Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Řísnice CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Řísnice CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Řísnice Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5374 Rozloha (ha): 4,9283 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 86a 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 4,9283 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Jihočeský kraj Dotčené obce Smilovy Hory Dotčená katastrální území Stojslavice Středočeský kraj Dotčené obce Načeradec Dotčená katastrální území Řísnice 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Kvartérní hlinité a kamenité sedimenty na podloží pararul.

3 Geomorfologie: Lokalita leží při hranicích Křemešnické vrchoviny (podcelku Pacovská pahorkatina) s Vlašimskou pahorkatinou. Reliéf: Plochá niva mírně se snižující k SZ. Pedologie: V nejvlhčích místech - pseudogleje, gleje a organozemě, v okolí - kambizemě. Krajinná charakteristika: Pěkně zachovalá rašelinná louka na okraji většího lesního komplexu. Biota V horní (východní) části lokality jsou louky kosené, poněkud kulturnější, místy druhově nasycené. Jde o vlhké pcháčové louky s hojným pcháčem bahenním (Cirsium palustre), Ranunculus sp.div. a dále např. černohlávek obecný (Prunella vulgaris). Místy jsou patrné přechody k bezkolencovým loukám indikované přistupujícími druhy bukvicí lékařskou (Betonica officinalis) a hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis). Níže položená část kosených luk lze řadit k nevápnitým mechovým slatiništím, kde se vyskytují psineček psí (Agrostis canina), sítina niťovitá (Juncus filiformis), sítina klubkatá (J. conglomeratus) a místy roste i Sphagnum sp. Zcela při kraji lesa a zejména pak v nevelké enklávě zabíhající do lesního porostu se vyskytuje velmi dobře vyvinuté přechodové rašeliniště s charakteristickými bulty ploníku obecného (Polytrichum commune), subdominantními druhy ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum), z dalších druhů pak vrbovkou bahenní (Epilobium palustre), smilkou tuhou (Nardus stricta). Na zamokřených místech při kraji lesa se vyskytuje mochna bahenní (Potentilla palustris) a na jiném takovém místě pak početný porost vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata.), hojně, zejména na sušších místech slatinišť, se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Za významnjěší lze též pokládat hojný výskyt starčku potočního (Tephroseris crispa). V SZ části lokality se vyskytují dobře vyvinuté zachovalé bezkolencové louky s hojnou třeslicí prostřední (Briza media), chrpou luční (Centaurea jacea), bikou mnohokvětou (Luzula multiflora), pcháčem bahenním (Cirsium palustre), čertkusem lučním (Succisa pratensis) a smilkou tuhou (Nardus stricta), které přecházejí v typické vlhké pcháčové louky. Za přírodovědně významné lze označit také drobné ostrůvky smilkových trávníků s výskytem všivce lesního (Pedicularis sylvatica), roztroušené v bezkolencových loukách.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7140 Název předmětu ochrany: Přechodová rašeliniště a třasoviště Rozloha (ha): 1,8016 Relativní rozloha (%): 36,56 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: udržení stanoviště ve stávajícím stavu i rozloze 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7140 Název předmětu ochrany: Přechodová rašeliniště a třasoviště Popis nároků předmětu ochrany: Biotop R2.3 přechodová rašeliniště tvoří údolní i svahová prameništní rašeliniště, také okraje vodních nádrží a laggy (snížené okrajové části) vrchovišť. Vyskytují se na stanovištích sycených převážně podzemní vodou chudou na obsah vápníku i ostatních iontů. Mocnost rašelinných vrstev je obvykle do 2 m. Biotopy jsou ohroženy a mizí především v důsledku melioračních zásahů, expanze dřevin, zalesňování, celkové eutrofizace prostředí, často bývají poškozeny těžkou mechanizací, zvěří nebo dobytkem. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Při zachování současného managementu není nutné konflikt předpokládat. Nanejvýš je třeba přizpůsobit obhospodařování výskytu některých ohrožených druhů rostlin a živočichů, tj. kosit až po odkvětu vstavačovitých a takovými metodami, aby došlo k omezení mortality obojživelníků. Ke konfliktu by mohlo dojít v budoucnosti, pokud by bylo třeba přistoupit k některým v současnosti neplánovaným revitalizačním zásahům, jako je například stržení drnu. V takovém případě by měl mít přednost biotop jako celek před ochranou jednotlivých druhů. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Extenzivní obhospodařovávání Od roku 1998 je rašelinná louka poté, co delší dobu ležela ladem, pravidelně kosena ČSOP Vlašim ve spolupráci s vlastníky pozemků. Kosení je prováděno ručními nástroji i lehkou mechanizací v závislosti na místních podmínkách. Druhové skladba kosených ploch je pestrá, má vyrovnanou strukturu a hojně se zde vyskytují ohrožené druhy, včetně těch konkurečně slabších. - Absence hospodaření V souvislosti s intenzifikací zemědělství v druhé polovině 20. století byla podobně jako jiné podmáčené lokality i tato rašelinná louka na dlouhou dobu ponechána bez obhospodařování, což vedlo k její degradaci. Jakkoliv se v současnosti daří velkou část plochy udržovat kosením v žádoucím stavu, některá místa zůstávají pro nezájem vlastníků stále neobhospodařována. Zde pak převládají chudší monotónní porosty, dominované převážně sítinami a vysokostébelnými ostřicemi (jmenovitě Carex rostrata). V části nekoseného bezkolencového trávníku, tedy mimo předmět ochrany, dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), jejíž expanzi se v jiných partiích podařilo zastavit. Podobná místa mohou v budoucnosti coby ohniska šíření představovat hrozbu i pro předmět ochrany.

