 26. března dosaženo ročního minima. Zásobní prostor byl z 43 % vyprázdněn (kóta 490,18 m n.m.) a připraven na akumulaci vody z nadprůměrné výšky sněhové pokrývky v povodí nádrže. Uvolněný retenční prostor byl v krátké době naplněn a dne 18. dubna bylo dosaženo ročního maxima na kótě 502,34 m n.m. s naplněním 6 % ochranného prostoru nádrže. Od této doby hladina v nádrži postupně zaklesávala až do 30. května, kdy došlo vlivem povodňových průtoků k navýšení hladiny na kótu 501,74 m n.m. zaznamenanou dne 11. června. Následovalo opětovné zaklesávání hladiny vody v nádrži až na kótu 498,31 m n.m. (dosaženou dne 8. srpna), odpovídající procentuálnímu naplnění zásobního prostoru nádrže ze 78 %. V období od 5. srpna do 1. září došlo vlivem dvou významnějších epizod atmosférických srážek k doplnění zásobního prostoru nádrže (na kótu 500,75 m n.m.). Následoval pokles hladiny, který přetrval až do začátku měsíce listopadu (minimální kóta 496,89 m n.m.). Během posledních dvou měsíců roku 2006 došlo vlivem srážkové činnosti a nadprůměrných teplot k naplnění zásobního prostoru nádrže a dne byla hladina na kótě 501,19 m n.m., odpovídající hodnotě naplnění zásobního prostoru z 95 %. Vodní dílo Morávka: Na začátku roku byla nádrž ve výrazném záklesu s naplněním ze 49 % (kóta m n.m.). Od počátku roku byl vývoj průběhu hladiny vody v nádrži sestupný (roční minimum 20.února na kótě 499,56 m n.m.) až do 26. března, kdy během 7 dnů došlo k vzestupu hladiny o 8 metrů a bylo dosaženo ročního maxima (kóta 508,12 m n.m.) s naplněním ochranného prostoru nádrže 10 %, a to dne 1. dubna. Následně došlo k poklesu hladiny vody v nádrži na hodnotu blízkou kótě maximální zásobní hladiny a na této kótě byla udržována až do poloviny měsíce června. Vlivem teplého a suchého letního období došlo k zaklesnutí hladiny vody v nádrži na kótu 504,23 m n.m. Během srážkově významnějšího měsíce srpna došlo dne 1. září k dosažení hladiny vody v nádrži (kóta 508,06 m n.m.) blízké hladině ročního maxima ze dne 1. dubna s procentuálním naplněním ochranného prostoru z 10 %. V dalších dvou měsících došlo k poklesu hladiny až na úroveň rovnající se hodnotě naplnění zásobního prostoru nádrže ze 64 % (5.listopadu). Během následujících 5 dnů došlo k opětovnému naplnění nádrže na kótu hladiny 507,65 m n.m. strana 14

18 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 (naplnění ochranného prostoru nádrže ze 7 %) a zbývající část roku byla ve znamení poklesu hladiny, která se ustálila na kótě 506,20 m n.m. ze dne 31. prosince roku Vodní dílo Kružberk: Plnění zásobního prostoru nádrže je ovlivněno hospodařením s vodou na výše ležící nádrži Slezská Harta. V průběhu roku nedošlo k výraznějším odchylkám, hladina v nádrži kolísala na základě odtoku z nádrže Slezská Harta. Na začátku roku 2006 byla hladina v nádrži na kótě 425,46 m n.m. a naplnění zásobního prostoru činilo 71 %. Ročního maxima bylo dosaženo dne 1. dubna na kótě 429,20 m n.m., naplnění ochranného prostoru nádrže činilo 26 %. V dalších měsících hladina v nádrži prošla několika vzestupy a poklesy dle součinnosti s hospodařením na nádrži Slezská Harta. Ročního minima bylo dosaženo dne 15. března (425,38 m n.m.). Kóta hladiny vody v nádrži na konci roku 2006 byla rovna hodnotě 426,51 m n.m., což je naplnění zásobního prostoru nádrže z 81 %. Vodní dílo Slezská Harta: V lednu roku 2006 hladina v nádrži navázala na klesající trend z konce roku 2005 a dne 26. března dosáhla ročního minima na kótě 489,78 m n.m. se 74 % naplněním zásobního prostoru nádrže. Uvolněná 26 % rezerva v zásobním objemu nádrže byla zcela vyčerpána během období jarního tání v povodí nádrže a dne 15. dubna bylo dosaženo ročního maxima výšky vody v nádrži (kóta 496,80 m n.m.) s 28 % naplněním ochranného prostoru. Při poklesu hladiny vody v nádrži na kótu maximální zásobní hladiny byl tento stav udržován až do konce měsíce srpna, kdy nastal pozvolný pokles průběhu hladiny vody v nádrži až do začátku měsíce listopadu. Od této doby hladina vody v nádrži pozvolna narůstala až do konce roku 2006, kdy byla rovna hodnotě 494,52 m n.m., což představuje 93 % naplnění zásobního prostoru nádrže. V průběhu roku 2006 nenastaly na vodárenských nádržích Šance, Kružberk a Morávka ani na nádrži s vodárenským využitím Slezská Harta problémy s jakostí odebírané vody. V měsíci dubnu však byl zaznamenán vyšší výskyt rozsivek a řas na VN Kružberk. Na žádné z rekreačně využívaných nádrží ve správě Povodí Odry s.p. nebyl v r vyhlášen zákaz koupání z důvodu nadměrného výskytu toxických sinic. Intenzivnější výskyt sinic byl však zaznamenán v době na nádrži Slezská Harta a ve dnech i na nádrži Baška, kdy Krajská hygienická stanice v Ostravě označila vodu v obou nádržích na základě svého hodnocení jako nevhodnou ke koupání. Sledované parametry ph, rozpuštěného kyslíku a teploty vody se pohybovaly v normálu pro dané období a nevznikly problémy, které by znamenaly omezení odběrů vody Ostatní vodní nádrže U ostatních vodních nádrží byla situace obdobná. K zadržování vody docházelo významně v období jarního tání sněhu (březen) a zvýšených srážek (srpen), k výraznému nadlepšování průtoků pak v suchém říjnu. Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je zřejmé z tab. TA21, průběh hospodaření v jednotlivých měsících roku pak z tab. TA20/2. Vodní dílo Těrlicko: Na počátku roku 2006 se hladina v nádrži nacházela na kótě 275,22 m n.m. (tj. 96 % naplnění zásobního prostoru) a její průběh po dobu dvou měsíců měl klesající tendenci. Dne 28. února došlo k zastavení jejího klesajícího trendu (roční minimum na kótě 273,94 m n.m., což představuje 83 % naplnění zásobního prostoru) a od tohoto dne docházelo k plnění nádrže. Následovalo dosažení hodnoty ročního maxima, které bylo charakterizováno kótou hladiny vody v nádrži 275,63 m n.m. ze dne 4. května (2 % naplnění ochranného prostoru nádrže). Následně došlo k pozvolnému poklesu hladiny s dosažením minima na kótě 274,11 m n.m. na začátku listopadu. Během měsíců listopad a prosinec převažovaly přítoky nad odtokem a průběh hladiny vody v nádrži měl vzestupný charakter a strana 15

19 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 na konci roku byl stav hladiny zaznamenám na kótě 274,58 m n.m. (naplnění zásobního prostoru z 89 %). Vodní dílo Žermanice: Na začátku roku byl zásobní prostor nádrže naplněn ze 73 % (kóta 288,60 m n.m.). Pokračující sestupný trend průběhu hladiny vody v nádrži z roku 2005 byl zaznamenán až do 22. března (roční minimum 285,59 m n.m., naplnění zásobního prostoru z 46 %), kdy vlivem zvýšených přítoků vody do nádrže z jarního tání a převodu vody z povodí Morávky kulminovala výška hladiny vody v nádrži dne 22. dubna na kótě 291,70 m n.m. s 23 % naplněním ochranného prostoru (roční maximum hladiny vody v nádrži). Od tohoto dne měl průběh hladiny sestupný trend a dne 8. srpna bylo dosaženo dílčího minima (288,94 m n.m.). Vlivem následných zvýšených přítoků vody do nádrže zapříčiněných vydatnějšími srážkovými úhrny v povodí bylo nutno využít pro snížení průtoku vody pod nádrží ochranný prostor nádrže, a to z 14 %. Od tohoto okamžiku byl opět převažující sestupný trend průběhu hladiny vody v nádrži Žermanice a dne 31. prosince 2006 byla kóta hladiny rovna hodnotě 288,03 m n.m. s 67 % naplněním ochranného prostoru. 5.3 Bilanční (kontrolní) profily Podkladem pro výpočet bilančního hodnocení profilů jsou údaje o realizovaných odběrech a vypouštěních, manipulacích na vodních dílech (údaje uživatelů vod a správce povodí), hodnoty minimálních průtoků a údaje o množství povrchových vod (údaje poskytnuté ČHMÚ). Napjatost kvantitativní bilance v příslušném roce se hodnotí v kontrolních profilech na jednotlivých hlavních tocích povodí v měsíčním kroku porovnáváním požadavků na zachování minimálních bilančních průtoků se skutečnými průměrnými měsíčními průtoky. Tyto průtoky v sobě zahrnují všechny aktivity hospodaření s vodou. Bilanční stavy, kterých je rozlišováno 5 (BS1 až BS5 viz níže), vyjadřují vztah velikosti ovlivněného průměrného měsíčního průtoku (QMO), vypočteného z naměřených hodnot v kontrolním profilu, ke statisticky vyhodnocenému výskytu tzv. m-denních vod (blíže viz Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí), resp. k minimálnímu zůstatkovému průtoku (MZP) danému obecně závazným předpisem (viz kap. 4.1 této zprávy). První dva bilanční stavy (BS1 a BS2) vyjadřují uspokojivý a vyvážený stav vodních zdrojů, další dva (BS3 a BS4) označují napjatý bilanční stav, poslední (BS5) signalizuje pasivní stav vodních zdrojů. BS1 pro případ QMO > Q 330d BS2 pro případ Q 330d > QMO > Q 355d BS3 pro případ Q 355d > QMO > Q 364d BS4 pro případ Q 364d > QMO BS5 pro případ MQ (MZP) > QMO Přehled kontrolních profilů Na hlavních tocích povodí Odry je hodnoceno celkem 16 kontrolních profilů, přičemž rozdělení profilů po jednotlivých tocích je následující: Odra 3 profily Bartošovice, Svinov, Bohumín Opava 2 profily Krnov, Děhylov Opavice 1 profil Krnov Moravice 2 profily Kružberk p.přehradou, Branka Ostravice 3 profily Šance p.přehradou, Sviadnov, Ostrava Morávka 1 profil Morávka p.přehradou Lučina 1 profil Žermanice p.přehradou Olše 2 profily Český Těšín, Věřňovice Stonávka 1 profil Těrlicko p.přehradou strana 16

20 Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry 2006 Bližší hydrologické charakteristiky jednotlivých profilů jsou popsány v tab. TA22 a TA Bilanční hodnocení v kontrolních profilech Bilanční hodnocení vodního toku v kontrolních profilech je proveden pomocí součtové čáry ovlivnění vodního toku v jeho podélném profilu. Toto hodnocení je zpracováno ve variantě ovlivnění vodního toku realizovanými odběry vod, vypouštěním vod a převody vody včetně zahrnutí vlivu hospodaření vodních nádrží a zohlednění výparu z jejich vodní hladiny. Hodnocení je zpracováno v měsíčním kroku a v ročním průměru, přičemž přepočet množství z hlášení uživatelů (tis.m 3 ) na hodnoty v m 3 /s je stanoven za předpokladu rovnoměrného provozu daného užívání vody. Stručný popis bilančního hodnocení v kontrolních profilech je proveden po jednotlivých tocích: Odra Tok je hodnocen ve třech profilech po toku v profilech Bartošovice, Svinov a Bohumín. V roce 2006 bylo ve všech sledovaných profilech dosaženo uspokojivého bilančního stavu (BS1, v jednom měsíci BS2). Poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem se v profilu Bartošovice pohyboval od 92 do 99 %. Ve Svinově od 94 do 99 %, tzn. bez významnějšího ovlivnění vodního toku užíváním vod. V závěrném hraničním profilu v Bohumíně tento poměr v jednotlivých měsících kolísal v rozmezí 66 (říjen 8,4 / 12,7 m 3 /s) až 121 % (listopad 28,17 / 23,3 m 3 /s), celoročně však činil 102 %. Opava Řeka Opava je hodnocena ve dvou profilech Krnov a Děhylov. V nich bylo ve všech měsících dosaženo uspokojivého stavu vodních zdrojů (BS1, v Krnově ve dvou měsících BS2). Poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem se pohyboval v Krnově po celý rok v úrovni 100%. Výrazně odlišný stav v ovlivnění toku, tedy kolísání poměru přirozený/ovlivněný průtok, byl v profilu situovaném v dolní trati Opavy, v Děhylově, kde se již projevuje vliv hospodaření nádrží Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici. Poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem v profilu Děhylov se v jednotlivých měsících pohyboval v rozmezí 79 (říjen) až 137 % (březen), celoroční průměr pak dosahoval 109 %. Opavice Vodní tok Opavice je hodnocen v jednom kontrolním profilu - v Krnově. Zde se v měsíci říjnu vyskytl neuspokojivý stav vodního zdroje (BS5), kdy měřené průtoky klesly v průměru na hodnotu Q 355d. Poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem dosahoval ve většině měsíců %. Moravice Tok Moravice je hodnocen ve dvou kontrolních profilech v přehradním profilu Kružberk a v profilu Branka na dolním toku. Celkový bilanční stav vodních zdrojů na Moravici v r lze hodnotit jako uspokojivý a vyvážený. V profilu Kružberk i Branka byl ve všech měsících dosažen bilanční stupeň první (BS1). Poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem se pohyboval na Kružberku ve velice širokém intervalu od 52 (říjen) po 844 % (březen), celoroční průměr činil 211 %, tedy ovlivněný průtok činil 3,0 m 3 /s a vyhodnocený přirozený 6,4 m 3 /s. Významné ovlivnění průtoku bylo patrné i v níže situovaném profilu Branka, kde se poměr mezi přirozeným a ovlivněným průtokem pohyboval mezi 58 (září) a 216 % (březen), celoročně činil 127 %. strana 17