22. Čím je významná publikace SIlent spring

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "22. Čím je významná publikace SIlent spring"

Transkript

1 Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 4. Charakterizujte pojem trvale udržitelný rozvoj ve smyslu obsaženém ve zprávě Our common future. 5. Které jsou nedostatky obvyklé charakteristiky trvale udržitelného rozvoje? 6. Uveďte hlavní 3 pilíře, na nichž stojí koncepce trvale udržitelného rozvoje. 7. V čem je problematické zahrnutí trvalého ekonomického rozvoje do koncepce udržitelnosti? 8. Proč se v oblasti klimatických změn a trvale udržitelného rozvoje promítají přírodovědné, ekonomické a společenské aspekty? 9. Které jsou hlavní problémy 21. století podle vyjádření mnoha přírodovědců? 10. Co je společným základem pro řešení otázek hladu, nedostatku vody i klimatických změn? 11. Proč je dostatek levné energie nezbytný pro zajištění produkce potravin? 12. Které úrovně potravní pyramidy se v současnosti nejvíce (kvantitativně) mění? 13. Co jsou to netržní produkty a služby ekosystémů? 14. Jak lze vyjádřit vliv hlavních faktorů (P, A, T) na dopad (I) lidské činnosti na přírodu? 15. Proč nelze v současnosti předpokládat pokles potřeby zdrojů a energie? 16. Mají biologové větší odpovědnost za šíření vědeckých poznatků vztahujících se ke změnám klimatu než laická veřejnost? 17. Uveďte příklad (osobu a předmět výpovědi) dokládající, že už někteří staří Řekové si uvědomovali nepříznivé důsledky některých lidských činností na přírodu. 18. Kdo byl a kdy (přibližně) žil Aldo Leopold. 19. Proč je kniha Zápisky z chatrče významným mezníkem v péči o přírodu? 20. Kdo byla a kdy (přibližně) žila R. Carson? 21. Uveďte klady (pokud jsou) a zápory aplikací DDT. 22. Čím je významná publikace SIlent spring

2 23. Vysvětlete odvození názvu knihy Silent spring. 24. Z které doby pochází první publikace udávající finanční hodnotu služeb ekosystémů na Zemi? 25. Kdo (1. autor) odvodil a jako první publikoval finanční hodnotu služeb ekosystémů na Zemi? 26. Co rozumíme pojmem služby ekosystému? 27. Lze produkci dřeva považovat za službu ekosystému les? 28. Při hoření fosilních paliv se uvolňuje do atmosféry přibližně tolik CO2, kolik O2 se spotřebuje. Proč je znepokojující vzestup koncentrace CO2 a nikoliv pokles koncentrace O2? 29. Proč nemůže být ani na dostatečně velkém území stejný počet velikostně srovnatelných masožravců jako počet býložravců? 30. V čem tkví výhoda lidské potravy z hmyzu ve srovnání s masem ze skotu? 31. V čem je příčina lepšího využití rostlinné biomasy hmyzem ve srovnání se skotem? 32. Jak se může projevit zvyšující se spotřeba masa v Asii na dostupnosti obilnin? 33. Bylo by možné za stávajících podmínek zajistit výživu deseti- a vícenásobku stávajících lidí, kdyby se všichni stali vegetariáni? 34. Jaký je současný roční přírůstek počtu obyvatel na Zemi? 35. Kdy bylo dosaženo jedné miliardy lidí na Zemi? 36. Kdy bude dosaženo 7 miliard lidí na Zemi? 37. Která složka potravy se výrazně zvýšila v posledních 30 letech v Indii a Číně? 38. Které faktory je třeba optimalizovat v produkci polních plodin, aby jediným limitujícím bylo množství slunečního záření? 39. Proč je distribuce produktů fotosyntézy v rostlinách důležitá zejména z hlediska hospodářského výnosu? 40. Jaké je průměrné roční využití (%) slunčního záření dopadajícího na povrch Země? 41. Jaká je obvyklá hodnota albedo u lesů? 42. Jak se v atmosféře Země v průběhu jejího vývoje zvýšila koncentrace kyslíku? 43. Proč byla dostatečná koncentrace kyslíku v atmosféře základní podmínkou pro rozvoj organismů na pevninách? 44. Celoroční produkce všech oceánů ve srovnání s produkcí všech pevnin převažuje, je menší nebo je přibližně stejná?

3 45. Produkce biomasy rostlin vztažená na 1 m 2 je vyšší v oceánech nebo na pevninách? 46. Jakým způsobem je využito sluneční záření pohlcené zeleným listem? 47. Které jsou hlavní zdroje energie, kterou list pohlcuje ze svého okolí? 48. V čem spočívá specifická funkce transpirace ve srovnání s absorpcí a emisemi záření listem? 49. Objasněte souvislost mezi rychlostí transpirace a teplotou listu. 50. Proč je v letním slunečném dnu v lese chladněji než na poli bez vegetace? 51. Enzym rubisco je schopen poutat při fotosyntéze molekulu CO 2, molekulu O 2 nebo molekuly CO 2 i O 2? 52. Proč se druhy rostlin C3 takto označují? 53. Jak se jmenuje enzym zajišťující primární fixaci CO2 u druhů rostlin C4? 54. Které jsou hlavní rozdíly mezi enzymy zajišťujícími primární fixaci CO2 u druhů rostlin C3 a C4? 55. Načrtněte závislost rychlosti fotosyntézy na koncentraci CO2 u rostlin C3 a C4 (popsat osy!). 56. Načrtněte závislost rychlosti fotosyntézy na ozářenosti u rostlin C3 a C4 (popsat osy!). 57. Načrtněte závislost rychlosti fotosyntézy na teplotě u rostlin C3 a C4 (popsat osy!). 58. V čem spočívá význam vody pro rostliny? 59. Které 2 důvody jsou nejdůležitější pro vysvětlení toho, že rostliyn během svého růstu potřebují velké množství vody? 60. V jakém rozmezí se pohybují hodnoty transpiračního koeficientu rostlin? 61. Jaký je vztah mezi hodnotou transpiračního koeficientu a účinnosti využití vody? 62. Jaký je obvyklý obsah vody (v % čerstvé hmotnosti) v bylinách? 63. Jaký je obsah popelovin v sušině rostlin? 64. Vysvětlete pojem modrá voda. 65. Vysvětlete pojem zelená voda. 66. Vysvětlete pojem virtuální voda. 67. Které lokality (státy) a jakým způsobem mohou výhodně využít obchodování s virtuální vodou? 68. V čem jsou přednosti kapkové závlahy?

4 69. Proč je na náměstí se stromy chladněji než na náměstí bez vegetace? 70. Naznačte schéma hlavních způsobů využívání slunečního záření dopadajícího na vnější okraj atmosféry Země. 71. Co vyjadřuje solární koeficient? 72. Čím se liší sluneční záření dopadající na povrch Země od záření emitovaného povrchem Země? 73. Naznačte funkci mraků v ovlivňování teploty povrchu Země. 74. Naznačte funkci aerosolů v atmosféře v ovlivňování teploty povrchu Země. 75. Naznačte způsob výpočtu množství (hmotnostní) CO 2 uvolněného při spálení 1 tuny dřeva. 76. Naznačte způsob výpočtu množství (objemové) CO 2 uvolněného při spálení 1 tuny dřeva. 77. Naznačte způsob výpočtu množství (hmotnostní) O 2 spotřebovaného při spálení 1 tuny dřeva. 78. Jaká je současná atmosférická koncentrace CO2? 79. Jaká byla koncentrace atmosférického CO 2 ve středověku? 80. Jaká byla koncentrace atmosférického CO 2 v dobách ledových? 81. Jaká byla koncentrace atmosférického CO 2 v dobách meziledových? 82. V kterém ročním období je koncentrace CO 2 v atmosféře nejvyšší? 83. Do jakého vlnového rozsahu spadá přes 90% slunečního záření? 84. V jakém rozsahu vlnových délek leží záření UV-A? 85. V jakém rozsahu vlnových délek leží záření UV-B? 86. V jakém rozsahu vlnových délek leží záření UV-C? 87. Jaký podíl (%) ze slunečního záření připadá na povrchu Země na záření UV- C? 88. Jaký podíl (%) ze slunečního záření připadá na povrchu Země na záření ultrafialové? 89. Jaký podíl (%) ze slunečního záření připadá na povrchu Země na záření PAR? 90. Jaký podíl (%) ze slunečního záření připadá na povrchu Země na záření infračervené? 91. Vyjmenujte alespoň 4 přímé účinky slunečního záření na rostliny. 92. Naznačte postup výpočtu energie dopadajícího záření (Wm -2 ), když je známa hustota toku fotonů (např. 500 µmol m -2 s -1 ). 93. Jaký je minimální počet kvant záření PAR nezbytný pro fixaci 1 molekuly CO 2 ve fotosyntéze? 94. Vyjmenujte 4 formy energie, jíž list nebo porost získává ze svého okolí energii. 95. Čím se liší transpirace od evaporace? 96. Energie 1 molu kvant záření je větší pro záření o vlnové délce 440 nm nebo záření o vlnové délce 660 nm? 97. Jaká je účinnost využití záření o vlnové délce 980 nm ve fotosyntéze? 98. Co určuje Wienův zákon posuvu?

5 99. Se zvyšující se teplotou povrchu tělesa vyzařujícího energii se vlnová délka maxima vyzařované energie snižuje nebo zvyšuje? 100. V které oblasti spektra (přibližně) leží maximum energie vyzařované klasickou žárovkou? 101. Jaká by byla teplota na Zemi, kdyby neexistoval skleníkový efekt na naší planetě? 102. Charakterizujte radiační působení O kolik se zvýší teplota povrchu Země při změně radiačního účinku o 1 Wm -2? 104. Vysvětlete pojem ekvivalent CO V současné době je největší radiační účinek vyvolán z,měnami koncentrace CO 2, CH 4 nebo N 2 O? 106. Co je to albedo Jaká je hodnota albedo pro list, který odráží 22 % dopadajícího slunečního záření Jak je využito maximum záření pohlceného fotosyntetickými strukturami? 109. Jaké hodnoty dosahuje využití dopadajícího slunečního záření v průběhu vegetačního období porosty polních plodin? 110. Proč je v příznivých podmínkách produkce biomasy (sušiny) větší u rostlin C4 než u rostlin C3? 111. Jaká je (vysoká nebo nízká) absorpce infračerveného záření v oblasti 700 nm až 12 nm? 112. Jaké jsou přírodní zdroje emisí CO2 z půdy? 113. Emise CO2 z pevnin Země jsou vyšší nebo nižší než pohlcování CO2 těmito pevninami? 114. Jaký je zásadní rozdíl mezi pohlcováním CO2 rostlinami na pevninách a rostlinami (sinice a řasy) v oceánech? 115. Zvyšující se teplota povrchových vod oceánů zvýší nebo sníží pohlcování CO2 ze vzduchu? 116. Antropogenní roční emise CO2 z fosilních paliv se v průběhu posledních 20 let snižují nebo zvyšují? 117. V posledních letech emise CO2 rozvojových zemí předstihly emise zemí rozvinutých. Týká se to celkových ročních emisí nebo emisí vztažených na 1 obyvatele? 118. Jaká je přibližná hodnota ročních emisí CO2 vztažená na 1 obyvatele Česka? 119. Jaká je přibližná hodnota ročních emisí CO2 vztažená na 1 obyvatele Země? 120. Načrtněte (graf) vývoj globálních antropogenních emisí CO2 a průběh HDP za posledních 50 roků Zvyšování koncentrace CO2 může psotupně měnit druhové složení přírodních ekosystémů. Vysvětlete, proč Jaký je vliv zvyšující se koncentrace CO2 na rychlost fotosyntézy?

6 123. Jaký je vliv zvyšující se koncentrace CO2 na rychlost fotorespirace? 124. Jaký je vliv zvyšující se koncentrace CO2 na rychlost transpirace? 125. Jaký je vliv zvyšující se koncentrace CO2 na otevřenost průduchů? 126. Jakých hodnot dosahuje zvýšení (relativně vzhledem nestandardní) výnosů pšenice při pěstování při zvýšené (cca 650 ppm) koncentraci CO2? 127. Jak lze využít prokázané odrůdové rozdíly v reakci na zvýšenou koncentraci CO2? 128. Naznačte příčinný sled jevů, které vyvolá zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře a vede k tání ledovců v Alpách Vysvětlete, jak je dosaženo nové rovnováhy v radiační bilanci Země při výrazném zvýšení skleníkových plynů v atmosféře Při určité koncentraci skleníkových plynů v atmosféře Země existuje rovnováha mezi slunečním zářením pohlcovaným povrchem Země a zářením emitovaným povrchem Země. Jak se tato rovnováha obnoví po výrazném zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře? 131. Kde zůstává antropogenně emitovaný CO2? 132. Jaké množství CO2 se uvolní při spálení 1 tuny suchého dřeva (kvalifikovaný odhad nebo naznačení výpočtu)? 133. Jedna tuna uhlíku je obsažen v jakém množství suché biomasy (kvalifikovaný odhad nebo naznačení výpočtu)? 134. Jaké množství (objemově) CO2 je obsaženo v 1 m 3 vzduchu se stávající koncentrací CO2? 135. Jaké množství (hmotnostně) CO2 je obsaženo v 1 m 3 vzduchu se stávající koncentrací CO2? 136. Načrtněte princip gazometrického měření rychlosti fotosyntézy Vysvětlete princip gravimetrického měření rychlosti fotosyntézy Metan se vyznačuje vyšší nebo nižší účinností v absorpci dlouhovlnného infračerveného záření? 139. Které jsou hlavní přírodní zdroje metanu? 140. Které jsou hlavní antropogenní zdroje metanu? 141. Jaká je současná koncentrace metanu v atmosféře Země? 142. Co to jsou hydráty metanu? 143. Jaká jsou rizika hydrátů metanu? 144. Co je to půda a jaké jsou její funkce? 145. Z jakých fází (složek) se skládá půda a která z nich je nejvýznamnější pro funkce půdy? 146. Jaké formy organické hmoty v půdě znáte?

7 147. Která složka organické hmoty v půdě má nejvýznamnější úlohy pro vlastnosti a funkce půdy? 148. Co popisuje biogeochemický cyklus nějaké látky? 149. Který z biogeochemických cyklů je propojen se všemi dalšími biogeochemickými cykly? 150. Proč je obtížné vodní páru zahrnout do modelů o vývoji skleníkového efektu v atmosféře? 151. Co znamená termín evapotranspirace? 152. Jaká je hlavní úloha evapotranspirace v klimatu krajiny? 153. Vysvětlete, proč strom funguje jako klimatizační zařízení v krajině, popište princip Jaký má vliv odlesnění, ztráta vegetace na průměrnou roční teplotu? Uveďte příklad, znáte-li Jaký má vliv odlesnění, ztráta vegetace na retenci vody v krajině? Jak se nazývá proces, který takto nastává? 156. Dochází v terestrickém koloběhu fosforu k výměně zásob fosforu s atmosférou? 157. Porovnejte terestrický cyklus fosforu a dusíku z hlediska toku prvků mezi pedosférou a atmosférou Jaké mikroorganizmy mají zásadní vliv při koloběhu fosforu z hlediska příjmu živin rostlinami? Vysvětlete proč Jaké mikroorganizmy mají zásadní vliv při koloběhu dusíku z hlediska příjmu živin rostlinami? Vysvětlete proč Nakreslete graf koncentrace CO2 v atmosféře za poslední desetiletí popište osy, uveďte přibližné koncentrace Jaký je roční průběh koncentrace CO2 v atmosféře (nakreslete graf, na ose x uveďte měsíce) a proč? 162. Která polokoule Země má zásadní vliv na průběh roční koncentrace CO2 v atmosféře Země? Vysvětlete proč Které lesní ekosystémy jsou největším terestrickým zásobníkem uhlíku? Vyjmenujte v pořadí podle klesající velikosti Jaký vliv má cirkulace oceánů na klima? Co víte o vlivu Golfského proudu na klima ve Velké Británii, Evropě? 165. Co znamená zkratka IPCC? Co je jedním z hlavních výstupů činnosti IPCC, který je volně dostupné na internetu? 166. Jaké jsou hlavni projevy změn klimatu? (6) 167. Jak se změny klimatu projevují při hodnocení fenologie rostlin? 168. Vyjmenujte alespoň 4 možné strategie ke snížení atmosférické koncentrace CO Vyjmenujte alespoň 4 možné strategie ke snížení množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země Jaký podíl globální čisté primární produkce rostlin odnímá lidstvo (v %)? 171. V čem spočívá mimořádný význam publikace Costanza et al. z roku 1997?

8 172. Charakterizujte termín služby ekosystémů V čem spočívá rozdíl mezi obchodovatelnými a neobchodovatelnými službami ekosystémů? 174. Vyjmenujte alespoň 8 služeb ekosystémů Proč může koncepce finančního hodnocení služeb ekosystémů zlepšit vzah veřejnosti k přírodě? 176. Co je to Millenium Ecosystem Assessment? 177. Vyjmenujte hlavní 4 skupiny, do nichž jsou řazeny služby ekosystémů v Millenium Ecosystem Assessment Uveďte některé významné obecné závěry formulované v Hodnocení ekosystémů na přelomu milenia Kde najdeme první příklady finanční hodnoty některých služeb ekosystémů hodnocených v podmínkách ČR? 180. Které jsou hlavní etapy Anthropocénu v pojetí autorů Will Steffen, Paul J. Crutzen and John R. McNeill (2007) Charakterizujte základní ideu koncepce energie Co udává ekologická stopa? 183. Co je to zelený hrubý domácí produkt? 184. Účinnost využití dodatkové (vkládané) energie při pěstování polních plodin se se zvyšujícími se dávkami zvyšuje nebo snižuje? 185. Účinnost využití dodatkové (vkládané) energie při pěstování polních plodin byla v 18 století vyšší nebo nižší než v současnosti? 186. Proč je s velkou pravděpodobností nezbytné zvyšovat i v budoucnu dávky minerálních hnojiv v produkci plodin? 187. Vyjmenujte alespoň tři významné rozdíly mezi agroekosystémy a přirozenými ekosystémy Co je to klima? 189. Co je to podnebí? 190. Co je to počasí? 191. Co zahrnuje pojem klimatický systém? 192. Který parametr klimatu je jeho (toho klimatu) základní charakteristikou? 193. Co je to extremita počasí? 194. V čem spočívá závislost milionů lidí na vysokohorských ledovcích? 195. Které jsou extraterestrické vlivy na klima Země? 196. Kdy a kde byla přijata první celosvětová úmluva o klimatu? 197. Jak se vybírají členové Mezivládního panelu pro změny klimatu? 198. Co vyjadřuje Kodaňská shoda? 199. Co vyjadřuje strategie Evropské unie charakterizovaná jako ? 200. Je meziroční dynamika fixace CO2 v oceánech více, méně nebo stejně proměnlivá jako na pevninách? 201. Uveďte alespoň 3 faktory, jimiž lidstvo aktivitami na pevninách ovlivňuje oceány Projevuje se v aktivitě fytoplanktonu v oceánech vliv deficitu minerálních živin?

9 203. Do jaké hloubky (od povrchu hladiny vody) zasahuje většina fotosyntetické aktivity fytoplanktonu v oceánech? 204. Které jsou hlavní zdroje dusíku pro fytoplankton v oceánech? 205. Jaký je podíl biomasy fytoplanktonu v oceánech z celkové biomasy všech fotosyntetisujících organismů na Zemi? 206. Jaký je podíl produkce organických látek v hydrotermálních vývěrech na celkové produkci organických látek na Zemi? 207. Vyskytuje se v oceánech chemosyntetická produkce organických látek nezávislá na zdroji sluneční energie? 208. Jaký je přibližný poměr (nebo skutečné množství) C obsaženého v atmosféře a C obsaženého v živé biomase rostlin? 209. V oceánech je větší podíl C obsažen v živé nebo odumřelé biomase? 210. V oceánech je větší podíl C obsažen v organických nebo anorganických sloučeninách? 211. Pokud se v blízké budoucnosti podaří snižovat koncentraci CO2 v atmosféře, bude to znamenat zvýšení nebo snížení jeho pohlcování oceány? 212. Při současné hodnotě ph 8,1 v oceánech, jaký je v jejich vodách podíl CO 2, HCO 3 - a CO Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře vede ke snížení nebo zvýšení kyselosti povrchových vod v oceánech? 214. Kdyby za jinak stejných podmínek nebyly na Zemi oceány, jaká by byla současná koncentrace CO2? 215. Jak zvyšující se obsah CO2 v atmosféře ovlivňuje vytváření vápenatých schránek mořských organismů? 216. V posledních desetiletích se rychlost kalcifikace korálů zvyšuje, nemění nebo snižuje? 217. Zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře Země může zvýšit nebo snížit rychlost fixace dusíku sinicemi v oceánech? 218. Čím je vyvolána zvyšující se eutrofizace pobřežních vod oceánů? 219. Čím může být vyvoláno vytváření suboxických nebo anoxických zón v oceánech?

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické

Více

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 1. Funkce rostlin na Zemi: snižuje se jejich význam pro člověka? Lubomír Nátr Lubomír Nátr

Více

Globální změna a oceány

Globální změna a oceány Globální změna a oceány Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR, Třeboň oceány fytoplankton biologie okyselování cyklus uhlíku Oceány 70% rozlohy Země průměrná hloubka přes 3000m vznik a udržení života

Více

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci

Více

Energetika ekosystémů

Energetika ekosystémů Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická

Více

Vylepšování fotosyntézy

Vylepšování fotosyntézy Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar 7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového??? Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky Změna teploty kontinentů ve 20. století Změny atmosféry, klimatu a biofyzikálních systémů ve 20. století Koncentrace CO 2 v atmosféře: 280 ppm

Více

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více

Otevřenost systému Země

Otevřenost systému Země Země jako systém Otevřenost systému Země ze Slunce Země přijímá na hranici horní vrstvy atmosféry elektromagnetické záření, jehož rozložení intenzity odpovídá přibližně záření absolutněčerného tělesa o

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Změna klimatu dnes a zítra

Změna klimatu dnes a zítra Změna klimatu dnes a zítra a jakou roli v ní hraje člověk Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem to bude?

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Vodohospodářské důsledky změny klimatu Příčiny klimatické změny antropogenní x přirozené Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima Příjem sluneční energie

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

Meteorologické faktory transpirace

Meteorologické faktory transpirace Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ] Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno. Intenzita odraženého krátkovlnného záření, ale i intenzita

Více

Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu

Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu 30.1.2017, Brno Připravil: Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Habilitační přednáška Obor: Obecná produkce rostlinná Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu Osnova přednášky Výchozí podmínky

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 125EAB1, EABI prof.ing.karel Kabele,CSc. 285 1 sekunda = 434 let Carl Sagan s Universe Calendar 1 rok = 13,7 miliard let = stáří vesmíru 125EAB1, EABI prof.ing.karel

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) VEŘEJNÁ SPRÁVA udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) zajišťuje osvětu a informovanost obyvatel ve vztahu ke změně klimatu, ochraně zdraví a prevenci rizik,

Více

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3) Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

Systémy pro využití sluneční energie

Systémy pro využití sluneční energie Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova Globální oteplování 1 Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova Co to vlastně je? 2 Globální oteplování je především termín pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. Století a projevuje se nárůstem

Více

Historické poznámky. itý se objevil

Historické poznámky. itý se objevil Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu

Více

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s. Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz

Více

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou

Více

Protimrazová ochrana rostlin

Protimrazová ochrana rostlin Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Pozor na chybné definice!

Pozor na chybné definice! Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.

Více

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,

Více