Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Transkript

1 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

2 Výskyt povodní je třeba posuzovat z historicko-genetických hledisek. Tyto jevy se vyskytovaly v minulosti a budou se opakovat. Je jen otázkou, kdy a kde povodňová situace opět nastane.

3 Území nad soutokem Odry s Ostravicí, městská část Ostrava-Přívoz

4 Přelitím oderských hrází za povodně r zatopená městská část Ostravy-Nová Ves

5 Protipovodňová opatření (podle Březina et al., 2002) opatření preventivní - opatření legislativní - opatření správní (záplavová území, odtokové poměry) - příprava povodňových plánů - péče o zařízení sloužící ochraně před povodněmi a jeho optimální využití (např. přehrady, jezy, hráze aj.) - stavebně technická opatření (zkapacitnění koryt, poldry) - opatření v ploše povodí (retence území) opatření operativní - hlásná a varovná služba - monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin a sběr dalších informací, nezbytných pro omezení škod, ochranu zdraví a životů lidí a případné ovlivnění průchodu povodně

6

7

8 Kapacita koryt vodních toků Příznivější relace mezi stupněm ochrany před povodněmi a průtočností říčních niv lze sice dosáhnout více způsoby, z hlediska času a většinou i nákladovosti je zpravidla nejschůdnější cestou zvětšení průřezového profilu koryta toku. Celkem se po zkapacitnění koryt vodních toků v povodí Odry zvýšila kapacita průtoku o 1% Např. na profilu Odra je Q 30 cca 10 m 3 /s a Q 364 cca 0,07 m 3 /s

9

10 Péče o zařízení sloužící ochraně před povodněmi a jeho optimální využití údolní nádrže: Kaskáda vodních nádrží na řece Moravici - Slezská Harta v říčním km 55,825 a Kružberk v říčním km 45,030 Vodní nádrž Šance na řece Ostravici v říčním km 45,770 Vodní nádrž Morávka na řece Morávce v říčním km 18,820 Vodní nádrž Olešná na řece Olešné v říčním km 10,690 Vodní nádrž Žermanice na řece Lučině v říčním km 26,860 Vodní nádrž Těrlicko na řece Stonávce v říčním km 12,450

11

12 Odběry povrchové vody pro průmysl v letech

13 Vybudování nových poldrů

14 Hydrometeorologický monitoring v povodí řeky Odry Monitorovací síť oblasti povodí, sestává celkem z 91 měřicích stanic. Na stanicích jsou měřeny: dešťové srážky - celkem na 65 stanicích, přičemž dosažená hustota srážkoměrné sítě je přibližně 1 srážkoměr na 100 km 2 vodní stavy a průtoky - celkem na 61 stanicích teplota ovzduší - na 74 stanicích

15

16 Mapa rozsahu záplav v roce 1997 a vyznačení plánované opravy hrází

17 Pravobřežní hráz u řeky Odry v Ostravě Přívoze

18 Tok řeky Opavy v čase Porovnání přímočarosti toku Rok L [km] L p [km] c p [%] ,970 3,419 42,7 Současnost 3,500 3,419 2,3 L je délka toku [km] a L p je přímá vzdálenost počátečního a koncového bodu daného toku [km]

19 PROFIL 1 (voda ke koruně hráze) Metoda EOJ OJN JANBU SPENCER F min PROFIL 1 (voda v polovině výšky hráze) Metoda EOJ OJN JANBU SPENCER F min PROFIL 2 (voda ke koruně hráze) Metoda EOJ OJN JANBU SPENCER F min PROFIL 2 (voda v polovině výšky hráze) Metoda EOJ OJN JANBU SPENCER

20 PROFIL 3 (voda ke koruně hráze) Metoda EOJ OJN F min PROFIL 3 (voda v polovině výšky hráze) Metoda EOJ OJN F min PROFIL 3 (po přelití hráze) Metoda EOJ OJN JANBU SPENCER F min

21 Návrh konkrétních protipovodňových opatření: protipovodňová technická opatření podél vodních toků (zvýšení průtočné kapacity vodních toků v intravilánech obcí a jejich stabilizace, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází k lokální ochraně území, zvyšování průtočné kapacity jezů a mostů) protipovodňová technická opatření s retencí (zřizování nových retenčních prostorů na vodních tocích, rekonstrukce a úpravy objektů vodních nádrží s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území)

22 opatření na tocích a údolních nivách přírodě blízkým způsobem (revitalizace nevhodně upravených vodních toků, přirozené rozlivy do údolních niv, suché nádrže, přírodě blízké úpravy koryt vodních toků v zastavěných územích obcí) přírodě blízká opatření v ploše povodí k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti erozi (náprava nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody zasakovací pásy a průlehy, remízky, zatravnění údolnic, asanace drah soustředěného odtoku, erozních výmolů a strží, obnova retenčních prostor, terénní deprese, změny ve využívání zemědělské a lesní půdy, apod.)