Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2017

Transkript

1 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2017 výsledky AZO ČR za rok 2016 (souhrnná informační publikace) TÚ 72 (4224) Výstup č. 1 b) Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Markéta Bříšková Ing. Helena Sekavová Praha, únor 2017

2 Obsah Metodické poznámky... 4 Shrnutí Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Komoditní skladba AZO ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého AZO Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Teritoriální skladba bilance českého AZO Agrární obchod ČR s ostatními členy EU Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi AZO ČR podle stupně zpracování Vývozní a dovozní ceny...30 Přílohy 2

3 Úvod Předkládaná práce Výsledky AZO ČR za rok 2016 je výstupem TÚ 72 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku Do roku 2015 byly tyto zprávy o českém AZO zpracovávány pravidelně ve čtvrtletní frekvenci. V roce 2017 budou mít, stejně jako v roce 2016, tuto podobu pouze za celá pololetí, tj. v únoru a srpnu s tím, že za každé čtvrtletí je zároveň vypracován kratší výstup TÚ v podobě stručného komentáře s tabulkami určený pro web MZe. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 v českém agrárním dovozu, ale i vývozu, významně vzrostl objem obchodních operací, které nejsou v databázi zahraničního obchodu ČSÚ přiřazeny konkrétní zemi a teritoriální skupině 1, je obchod s třetími zeměmi sledován pouze za definovanou skupinu třetích zemí (v databázi pod číselným kódem 57). Dříve používaným výpočtem (tj. rozdílem celkového obchodu a obchodu s EU 28) by byly hodnoty obchodu s mimounijními zeměmi již příliš zkresleny. Součet hodnot za EU 28 a za třetí země se tak od celkových hodnot vývozu, resp. dovozu liší (větší měrou na straně dovozu). Data za rok 2016 jsou předběžná, data za předchozí roky jsou již definitivní. Data za prosinec 2016 spolu s příslušnými aktualizacemi byla ČSÚ zveřejněna 7. února Nutno doplnit, že hodnocení AZO dle množstevních údajů ztěžovala řada chyb, která byla v prvních předběžných datech za rok 2016, zejména na straně vývozu, detekována. 1 Rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a země a území neuváděné. 3

4 Metodické poznámky Za agrární zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi, tak obchod s ostatními členy Evropské unie. Agrární zboží je vymezeno položkami celního sazebníku kapitol 01 až 24. Vedle zemědělských komodit (určených jak k potravinářskému, tak nepotravinářskému využití) a potravinářských výrobků zahrnuje květiny a jiné dřeviny, ryby a plody moře, krmivo pro zvířata a tabákové výrobky, viz Příloha 1. Ve společném celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné Kombinované nomenklatury EU (KN), která vychází z 6-místného Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je veřejně dostupná na webových stránkách ČSÚ - STAZO.STAZO. Do úrovně 2-místných kódů HS jsou hodnoty dovozu a vývozu v této databázi uváděny včetně dopočtů. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data k dispozici pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) zboží za subjekty, které nemají povinnost vykazovat svůj obchod na jednotném trhu s ostatními členy EU 2. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanovené roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Podprahové obchody ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ V práci uváděné jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž představují průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty exportu i importu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi, přes kterou je zboží převáženo). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové (EU 15) a noví členové (EU 13) a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí Příloha 2. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v důsledku čehož u nich v některých případech nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány. Pro jejich upřesnění jsou uváděny číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). 2 Obchod mezi zeměmi EU je sledován v rámci statistického systému Intrastat. 4

5 Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje obchodní bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. Pro zhodnocení AZO podle stupně zpracování bylo použito upravené nomenklaturní třídění Regmi et al. (2005). Použité třídění definuje dvě kategorie zemědělských výrobků vykazujících závislost na půdě a klimatických podmínkách a dvě kategorie zpracovaných výrobků, které vazbu na půdu nemají a mohou být vyráběné kdekoliv, přičemž k jejich výrobě jsou potřeba především technologické know-how, pracovní síly a kapitál. Mezi nezpracované komodity patří za prvé základní velkoobjemové komodity a za druhé produkty zahradnictví včetně ovocnářství a zelinářství. Za zpracované výrobky jsou považovány jednak částečně zpracované výrobky (polotovary a meziprodukty) a dále zpracované výrobky, které jsou v této práci označovány pojmem vysoce zpracované výrobky. V době zpracování byl v databázi ČSÚ chybný údaj o množstevním dovozu kávy (konkrétně položky KN ) v červenci 2016 ze Švýcarska. Neboť jsou opravy do databáze promítány vždy se značným zpožděním, byla tato chyba komunikována s ČSÚ a do této práce již byla uveden údaj správný. Dále je pravděpodobně chyba v datech o zahraničním obchodu u množstevního vývozu KN sýrů ostatních (s obsahem vody v tukuprosté sušině %) v březnu 2016 do Švédska; KN žvýkaček, KN tvrdých bonbonů a KN karamelu apod. cukrovinek v červenci 2016 na Slovensko; KN čokoládových výrobků neplněných v červenci na Slovensko; KN čokoládových bonbónů a KN homogenizovaných ovocných přípravků v prosinci 2016 do Polska, na Slovensko a do Maďarska a KN potravinových přípravků ostatních v červenci 2016 na Slovensko. Na straně dovozu byly s největší pravděpodobností chyby u KN čokoládových bonbónů v listopadu 2016 ze Spojeného království; KN hořčic v květnu 2016 z Francie a KN potravinových přípravků ostatních v dubnu 2016 z Francie. Tato data byla aproximována propočtem přes průměrnou cenu v ostatních měsících, ve kterých byla data v pořádku. 5

6 Shrnutí V roce 2016 činil podíl agrárního zboží v celkovém zahraničním obchodu ČR na straně vývozu 5,1 % a na straně dovozu, kde je trvale mírně vyšší, 6,5 %. V roce 2016 došlo v českém AZO ke zřetelnému zpomalení tempa růstu jak vývozu, tak dovozu (s tím, že se odlišně vyvíjel obchod s EU 28 a s třetími zeměmi). Hodnota agrárního exportu z ČR meziročně stagnovala (přírůstek pouhých 0,3 %) a dosáhla 202,0 mld. Kč. Dovoz agrárních výrobků do ČR vzrostl o mírných 1,8 % na 224,6 mld. Kč. Bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků se export dokonce snížil o 1,2 % a dovoz vzrostl o 1,0 %, tj. méně výrazně než s nimi. Záporná bilance AZO ČR (vč. tabáku a tabákových výrobků ) se prohloubila o 3,3 mld. Kč na 22,6 mld. Kč, což je však stále nižší hodnota než v průměru předchozích pěti let. Stupeň krytí dovozu vývozem se udržel na úrovni 90 %. Ukazatel podílu schodku bilance na vývozu se po dvou letech vrátil na 10% hranici (v roce 2011 však dosahoval 30 %). Zatímco záporná bilance agrárního obchodu s EU 28, který tvoří převážnou část celkového českého AZO, se v roce 2016 meziročně, po dvou letech zlepšování, zhoršila (2,5krát na 6,8 mld. Kč). Rozdílní vývoj bilance samostatně s EU 15 a s EU13 podle čtvrtletí ukazuje graf 1. Bilanční schodek AZO s třetími zeměmi, se po dvou letech prohlubování, zlepšil (o 8,1 % na 14,4 mld. Kč). Meziroční zlepšení bylo přitom vykázáno ve všech čtvrtletích roku 2016 s tím, že během roku se bilance vyvíjela zhruba podobně jako v roce Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 vykazoval ve sledovaných letech daleko větší meziroční výkyvy nežli AZO s třetími zeměmi. Více než jednu polovinu veškerého agrárního zboží vyváží ČR na Slovensko, do Německa a Polska. Jeho dovoz pak pochází zejména z Německa a Polska (40 % v roce 2016) a na třetím místě za nimi již druhým rokem následovalo namísto Slovenska Nizozemsko. V pořadí hlavních odběratelských a dodavatelských zemí v roce 2016 k mnoha změnám vzhledem k roku 2015 nedošlo (na prvních sedmi, resp. šesti místech vůbec). Změny však zaznamenalo pořadí hlavních netto-dodavatelů (na druhé místo se vrátilo Německo) a netto-odběratelů (v některých případech v důsledku změn v obchodě s cigaretami ). Navzdory významným poklesům hodnot vývozu a dovozu některých komodit se takřka nezměnil přehled hlavních exportních a importních položek, došlo však ke změnám jejich podílového zastoupení. Vývoj bilance českého AZO největší měrou ovlivnil pokles hodnoty netto-vývozu řepkových semen a nezahuštěného mléka a smetany. 6