5 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

6 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro zachování optimálního stavu chráněných stanovišť je třeba i nadále pokračovat v dosavadním managementu, tedy pravidelném kosení jednou za rok, které je prováděno lehkou mechanizací, lištovou sekačkou, nebo ručními nástroji v závislosti na momentálních stanovištních podmínkách. Je však třeba, aby tento management byl rozšířen i do doposud nekosených partií EVL. Optimální dobou seče je vrcholné léto, kdy hladina podpovrchové vody v rašeliništi nejnižší. Současný termín kosení počátek srpna je rovněž vzhledem k výskytu vstavačovitých, konkrétně prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) vhodný. Pokosený materiál je nutné z území důsledně vymisťovat. Při kosení třeba zohledňovat častý výskyt obojživelníků, kupříkladu používat při kosení lištovou sekačkou výše nastavenou lištu. Pozornost je též třeba věnovat porostům dřevin. Ty v současnosti zaujímají výrazně větší plochu, než jakou zaujímaly ještě v polovině minulého století, zároveň však zatím žádný z biotopů neohrožují přímo v jeho podstatě. Kosení lokality může z velké části expanzi dřevin blokovat, přesto by však bylo vhodné alespoň jednou za let provést prořezávku a odstranit část náletů a vrbových polykormonů. Rychlost zarůstání pravděpodobně nebude nijak vysoká, neboť rašeliniště si i v suchém roce (dle šetření na jaře 2012) udržuje poměrně vysokou hladinu podpovrchové vody. V případě vyhlášení MZCHÚ by bylo vhodné seznam předmětů ochrany rozšířit i o další ochranářsky cenné biotopy, které nejsou předmětem ochrany EVL. Především se jedná o bezkolencové louky a smilkové trávníky, kde se vyskytují další ohrožené druhy jako všivec lesní (Pedicularis sylvatica) nebo hadí mord nízký (Scorzonera humilis). V připravovaném plánu péče by pak měl být pro tyto biotopy navržen odpovídající management. Žádné revitalizační zásahy nejsou v současné době nezbytné. Vodní režim je odpovídá nárokům stanoviště, vegetace na kosených místech je z velké části rozvolněná a dostatečně různorodá. K homogenizaci či nadměrnému zapojení drnu, které bývají problémem na jiných lokalitách, zde zdá se nedochází, alespoň nikoliv v takové míře, která by ohrožovala předmět ochrany. Vzhledem k tomu, že současný management v podstatě kopíruje způsob hospodaření, který zde v minulosti dlouhodobě zajištoval uchování chraněných biotopů, lze předpokládat, že ani do budoucna nebude potřeba k radikálnější revitalizaci přistupovat. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 2 Název managementového opatření Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 7140 Popis opatření mozaika různých typů rašelinišťních biotopů, cílem je udržet druhovou rozmanitost a vyrovnanou strukturu porostů; v závislosti na podmínkách možno provádět i pomocí lehké mechanizace lištové sekačky; při kosení je třeba zohlednit dozrávání semen prstnatců májových, popř. dalších ohrožených druhů; optimální dobou kosení je vrcholné léto, za minimálního stavu podpovrchové vody; pokosený materiál nutno bezezbytku odstranit Vhodný interval 1 x za 1 rok / let Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 7140 Popis opatření především partie na styku s lesem a místa s výraznými polykormony vrb; interval výřezu se může lišit v závislosti na rychlosti zarůstání; v současné době není toto opatření akutně vyžadováno Vhodný interval 1 x za 10 rok / let Kalendář pro management Poznámka

7 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Krátká M. Závěrečná zpráva mapování biotopů Natura Praha: AOPK ČR, kód díla C0158, ms. 6 pp. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ES Evropský seznam EVL Evropsky významná lokalita OP ZCHÚ ochranné pásmo zvláště chráněného území PUPFL pozemek určený k plnění funkcí lesa R2.2 nevápnitá mechová slatiniště R2.3 přechodová rašeliniště SDO Souhrn doporučených opatření ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

8 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Risnice_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Risnice_Koseni.pdf CZ _Risnice_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště