PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ

Transkript

1 PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA WV Projection Service s.r.o. České Budějovice

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1370, přírodní památka, Rašeliniště u Suchdola číslo a název kategorie IUCN: IV řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů). 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: ONV Jindřichův Hradec číslo: Vyhláška dne: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Jihočeský Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Jindřichův Hradec Obec: Kunžak Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Národní park: - Chráněná krajinná oblast: - Jiný typ chráněného území: mokřad regionálního významu Rašeliniště u Suchdola R.JH.09 Natura 2000 Ptačí oblast: - Evropsky významná lokalita: - Příloha I. Orientační mapa ZCHÚ I.A turistická mapa 1:50 000, 1: I.B - ZM 1: I.C Ortofotomapa 1:2500 I.D Historická mapa se stavem k r.1934 I.E - SMO 1: Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení v následující tabulce je přizpůsobené nově navrhovanému vymezení hranice památky podle aktuálního geodetického zaměření. Použity byly digitální situace s parcelami KN a zaměřená hranice s lomovými body. Původní vymezení 1 přírodní památky bylo zvětšeno o část pozemku p.č. 5/2, zmenšeno o část p.č. 5/1, maloplošně do plochy zasahují p.č. 5/4, 5/5 a 10. Spornou se jeví část zaujaté plochy p.č. 5/6, v reálu je hranice vedena po okraji stoky, při transpozici geometrického zaměření hranice PP a mapového podkladu KN je část stoky v ploše památky. Pravděpodobně se jedná o chybné zakreslení hranice parcely v mapě KN. Nové vymezení je přípravou pro přehlášení PP. Jako základ je použitý stav KN a geometrické zaměření. 1 ve zřizovací vyhlášce jsou uvedeny parcely č. 5/1 část, 5/2 část o celkové výměře 2,5544 ha. 1

3 Tabulka parcelního vymezení území ZCHÚ Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle (PK) ZE Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 5/1 č. 5/1 vodní plocha zamokřená plocha /2 č. 5/1 ostatní plocha jiná plocha /4 č. 5/1 trvalý travní porost /5 č. 5/1 trvalý travní porost /6 č. 5/1 vodní plocha vodní tok v korytě umělém 10 č. 10 vodní plocha rybník Celkem LV Obec Kunžak, Komenského 74, Kunžak, Příloha II. Mapa KN se zákresem ZCHÚ Parcelní vymezení ochranného pásma. Ochranné pásmo bylo zřizovací vyhláškou vymezeno na pozemcích p.č. 5/1 část, 5/2 část a 10, v novém vymezení památky je jím podle 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. Pro takto vymezené ochranné pásmo nebyl zpracován parcelní přehled. 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky - vodní plochy 1,7646 trvalé travní porosty 0,0242 ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha Pro OP nebyl zpracován parcelní přehled. Způsob využití pozemku zamokřená plocha 1,6746 rybník nebo nádrž 0,0433 vodní tok 0,0467 ZCHÚ plocha v 0,0000 ha orná půda - ostatní zemědělské - pozemky ostatní plochy 1,6737 zastavěné - plochy a nádvoří plocha celkem 3,4625 neplodná půda - ostatní způsoby využití 1,6737 2

4 1.6 Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ve vyhlášce Okresního národního výboru v Jindřichově Hradci ze dne je ve článku 1: Popis a vymezení CHP charakterizována plocha současné přírodní památky Rašeliniště u Suchdola jako lokalita ležící na rozhraní Českomoravské vysočiny s výskytem řady neobvyklých druhových kombinací v rostlinných společenstvech s řadou vzácných druhů. V publikaci Chráněná území ČR VIII. Českobudějovicko (2003) je PP charakterizována jako: Společenstva lučního minerotrofního rašeliniště s mnoha druhy vzácné a ohrožené rašeliništní flóry. Z botanického hlediska nejvýznamnější zachovaná rašeliništní lokalita v jihočeské části Českomoravské vrchoviny Hlavní předmět ochrany současný stav Kategorie vyhlášky MŽP a červeného seznamu je uvedena kódem u jednotlivých druhů. Kategorie podle červeného seznamu: C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené, C4b = vzácnější taxony vyžadující pozornost dosud nedostatečně prostudované. Kategorie podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: 1 = kriticky ohrožený, 2 = silně ohrožený, 3 = ohrožený. U rostlinných společenstev je použita stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 asociace bez ohrožení lidskou činností /a vzácná, /b dostatečně hojná A. společenstva název společenstva sladkovodní společenstva rákosin stojatých vod sv. Phragmition communis společenstva vysokých ostřic při pobřeží stojatých vod podsv. Caricenion gracilis (as. Caricetum vesicariae, Calamagrostietum canescentis) ostřicová společenstva rašelinných luk sv. Caricion fuscae (as. Caricetum goodenowii) ostřicovomechová společenstva středních poloh na převážně kyselých a chudých silikátových podkladech sv. Caricion demissae (as. Chrysohypno- Trichophoretum alpini) podíl plochy v ZCHÚ (%) stupeň ohrožení podle červeného seznamu popis biotopu společenstva 9,8 3-4/b sekundární terestrická rákosina a tůň ve východní části PP, dílčí plocha č.2 0,6 3/b fragmenty na podmáčených loukách, dílčí plochy č. 1a, 3b 15,9 3/b v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a 11,6 2/a v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a 3

5 název společenstva ostřicovomechová rašelinotvorná sukcesně pokročilejší společenstva sv. Sphagno warnstorfiani- Tomenthypnion (as. Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifoliae) oligotrofní ostřicovorašeliníková společenstva přechodových rašelinišť sv. Sphagno recurvi Caricion canescentis (as. Carici rostratae-sphagnetum apiculati) eutrofní vysokostébelné a vysokobylinné louky s trvale zvýšenou vlhkostí sv. Calthion (as. Lysimachio vulgaris- Filipenduletum) nehnojené louky střídavě vlhkých stanovišť sv. Molinion bažinné vrbové křoviny na rašelinných půdách sv. Salicion cinereae (as. Salici- Franguletum) lužní lesy údolních poloh a okolí pramenišť podsv. Alnenion glutinoso-incanae podíl plochy v ZCHÚ (%) stupeň popis biotopu společenstva ohrožení podle červeného seznamu 2/a v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a 2-3/b maloplošně v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a 2,0 3/b hygrofilní louky při okraji PP, dílčí plocha č. 1a 2,0 3/b hygrofilní louky při okraji PP, dílčí plocha č. 1a 42,2 3/a-b střední a východní část PP, dílčí plocha č. 3b 10,1 3/b nálety s převahou olše okolo přítokové stoky dílčí plochy č. 3a B. druhy název druhu suchopýrek alpský Trichophorum alpinum hrotnosemenka bílá Rhynchospora alba tolije bahenní Parnassia palustris ostřice blešní Carex pulicaris rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia vachta trojlistá Menyanthes trifoliata aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení podle vyhl.395/ červeného seznamu ČR Procházka 2001/ Chán 1999 popis biotopu druhu (dílčí plocha) roztroušeně 2/C2/C1 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a roztroušeně 1/C2/C2 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a jednotlivě 3/C2/C2 východní část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a jednotlivě 3/C2/C2 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a roztroušeně 2/C3/C3 západní část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a poměrně hojná populace 3/C3/C3 centrální část lučního rašeliniště, okolo stoček, v bažinných vrbinách, dílčí plocha 1a, 3b 4

6 název druhu klikva bahenní Oxycoccus palustris prstnatec májový Dactylorhiza majalis vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora suchopýr širolistý Eriophorum latifolium bařička bahenní Triglochin palustre kozlík dvoudomý Valeriana dioica mochna bahenní Potentilla palustris vrba rozmarýnolistá Salix rosmarinifolia jetel kaštanový Trifolium spadiceum starček potoční Tephroseris crispa čarovník alpský Circaea alpina mechorosty bažinník kostrbatý Paludella palustris srpnatka fermežová Hamatocaulis vernicosus srpnatka závitkolistá Drepanocladus revolvens zelenka hvězdovitá Campylium stellatum štírovec dutolistý Scorpidium scorpioides poparka třířadá Meesia triquetra aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení podle vyhl.395/ červeného seznamu ČR Procházka 2001/ Chán 1999 popis biotopu druhu (dílčí plocha) roztroušeně 3/ C3/C3 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně 3/ C3/C3 jižní okraj lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a ojediněle 2/C3/C3 olšina v Z části památky jednotlivě -/C2/C1 východní část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a bohatá populace -/C2/C1 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně -/C4a/C3 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně -/C4a/C3 centrální část lučního rašeliniště, bažinné vrbiny, dílčí plocha 1a, 3b jednotlivě -/C3/C3 jižní okraj lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a jednotlivě -/C3/C2 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně -/C4a/- jižní okraj lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně -/C4a/C4 olšina v Z části památky vzácně (do 10 lodyžek) 2 mikrolokality (řádově jednotky až desítky cm 2 ) roztroušeně roztroušeně zjištěny v 60. letech 20. století, v současnosti neověřeny V druh NATURA 2000 R E centrální část lučního rašeliniště Pozn. u mechorostů je stupeň ohrožení uveden podle Červené knihy(1995): E kriticky ohrožený, B velmi ohrožený, R ohrožený Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem péče o PP Rašeliniště u Suchdola je zachování komplexu společenstev minerotrofního lučního rašeliniště a přilehlých mokřadních biotopů, zejména ochrana a trvalá péče o genofond ohrožených a významných druhů rostlin jako je suchopýrek alpský, 2 Další druhy mechorostů jsou uvedeny v kap

7 hrotnosemenka bílá, bařička bahenní, tolije bahenní, rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, prstnatec májový, vachta trojlistá, suchopýr širolistý, ostřice blešní, s důrazem na ochranu biotopu vzácných a ohrožených mechorostů jako je bažinník kostrbatý a srpnatka fermežová. Managementové zásahy se týkají pravidelného sečení centrální nejcennější plochy lučního rašeliniště i okrajových hygrofilních lučních porostů, ve střední části pak redukce vrbových křovin a občasného vyžínání rákosu ve prospěch rašelinných a společenstev. Předkládaný Plán péče je prvním kompletním plánem pro PP, navazuje na Předběžný nástin plánu péče pro účely managementu v r (Albrecht 1996). 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území je vymezeno na mírném svahu nad Novým rybníkem a jeho přítokem, na přilehlých podmáčených až rašelinných loukách, v nivě toku (stoky) zčásti porostlých dřevinnými nálety. Součástí je malá umělá tůň ve V cípu území. Památka leží mezi Novým rybníkem a zhruba severním okrajem intravilánu obce Suchdol u Kunžaku (střed památky od středu obce zhruba 370 m SSZ, nejkratší vzdálenost hranice PP od intravilánu obce je 55 m), v širších souvislostech zhruba 3,6 km VSV od Kunžaku. Nadmořská výška území je m n.m., niva potoka prochází ve směru JV-SZ, sklon přilehlého svahu je velmi mírný až mírný (max. 10 o ) k severu až severozápadu. Přístup pro vozidla je od silnice II. třídy (164) Jindřichův Hradec - Strmilov, v Kunžaku odbočka na silnici III. třídy Kunžak Suchdol, anebo od silnice II. třídy (151) (Nová Bystřice-) Kunžak Dačice (-Moravské Budějovice), v Mostech odbočka na místní komunikaci Mosty Suchdol. Přibližný střed chráněného území je určen zeměpisnými souřadnicemi: šířka 49 o délka 15 o (WGS-84), Y X (S-JTSK). Přirozenou hranici přírodní památky tvoří břeh Nového rybníka a přítoková stoka na severu, jižní hranici tvoří hranice mezi extenzivními lučními porosty, místy s dřevinnými nálety a intenzivněji obhospodařovanými lučními porosty (kromě podmáčené, silně eutrofizované a ruderalizované luční plochy při S okraji Suchdola). Z hlediska Regionálního členění reliéfu ČSSR (B.Balatka-J.Sládek, 1980) patří řešené území provincii Česká vysočina (I), podprovincii Česko-moravské (I 2 ), oblasti Českomoravské vrchoviny (I 2 C, do celku Javořická vrchovina (I 2 C-6), podcelku Novobystřická vrchovina (I 2 C- 6B), okrsku Člunecká pahorkatina. Nejvyšší bod v území se nachází v JV cípu poblíž obce Suchdol (631 m n.m.), nejnižší bod pak tvoří břeh Nového rybníka při SZ hranic památky (623 m n.m.). Na geologické stavbě řešeného území se podílí jednotvárná série moldanubika, která tvoří skalní základ a útvary platformní - kvartér (holocén/recent). Moldanubický pluton je zastoupen hrubozrnnou porfyrickou dvojslídnou žulou landštejnského typu. Kvartér je zastoupen deluviofluviálními holocénními hlinitými písky a písčitými hlínami a recentními sedimenty umělých vodních nádrží. Půdní pokryv tvoří pseudoglejová kambizem, organozemní glej a organozem (luční slatina, rašelinný anmoor max. mocnost cca 75 cm). Pro širší okolí chráněného území je charakteristický pahorkatinný reliéf, s mírnými vrcholy a hřbety, s mělkými a plochými údolími drobných vodních toků, s malými až středně velkými rybníky, směrem k J přecházející do vrchovinného reliéfu přírodního parku Česká Kanada. Krajinný ráz je charakteristický rovnoměrným zastoupením rozsáhlých i menších lesních komplexů a zemědělské půdy. Celé území se vyznačuje poměrně vysokým stupněm ekologické stability a v nivě vodních toků i zachovalostí přírodních ekosystémů. 6

8 Podle klimatické klasifikace E. Quitta z r náleží celé území do mírně teplé klimatické oblasti a v rámci ní k jednotce MT 3. Území odvodňuje bezejmenný přítok Struhy, do které ústí v rybníce Komorník v povodí Hamerského potoka (č.h.p ). Z hlediska fytogeografického členění ČSR (Dostál 1957) lze řešené území zařadit do oblasti A - oblast středoevropské lesní květeny - Hercynicum, podoblasti A1 - podoblast horské květeny středoevropské Eu-hercynicum, a podoblasti A3 podoblast přechodné květeny hercynské Subhercynicum, obvodu b obvod přechodné květeny hercynských pahorkatin a vysočin Hercynicum submontanum. Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Květena ČR) leží území na hranici fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, okrsku 67 Českomoravská vrchovina a fyt. oblasti oreofytikum, fyt. obvodu České oreofytikum, okrsku 90. Jihlavské vrchy. Dle přírodních lesních oblastí (Plíva, Žlábek 1986) území patří do PLO 16 Českomoravská vrchovina. Území památky spadá do Javořického bioregionu 1.64, do biochory 5PR Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. Podle Geobotanické mapy ČSSR (Mikyška a kol. 1968) představují v širším okolí památky potenciální vegetaci bikové bučiny (LF), podél vodotečí jsou mapována potenciální společenstva luhů a olšin (AU). Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) patří širší okolí památky do jednotky potenciální vegetace: 24 biková bučina (Luzulo-Fagetum), z rámce sv. Luzulo-Fagion. Vegetace je podrobně popsána v kapitole 2.5. Současný stav ZCHÚ Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu (český) název druhu (vědecký) Rostliny suchopýrek alpský Trichophorum alpinum hrotnosemenka bílá Rhynchospora alba tolije bahenní Parnassia palustris ostřice blešní Carex pulicaris rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia vachta trojlistá Menyanthes trifoliata klikva bahenní Oxycoccus palustris prstnatec májový Dactylorhiza majalis vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Živočichové ropucha obecná Bufo bufo aktuální početnost populace v ZCHÚ stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu (dílčí plocha) roztroušeně 2/C2/C1 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a roztroušeně 1/C2/C2 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a jednotlivě 3/C2/C2 východní část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a jednotlivě 3/C2/C2 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a roztroušeně 2/C3/C3 západní část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a poměrně hojná populace 3/C3/C3 centrální část lučního rašeliniště, okolo stoček, v bažinných vrbinách, dílčí plocha 1a, 3b roztroušeně 3/ C3/C3 centrální část lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a hojně 3/ C3/C3 jižní okraj lučního rašeliniště, dílčí plocha 1a ojediněle 2/C3/C3 olšina v Z části památky, dílčí plocha č. 3a1 v době toku 150 samců 3 Nový rybník Kromě výše uvedených druhů byl na území ZCHÚ zaznamenán výskyt dalších, regionálně významných druhů rostlin, uvedeny jsou v kap , stupeň jejich ohrožení je uveden dle Komentovaného červeného seznamu květeny jižní části Čech (Chán V. ed., Praha 1999). 7

9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Vyhláškou Okresního národního výboru v Jindřichově Hradci dne byla lokalita vyhlášena za chráněný přírodní výtvor. Vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne (k zákonu č.114/1992 Sb.) bylo území převedeno do kategorie přírodní památka. V r byl zpracován návrh na vyhlášení přírodní rezervace Suchdol u Kunžaku (Rybníček 1971) se stručným popisem přírodních podmínek a vymezením předmětu ochrany. V r byl zpracován Předběžný nástin plánu péče pro účelu managementu v r V posledních letech je prováděn v centrální části lučního rašeliniště výzkum mechorostů se zaměřením na vzácné a mizející ohrožené druhy. b) zemědělské hospodaření V minulosti byly současné i bývalé luční plochy využívány jako extenzivní pravidelně sečené louky nebo pastviny. Z této doby pochází odvodňovací (nebo obvodová?) stoka podél J břehu Nového rybníka a několik mělkých, v současnosti téměř zazemněných stoček. Po několika desetiletích bez obhospodařování se od začátku 90. let 20. století začala jedenkrát ročně kosit nejcennější centrální část lučního rašeliniště. Louky v ochranném pásmu byly koseny dvakrát ročně s omezeným hnojením. c) myslivost Provoz myslivosti v minulosti byl zanedbatelný a neměl na stav společenstev v ZCHÚ negativní vliv. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti V současné době není hlavní předmět ochrany přímo ohrožen, určité nebezpečí pronikání vrbových křovin do cennějších rašelinných částí je eliminováno pravidelným kosením. Vzhledem k relativní odlehlosti není území přírodní památky ohroženo intenzivní turistikou ani rekreačním využitím. 8

10 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Přehled biotopů kód biotopu název biotopu Výměra (ha) Podíl (%) popis charakteru výskytu biotopu M1.1 rákosiny eutrofních stojatých vod 0,34 9,8 sekundární terestrická rákosina a tůň ve východní části PP, dílčí plocha č.2. 4 M1.7 vegetace vysokých ostřic 0,02 0,6 fragmenty na podmáčených loukách, dílčí plochy č. 1a, 3b R2.2 nevápnitá mechová slatiniště 0,55 15,9 v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a R2.3 přechodová rašeliniště 0,40 11,6 v centrální části lučního rašeliniště, dílčí plocha č. 1a T1.6 (+T1.5) tužebníková lada (včetně maloploš. pcháčové louky) 0,18 5,2 hygrofilní louky při okraji PP, dílčí plocha č. 1b2, 1b3 T1.9 střídavě vlhké bezkolencové louky 0,07 2,0 malé fragmenty při J okraji PP, dílčí plocha č. 1b1, 1b2 K1 mokřadní vrbiny 1,46 42,2 střední a východní část PP, dílčí plocha č. 3b L2.2 údolní jasanovo-olšové 0,35 10,1 nálety s převahou olše okolo přítokové luhy stoky dílčí plocha č. 3a1 X12 nálety pionýrských dřevin 0,07 2,0 jednotlivé až skupinovité nárosty na loukách a při okraji PP, dílčí plochy č. 1a-b, 2, 3a, (3b) X14 vodní toky a nádrže bez 0,02 0,6 tůň ve V cípu památky, dílčí plocha č.4 ochranářsky významné vegetace Celkem , % Současný vegetační kryt A. Luční porosty (dílčí plochy 1a-b) A1. Luční rašeliniště (dílčí plocha 1a - část) Společenstva lučního minerotrofního svahového rašeliniště na historickém prameništi. Nejvýznamnější jsou ostřicová společenstva sv. Caricion fuscae a rašelinotvorná ostřicovomechová společenstva z rámce sv. Caricion demissae (subas. Chrysohypno- Trichophoretum alpini rhynchosporetosum) a sv. Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion (as. Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifolii), maloplošně jsou vytvořeny fragmenty ostřicovomechových společenstev tvořících přechod ke sv. Sphagno-Caricion canescentis (as. Carici rostratae-sphagnetum apiculati). Při J okraji lze zaznamenat přechody k hygrofilním lučním porostům z rámce sv. Molinion a Calthion. Z významných druhů zde rostou suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), která zde má poslední větší výskyt na okraji jihočeského areálu směrem do Českomoravské vrchoviny, hojné porosty vytváří bařička bahenní (Triglochin palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), jednotlivě se vyskytuje tolije bahenní (Parnassia palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifoila), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Potentilla palustris), len počistivý (Linum catharticum), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), z ostřic se zde vyskytuje ostřice skloněná (Carex demissa), o. blešní (C. pulicaris), o. ježatá (C. echinata), o. prosová (C. panicea), o. obecná (C. nigra). Významnou složku fytocenóz 9

11 tvoří bohaté mechové patro, z významných druhů zde roste bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa), srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), s. závitkolistá (D. revolvens), rašeliník modřínový (Sphagnum contorum), r. Warnstorfův (S. warnstorfii), r. člunkolistý (S. palustre), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), historicky jsou odsud doloženy glaciální relikty poparka třířadá (Meesia triquetra), štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides). V roce 2006 byly v rámci monitoringu druhu Hamatocaulis vernicosus (Štechová, 2006) na monitorovací ploše pořízeny 2 snímky a zákres populace druhu na milimetrový papír. Z mechorostů byly zaznamenány následující druhy: Aulacomnium palustre, Bryum pseudotriquetrum, Calliergon giganteum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Fissidens adianthoides, Hamatocaulis vernicosus, Hypnum pratense, Paludella squarrosa, Plagiomnium elatum, Sphagnum fallax, Sphagnum teres, Sphagnum warnstorfii, Straminergon stramineum, Tomentypnum nitens. Lokalita leží na rozhraní dvou odlišných rašelinných geografických podtypů (Třeboňsko Českomoravská vrchovina), což umožňuje výskyt dosti neobvyklých druhových kombinací rostlinných společenstev s výskytem slatinných a bazifilnějších druhů na kyselém podloží. A2. Podmáčené (hygrofilní) louky (dílčí plocha 1b) Luční porosty navazující na horní okraj lučního rašeliniště. Z významných druhů zde roste ostřice obecná, o. ježatá, starček potoční (Tephroseris crispa), z běžných druhů sítina článkovaná (Juncus articulatus), pcháč bahenní (Cirsium palustris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřava červená (Festuca rubra), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), čertkus luční (Succisa pratensis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), děhel lesní (Angelica sylvestris), mochna nátržník (Potentilla erecta), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), svízel slatinný (Galium uliginosum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum). Při okrajích místy ruderalizované plochy s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), třtinou křovištní (Calamagrostis epigeios), konopicí dvouklannou (Galeopsis bifida), vrbovkou žláznatou (Epilobium ciliatum), srhou laločnatou (Dactylis glomerata), ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides). Společenstva lze rámcově zařadit do podsv. Calthenion, podsv. Filipendulenion (as. Lysimachio vulgaris-filipenduletum), maloplošně přechody ke společenstvům z rámce sv. Molinion. B. Terestrická rákosina (dílčí plocha 2) Kompaktní porosty rákosu obecného (Phragmites australis), vtroušeně skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia), svízel bahenní (Galium palustre), ostřice třslicovitá, se zastoupením nitrofilních a ruderálních druhů jako je kopřiva dvoudomá, kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), konopice dvouklanná, vrbovka žláznatá, pcháč rolní (Cirsium arvense), ostružiník maliník (Rubus idaeus). Druhotně vzniklá terestrická rákosina z rámce sv. Phragmition communis na stanovištích bývalých hygrofilních luk sv. Calthion. Její plocha se postupně zmenšuje sukcesí vrbových křovin. C. Dřevinné nálety a nárosty (dílčí plochy 3a-b) C.1 Stromové porosty (dílčí plocha 3a) Kompaktní stromové nárosty jsou vytvořeny při S hranici památky, podél přítokové stoky. Jsou tvořeny slabou kmenovinou (40-60 r.) olše lepkavé (Alnus glutinosa), s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula), jednotlivě vtroušená třešeň ptačí (Prunus avium), v keřovém patru bez černý (Sambucus nigra), krušina olšová (Frangula alnus), vrba jíva 10

12 (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea). V podrostu z významných druhů čarovník alpský (Circaea alpina), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), z běžných druhů metlice trsnatá, kuklík městský (Geum urbanum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ostřice třeslicovitá, blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnka hajní, škarda bahenní (Crepis paludosa), vrbina obecná, tužebník jilmový, řeřišnice hořká (Cardamine amara), starček vejčitý (Senecio ovatus), třtina šedavá, kopřiva dvoudomá, netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), papratka samice (Athyrium filix-femina), ptačinec mokřadní (Stellaria alsinae), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rákos obecný, ostružiník maliník. Syntaxonomicky nevýrazně vyvinuté sukcesní dřevinné společenstvo z rámce podsv. Alnenion glutinoso-incanae. Malá skupina stromů je při J okraji památky, zastoupena je bříza bělokorá, topol osika, třešeň ptačí, jeřáb ptačí, dub letní, v keřovém patru bez černý, vrba popelavá, vrba ušatá. V západní části památky jsou po obvodu a na luční ploše jednotlivé mladé stromy bříza bělokorá, olše lepkavá, jeřáb ptačí (usychá). C.1 Vrbové křoviny (dílčí plocha 3b) Kompaktní i místy ředinaté porosty vrby popelavé, méně vrby ušaté (Salix aurita a? jejich křížence S. x multinervis), s vtroušenou břízou bělokorou, vrbou jívou, jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a olší lepkavou, místy příměs krušiny olšové. V podrostu a v ředinách se objevuje rákos obecný, skřípina lesní, pomněnka hajní, na kontaktu s lučním rašeliništěm ostřice zobánkatá, vachta trojlistá, řeřišnice hořká, tužebník jilmový, vrbina obecná, mochna bahenní, violka bahenní (Viola palustris), karbinec evropský (Lycopus europaeus), svízel bahenní, sítina rozkladitá (Juncus effusus), mochna nátržník D. Tůň (dílčí plocha 4) Nedávno (2003) uměle vytvořená tůň bez významnější mokřadní vegetace, u břehů ojediněle orobinec širolistý (Typha latifolia), skřípina lesní, sítina rozkladitá, rákos obecný Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha III. III.A Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a 3.1.2) III.B - Mapy dílčích ploch a objektů (1:2000) 1. Přehledová mapa dílčích ploch 2. Přehledová mapa dílčích ploch na podkladu mapy KN 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V minulosti byly prováděny zásahy zaměřené na likvidaci dřevinných náletů a nárostů, kosení lučních porostů. Dále jsou chronologicky uvedeny jednotlivé zásahy: - listopad 1993 odstranění náletových dřevin a posekání ploch mimo rákosiny a ostřicových luk mezi vrbami - listopad 1994 vykácení a odnos části vrb kolem ostřicových luk, posekání ploch včetně ostřicových luk - říjen 1995 posekání plochy kromě ruderalizované plochy ve V části PP 11

13 - červen 1996 posekání ploch s třtinou - červenec1996 posekání louky v ochranném pásmu PP - září 1996 posekání lučního rašeliniště stejné zásahy jako v r V posledních letech je pravidelně sečena plocha lučního rašeliniště, ve V části PP byla v roce 2003 dokončena malá tůň. Louky v ochranném pásmu PP jsou vesměs pravidelně sečeny (2x ročně), Nový rybník je využíván pro chov ryb. Pro zachování druhové diverzity je nutné dále pravidelně kosit luční rašeliniště a postupně ho dále rozšiřovat redukcí plochy vrbových křovin na rašelinném stanovišti. Terestrickou rákosinu kosit fázově posunutými sečemi tak, aby byla celá kompletně vysečená během deseti roků. Okrajové partie s dominantním tužebníkem kosit zhruba třikrát za deset roků, části s fragmenty ostřicovomechové vegetace lze kosit častěji spolu se sousední rašelinnou loukou. Olšinu ponechat přirozenému vývoji stejně jako kompaktní nárosty křovitých vrb ve východní polovině památkym jako biotop pro hnízdění ptáků. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše přírodní památky se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Všechny hospodářské zásahy a opatření směřují ke splnění krátkodobých i dlouhodobých cílů. Základní ochranné podmínky stanovuje 34 zákona č.114/1992 Sb, doplněné o zákazy vyplývající z 20 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Ochranné pásmo není zvláště vymezeno a je jím podle 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky a dřevinné nálety mimo PUPFL aa vrboolšový luh (Stellario-Alnetum) ab mokřadní vrbiny (Salici-Franguletum) ac stromové nálety mimo luh b louky ba rašelinné (Caricion fuscae, Caricion demissae, Sphagno warnstorfiani- Tomenthypnion, Sphagno recurvi-caricion canescentis,) bb vlhké až podmáčené (Calthion, Molinion) bc terestrické rákosiny (Phragmition communis) c mokřad umělá tůň (v současnosti bez významnější vegetace) 12

14 Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky a) mechanické prořezávání (postupná redukce až částečná likvidace u ab), odklizení vyřezané hmoty mimo plochu a spálení b) ruční a mechanizované kosení, odstranění pokosené hmoty z plochy, mechanické odstraňování náletů dřevin c) udržovat na vodě, jinak bez zásahu aa) zatím bez zásahu, v případě potřeby nezbytné zdravotní asanační zásahy ab) jednorázově v průběhu 10 roků, v případě ohrožování sousedních ploch s cennými typy společenstev a druhů možno opakovat častěji ac) 1x za 10 roků ba) 1x za rok bb) 3x za 10 roků bc) 1x za 10 roků c) průběžně aa) podle potřeby ab) 20 roků ac) 1x za 20 roků ba) 1x za 3 roky bb) 1x za 5 roků bc) 1x za 10 roků c) průběžně a) motorová pila, ruční nářadí b) ruční nástroje - křovinořez, motorová kosa, hrábě, vidle c) - a) X-II nebo při sečení ba) VIII bb) VIII bc) VII c) - aa) zásahy podle potřeby ab) vyklízení nekromasy a prořeďování zápoje keřů na kontaktu s rašelinnými loukami ac) pouze zdravotní zásahy v případě potřeby ba) zvětšovat plochu na úkor vrbových křovin bb) pravidelné sečení s vyřezáváním nežádoucích dřevinných náletů bc) fázový posun sečí přizpůsobit aktuálním podmínkám (hnízdění ptáků) c) k manipulaci s vodní hladinou nejsou vytvořeny vhodné technické podmínky, proto postačí udržovat výšku vodní hladiny v současném stavu a nedopustit její výrazné snížení Další zásahy na jednotlivých konkrétních plochách jsou upřesněny v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásazích na nich c) péče o rostliny Základní péče o nejvýznamnější druhy rostlin spočívá v blokování sukcese na nelesních plochách (vyřezávání dřevinných nárostů, pravidelné sečení). Péče, spočívající v pravidelném sečení luk a udržování stabilního okraje vrbových křovin je současně i péčí o tyto významné druhy rostlin. 13

15 d) péče o živočichy Celková péče o chráněné území, tak jak je uvedena v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich je v souladu s péčí o živočichy, kteří žijí na území PP. Pro hnízdění ptáků má význam východní část památky, kam je směrováno pouze extenzivní a postupné sečení rákosiny se stupněm naléhavosti 3 (odložitelný). Výkon mysliveckého práva není omezen, s výjimkou zákazu výstavby krmných zařízení a posedů Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha III. III.A Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu 50 m od hranic PP jsou zahrnuty: - rybník s břehovými porosty (SZ část.hranice památky): zachovat víceméně extenzivní způsob obhospodařování rybníku, s kvalitou vody mezo-oligotrofní, rybí obsádka tržního kapra při nasazení by neměla přesáhnout 150 kg/1 ha, přikrmování pouze obilím, umělá hnojiva a tekutá organická hnojiva by neměla být použita, iniciální dávka hnoje pro rozvoj potravy začátkem sezóny by neměla překročit 5 q/1 ha. Vápnění rybníka a vyřezávání břehových porostů není vyloučeno. - vodní tok s břehovými porosty včetně křovitých vrbin (S a V hranice památky): ponechat víceméně bez zásahu, v případě potřeby vyčištění koryta (napadaná dřevní hmota), zdravotní asanační zásahy v případě potřeby. Stejné zásahy platí i pro liniové dřevinné nárosty podél silnice. - polokulturní sečené luční porosty (S a J hranice památky): nadále pravidelně kosit 2x ročně včetně okrajových (v současnosti nesečných) částí přiléhajících k J hranici památky. Omezené hnojení pevnými statkovými hnojivy, vyloučení anorganických hnojiv a biocidů. - nesečená luční lada (S a JV hranice památky): podmáčenou louku s fragmenty rašelinné a mokřadní vegetace pravidelně kosit 1x za 1-2 roky, ruderalizovanou plochu při S okraji obce ponechat bez zásahu, přilehlou mezofilní louku kosit 1x ročně. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod rezervace označen pruhovým značením dle 13, odst.4 vyhl. č.395/1992 Sb. na hraničních stromech a je nově opatřen tabulemi s malým znakem České republiky dle 13, odst.1b. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na základě nově provedeného geodetického zaměření přehlásit památku na novou výměru. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti v ZCHÚ není žádoucí. 14

16 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Osvětové využití není navrhováno. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Celá památka je vhodným vědeckým objektem pro průběžné sledování vývoje jednotlivých rostlinných formací v souvislosti s prováděnými asanačními zásahy. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy červené pásové značení na stromech v délce 600 m ,- (400,-Kč/100 m) tabulové značení (hraničníky) 1 ks 3.000,-Kč, celkem ,- ks vyřezání části vrbových křovin v Z části památky: ,- min. 500 m 2 C e l k e m (Kč) ,- Opakované zásahy ruční kosení, případně kosení lehkou mechanizací s následným odklizením posečené hmoty dílčí plocha 1a = 0,94 ha 10x za 10 r. =9,4 ha celkem (za 10 r.): 9,4 ha á ,-Kč/ha , ,- ruční kosení, případně kosení lehkou mechanizací (různé podle potřeby ,- s následným odklizením posečené hmoty dílčí plochy 0-6 tis.) 1b1-b3 = 0,25 ha 3x za 10 r. =0,75 ha celkem (za 10 r.): 0,75 ha á ,-Kč/ha ,-Kč ruční kosení, případně kosení lehkou mechanizací (různé podle potřeby 9.000,- s následným odklizením posečené hmoty dílčí plocha 0-3 tis.) 2, 4 část = 0,32 + 0,03=0,35 ha, natřikrát v průběhu 10- ti let celkem (za 10 r.): 0,35 ha á ,-Kč/ha 9.000,-Kč C e l k e m (Kč) , ,- 15

17 4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR- sv.viii. Albrecht J., (1996): Přírodní památka Rašeliniště u Suchdola Předběžný nástin plánu péče pro účely managementu v r. 1996, AOPK ČR České Budějovice Culek M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha I.Míchal a V. Petříček eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chábera a kol.(ed.) (1985): Jihočeská vlastivěda neživá příroda, Jihočeské nakladatelství Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, Praha Chytil J., Hakrová P., Hudec K., Husák Š., Jandová J., Pellantová J.(eds.), 1999: Mokřady České republiky přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. Český ramsarský výbor, Mikulov. Chytrý M., Kučera T.& Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha kol. (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000, Planeta XIV, 9/2006 Kotlaba F. a kol. (1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR 4 Sinice a riasy,huby, lišajníky, machorasty, Príroda Bratislava Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha Moravec J. a kolektiv (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení 2. vydání, Severočeskou přírodou, Litoměřice Moravec J. (red.) (2000): Přehled vegetace České republiky, sv. 2 Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy, Academia Praha Neuhäslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (textová a mapová část), Academia Praha Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Praha, IX Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa, Studia geographica, 16, 1-73, Brno V. Petříček (ed.) et al (1999): Péče o chráněná území I., Praha Rybníček K., (1971): Návrh přírodní rezervace Suchdol u Kunžaku 3-08 Rašeliniště u Suchdola, opis z KSSPPOP v Českých Budějovicích Rybníček K. a kol. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa,ACADEMIA Praha Štechová T., 2006: Výsledky intenzivního monitoringu druhu Hamatocaulis vernicosus (Amblystegiaceae) v roce 2006, České Budějovice Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny + Vyhl. č.395/1992 Sb. Podklady uložené v archivu WV Projection Service s.r.o. Vlastní terénní průzkumy prováděné během r WV Projection Service s.r.o.,j.wimmer Podklady z Krajského úřadu Jihočeského kraje 16

18 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:2880 číslo mapového listu: V.S. XI, b) Státní mapa 1:5000 odvozená číslo mapového listu: Třešť 9-8 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: (Jindřichův Hradec) Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin (SM,BO,OL ) použité v textu a v tabulkách jsou uvedeny podle Přílohy č.4 k vyhlášce č.84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky as. asociace CHKO Chráněná krajinná oblast KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LHO lesní hospodářské osnovy LHP lesní hospodářský plán LT lesní typ LV list vlastnictví lvs lesní vegetační stupeň OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr por.sk. porostní skupina PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa S, Z, J, V, SZ sever, západ, jih, východ, severozápad SLT soubor lesních typů SMO státní mapa odvozená sv. svaz ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ZCHÚ zvláště chráněné území ZM základní mapa 4.5 Plán péče zpracoval WV Projection Service s.r.o., Ing. Jiří Wimmer, Bezdrevská 9, České Budějovice,

19 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha I. Orientační mapa území I.A Orientační mapa turistická mapa 1:50 000, 1: I.B Orientační mapa ZM 1: I.C Ortofotomapa I.D Historická mapa se stavem k r I.E SMO 1:5000 Příloha II. Zákres hranic PP v mapě KN ( v měřítku 1:2000) Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Základní údaje o nelesních pozemcích III.A Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a 3.1.2) III.B - Mapy dílčích ploch a objektů (1:2000) 1. Přehledová mapa dílčích ploch 2. Přehledová mapa dílčích ploch na podkladu mapy KN Mapa navržených zásahů a opatření Fotografická dokumentace Výpisy z KN pro parcely v PP Příloha VII. Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře. Příloha VIII. Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje 18

20 Přílohy a tabulky

21 Příloha č. I.A Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA orientační mapa území Legenda: hlavní přístupové komunikace

22 Příloha č. I.B Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA orientační mapa území měřítko 1: Legenda: vymezení ZCHÚ

23 Příloha č. I.C Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA ortofotomapa území měřítko 1:2000

24 Příloha č. I.D Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA historická mapa se stavem k r Legenda: hranice PP

25 Příloha č. I.E Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA SMO 1:5000

26 Příloha č. II Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA Zákres hranic PP v mapě KN měřítko 1:2000 Legenda hranice ZCHÚ 5/1 hranice a označení parcel podle KN

27 Příloha III.A Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka k bodům a 3.1.2) označení plochy nebo objektu 1a 1b1 1b2 název výmě ra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 0,94 Společenstva lučního minerotrofního svahového rašeliniště na historickém prameništi. Nejvýznamnější jsou ostřicová společenstva sv. Caricion fuscae a rašelinotvorná ostřicovomechová společenstva z rámce sv. Caricion demissae (subas. Chrysohypno- Trichophoretum alpini rhynchosporetosum) a Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion (as. Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifolii), maloplošně jsou vytvořeny fragmenty ostřicovomechových společenstev tvořících přechod ke sv. Sphagno-Caricion canescentis (as. Carici rostratae-sphagnetum apiculati). Při J okraji lze zaznamenat přechody k hygrofilním lučním porostům z rámce sv. Molinion a Calthion. Podrobnější popis vegetace je uveden v kap Dlouhodobým cílem je udržovat porosty v současné rozloze a stavu s důrazem na udržení populací zvláště chráněných a významných druhů rostlin. Blokování dalšího případného pronikání křovitých vrbin do plochy. 0,04 Malý nesečný luční fragment s ojedinělými dřevinnými nárosty (bříza bělokorá, jeřáb ptačí). Společenstva inklinující ke sv. Molinion, Carex echinata, C. nigra, Festuca rubra, Succisa pratensis, Potentilla erecta, Senecio rivularis, Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris,galium uliginosum, Angelica sylvestris, Myosotis nemorosa. Občasným vysečením zabránit expanzi nežádoucích druhů do plochy památky (Calamagrostis epigeios, Rubus sp., Frangula alnus) 0,19 Poměrně rozsáhlý segment s převahou tužebníku jilmového, s menší plochou rašelinné vegetace s Carex rostrata, Sphagnum sp., Molinia caerulea, Briza media, Comarum palustre,senecio rivularis. V záapadní části menší plocha s Deschampsia cespitosa, Molinia caerulea, Nardus stricta, Cirsium palustre, Holcus lanatus. Dlouhodobým cíle péče je postupná redukce tužebníku a uvolnění degradovaných rašelinných společenstev. Blokovat sukcesi dřevinných nárostů a náletů (krušina olšová, křovité vrby, bříza). Pravidelné kosení. Hmotu vyklidit mimo PP. doporučený zásah Kosení a vyřezávání dřevinných náletů. Hmotu vyklidit mimo PP. Kosení a vyřezávání dřevinných náletů Hmotu vyklidit mimo PP. naléhav ost termín provedení interval provádění 1 VIII 1x ročně 2 VIII 1x za 3 roky 2 VIII 1x za 3 roky

28 1b3 0,02 Malý segment s degradovanými společenstvy sv. Calthion, převažuje Scirpus sylvatica, Cirsium palustre, vtroušeně Filipendula ulmaria, Festuca rubra, při okraji Rumex obtusifolius, Urtica dioica. Dlouhodobým cíle péče je zbavit plochu nitrofilních a ruderálních druhů a rozšířit ji na úkor sousední expandující rákosiny. 2 0,32 Terestrické rákosiny v několika oddělených segmentech. Uniformní porosty s převahou rákosu, vtroušeně Scirpus sylvatica, Calamagrostis canescens, Lysimachia vulgaris, Urtica dioica, Anthriscus sylvestris, Epilobium ciliatum, Rubus sp., Galeopsis bifida, Persicaria lapathifolia. Dlouhodobým cílem je postupně zredukovat plochu rákosin ve prospěch původních lučních a rašelinných společenstev. 3a1 0,35 Kompaktní stromové nárosty jsou tvořeny slabou kmenovinou olše lepkavé, s příměsí břízy bělokoré, topolu osiky, jednotlivě vtroušená třešeň ptačí, v keřovém patru bez černý, krušina olšová, vrba jíva, vrba popelavá. Dlouhodobým cílem je ponechat plochu přirozenému vývoji. 3a2 0,07 Malá skupina stromů je při J okraji památky, zastoupena je bříza bělokorá, topol osika, třešeň ptačí, jeřáb ptačí, dub letní, v keřovém patru bez černý, vrba popelavá, vrba ušatá. 3b 1,48 Kompaktní i místy ředinaté porosty vrby popelavé, méně vrby ušaté, s vtroušenou břízou bělokorou, vrbou jívou, jasanem ztepilým, jeřábem ptačím a olší lepkavou, místy příměs krušiny olšové. 4 0,05 Uměle vytvořená tůň bez významnější mokřadní vegetace, u břehů ojediněle orobinec širolistý (Typha latifolia), skřípina lesní, sítina rozkladitá, rákos obecný. Ponechat přirozenému vývoji (udržovat na vodě). Kosení a vyřezávání dřevinných náletů. Hmotu vyklidit mimo PP. Kosení a vyřezávání dřevinných náletů. Hmotu vyklidit mimo PP. Bez zásahu, v případě potřeby pouze nezbytné zdravotní asanační zásahy. Bez zásahu, v případě potřeby pouze nezbytné zdravotní asanační zásahy. Východní kompaktní skupina s rákosinou bez zásahu. V západní části prořezat a propojit rašelinné louky (dílčí plochy 1a). 2 VIII 1x za 3 roky 3 VII 1x za 10 roků celá plocha s fázovým posunem sečí X-II (-III) jednorázově Břehové partie s rákosem (0,03 ha) vyžínat spolu s dílčí plochou č.2 3 VIII 1x za 10 roků stupně naléhavosti jednotlivých zásahů: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný

29 Příloha č. III.B Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA Přehledová mapa dílčích ploch měřítko 1:2000 Legenda hranice ZCHÚ hranice dílčích ploch 1a luční rašeliniště 3b vrbové křoviny 1b1-b3 hygrofilní louky 4 tůň 2 terestrická rákosina 3a1 olšina 3a2 stromové nálety

30 Legenda: hranice ZCHÚ hranice dílčích ploch hranice parcel KN Příloha č. III.B Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA Přehledová mapa dílčích ploch a objektů na podkladu mapy KN měřítko 1:2000

31 Příloha č. IV Přírodní památka RAŠELINIŠTĚ U SUCHDOLA Mapa navržených zásahů a opatření měřítko 1:2000 Legenda hranice ZCHÚ hranice dílčích ploch 1a kosení 1b1-b3 kosení a vyřezávání náletů 2 vyžínání s fázovým posunem sečí 3b redukce křovitých porostů

32 Příloha V. Fotografická dokumentace pohled na luční rašeliniště od Z (dpl 1a) pohled na luční rašeliniště od V (dpl 1b) 6. pohled od JZ (dpl 1a)

33 7. pohled přes rašeliniště na Nový rybník (dpl 1a) 10. tužebníkové lado (dpl 1b2) luční račeliniště s porosty křovitých vrbin (dpl 1a, 3b) terestrická rákosina a vrbové křoviny ve střední a V části PP (dpl 2, 3b)

34 Příloha VI. Výpisy z KN pro parcely v PP Parcelní číslo: 5/1 Výměra: m2 Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Typ parcely: Mapový list: Využití pozemku: Druh pozemku: Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.XI zamokřená plocha vodní plocha Číslo LV: Ochrana: menší chráněné území památkově chráněné území Vlastnické právo Jméno adresa podíl Obec Kunžak Komenského, č.p.74, Kunžak, Parcelní číslo: 5/2 Výměra: m2 Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Typ parcely: Mapový list: Využití pozemku: Druh pozemku: Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.XI jiná plocha ostatní plocha Číslo LV: Ochrana: menší chráněné území památkově chráněné území Vlastnické právo Jméno adresa podíl Obec Kunžak Komenského, č.p.74, Kunžak, Parcelní číslo: 5/4 Výměra: 7112 m 2 Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Typ parcely: Mapový list: Druh pozemku: Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.XI trvalý travní porost Číslo LV: 10001

35 Příloha VI. Ochrana: zemědělský půdní fond menší chráněné území památkově chráněné území Vlastnické právo Jméno adresa podíl Obec Kunžak Komenského 74, Kunžak, Parcelní číslo: 5/5 Výměra: 3414 m2 Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Typ parcely: Mapový list: Druh pozemku: Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.XI trvalý travní porost Číslo LV: Ochrana: zemědělský půdní fond menší chráněné území památkově chráněné území Vlastnické právo Jméno adresa podíl Obec Kunžak Komenského, č.p.74, Kunžak, Parcelní číslo: 10 Výměra: m2 Katastrální území: Suchdol u Kunžaku Typ parcely: Mapový list: Využití pozemku: Druh pozemku: Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.XI rybník vodní plocha Číslo LV: Ochrana: menší chráněné území památkově chráněné území Vlastnické právo Jméno adresa podíl Obec Kunžak Komenského, č.p.74, Kunžak, 37862