7 Graf 1 Vývoj bilance českého AZO s EU 28, EU 15, EU 13 a třetími zeměmi (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR 1.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Obrat českého AZO v roce 2016 vzhledem k předchozímu roku vzrostl pouze o 1,1 %, viz tab. 1. Na straně vývozu hodnota prakticky stagnovala (resp. vzrostla o zanedbatelných 0,3 %, což představovalo 611,8 mil. Kč) a na straně dovozu se zvýšila o 1,8 %, tj. o 3,9 mld. Kč. V důsledku toho vývoje došlo k meziročnímu prohloubení pasivní bilance AZO ČR o 17,3 % (tj. o 3,3 mld. Kč) na 22,6 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se mírně snížil (o 1,4 p. b.) na 89,9 %. Mírné zhoršení pak vykázal i ukazatel podílu bilančního schodku na vývozu (o 1,6 p. b.) na 11,2 %. V samotném 4. čtvrtletí roku 2016 se český agrární export v meziročním porovnání snížil o 4,0 % na 51,9 mld. Kč a dovoz poklesl o 6,3 % na 57,3 mld. Kč. Přesto, stejně jako v předchozích letech, došlo k nárůstu těchto hodnot vůči 3. čtvrtletí (avšak v menší míře), viz graf 2. V důsledku výraznějšího poklesu hodnoty dovozu nežli vývozu (o 3,8 mld. Kč vs. o 2,2 mld. Kč) došlo ve sledovaném čtvrtletí k meziročnímu zmírnění schodku bilance (o 23,3 %) na 5,4 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době zvýšil o 2,1 p. b. na 90,5 %. 7

8 Tab. 1 Vývoj českého AZO v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,3 Vývoz , , , , , ,0 Dovoz , , , , , ,3 Bilance , , , , , ,3 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 76,8 85,7 87,0 90,2 91,3 89,9 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,0 5,5 5,8 5,6 5,7 5,7 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,2 4,8 5,1 5,0 5,2 5,1 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 5,8 6,3 6,5 6,2 6,3 6,5 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 23,2 14,3 13,0 9,8 8,7 10,1 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 30,1 16,7 15,0 10,9 9,6 11,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Agrární zboží v rámci celkového českého zahraničního obchodu zaujímalo v roce 2016 na straně vývozu 5,1 % a na straně dovozu 6,5 %, což v prvním případě znamenalo meziročně nepatrný pokles (o 0,1 p. b.) a ve druhém nepatrný nárůst (o 0,2 p. b.). V rámci celkového zahraničního obchodu ČR zaznamenala v roce 2016, na rozdíl od AZO, nárůst hodnoty na straně vývozu (o 2,3 %), zatímco dovoz stagnoval (resp. poklesl o pouhých 0,2 %). Graf 2 Český AZO v letech 2011 až 2016 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1.2 Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vzhledem k tomu, že jsou výsledky českého AZO rostoucí měrou ovlivňovány obchodem s tabákovými výrobky, přistoupili jsme rovněž k uvádění vývoje AZO také bez kapitoly HS 24 tabák a tabákové výrobky. Pouze za kapitoly HS český agrární export mírně poklesl (o 1,2 %), 8

9 zatímco za kapitoly HS nepatrně vzrostl (o 0,3 %). Na straně dovozu bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků hodnota vzrostla o 1,0 % (tj. o 0,8 p. b. menší měrou, nežli s nimi). Schodek bilance českého AZO byl v roce 2016 bez kapitoly HS 24 vyšší o 10,4 mld. Kč, avšak meziročně vzrostl méně výrazně (o 1,8 p. b.), nežli se zahrnutím této kapitoly. Tab. 2 AZO ČR bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků, tj. za HS (v mil. Kč) Rozdíl Index Obrat , , ,2 98,8 Vývoz , , ,6 98,8 Dovoz , , ,1 101,0 Bilance , , ,7 115,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1.3 Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Vývoj kurzu české koruny vůči euru a americkému dolaru ukazuje graf 3. Z něj je patrné, že v roce 2016 se kurz CZK/EUR, na rozdíl od předchozích dvou let, prakticky nezměnil. Kurz CZK/USD byl méně stabilní - do září se pohyboval v rozmezí 23,8 až 24,9 Kč/USD a ve 4. čtvrtletí pak vykazoval rostoucí tendenci (v závěru roku přesáhl hranici 25 Kč/USD). Jak v eurech, tak v amerických dolarech se hodnota českého agrárního vývozu a dovozu zvýšila o něco vyšší měrou nežli v českých korunách, a týká se to i bilančního schodku, který tak vzrostl v EUR o 18,1 % a v USD o 18,3 %, viz tab. 3. Tab. 3 Meziroční vývoj českého AZO v roce 2016 v závislosti na měně (v %) Měna Obrat Vývoz Dovoz Bilance v Kč 101,1 100,3 101,8 117,3 v EUR 102,0 101,2 102,7 118,1 v USD 101,8 101,0 102,5 118,3 Pozn.: Pro přepočet hodnot českého vývozu a dovozu na cizí měnu využívá ČSÚ ve své databázi kurz určený ČNB, který je zveřejňován na internetových stránkách Generálního ředitelství cel ( Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 3 Vývoj měsíčních kurzů CZK vůči EUR a USD (CZK/EUR, CZK/USD) Pramen: ČNB 9

10 Kurz české koruny je v současné době záměrně oslabován Českou národní bankou (ČNB). Ta se rozhodla v listopadu 2013 používat kurz koruny jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Platnost tohoto kurzového závazku bankovní rada od té doby opakovaně potvrzuje. Na posledním zasedání 2. února 2017 bankovní rada znovu konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku Komoditní skladba AZO ČR Základní přehled o zbožové struktuře českého AZO v členění podle kapitol HS v roce 2015 a 2016 poskytuje následující tab. 4 a přílohová tab. 8. Přílohové tab. 10 a 12 uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotná 4. čtvrtletí jsou údaje uvedeny ve stejné struktuře v přílohových tab. 14, 16 a 18. Plné názvy kapitol podle celního sazebníku jsou uvedeny v Příloze 1. Tab. 23 až 28 v příloze jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komodit a komoditních skupin na úrovni 4-místného kódu HS v rámci AZO celkem a pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. Tab. 4 Meziroční vývoj českého AZO v roce 2016 (mil. Kč, %) HS Název kapitoly Vývoz Dovoz Bilance mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % změna 01 Živá zvířata 257,2 102,9 39,7 102,1 217,5 103,1 A 02 Maso a droby -433,3 93,3 632,2 102, ,6 105,5 P 03 Ryby, korýši, měkkýši a ost. vodní bezobratlí 845,8 127,9 645,6 113,7 200,2 88,2 P 04 Mléko a mléčné výrobky, vejce ,1 93,0-92,0 99, ,1 69,1 A 05 Ostatní živočišné produkty -435,2 69,8-115,4 94,5-319,8 148,4 P 06 Živé rostliny a květinářské výrobky -76,5 89,7 99,0 102,3-175,5 104,8 P 07 Zelenina, poživatel. rostliny, kořeny, hlízy 390,7 113, ,2 108,5-716,5 107,1 P 08 Ovoce a ořechy -152,5 96,8 989,3 105, ,9 109,3 P 09 Káva, čaj a koření ,8 65, ,4 74,4-372,4 114,2 P 10 Obiloviny -298,7 98,2-49,4 98,6-249,3 98,1 A 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. 178,1 104,8 267,8 113,9-89,6 94,9 A 12 Olejnatá semena a plody ,6 72,0 186,1 103, ,7 26,5 A 13 Rostlinné výtažky a šťávy 73,3 105,1 33,1 103,4 40,2 108,5 A 14 Rostlinné pletací materiály 1,5 101,6-14,5 85,1 16,0 - P A 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje 1 054,9 108, ,2 111,3-176,3 89,5 A 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů apod. 167,7 103,0-121,9 97,8 289,6 - P A 17 Cukr a cukrovinky 358,4 104,0-323,1 95,1 681,5 129,9 A 18 Kakao a kakaové přípravky 468,6 105, ,3 108,9-544,7 118,8 P 19 Přípravky z obilí 1 753,5 114,3 396,3 103, ,2 - P A 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. 411,2 112,7 355,4 104,4 55,8 98,8 P 21 Různé potravinové přípravky 464,8 103,6 398,9 102,6 65,8 97,4 P 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 180,8 101,1 40,6 100,3 140,2 129,4 A 23 Zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo 718,8 105,9-814,0 94, ,7 6,2 P 24 Tabák a tabákové výrobky 2 838,4 115, ,6 119, ,8 111,9 A Celkem 611,8 100, ,7 101, ,9 117,3 P Pozn. A aktivní bilance. P pasivní bilance. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 10

11 V členění podle kapitol došlo v roce 2016 k nejvýraznějšímu meziročnímu nárůstu hodnoty vývozu u tabáku a tabákových výrobků, přípravků z obilí a tuků a olejů. Pokles exportu naopak zaznamenaly především kapitoly káva, čaj a koření, olejnatá semena a plody a mléko a mléčné výrobky, vejce. Na straně dovozu je nejvýraznější meziroční přírůstek hodnoty v roce 2016 patrný rovněž u tabáku a tabákových výrobků (menší než ve vývozu) a tuků a olejů (větší než ve vývozu) a dále u zeleniny a kakaa a kakaových přípravků. Snížení dovozu zaznamenala, stejně jako v případě vývozu, zejména agregace káva, čaj a koření. Co se týče bilance, k největším meziročním pozitivním změnám patřily v roce 2016 pokles pasiva u zbytků v potravinářství a krmiva, změna pasiva na aktivum u přípravků z obilí a nárůst aktiva u tabáku a tabákových výrobků. Naproti tomu ke zhoršení bilance došlo zejména v obchodě s olejnatými semeny a plody, mlékem a mléčnými výrobky, vejci (v obou případech se jednalo o pokles aktiva), ovocem a ořechy a masem a droby (v obou případech navýšení pasiva). Podrobněji je zbožová skladba českého AZO popsána v následujících kapitolách. 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu Hlavními exportovanými položkami z ČR byly v roce 2016 cigarety (již s 10% podílem), pšenice (6,0 %), řepkový olej 3 (5,6 %), pekařské zboží (5,0 %), přípravky používané k výživě zvířat (4,7 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,4 %), potravinové přípravky jiné 4, káva, nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko z toho tvořilo více než dvě třetiny), pivo, živý skot, limonády, cukrovinky bez kakaa, sýry a tvaroh, cukr, semena řepky, slad, masné přípravky a konzervy, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, uzenky a salámy, řepkové pokrutiny, živá drůbež, zahuštěné mléko a smetana a ječmen. Další komodity zaujímaly v českém agrárním vývozu již méně než 1% podíl. V meziročním porovnání v roce 2016 nejvýrazněji vzrostla hodnota vývozu cigaret (o 3,5 mld. Kč, tj. o více než jednu pětinu), pekařských výrobků (o 1,7 mld. Kč, tj. o zhruba jednu pětinu, a v rámci toho sladkých sušenek o 1,5 mld. Kč), přípravků používaných k výživě zvířat (o 772,2 mil. Kč, tj. o 9,5 %), ryb čerstvých, chlazených nebo zmrazených (o 740,2 mil. Kč, tj. o čtyři pětiny), dále také řepkového oleje a cukru. Co se týče množstevního vývoje vývozu těchto komodit, u výše uvedených ryb lze konstatovat mnohem nižší nárůst jeho objemu nežli hodnoty, ačkoliv i ten je vysoký (38 %). U cukru exportované množství stagnovalo a u řepkového oleje se dokonce nepatrně snížilo. Zřetelně odlišný byl také vývoj vývozu v množstevním a finančním vyjádření u pekařských výrobků jako skupiny (o 32 % vs. o 21 %), i samotných sladkých sušenek (o 72 % vs. o 55 %). 3 V rámci agregace HS 1514 řepkový nebo hořčičný olej je samostatně nomenklaturně vymezen HS a 19 řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, dále však již nelze od sebe odlišit olej hořčičný a olej řepkový s vysokým obsahem kyseliny erukové (HS a 99). 4 V rámci HS 2106 potravinových přípravků jiných jsou nejvíce vyváženými, ale i dováženými, položkami: KN potravinové přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu a škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy a méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu a KN potravinové přípravky ostatní. Dále do agregace HS 2106 patří bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky, aromatizované sirupy a složené alkoholické přípravky k výrobě nápojů. 11

12 Meziroční snížení zaznamenala naopak hodnota exportu kávy (o 4,2 mld. Kč, tj. o 37 %, přesto byl její vývoz vzhledem k předchozím letům mnohem vyšší), semen řepky (o 2,8 mld. Kč, tj. o zhruba jednu polovinu), nezahuštěného mléka a smetany (o 1,0 mld. Kč, tj. o 13 %), dále drůbežího masa soleného, sušeného nebo uzeného a tabáku ke kouření. V množstevním vyjádření byl pokles vývozu u všech výše uvedených komodit méně výrazný, což ukazuje na meziročně nižší jednotkové vývozní ceny. U některých dalších komodit jako je mák, maso a droby drůbeže, živá drůbež (týká se pouze jatečné) anebo vejce ve skořápce (konzumní i násadová), u nichž došlo rovněž ke snížení hodnoty vývozu, se množstevní objem exportu dokonce mírně zvýšil. 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v roce 2016 vepřové maso (6,5 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,8 %), káva (4,0 %), pekařské zboží (4,0 %), sýry a tvaroh, cigarety, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, řepkový olej, víno, limonády, lihoviny 5, banány, hovězí maso, sójové pokrutiny, citrusové plody, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka 6, rajčata, konzervované ovoce a ořechy, cukrovinky bez kakaa, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) a omáčky, ochucovadla a hořčice. Meziročně se navýšila nejvýrazněji hodnota dovozu cigaret (o 2,1 mld. Kč, tj. o 40 %), řepkového oleje (o 1,0 mld. Kč, tj. o 21 %), ryb (jen čerstvých nebo chlazených ; o 709,5 mil. Kč, tj. o 57 %), hovězího masa (pouze čerstvého nebo chlazeného ; o 657,5 mil. Kč, tj. o jednu čtvrtinu), banánů (o 628,6 mil. Kč, tj. o jednu pětinu), čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 590,8 mil. Kč, což však představovalo mírnějších 6,2 %), dále brambor, vepřového masa a lihovin. Množstevní vývoj dovozu výše uvedených komodit většinou zhruba odpovídal vývoji hodnoty ve finančním vyjádření. Výjimkou byly stejně jako v případě vývozu zejména ryby a dále brambory. V obou případech se projevil nárůst vývozní ceny těchto komodit, neboť objem dovozu v prvním případě vzrostl jen o 17 % a ve druhém stagnoval (zatímco jeho hodnota vzrostla o 46 %). Enormní meziroční pokles vykázala především hodnota dovozu kávy (o 4,1 mld. Kč, tj. o téměř jednu třetinu). V roce 2015 dosahovala extrémní hodnoty, a proto i přes tento výkyv vykazuje její dovoz nadále rostoucí trend. Dále poklesla hodnota importovaného masa a drobů drůbeže (o 630,6 mil. Kč, tj. o jednu desetinu, třebaže v množstevním vyjádření dovoz v roce 2016 dosahoval dosavadního maxima), sójových pokrutin (o 582,4 mil. Kč, tj. o 14 %) a nezpracovaného tabáku (o 567,5 mil. Kč, tj. o více než čtvrtinu). Snížení dovozu těchto komodit v množstevním vyjádření bylo mírnější a u masa a drobů drůbeže došlo dokonce k nepatrnému nárůstu (o 1,1 %). 5 Položka ethylalkohol nedenaturovaný méně než 80%, destiláty, likéry a jiné lihoviny (HS 2208) je v této práci uváděna pod názvem lihoviny. Mimo ně je v celním sazebníku nomenklaturně zvlášť vymezen ještě ethylalkohol nedenaturovaný min. 80% (HS ) a ethylalkohol denaturovaný (HS ). 6 Zahrnuje mimo jiné dětskou výživu nebo směsi a těsta pro výrobu pekařského zboží. 12

13 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehled komodit, u nichž dosáhla ČR v zahraničním obchodě v roce 2016 nejvyšších bilančních pasiv a aktiv, uvádějí tab. 5 a 6. Některé komoditní skupiny jsou zde sledovány podrobněji nežli v případě vývozu a dovozu. Jedná se o ty agregace, v rámci nichž jsou některé komodity a komoditní skupiny významně netto-vývozní a některé současně netto-dovozní. Tab. 5 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v roce 2016 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) , ,5-234,9 102, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. nebo zmraz.) , ,2 393,2 90, Víno , ,4-192,6 105, Sójové pokrutiny , ,2 481,6 87, Sýry a tvaroh , ,9-266,0 109, Citrusové plody , ,5-188,8 106, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) , ,1-399,8 119, Rajčata , ,7-5,1 100, Banány , ,5-631,9 136, Lihoviny , ,0-425,8 125, Výtažky a koncentráty z kávy , ,9-211,3 112, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy , ,9-92,1 105, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky , ,1-444,7 134, Vinné hrozny (vč. rozinek) , ,7-83,0 105, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka , ,7-231,6 116, Káva, i pražená, též dekofeinovaná , ,3-103,2 106, Máslo a mléčné pomazánky (vč. máselného oleje) , ,6 107,4 93, Tabák nezpracovaný , ,9 521,0 75, Papriky , ,1-69,5 104, Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů , ,8 73,7 95, Řezané květiny , ,8-99,4 107, Pokojové a venkovní rostliny, řízky, rouby , ,5-79,7 105, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy*) , ,7 341,4 81, , a Chleba, slazené a neslazené pečivo , ,7 421,0 92, Rybí přípravky a konzervy , ,6 16,1 98, Ovocné a zeleninové šťávy , ,5-223,4 122, Rybí filé a jiné rybí maso , ,5 108,7 91, Slunečnicová semena -770, ,5-324,4 142, Okurky a nakládačky , ,4-13,0 101,2 Pozn.: *) Pouze cukerné sirupy bez přísad a barviv. Cukerné sirupy aromatizované nebo s barvivy spadají pod kód HS Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 13

14 Tab. 6 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v roce 2016 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index Cigarety , , ,6 111, Pšenice , ,6-122,3 98, Pivo 5 630, ,6 256,4 104, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 6 591, , ,5 80,8 z toho "mléko, tuk 3-6 %, balení nad 2l 5 048, ,5-695,3 86, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 5 522, ,8-364,3 93, Živý skot 4 358, ,2 277,0 106, Sladké sušenky 1 334, , ,5 212, Cukr 2 109, ,6 468,4 122, Slad 2 515, ,9-47,2 98, Přípravky používané k výživě zvířat 1 633, ,4 731,6 144, Cukrovinky bez kakaa 2 206, ,2-225,1 89, Ječmen 2 053, ,5-349,9 83, a 49 Řepkové pokrutiny 1 731, ,9-37,4 97, Mléko a smetana zahuštěné nebo slazené 1 759, ,6-213,2 87, Řepková semena 4 028, , ,1 37, Živá drůbež 1 653, ,3-198,2 88, Pufované obil. výrobky, corn flakes, müsli apod.*) 1 023, ,5 139,6 113, Přípravky na bázi výtažků a koncentrátů z kávy 591,9 936,5 344,5 158, Pektiny 903,1 926,1 23,1 102, Mák 1 024,1 863,5-160,6 84, Chmel 765,5 845,8 80,3 110, Jatečná prasata 768,2 812,7 44,5 105, Masné přípravky a konzervy 632,0 805,0 173,0 127, Živé ryby (vč. akvarijních) 685,9 765,8 79,9 111, Uzenky a salámy 706,6 709,7 3,1 100, Kysané mléčné výrobky 356,1 566,3 210,1 159, Limonády 756,4 556,2-200,2 73,5 Pozn.: *) Tj. dle sazebníku výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů Meziročně se v roce 2016 snížila především hodnota netto-vývozu řepkových semen (o 2,5 mld. Kč) a nezahuštěného mléka a smetany (o 1,3 mld. Kč). Vývoz mléka byl v roce 2016 poznamenán meziročně výrazně nižšími cenami, nicméně ve 4. čtvrtletí jeho cena a prakticky všech hlavních vývozních mlékárenských výrobků s výjimkou kysaných, již vzrostla. K nárůstu hodnoty bilančního pasiva došlo u většiny hlavních netto-dovozních komodit (výjimkou byly např. sójové pokrutiny ). Za povšimnutí stojí navýšení hodnoty pasivní bilance obecně u ovoce (zejména banánů ) a masa (třebaže např. u drůbežího masa a drobů se její hodnota snížila). Naproti tomu ke zlepšení bilance došlo v obchodě s pekařským zbožím (změna dlouhodobě pasivní bilance na aktivní vlivem výrazně vyššího vývozu sladkých sušenek ), cigaretami (nárůst aktiva o 1,3 mld. Kč) a dále s přípravky používanými k výživě zvířat (nárůst aktiva zejména v důsledku vyššího exportu výživy pro psy a kočky ) a nezpracovaným tabákem (pokles pasiva). 14

15 V teritoriálním pohledu byly výše uvedené změny způsobeny u: Řepkových semen a nezahuštěného mléka a smetany - zejména nižším vývozem do Německa. Banánů nejvíce nárůstem dovozu z Kostariky, ale i Bolívie (která je novým dodavatelem) a Kolumbie, přičemž však z Kamerunu a Ekvádoru jejich import naopak poklesl. Sladkých sušenek vlivem vyšších exportů do Spojeného království, Itálie, Francie a Španělska, ale i řady dalších zemí. Cigaret především mimořádně vysokým vývozem do Itálie (v menší míře ale i nárůstem exportu do řady dalších zemí), což bylo mírněno výrazným navýšením dovozu z Rumunska, ale i Polska spolu s poklesem vývozu do Francie. Přípravků používaných k výživě zvířat v důsledku nárůstu vývozu do Německa a Ruska, třebaže do Itálie se export snížil. Tabáku nezpracovaného - prudkým poklesem dovozu z Portugalska. V rámci masa u hovězího (čerstvého nebo chlazeného) především poklesem dovozu z Německa, Nizozemska a dále z Austrálie. U vepřového masa došlo meziročně k nárůstu nejen dovozu, ale i vývozu, ačkoliv v jeho případě přes vyšší tempo v menší finanční hodnotě. Vepřového masa - nárůstem hodnoty dovozu ze Španělska a v menší míře i Slovenska, při relativně vysokém poklesu z Německa. Masa a drobů drůbeže především poklesem dovozu z Brazílie na nezvykle nízkou hodnotu (o více než 70 %). Naproti tomu dovoz z Polska nadále roste. U masa a drobů drůbeže se v roce 2016 meziročně snížila finanční hodnota dovozu a ve větší míře i vývozu; dovážené a vyvážené množství však vzrostlo. Drůbežího masa soleného, sušeného nebo uzeného nižším vývozem na Slovensko. 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Podle skupin zemí Většina agrárního zboží je vyvážena a dovážena do/z EU 28. Celá Unie v roce 2016 participovala na českém agrárním vývozu 91,5 %, tj. meziročně nepatrně menší měrou (0,2 p. b.), viz tab. 7. V rámci ní poklesl podíl původních členských zemí (o 0,3 p. b.) na 46,3 % a vzrostla participace nových členů (o 0,5 p. b.) na 45,3 %. Již čtvrtým rokem po sobě je tak podíl EU 13 mírně nižší nežli podíl EU 15. Co se týče třetích zemí, pro agrární zboží z ČR jsou hlavními destinacemi jako skupina RZ (v roce 2016 se stejném podílem jako v roce 2015), OSVTE (s rostoucím podílem) a SNS (s klesajícím podílem), viz tab. 8. Hodnota vývozu do všech tří skupin meziročně stagnovala (resp. zaznamenala nepatrný pokles o 1 %). Výraznější nárůst zaznamenal pouze export do OSVTE (o 420,9 mil. Kč, tj. o jednu desetinu). 7 Seznam zemí v rámci jednotlivých teritoriálních uskupení obsahuje Příloha 2. 7 Mj. cukru do Izraele. 15

16 Tab. 7 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v letech 2011 až 2016 (v %) Teritorium EU 28 92,5 91,9 91,6 91,6 91,7 91,5 EU 15 44,3 44,4 46,0 47,0 46,9 46,3 EU 13 48,1 47,4 45,6 44,5 44,8 45,3 z toho: Chorvatsko 0,7 0,5 0,7 0,8 0,9 0,8 ESVO 0,9 0,8 0,9 0,9 0,8 0,8 z toho: Švýcarsko 0,6 0,5 0,6 0,6 0,5 0,6 OSVTE 1,3 1,4 1,7 1,8 2,1 2,3 z toho: USA 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Turecko 0,2 0,2 0,2 0,2 0,6 0,7 ETE 0,4 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 RZ bez NRZ a SNS 2,1 2,8 2,7 2,4 2,9 2,9 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,3 NRZ 0,1 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 SNS (a Gruzie) 2,6 2,6 2,6 2,7 1,9 1,8 z toho: Rusko 1,6 1,5 1,5 1,6 1,2 1,3 Ukrajina 0,6 0,7 0,7 0,5 0,3 0,3 Pozn.: Země do tab. 7 až 11 byly vybrány na základě hodnoty obratu s nimi. Skupina ETE uvažována po celou dobu bez Chorvatska, ačkoliv do EU vstoupilo až v roce Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 8 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,9 EU , , , , , ,6 EU , , , , , ,3 z toho: Chorvatsko 892,7 807, , , , ,0 ESVO 1 103, , , , , ,2 z toho: Švýcarsko 701,8 768,0 975, , , ,2 OSVTE 1 623, , , , , ,0 z toho: USA 531,7 550,6 684,5 805,8 776,3 772,5 Turecko 298,7 348,3 305,5 363, , ,5 ETE 505,8 462,1 642,1 730,4 808,2 843,7 RZ bez NRZ a SNS 2 546, , , , , ,2 z toho: Brazílie 6,6 13,9 19,9 15,9 73,1 43,6 Čína 343,8 433,9 406,8 440,9 586,3 691,2 NRZ 177,1 261,1 223,7 338,3 425,0 429,7 SNS (a Gruzie) 3 077, , , , , ,8 z toho: Rusko 1 867, , , , , ,1 Ukrajina 767, , ,4 949,4 645,4 600,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí V členění na jednotlivé země ČR exportovala agrární zboží v roce 2016, stejně jako v letech předchozích, především na Slovensko (22,6 %), do Německa (18,3 %) a Polska (12,0 %), dále do Itálie (8,7 %), Rakouska (5,8 %) a Maďarska (4,8 %). V rámci třetích zemí zůstaly hlavními 16

17 destinacemi navzdory přetrvávajícímu embargu Rusko (1,3 %), Turecko (0,7 %), Irák (0,6 %) a Švýcarsko (0,6 %), přičemž jejich podíl se s výjimkou Iráku meziročně nepatrně navýšil. V meziročním porovnání se v roce 2016 zvýšil český agrární vývoz zejména do Itálie (o 4,3 mld. Kč, tj. o téměř jednu třetinu), Bulharska (o 1,2 mld. Kč, tj. o necelou jednu polovinu), Maďarska (o 1,1 mld. Kč, tj. o 12 %), Nizozemska (o 1,0 mld. Kč, tj. o jednu čtvrtinu) a dále do Polska (o 753,6 mil. Kč, což však představovalo jen 3,2 %, neboť do hlavních partnerských zemí bývá tempo růstu, navzdory vyšším hodnotám přírůstku, nižší). Naproti tomu k poklesu došlo v případě vývozu do Německa (o 3,3 mld. Kč, tj. o 8,3 %), Francie (o 2,7 mld. Kč, tj. téměř o 40 %), Slovenska (o 1,6 mld. Kč, tj. o mírných 3,4 %) a Belgie (o 15 %). Z grafu 4, kde je znázorněn vývoz exportu do vybraných zemí od roku 2011, je mj. patrné přerušení dosavadního rostoucího trendu exportu do Německa, Rakouska a na Slovensko. Graf 4 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Podle skupin zemí Na českém agrárním dovozu se v roce 2016 celá EU 28 podílela 85,4 % 8, viz tab. 9. Meziročně tak došlo, na rozdíl od předchozího roku, k mírnému nárůstu (o 0,5 p. b). Zatímco podíl EU 15 vzrostl (o 0,9 p. b.) na 53,8 %, dlouhodobě nižší zastoupení EU 13 se ve stejné době snížilo (o 0,4 p. b.) na 31,6 %. 8 Jedná se o údaj na základě sledování dovozu podle země původu. Dle kritéria země odeslání činí podíl Unie 93,5 % a naopak meziročně poklesl o 0,4 p. b. (zdroj: Databáze MZe Celní statistika ). V porovnání se stranou vývozu podíl EU 28 je takto mírně vyšší. 17

18 V rámci třetích zemí se dováží do ČR agrární zboží nejvíce z RZ (ačkoli jejich podíl v roce 2016 poklesl o 0,4 p. b.) a dále z OSVTE (u nichž došlo ke snížení podílu o 0,3 p. b.), viz tab. 10. Hodnota importu z těchto skupin zemí meziročně poklesla o 585,0 mil. Kč, tj. o 3,2 %, resp. o 530,5 mil. Kč, tj. o 7,1 %. Relativně vysoký nárůst zaznamenala hodnota dovozu z ESVO (o 16 %). Tab. 9 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v letech 2011 až 2016 (v %) Teritorium EU 28 84,8 85,3 86,0 85,2 84,9 85,4 EU 15 56,5 55,5 55,8 55,4 52,9 53,8 EU 13 28,4 29,9 30,2 29,8 32,0 31,6 z toho: Chorvatsko 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 ESVO 1,0 1,2 1,2 1,2 1,1 1,3 z toho: Švýcarsko 0,5 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 OSVTE 3,5 3,3 3,2 3,5 3,4 3,1 z toho: USA 1,1 1,0 1,1 1,3 1,2 1,0 Turecko 1,3 1,3 1,2 1,3 1,1 1,1 ETE 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 RZ bez NRZ a SNS 9,3 8,8 8,0 8,1 8,3 7,9 z toho: Brazílie 2,4 2,4 1,8 1,9 1,9 1,1 Čína 1,5 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 NRZ 0,3 0,3 0,3 0,4 0,7 0,5 SNS (a Gruzie) 0,6 0,5 0,8 1,0 0,9 1,0 z toho: Rusko 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 Ukrajina 0,3 0,2 0,3 0,4 0,3 0,4 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 10 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,3 EU , , , , , ,6 EU , , , , , ,7 z toho: Chorvatsko 222,0 263,4 333,1 432,3 406,6 456,0 ESVO 1 596, , , , , ,6 z toho: Švýcarsko 843, ,3 973,5 953,5 909,5 793,1 OSVTE 5 490, , , , , ,6 z toho: USA 1 677, , , , , ,0 Turecko 1 990, , , , , ,1 ETE 611,7 628,2 658,8 620,0 629,0 646,5 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,1 z toho: Brazílie 3 711, , , , , ,7 Čína 2 311, , , , , ,3 NRZ 441,2 479,9 597,8 891, , ,7 SNS (a Gruzie) 926,5 879, , , , ,0 z toho: Rusko 164,3 153,9 351,2 469,7 370,3 436,9 Ukrajina 393,1 363,3 507,5 720,6 720,6 846,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 18

19 Podle zemí Agrární import do ČR pocházel v roce 2016 tradičně zejména z Německa (20,8 %) a Polska (18,9 %), dále již druhým rokem na třetím místě z Nizozemska (7,2 %) a na čtvrtém ze Slovenska (6,5 %). Více než 5% podíl zaujímaly ještě Itálie a Španělsko. Z mimounijních zemí jsou hlavními dodavateli Čína (1,3 %), Brazílie (1,1 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (1,0 %) s tím, že meziročně z nich v roce 2016 s výjimkou Číny hodnota dovozu poklesla. V roce 2016 se nejvýrazněji meziročně zvýšila hodnota dovozu z Rumunska (o 1,4 mld. Kč, tj. téměř na dvojnásobek), Itálie (o 971,1 mil. Kč, tj. o 8,1 %), Španělska (o 846,7 mil. Kč, tj. o 7,6 %), Německa (o 795,3 mil. Kč, což však představovalo jen 1,7 %), Kostariky (o 578,0 mil. Kč, tj. 2,2krát) a Norska (o 537,9 mil. Kč, tj. o 37 %). Naproti tomu nejvýraznější meziroční snížení zaznamenal ve stejné době import z Brazílie (o 1,6 mld. Kč, tj. o 38 %), Polska (o 1,1 mld. Kč, tj. o mírnějších 2,5 %) a dále Portugalska (o 589,7 mil. Kč, tj. o 42 %). Vývoj dovozu ze zemí, které patří v českém AZO k nejvýznamnějším partnerům ukazuje graf 5. Téměř ze všech se v roce 2016 tempo růstu hodnoty dovozu zpomalilo nebo pokleslo. Graf 5 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO Podle skupin zemí V teritoriálním členění, viz tab. 11, vykazuje ČR trvale zápornou bilanci agrárního obchodu se skupinou EU 15, zatímco s EU 13 má bilanci (zásluhou Slovenska) stabilně aktivní. V rámci AZO s třetími zeměmi dosahuje bilančního přebytku ve vztahu k SNS a několik let již také ETE. S ostatními uskupeními - RZ, OSVTE, ESVO a NRZ - je bilance českého AZO záporná. 19

20 Co se týče třetích zemí, v meziročním porovnání došlo v roce 2016 k poklesu bilančního schodku v obchodě s OSVTE (o 951,4 mil. Kč, tj. o téměř 30 %), RZ (o 508,5 mil. Kč, tj. o méně výrazné 4,1 %), ale i NRZ (o 380,0 mil. Kč, tj. o 35 %), zatímco vůči ESVO se schodek naopak navýšil (o 405,5 mil. Kč, tj. o více než jednu polovinu). Snížení aktiva bilance zaznamenal obchod se SNS (o 181,7 mil. Kč, tj. o jednu desetinu). Vývoji bilance českého agrárního obchodu s Unií se víc věnuje kap Tab. 11 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,4 EU , , , , , ,0 EU , , , , , ,6 z toho: Chorvatsko 670,7 544,2 710,9 945, , ,1 ESVO -492,0-792,4-787,9-892,1-779, ,4 z toho: Švýcarsko -141,5-233,2 2,3 139,5 137,9 383,0 OSVTE , , , , , ,6 z toho: USA , , , , , ,5 Turecko , , , , , ,5 ETE -106,0-166,1-16,8 110,4 179,2 197,2 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,9 z toho: Brazílie , , , , , ,1 Čína , , , , , ,2 NRZ -264,1-218,8-374,1-553, ,0-710,0 SNS (a Gruzie) 2 150, , , , , ,7 z toho: Rusko 1 703, , , , , ,3 Ukrajina 373,9 684,7 544,9 228,8-75,3-246,1 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí Přehled zemí, s nimiž ČR zaznamenala v roce 2016 nejvyšší agrárně obchodní bilanční pasiva a aktiva, je uveden v tab. 12 a 13. Barevně jsou v nich označeny unijní země. Tab. 12 Hlavní netto-dodavatelé agrárních výrobků do ČR v roce 2016 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Polsko , , ,0 90,7 Nizozemsko , ,2 637,8 94,5 Německo , , ,7 171,8 Španělsko , ,7-770,0 108,5 Francie 98, , , ,1 Brazílie , , ,8 61,8 Čína , ,2 15,4 99,3 Belgie , ,1-836,8 162,5 Norsko -900, ,3-683,9 176,0 Spojené státy , ,5 384,5 79,8 Irsko , ,9-216,8 120,4 Ekvádor , ,0 75,9 93,9 Turecko , ,5 244,4 81,7 Kostarika -475, ,4-581,5 222,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 20

21 Tab. 13 Hlavní netto-odběratelé agrárních výrobků z ČR v roce 2016 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Slovensko , , ,1 96,2 Itálie 1 360, , ,2 343,8 Rakousko 4 266, ,5-591,3 86,1 Bulharsko 1 977, , ,9 159,6 Spojené království 1 994, ,1 159,2 108,0 Rusko 1 983, ,3 137,3 106,9 Maďarsko 292, , ,6 518,0 Irák 1 258, ,9-58,5 95,3 Chorvatsko 1 325, ,1-155,5 88,3 Japonsko 1 138, ,4-73,7 93,5 Rumunsko 1 925,4 854, ,9 44,4 Finsko 750,5 570,1-180,4 76,0 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 6 Bilance AZO ČR s vybranými zeměmi v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty K nejvýraznějšímu meziročnímu zhoršení bilance došlo v roce 2016 v českém agrárním obchodě s Německem, kde schodek vzrostl o 4,1 mld. Kč (po roce se tak tato země vrátila na třetí místo v pořadí 9 netto-dodavatelů za Polsko a Nizozemsko). Dále došlo ke změně bilančního aktiva na pasivum v obchodě s Francií (změna o 2,8 mld. Kč) a k poklesu aktiva v obchodě se Slovenskem (o 1,2 mld. Kč) a Rumunskem (o 1,1 mld. Kč). 9 Ještě v roce 2011 bylo Německo netto-dodavatelem nejvýznamnějším. 21

22 Naopak navýšení zaznamenala kladná bilance obchodu s Itálií (o 3,3 mld. Kč), Maďarskem (o 1,2 mld. Kč) a Bulharskem (o 1,2 mld. Kč) a ke zlepšení došlo také v obchodě s Polskem a Brazílií (v jejich případě se snížila záporná bilance o 1,9 mld. Kč, resp. o 1,5 mld. Kč). Výše uvedené bilanční změny byly často určeny jen jednou komoditou (např. v případě Francie, Rumunska a Itálie cigaretami), přičemž to platí zejména pro obchodní výměnu se zeměmi, jejíž sortiment je užší (netýká se to např. Maďarska, kde se bilance meziročně změnila v důsledku vývoje obchodu u celé řady komodit). 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28 Hodnota českého agrárního exportu do EU 28 se v roce 2016 meziročně téměř nezměnila (přírůstek o zanedbatelné 0,2 %, tj. o 310,0 mil. Kč), viz tab. 14. Na straně českého agrárního dovozu z Unie došlo k 2,3% navýšení hodnoty, což představovalo 4,4 mld. Kč. V bilanci se tento vývoj projevil nárůstem schodku o 4,1 mld. Kč na 6,8 mld. Kč (tj. na 2,5násobek). Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 vykazuje daleko větší meziroční výkyvy nežli v rámci AZO s třetími zeměmi (kde meziroční změna za posledních pět let dosáhla maximálně 16 %). Stupeň krytí dovozu vývozem, který v posledních letech dosahuje relativně vysokých hodnot, se ve sledovaném období mírně zhoršil, o 2,1 p. b. na 96,4 %. Podíl schodku bilance na vývozu se meziročně zvýšil z 1,5 % na 3,7 %, což je např. vzhledem k hodnotě v roce 2011, kdy dosahoval téměř 20 %, stále nízká hodnota. V samotném 4. čtvrtletí roku 2016 se agrární obchod ČR s EU 28 v meziročním porovnání vyvíjel odlišně nežli za celý rok. Export z ČR do Unie se snížil o 3,9 % (tj. o 2,0 mld. Kč na 47,6 mld. Kč) a import z ní poklesl o 5,9 % (o 3,1 mld. Kč na 48,9 mld. Kč). Záporná bilance tohoto obchodu se tak snížila o 47 % na 1,3 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se zlepšil o 2,0 p. b. na 97,4 %. V rámci obchodu s Unií vykázal v roce 2016 meziročně horší hodnotu schodek bilance s původními členy (přičemž to platí pro všechna čtvrtletí), zatímco hodnota aktivní bilance obchodu s novými členy se, přes nevyrovnaný vývoj v jednotlivých čtvrtletích, meziročně zlepšila (horší meziroční výsledek bilance byl zaznamenán pouze v 1. a 3. čtvrtletí). Tab. 14 Český agrární obchod s EU 28 v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,2 Vývoz , , , , , ,9 Dovoz , , , , , ,3 Bilance , , , , , ,4 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 83,7 92,3 92,6 96,9 98,5 96,4 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,9 6,6 6,9 6,6 6,8 6,7 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,6 5,5 5,7 5,5 5,7 5,6 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 7,7 8,3 8,6 8,0 8,2 8,2 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 16,3 7,7 7,4 3,1 1,5 3,6 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 19,4 8,4 8,0 3,2 1,5 3,7 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Ke zhoršení bilance agrárního obchodu s Unií přispěly v komoditním pohledu zejména pokles netto-vývozu řepkových semen (o 2,5 mld. Kč) a nezahuštěného mléka a smetany (o 1,3 mld. Kč). 22

23 Dále se projevila změna aktivní bilance na pasivní u tabáku ke kouření (o 1,0 mld. Kč) a masa a drobů solených, sušených nebo uzených (zejména v důsledku poklesu vývozu sušeného, soleného nebo uzeného masa drůbežího o 742,9 Kč). Mimo to se navýšila hodnota netto-dovozu masa a drobů drůbeže a kávy (z třetích zemí naopak v obou případech poklesla). Tento negativní vývoj do jisté míry tlumil nárůst netto-vývozu cigaret (o 1,5 mld. Kč) a přípravků používaných k výživě zvířat (o 602,4 mil. Kč). Kromě toho se změnila pasivní bilance obchodu na aktivní u skupiny pekařského zboží (vlivem vyššího exportu sladkých sušenek ; změny bilance u ostatního pečiva, jak pozitivní, tak negativní, byly nesrovnatelně menší) a snížilo se pasivum v obchodě se sójovými pokrutinami. Graf 7 Vývoj českého agrárního obchodu s EU 28 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podíl agrárního zboží na celkovém vývozu ČR do EU 28 v roce 2016 činil 5,6 %, což je hodnota odpovídající průměru předchozích čtyř let. V českém dovozu zaujímalo agrární zboží, stejně jako v předchozím roce, 8,2 %. Rozdíl mezi nižším podílem na straně exportu a vyšším podílem na straně dovozu je meziročně mírně proměnlivý, a na rozdíl od AZO s třetími zeměmi se neměnil. Nejvýznamnější položky českého agrárního obchodu s EU 28 v roce 2016 a jejich podíl na celkovém agrárním obchodu ČR s EU 28: Vývoz Kód Název komodity mil. Kč % Cigarety ,6 10, Pšenice ,6 6, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové ,6 6, Pekařské zboží 9 211,5 5, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 8 177,8 4, Přípravky používané k výživě zvířat 6 976,5 4, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 6 919,6 4, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 6 751,6 3, Potravinové přípravky jiné 6 502,7 3,7 23

24 2203 Pivo 4 978,1 2, Limonády 4 396,7 2, Cukrovinky bez kakaa 3 870,7 2, Živý skot 3 854,8 2, Sýry a tvaroh 3 777,4 2, Cukr 2 723,7 1, Semena řepky 2 684,4 1, Masné přípravky a konzervy 2 461,8 1, Uzenky a salámy 2 272,1 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 2 134,3 1, a 49 Řepkové pokrutiny 2 058,1 1, Slad (i pražený) 1 995,6 1, Ječmen 1 905,6 1, Živá drůbež 1 898,4 1, Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 880,1 1, a 0303 Ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 657,2 0, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 642,6 0, Kysané mléčné výrobky 1 617,9 0, Pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod ,5 0, Lihoviny 1 525,7 0,9 Celkem uvedené komodity 78,0 Dovoz Kód Název komodity mil. Kč % 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) ,1 7, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 9 860,2 5, Pekařské zboží 8 425,0 4, Sýry a tvaroh 7 548,2 4, Cigarety 7 318,8 4, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 6 437,8 3, Přípravky používané k výživě zvířat 5 723,9 3, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 5 536,0 3, Potravinové přípravky jiné 5 177,7 2, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 5 145,3 2, Limonády 3 712,1 2, Víno 3 590,5 2, Sójové pokrutiny 3 096,8 1, Lihoviny 2 949,5 1, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 2 893,2 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 2 772,6 1, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka (vč. sladového výtažku) 2 750,4 1, Citrusové plody 2 500,5 1, Cukrovinky bez kakaa 2 246,4 1, Rajčata 2 158,6 1, Omáčky, ochucovadla a hořčice 1 976,6 1, Máslo a mléčné pomazánky (vč. máselného oleje) 1 913,1 1, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy 1 800,4 1, Venkovní a pokojové rostliny, rouby a podhoubí 1 663,4 0, Uzenky a salámy 1 567,5 0, Tabák ke kouření 1 555,6 0, Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů 1 542,3 0, Papriky 1 510,6 0, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy 1 488,9 0,8 24

25 1602 Masné přípravky a konzervy 1 477,0 0, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 1 439,3 0, Cukr 1 377,8 0,8 Celkem uvedené komodity 68,0 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi Obrat českého AZO s třetími zeměmi se v roce 2016 meziročně mírně snížil (o 574,3 mil. Kč, tj. o 1,2 %), viz tab. 15. Na straně vývozu došlo totiž k méně výraznému navýšení hodnoty (o 348,2 mil. Kč), nežli představovalo snížení hodnoty na straně dovozu (o 922,6 mil. Kč). V procentickém vyjádření byl nárůst exportu 2,1% a pokles dovozu 2,8%. Trvale pasivní bilance AZO ČR s třetími zeměmi se v roce 2016 vzhledem k roku 2015 zlepšila (o 1,3 mld. Kč na 14,4 mld. Kč). Stupeň krytí dovozu vývozem, který je výrazně nižší nežli v obchodě s Unií, se již čtvrtým rokem pohybuje nad hranicí 50 % (a meziročně se zlepšil o 2,6 p. b. na 54,2 %). Podíl schodku bilance na vývozu se ve stejné době snížil o 9,3 p. b. na 84,5 %. V samotném 4. čtvrtletí roku 2016 se český agrární export do mimounijních zemí v meziročním porovnání snížil o 4,2 % na 4,2 mld. Kč a import z nich poklesl o 6,7 % na 8,3 mld. Kč. Bilanční schodek se snížil o téměř jednu desetinu (o 412,8 mil. Kč) na 4,1 mld. Kč při současném zlepšení stupně krytí dovozu vývozem o 1,3 p. b. na 51,0 %. Meziročně lepší byla bilance českého AZO s třetími zeměmi ve všech čtvrtletích sledovaného roku a průběh jejího vývoje během roku 2016 zhruba odpovídal roku předchozímu, viz graf 8. V komoditním pohledu ovlivnily meziroční vývoj hodnoty bilance českého AZO s třetími zeměmi zejména netto-dovozní položky. Konkrétně pokles pasíva u masa a drobů drůbeže (o 853,1 mil. Kč), kávy (o 796,2 mil. Kč) a denaturovaného lihu (o 328,3 mil. Kč) spolu s nárůstem schodku u banánů (o 687,2 mil. Kč), ryb (jen čerstvých nebo chlazených, a to o 558,8 mil. Kč), nezpracovaného tabáku (o 295,6 mil. Kč) a hovězího masa (pouze čerstvého nebo chlazeného, a to o 160,4 mil. Kč). Tab. 15 Český AZO s třetími zeměmi v letech 2011 až 2016 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,2 Vývoz 9 034, , , , , ,6 Dovoz , , , , , ,5 Bilance , , , , , ,9 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 38,2 48,1 52,7 51,8 51,6 54,2 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 1,9 2,1 2,2 2,3 2,6 2,6 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 2,5 2,6 2,6 2,7 2,8 2,8 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 61,8 51,9 47,3 48,2 48,4 45,8 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 162,0 108,0 89,8 92,9 93,8 84,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podíl agrárního zboží v celkovém zahraničním obchodu ČR s třetími zeměmi činil v roce 2016 na straně vývozu 2,6 % a na straně dovozu 2,8 %. V obou případech se tedy meziročně nezměnil (od roku 2011 však došlo jak ve vývozu, tak dovozu k nárůstu, a to o 0,7 p. b. resp. o 0,3 p. b.). Relativně 25

26 malý rozdíl mezi podíly agrárního zboží ve vývozu a dovozu se v průběhu posledních let (třebaže ne zcela pravidelně) snižoval. Graf 8 Vývoj českého AZO s třetími zeměmi podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Nejvýznamnější položky AZO ČR s třetími zeměmi v roce 2016 a jejich podíl na celkovém AZO s těmito zeměmi: Vývoz Kód Název komodity mil. Kč % 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 1 955,4 11, Cukr 1 422,0 8, Cigarety 1 344,2 7, Pivo 1 267,2 7, Živý skot 1 095,4 6, Mléko a smetana zahuštěné nebo slazené 899,6 5, Pektiny 678,7 4, Potravinové přípravky jiné 673,2 3, Chmel 630,2 3, Sýry a tvaroh 617,7 3, Cukrovinky bez kakaa 585,2 3, Slad (i pražený) 580,7 3, Násadová vejce 550,2 3, Pekařské zboží 459,7 2, Syrovátka (i slazená) 441,8 2, Mák 408,2 2, Limonády 337,9 2, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 253,5 1, Pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod. 228,8 1, Lihoviny 185,9 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 162,1 1,0 Celkem uvedené komodity 86,7 26

27 Dovoz Kód Název komodity mil. Kč % 0803 Banány 2 964,0 9, Potravinové přípravky jiné 1 916,9 6, a 0303 Ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 637,4 5, a 0802 Skořápkové ovoce 1 447,9 4, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 1 196,0 3, Rybí filé aj. rybí maso 1 127,4 3, Citrusové plody 984,8 3, Tabák nezpracovaný 963,2 3, Lihoviny 851,8 2, Přípravky používané k výživě zvířat 841,2 2, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy 817,5 2, Vinné hrozny (vč. rozinek 748,8 2, Víno 665,3 2, a 40 Ananas a avokádo 403,6 2, Pektiny 356,4 2, Rajčata 605,0 2, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 629,1 1, Rýže 595,6 1, Přípravky a konzervy z ryb (vč. kaviáru) 511,9 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 466,7 1, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 463,8 1, Limonády 461,1 1, Sójové pokrutiny 416,4 1, Střeva, měchýře a žaludky zvířat (ne ryb) 331,0 1, Luštěniny suché (i vyloupané) - nejvíce čočka 301,3 1, Rostlinné zbytky a vedlejší produkty pro výživu zvířat 286,5 0, Drůbeží maso solené, uzené nebo sušené 279,6 0, Masné přípravky a konzervy 279,4 0, Ovoce a ořechy zmrazené 272,7 0, Ovoce sušené a směsi ořechů a ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806) 269,7 0,9 Celkem uvedené komodity 76,6 4 AZO ČR podle stupně zpracování V této kapitole je zhodnocen vývoj českého AZO v členění na velkoobjemové komodity, produkty zahradnictví (vč. ovocnářství a zelinářství), částečně zpracované výrobky a vysoce zpracované výrobky. Přehled komodit, které patří do jednotlivých kategorií, obsahuje Příloha 3. Základem je třídění Regmi et al. (2005), které bylo upraveno tak, aby se vztahovalo na kapitoly celního sazebníku 01 až 24. Mimo to bylo z kategorie vysoce zpracovaných výrobků přesunuto do kategorie částečně zpracovaných výrobků mléko s obsahem tuku 3-6 % v balení nad 2 l, které zahrnuje zejména surové mléko. Dále je třeba zdůraznit, že podle Regmi et al. (2005) spadají mezi částečně zpracované výrobky i živá zvířata a mezi vysoce zpracované produkty např. med nebo vejce. 27

