Vesmír historické osobnosti (poznávání vesmíru) 1. část

Transkript

1 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 2 Vesmír historické osobnosti (poznávání vesmíru) 1. část Třída: 6. Učivo: Vesmír historické osobnosti (poznávání vesmíru) Obsah inovativní výuky: E - learningové texty, E - learningové zkoušení ţáků, referáty (naučit se pracovat z předloţeným textem porozumět, vyhledat podstatné jevy, reprodukovat text, vyuţít internet k doplnění textu přílohami) Doporučený čas: 30 minut Seznam zdrojů k tématu: - učebnice Zeměpis 6, str. 4 8, nakl. Nová škola - internetové zdroje: Seznam pokynů k vypracování a splnění úkolů pracovního listu: 1. Práce s E- learningovými texty 2. Samostatná práce ţáků se zadaným textem a počítačem (notebookem) 3. E- learningové zkoušení ţáků, referáty 4. Úkol: a) čtení a zpracování zadaného textu (stručný referát) b) doplnění získaných poznatků do zadaného textu - úkolu 5. Výstup: a) prezentace práce (referátu) jednotlivých ţáků před třídou (v dané i následných hodinách) b) zhodnocení práce samotnými ţáky (názory, připomínky, pochvaly apod.) c) zhodnocení práce učitelem (porovnání referátů, splnění úkolů apod.)

2 Pracovní list č. 2 Vesmír historické osobnosti (poznávání vesmíru) Jméno: Třída: Datum: Úkol 1: přečti text a vyber podstatné údaje, zajímavosti (dle vlastní volby) Úkol 2: zpracuj krátký referát (v textu lze podtrhávat, a pak reprodukovat vybrané zajímavosti vlastními slovy) Úkol 3: napiš alespoň 3 otázky ke svému textu Úkol 4: získané poznatky doplňte do textu v sešitě (spolupráce ţáků) Nejznámější učenci (astronomové) Astronomie je věda, která se zabývá. a) Mikuláš Koperník - ţil v letech od do - je to století. - pocházel z...(země) - jako první řekl, ţe Země obíhá. (je to správné tvrzení?). - dále řekl, ţe Slunce je (je to správné tvrzení?). b) Tycho de Brahe - ţil v letech od do - je to století. - pocházel z...(země) - působil jako hvězdář na dvoře císaře. - sestavoval pro krále a dvořany, (astrologie) c) Giordano Bruno - ţil v letech od do - je to století.

3 - pocházel z...(země) - vesmír netvoří jen Slunce a planety (znali 6 planet) je to správné tvrzení?... - vesmír tvoří miliardy hvězd je to správné tvrzení? za tyto odváţné názory byl v roce.(co se stalo?) Otázky a) b) c) Řešení: Nejznámější učenci (astronomové) Astronomie je věda, která se zabývá studiem vesmíru a) Mikuláš Koperník ( ) - polský učenec v 16. století - jako první řekl, ţe Země obíhá kolem Slunce (správně) - Slunce je středem vesmíru (mýlil se) b) Tycho Brahe ( ) - dánský učenec v 16. století - působil jako hvězdář na dvoře Rudolfa II. - sestavoval horoskopy pro krále a dvořany (astrologie) c) Giordano Bruno ( ) - italský učenec v 16. století - vesmír netvoří jen Slunce a planety (znali 6 planet) - vesmír tvoří miliardy hvězd - za tyto odváţné názory byl v roce 1600 upálen

4 Příloha č. 1 Mikuláš Koperník ( ) Mikuláš Koperník (Mikołaj Kopernik nebo Nikolaus Kopernikus) se narodil 19. února 1473 v polské Toruni. Toruň, rodné místo Mikuláše Koperníka, leţí na severu Polska. Koperníkova rodina se tam přestěhovala z Krakova. V době svého dospívání ztratil Koperník otce a záhy potom i matku. Výchovy se ujal jeho strýc Lukáš Watzenrode, pozdější biskup warmijský, který brzy pochopil touhu svého synovce po vzdělání a podporoval ji. Mikuláš Koperník studoval nejdříve matematiku a astronomii na univerzitě v Krakově v letech Koperník v Itálii V Krakově se mladý Mikuláš rozhodl, ţe bude pokračovat na studiích v Itálii. Odjel do Boloně, kde studoval církevní právo, astronomii a matematiku. Potom studoval na univerzitě v Padově a oba obory (lékařství a církevní právo) úspěšně uzavřel. Po smrti svého strýce v roce 1512 se Mikuláš Koperník natrvalo přestěhoval do Fromborku, rybářského městečka na břehu Baltického moře. Koperník - všestranná osobnost Mikuláše Koperníka můţeme právem povaţovat za všestrannou osobnost renesančního období. Ve své vlasti se po studiích uplatnil nejen ve všech oborech, které studoval, ale navíc v národohospodářství i v politickém ţivotě. Zastával během ţivota řadu vysokých funkcí. Bylo vlastně štěstím, ţe svůj intelekt přes mnoţství jiné práce a neklid doby uplatnil právě v astronomii. Koperník psal své objevy jen pro učence. Jeho názory naráţely na odpor církve. Byl zastáncem heliocentrické soustavy (Slunce je středem vesmíru). Koperníkovi vděčíme za poznatky o naší Sluneční soustavě. Bez Koperníka by nebyly objeveny ani Keplerovy zákony, ani gravitační teorie. Nejslavnějším Koperníkovým dílem je dílo O obězích nebeských sfér (celkem 6 knih). Pracoval na nich v letech Mikoláš Koperník zemřel 24. května 1543 v polském Fromborku.

5 Příloha č. 2 Tycho Brahe Tycho Brahe de Knudstrup, dánský astronom, přichází na svět 14. prosince roku 1546 v dánském Knudstrupu. Astronomii se Tycho Brahe věnuje jiţ od dětství ve svých čtrnácti pak ovládá astronomii tak, ţe můţe sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce astronomie mu pak učaruje tak, ţe i kdyţ je svým strýcem, jenţ jej vychovává, předurčen k dráze právníka, prosazuje si, ţe bude moci jít studovat astronomii. Na univerzitě v Lipsku pak Tycho Brahe studuje obojí, jak práva, tak astronomii bohemia studia na see poprvé výrazněji upozorní, kdyţ zjistil, ţe astronomické tabulky, zhotovené za krále kastilského (Španělsko), jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky (vycházející z Koperníka) jsou přesné téměř na den. V roce 1571 se Tycho Brahe vrací ze studií domů a stává se dědicem značného jmění po zemřelém otci. Před svým návratem ale ještě Brahe procestuje skoro celou Evropu, navštíví Basilej, Wittemberg, Ausburg a všude tady navazuje kontakty s místními astronomickými observatořemi. 11. listopadu roku 1572 Tycho Brahe objevuje, ve stejný den jako český vzdělanec Tadeáš Hájek, novu v souhvězdí Cassiopei, novu, která má ve svém maximu jasnost Venuše. Tycho Brahe správně usuzuje, ţe jeho objev není ani kometou, ani meteoritem, ale ţe se jedná skutečně o novou, zrozenou hvězdu v roce 1573 pak vydává v Kodani svá sepsaná pozorování této hvězdy pod názvem O nové hvězdě (De nova stella). Objevem nové hvězdy velice vzroste Brahův věhlas dánský král Friedrich II. mu jako výraz uznání daruje ostrov Hveen v roce1576. Na ostrově pak vybuduje Tycho Brahe hvězdárnu. Roku 1588, po smrti Friedricha II., se Tycho Brahe dostává v nemilost králových nepřátel brzy se dostavuje nedostatek peněz a Brahe musí svůj ostrov, svoji hvězdárnu - observatoř opustit. Následuje rozpuštění týmu spolupracovníků a odchod z Dánska. V roce 1598 přijíţdí Tycho Brahe, na pozvání císaře Rudolfa II. Habsburského do Prahy. Tady pak, jiţ jako světoznámý astronom, buduje astronomické centrum podobné tomu jaké měl na ostrově na Hveenu. Nejdříve koná svá pozorování na zámku v Benátkách nad Jizerou, pak přesidluje do Prahy (na Pohořelec) a nakonec přenáší svoji observatoř do královského letohrádku Belvederu. Brzy na to zve Tycho Brahe do Prahy, k císařskému dvoru, Johanna Keplera, s nímţ ještě před svojí smrtí učiní v letech 1600 a 1601 mnohá pozorování. Na rozdíl od Keplera ale Brahe nikdy nepřijme Kopernikovo učení, ţe Slunce je středem vesmíru a ţe planety obíhají kolem něj on sám ve svých pracích ponechává uprostřed vesmíru Zemi a kolem ní dává obíhat Slunci a Měsíci, přičemţ kolem Slunce podle něj obíhá ještě dalších pět planet: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Pro potvrzení svojí soustavy, tzv. Tychonovy, nashromáţdí bohemia svých pozorování obrovské mnoţství materiálu, ale právě tento materiál její existenci zároveň vyvrací. V roce 1601, 24. října, pak Tycho Brahe de Knudstrup, v Praze umírá.

6 Příloha č. 3 Giordano Bruno ( ) Giordano Bruno, původně Fillipo Bruno se narodil roku 1548 ve vesnici Nola u Neapole a zemřel (byl upálen) 17. února v Římě. Po studiích v Neapoli vstoupil jako patnáctiletý do dominikánského kláštera a později roku 1565 se Bruno stal členem dominikánského řádu, kde přijal své nové jméno Giordano. O sedm let později byl vysvěcen na kněze. V období renesance patřil k nejvýznamnějším filozofům, spisovatelům, básníkům. V astronomii se proslavil tezemi o tom, ţe Země ani Slunce není středem vesmíru a ţe Vesmír je nekonečný. Byl však obviněn z kacířství a uprchl z Neapole do Říma. Začal jeho neustálý ţivot štvance. Posléze utekl do Ţenevy (Švýcarsko), do Paříţe (Francie), do Oxfordu a Londýna (Anglie), do Německa, krátce (půl roku v r. 1588) pobýval i v Praze u císaře Rudolfa II. V roce 1592 se nakonec se vrátil do Itálie (do Benátek), kde vyučoval na katedře astronomii. Po čase však byl svým ţákem udán, zatčen inkvizicí (církví) a uvězněn a roku 1593 vydán do Říma. Proč vlastně ţák Bruna udal, o tom existuje řada spekulací. Bruno se stal obětí vysoké politiky. Byl souzen za své protikřesťanské a rouhačské myšlenky, pravděpodobně i mučen a poté, co tvrdošíjně odmítal odvolat, odsouzen k trestu smrti upálením. Trest byl proveden 17. února roku 1600 na náměstí květin v Římě. Ještě na hranici se odvracel od kříţe, který mu byl podáván. Giordano Bruno se stal poslední obětí římské inkvizice (církve). Jeho upálení se stalo symbolem boje proti církvi za svobodu vědeckého bádání, které jiţ církev nemohla zastavit. Bruno dovedl Koperníkovu revoluci v pohledu na vesmír ještě dál, tvrdil: Slunce není středem vesmíru, ale pouze jednou z mnoha hvězd vesmír je nekonečný existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které můţou být i obydlené Bůh je dobrý, protoţe dělá dobré věci, a jelikoţ je nekonečně světů, které Bůh vytvořil, je tak automaticky nekonečně dobrý církvi se to nelíbilo, neboť to znamenalo nekonečnou malost a zanedbatelnost člověka. Bruno tak předběhl svojí dobu v tomto pohledu o několik století.