ROZHODČÍ DOLOŽKY VE SPOTŘEBITELSKÝCH SMLOUVÁCH

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta obor Veřejná správa Katedra občanského práva Diplomová práce ROZHODČÍ DOLOŽKY VE SPOTŘEBITELSKÝCH SMLOUVÁCH Kateřina Hrušková 2011/2012 Brno 0

2 Prohlašuji, že jsem práci na téma Rozhodčí doloţky ve spotřebitelských smlouvách zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury... 1

3 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala Prof. JUDr. Josefu Fialovi, CSc., vedoucímu mé diplomové práce, za cenné připomínky a účinnou pomoc při zpracování diplomové práce. Děkuji také své rodině za morální podporu v průběhu mého studia. 2

4 OBSAH Seznam pouţitých zkratek...5 Seznam pouţitých tabulek...6 Úvod CHARAKTERISTIKA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Prameny právní úpravy rozhodčího řízení Arbitrabilita sporu Rozhodčí smlouva Typy rozhodčí smlouvy Vztah smlouvy hlavní a rozhodčí smlouvy Forma rozhodčí smlouvy Druhy rozhodčího řízení Zahájení a průběh rozhodčího řízení Právní účinky rozhodčího nálezu Zrušení rozhodčího nálezu OCHRANA SPOTŘEBITELE V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU Východisko spotřebitelské ochrany v českém právní řádu Spotřebitel Dodavatel Spotřebitelské smlouvy Spotřebitelský úvěr POSTAVENÍ SUBJEKTŮ SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY OBSAHUJÍCÍ ROZHODČÍ DOLOŢKU Postavení spotřebitele Přípustnost rozhodčí doloţky ve spotřebitelské smlouvě Informační povinnost dodavatele vůči spotřebiteli Členění rozhodčích doloţek dle způsobu jejich sjednání Problematická místa rozhodčích doloţek Moţná obrana spotřebitele Postavení dodavatele Výhody rozhodčího řízení Argumenty ve prospěch rozhodčího řízení OSOBA ROZHODCE

5 4.1 Kvalifikační předpoklady pro výkon funkce rozhodce Určení a jmenování rozhodců Nestrannost rozhodce DE LEGE FERENDA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Novela zákona o rozhodčím řízení Připomínky k novele zákona o rozhodčím řízení Moţné změny v oblasti spotřebitelských úvěrů.75 ZÁVĚR..77 SUMMARY...79 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...81 PŘÍLOHA č. 1 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 4

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ESD Evropský soudní dvůr EU Evropská unie NS Nejvyšší soud České republiky NZoRŘ zákon č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ObchZ zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů OZ zákon č. 40/1994 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů RPSN roční procentní sazba nákladů Směrnice č. 2008/48/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS Směrnice Rady 93/13/EHS směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách ÚS Ústavní soud ČR VÚP Všeobecné úvěrové podmínky společnosti Home Credit a.s. ZoFA zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů ZoRŘ zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů 5

7 ZoSÚ zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Zadluţení domácností banky a druţstevní záloţny Celkové zadluţení domácností Zadluţení domácností ostatní finanční instituce 6

8 ÚVOD Rozhodčí řízení není ţádným novým institutem, jenţ by v českých podmínkách vzniklo aţ s přijetím zákona o rozhodčím řízení. Jako takové existovalo na našem území jiţ od dob rodových společenstev, kdy prvním rozhodcem svého druhu byla osoba kněze, jeţ za pomoci všeobecné víry v nadpřirozené síly rozhodovala tehdejší spory. Svůj rozmach zaznamenalo dále ve století, kdy bylo dle první dochované písemné zmínky v břeclavském textu Statut Konráda Oty z roku 1237 o zlubném súdu umoţněno obyvatelstvu řešit drobné spory prostřednictvím rozhodců. 1 Z pozdějších dob lze uvést například třeboňského rybníkáře Štěpánka Netolického (* ), jeţ rozhodoval za éry Karla IV. pozemkové spory. 2 Nicméně v současnosti je rozhodčí řízení skloňováno v řadě médií jako institut, jehoţ je radno se bez výjimky vyvarovat a to s poukazem na absenci elementárních právních zásad. Zejména spotřebitel je kladen do popředí zájmu a to především z důvodů, pro které se můţe snadno stát obětí tohoto institutu, uzavře-li, nedbaje náleţité pozornosti, spotřebitelskou smlouvu, jeţ obsahuje rozhodčí doloţku. Tato diplomová práce se tedy věnuje problematice rozhodčích doloţek obsaţených ve spotřebitelských smlouvách, kdy výběr zvoleného tématu byl z části ovlivněn právě všeobecně sílícím společenským tlakem na změnu právní úpravy v dané oblasti, ale i zjevným ambivalentním vztahem k danému institutu z hlediska odborné veřejnosti. Cílem práce proto bude analyzovat v českém právním prostředí podmínky pro uplatnění rozhodčího řízení při rozhodování sporů vznikajících v právních vztazích zaloţených tzv. spotřebitelskou smlouvou. Zejména tedy poskytnout ucelený pohled na danou problematiku z hlediska jednotlivých stran, ale i z hlediska osoby rozhodce. 1 SCHELLE, K., SCHELLEOVÁ, I. Rozhodčí řízení historie, současnost, perspektivy. 1 vyd. Praha : EUROLEX Bohemia, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s

9 V úvodních kapitolách práce bude v nezbytném rozsahu charakterizován institut rozhodčího řízení a dále se charakteristika přesune k objasnění pojmů souvisejících se spotřebitelskými smlouvami, konkrétně zejména se spotřebitelským úvěrem, jenţ představuje neproblematičtější a současně nejčastěji se vyskytující formu spotřebitelské smlouvy, která obsahuje rozhodčí doloţku. Následující stěţejní kapitoly poté poskytují v prvé řadě pohled na problematiku rozhodčích doloţek ve spotřebitelských smlouvách z pozice spotřebitele, kdy hlavní důraz je kladen na zodpovězení otázky, zda je rozhodčí doloţka ve spotřebitelských smlouvách při zohlednění komunitárního práva vůbec přípustná. Současně jsou nastíněny moţnosti obrany spotřebitele v jednotlivých případech. Dále hlavní část práce poskytuje i komparativní pohled z pozice druhé smluvní strany, tj. z pozice dodavatele. Opět je zde řešena otázka přípustnosti rozhodčích doloţek ve spotřebitelských smlouvách, tentokrát však z jiného úhlu pohledu. Na tomto místě jsou současně uvedeny argumenty svědčící ve prospěch institutu rozhodčích doloţek obsaţených ve spotřebitelských smlouvách. V neposlední řadě bude z hlediska uceleného obrazu nutno posoudit i postavení rozhodce v rámci vedeného rozhodčího řízení. Zejména bude kladen důraz na stanovené zákonné předpoklady pro výkon funkce rozhodce a v neposlední řadě i otázka rozhodcovy nestrannosti. Při analýze postavení jednotlivých subjektů spotřebitelského vztahu jsem ve své práci vycházela konkrétně z ustanovení všeobecných úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s., která představuje nejvýznamnějšího poskytovatele spotřebitelského úvěru na našem trhu, přičemţ zásadně vyuţívá rozhodčích doloţek. Poslední kapitola pak obsahuje analýzu novely zákona o rozhodčím řízení, k jejímuţ schválení došlo v průběhu tvorby této práce, tj. zákona č. 19/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a dále i úvahy de lege ferenda v oblasti spotřebitelského úvěru. Vědeckými metodami, které jsou v práci uţity, je zejména metoda analytická a dále pak metoda komparativní, coţ je vhodné z hlediska systematiky práce a dále pak metoda deskripce. Interpretace právních norem je představována zejména výkladem jazykovým, systematickým a dále taktéţ logickým. 8

10 1. CHARAKTERISTIKA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ 1.1 PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ V současné době je základní vnitrostátní úprava rozhodčího řízení obsaţena v zákoně č. 214/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoRŘ). Před účinností tohoto zákona, tzn. před , bylo rozhodčí řízení upraveno zákonem č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, přičemţ jej bylo vyuţíváno výhradně právě v mezinárodním obchodním styku. S přijetím ZoRŘ se do okruhu věcí projednávaných v rozhodčím řízení dostaly i soukromoprávní majetkové spory, které v předmětu sporu nemají mezinárodní prvek a taktéţ spory, u nichţ se nejedná o realizaci obchodního a hospodářského styku. 3 Dalšími vnitrostátními normami, jeţ se dotýkají rozhodčího řízení, bezesporu jsou: - Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ) - Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ) - Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ) - Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoFA) Významným pramenem pro úpravu rozhodčího řízení a to mezinárodního původu jsou mezinárodní úmluvy, mezi nimiţ zmíním zejména: - Úmluva o uznání a výkonu rozhodčích nálezů (vyhláška č. 74/1959 Sb.) New York 1958, známá jako Newyorská úmluva - Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráţi (vyhláška č. 176/1964 Sb.) Ţeneva 1961, tzv. Evropská úmluva 3 BĚLOHLÁVEK, J. A. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 1.vydání. Praha : C. H. Beck, Úvod XIII 9

11 stran. 5 Základním východiskem je 2 odst. 1 a 2 ZoRŘ, jeţ stanoví, ţe: se - Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států (vyhláška č. 420/1992 Sb.) Washington 1965, známá jako Washingtonská úmluva či ICSID Úmluva. Taktéţ do citované skupiny pramenů lze zahrnout Valným shromáţděním OSN dne přijatá arbitráţní pravidla organizace UNCITRAL 4 a tzv. Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráţi z roku 1985, jeţ okrajově ovlivnily přijetí ZoRŘ. V praxi je do značné míry také vyuţíváno rozhodovací činnosti Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. 1.2 ARBITRABILITA SPORU Arbitrabilitou sporu v daném kontextu rozumíme okruh sporů, jeţ mohou být předmětem rozhodčího řízení. Ta můţe být jednak objektivní, tj. upravena daným právním řádem a dále subjektivní. Subjektivní arbitrabilitou rozumíme situaci, kdy samy strany zuţují předmět sporu, tj. je výsledkem projevu vůle strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Jedná se tudíţ o řízení sporná s charakterem sporu o úpravu práv mezi účastníky, 6 k jejichţ projednávání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc 4 RABAN, P. Alternativní řešení sporů, arbitráž a rozhodci v České a Slovenské republice a zahraničí. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, s CRHA, M., K některým otázkám arbitrability spotřebitelských sporů, COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. vydání. Brno : Masaryk University, s. 5. ISBN RABAN, P., Alternativní řešení sporů, arbitráž a rozhodci v České a Slovenské republice a zahraničí. Praha : C.H.Beck, s

12 soudu. Další podmínkou je existence moţnosti uzavřít o předmětu sporu smír. Dle 99 OSŘ lze smír uzavřít tehdy, připouští-li to povaha věci. Výjimku tvoří: - věci, v nichţ lze zahájit řízení i bez návrhu - věci osobního stavu - věci, v nichţ hmotné právo nepřipouští vyřízení dohodou účastníků právního vztahu, 7 tzn. věci, kdy je třeba souhlasu soudu. Dle ZoRŘ současně nejsou arbitrabilní spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenční spory, dále spory veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. V minulosti byly z okruhu sporů, jeţ mohou být předmětem rozhodčího řízení vyloučeny také spory týkající se právních nároků k nemovitostem, jelikoţ rozhodčí nález nebyl pokládán za způsobilý podklad pro zápis do katastru nemovitostí, vzhledem k absenci účinků vůči třetím osobám. V současnosti jiţ převládl názor, ţe tyto spory nemohou být takto vyloučeny, neboť nemovitosti jsou věcí s majetkovou hodnotou a nároky ve vztahu k nemovitostem jsou majetkovými nároky stejně, jako jakákoliv jiná majetková práva. 8 Ovšem dle A. J. Bělohlávka, s omezením pouze na nemovitosti tuzemské, tudíţ spory o zahraniční nemovitosti bude třeba i nadále odmítnout. 9 Taktéţ určovací spory vzbuzovaly v minulosti pochyby, zda mohou být předmětem rozhodčího řízení, nicméně zásadním bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS), jeţ je uznalo za arbitrabilní. Dle Rozsudku NS ze dne 4. ledna 2006, sp.zn. 30 Cdo 641/2005: Jsou-li předmětem řízení subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat a o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, ve kterém účastníci mohou uzavřít smír, nemůže mít na tuto jejich možnost vliv okolnost, že řízení je zahájeno na základě žaloby o určení existence právního vztahu podle 80 písm. c) o.s.ř., jelikož rozhodující pro zákonem vymezenou možnost uzavření soudního smíru jsou pouze podmínky jeho přípustnosti. Nicméně dle A. J. Bělohlávka jsou arbitrabilní určovací spory, jeţ 7 BUREŠ, J., DRÁPAL, L., KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. 7. vydání. Praha : C.H.Beck, s BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s tamtéţ 11

13 mají převáţně majetkovou podstatu. 10 N. Rozehnalová naproti tomu zastává stanovisko arbitrability těchto sporů pouze tam,,,kde se jedná o předběžnou otázku ROZHODČÍ SMLOUVA Rozhodčí smlouva je nutným předpokladem pro přesun pravomoci od soudu obecného k rozhodování rozhodce nebo více rozhodců ad hoc nebo do pravomoci stálého rozhodčího soudu. 12 Zásadně se jedná o shodný projev vůle obou stran vyslovený právě rozhodčí smlouvou, kdy v případě vzniku budoucího sporu z konkrétního právního vztahu nebo jiţ při vzniku existujícího sporu bude rozhodovat jeden nebo více rozhodců nebo stálý rozhodčí soud. 13 Procesním účinkem platně uzavřené rozhodčí smlouvy je tedy derogace jurisdikce obecných soudů. Strana platně uzavřené rozhodčí smlouvy by v případě podání ţaloby u obecného soudu druhou stranou měla právo vznést námitku nedostatku pravomoci soudu k rozhodování sporu, přičemţ soud by byl dle ustanovení 106 odst. 1 OSŘ nucen řízení zastavit. Ovšem je třeba upozornit, ţe námitka nedostatku pravomoci by musela být uplatněna nejpozději při prvém úkonu ve věci samé. Právní povaha rozhodčí smlouvy je předmětem sporů právních teoretiků. V úvahu přicházejí v podstatě tři následující varianty: 14 Rozhodčí smlouva jako smlouva hmotněprávní, je dle této teorie pojímána jako narovnání sui generis, kdy se jedná o smlouvu regulovanou normami občanského práva. Důraz je kladen na vůli stran, přičemţ takto pojatá rozhodčí smlouva je institutem závazkového hmotného práva vzhledem ke způsobu jejího vzniku, tj. na základě dohody stran. Nelze tedy vést rozhodčí řízení bez této dohody stran, 10 BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s tamtéţ, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s tamtéţ 12

14 coţ je hlavním argumentem zastánců zmíněné teorie, mezi které patří např. P. Raban. 15 Rozhodčí smlouva jako smlouva procesní, je naproti tomu pojímána jako institut procesního práva, kdyţ účelem smlouvy je derogace jurisdikce, tj. přenesení rozhodovací pravomoci obecného soudu do pravomoci rozhodce. Povaha rozhodčího řízení samotného je vzhledem ke svým účinkům skutečně směřována spíše do oblasti procesního práva, coţ přisvědčuje výše uvedené teorii. Zastáncem uvedené teorie je např. K. Růţička. 16 Rozhodčí smlouva jako smlouva smíšená, je koncipována s ohledem na obě výše uvedené teorie a klade tedy důraz na smluvní základ vzniku rozhodčí smlouvy, přičemţ se zmíněný institut nalézá v oblasti, jeţ je upravována normami procesního práva Typy rozhodčí smlouvy Rozhodčí smlouva jako taková má několik moţných podob, jeţ jsou způsobilé k přesunu pravomoci od obecných soudů k rozhodci. Těmito druhy rozhodčí smlouvy jsou: Smlouva o rozhodci Smlouva o rozhodci přichází v úvahu u jiţ vzniklého sporu z právního vztahu, kdy obě strany uzavřením smlouvy o rozhodci projeví shodnou vůli spor přenést do rozhodovací pravomoci rozhodce, vícero rozhodcům či stálému rozhodčímu soudu. Je tedy nabíledni, ţe by se mělo nejspíše jednat jiţ o konkrétní osobu rozhodce a ve smlouvě by se tudíţ mělo objevit přímo její jméno. Tomuto názoru přisvědčuje i K. Růţička s N. Rozehnalovou. 15 ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s tamtéţ, s tamtéţ, s

15 Jelikoţ ale tento typ rozhodčí smlouvy připadá do úvahy aţ u existujících sporů, pak lze s úspěchem konstatovat, ţe právě ona pře bude v praxi komplikovat dohodu obou stran Rozhodčí doloţka Právě uvedená forma rozhodčí smlouvy se týká všech sporů, které by eventuálně v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. Je tedy nutným předpokladem rozhodčí doloţky tento okruh případných sporů dostatečně charakterizovat. 19 Oproti výše uvedené smlouvě o rozhodci zde při jejím uzavírání spor neexistuje a není jisté, zda kdy v budoucnu vůbec existovat bude. 20 Zpravidla bývá rozhodčí doloţka uzavřena jako součást jiné smlouvy, tzv. smlouvy hlavní, nicméně lze ji platně sjednat i na samostatném dokumentu, který na tuto smlouvu hlavní pouze odkazuje. 21 Taktéţ je moţné rozhodčí doloţku sjednat v rámcové smlouvě s tím, ţe tato doloţka se nevztahuje pouze na ujednání uvedená v této rámcové smlouvě, ale i na všechny její dílčí smlouvy. 22 Obsahuje-li tedy alespoň uvozující dokument rozhodčí doloţku, východiskem je pak fakt, ţe tato byla uzavřena k realizaci deklarovaných společných zájmů, mj. i k řešení sporů z jednotlivých dílčích smluv v rámci rozhodčího řízení. 23 Navíc rozhodčí doloţku lze platně sjednat i v případech, kdy výrok rozhodce má v budoucnu suplovat konkrétní obsah smlouvy. Typickým příkladem pak můţe být smlouva o smlouvě budoucí, kdy výrok rozhodce bude spíše obsahem 18 RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s

16 dohody ve smyslu odborného posouzení věci, nikoliv ve smyslu vykonatelného titulu. 24 Tento typ rozhodčí smlouvy je v současnosti nejčastěji vyuţívanou formou rozhodčí smlouvy zejména právě z důvodu neexistující pře a svým způsobem jednoduchých pravidel při jejím sjednávání. Svou oblibu má i ve spotřebitelských smlouvách, zejména pak ve smlouvách o spotřebitelském úvěru Všeobecné ujednání Jedná se o ujednání stran, kdy spory vyplývající z vymezeného okruhu právních vztahů budou řešeny rozhodcem, více rozhodci ad hoc případně stálým rozhodčím soudem a to po delší časové období v rámci rozhodčího řízení. Není tedy nutnost uzavírat pro kaţdou smlouvu zvláště i rozhodčí smlouvu a tento neomezený kompromis (jak je také nazýváno všeobecné ujednání) tak zaštiťuje celou řadu smluv mezi týmiţ stranami. 25 Dle názoru N. Rozehnalové by toto všeobecné ujednání mělo existovat samostatně a nikoliv jako doloţka ve smlouvě hlavní Asymetrická rozhodčí doloţka K. Růţička dále rozlišuje čtvrtý typ rozhodčí smlouvy, jeţ se v praxi taktéţ objevuje a tím je právě zmíněná asymetrická rozhodčí doloţka, která zakotvuje právo jedné ze stran podat i ţalobu k obecnému soudu, coţ závisí čistě na jejím výběru. Volbu fóra má tak zpravidla silnější strana, typicky se uvedeného ustanovení vyuţívá právě ve spotřebitelských smlouvách např. u spotřebitelského úvěru, leasingové smlouvy atd Vztah smlouvy hlavní a rozhodčí smlouvy 24 BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s tamtéţ 15

17 V právní teorii existovala otázka, zda lze oddělit rozhodčí smlouvu od smlouvy hlavní, kdy zmíněný problém se ve svém důsledku vztahuje spíše na sjednávané rozhodčí doloţky, jeţ bývají právě součástí smlouvy hlavní. Důvod, proč neexistoval jednotný názor, můţeme spatřovat jiţ v rozdílnosti přístupu k povaze rozhodčího řízení jako takového. 27 Jedním z v minulosti objevujících se argumentů bylo tvrzení, ţe v případě neplatnosti či neexistenci smlouvy hlavní nelze nikterak rozhodcem odvodit práva z uzavřené rozhodčí doloţky v souladu s ex nihilo nihil fit. Rozhodčí smlouva byla brána jako neoddělitelná součást smlouvy hlavní a nebyla jí přiznána samostatnost. 28 V současnosti jiţ ale právní teorie dala za pravdu doktríně autonomie (separace), kdy rozhodčí smlouva, potaţmo rozhodčí doloţka je oddělitelnou součástí smlouvy hlavní. Neplatnost jedné ze smluv tak neovlivňuje přímo existenci smlouvy druhé. Této teorii přisvědčilo i rozhodnutí NS ze dne sp. zn. 29 Odo 1222/2005, kdy tento konstatoval, ţe: Platnost rozhodčí smlouvy, i když má podobu jen rozhodčí doložky, je tak nutno vždy posuzovat jako smlouvu zcela samostatnou, jen technicky vloženou do textu jiné smlouvy Forma rozhodčí smlouvy Rozhodčí smlouva z pohledu českého práva vyţaduje písemnou formu. Takovýto poţadavek ostatně stanovuje i čl. II. odst. 1 Newyorské úmluvy a dále taktéţ čl. I. odst. 2 Evropské úmluvy. Písemná forma rozhodčí smlouvy je dle ustanovení 3 odst. 1 ZoRŘ zachována i v případě: je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Elektronické prostředky uvedené úmluvy neobsahují, nicméně je nutno zmínit fakt, ţe v době vzniku úmluv vzhledem k technickým moţnostem nebyla brána tato skutečnost do úvahy. 29 Dle A. J. Bělohlávka je za platné sjednání rozhodčí smlouvy povaţováno také sjednání prostými ovými zprávami. Argument a 27 Viz podkapitola ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s

18 minori ad maius, kdy postačuje-li méně zabezpečený postup (prosté y), musí k platnému uzavření rozhodčí smlouvy dostačovat i více zabezpečený postup, například pomocí klíče zaslaného prostřednictvím mobilního telefonu je zde na místě. Poţadavek písemné formy je ovšem zachován i v případě, ţe rozhodčí smlouva není zachycena společně na jediném dokumentu, tj. v případech, kdy návrh je uveden na jedné listině a vyslovení souhlasu druhé strany na listině další DRUHY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Rozhodčí řízení můţeme rozdělit z hlediska institucionálního na řízení ad hoc a řízení před stálými rozhodčími soudy, jak ostatně vyplývá jiţ z ustanovení 2 odst. 1 ZoRŘ, kdy spor může rozhodovat jeden nebo více rozhodců, popřípadě stálý rozhodčí soud. Rozhodčího řízení ad hoc je vyuţíváno v situaci, kdy není spor veden před stálým rozhodčím soudem. Výběr rozhodce, či rozhodců je zcela ponechán na výběru stran, nejsou vázány ţádnou listinou či předepsaným seznamem rozhodců. 31 Stejně tak je tomu při výběru procesních pravidel. Tyto lze v rozhodčí smlouvě taktéţ sjednat pouze s vědomím jakéhosi rámce v ZoRŘ, tedy např. povinných náleţitostí rozhodčí smlouvy, poţadavků na osobu rozhodce atd. Taktéţ lze odkázat v rozhodčí smlouvě na rozhodčí pravidla stálých rozhodčích soudů, čehoţ je v praxi hojně vyuţíváno. Ovšem zde je nutno upozornit, ţe pro takový případ je třeba vyuţít všech ustanovení pravidel, na něţ rozhodčí smlouva odkazuje a není moţné nehodící se část vyjmout. 32 Rozhodčím řízením institucionálním označujeme řízení, jeţ je projednáváno před stálými rozhodčími soudy. Dle ustanovení 13 odst. 1 ZoRŘ lze takovýto 29 BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o s tamtéţ, s tamtéţ, s

19 stálý rozhodčí soud zřídit pouze na základě zákona. Povinností takovéhoto soudu je poté vydat statuty a řády, dle kterých je v samotném řízení postupováno, přičemţ tyto statuty a řády se uveřejňují v Obchodním věstníku. 33 Zpravidla jsou součástí takovýchto řádů i pravidla o nákladech rozhodčího řízení a způsob, jímţ jsou náklady hrazeny, coţ je výhodnější pro strany případného sporu, jelikoţ odměna rozhodce je předem lépe odvoditelná. Výhodou zmíněných stálých soudů je lepší transparentnost samotné rozhodovací činnosti. Stálé rozhodčí soudy taktéţ mohou mít zakotven systém schvalování rozhodčích nálezů kupříkladu předsednictvem rozhodčího soudu. Nejvýznamnějším stálým rozhodčím soudem je bezesporu Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který má své místo na poli rozhodčího řízení jiţ od roku Jeho rozhodovací činnost je sledována se zájmem odborné veřejnosti a vydané rozhodčí nálezy se často stávají jakýmsi vodítkem pro rozhodovací praxi ostatních rozhodců. Rozhodčí soud je kupříkladu jedinou institucí na světě, která v roce 2005 získala oprávnění rozhodovat doménové spory o domény.eu. 34 Soukromé rozhodčí soudy, jsou dalším v zákoně neuvedeným druhem rozhodčí instituce ad hoc, která vznikla v posledních letech přímo ve světě praxe. Svým názvem připomíná stálý rozhodčí soud, coţ je u řady těchto seskupení záměr. Jedná se o jakousi nepodařenou kompilaci stálého rozhodčího soudu a rozhodčího řízení ad hoc. Některé z takto zřízených soukromých rozhodčích soudů uveřejňují své statuty a řády v Obchodním věstníku s argumentací, ţe byly zřízeny na základě zákona, tj. na základě ZoRŘ. V této souvislosti bych ráda podotkla, ţe dle A. J. Bělohlávka rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona, tedy zákonem", přičemţ sám autor v poznámce pod čarou odkazuje na rozhodnutí NS ze dne , sp. zn. 31 Cdo 260/1998, JC 99/2000, Soudní judikatura, 2000, č. 9. Uvedený judikát však ţádnou zmínku o 33 Viz 13 odst. 2 ZoRŘ 34 Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky: O Rozhodčím soudu, [online],[cit ]. Dostupné z: < 18

20 rozhodčím řízení neobsahuje a patrně na něj bylo odkázáno omylem. 35 Podrobněji o přípustnosti soukromých rozhodčích soudů je pojednáno v pododdílu ZAHÁJENÍ A PRŮBĚH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Rozhodčí řízení je, ostatně stejně jako řízení soudní, ovládáno určitými zásadami, mezi něţ např. patří: - zásada lex fori - zásada dispoziční - zásada rovnosti - zásada rychlosti a hospodárnosti - zásada projednací - zásada neformálnosti atd. 36 Samotné rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy rozhodci nebo rozhodčímu soudu byla doručena rozhodčí ţaloba. Návrh ţaloby poté rozhodce či rozhodčí soud opatří vyznačením data, kdy mu byla ţaloba doručena. Náleţitosti ţalobního návrhu je nutné posuzovat dle OSŘ s přihlédnutím ke specifikům rozhodčího řízení, případně lze v řízeních před stálým rozhodčím soudem vyuţít ustanovení jeho řádu. 37 Podání rozhodčí ţaloby má stejné právní účinky jako podání ţaloby k obecnému soudu, staví se tedy promlčecí a prekluzivní lhůty, coţ je hmotněprávní účinek zahájení řízení. Procesní účinek zahájení rozhodčího řízení lze konkretizovat jako povinnost rozhodce zkoumat podmínky řízení, připravit projednání sporu a taktéţ vést samotný spor bez zbytečných průtahů. 38 Postavení stran sporu je poté v rozhodčím řízení rovné, oběma stranám sporu musí být dána příleţitost uplatnit svá práva. Samotný průběh rozhodčího řízení lze charakterizovat jeho čtyřmi částmi a to: - zahájením rozhodčího řízení, - přípravou projednání sporu, 35 LIESSE L. Postavení stálých rozhodčích soudů [online], aktualizováno [cit ]. Dostupné z < 36 ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s tamtéţ, s tamtéţ, s

21 - samotné jednání o věci, - aţ po ukončení řízení vydáním rozhodčího nálezu, případně usnesení, v případech, kdy se nevydává rozhodčí nález. 39 Základní náleţitosti rozhodčího nálezu upravuje 25 ZoRŘ, který stanovuje poţadavek jeho usnesení většinou rozhodců. Dále musí být vyhotoven písemně, podepsán alespoň většinou rozhodců, přičemţ výrok nálezu musí být určitý a musí obsahovat odůvodnění, nedohodly-li se strany odchylně. V ostatních náleţitostech lze odkázat na náleţitosti rozsudku obecného soudu vzhledem k povaze rozhodčího nálezu jako exekučního titulu. Rozhodčí nález je tedy v úvodní části nadepsán, jsou v něm označeni účastníci řízení, obsahuje označení věci, označení osoby rozhodce, případně rozhodců nebo rozhodčího soudu. Taktéţ obsahuje datum vydání rozhodčího nálezu. Ve výrokové části obsahuje dále rozhodčí nález samotné rozhodnutí o předmětu sporu včetně příslušenství a dále výrok o nákladech řízení. Taktéţ výrok můţe obsahovat lhůty ke splnění uvedených povinností. V části případného odůvodnění obsahuje rozhodčí nález vysvětlení zaloţení pravomoci k vedení sporu. 40 Dále je zde shrnut průběh rozhodčího řízení a skutečností, které vedly rozhodce k závěrům uvedeným ve výrokové části rozhodčího nálezu. 1.6 PRÁVNÍ ÚČINKY ROZHODČÍHO NÁLEZU 28 ZoRŘ přiznává rozhodčímu nálezu v zásadě stejné právní účinky jako rozsudku obecného soudu, tj. doručením stranám rozhodčí nález nabývá právní moci a je vykonatelný. Zmíněné právní účinky můţeme dělit na: Materiální účinky, jejichţ podstata spočívá v závaznosti pro strany sporu, ale taktéţ v závaznosti pro orgány veřejné správy, jelikoţ z důvodu překáţky věci pravomocně rozhodnuté, tj. res iudicatae nelze stejnou věc, která byla předmětem vedeného rozhodčího řízení znovu projednat ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s tamtéţ, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s

22 Formální účinky, jejichţ podstata je vyjádřena nemoţností podat proti takovémuto rozhodnutí řádný opravný prostředek. 42 V této souvislosti je třeba poznamenat, ţe rozhodčí řízení je v zásadě jednoinstanční, coţ je taktéţ jedním z hlavních argumentů odpůrců zmíněného typu řízení. Pouze v případech, kde existuje ohledně moţného přezkumu věci dohoda stran je moţno dle 27 ZoRŘ předloţit rozhodnutou věc jinému rozhodci k přezkoumání. Je ale třeba uvést, ţe rozhodce, jeţ rozhodčí nález přezkoumává, nemá v zásadě moţnost věc vrátit k novému projednání věci. Nicméně je oprávněn rozhodnout odlišně od výroku původního nálezu a taktéţ je oprávněn výrok původního nálezu potvrdit. 43 Zákon stanovuje lhůtu pro podání ţádosti o přezkoumání rozhodčího nálezu v délce 30 dní. Je ale pochopitelně moţno tuto lhůtu v dohodě stran upravit odchylně, nicméně s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran (zejména v případě nadmíru nevýhodně zkrácené lhůty) a dále s přihlédnutím k principu právní jistoty a to v případech naopak neúměrně dlouhé lhůty k podání zmíněné ţádosti. 44 V souvislosti s rozhodčím řízením ad hoc je vhodné upozornit na skutečnost, ţe v rámci moţného přezkumu není moţno takto vydaný rozhodčí nález přezkoumávat stálými rozhodčími soudy, jak by ostatně v některých případech bylo vhodné. Východiskem pro uvedenou teorii je skutečnost, kdy rozhodčí řízení tvoří jeden celek, v jehoţ mantinelech se pohybuje i zmíněný přezkum. Z uvedeného důvodu není moţno takovéto de facto druhé instance vyuţít a tuto moţnost je nutno zásadně odmítnout. 45 Pokud tedy rozhodčí nález nelze dle 27 ZoRŘ přezkoumat, nebo uplynula-li marně lhůta stanovená pro podání ţádosti o přezkoumání a poté, co byl rozhodčí nález doručen všem stranám sporu, stává se pravomocným, tj. nabývá účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Takovýto rozhodčí nález je nutno opatřit doloţkou právní moci. Soudy při samotném výkonu rozhodčího nálezu postupují v souladu s ustanoveními části šesté OSŘ. Taktéţ je moţno výkon rozhodčího nálezu 42 RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s BĚLOHLÁVEK, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha : C.H.Beck, s tamtéţ, s tamtéţ, s

23 přenechat soudním exekutorům, jejichţ postup v řízení upravuje zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ZRUŠENÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU Dle ustanovení 31 ZoRŘ je případné zrušení rozhodčích nálezů přenecháno obecným soudům. Zákon taxativně vymezuje situace, za kterých přichází v úvahu zrušení rozhodčích nálezů a to následovně: a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, - zde se bude jednat o případy, kdy spor nebyl arbitrabilní. 47 b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, - v úvahu přichází existence i jiných důvodů neplatnosti rozhodčí smlouvy, vyjma arbitrability sporu, např. existence formálních nedostatků atd. 48 c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, - např. rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, na němţ se strany nedohodly, či byl vydán rozhodcem, jenţ se v průběhu řízení stal soudcem českého soudu atd. 49 d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, - tj. případy, kdy ve věci rozhoduje vícero rozhodců. e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, - zde je řešena zejména otázka platného doručování stranám sporu a dále otázka ústnosti řízení, tj. stranám musí být platně doručena ţaloba a dále předvolání k ústnímu jednání. V případech, kdy je řízení vedeno bez nařízení ústního jednání je nutno zkoumat taktéţ 46 RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI. Wolters Kluwer, s tamtéţ, s RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s

24 doručení ţaloby a dále moţnosti účastníka rozhodčího řízení vyjádřit se ke všem okolnostem případu. f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, - zde přichází v úvahu případy, kdy bylo stranami poţadováno něco jiného, neţ bylo vydaným rozhodčím nálezem přiznáno, např. plnění bylo přiznáno v jiné měně, neţ bylo poţadováno. - taktéţ případy, kdy by vydaný rozhodčí nález odsuzoval k plnění, jeţ porušuje lidskou důstojnost, čest nebo tělesnou integritu. 50 g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení. - zde ZoRŘ odkazuje na 228 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ, tj. otázku důkazů, jeţ nebyly v původním řízení provedeny a měly by vliv na příznivější výsledek sporu pro účastníka a dále odkazuje na existenci důkazů, skutečností nebo rozhodnutí, které nebyly pouţity bez viny účastníka v původním řízení a opět by měly na příznivější výsledek sporu vliv. 51 Zrušení rozhodčího nálezu přichází do úvahy ve lhůtě vymezené 32 odst. 1 ZoRŘ, tj. ve lhůtě tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu straně, jeţ se domáhá zrušení rozhodčího nálezu. Soud po provedeném řízení rozhodne tak, ţe buď rozhodčí nález zruší, splňuje-li alespoň jeden z taxativně uvedených důvodů nebo zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu a to dokonce i v případech, kdy strana, jeţ se domáhá zrušení rozhodčího nálezu dle 31 písm. b) nebo c) ZoRŘ tyto důvody neuplatnila nejpozději, neţ bylo zahájeno jednání ve věci samé. Přestoţe by jinak byly dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu, je tedy zkoumáno, zda strana vznesla námitku nedostatku pravomoci rozhodce, ačkoliv měla tuto moţnost, ve stanovené fázi řízení. Dojde-li ke zrušení rozhodčího nálezu soudem, přichází poté dle 34 ZoRŘ do úvahy dva následující postupy: 50 RŮŢIČKA, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s tamtéţ, s

25 - rozhodne po právní moci rozsudku, jímţ byl zrušen rozhodčí nález, soud, coţ bude přicházet v úvahu za situace, kdy byly dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu dle 31 písm. a) nebo b) ZoRŘ. - v jiných důvodech pro zrušení rozhodčího nálezu se bude rozhodovat opět v rámci rozhodčího řízení, jelikoţ rozhodčí smlouva zůstává i nadále v platnosti, nicméně řízení se nebudou moci účastnit rozhodci, jeţ rozhodovali spor v předešlém řízení. Přestoţe strana nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu ve stanovené lhůtě 35 ZoRŘ skýtá další moţnost jak odvrátit důsledky nepříznivého rozhodčího nálezu. Dle uvedeného ustanovení má strana, proti níţ byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu moţnost podat návrh na zastavení nařízeného výkonu a to jednak z důvodů uvedených v 268 OSŘ, ale taktéţ z důvodů jestliţe: - rozhodčí nález je stiţen některou vadou uvedenou v 31 písm. a), d) či f), - strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno, - ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno. Současně soud vyzve stranu, jeţ podala návrh na zastavení výkonu rozhodčího nálezu k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu příslušnému soudu a to ve lhůtě 30 dnů, přičemţ nesplnění této povinnosti má za následek, ţe soud bude pokračovat v řízení o nařízení výkonu rozhodčího nálezu. 52 Z obsahu výše uvedených kapitol bylo doufám moţné učinit si alespoň základní představu o institutu rozhodčího řízení. Zde je na místě osvětlit pojem spotřebitelská smlouva a pojmy s ní související odst. 2 ZoRŘ 24

26 2. OCHRANA SPOTŘEBITELE V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU 2.1 VÝCHODISKO SPOTŘEBITELSKÉ OCHRANY V ČESKÉM PRÁVNÍ ŘÁDU Proč je ochrana spotřebitele důleţitým tématem výstiţně nastínil jiţ Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS), kdyţ označil za východisko spotřebitelské ochrany postulát, dle kterého se spotřebitel nachází v nerovném postavení v porovnání s profesionálním dodavatelem a to vzhledem k okolnostem takovéhoto kontraktu, kdyţ dodavatel disponuje většími zkušenostmi, lepšími znalostmi práva a taktéţ je mu umoţněno stanovit jednostranně výhodné podmínky zakotvené ve smlouvě zpravidla formulářového typu. Podnět ke smluvnímu jednání vychází navíc zpravidla od dodavatele a spotřebitel nemusí být v daný okamţik adekvátně připraven. Taktéţ je vyuţíváno momentu překvapení a nezkušenosti spotřebitele v dané problematice. Navíc v některých případech je záměrně ve spotřebiteli vyvolán pocit vděčnosti za doprovodné sluţby, jeţ byly poskytnuty jakoby nad rámec kontraktu, coţ můţe vést ke snaze spotřebitele vyhovět nabídce dodavatele. Často není umoţněno spotřebiteli porovnat cenu a jakost produktu s produktem jiným atd. Snahou ustanovení na ochranu spotřebitele je tak eliminace oné nerovnosti stran a to formou omezení autonomie vůle prostřednictvím právních norem. 53 S výše uvedeným nelze neţ souhlasit, nicméně ochranu spotřebitele lze v současnosti charakterizovat nejen jako ochranu před silnější stranou právního vztahu, ale i jako ochranu před spotřebitelem samým SPOTŘEBITEL Vnitrostátní úprava spotřebitelských vztahů má svá slabá místa, kdyţ nesprávným způsobem provádí směrnice Evropské unie (dále jen EU). Projevem 53 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. II ÚS 3/06 54 HURDÍK, J., FIALA, J., SELUCKÁ, M. Evropský kontext vývoje českého práva po roce vyd.Brno : Masarykova univerzita, Hlava XI, Východiska a trendy ochrany spotřebitele v Evropské unii a v České republice, s

27 chybného provedení směrnic je zcela jistě nesystematičnost, neprovázanost na jiţ existující soukromoprávní instituty, fragmentárnost atd. 55 Spotřebitel je totiţ v českém právu definován hned několika zákony. Dle 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů je jím: fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dále dle ustanovení 52 odst. 3 OZ: Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle ustanovení 2 písm. b) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Taktéţ se spotřebitelem můţe stát právnická osoba, coţ je úprava poněkud odchylná od práva EU, kdy zde je za spotřebitele pokládána výhradně osoba fyzická a to i v případech nákupu identického výrobku (např. nákup výpočetní techniky), kdy hlavním kritériem je tedy pouze způsob spotřebování produktu. 56 Spotřebitel si v dnešní době dozajista zasluhuje ochranu prostřednictvím právních norem, coţ se děje zejména přímo předpisy na ochranu spotřebitele, také ovšem nepřímo právem soutěţním a právem na úpravu prodeje zboţí v obchodě. Speciální ochranu pak poskytuje úprava spotřebitelských smluv DODAVATEL Dodavatelem je dle ustanovení 52 odst. 2 OZ: osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. 55 HURDÍK, J., FIALA, J., SELUCKÁ, M. Evropský kontext vývoje českého práva po roce vyd. Brno : Masarykova univerzita, Hlava XI, Východiska a trendy ochrany spotřebitele v Evropské unii a v České republice, s HENDRYCH, D. et al. Právnický slovník. 3. vydání Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2009 [online databáze]. [cit ].Dostupné z < onid=637153#selected-node> 57 tamtéţ 26

28 Blíţe je pojem podnikatelská činnost vymezen v ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 531/1991 Sb., ObchZ, kde je definován jako: soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Nutno ovšem poukázat na veškeré souvislosti uvedené definice, zejména na nutný aspekt pravidelnosti a úplatnosti takovéto činnosti. Pojem dodavatel je tedy nutno posuzovat v širším kontextu a kupříkladu otázka skutečného dosahování zisku je naprosto nevýznamnou. Taktéţ nelze podnikatele posuzovat striktně dle formálního hlediska, nýbrţ i dle materiální stránky věci, jelikoţ i neoprávněné podnikání je podnikáním a v souvislosti se spotřebitelskými smlouvami bude i takovýto podnikatel mít postavení dodavatele. 58 Vystupuje-li tedy osoba jako podnikatel, není oprávněna dovolávat se opaku a naplnění materiální stránky věci jiţ není nutné zkoumat SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY Vnitrostátní právní úprava spotřebitelských smluv je obsaţena v OZ a to konkrétně v jeho hlavě páté, 51a-65, přičemţ jsou zde z důvodů kompatibility zapracovány s poněkud sporným výsledkem směrnice Evropského společenství na ochranu spotřebitele. 60 Další soukromoprávní úprava spotřebitelských vztahů se nachází například v OSŘ a taktéţ v zákoně č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za 58 Srovnej 3a ObchZ 59 ŠVESTKA, J.,SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ,M.,HULMÁK,M. et al. Občanský zákoník I, II, 2. vydání. Praha : C.H.Beck, s Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k uţívání nemovitostí na časový úsek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech sluţeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních sluţeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. 27

29 škodu způsobenou vadou výrobku. 61 Naproti tomu veřejnoprávní ochrana (oproti soukromoprávní ochraně je zde stěţejní veřejný zájem na ochraně objektivního práva) je zakotvena v mnoha předpisech, z nichţ nejvýznamnějším je zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 62 OZ v 52 odst. 1 vymezuje pojem spotřebitelských smluv následovně. Jedná se o: smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. K vymezení spotřebitelských smluv je nutné podotknout, ţe se v ţádném případě nejedná o nějaký specifický typ smluv. Takovouto smlouvou můţe být jakákoliv výše uvedená smlouva, dokonce i smlouva nepojmenovaná. 63 Zásadní je zde pouze skutečnost, zda smlouvu uzavřel na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Právní úprava spotřebitelských smluv v 56 OZ stanovuje jakési minimální standardy, jimiţ omezuje princip smluvní svobody tak, ţe nedodrţení těchto minimálních standardů je stiţeno relativní neplatností, coţ znamená, ţe se takovéto smluvní ujednání můţe povaţovat za neplatné, jen dovolá-li se spotřebitel jeho neplatnosti. Dále je třeba uvést, ţe spotřebitelské smlouvy lze sjednat i dle ustanovení 262 ObchZ, ale vţdy s omezením, kdy směřovala-li by takto uzavřená smlouva ke zhoršení právního postavení spotřebitele, je neplatnou. 64 Blíţe se k dané problematice vyjádřil NS ve svém rozhodnutí ze dne sp. zn. 32 Odo 873/2006, kdyţ uvedl, ţe: Na závazkový vztah mezi podnikatelem a nepodnikatelem regulovaný částí třetí obchodního zákoníku je třeba kromě jeho ostatních ustanovení aplikovat i 262 odst. 4 ObchZ. Ten mimo jiné stanovuje, že smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností vyplývajících ze závazkového vztahu jinak regulovaného obchodním zákoníkem pouze podle zákoníku občanského. Spotřebitelské smlouvy se tedy nesmějí dle 55 odst. 1 OZ odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které 61 FIALA, J., KINDL, M., et al. Občanský zákoník. Komentář. I.díl.1.vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., s tamtéţ, s ŠVESTKA,J., SPÁČIL,J., ŠKÁROVÁ,M., HULMÁK,M. et al. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha : C.H.Beck, s FIALA, J., KINDL, M., et al. Občanský zákoník. Komentář. I.díl.1.vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., s

30 mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Taktéţ nesmějí dle 56 odst. 1 OZ obsahovat ujednání která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. V zákoně je pak uveden demonstrativní výčet zakázaných ujednání, mezi nimiţ jsou například upraveny otázky odpovědnosti za vady či škodu, otázka jednostranného odstoupení od smlouvy, jednostranné změny smluvních podmínek atd. Dále OZ upravuje uzavírání těchto smluv prostředky komunikace na dálku, jedná se o tzv. distanční smlouvy. Především je u nich stanovena povinnost spotřebitele informovat o veškerých relevantních skutečnostech, kterými jsou zejména informace o dodavateli, předmětném zboţí či sluţbě, její ceně atd. Pokud byla smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy převzal plnění. Právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy (nebo do 1 měsíce, pokud ještě nebylo ze smlouvy plněno) má spotřebitel, jestliţe takovou smlouvu uzavřel mimo obvyklou provozovnu dodavatele, nebo jestliţe dodavatel nemá stálé místo k podnikání. 65 Jiţ klasickým příkladem jsou tzv. prodejní zájezdy, organizované téměř výhradně pro seniory, jejichţ účelem je za pomoci psychologické manipulace prodat pochybné produkty za nepřiměřenou cenu. Z dikce výše uvedených ustanovení na ochranu spotřebitele ať jiţ upravená v občanském zákoníku, případně i jinde by se mohlo zdát, ţe spotřebitel je dostatečně chráněn. Zavedená praxe u nejpalčivějšího druhu spotřebitelských smluv, u nichţ mnohdy dochází k nepříznivým následkům pro samotného spotřebitele, však dala za pravdu dnes jiţ převládajícímu názoru opačnému Spotřebitelský úvěr Samostatnou pozornost v uvedené oblasti si zaslouţily spotřebitelské úvěry. To ovšem zejména díky svým následkům, jeţ způsobují řadě jednotlivců a 65 Businessinfo.cz oficiální portál pro podnikání a export: Orientace v právních úkonech [online] vytvořeno [cit ] Dostupné z < 29

31 domácností, jelikoţ celkové tempo zadluţenosti domácností razantně stoupá, coţ dokládají i níţe uvedené grafy České národní banky (dále jen ČNB). Jedinou pozitivní informací snad je, ţe se sniţuje zadluţenost domácností u nebankovních poskytovatelů úvěrů Česká národní banka: Databáze časových řad ARAD. [online]. [cit ].Dostupné z:< sestuid=1539&p_uka=1%2c2%2c3&p_strid=ad&p_od=200201&p_do=201112&p_lang=cs&p _format=4&p_decsep=%2c> 30

32 Z důvodu nedostatku finančních prostředků domácností vede zmíněný stav k nízké poptávce po zboţí a sluţbách, čímţ ve svém důsledku přispívá ke zpomalení ekonomiky na daném trhu. Samotný spotřebitelský úvěr je vymezen legislativní zkratkou v 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoSÚ), kdy se jedná o práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Výše uvedené je odrazem ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen směrnice č. 2008/48/ES), jeţ obsahuje svoji vlastní definici, kdyţ se jedná o smlouvu, na jejímž základě věřitel poskytuje nebo slibuje poskytnout spotřebiteli úvěr ve formě odložené platby, půjčky nebo jiné podobné finanční služby, s výjimkou smluv o průběžném Česká národní banka: Databáze časových řad ARAD. [online]. [cit ].Dostupné z: < stuid=1540&p_uka=1%2c2%2c3&p_strid=ad&p_od=200512&p_do=201109&p_lang=cs&p_f ormat=4&p_decsep=%2c> 68 Česká národní banka: Databáze časových řad ARAD. [online]. [cit ].Dostupné z: < AD&p_sort=2&p_od=200512&p_do=201107&p_period=1&p_des=50&p_format=4&p_decsep=, &p_lang=cs> 31