Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Charakter počasí 3 Hydrologická situace 11 Kvalita ovzduší 19 Zpracovali: Ing. Lucie Čecháková Mgr. Ondřej Kosík Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Mirka Mrázková Mgr. Hana Šeděnková vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charakter proudění Začátek měsíce července 2011 se nesl ve znamení brázdy nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou ve vyšších vrstvách atmosféry. Od začátku měsíce až do 5. července převažovalo na celém území severní Moravy počasí s velkou oblačností, každodenními srážkami a velmi nízkými teplotními maximy. Nejvýraznější cyklonální charakter počasí byl zaznamenán 3. července, kdy přecházela přes jižní Polsko tlaková níže. Maximální teplota téměř na žádné ze stanic v regionu nedosáhla ani 15 C a srážkové úhrny za tento den byly na mnoha stanicích přes 20 mm, v horských oblastech i přes 40 mm (Horní Bečva 45 mm, Lysá hora 41 mm). Na konci první červencové dekády ovlivňoval počasí ve střední Evropě nevýrazný hřeben vyššího tlaku vzduchu, který přinesl postupné oteplení. Nejteplejším dnem byl 9. červenec, kdy vystoupily teploty na několika stanicích nad 30 C. Srážky nebyly tak četné jako na začátku měsíce a měly charakter přeháněk a bouřek. Např. 7. července byly zaznamenány v regionu jen ojedinělé bouřky, zato však s většími kroupami (na stanici v Ostravě - Porubě o průměru 3 cm). Nad ránem 10. července přešla přes téměř celou republiku od jihozápadu zvlněná studená fronta s výraznou bouřkovou činností (stanice Hoštejn 51 mm srážek). Po celou druhou červencovou dekádu do střední Evropy proudil po přední straně brázdy nízkého tlaku ve vyšších vrstvách atmosféry teplý vzduch od jihozápadu. Denní teplotní maxima se pohybovala kolem 25 C, nejteplejším dnem celého měsíce na severní Moravě byl 13. červenec, na několika stanicích vystoupila teplota nad 31 C (Ostrava Poruba 31,2 C, Ropice 31,4 C). Nejvýraznější frontální systém ovlivnil počasí u nás 14. července, kdy přešla přes naše území od jihozápadu v přízemním poli tlaková níže doprovázená četnými přeháňkami a bouřkami, nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán na stanici Zlaté hory, a to 43 mm. Výrazná změna charakteru proudění nastala na počátku třetí červencové dekády. Přes střední Evropu přešla osa výškové brázdy nízkého tlaku vzduchu a začal k nám proudit chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Téměř celá dekáda byla deštivá a jen s velmi krátkými obdobími slunečního svitu. Do konce měsíce vystoupily denní maximální teploty jen zřídka na letních 25 C, průměrně se však maxima pohybovala kolem 20 C. Nejvýraznější srážková epizoda v tomto období, která měla i hydrologickou odezvu, se vyskytla 21. července. Po zadní straně tlakové níže nad Polskem k nám proudil velmi vlhký vzduch a srážkové úhrny dosahovaly na celém území regionu kolem 50 mm, mnohde i více (Malá Morávka 107 mm, Zlaté Hory 80 mm, Mikulovice 105 mm, Lysá hora 96 mm)

