Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2014

Transkript

1 Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v lednu až září 2014 TÚ 12 (4224) Výstup č. 4 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Barbora Říhová Praha, listopad 2014

2 Obsah Metodické poznámky Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR celkem Komoditní skladba AZO ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého AZO Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Teritoriální skladba bilance českého AZO Agrární obchod ČR s ostatními členy EU Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi AZO ĆR s Ukrajinou AZO ČR s Ruskem Vývozní a dovozní ceny...24 Přílohy 2

3 Metodické poznámky Za agrární zboží jsou považovány položky celního sazebníku kapitol 01 až 24. V celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné kombinované nomenklatury (KN), která vychází z 6-místného harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je k dispozici na stránkách ČSÚ - STAZO.STAZO. Hodnoty dovozu a vývozu jsou v této databázi uváděny včetně dopočtů do úrovně 2-místných kódů HS. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) za subjekty, které nemají povinnost svůj obchod v rámci tzv. Intrastatu na jednotném trhu s ostatními členy EU vykazovat. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanové roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Obchody za tyto subjekty do úrovně 2-místných kódů ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ Data za leden až září 2014 (zveřejněná ) jsou předběžná, data za rok 2013 jsou již definitivní. Jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž jsou průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty vývozu i dovozu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi transportní). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a na třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové EU 15 a noví členové EU 13 a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí 1, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí příloha 1. Je-li v textu zmíněn obchod ČR s EU 28, jedná se o obchod se zbývajícími dvaceti sedmi členskými státy EU 28. Obdobně obchod ČR s EU 13 představuje obchod se zbývajícími dvanácti státy EU 13. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v některých případech tak nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány; směrodatné jsou jejich číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). 1 Skupina rozvojových zemí není vymezena stejně jako v databázi ČSÚ; na rozdíl od ČSÚ do ní zahrnujeme také Čínu, Korejskou lidově demokratickou republiku, Kubu, Mongolsko a Vietnam. 3

4 Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. Vývoz a dovoz do/z třetích zemí je v celkových přehledech počítán jako rozdíl celkového obchodu a obchodu s EU 28, ačkoliv je tak mírně zkreslen o obchodní operace, které jsou v databázi označovány jako rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a státy a území nevymezené ). Neplatí to však např. pro přehledy hlavních vývozních a dovozních položek do/z třetích zemí nebo vývozní a dovozní ceny v AZO s třetími zeměmi; v těchto případech je v databázi využívána kategorie svět bez EU 28 ). 4

5 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR celkem Obrat českého AZO byl v prvních třech čtvrtletích roku 2014 v porovnání se stejným obdobím roku 2013 vyšší o 10,3 %, viz tab. 1. V rámci toho český agrární vývoz vzrostl o 14,7 mld. Kč, tj. o 12,6 %, zatímco český agrární dovoz se zvýšil o 10,9 mld. Kč, tj. o 8,2 %. V důsledku vyšší hodnoty přírůstku i jeho dynamiky na straně vývozu nežli dovozu se zmírnil schodek bilance českého AZO o 3,7 mld. Kč na 12,4 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se zlepšil o 3,6 p. b. na 91,4 %, což jsou nejlepší hodnoty od vstupu ČR do EU. V samotném 3. čtvrtletí došlo v meziročním porovnání k nárůstu agrárního exportu z ČR o 3,4 mld. Kč, tj. o 8,5 %, zatímco agrární import do ČR se zvýšil o 3,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Záporná bilance českého AZO se tak ve 3. čtvrtletí roku 2014 snížila o 330,3 mil. Kč na 5,1 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem vzrostl o 1,4 p. b. na 89,6 %. V roce 2014 ve všech čtvrtletích dosahoval schodek bilance AZO ČR s třetími zeměmi zřetelně vyšších hodnot nežli v obchodě s EU 28 (v 1. čtvrtletí roku 2014 zaznamenala dokonce bilance agrárního obchodu s EU 28 výjimečně kladné hodnoty). Tab. 1 Český AZO v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,0 Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,7 Bilance , , , , , ,4 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 76,0 75,4 75,7 86,2 87,8 91,4 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,7 5,0 7,4 5,3 5,7 5,5 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,8 4,2 6,2 4,7 5,0 4,9 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 6,8 5,8 8,7 6,1 6,5 6,2 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 24,0 24,6 24,3 13,8 12,2 8,6 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 31,6 32,7 32,0 16,0 13,9 9,5 Podíl agrárního zboží na obratu českého zahraničního obchodu se v lednu až září 2014 meziročně snížil. Na straně vývozu zanedbatelně o 0,1 p. b. na 4,9 % a na straně dovozu o 0,3 p. b. na 6,2 %, tj. na zhruba stejnou úroveň jako před dvěma lety. 5

6 Graf 1 Vývoj českého AZO podle čtvrtletí (v mil. Kč) V meziročním porovnání se v lednu až září 2014 nejvýraznější zhoršila bilance českého agrárního obchodu s Nizozemskem (nárůst netto-dovozu o 1,2 mld. Kč), s Polskem (zvýšení nettodovozu o 846,0 mil. Kč) a se Spojeným královstvím (pokles netto-vývozu o 720,4 mil. Kč). V případě Spojeného království se projevil mimo jiné nižší vývoz sladkých sušenek a oplatek a cigaret. Naopak k meziročnímu zlepšení bilance došlo ve stejném období v agrárním obchodě s Německem (snížení netto-dovozu o 2,1 mld. Kč), se Slovenskem a Rakouskem (zvýšení nettovývozu o 1,6 mld. Kč, resp. o 1,1 mld. Kč). Výraznou byla rovněž změna netto-dovozu na netto-vývoz v obchodě s Maďarskem, přičemž k tomuto vývoji přispěla celá řada komodit (např. došlo ke změně pasivní bilance na aktivní u vepřového masa ). K meziročnímu zlepšení celkové bilance českého AZO velkou měrou přispěl nárůst nettovývozu pšenice (o 3,3 mld. Kč), cigaret (1,7 mld. Kč) a dále nezahuštěného mléka (o 1,1 mld. Kč) a přípravků používaných k výživě zvířat (o 847,0 mil. Kč). Průměrná jednotková vývozní cena pšenice přitom meziročně značně poklesla. U cigaret, nezahuštěného mléka a přípravků používaných k výživě došlo naproti tomu k jejímu nárůstu. Pšenice a nezahuštěného mléko směřovaly meziročně větší měrou zejména do Německa, cigarety do Francie, na Slovensko a do Itálie a přípravky používané k výživě zvířat do Japonska, do Německa, Ruska a na Slovensko. Opětovné prohloubení pasivní bilance zaznamenal obchod s vepřovým masem (o 697,3 mil. Kč) a sýry a tvarohem (o 348,3 mil. Kč), což jsou dlouhodobě hlavní dovozní komodity do ČR. Hodnota dovozu vepřového masa se zvýšila především z Německa a Španělska a sýrů a tvarohu rovněž z Německa. Ke zhoršení bilančního aktiva pak došlo v obchodě s řepkovým olejem (o 452,8 mil. Kč) a cukrem (387,6 mil. Kč). V případě cukru vedlo k poklesu aktivní bilance především snížení hodnoty vývozu (nejvíce na Slovensko), ačkoliv dovoz rovněž poklesl. 6

7 U řepkového oleje bylo snížení netto-vývozu způsobeno vyšším přírůstkem hodnoty na straně dovozu (převážně z Polska), který převážil zvýšení hodnoty na straně vývozu (nárůst exportu do Maďarska a dalších zemí byl tlumen významným poklesem exportu na Slovensko). Průměrné jednotkové vývozní a dovozní ceny výše uvedených komodit rostlinného původu se ve sledovaném období meziročně snížily, ceny živočišných produktů naopak vzrostly. 2 Komoditní skladba AZO ČR Komoditní struktura českého AZO v členění podle kapitol HS v lednu až září 2013 a 2014 je obsahem tab. 8 v příloze. Přílohové tab. 10 a 12 pak uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotné 3. čtvrtletí jsou tatáž data uvedena v přílohových tab. 14, 16 a 18. Tab. 23 až 28 jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komoditních agregací na úrovni 4-místného kódu HS jak v rámci AZO celkem, tak pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu Největší zastoupení v českém agrárním vývozu měly v lednu až září 2014 cigarety (6,9 %), pšenice (6,8 %), nezahuštěné mléko a smetana 2 (5,3 %), řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, dále v textu jen řepkový olej 3 (4,7 %), přípravky používané k výživě zvířat (4,5 %), pečivo, sušenky, oplatky apod., potravinové přípravky jiné (HS 2106) 4, pivo, čokoláda a ostatní potravinové přípravky s kakaem, sýry a tvaroh, řepková semena, cukrovinky bez kakaa, limonády, cukr, živý skot, káva, slad, zahuštěné mléko a smetana, vepřové maso, jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve (HS 1602) a uzenky a salámy, viz přílohová tab. 29. Pořadí hlavních exportních položek v samotném 3. čtvrtletí roku 2014 uvádí přílohová tab. 31. V meziročním porovnání se v prvních třech čtvrtletích roku 2014 zvýšila především hodnota vývozu pšenice (o 3,2 mld. Kč, tj. o 60 %), cigaret (o 1,8 mld. Kč, tj. o 28 %), přípravků používaných k výživě zvířat (o 1,2 mld. Kč, tj. o 28 %), nezahuštěného mléka a smetany (o 1,2 mld. Kč, tj. o 21 %), kávy (o 671,7 mld. Kč, tj. o 41 %), dále piva, čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem, sýrů a tvarohu, jiných přípravků a konzerv z masa, drobů nebo krve a limonád. S výjimkou pšenice zaznamenaly všechny uvedené komodity zvýšení průměrných vývozních jednotkových cen - nárůst jejich vývozu v množstevním vyjádření byl méně výrazný než nárůst hodnoty vývozu v peněžním vyjádření. U sýrů a tvarohu dovážené množství meziročně stagnovalo a u čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem dokonce mírně (o 2,9 %) pokleslo Zahrnuje hlavně položku KN mléko o obsahu tuku 3 % a < 6 %, v balení > 2 litry (v lednu až září 2014 v množství 73,6 % a v hodnotě 65,9 %), do níž spadá zejména surové mléko. V rámci položky HS 1514 řepkový nebo hořčičný olej lze samostatně sledovat HS a 19 řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové (jež má v agregaci hlavní podíl), dále však již nelze v rámci HS a 99 odlišit v celním sazebníku hořčičný olej od řepkového oleje s vysokým obsahem kyseliny erukové. V rámci HS 2106 potravinových přípravků jiných jsou nejvíce vyváženými, ale i dováženými, položkami: KN potravinové přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu a škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy a méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu a KN potravinové přípravky ostatní. 7

8 Naopak k meziročnímu snížení hodnoty exportu došlo ve sledovaném dobu u cukru (o 526,4 mil. Kč, tj. o 16 %), řepkových semen (o 451,1 mil. Kč, tj. o 12 %), kukuřice (o 406,2 mil. Kč, tj. o 27 %) a ječmene (o 257,9 mil. Kč, tj. o 28 %). V případě těchto komodit došlo k meziročnímu poklesu průměrných vývozních cen - snížení vývozu v množstevním vyjádření bylo mírnější než pokles jeho hodnoty (s výraznějším rozdílem u cukru a řepkových semen ). 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly v lednu až září 2014 vepřové maso (7,7 %), sýry a tvaroh (4,5 %), pečivo, sušenky, oplatky apod. (4,3 %), čokoláda a ostatní potravinové přípravky s kakaem (4,1 %), potravinové přípravky jiné, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, káva, sójové pokrutiny, víno, limonády, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků z nich), řepkový olej, lihoviny, potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu, mléka a sladový výtažek 5, hovězí maso, banány, rajčata, cigarety, citrusové plody a tabák, viz přílohová tab. 30. V samotném 3. čtvrtletí roku 2014 se mezi nejvíce importovaným zbožím objevila také řepková semena (1,7 %) a peckovinové ovoce (1,2 %), a to zejména broskve vč. nektarinek. Viz výčet v přílohové tab. 32. V meziročním porovnání se v lednu až září 2014 zvýšila hodnota dovozu zejména vepřového masa (o 804,6 mil. Kč, tj. o 8,3 %), sýrů a tvarohu (o 798,2 mil. Kč, tj. o 15 %), řepkového oleje, (o 678,1 mil. Kč, tj. o 45 %), kávy (o 629,7 mil. Kč, tj. o 26 %), čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem (o 544,6 mil. Kč, tj. o 11 %), lihovin (o 421,1 mil. Kč, tj. o jednu čtvrtinu) a denaturovaného lihu 6 (o 504,3 mil. Kč, tj. 11krát). S výjimkou řepkového oleje a denaturovaného lihu vykázaly tyto komodity meziročně větší či menší nárůst průměrné jednotkové dovozní ceny, která zintenzivnila nárůst hodnoty jejich dovozu v peněžním vyjádření v porovnání s nárůstem v množstevním vyjádření. U čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem došlo dokonce k poklesu dováženého množství o 10 %, ačkoliv hodnota jejich importu se zvýšila (o 11 %). Naproti tomu k meziročnímu poklesu hodnoty došlo v prvních třech čtvrtletích roku 2014 zejména v případě dovozu řepkových semen (o 712,6 mil. Kč, tj. o 45 %), dále sójových pokrutin, piva a vína. Až na pivo zaznamenaly uvedené komodity meziroční snížení průměrné dovozní ceny. 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehledy komodit, u nichž bylo dosaženo v lednu až září 2014 v českém AZO nejvyšších hodnot netto-vývozu a netto-dovozu jsou uvedeny v tab. 2 a Tato agregace zahrnuje mj. dětskou výživu a směsi a těsta pro výrobu pekařského zboží. Tato položka zahrnuje rovněž biolíh. 8

9 Tab. 2 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v lednu až září 2014 (v mil. Kč) KN Název komodity Rozdíl Index 1001 Pšenice 5 010, , ,5 165, Cigarety 5 080, , ,4 132, Mléko a smetana, nezahuštěné, neslazené 4 534, ,9 976,6 121, Pivo 3 348, ,5 727,8 121, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 4 052, ,3-452,8 88, Živý skot 2 424, ,7 88,0 103, Semena řepky olejky 2 251, ,7 261,6 111, Slad 2 037, ,8 179,4 108, Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené 1 613, ,6 294,4 118, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 1 435, ,0 154,7 110, Cukr 1 710, ,2-387,6 77, Živá drůbež 1 004, ,9 254,5 125, Přípravky používané k výživě zvířat 331, ,7 847,0 355, a 49 Řepkové pokrutiny 980,8 885,9-95,0 90, Výrobky z obilí získané bobtnáním, pražením (corn flakes), obilná zrna předvařená a jinak připravená 486,5 722,0 235,5 148, Mák 475,3 624,6 149,3 131, Syrovátka 604,4 577,5-26,9 95, Homogenizované potravinové přípravky 786,8 576,2-210,6 73, Uzenky a salámy 708,3 574,2-134,1 81, a 32 Sladké sušenky a oplatky 751,3 571,7-179,6 76, Chmel 395,7 571,2 175,4 144, Pektinové látky 398,6 556,5 157,9 139,6 Pramen: ČSÚ, data bez dopočtů K nejvýraznějšímu meziročnímu prohloubení pasivní bilance došlo v prvních třech čtvrtletích roku 2014 v obchodě s vepřovým masem, denaturovaným lihem (o 504,1 mil. Kč na 44,0 mil. Kč), sýry a tvarohem, slunečnicovými semeny (o 266,6 mil. Kč na 344,3 mil. Kč), tabákem a hovězím masem. K poklesu bilančního aktiva pak došlo v obchodě s řepkovým olejem, cukrem a homogenizovanými potravinovými přípravky. Meziroční zlepšení bilance zaznamenal ve stejné době zejména obchod s pšenicí, nezahuštěným mlékem a smetanou, cigaretami, přípravky používanými k výživě zvířat, pivem, zahuštěným mlékem a smetanou a řepkovými semeny. U všech uvedených komodit došlo k nárůstu bilančního aktiva. Nejvýraznější změna netto-dovozu na netto-vývoz pak byla patrná u slunečnicového oleje (z -350,3 mil. Kč na 121,7 mil. Kč) a jiných přípravků a konzerv z masa, drobů nebo krve (z -118,4 mil. Kč na 253,1 mil. Kč). 9

10 Tab. 3 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v lednu až září 2014 (v mil. Kč) KN Název komodity Rozdíl Index 0203 Vepřové maso , ,8-697,3 108, Sójové pokrutiny , ,2 249,1 91, Sýry a tvaroh , ,6-348,3 116, Víno , ,6 64,1 97, Maso a droby drůbeže , ,1 47,8 97, Rajčata , ,4-34,5 102, Tabák , ,8-251,0 119, Citrusové plody , ,4 35,4 97, a 0202 Hovězí maso , ,9-241,3 121, , a Chleba, pečivo slazené a neslazené , ,2 21,3 98, Čokoláda a ostatní potrav. přípravky s kakaem , ,9-70,7 106, Banány , ,2-26,6 102, Margarin a směsi pokrmových tuků a olejů , ,5 97,0 91, Papriky , ,9-15,9 101, Venkovní a pokojové rostliny, řízky, rouby, podhoubí , ,8 76,1 93, a 40 Glukóza a glukózový sirup ,0-985,2 65,8 93, Přípravky a konzervy z ryb, kaviár a jeho náhražky -824,4-963,3-138,9 116, Hrozny vinné čerstvé sušené ,8-951,0 112,8 89,4 Ovoce a ořechy jinak připrav. n. konzerv., i slazené n s alkoholem -836,6-867,7-31,1 103, Máslo -862,8-839,0 23,8 97, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy -887,7-785,0 102,7 88, Filé aj. rybí maso -737,5-772,1-34,7 104, Lihoviny -554,4-762,3-207,9 137, Řezané květiny -534,5-759,5-224,9 142, Dětská výživa, v balení pro drobný prodej -682,5-752,7-70,2 110, Okurky a nakládačky -733,1-728,2 4,9 99, Káva -751,4-709,3 42,1 94,4 Pramen: ČSÚ, data bez dopočtů 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Převážná většina českého agrárního vývozu směřuje do EU 28. V lednu až v září 2014 nedošlo v meziročním porovnání ke změně jejího podílu, který činil 91,5 %. Došlo však k nárůstu podílu EU 15, který tak dosáhl 47,3 %, na úkor podílu EU 13, který poklesl na 44,2 %. Po pěti letech tak český agrární vývoz opět směřoval vyšší měrou do skupiny původních zemí EU, nežli do skupiny nových členů. Podílové zastoupení ostatních sledovaných teritoriálních skupin nezaznamenalo výraznější změny. K těm patrnějším patřil pokles participace RZ na 2,5 % (ačkoliv hodnota vývozu do nich nepatrně, o 1,8 %, vzrostla) a nárůst podílu SNS na 2,8 % (kam se hodnota exportu zvýšila o 678,8 mil. Kč, tj. o 23 %). Viz tab. 4 a 5. 10

11 Tab. 4 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v lednu až září 2009 až 2014 (v %) Teritorium EU , , , , , ,8 EU , , , , , ,5 EU , , , , , ,3 z toho: Chorvatsko 510,3 525,8 606,0 534,4 721,0 950,4 ESVO 871,1 649,2 789,8 894, , ,4 z toho: Švýcarsko 457,3 398,0 490,1 563,8 720,1 838,5 OSVTE 1 307, , , , , ,2 z toho: USA 373,0 364,6 398,6 425,9 553,0 580,8 Turecko 182,4 118,5 232,2 221,1 229,8 208,7 ETE 782,1 797,9 989,9 848, , ,5 RZ bez NRZ a SNS 1 094, , , , , ,1 z toho: Brazílie 2,5 3,0 3,7 6,8 17,8 10,9 Čína 78,9 144,0 177,3 309,0 267,0 283,4 NRZ 71,9 138,3 105,5 240,4 122,7 202,0 SNS 1 772, , , , , ,0 z toho: Rusko 1 042, , , , , ,9 Tab. 5 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Teritorium EU 28 92,8 92,3 92,6 91,7 91,5 91,5 EU 15 48,7 45,7 43,2 44,1 45,7 47,3 EU 13 44,2 46,6 49,5 47,6 45,8 44,2 z toho: Chorvatsko 0,7 0,7 0,7 0,5 0,6 0,7 ESVO 1,2 0,8 0,9 0,8 0,9 0,9 z toho: Švýcarsko 0,6 0,5 0,6 0,5 0,6 0,6 OSVTE 1,7 1,6 1,4 1,4 1,7 1,7 z toho: USA 0,5 0,5 0,5 0,4 0,5 0,4 Turecko 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 ETE 1,0 1,0 1,1 0,8 1,0 1,1 RZ bez NRZ a SNS 1,5 1,8 1,9 2,9 2,7 2,5 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,1 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 NRZ 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,2 SNS 2,3 2,9 2,6 2,6 2,6 2,8 z toho: Rusko 1,4 1,6 1,6 1,6 1,5 1,7 Hlavními odběrateli agrárního zboží z ČR v lednu až září 2014 byly Slovensko (23,8 %), Německo (20,8 %), Polsko (10,9 %), Itálie (7,0 %) a Rakousko (6,0 %) a v rámci třetích zemí Rusko (1,7 %), Japonsko, Švýcarsko a Ukrajina. Nejvýrazněji v lednu až březnu 2014 meziročně vzrostl český agrární vývoz do Německa (o 4,5 mld. Kč, tj. o jednu pětinu), do Polska (o 1,9 mld. Kč, tj. o 15 %), do Francie (o 1,4 mld. Kč, tj. o 39 %), do Rakouska (o 1,4 mld. Kč, tj. o cca jednu pětinu), do Maďarska (o 1,2 mld. Kč, tj. o jednu čtvrtinu) a na Slovensko (o 1,1 mld. Kč, což však představovalo jen 3,6 %), dále do Itálie, do Ruska, do Japonska (o 65 %) a do Belgie. 11

12 Naopak největší meziroční pokles hodnoty zaznamenal český agrární export do Spojeného království (o 227,6 mil. Kč, tj. o 5,8 %), Iráku (o 206,1 mil. Kč, tj. o 55 %) 7 a Lotyšska (o 147,5 mil. Kč, tj. o 45 %). Graf 2 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Zastoupení EU 28 v českém agrárním dovozu se navzdory nárůstu hodnoty dovozu z tohoto teritoria v lednu až září 2014 meziročně mírně snížilo o 0,4 p. b. na 85,6 % 8, a to zejména v důsledku poklesu podílu EU 13 o 0,5 p. b. na 29,4 % (stále však dosahoval vyšší hodnoty než v předchozích pěti letech), neboť participace EU 15 naopak nepatrně vzrostla na 56,2 %. Hodnoty dovozu z ostatních teritoriálních skupin včetně jejich podílů jsou patrné z tab. 6 a 7. Nejvýrazněji v prvních třech čtvrtletích roku 2014 v rámci obchodu s třetími zeměmi vzrostla hodnota českého agrárního importu z OSVTE (o 755,4 mil. Kč, tj. o 18 %) a RZ (o 550,2 mil. Kč, což však představovalo méně výrazných 5,1 %). Dynamický nárůst českého agrárního importu byl patrný ze SNS (o 43 %) a NRZ (o 86 %). 7 8 Způsobeno vyšším vývozem cigaret do této země. Pokud by byl dovoz teritoriálně hodnocen podle země odeslání, nikoliv podle původu, dosáhl by podíl EU 28 na českém agrárním importu přes 90 %. 12

13 Tab. 6 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v lednu až září 2009 až 2014 (v %) Teritorium EU , , , , , ,7 EU , , , , , ,2 EU , , , , , ,5 z toho: Chorvatsko 89,8 106,3 139,6 148,8 186,8 269,3 ESVO 703,4 866, , , , ,3 z toho: Švýcarsko 462,4 578,6 579,9 742,5 632,2 626,1 OSVTE 3 011, , , , , ,6 z toho: USA 1 035, , , , , ,2 Turecko 604,3 816, , , , ,1 ETE 300,0 349,3 632,3 689,6 720,9 764,0 RZ bez NRZ a SNS 9 235, , , , , ,1 z toho: Brazílie 2 172, , , , , ,2 Čína 1 255, , , , , ,0 NRZ 179,5 274,8 318,0 340,6 370,1 688,7 SNS 410,7 596,7 597,5 552,0 971, ,3 z toho: Rusko 57,1 83,4 112,6 111,2 239,0 355,8 Tab. 7 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Teritorium EU 28 86,1 85,8 84,9 85,2 86,0 85,6 EU 15 57,7 58,0 56,8 56,3 56,1 56,2 EU 13 28,5 27,8 28,1 29,0 29,9 29,4 z toho: Chorvatsko 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 ESVO 0,7 0,8 1,0 1,1 1,2 1,1 z toho: Švýcarsko 0,5 0,6 0,5 0,6 0,5 0,4 OSVTE 3,0 3,3 3,3 3,3 3,1 3,4 z toho: USA 1,0 1,1 1,0 1,0 1,0 1,2 Turecko 0,6 0,8 1,1 1,2 1,1 1,2 ETE 0,3 0,3 0,6 0,6 0,5 0,5 RZ bez NRZ a SNS 9,3 8,9 9,5 9,0 8,2 8,0 z toho: Brazílie 2,2 1,9 2,4 2,4 1,9 1,9 Čína 1,3 1,4 1,5 1,4 1,3 1,4 NRZ 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5 SNS 0,4 0,6 0,5 0,4 0,7 1,0 z toho: Rusko 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 Nejvýznamnějšími dodavateli agrárních výrobků do ČR byly v prvních třech čtvrtletích roku 2014 tradičně Německo (23,3 %), Polsko (16,3 %), Slovensko (7,4 %), Nizozemsko (7,0 %), Itálie (5,1 %) a Španělsko (5,0 %) a z třetích zemí Brazílie (1,9 %), Čína, USA a Turecko. Viz přehled v přílohové tab. 4. Z grafu 3 je patrné, že hodnota agrárního dovozu z Polska a Německa zřetelně a pravidelně roste, v případě Slovenska je vývoj dovozu nepravidelný (ačkoliv dlouhodobě rovněž s rostoucí tendencí). Podíl Polska na českém agrárním importu se pozvolna zvyšoval, zatímco trend participace Německa a Slovenska již tak zřejmý není (podíl Německa byl v lednu až září posledních dvou let mírně vyšší než v předchozích třech letech a podíl Slovenska spíše klesal). 13

14 V meziročním porovnání se v prvních třech čtvrtletích roku 2014 zvýšil především český agrární dovoz z Polska (o 2,7 mld. Kč, tj. o 13,1 %), Německa (o 2,3 mld. Kč, tj. o 7,5 %), Nizozemska (o 1,2 mld. Kč, tj. o 14,1 %), dále ze Španělska, Spojeného království, Maďarska, USA, Belgie a Itálie. Naproti tomu k nejvýraznějšímu poklesu českého agrárního dovozu došlo ze Slovenska (o 530,0 mil. Kč, tj. o 4,8 %), Lotyšska (o 208,3 mil. Kč, tj. o 49 %), dále Bulharska 9, Kostariky a Panamy 10. Graf 3 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO V lednu až září 2014 se v meziročním porovnání zlepšila bilance agrárního obchodu s EU 28 její schodek se snížil o 4 555,3 mil. Kč, zatímco bilance AZO s třetími zeměmi se zhoršila její pasivum narostlo o 805,9 mil. Kč. V rámci obchodu s EU 28 vzrostl netto-vývoz do skupiny nových členských zemí EU 13 (o 2 131,8 mld. Kč) a snížil se netto-dovoz ze skupiny původních členských zemí EU 15 (o 2 423,5 mil. Kč). V rámci AZO s třetími zeměmi došlo k prohloubení bilančního schodku v obchodě s OSVTE (o 515,5 mil. Kč), RZ (o 493,2 mil. Kč) a NRZ (o 239,2 mil. Kč) a k nárůstu bilančního přebytku v obchodě s ETE (o 269,1 mil. Kč) a SNS (o 260,4 mil. Kč). Viz tab Dáno především tím, že v roce 2013 byl z Bulharska výjimečně importován řepkový olej, zatímco v lednu až září 2014 již ne. Dále měl vliv nižší dovoz okurek, ale i vína nebo čokolády. 10 V případě Kostariky a Panamy způsobeno nižším dovozem banánů. 14

15 Tab. 8 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,9 EU , , , , , ,7 EU , , , , , ,8 z toho: Chorvatsko 420,5 419,4 466,4 385,6 534,2 681,1 ESVO 167,7-216,9-317,5-516,2-483,0-435,9 z toho: Švýcarsko -5,0-180,6-89,7-178,7 87,9 212,4 OSVTE , , , , , ,4 z toho: USA -662,1-811,9-752,5-819,8-812, ,4 Turecko -421,9-698,0-993, , , ,4 ETE 482,1 448,6 357,6 159,0 442,4 711,5 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,0 z toho: Brazílie , , , , , ,3 Čína , , , , , ,6 NRZ -107,6-136,6-212,4-100,2-247,4-486,7 SNS 1 361, , , , , ,6 z toho: Rusko 985, , , , , ,1 Přehled jednotlivých zemí, se kterými dosáhla ČR v lednu až září 2014 v rámci AZO nejvyšších bilančních schodků a přebytků je uveden v tab. 9 a 10. Tab. 9 Hlavní netto-dodavatelé agrárních výrobků do ČR v lednu až září 2014 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Polsko , ,6-846,0 110,2 Nizozemsko , , ,0 120,4 Německo , , ,0 74,4 Španělsko , ,6-239,8 104,2 Brazílie , ,3-151,6 106,0 Belgie , ,8-53,4 102,4 Čína , ,6-170,3 111,4 Turecko , ,4-312,9 126,1 USA -812, ,4-375,3 146,2 Řecko -701,2-742,5-41,3 105,9 Ekvádor -662,4-741,2-78,8 111,9 Dánsko -981,3-684,1 297,2 69,7 Irsko -534,4-668,0-133,6 125,0 15

16 Tab. 10 Hlavní netto-odběratelé agrárních výrobků z ČR v lednu až září 2014 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Slovensko , , ,4 108,5 Rakousko 1 026, , ,7 208,3 Rusko 1 518, ,1 357,0 123,5 Itálie 1 257, ,9 609,7 148,5 Rumunsko 1 600, ,9-6,1 99,6 Spojené království 1 898, ,6-720,4 62,0 Japonsko 511,3 866,1 354,8 169,4 Chorvatsko 534,2 681,1 146,9 127,5 Bulharsko 487,1 637,3 150,2 130,8 Libanon 408,0 534,7 126,7 131,1 Slovinsko 398,4 459,4 61,0 115,3 Švédsko 595,1 434,7-160,4 73,1 Maďarsko -351,5 429,7 781,2-122,2 V meziročním porovnání se v lednu až září 2014 nejvýraznější zhoršila ČR pasivní bilance obchodu s Nizozemskem, Polskem, USA, Tureckem a Španělskem. K poklesu aktivní bilance pak došlo v obchodě se Spojeným královstvím, viz rovněž tab. 9 a 10. Naopak k meziročnímu zlepšení bilance formou poklesu schodku došlo ve stejném období v obchodě s Německem a Francií, zatímco v obchodě se Slovenskem, Rakouskem, Itálií, Ruskem a Japonskem se zvýšil bilanční přebytek. V případě Maďarska se změnila pasivní bilance na aktivní, viz graf 4. Ke změně netto-dovozu na netto-vývoz ve vztahu k Itálii a Rakousku došlo již v předchozích letech. Graf 4 Bilance AZO ČR s vybranými zeměmi v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) 16

17 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28 Obrat českého agrárního obchodu s EU 28 se v lednu až září 2014 zvýšil o 22,2 mld. Kč, tj. o 10,0 %. Z toho na straně vývozu dosáhl nárůst hodnoty 13,4 mld. Kč, což představovalo 12,5 %, a na straně dovozu činil přírůstek 8,8 mld. Kč, tj. 7,7 %. Pasivum bilance v agrárním obchodu s EU 28 se v důsledku toho snížilo o 4,6 mld. Kč na 2,9 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se zvýšil o 4,1 p. b. na 97,6 %, viz tab. 11. Ve 3. čtvrtletí roku 2014 se vzhledem ke stejnému čtvrtletí roku 2013 zvýšil český agrární export do EU 28 o 2,9 mld. Kč, tj. o 7,9 %, zatímco český agrární import z EU 28 vzrostl o 2,2 mld. Kč, tj. o 5,5 % - v obou případech tak byla dynamika růstu nižší než za celé období ledna až září. Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 se ve 3. čtvrtletí roku 2014 snížil v meziročním porovnání o 747,8 mil. Kč na 1,8 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se mírně zvýšil o 2,1 p. b. na 95,8 %. Vývoj agrárního dovozu z EU 28 do ČR měl v prvních čtvrtletích roku 2014 stejný sezónní (mezičtvrtletní) průběh a nadále, třebaže mírnější, rostoucí trend jako v roce předchozím. Mezičtvrtletní vývoj agrárního vývozu z ČR do EU 28 na rozdíl od roku 2013 stagnoval, viz graf 5. Tab. 11 Český agrární obchod s EU 28 v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,5 Vývoz , , , , , ,8 Dovoz , , , , , ,7 Bilance , , , , , ,9 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 81,9 81,1 82,6 92,7 93,5 97,6 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 6,7 5,9 8,8 6,4 6,9 6,5 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 5,2 4,6 6,8 5,3 5,7 5,5 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 8,7 7,8 11,6 8,0 8,5 8,0 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 18,1 18,9 17,4 7,3 6,5 2,4 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 22,1 23,3 21,0 7,8 7,0 2,4 Podíl agrárního zboží na českém zahraničním obchodu s EU 28 se v lednu až září 2014 jak v případě vývozu, tak dovozu v meziročním porovnání snížil (o 0,2 p. b., resp. o 0,5 p. b.), k čemuž přispělo, že po meziroční stagnaci opět došlo k meziročnímu růstu celkového českého vývozu a dovozu do/z EU 28 (o 16,5 %, resp. o 14,7 %). 17

18 Graf 5 Vývoj českého agrárního obchodu s EU 28 podle čtvrtletí (v mil. Kč) Nejvýznamnější položky českého agrárního obchodu se státy EU 28 v lednu až září 2014 a jejich podíl na celkovém agrárním obchodu ČR s těmito státy: Vývoz KN Název komodity mil. Kč % 1001 Pšenice 8 442,7 7, Cigarety 8 326,9 7, Mléko a smetana, nezahuštěné, neslazené 6 555,3 5,8 z toho: "mléko, 3-6 % tuku, balení nad 2 l 4 325,6 3, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 5 793,8 5, Pečivo, sušenky, oplatky apod ,6 4,3 z toho: a 32 "sladké sušenky a oplatky" 2 401,2 2, Přípravky používané k výživě zvířat 4 219,4 3, Přípravky potravinové jiné 4 208,9 3, Čokoláda a ostatní potravinové přípravky s kakaem 4 090,5 3, Semena řepky olejky 3 384,3 3, Pivo 3 312,3 2, Sýry a tvaroh 3 080,2 2, Limonády 2 706,3 2, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 2 661,1 2, Živý skot 2 326,7 2, Káva (i dekofeinovaná) 2 277,0 2, Cukr 2 101,4 1, Vepřové maso 1 942,9 1, Slad 1 932,1 1, Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve 1 708,4 1,5 18

19 1601 Uzenky a salámy 1 597,8 1, Živá drůbež 1 509,3 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy 1 463,9 1, Maso a droby drůbeže 1 340,7 1, Kysané mléčné výrobky 1 301,4 1, Lihoviny 1 231,2 1, Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené 1 148,5 1, a 49 Řepkové pokrutiny 1 101,9 1, Tabák ke kouření 1 097,3 1, Kukuřice 1 076,7 1,0 Dovoz KN Název komodity mil. Kč % 0203 Vepřové maso ,4 9, Sýry a tvaroh 6 076,3 5, Pečivo, sušenky, oplatky apod ,5 5, Čokoláda a ostatní potravinové přípravky s kakaem 5 339,1 4, Přípravky používané k výživě zvířat 3 805,8 3, Přípravky potravinové jiné 3 532,0 3, Maso a droby drůbeže 2 954,1 2, Sójové pokrutiny 2 505,1 2, Limonády 2 402,9 2, Víno 2 394,0 2, Káva (i dekofeinovaná) 2 280,7 2, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy 2 142,6 1, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 2 077,5 1, Přípravky z mouky, krupice, škrobu, mléka a slad. výtažek 2 073,5 1, Cigarety 1 775,8 1, a 0202 Hovězí maso 1 767,0 1, Lihoviny 1 621,2 1, Rajčata 1 569,2 1, a 40 Glukóza a glukózový sirup 1 485,5 1, Citrusové plody 1 318,2 1, Cukr 1 313,7 1, Omáčky, přípravky pro ně, ochucovadla a hořčice 1 296,3 1, Venkovní a pokojové rostliny, řízky, rouby, podhoubí 1 223,6 1, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 1 219,6 1, Margarin a směsi pokrmových tuků 1 172,5 1, Máslo 1 116,9 1, Přípravky a konzervy jiné z masa, drobů nebo krve 1 113,8 1, Kysané mléčné výrobky 1 066,5 0, Papriky 1 062,3 0, Mléko a smetana, nezahuštěné, neslazené 1 054,6 0, Uzenky a salámy 1 050,7 0,9 19

20 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi V rámci českého AZO s třetími zeměmi došlo v prvních třech čtvrtletích roku 2014 k meziročnímu zvýšení hodnoty na straně vývozu o 1,3 mld. Kč, tj. o 13,2 %, zatímco dovoz vzrostl o 2,1 mld. Kč, tj. o 11,3 %. Záporná bilance tohoto obchodu se tak prohloubila o 805,9 mil. Kč na 9,5 mld. Kč, tj. zhruba na úroveň schodku z ledna až září Stupeň krytí dovozu vývozem se však v prvních třech čtvrtletích roku 2014 meziročně mírně zvýšil na 54 %, viz tab. 12 (již druhým rokem po sobě se pohybuje nad hranicí 50 %). V samotném 3. čtvrtletí roku 2014 se zvýšil český agrární vývoz do třetích zemí o 481,7 mil. Kč, tj. o 15,2 % a český agrární dovoz z třetích zemí vzrostl o 899,2 mil. Kč, tj. o 14,4%. Bilanční schodek se v důsledku toho prohloubil o 417,5 mil. Kč na 3,3 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem nepatrně vzrostl na 52,5 %. Z grafu 6 je patrné, že na rozdíl od předchozích let došlo ve 3. čtvrtletí roku 2014 v českém AZO s třetími zeměmi na straně dovozu k mezičtvrtletnímu nárůstu. Meziročně se v tomto čtvrtletí zvýšila především hodnota importu denaturovaného lihu (z Brazílie), konzervovaného ovoce (z Turecka a dále z Číny), lihovin (z USA, ale i Ruska), tabáku a kávy. Z velké části na tom měly podíl meziročně vyšší průměrné jednotkové dovozní ceny (nejvíce u konzervovaného ovoce ). Výjimkou byl denaturovaný líh, jehož dovozní cena naopak poklesla a vyšší hodnota dovozu byla způsobena výhradně vyšším množstvím (hodnota dovozu denaturovaného lihu z Brazílie se po dvou letech řádově vrátila na úroveň z let 2008 a 2009). Tab. 12 Český AZO s třetími zeměmi v lednu až září 2009 až 2014 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,5 Vývoz 5 399, , , , , ,5 Dovoz , , , , , ,0 Bilance , , , , , ,5 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 39,2 40,8 37,0 48,4 53,1 54,0 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 2,7 2,2 3,3 2,4 2,5 2,5 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 2,3 2,1 2,8 2,1 2,2 2,3 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 2,9 2,3 3,6 2,5 2,6 2,6 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 60,8 59,2 63,0 51,6 46,9 46,0 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 155,0 145,0 170,4 106,4 88,4 85,3 Podíl agrárního zboží na celkovém zahraničním obchodu ČR s třetími zeměmi, který je v porovnání s podílem v rámci agrárního obchodu s EU mnohem nižší, se v prvních třech čtvrtletích roku 2014 meziročně v podstatě nezměnil (pouze na straně vývozu došlo k nárůstu o 0,1 p. b. na 2,3 %). 20

21 Graf 6 Vývoj českého AZO s třetími zeměmi podle čtvrtletí (v mil. Kč) Nejvýznamnější položky AZO ČR s třetími zeměmi v lednu až září 2014 a jejich podíl na celkovém AZO s těmito zeměmi: Vývoz KN Název komodity mil. Kč % 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 1 323,7 11, Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené 1 043,2 9, Pivo 1 028,0 9, Cukr 601,8 5, Syrovátka 595,4 5, Sýry a tvaroh 551,3 5, Chmel 474,8 4, Přípravky potravinové jiné 457,1 4, Vejce ve skořápkách 453,4 4, Šťávy a výtažky rostlin, pektinové látky 449,4 4, a 32 Sladké sušenky a oplatky 288,0 2, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 357,3 3, Slad 350,8 3, Mák 314,1 2, Živý skot 228,3 2, Limonády 214,5 1, Cigarety 214,0 1, Výrobky z obilí získané bobtnáním, pražením, obilná zrna předvařená a jinak 179,4 1,6 připravená (mj. corn flakes, müsli) 1806 Čokoláda a ostatní potravinové přípravky s kakaem 162,2 1, Lihoviny 123,9 1,1 21

22 Homogenizované potravinové přípravky 119,8 1, Živá drůbež 109,5 1,0 Dovoz KN Název komodity mil. Kč % 2106 Přípravky potravinové jiné 1 438,0 7, Banány 1 266,2 6, Filé aj. rybí maso 818,7 4, Tabák (nezpracovaný) 773,3 3, Káva (i dekofeinovaná) 726,6 3, Ryby čerstvé nebo chlazené 631,3 3, Maso a droby drůbeže 576,5 2, Ovoce a ořechy jinak připravené nebo konzervované 573,5 2, Přípravky používané k výživě zvířat 557,6 2, až 22 Mandle a lískové oříšky (i loupané) 547,5 2, Přípravky a konzervy z ryb, kaviár a jeho náhražky 503,5 2, Hrozny vinné (vč. rozinek) 501,6 2, Lihoviny 496,8 2, Citrusové plody 442,2 2, Přípravky a konzervy jiné z masa, drobů nebo krve 430,6 2, Rýže 420,1 2, Víno 400,9 2, Denaturovaný líh 383,4 1, Šťávy a výtažky rostlin, pektinové látky 358,1 1, Sójové pokrutiny 313,8 1, Maso a droby solené, sušené nebo uzené (hlavně drůbeží) 313,4 1, Limonády 309,5 1, Rajčata 294,4 1, Střeva, měchýře a žaludky zvířat (ne z ryb) 285,5 1, a 0202 Hovězí maso 222,7 1, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 202,9 1,0 3.5 AZO ČR s Ukrajinou Země EU v říjnu 2014 potvrdily prodloužení bezcelního přístupu pro zboží z Ukrajiny do konce roku Opatření mělo původně platit do konce října tohoto roku, poté se měly vztahy EU a Ukrajiny začít řídit smlouvou o volném obchodu. Liberalizace vzájemného obchodu však byla odložena. Preferenční režim Ukrajiny s Ruskem zůstává zatím v platnosti. V meziroční porovnání se v lednu až září 2014 český agrární vývoz na Ukrajinu meziročně snížil o 37,4 mil. Kč, tj. o 5 %, zatímco český agrární dovoz z Ukrajiny vzrostl o 158,4 mil. Kč, tj. o 46 %, což vedlo k poklesu aktivní bilance téměř o jednu polovinu na 210,4 mil. Kč. Ve 3. čtvrtletí roku 2014 se export agrárního zboží z ČR na Ukrajinu meziročně snížil ve všech měsících - v červenci o 4,8 %, v srpnu o 22,4 % a v září o 3,7 %, zatímco jeho import z Ukrajiny do ČR se zvýšil - v červenci o 34,7 %, v srpnu o 79,4 % a v září byl vyšší 2,14krát). V posledních dvou sledovaných měsících tak došlo ke změně aktivní bilance AZO ČR s Ukrajinou na pasivní, viz graf 7. Co se týče komoditního pohledu, z Ukrajiny se začal v srpnu loňského roku dovážet řepkový olej, v září letošního roku se importovala v neobvyklém množství konzervovaná rajčata a od března do června 2014 lze pozorovat vysoký dovoz sójového oleje apod. 22

23 Graf 7 Vývoj českého AZO s Ukrajinou podle měsíců (v mil. Kč) 3.6 AZO ČR s Ruskem Dne 20. srpna 2014 vyňalo Rusko ze seznamu agrárního zboží, na jehož dovoz z EU, USA, Austrálie, Kanady a Norska uvalilo 7. srpna embargo, následující produkty: rybí potěr (lososi, pstruzi), bramborová sadba, sazenice cibule a cukrové řepy, semena hrachu, bezlaktózové mléko a mléčné výrobky, biologicky aktivní doplňky stravy, vitaminové a minerální doplňky, bílkovinné koncentráty a jejich směsi, potravinové vlákniny a potravinová aditiva. Dne 21. října byl pak naproti tomu uvalen zákaz na dovoz některých dalších zemědělských produktů z EU, zejména hovězích a vepřových vnitřností, masokostní moučky a kuřecího, hovězího a vepřového tuku včetně vepřového sádla, a to údajně kvůli jejich nevyhovující kvalitě. V prvních třech čtvrtletích se meziročně zvýšil český agrární export do Ruska o 473,8 mil. Kč, tj. o 27 % a naopak český agrární import z Ruska vzrostl o 116,9 mil. Kč, tj. o 49 %. V důsledku tohoto vývoje narostl bilanční přebytek AZO s touto zemí o 356,9 mil. Kč na 1,9 mld. Kč. V grafu 8 je znázorněn vývoj AZO ČR s Ruskem v minulém a letošním roce podle měsíců. Ve všech měsících 3. čtvrtletí roku 2014 byl celkový český agrární vývoz do Ruska meziročně vyšší, a to v červenci o 42,0 %, v srpnu o 11,6 % a v září o 33,1 %. V meziročním porovnání se za celé ve 3. čtvrtletí roku 2014 zvýšila především hodnota vývozu přípravků používaných k výživě zvířat (o 74,0 mil. Kč), máku (o 56,6 mil. Kč), vajec (násadových) (o 29,5 mil. Kč), jiných přípravků a konzerv z masa, drobů nebo krve (o 13,6 mil. Kč), přípravků z mouky, krupice, škrobu, sladu, mléka (o 9,1 mil. Kč) a piva (o 5,0 mil. Kč). Navzdory embargu se ještě ve 3. čtvrtletí zvýšila meziročně hodnota exportovaného sýrů a tvarohu (o 8,9 mil. Kč), v srpnu se však mléčné výrobky již přestaly do Ruska vyvážet, viz tab

24 Naopak k poklesu exportu došlo ve stejné době u sladkých sušenek (o 20,4 mil. Kč), zahuštěného mléka a smetany (o 9,8 mil. Kč), chmele (o 6,3 mil. Kč a syrovátky (o 4,8 mil. Kč). Graf 8 Vývoj českého AZO s Ruskem podle měsíců (v mil. Kč) Tab. 16 Vývoz mléčných výrobků do Ruska v roce 2014 podle měsíců (mil. Kč) Měsíc Sýry a tvaroh Zahuštěné mléko a smetana Syrovátka Máslo leden 8,8 4,6 13,7 4,9 únor 9,3 6,8 9,2 2,4 březen 11,5 4,0 2,4 6,8 duben 30,3 4,0 8,3 2,3 květen 16,6 0,0 3,6 2,0 červen 28,2 0,1 6,1 2,2 červenec 29,9 0,2 6,6 0,1 srpen 3,3-0,7 6,4 září Vývozní a dovozní ceny Uváděné jednotkové vývozní a dovozní ceny vyjadřují jak samotnou výši cen, tak strukturu vývozu a dovozu (sortiment, kvalitu, velikost balení atd.) daných komodit, popř. komoditních agregací. Jejich vývoj u vybraných komoditních agregací na úrovni 4-místných kódů HS v rámci AZO ČR celkem, s EU 28 a s třetími zeměmi uvádějí přílohové tab. 33 až

25 Vedle přehledu jednotkových cen jsou v těchto tabulkách i indexy, které vyjadřují, o kolik procent byla u dané komoditní agregace v lednu až září 2014 vyšší nebo nižší vývozní cena v porovnání s cenou dovozní. Tato relace bývá u většiny komodit zpravidla po nějakou dobu ustálená, nicméně v lednu až září 2014 na rozdíl od předchozího roku převyšovala v rámci sledovaných skupin položek vývozní cena dovozní u živého skotu, vajec bez skořápek, škrobu a inulinu, slunečnicových semen, rostlinných šťáv a výtažků, pektinových látek, ovocných a zeleninových šťáv, omáček, přípravků pro ně, ochucovadel a hořčic a vína. Naopak situace, kdy v prvních třech čtvrtletích roku 2014 na rozdíl od roku 2013 dovozní cena, alespoň mírně, převyšovala cenu vývozní, byla zaznamenána u méně obchodovaného sušeného, soleného nebo uzeného masa a drobů, mouček a prášků (dynamika růstu jejich exportní ceny byla nižší než u ceny importní), sušené zeleniny, sušeného ovoce a ovsa (v posledních třech případech vývozní cena poklesla, zatímco dovozní vzrostla). K meziročnímu mírnému nárůstu průměrných kilogramových vývozních a v o něco menší míře dovozních cen došlo v lednu až září 2014 u všech hlavních druhů masa a drobů. Průměrná cena vepřového masa vzrostla na straně vývozu o 3,2 % a na straně dovozu o 1,9 %, u hovězího masa se zvýšila o 2,2 %, resp. o 1,8 % a u masa a drobů drůbeže o 8,2 %, resp. o 6,0 %. Nárůst cen pak zaznamenaly i masné výrobky, zvláště jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve (o 16,2 % na straně vývozu a o 9,7 % na straně dovozu). U mléka a mléčných výrobků se meziroční nárůst cen neprojevil prakticky pouze u zahuštěného mléka a smetany na straně dovozu a u másla a mléčných pomazánek na straně vývozu (kde poklesly o 23 %, resp. o 14 %). Ceny hlavních exportních a importních mléčných produktů však zřetelně vzrostly exportní cena nezahuštěného mléka a smetany o 15,4 % (v rámci toho mléka o obsahu tuku 3-6 % v balení nad 2 litry o 14,3 % z 8,93 Kč/kg na 10,20 Kč/kg) a importní cena sýrů a tvarohu o 14,3 %. U netto-vývozních obilovin lze v lednu až září 2014 konstatovat převážně meziročně nižší ceny; u pšenice poklesla vývozní cena (z maxima posledních pěti let) o 12 % na Kč/t. Vedle obilovin se snížila také vývozní a dovozní cena olejnin, přičemž u řepkových semen větší měrou na straně vývozu nežli dovozu (o 13,5 % na Kč/t vs. o 2,4 % na Kč/t), dále olejů, pokrutin, cukru a pouze na straně dovozu ostatních cukrů (HS 1702). K meziročnímu růstu jak dovozní, tak vývozní ceny došlo u kávy, čaje a většiny zpracovaných výrobků. Výjimkou byly např. výtažky a koncentráty z kávy, čaje apod.. V tab. 17 a 18 jsou uvedeny jednotkové ceny hlavních exportních a importních položek na úrovni nejpodrobnějších, 8-místných, kódů KN. Z nich je patrné, že v lednu až září 2014 zaznamenaly vývozní ceny nárůst zpravidla u komodit živočišného původu, dále zpracovaných výrobků jako jsou pečivo nebo čokoláda, cigaret a výživ pro psy a kočky. Komodity rostlinného původu s výjimkou např. máku vykázaly meziročně nižší vývozní ceny. Podobně tomu bylo i na straně dovozu. Meziroční nárůst cen v prvních třech čtvrtletích patrný u masa se však netýkal např. zmrazeného vykostěného děleného drůbežího masa (pokles o 2,3 %). V rámci ovoce a zeleniny byla meziročně vyšší cena banánů a rajčat, zatímco nižší byla cena dovážených stolních hroznů, jablek, okurek, paprik, ale také brambor. Výrazný propad dovozní ceny jablek a brambor je znázorněn rovněž v grafu 9 spolu s uvedením meziroční změny ceny v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí roku

26 Tab. 17 Průměrné jednotkové vývozní ceny (v Kč/kg) Kód Název položky I. Q I. Q Index Cigarety 400,3 465,0 116, Pšenice, ne tvrdá, ne k setí 5,8 5,0 86, Mléko, tuk > a 6 %, v balení nad 2 l 8,9 10,2 114, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, surový, pro tech. účely 23,3 20,7 88, Pšenice tvrdá, ne k setí 5,6 5,0 90, Řepková semena s nízkým obsahem kyseliny erukové 10,1 8,6 85, Výživa pro psy a kočky, pro drob. prodej, škrob > 30 %, mléč. výr. < 10 % 30,4 34,5 113, Potravinové přípravky jinde neuvedené, viz pozn. na str ,0 139,8 108, Bílý cukr 15,0 13,5 90, Pivo ze sladu, v lahvích o obsahu 10 litrů (Kč/l) 15,0 16,9 112, Slad, ne pražený, ne z pšenice a ne ve formě mouky 10,7 10,6 99, Káva, pražená, ne dekofeinovaná 122,4 136,9 111, Potravinové přípravky jinde neuvedené, viz pozn. na str ,0 100,7 95, Voda vč. minerálních vod a sodovky slazené 6,6 7,1 107, Mléko v pevné formě, tuk 1,5 %, neslazené, v balení nad 2,5 kg 74,9 84,4 112, Mléko, tuk > 1 % a 3 %, v balení max. 2 litry 11,0 11,5 105, Pivo ze sladu, v nádobách o obsahu nad 10 litrů (Kč/l) 10,6 11,0 103, Býci a voli, hmotnost > 300 kg, k porážce 48,7 50,3 103, Slazené pečivo (jemné pečivo, ovocné koláče, vánočky apod.) 61,5 68,9 112, Uzenky, salámy apod., ne suché a roztíratelné a ne tepelně neupravené 67,2 69,5 103, Tabák ke kouření, v obalu do 500 g 325,5 421,0 129, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny eruk., surový, ne pro tech. účely 22,4 19,8 88, Sladké sušenky nepolévané, mléč. tuky <8 % (ne slepované plněné) 47,6 52,2 109, Řepkové pokrutiny s nízkým obsahem kyseliny erukové 6,6 6,1 92, Nealkoholické nápoje jiné, neobsahující mléč. výrobky (Kč/l) 13,2 11,4 86, Kukuřice, ne osivo 5,5 4,8 87, Čokoládové bonbony, též plněné, neobsahující alkohol 182,0 203,8 111, Gumovité cukrovinky a želé 60,7 58,3 96, Vepř. maso, čerstvé nebo chlaz., vykostěné ne hřbety, bůčky a kusy z nich 80,0 80,2 100, Řepk. olej s nízkým obsahem kyseliny eruk., ne surový, ne pro tech. účely 25,3 21,5 84, Maková semena, též drcená, ne k setí 43,6 62,6 143, Pivo ze sladu, v nádobách o obsahu 10 litrů, ne v lahvích 14,3 15,0 105, Výtažky, esence a koncentráty z kávy 268,4 265,0 98, Sýry o obsahu tuku > 40 % jinde neuvedené 104,9 122,4 116, Přípravky k výživě zvířat ostatní, škrob > 30 %, mléč. výr % 9,6 8,4 88, Pektinové látky, pektináty a pektany v suchém stavu 221,9 238,2 107, Dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé, neobsahující kakao 59,3 64,3 108, Čerstvé sýry, včetně syrovátkového, tuk 40 % 66,5 80,9 121, Čokoláda a ost. přípravky s kakaem, v blocích, tabulkách, tyčinkách, 2 kg 79,7 92,9 116, Oplatky a malé oplatky, polévané nebo potažené, hmotnost > 85 g 81,5 90,3 110, Syrovátka, i modifikovaná, v pevné formě, neslazená, tuk 1,5 % 32,2 33,8 105, Přípravky na bázi výtažků, esencí nebo koncentrátů z kávy 99,1 89,5 90, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob 10 %, mléč. výr. <10 % 23,5 33,2 141,3 Pozn.: Pod kódem pšenice tvrdá, která se však v ČR pěstuje minimálně (přičemž dovoz je nepoměrně nižší než vývoz) a patrně se jedná o špatné zařazenou pšenici obyčejnou. Pramen: ČSÚ, data bez dopočtů 26