PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 IV. volební období. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy. na vydání

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 IV. volební období 1259 Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 1

2 Zákon ze dne, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky : Čl. I Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č.242/1992 Sb., zákona č.361/1999 Sb., zákona č.122/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb., zákona č.146/2001 Sb., zákona č.320/2002 Sb., zákona č.18/2004 Sb., zákona č.186/2004 Sb., zákona č.1/2005 Sb. a zákona č.3/2005 Sb., se mění takto: 1. V 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Tato povinnost se nevztahuje na vnitřní stavební úpravy a vnitřní udržovací práce stávajících staveb.. 2. V 14 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní : (7) Odborná organizace státní památkové péče vydá písemné vyjádření podle odstavce 6 do 20 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státní památkové péče. Jde-li o složitější otázku státní památkové péče, která nezbytně vyžaduje provedení předchozích průzkumů a výzkumů, doplnění žádosti a dokumentace nebo zajištění zvláštních odborných expertiz, vyžádá si odborná organizace státní památkové péče předem a bez zbytečného odkladu souhlas orgánu státní památkové péče příslušného podle odstavců 1 a 2 k prodloužení lhůty k písemnému vyjádření. Nevydá-li odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření podle odstavce 6 do 20 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státní památkové péče nebo ve lhůtě prodloužené se souhlasem orgánu státní památkové péče, je orgán státní památkové péče oprávněn vydat závazné stanovisko bez předchozího písemného vyjádření odborné organizace státní památkové péče a bez projednání návrhu závazného stanoviska s odbornou organizací státní památkové péče před ukončením řízení.. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: 44 Obecné předpisy o správním řízení 31) se nevztahují na řízení podle 6 a 21 odst. 2 a ) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.. 4. V 45 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Obce, na jejichž území se nachází památková rezervace, památková zóna nebo ochranné pásmo, mohou nařízením vydaným vpřenesené působnosti stanovit podrobnější podmínky pro opravy nebo restaurování staveb, pro změny staveb a udržovací práce na nemovitostech, které se v těchto památkových rezervacích, památkových zónách nebo ochranných pásmech nacházejí.. Čl. II 2

3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. 3

4 Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (určeno pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky) Obecná část Památkový fond tvoří jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství - národního kulturního pokladu České republiky. Historické, umělecké, esteticko - emocionální, užitkové a četné další hodnoty památkového fondu jsou z povahy věci nenahraditelné. Systém státní památkové péče v České republice je upravený zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 242/1992 Sb., č. 361/1999 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 61/2001 Sb., č. 146/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 Sb. a č. 3/2005 Sb. Památkový zákon, zahrnuje početný soubor navzájem propojených odborně metodických, organizačních, ekonomických a normativně právních opatření. Jejich účinnost do jisté míry závisí na tom, jak se daří preventivně vytvářet příznivé širší předpoklady pro postavení památkové péče v existujících podmínkách celkového společenského vývoje a pro pochopení smyslu a záměrů památkové péče veřejností. Toto je do značné míry ovlivněno úrovní obecné vzdělanosti a ochrany veřejných zájmů. Úroveň praktické péče o památkový fond naznačuje, jaká je ve společnosti kultura. Předkládaný návrh vycházející i z úprav v oblasti ochrany kulturních památek v rámci evropských památkových rezervací zemí Evropské unie umožňuje rychlejší rozhodovací činnost orgánu státní památkové péče, což je nepochybně žádoucí nejen ve vztahu k žadatelům o vydání závazného stanoviska, ale i ve vztahu k působnosti příslušných úřadů a orgánů, jejichž rozhodovací činnost je podmíněna vydáním závazného stanoviska (územní a stavební řízení). Předmětný návrh nové právní úpravy cit. zákona je nejen žádoucí, ale i odůvodněný, neboť ve svém důsledku umožňuje vlastníku věci, která je prohlašována za kulturní památku využít všech práv, která mu dává klasické správní řízení dle zákona č. 71/1967 Sb., resp. dle zákona č. 500/2004 Sb. V současně platné právní úpravě vlastník věci, která je prohlašována za kulturní památku nemá práva, která mu poskytuje správní řád. Prohlášení věci za kulturní památku může vlastník napadnout pouze u správního soudu žalobou. Výše zmíněná argumentace je odůvodněna též v rámci procesu zrušení prohlášení věci za kulturní památku. Návrh novely zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná úprava nemá nároky na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí. Zvláštní část K ČI. I : K bodu 1: Podle 14 odst. 2 podléhá vydání závazného stanoviska mj. i každá vnitřní změna stavby, která není kulturní památkou, ale nachází se na území památkové rezervace, památkové zóny nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny. Tato povinnost neúměrně zatěžuje jak stavebníky, tak především orgán státní památkové péče, byť vnitřní uspořádání nemá žádný vliv na památkovou hodnotu památkově chráněného území. Nejvíce se požadavek zákona setkává s neporozuměním zejména stavebníků (ale i stavebních úřadů) v případech i banálních vnitřních změn staveb na území ochranného pásma památkové rezervace hl. m. Prahy, které je nesmírně rozsáhlé, a které zahrnuje i stavby sídlišť. Z tohoto důvodu by měla být odstraněna jedna z poměrně velkých administrativních zátěží vlastníků staveb doplněním změn staveb, u nichž se vydání závazného stanoviska nepožaduje. 4

5 K bodu 2. Podle 14 odst.6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska. Předmětnou odbornou organizací státní památkové péče je od 1. ledna 2003 Národní památkový ústav. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci s celostátní působností, jež je nástupnickou organizací předchozích odborných organizací státní památkové péče (Státní ústav památkové péče, regionální památkové ústavy), zřizovanou Ministerstvem kultury ČR. Postavení Národního památkového ústavu stanovuje statut, schválený ministrem kultury s účinností ode dne 1. ledna Podle ČI. IX odst. 12 statutu vyžádání projednání návrhu závazného stanoviska před ukončením správního řízení ( 14 odst. 6 cit. zákona) je oprávněn ve složitějších odborných případech státní památkové péče provést písemnou formou ředitel územního pracoviště nebo hlavní konzervátor po předchozím projednání s územním ředitelem, pokud nejde o obnovu národních kulturních památek, kdy toto vyžádání je oprávněn provést pouze generální ředitel nebo hlavní konzervátor. Podle Čl. IX odst. 14 statutu k písemné žádosti správního úřadu o písemné vyjádření, podané u ústavu (ústředního pracoviště nebo územního pracoviště), vydá ústav odborný podklad uvedeného druhu, a to nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nejde-li o složitější otázku státní památkové péče, na kterou ústav upozorní správní úřad předem a bez zbytečného odkladu s tím, že ústav je přitom povinen postupovat při vyřízení věci v součinnosti se správním úřadem. Avšak Národní památkový ústav není správním orgánem ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a při nedodržení výše zmíněné lhůty, resp. při nečinnosti nelze využít opatření dle citovaných zákonů. Stávající platný právní stav neumožňuje orgánu státní památkové péče vydat závazné stanovisko podle 14 odst. 3 cit. zákona bez předchozího písemného vyjádření odborné organizace státní památkové péče a bez projednání návrhu závazného stanoviska před ukončením řízení s odbornou organizací státní památkové péče na její žádost. V důsledku této platné právní úpravy se značně prodlužuje vydání závazného stanoviska a tím se prodlužují i následná územní či stavební řízení. Z hlediska povinností správních úřadů vyřizovat věci včas a bez zbytečných průtahů tak, aby řízení probíhalo hospodárně bez zbytečného zatěžování fyzických i právnických osob se současný stav jednoznačně jeví jako nepřijatelný, neboť fakticky správní úřad (orgán státní památkové péče) není zpravidla schopen vydat v rámci správního řízení závazné stanovisko ve lhůtě 30 dnů, nýbrž až ve lhůtě do 60 dnů, případně ve lhůtě delší. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je předmětný návrh nové právní úpravy cit. zákona nejen žádoucí, ale i odůvodněný, neboť ve svém důsledku umožňuje orgánu státní památkové péče vydat závazné stanovisko i bez písemného vyjádření odborné organizace státní památkové péče, resp. bez projednání jeho návrhu před ukončením správního řízení. Předmětný návrh tedy umožňuje rychlejší rozhodovací činnost orgánu státní památkové péče, což je nepochybně žádoucí nejen ve vztahu k žadatelům o vydání závazného stanoviska, ale i ve vztahu k působnosti příslušných úřadů a orgánů, jejichž rozhodovací činnost je podmíněna vydáním závazného stanoviska (územní a stavební řízení). Návrh lhůty 20 dnů pro vydání písemného vyjádření odborné organizace státní památkové péče je podle názoru navrhovatele přiměřený pro samotné zpracování a vydání písemného vyjádření a žádoucí z hlediska dodržení správních lhůt pro vydání závazného stanoviska v rámci správního řízení. K bodu 3: 5

6 Podle 44 zákona o státní památkové péči se na 3, 6, 8 a 21 odst. 2 a 4 nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 3 se týká prohlašování věcí za kulturní památky a 8 zrušení prohlášení věcí za kulturní památky. Prohlášení věci za kulturní památky podle ustanovení 3 zákona o státní památkové péči je výrazným zásahem do výkonu vlastnického práva, v důsledku čehož by měl být vlastník věci prohlašované za kulturní památku mít práva se k takovémuto prohlašování vyjadřovat, podávat návrhy, připomínky a v neposlední řadě by měl mít i právo na odvolání, aby takové prohlášení bylo přezkoumáno v rámci správního řízení. V současně platné právní úpravě se vlastníkovi věci, která je prohlašována za kulturní památku, resp. věci jejíž prohlášení za kulturní památku je rušeno, nedávají práva, která umožňuje správní řád a případné prohlášení věci za kulturní památku, resp. zrušení tohoto prohlášení může vlastník napadnout pouze u správního soudu žalobou. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je předmětný návrh nové právní úpravy cit. zákona nejen žádoucí, ale i odůvodněný, neboť ve svém důsledku umožňuje vlastníku věci, která je prohlašována za kulturní památku, či jejíž prohlášení za kulturní památku je rušeno, využít všech práv, která mu dává klasické správní řízení dle zákona č. 500/2004 Sb. K bodu 4: Podle 5 odst. 1 citovaného zákona, o státní památkové péči území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci á stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Vláda České republiky svým nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. Ministerstvo kultury pak v památkových zónách, respektive obce v ochranných pásmech. Vzhledem ke skutečnosti, že režim ochrany památkových rezervací se z hlediska orgánů státní památkové péče v současnosti jeví jako málo účinný, a to především z hlediska časové neoperativnosti, je nutno upravit stávající právní úpravu. Návrh, který je předkládán, tuto situaci akcentuje s tím, že je snaha, aby jisté pravomoci při stanovení podrobnějších podmínek pro zásahy (ať už stavebních úprav, rekonstrukcí, udržovacích prací, nebo restaurátorských prací) na nemovitostech, které se nacházejí v památkových rezervacích, byly přeneseny na obce na jejichž územích se památkové rezervace nacházejí. A to i z důvodu, že obce na jejichž území se rezervace nacházejí mají větší znalosti o své oblasti a potřebách pro výkon památkové péče a její zabezpečení. Předkládaný návrh by ve svém důsledku měl větší právní sílu pro příslušné orgány státní památkové péče (obce), kde se rezervace nacházejí a to i z hlediska následných řešení při ukládání příslušných opatření za porušování stanovených podmínek pro zásahy v památkových rezervacích. Předkládaný návrh vychází i z úprav v oblasti ochrany kulturních památek v rámci evropských památkových rezervací zemí Evropské unie. Výše zmíněné skutečnosti obdobně odůvodňují také potřebu obcí, na jejichž území se nachází památková zóna nebo ochranné pásmo, stanovit nařízením vydaným v přenesené působnosti podrobnější podmínky pro údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo udržovací práce na nemovitostech, které se v těchto památkových rezervacích, památkových zónách nebo ochranných pásmech nacházejí. 6

7 ČÁST I PLATNÉHO ZNĚNÍ zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jichž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn: ZÁKON České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči 14 Obnova kulturních památek (1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. (2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny( 17), je povinen k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tato povinnost se nevztahuje na vnitřní stavební úpravy a vnitřní udržovací práce stávajících staveb. (3) V závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví se základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. (4) V územním řízení a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací, prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče,9) nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem krajského úřadu. (5) Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, krajského úřadu. (6) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska. (7) Odborná organizace státní památkové péče vydá písemné vyjádření podle odstavce 6 do 20 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státní památkové péče. Jde-li o složitější otázku státní památkové péče, která nezbytně vyžaduje provedení předchozích průzkumů a výzkumů, doplnění žádosti a dokumentace nebo zajištění zvláštních odborných expertiz, vyžádá si odborná organizace státní památkové péče předem a bez zbytečného odkladu souhlas orgánu státní památkové péče příslušného podle odstavců 1 a 2 k prodloužení lhůty k písemnému vyjádření. Nevydá-li odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření podle odstavce 6 do 20 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státní památkové péče nebo ve lhůtě prodloužené se souhlasem orgánu státní památkové péče, je orgán státní památkové péče oprávněn vydat závazné stanovisko bez předchozího písemného vyjádření odborné organizace státní památkové péče a bez 7

8 projednání návrhu závazného stanoviska s odbornou organizací státní památkové péče před ukončením řízení. (7)(8) Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, stavební změny nebo udržovacích prací na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky nebo projektant11) projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Při projednávání poskytuje odborná organizace státní památkové péče potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko orgánu kraje v přenesené působnosti jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského úřadu. (8)(9) Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen"restaurování"), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn. specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. (9)(10) Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace. 10)(11) Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis ) 32 až 42 stavebního zákona. 8) 54 až 70 stavebního zákona. 9) Památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. 10) 57 stavebního zákona. 11) 20 odst. 1 písm.c), 24 odst. 4, 36 až 39 a 43 vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. 44 Obecné předpisy o správním řízení 31) se nevztahují na řízení podle 6, 8 a 21 odst. 2 a 4. Obecné předpisy o správním řízení31) se nevztahují na řízení podle 6 a 21 odst. 2 a ) Správní řád Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.. 45 (1) Ministerstvo kultury vydá obecně závazné právní předpisy k provedení 3 odst. 6, 7 odst. 6, 8 odst. 5, 10 odst. 3, 20 odst. 4, 29 odst. 4 a 31 odst. 6. (2) Ministerstvo kultury vydá obecně závazné právní předpisy a) v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj k provedení 6 odst. 2, 14 odst. 10 a 17 odst. 5. b) v dohodě s ministerstvem financí České republiky k provedení 16 odst. 3 a 23 odst. 4, c) v dohodě s Ministerstvem financí k provedení 27 odst. 5. (3) Obce, na jejichž území se nachází památková rezervace, památková zóna nebo ochranné pásmo, mohou nařízením vydaným v přenesené působnosti stanovit podrobnější podmínky pro opravy nebo restaurování staveb, pro změny staveb a udržovací práce na nemovitostech, které se v těchto památkových rezervacích, památkových zónách nebo ochranných pásmech nacházejí. 8