4 Charakter počasí Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 16,3 C, což je právě hodnota dlouhodobého průměru. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 17,7 C, což je chladněji oproti normálu o 0,9 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červenci 11,4 C (o 0,2 C chladněji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 18,3 C, byla již tradičně naměřena na stanici Ostrava-Zábřeh a průměrně nejchladněji bylo v červenci na Lysé hoře. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Bohumíně dne 13. července (+32,1 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (+1,2 C) byla ve Vítkově dne 22. července. Nejnižší minimální přízemní teplota byla na Lysé hoře dne 24. července a to +2,0 C. V MS kraji spadlo průměrně 179,3 mm srážek, což je 171 % normálu (srážkově silně normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červenci 161,3 mm srážek (169 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 345,1 mm, což je 166 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře a nejnižší úhrn v Lomnici u Rýmařova (112,9 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 96,5 mm, byl zaznamenán dne 21. července na Lysé hoře (většina stanic měla srážkové úhrny v tento den 30 až 60 mm). V kraji svítilo Slunce průměrně 146,8 hod. (175,2 hodin v červnu a 271,4 hodin v květnu). Nejvíce to bylo v Mošnově, 162,2 hod., což je 75 % dlouhodobého průměru pro červenec. Nejméně na Lysé hoře (124,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Opavě a na Červené 17. července, kdy Slunce svítilo 14,8 hod. Olomoucký kraj s průměrnou teplotou vzduchu 16,6 C byl o tři desetiny stupně teplejší než MS kraj (OL kraj byl o 0,3 C chladnější než normál). Kraj byl v červenci klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 18,3 C (o 0,5 C chladněji než průměrně v červenci). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v červenci 10,7 C, což je o 0,3 C chladněji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena na stanici Olomouc, a průměrně nejchladněji bylo v červenci na Šeráku. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v červenci (30,8 C) naměřena v Bělotíně dne 13. července. Nejnižší minimální teplota, +3,1 C byla dne 1. července na Šeráku a nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena také na Šeráku také dne 3. července (+3,4 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 140,6 mm (156 % průměru, srážkově nadnormální měsíc). V Olomouci spadlo 110,8 mm, což je 142 % normálu a na Šeráku 196,7 mm (133 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Mikulovice, a to 243,8 mm a nejnižší úhrn v Náměšti na Hané (75,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 105 mm, byl zaznamenán dne 21. července v Mikulovicích. Slunce svítilo v kraji průměrně 160,9 hod. (v červnu 200,6 hod. a v květnu 279 hod.). Na Luké nejvíce v červenci, a to 185,6 hod. Tato suma slunečního svitu odpovídá 80 % dlouhodobého průměru na Luké. Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku, a to 117,8 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku 17. července, kdy Slunce svítilo 15,3 hod

5 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava Olomouc Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora Šerák Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 13.den / 1.den 9.den / 1.den Absolutní maximum teploty (ºC) 13.den Ropice den Lysá hora den Paseka den Šerák Absolutní minimum teploty (ºC) 1.den Lysá hora den Šerák +3.1 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 24.den Lysá hora den Šerák +3.4 Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Ostrava Poruba Přerov Minimální teplota Lysá hora Přerov Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 4 -

6 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 5 -

7 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora Mikulovice Nejnižší měsíční úhrn (mm) Světlá Hora Luká Nejvyšší denní úhrn (mm) 21.den _Lysá hora den Mikulovice Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) maximální denní úhrn srážek Lučina Mikulovice Lysá hora Jeseník Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 6 -

8 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 7 -

9 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 8 -

10 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 9 -

11 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

12 Hydrologická situace Povodí Odry Vodní toky v povodí horní Odry zaznamenaly vlivem vydatnějších srážek na konci měsíce června a na počátku měsíce července vzestupy. Nejvýrazněji reagovaly na spadlé srážky především pravostranné přítoky Odry a jejich přítoky. Nejvyšší průměrné srážkové úhrny byly v této srážkové epizodě zaznamenány ve dnech 30. června a 3. července (v průměru 35 mm, respektive 25 mm za 24 hodin). Spadlé srážky vyvolaly výraznou odtokovou reakci a v několika profilech povodí horní Odry došlo k překročení 1. SPA. Mezi tyto profily patří Petřvald (1. SPA byl překročen ve dnech a ), Sviadnov (1. SPA byl překročen dne ) a Bohumín (k překročení 1. SPA došlo dne ). Odra v Bohumíně kulminovala při 343 m 3.s -1 (408 cm) dne 1. července v 14:50 hodin. V následujícím období již docházelo na tocích v povodí horní Odry k pozvolným poklesům vodních hladin, případně k jejich mírnému kolísání. Další výraznější vzestupy hladin vodních toků byly zaznamenány až v druhé polovině měsíce jako reakce na spadlé srážky, a to ve dnech 21. a 22. července, kdy srážkové úhrny dosáhly v průměru 45 mm za 24 hodin (21. červenec). Vzhledem k poměrně vydatným srážkám došlo i v této srážkové epizodě k překročení 1. SPA v profilech Krnov Opava (1. SPA byl překročen dne ), Děhylov (1. SPA byl překročen dne , kulminace byla zaznamenána dne ), Bohumín (1. SPA byl překročen dne ) a Mikulovice (k překročení 1. SPA došlo dne ). Opava v Děhylově kulminovala při 79,3 m 3.s -1 (219 cm) dne 23. července v 3:50 hodin a Odra v Bohumíně kulminovala při 331 m 3.s -1 (401 cm) dne 22. července v 12:20 hodin. Vlivem poruch nedocházelo v různých intervalech k přenosům dat ze stanic Branka, Opava, Děhylov, Ostrava, Věřňovice a Osoblaha. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 75 do 220 % dlouhodobého průměru za měsíc červenec. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci červenci ve významných profilech v povodí Odry

13 - 12 -

14 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

15 Povodí horní Moravy Toky v povodí horní Moravy výrazněji reagovaly až na druhou významnější srážkovou epizodu, v průběhu první poloviny měsíce července tak měly převážně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. Nejvýrazněji reagovaly na spadlé srážky především toky v povodí horní Moravy po profil Raškov, kde vlivem intenzivních srážek došlo k překročení 3. SPA v profilech Vlaské a Raškov. Morava ve Vlaském kulminovala při 51,3 m 3.s -1 (287 cm) dne 22. července v 12:00 hodin, Morava v Raškově kulminovala při 134 m 3.s -1 (300 cm) dne 22. července v 10:30 hodin. Kromě výše uvedeného došlo k překročení 2. SPA v profilu Kouty nad Desnou (2. SPA byl překročen dne ), Desná v Koutech kulminovala při 17,5 m 3.s -1 (158 cm) dne 22. července v 9:50 hodin a 1. SPA v profilech Habartice (1. SPA byl překročen dne ), Šumperk (1. SPA byl překročen dne ), Hoštejn (1. SPA byl překročen dne ), Moravičany (1. SPA byl překročen dne , kulminace byla zaznamenána dne ) a Kokory (k překročení 1. SPA došlo dne ). Morava v Olomouci kulminovala při 106 m 3.s -1 (298 cm) dne 23. července v 11:50 hodin. Vlivem poruch nedocházelo v různých intervalech k přenosům dat ze stanic Vlaské, Šumperk, Lupěné, Moravičany, Loštice, Uničov a menší výpadek byl rovněž zaznamenán v profilu Kouty nad Desnou. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 45 do 140 % dlouhodobého průměru za měsíc červenec. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci červenci ve významných profilech v povodí horní Moravy

16 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy,

17 Povodí Bečvy Hladiny toků v povodí Bečvy reagovaly na obě z pohledu spadlých srážek významnější epizody výraznými vzestupy, v případě první srážkové epizody však došlo v několika profilech povodí Bečvy k překročení 1. SPA, v jednom případě i 2. SPA. Mezi tyto profily patří Vsetín (1. SPA byl překročen dne ), Rožnov pod Radhoštěm (1. SPA byl překročen dne ), Valašské Meziříčí (1. SPA byl překročen dne ) a Teplice nad Bečvou (k překročení 1. SPA došlo dne ). 2. SPA byl krátkodobě překročen v profilu Velké Karlovice (k překročení 2. SPA došlo dne ). Bečva v Teplicích kulminovala při 219 m 3.s -1 (281 cm) dne 4. července v 1:50 hodin, v Dluhonicích byla kulminace zaznamenána dne 4. července v 5:20 hodin při 221 m 3.s -1 (349 cm). Vodnosti neovlivněných toků se v povodí Bečvy pohybovaly v rozmezí od 195 do 240 % dlouhodobého průměru za měsíc červenec. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci červenci ve významných profilech v povodí Bečvy. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

18 Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

19 Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

20 Kvalita ovzduší

21 Průměrné denní koncentrace v ovzduší Obr. 10 Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích