PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1055 Vládní návrh na vydání zákona o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů

2 - 2 - ZÁKON ze dne.2005 o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NĚKTERÉ DRUHY PODPORY KULTURY 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některé druhy podpory poskytované státem, jehož jménem jedná Ministerstvo kultury (dále jen ministerstvo ), v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců této podpory, jakož i některé další vztahy související s jejím poskytováním. 2 Veřejné kulturní služby Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti. 3 Státní kulturní politika (1) Státní kulturní politika stanoví priority státu v oblasti rozvoje a uchování národní kultury, včetně kultur národnostních menšin, a kulturního dědictví a jejich prezentace, vymezí veřejné kulturní služby, které budou státem podporovány především a určí nástroje k jejich zajištění, harmonogram plnění a způsob kontroly. Při stanovení priorit se přihlíží k potřebné péči o kulturní dědictví a podpoře rozvoje umění a jeho rozmanitosti. (2) Návrh státní kulturní politiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci zejména s příslušnými profesními organizacemi, příslušnými ústředními odborovými orgány a s příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a předkládá jej vládě ke schválení. Schválenou státní kulturní politiku předkládá vláda na vědomí Poslanecké sněmovně. Realizaci schválené státní kulturní politiky zabezpečuje ministerstvo. Státní kulturní politiku zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

3 - 3 - Státní příspěvkové organizace v oblasti kultury 4 (3) Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Za obdobných podmínek může ministerstvo rozhodnout též o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací, anebo o jejich zrušení. Ministerstvo rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (4) Zřizovací listina musí obsahovat zejména označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, název, sídlo a identifikační číslo státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti, vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá ministerstvo dodatek ke zřizovací listině. (5) Ke vzniku státní příspěvkové organizace, k jejímu rozdělení nebo ke splynutí či sloučení státních příspěvkových organizací dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo jejím dodatku. (6) Jestliže byla zrušena státní příspěvková organizace, ministerstvo zruší i její zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem, kdy byla zrušena její zřizovací listina. 5 (7) V případě rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace ministerstvo zároveň rozhodne, v jakém rozsahu a která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace převezme závazky zrušované nebo rozdělované či slučované státní příspěvkové organizace nebo státní příspěvkové organizace, která splývá s jinou, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla, popřípadě rozhodne, že uvedené závazky nebo práva a povinnosti převezme ministerstvo. Ministerstvo dále rozhodne, která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace bude příslušná hospodařit s majetkem, s nímž byla příslušná hospodařit rozdělovaná či slučovaná státní příspěvková organizace nebo státní příspěvková organizace, která splývá s jinou, nebo zrušovaná státní příspěvková organizace; popřípadě rozhodne, že příslušnost hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo. (8) Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo, v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

4 - 4 - Pojištění majetku vypůjčeného státní příspěvkovou organizací pro výstavní činnost 6 (9) Státní příspěvková organizace, jejímž předmětem hlavní činnosti je výstavní činnost (dále jen vypůjčitel ), může pojistit umělecká díla a další kulturní statky 1) (dále jen vypůjčený předmět ), která nejsou ve vlastnictví České republiky nebo jsou ve vlastnictví České republiky, ale hospodaří s nimi jiná státní příspěvková organizace nebo organizační složka státu, pokud je to nezbytné pro realizaci stálé expozice nebo přechodné výstavy (dále jen výstava ) pořádané vypůjčitelem. V případě, kdy výstavu pořádá stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, může pojistit vypůjčený předmět podle tohoto zákona jménem státu tato organizační složka státu. (10)Vypůjčitel může pojistit vypůjčený předmět pouze po předchozí písemné dohodě s vlastníkem vypůjčeného předmětu (dále jen půjčitel ), v níž je sjednána hodnota, na níž má být vypůjčený předmět pojištěn, doba od převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem do doby, kdy je vypůjčený předmět předán vypůjčitelem na místo dohodnuté s půjčitelem (dále jen doba výstavy ), a bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Vypůjčitel nesmí pojistit vypůjčený předmět ve větším rozsahu, než vyplývá z uvedené dohody. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje. Pokud je vypůjčený předmět pojištěn půjčitelem i po dobu výstavy, může se vypůjčitel s půjčitelem dohodnout, že mu nahradí část pojistného, která odpovídá době výstavy. V dohodě o náhradě části pojistného musí vypůjčitel a půjčitel dále dohodnout způsob a místo převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem, způsob a místo, na které má být vypůjčený předmět předán vypůjčitelem po skončení výstavy, jakož i bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se způsob a podmínky pojištění zvláštním právním předpisem 2). Náhrada za vypůjčený předmět 7 (11)Vypůjčitel se může s půjčitelem dohodnout, že namísto pojištění vypůjčeného předmětu mu nahradí škodu vzniklou v souvislosti s jím pořádanou výstavou na vypůjčeném předmětu v rozsahu a za podmínek stanovených podle tohoto zákona. Vypůjčitel je oprávněn takovou dohodu uzavřít pouze, má-li uzavřenu dohodu se státem, v níž se stát zaváže, že mu za podmínek stanovených v tomto zákoně poskytne částku odpovídající škodě, která na vypůjčeném předmětu vznikne po dobu výstavy jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, a to i v případech, kdy škoda vznikne v důsledku skutečností nastalých nezávisle na vůli vypůjčitele, včetně stávky, terorismu, vandalismu, živelní pohromy, nepředvídatelné ekologické události nebo průmyslové havárie (dále jen náhrada za vypůjčený předmět ). Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vyžaduje 1) 2) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb., zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního územní Evropských společenství. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

5 - 5 - schválení Ministerstvem financí. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje. (12)Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může být uzavřena jen pro vypůjčený předmět, který není ve vlastnictví České republiky, jehož hodnota dohodnutá mezi půjčitelem a vypůjčitelem přesahuje Kč, a který není v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pojištěn. Náhrada za vypůjčený předmět nesmí být poskytnuta v případech, kdy je škoda způsobena ozbrojeným konfliktem nebo vypůjčitelem, nebo kdy dojde ke změně vypůjčeného předmětu v důsledku jeho stárnutí. 8 (13)Vypůjčitel předkládá ministerstvu žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět nejpozději 10 měsíců před zahájením výstavy, na níž má být vypůjčený předmět vystaven. Žádost předkládá vypůjčitel na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. K žádosti vypůjčitel přiloží písemný souhlas půjčitele s náhradou škody vzniklé na vypůjčeném předmětu namísto pojištění a s nejvyšší možnou částkou, kterou bude půjčitel jako náhradu škody požadovat na vypůjčiteli. (14)Pokud žádost neobsahuje veškeré požadované údaje nebo k ní není přiložena požadovaná příloha, vyzve ministerstvo vypůjčitele k odstranění nedostatků a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu. (15)Ministerstvo posoudí žádost vypůjčitele a pokud jí hodlá vyhovět, předloží vypůjčiteli ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu návrh dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět. Pokud ministerstvo nehodlá žádosti vyhovět, vyrozumí o tom vypůjčitele ve stejné lhůtě. Ministerstvo může dohodu o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět s vypůjčitelem uzavřít, pokud z žádosti předložené vypůjčitelem vyplývá, že vypůjčené předměty budou po dobu výstavy dostatečně chráněny před poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením. 9 (16)Dohoda mezi ministerstvem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může obsahovat ujednání týkající se více půjčitelů a více vypůjčených předmětů, musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména název, sídlo a identifikační číslo ministerstva, název, sídlo, identifikační číslo a bankovní spojení vypůjčitele, označení zřizovatele vypůjčitele, název výstavy, místo a termín konání výstavy, rozsah náhrady za vypůjčený předmět podle 7 odst. 1 a dobu výstavy, na něž se dohoda vztahuje, celkovou výši náhrady za vypůjčené předměty, na které se dohoda vztahuje, včetně uvedení počtu vypůjčených předmětů, ujednání o povinnosti vypůjčitele informovat ministerstvo o uzavření jednotlivých dohod mezi ním a půjčitelem podle 7 odst. 1. Nedílnou součástí dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět je seznam vypůjčených předmětů, v němž jsou uvedeny jejich identifikační údaje a částky, které

6 - 6 - půjčitelé požadují jako náhradu škody pro jednotlivé vypůjčené předměty, názvy nebo jména a příjmení jednotlivých půjčitelů a jejich sídla nebo místa trvalého pobytu či bydliště. Ke dni převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem jsou vypůjčitel a půjčitel povinni vyhotovit a podepsat protokol o jeho stavu. Ke dni předání vypůjčeného předmětu na místo dohodnuté s půjčitelem jsou povinni sepsat a podepsat záznam k protokolu o jeho stavu. 10 (17)Půjčitel, který se dohodl s vypůjčitelem, že mu vypůjčitel namísto pojištění vypůjčeného předmětu nahradí škodu vzniklou na vypůjčeném předmětu ( 7 odst. 1), musí oznámit vypůjčiteli vznik škody na vypůjčeném předmětu, na nějž se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, písemně bez zbytečného odkladu poté, kdy se o vzniku škody dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplynutí doby výstavy, jinak jeho právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku škody vypůjčitel neprodleně informuje ministerstvo. (18)Výše náhrady za vypůjčený předmět se určuje takto: dojde-li ke ztrátě, odcizení nebo zničení vypůjčeného předmětu a tato skutečnost byla vypůjčitelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět příslušné částce uvedené v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, dojde-li k poškození vypůjčeného předmětu odpovídá náhrada za vypůjčený předmět výši ceny restaurování vypůjčeného předmětu, o jehož rozsahu a ceně se dohodnou vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo, a rozdílu mezi hodnotou vypůjčeného předmětu uvedenou v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět a hodnotou, kterou vypůjčený předmět má v důsledku poškození a restaurování, pokud se vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo dohodnou, že ke snížení hodnoty došlo. (19)Ministerstvo má vůči tomu, kdo škodu na vypůjčeném předmětu způsobil jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu částky odpovídající částce, kterou poskytlo jako náhradu za vypůjčený předmět; tím není dotčeno právo půjčitele jako poškozeného na náhradu škody v rozsahu převyšujícím částku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vypůjčitel. Příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely 11 (20)Ministerstvo může poskytnout fyzické osobě, která není žákem střední školy nebo konzervatoře nebo studentem vyšší odborné nebo vysoké školy (dále jen žadatel ), příspěvek ze státního rozpočtu 3) na tvůrčí nebo studijní účely (dále jen stipendium ). Tvůrčí účely podle odstavce 1 zahrnují tvůrčí činnost nebo tvůrčí pobyt v délce od 6 měsíců do 2 let s možností prodloužení nejdéle o 1 rok, jejichž výsledkem je vytvoření uměleckého díla. Studijní účely podle odstavce 1 zahrnují studijní pobyt v délce nejméně 1 měsíce u významného uměleckého, vědeckého nebo jiného specializovaného pracoviště, 3) 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 479/2003 Sb.

7 - 7 - jehož výsledkem je získání zkušeností a podkladů pro další uměleckou, vědeckou nebo jinou odbornou činnost, popřípadě nastudování nebo vytvoření díla. Stipendium lze stejnému žadateli poskytnout nejvýše dvakrát. Na poskytnutí stipendia není právní nárok. Stipendium na studijní účely lze poskytnout pouze žadateli, který vroce poskytnutí stipendia nepřesáhne věk 35 let. 12 (21)Stipendia mohou být poskytována z prostředků státního rozpočtu pouze na základě programu prováděného podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla 4). (22)Ministerstvo vyhlásí nejméně jedenkrát ročně pro následující rozpočtový rok prostřednictvím tisku a způsobem umožňujícím dálkový přístup výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně jeho pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium a pro vyhlášení výsledků výběrového řízení. 13 (23)Stipendium lze poskytnout na základě písemné žádosti podané ministerstvu, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele, název projektu a jeho stručný obsah včetně odůvodnění a předpokládaného výsledku, harmonogram a místo realizace projektu, rozpočet projektu, požadovanou výši stipendia. K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) prohlášení žadatele, že nemá ke dni podání žádosti nedoplatky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně, b) prohlášení žadatele, že v případě poskytnutí stipendia jeho účasti na realizaci projektu nic nebrání, přehled dosavadní umělecké nebo odborné činnosti, v případě žádosti o poskytnutí stipendia na studijní účely nabídku a podmínky pracoviště, u něhož se má studijní pobyt uskutečnit. Jde-li o studijní pobyt vyhlašovaný ministerstvem, žádost neobsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. c) až e) a přílohu podle odstavce 2 písm. d). Pokud žádost neobsahuje některou z náležitostí podle odstavce 1 nebo některou z příloh podle odstavce 2, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě. Neobsahuje-li žádost některou z náležitostí podle odstavce 1, některou z příloh podle odstavce 2 nebo neodstraní-li žadatel nedostatky ve lhůtě podle odstavce 4, ministerstvo ji odmítne a žadatele o tom vyrozumí. 4) 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb.

8 - 8 - Po podání žádosti je žadatel povinen písemně informovat ministerstvo o případné změně údajů uvedených v žádosti, které mohou mít vliv na její posouzení, a to do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Zjistí-li ministerstvo, že žadatel tuto povinnost porušil, vyzve jej k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě a pokud v této lhůtě nedostatky neodstraní, ministerstvo žádost odmítne a žadatele o tom vyrozumí. 14 (24) Podané žádosti o stipendium posuzuje poradní orgán jmenovaný ministerstvem, který vždy hodnotí kvalitu projektu a jeho společenskou potřebnost, přínos pro daný obor a dosavadní výsledky činnosti žadatele, popřípadě další kriteria stanovená ministerstvem při vyhlášení výběrového řízení podle 12 odst. 2. Poradní orgán předkládá ministerstvu výsledný návrh pořadí žadatelů doporučených k poskytnutí stipendia. (25)Složení poradních orgánů a způsob jejich činnosti upraví jednací řády vydané ministerstvem. 15 (26) Stipendium se poskytuje na základě smlouvy o poskytnutí stipendia uzavřené mezi ministerstvem a žadatelem, která musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména název, sídlo a identifikační číslo ministerstva, jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele, název a popis projektu, účel, na který je stipendium poskytováno, včetně cíle projektu, předpokládaného výsledku a způsobu ověření jeho dosažení, rozpočet celkových nákladů na realizaci projektu, harmonogram a místo realizace projektu, výši poskytnutých prostředků, dobu jejich splatnosti, formu poskytnutí prostředků, bankovní spojení žadatele, závazek žadatele zpracovat a předložit ministerstvu zprávu o realizaci projektu a jeho výsledcích, včetně rozsahu a termínu předložení, způsob vyúčtování stipendia, způsob kontroly ze strany ministerstva, včetně kontroly využití poskytnutých prostředků, způsob zveřejnění údajů o projektu a jeho výsledcích, způsob řešení sporů, sankce za porušení smlouvy, datum nabytí a ukončení platnosti a účinnosti smlouvy, podpisy smluvních stran. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí stipendia ustanoveními občanského zákoníku. 16 Podmínky použití stipendia, jeho vyúčtování, kontrola a uplatňování sankcí se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu 5). 5) Zákon č. 218/2000 Sb.

9 - 9 - ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů 17 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb. se mění takto: 1. V 4 odst. 1 písm. f) větě první se slovo a nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova, a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů 12a). Poznámka pod čarou č. 12a zní: 12a ) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.. 2. V 4 odst. 1 se na konci textu písmene zg) doplňují slova a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,. 3. V 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní: zn) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů 12a).. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

10 ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů 18 V zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ao změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 483/2004 Sb., se 15a zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní památkové péči 19 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., a zákona č. 3/2005 Sb., se mění takto: 1. V 1 odst. 1 větě druhé se za slovo zachování vkládá slovo, zpřístupňování. 2. V 1 odst. 2 větě první se za slovo ochranu vkládá slovo, zpřístupňování. 3. V 26 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i). 4. V 26 odst. 2 písm. f) se slova a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči zrušují. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST 20 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

11 Příloha k zákonu č. /2005 Sb. Žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět podle 8 odst. 1 zákona č.../2005 Sb. Vypůjčitel: Název: Sídlo: IČ: Statutární orgán, jméno a funkce: Bankovní spojení: Telefon: Fax: Zřizovatel vypůjčitele: Název: Sídlo: Výstava: Název: Místo konání: Jméno odborného komisaře: Termín konání: Jméno pracovníka odpovědného za registr: Charakteristika obsahu výstavy a jejího významu: Předpokládaný počet všech vystavených předmětů:

12 Celková charakteristika všech vystavených předmětů: Počet předmětů, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět: Celková výše náhrady za předměty, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět (v Kč): Připojeny jednotlivé identifikace předmětů, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, číslované průběžně, řazené podle půjčitelů, v počtu stran: Požadovaná doba výstavy, na níž se má dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vztahovat: Popis prostor, kde budou vypůjčené předměty vystaveny: Výstavní prostory jsou samostatnou budovou: ANO*) NE *) *(nehodící se škrtněte) Stavební materiál budovy: Podlaží, ve kterém jsou výstavní místnosti umístěny: Počet m 2 výstavních prostor: Členění výstavních prostor, popřípadě způsob členění: Počet vstupů do výstavních prostor a jejich režim: Počet oken: Klasická ochrana (zámky, mříže): Elektrická zabezpečovací signalizace (EPZ): Připojení na Pult centralizované ochrany PČR: Možnost přídavné lokální elektrické signalizace: Vnější kamerový systém: Vnitřní kamerový systém:

13 Elektrická protipožární signalizace (EPS): Hasicí přístroje (typ, počet): Počet dozorců ve výstavních prostorách v návštěvní době: Způsob zabezpečení výstavních prostor mimo návštěvní provoz: Systém předávání služeb dozorců: Oprávnění k přístupu do výstavních prostor během instalace a demontáže výstavy a způsob provádění kontroly: Způsob vytápění prostor: Klimatizace: Přídavné klimatizační přístroje (typ a počet): Přístroje na měření teploty a vlhkosti (typ a počet): Teplota ve výstavních prostorách stabilní ºC: Vlhkost ve výstavních prostorách stabilní 55 %: Způsob osvětlení výstavních prostor: Běžná hladina světelnosti ve výstavních prostorách: Typ umělého osvětlení: Je možno vyloučit zcela přístup denního světla a redukovat světelnost na 50 luxů pro vystavení vypůjčených předmětů na papíru, nebo na hodnotu požadovanou půjčiteli? Jsou k dispozici uzamykatelné vitríny pro vystavení drobných vypůjčených předmětů? Mají tyto vitríny klimatizační vybavení nebo vybavení podle požadavků půjčitelů?

14 Popis prostor, kde budou vypůjčené předměty přechodně uloženy (depozitář): Umístění prostor pro přechodné uložení vypůjčených předmětů: Systém zabezpečení: Klimatické podmínky: Režim vstupu do těchto prostor: Datum: Místo: Podpis a funkce statutárního orgánu vypůjčitele:

15 Identifikace předmětu, pro který je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět Půjčitel: Název nebo jméno a příjmení: Sídlo nebo místo trvalého pobytu či bydliště: Předmět, pro který je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět: Jméno autora (atribuce, provenience, dílna, výroba apod.): Název a datování: Technika: Materiál: Rozměry v cm: Značení (kde, jak): Inventární číslo: Nejvyšší možná částka, kterou bude půjčitel požadovat jako náhradu škody na vypůjčeném předmětu (v Kč): Zvláštní požadavky půjčitele na vystavení: Způsob přepravy: Název a sídlo přepravce: Způsob balení: Adresa místa, kde bude převzat k přepravě: Adresa místa, kam bude dopraven k výstavě: Adresa místa, kam bude vrácen: Kurýrní doprovod: Zvláštní požadavky půjčitele týkající se přepravy: Zvláštní bezpečnostní opatření při přepravě: Datum: Místo: Podpis statutárního orgánu vypůjčitele a úřední razítko:

16 Důvodová zpráva Obecná část Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen Právní úprava úseku kultury je výsledkem vývoje právního řádu v posledním desetiletí dvacátého století. Některé oblasti kultury, především oblast umění, se staly v období po roce 1948 nástroji propagandy, která se promítala i do zákonů přijímaných od padesátých do sedmdesátých let 20. století. V souvislosti s politickými změnami v r proto vzešel požadavek umělecké obce na zrušení reglementujících právních předpisů v kultuře. Zákonem č. 165/1992 Sb., kterým se zrušují některé předpisy zodvětví kultury, byl zrušen zákon č. 52/1959 Sb., o osvětové činnosti (osvětový zákon), změněny a posléze zákonem č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, zrušeny zákon č. 81/1957 Sb., o hudební a jiné koncertní činnosti, zákon č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, zákon č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), v oblasti kinematografie byl zrušen 1, 3 odst. 2 a 4 dekretu presidenta republiky č. 50/1945 Sb., o opatřeních v oblasti kinematografie, zákon č. 56/1957 Sb., o umělecké řemeslné práci a lidové umělecké výrobě, a řada podzákonných předpisů. V současné době neexistuje v oblasti umění žádný tzv. oborový zákon, který by stanovil specifický způsob podpory profesionální a neprofesionální umělecké tvorby, lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel státem, srovnatelný s ostatními oblastmi, jež jsou oborovými zákony upraveny (státní památková péče, péče o movité kulturní dědictví, veřejné informační služby knihoven aj.). Platná právní úprava vedle Ústavy, zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky ajejím vystupování v právních vztazích, které se oblasti kultury dotýkají spíše zprostředkovaně, zahrnuje i řadu speciálních předpisů, které blíže upravují některé vztahy voblasti kultury. Jedná se o zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ao změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, zákon č. 101/2000 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních

17 děl, zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) a zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství. Úseku kultury, a sice zejména zachování kulturních hodnot nebo podpory kultury, se dotýkají i další zákony, např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody akrajiny, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, nebo zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Zatímco zákony upravující působnost územních samosprávných celků výslovně stanoví, že kraje a obce pečují o uspokojování potřeb svých občanů a především také o uspokojování potřeby celkového kulturního rozvoje včetně zmocnění pro orgány samosprávy rozhodovat o bezúplatném převodu movitých věcí včetně finančních prostředků věnovaných tuzemským fyzickým a právnickým osobám na podporu rozvoje kultury, pro Českou republiku, resp. její orgány obdobná působnost založena není. Podle kompetenčního zákona sice Ministerstvo kultury má založenu působnost pro výkon státní správy v jednotlivých oblastech kultury, kterou podrobněji upravují jednotlivé zvláštní právní předpisy, nicméně některé žádoucí průřezové činnosti a potřeby nemají oporu v platné právní úpravě a nelze je ani zahrnout do stávajících právních předpisů právě pro tento jejich průřezový charakter. Nejvýraznějším případem jsou stipendia. Další problematikou týkající se působnosti Ministerstva kultury ve svém celku je i v návaznosti na předpisy o majetku státu a rozpočtová pravidla zakotvení oprávnění pro Ministerstvo kultury zřizovat, měnit, popřípadě rušit své příspěvkové organizace. Rovněž zakotvení kulturní politiky a definování veřejných kulturních služeb je komplexní otázkou a nelze je proto zařadit do úzce specializovaného předpisu, tím spíše, že pro oblast umění žádný takový v současné době není. Platná právní úprava v dané oblasti nerozlišuje postavení mužů a žen. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen K zajištění účinnější podpory kultury, zvláště pak umění, se navrhuje přijetí nového zákona o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vymezuje veřejné kulturní služby a konkrétní formy podpory v oblasti kultury státem. Návrh upravuje rovněž změny některých dalších zákonů. Hlavním principem navrhované právní úpravy je - založit pravidlo tvorby koncepčních dokumentů v oblasti kultury Ministerstvem kultury, - doplnit existující typy podpory osystémová opatření, která spočívají ve zmocnění Ministerstva kultury poskytovat stipendia k rozvoji tvůrčích schopností občanů a zřizovat další státní příspěvkové organizace za účelem zajistit poskytování veřejných kulturních služeb, pokud si to vyžádá naléhavý celospolečenský zájem, - doplnit existující soubor veřejných kulturních služeb vymezený zvláštními právními předpisy o služby z oblasti umělecké tvorby a umění. Hlavním cílem navrhovaného zákona je upravit některé druhy podpory poskytované státem v oblasti kultury, resp. veřejných kulturních služeb, práva a povinnosti příjemců této podpory, některé vztahy související s jejím poskytováním, včetně oprávnění Ministerstva kultury zřizovat, měnit a rušit příspěvkové organizace. Zákon vymezuje veřejnou kulturní službu jako veřejnou prezentaci umělecké tvorby akulturního dědictví a získávání,

18 zpracování, ochranu, uchování a zpřístupňování informací pro vymezené účely ve vztahu k oblasti kultury. Navrhuje se, aby veřejnými kulturními službami byly výše uvedené činnosti bez ohledu na to, zda jde o výsledky práce jednotlivce či organizace za úplatu nebo o aktivitu v rámci volného času občanů. Navrhovaná právní úprava je vůči rovnosti mužů a žen neutrální. Rámec podpory kultury stanoví postup přípravy, schvalování a realizace státní kulturní politiky Ministerstvem kultury a dalšími orgány státu. Státní kulturní politika se stane dokumentem obsahujícím mj. analýzu stavu kultury a úrovně veřejných kulturních služeb v České republice, srovnání se zahraničím, základní cíle v oblasti uchování národní kultury akulturního dědictví a jeho tuzemské i zahraniční prezentace, posilování národní integrace, podpory, uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, základní cíle v oblasti podpory umělecké tvorby, celoživotního vzdělávání v oblasti umělecké tvorby a péče o kulturní dědictví a zprostředkování informací, možnosti finanční podpory rozvoje veřejných kulturních služeb, na kterých má stát zájem, a to nejen v České republice, ale i při prezentaci v zahraničí, náměty legislativní činnosti vlády, stejně jako harmonogram plnění státní kulturní politiky a způsob kontroly jejího plnění. Předpokládá se, že v rámci zpracování návrhu státní kulturní politiky bude Ministerstvo kultury spolupracovat tak, jako dosud s profesními uměleckými svazy, vysokými školami, územní samosprávou a příslušnými odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů. Státní kulturní politika bude zejména podporovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody, garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením), garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků a realizace veřejných kulturních služeb, brzdit negativní vlivy komercionalizace a globalizace kultury apřispívat k sociální soudržnosti a zachovávat a podporovat svébytné postavení české kultury a její osobitost v kulturně rozmanitém prostředí Evropské unie a přispívat tak k uchování této rozmanitosti. Jedním z cílů navrhované právní úpravy je stanovení oprávnění pro zřizování, změnu či zrušení kulturních institucí jako příspěvkových organizací Ministerstva kultury. Po reformě veřejné správy je zřejmé, že je nutno v právním řádu zakotvit zmocnění pro Ministerstvo kultury zřizovat, měnit a rušit kulturní instituce jakožto státní příspěvkové organizace. Takovéto oprávnění ke zřízení státní příspěvkové organizace bude Ministerstvo kultury využívat pouze v případech nutných k zajištění poskytování veřejné kulturní služby výjimečné kvality nebo péče o unikátní kulturní bohatství nebo v případech, kdy rozsah i zaměření služby bude přesahovat území kraje či regionu. Ministerstvo kultury takto zřídilo podle předchozích rozpočtových pravidel státní příspěvkovou organizaci Památník Lidice, protože zkušenost ukázala, že jiné postupy vedoucí k zajištění odpovídající péče o národní kulturní památku a zhmotnělé memento dějin nejsou účinné. Z obdobných důvodů zřídilo v nedávné době Muzeum romské kultury v Brně. V některých vybraných případech se jako efektivní jeví i změna státních příspěvkových organizací formou splynutí nebo sloučení s jinou státní příspěvkovou organizací. Navrhuje se umožnit státním příspěvkovým organizacím a organizačním složkám státu pojistit umělecká díla a další kulturní statky, s nimiž nejsou příslušné hospodařit, pokud jsou nutné pro realizaci veřejné kulturní služby. Možnost pojištění je nezbytná i s ohledem na skutečnost, že po převodech majetku v rámci restitucí a reformy veřejné správy byla

19 odstátněna podstatná část národního kulturního pokladu a většina veřejných kulturních služeb, které mají povahu prezentace kulturního dědictví, je nutně založena na výpůjčkách od jiných vlastníků. Státní příspěvkové organizace i organizační složky státu jsou v nevýhodě oproti příspěvkovým organizacím územní samosprávy nebo soukromoprávním subjektům. Ti totiž mohou státní majetek pojistit z vlastních prostředků. Reciprocita ze strany státních kulturních institucí není možná. Veřejnost přitom očekává, že průřezové výstavy zajišťované např. Národní galerií v Praze budou prezentovat výběr uměleckých děl zvoleného tématu bez ohledu na jejich vlastnictví. Zákon rovněž definuje nový institut náhrady za vypůjčený předmět, podle něhož bude stát oprávněn podle zákonem stanovených podmínek a postupů hradit vypůjčiteli státní příspěvkové organizaci ve prospěch půjčitele částku odpovídající případné škodě na vypůjčeném předmětu vzniklé v souvislosti s realizací výstavy. Tento institut bude připadat v úvahu u významných výstavních projektů, u nichž bude v daném rozsahu nahrazovat komerční pojištění, čímž dojde ke značným úsporám prostředků státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava vytváří dále právní základ k zajištění příspěvků státu na stipendia vyhlašovaná pro umělce a odborné pracovníky voblasti kultury aumění, kteří již nestudují, a to v návaznosti na právní prostředí, které umožňuje poskytovat v oblasti kultury a umění stipendia studentům, doktorandům, pedagogickým pracovníkům a vědcům. Zákonným zmocněním poskytovat stipendia i umělcům a v případě studijních stipendií i mladým vědcům a odborným pracovníkům v oblasti kultury se vyřeší nadále neúnosný stav, kdy lze poskytovat podporu při vzniku vědeckých děl a nelze podporovat vznik autorských uměleckých děl. Umělci nemají totiž při svém tvůrčím procesu žádné možnosti získat přímou podporu státu ať už na tvorbu či další umělecké studium, pokud nejsou studenty, doktorandy, pedagogy či vědci. Před r vyhlašovaly umělecká a další oborová stipendia kulturní fondy, které však na základě transformačního zákona č. 318/1993 Sb. přestaly jako nadace disponovat právním předpisem danými výnosy z příspěvků příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců, dále z příspěvků za užití volných děl a z příspěvků uživatelů děl a stipendia poskytují jen ve velmi úzce omezené oblasti. Podpora umělců soukromoprávními subjekty, především nadacemi, v rámci vyhlašovaných programů stipendií je v současné době nepatrná a zaměřuje se především na částečnou úhradu cestovného spojeného s pobytovým stipendiem. Stipendia budou poskytována v souladu s ustanovením 7 odst. 1 písm. r) rozpočtových pravidel jako příspěvky na tvůrčí či studijní účely, a to na základě předložené žádosti. Stipendia budou udělována fyzickým osobám autorům, kteří vytvářejí literární a jiná díla umělecká, i teoretikům v oblasti umění a kultury. Dle své povahy jsou stipendia rozdělena na tvůrčí a studijní na základě typických znaků jako je délka stipendia, výsledek i věkové omezení vázané na studijní stipendium. Charakteristickým rysem tvůrčích stipendií je jejich trvání v obvyklé délce jednoho roku s tím, že výsledkem je vždy vytvořené dílo. Studijní stipendia jsou poskytována dle typu vyhlašovaných stáží v ČR a zahraničí. Ministerstvo kultury předpokládá, že v budoucnosti bude mít možnost dlouhodobě pronajímat prostory včr i v zahraničí (na základě závazků z mezinárodních smluv) u uměleckých a odborných pracovišť, která jsou významná ve svém oboru a poskytují další zvyšování umělecké i odborné kvalifikace. Stipendii tvůrčími se rozumí především příspěvky na tzv. rezidenční pobyty, jejichž výsledkem je vznik uměleckého díla. Stipendii studijními se rozumí především příspěvky na studijní cesty astáže u významných institucí, jejichž výstupem je získání zkušeností a podkladů pro další práci v daném oboru nebo nastudování či vznik díla. Oba typy stipendií mohou být uskutečněny v České republice i v zahraničí. Navrhuje se, aby možnost poskytnutí

20 studijního stipendia byla omezena věkovou hranicí 35 let, obvyklou pro stipendia vyhlašovaná v zemích Evropské unie. Zakládá se povinnost předkládat žádost o poskytnutí stipendia, která obsahuje obvyklé náležitosti a povinné přílohy. Ministerstvo kultury bude při posuzování umělecké nebo odborné úrovně předloženého projektu využívat za tím účelem jím jmenované poradní orgány složené z nezávislých odborníků. Veškeré posuzování bude založeno na hlasování, přičemž bude vyloučen konflikt zájmů. Konečné rozhodnutí bude náležet Ministerstvu kultury, které je odpovědno za nakládání s prostředky státního rozpočtu. Nová právní úprava si vyžádá změnu zákona č. 586/1992 Sb. týkající se osvobození ocenění udělovaných Ministerstvem kultury podle zvláštních právních předpisů a darů fyzickým osobám v souvislosti s jimi poskytovanými veřejnými kulturními službami. Nezbytné je rovněž sladit obsah zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se zřizování muzeí, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve vymezení zpřístupnění kulturních památek, udělování ceny za památkovou péči a zrušení ustanovení o zřizování a změnách odborné organizace památkové péče, s předmětným návrhem zákona. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Navrhovaná právní úprava je předkládána na základě usnesení vlády ze dne 28. dubna 2004 č. 388 k návrhu věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury ao změně některých zákonů, kterým vláda schválila věcný záměr zákona a uložila ministru kultury zpracovat a předložit vládě návrh zákona o veřejné podpoře kultury ao změně některých zákonů s tím, že při zpracování návrhu zákona budou využity připomínky uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Opírá se o kulturní politiku, jejíž realizaci uložila vláda ministru kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 10. ledna 2001 č. 40 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politika). Rozpočtovými pravidly byla příspěvkovým organizacím státu odňata možnost pojistit jiný majetek než majetek státu, se kterým hospodaří, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Tímto ustanovením byla kromě jiného vyloučena možnost pojišťovat umělecká díla a další kulturní statky, vypůjčované státními muzei a galeriemi pro svou výstavní činnost nejen od fyzických a nestátních právnických osob, ale dokonce od jiných státních příspěvkových organizací. Tím byla zcela ochromena realizace výstavních projektů, neboť žádný vlastník nepůjčí umělecká díla nebo jiné kulturní statky bez pojištění na náklady vypůjčitele nebo bez předem procedurálně upravené náhrady ze strany státu za případné škody vzniklé na těchto předmětech v rámci výpůjčky. Pro zajištění bezproblémové realizace výstavní činnosti jako jedné ze stěžejních činností některých příspěvkových organizací v působnosti Ministerstva kultury se proto navrhuje v návaznosti na ustanovení 70 rozpočtových pravidel právní úprava pojišťování uměleckých děl a jiných kulturních statků některými státními příspěvkovými organizacemi, s nimiž tyto příspěvkové organizace nejsou příslušné hospodařit, popřípadě organizačními složkami státu. Navrhované pojištění bude přicházet v úvahu, nepůjde-li o rozsáhlé a významné výstavní projekty, nebude-li půjčitel požadovat, resp. souhlasit s náhradou za vypůjčený předmět garantovanou ze strany státu a místo ní např. požadovat právě komerční pojištění, nebude-li cena vypůjčeného předmětu dosahovat zákonem stanovené hranice pro případnou náhradu za vypůjčený předmět garantovanou státem nebo nebude-li pro zamýšlené účely použití tohoto institutu ze strany státu shledáno vhodným. Z uvedených důvodů tedy nebude docházet k souběhu pojištění a náhrady za stejný vypůjčený předmět v zákonem vymezeném rozsahu náhrady za vypůjčený předmět.

21 Předkladatel přistoupil ke zvláštní úpravě náhrady za vypůjčený předmět garantované smluvně státem proto, aby srovnatelně s ostatními evropskými státy zajistil realizaci výstavní činnosti v praxi i jiným způsobem než jen komerčním pojištěním. Náhradu za vypůjčený předmět, resp. uzavření dohody o takové náhradě, bude vypůjčitel navrhovat ministerstvu, resp. půjčiteli, namísto pojištění, pouze půjde-li o rozsáhlý a významný výstavní projekt, a to navíc na předměty, jejichž cena bude dosahovat nejméně zákonem stanovené hranice, a pro zákonem vymezené škodní události. Zákonná úprava pojišťování uměleckých děl a dalších kulturních statků státními příspěvkovými organizacemi, popřípadě organizačními složkami státu, které si je vypůjčují pro vlastní výstavní činnost patřící k jejich hlavním činnostem, se jeví jako nezbytná, stejně jako konkrétní zákonná úprava možnosti převzít ze strany státu po dohodě s vypůjčitelem ve prospěch půjčitele povinnost uhradit případnou škodu vzniklou na předmětech vypůjčených pro výstavní činnost státních příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace musí mít možnost volby, resp. nabídky obou způsobů pojištění i náhrady za vypůjčený předmět. Institut náhrady za vypůjčený předmět bude používán zejména pro významné výstavní projekty a vypůjčované předměty, jejichž cena je vyšší než Kč. I v případě výpůjček pro významné výstavní projekty, pro které bude upřednostňován institut náhrady za vypůjčený předmět, nemusí někteří půjčitelé tento způsob náhrady na své předměty akceptovat a budou naopak požadovat komerční pojištění jako podmínku realizace výpůjčky, což je jejich nezadatelné právo. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a současně naplňuje ustanovení čl. 34 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie a odůvodnění případných odchylek Navrhovaná zákonná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Jde zejména o Úmluvu, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (č. 196/1947 Sb.) a úmluvy, popř. doporučení, z činnosti této organizace vyplývající, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (č. 96/1998 Sb.). Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s právními předpisy Evropského společenství. Předmětu navrhované právní úpravy se z hlediska práva Evropského společenství dotýkají zejména článek 151 Amsterodamské smlouvy, který v odstavci 1 uvádí, že Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví a článek 87 bod 3 písm. d) a násl., které upravují podpory poskytované státy. S ohledem na nově zaváděné podpory bude podle Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (Článek 2, bod 1.) navrhovaná právní úprava oznámena Evropské komisi k notifikaci. Článek III-280 nejvyššími představiteli 25ti zemí Evropské unie 29. října 2004 podepsané Evropské Ústavy v odstavci 1 stanovuje, že Unie přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví. Odstavec 2, písm. a) d) Článku III-280 Ústavy zaměřuje Unii k podpoře zlepšování znalostí a šíření kultury adějin evropských národů, zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu, nekomerční kulturní výměny a k podpoře umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti. Unie bude též dle odstavce 3 Článku III-280 ve své činnosti podle ostatních ustanovení Ústavy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem zachovávat

22 a podporovat rozmanitost svých kultur a nebude, dle odstavce 5 a), usilovat o harmonizaci právních předpisů v kultuře jednotlivých členských států. Ostatní upravované oblasti nespadají do pravomoci Evropských společenství, nýbrž do pravomoci členských států. V zemích Evropské unie je nejméně 10 zemí, které mají oblast kultury včetně umění zákonem upravenou (např. Finsko má státní kulturní politiku založenu zvláštním zákonem, Rakousko má zákon o podpoře umění, Švédsko se opírá o zákon o správě a financování umění, Irsko má zákon o umění). Z přehledu, který má Ministerstvo kultury k dispozici, je zřejmé, že téměř všechny země EU na základě daného právního prostředí vyhlašují podpory v oblasti kultury a umění i formou stipendií. Předpokládaný hospodářský afinanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí Proces přípravy a schvalování kulturních politik nebude mít dopad na státní rozpočet, jejich realizace nepochybně ano, ale jeho výši nelze v této chvíli předvídat. Předkladatel vychází ze své vlastní zkušenosti, že Kulturní politiku, schválenou vládou, realizuje podle možností státního rozpočtu. Pokud dojde ke zřízení nové státní příspěvkové organizace, bude to ve zcela výjimečných případech, kdy význam, kulturní kvalita či odbornost a zaměření činnosti přesahuje rámec regionu nebo kdy jedinečné kulturní dědictví určitého regionu zároveň tento region přesahuje. Prostředky na zřízení a chod takové státní příspěvkové organizace bude představovat částku cca 11 až 12 mil. Kč. Výše této částky se opírá o finanční údaje státní příspěvkové organizace Památník Lidice, zřízené Ministerstvem kultury od z obdobných důvodů. Obdobně zřízení státní příspěvkové organizace Muzeum romské kultury od představuje finanční dopad tis. Kč na zajištění provozu muzea. Prostředky budou použity na částečnou úhradu věcné činnosti a na úhradu mzdových nákladů omezeného počtu pracovníků cca od 15 do max. 20 osob. Pojišťování vypůjčovaných uměleckých děl a dalších kulturních statků pro výstavní účely by nemělo mít žádný přímý dopad na státní rozpočet, protože pojištění bude součástí rozpočtů výstavních projektů v rámci rozpočtů příslušných příspěvkových organizací, které i dnes náklady na pojištění zahrnují, resp. zahrnují různé formy úhrad půjčitelům, kterými se kompenzuje pojištění půjčitelem. Bude-li pro výstavu aplikován institut náhrady za vypůjčený předmět, náklady na pojištění by měly nižší, než jsou odpovídající výdaje v současné době. V současné době se výjimečné výstavní projekty řeší řádným pojištěním, které dosahuje částek v řádu desítek miliónů Kč a o které tímto stát přichází. Při navrhovaném řešení náhrady za vypůjčený předmět s vyloučením škod způsobených vypůjčitelem je riziko přímého dopadu takové náhrady na státní rozpočet minimální. Případný dopad však nelze vyčíslit, protože by byl závislý na jednotlivých škodních případech. Přijetí institutu náhrady za vypůjčený předmět za škody vzniklé na uměleckých dílech a dalších kulturních statcích za účelem realizace výstav přinese státnímu rozpočtu značné úspory, neboť jen pojištění uměleckých předmětů zapůjčených na výstavy Rudolf II. a jeho doba přišlo na cca 9 milionů Kč a Střed Evropy kolem roku 1000 na cca 28 milionů Kč, přičemž žádná pojistná událost a následné plnění nenastaly. Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na činnost pojišťoven, které ztratí cca 20 klientů. Z hlediska úspor výdajů státního rozpočtu je však úprava významná. Dopad navrhované právní úpravy na prostředky státního rozpočtu vychází z předpokladu, že Ministerstvo kultury bude každoročně vyhlašovat stipendijní program, do kterého se budou hlásit umělci fyzické osoby o příspěvek na tvůrčí stipendium, dále umělci a odborní pracovníci v oblasti kultury a umění o příspěvek na stipendium studijní. Prostředky na účel vyhlašovaného programu budou představovat přibližně 10 milionů Kč na příspěvky