28 Tab. 16 Český AZO celkem v členění na zpracované a nezpracované produkty Ukazatel Kategorie mil. Kč % Velkoobjemové komodity , ,4 12,4 10,5 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství 8 219, ,4 4,3 4,3 Celkem nezpracované výrobky , ,8 16,7 14,7 Vývoz Částečně zpracované výrobky , ,3 22,5 23,0 Vysoce zpracované výrobky , ,1 60,9 62,2 Celkem zpracované výrobky , ,4 83,3 85,3 Celkem agrární vývoz (bez dopočtů) , ,2 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity , ,1 5,3 4,9 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství , ,0 15,1 16,0 Celkem nezpracované výrobky , ,1 20,5 20,9 Dovoz Částečně zpracované výrobky , ,6 15,1 15,1 Vysoce zpracované výrobky , ,7 64,4 64,0 Celkem zpracované výrobky , ,2 79,5 79,1 Celkem agrární dovoz (bez dopočtů) , ,4 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity , ,3 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství , ,6 Celkem nezpracované výrobky , ,3 Bilance Částečně zpracované výrobky , ,7 Vysoce zpracované výrobky , ,6 Celkem zpracované výrobky , ,9 Celkem bilance AZO (bez dopočtů) , ,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, vlastní zpracování, data bez dopočtů V roce 2016 se v českém agrárním vývozu meziročně snížil (v porovnání s dovozem dlouhodobě výrazně vyšší) podíl velkoobjemových komodit (o 1,9 p. b. na 10,5 %), viz tab. 16. Naopak nárůst zaznamenal ve stejné době podíl vysoce zpracovaných výrobků (o 1,3 p. b.), přesto je i tak nadále mírně nižší nežli na straně dovozu (62,2 % vs. 64,0 %). V českém agrárním dovozu došlo v meziročním porovnání ke změně participace především u produktů zahradnictví (nárůst o 0,9 p. b. na 16 %) a u obecně méně významných velkoobjemových komodit (pokles o 0,4 p. b. na 4,9 %). Obchodní bilance českého AZO u obou dvou kategorií nezpracovaných komodit se zhoršila, zatímco u obou dvou kategorií zpracovaných produktů se v menší míře zlepšila. Aktivní bilance s velkoobjemovými komoditami se snížila (o 3,1 mld. Kč, tj. o téměř jednu čtvrtinu) a záporná bilance s produkty zahradnictví se prohloubila (o 2,2 mld. Kč, tj. o téměř jednu desetinu). Hodnota nettovývozu částečně zpracovaných výrobků se navýšila o 2,2 % a netto-dovozu vysoce zpracovaných produktů poklesla o 4,7 %. 28

29 Tab. 17 Český AZO s EU 28 v členění na zpracované a nezpracované produkty Ukazatel Kategorie mil. Kč % Velkoobjemové komodity , ,7 13,2 11,1 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství 7 517, ,2 4,3 4,3 Celkem nezpracované výrobky , ,9 17,5 15,4 Vývoz Částečně zpracované výrobky , ,4 22,2 22,7 Vysoce zpracované výrobky , ,3 60,3 61,9 Celkem zpracované výrobky , ,8 82,5 84,6 Celkem agrární vývoz (bez dopočtů) , ,7 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity 8 103, ,3 4,6 4,0 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství , ,3 13,0 13,6 Celkem nezpracované výrobky , ,6 17,6 17,6 Dovoz Částečně zpracované výrobky , ,0 15,5 15,5 Vysoce zpracované výrobky , ,3 66,9 66,9 Celkem zpracované výrobky , ,3 82,4 82,4 Celkem agrární dovoz (bez dopočtů) , ,0 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity , ,4 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství , ,1 Celkem nezpracované výrobky -326, ,8 Bilance Částečně zpracované výrobky , ,5 Vysoce zpracované výrobky , ,0 Celkem zpracované výrobky -857, ,5 Celkem bilance AZO (bez dopočtů) , ,3 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, vlastní zpracování, data bez dopočtů Vývoj agrárního obchodu ČR s Unií a s třetími zeměmi podle stupně zpracování je obsahem tab. 17 a 18. U agrárního obchodu s EU 28 lze konstatovat obdobný vývoj jako za výše uvedený AZO celkem. Nejvíce se v obchodě s Unií na rozdíl od celkového liší podíl produktů zahradnictví a vysoce zpracovaných výrobků na straně dovozu. V prvním případě je nižší (o 2,4 p. b. v roce 2016) a ve druhém vyšší o (2,9 p. b.). Co se týče bilancí, podobný vývoj jako AZO celkem vykázaly pouze netto-vývoz velkoobjemových komodit (pokles o více než jednu pětinu) a netto-dovoz produktů zahradnictví (nárůst o jednu desetinu). U částečně zpracovaných výrobků však nedošlo k mírnému navýšení aktiva, nýbrž k jeho nepatrnému poklesu (o 0,5 %) a u vysoce zpracovaných výrobků se netto-dovoz nesnížil, nýbrž zvýšil (o 3,4 %). V AZO ČR s třetími zeměmi je struktura zpracovaných a nezpracovaných výrobků v porovnání s agrárním obchodem s EU 28 dlouhodobě odlišná. Na straně vývozu je nižší podíl velkoobjemových komodit (o 7,3 p. b. v roce 2016) a vyšších hodnot naopak dosahují podíly obou kategorií zpracovaných výrobků (částečně zpracovaných o 3,8 p. b. a vysoce zpracovaných o 3,5 p. b.). Na straně dovozu je patrný výrazně nižší podíl vysoce zpracovaných výrobků (o 21,4 p. b.) a vyšší podíl produktů zahradnictví (o 17,2 p. b.). Bilance obchodu s velkoobjemovými komoditami je v AZO mimo Unii záporná (a meziročně v roce 2016 stagnovala). Schodek bilance v obchodě s produkty zahradnictví se zvýšil podobně jako v obchodě s EU 28, a to o 9 %. Kladná bilance obchodu s částečně zpracovanými výrobky vzrostla (9krát, tj. o 327,9 mil. Kč) a pasivní bilance obchodu s vysoce zpracovanými výrobky se snížila 29

30 (o 40 %, tj. o výraznějších 1,8 mld. Kč). Vzhledem k celkově nižším hodnotám bilancí a nepravidelnějšímu obchodu vykazují sledované bilance za jednotlivé kategorie vůči třetím zemím výraznější meziroční změny v procentech. Tab. 18 Český AZO s třetími zeměmi v členění na zpracované a nezpracované produkty Ukazatel Kategorie mil. Kč % Velkoobjemové komodity 639,6 646,8 3,8 3,8 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství 701,9 722,1 4,2 4,2 Celkem nezpracované výrobky 1 341, ,9 8,0 8,0 Vývoz Částečně zpracované výrobky 4 189, ,8 25,1 26,5 Vysoce zpracované výrobky , ,9 66,9 65,4 Celkem zpracované výrobky , ,7 92,0 92,0 Celkem agrární vývoz (bez dopočtů) , ,6 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity 3 096, ,8 9,8 10,1 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství 8 691, ,6 27,4 30,8 Celkem nezpracované výrobky , ,4 37,2 40,9 Dovoz Částečně zpracované výrobky 4 148, ,6 13,1 13,6 Vysoce zpracované výrobky , ,0 49,8 45,5 Celkem zpracované výrobky , ,6 62,8 59,1 Celkem agrární dovoz (bez dopočtů) , ,0 100,0 100,0 Velkoobjemové komodity , ,0 Zahradnictví, ovocnářství, zelinářství , ,5 Celkem nezpracované výrobky , ,5 Bilance Částečně zpracované výrobky 41,4 369,3 Vysoce zpracované výrobky , ,1 Celkem zpracované výrobky , ,8 Celkem bilance AZO (bez dopočtů) , ,3 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, vlastní zpracování, data bez dopočtů 5 Vývozní a dovozní ceny V této práci uváděné a analyzované vývozní a dovozní ceny jsou jednotkovými cenami, které odrážejí jak samotnou úroveň cen, tak sortiment vývozu a dovozu sledovaných komodit/komoditních agregací. Vývoj vývozních a dovozních cen pro vybrané 4-místné kódy HS v rámci AZO ČR celkem, s EU 28 a s třetími zeměmi uvádějí přílohové tab. 33 až 35. Součástí těchto tabulek jsou také indexy vyjadřující, o kolik procent je pro danou skupinu položek HS vyšší nebo nižší vývozní cena v porovnání s cenou dovozní. Průměrné vývozní a dovozní ceny v rámci AZO s třetími zeměmi jsou v některých případech proměnlivé a zavádějící (vycházejí z malých obchodovaných objemů nebo se jejich zbožová struktura výrazněji mění), případně některé komodity nejsou mimo Unii vůbec obchodovány. V přílohové tab. 35 tak nejsou uvedeny všechny ceny. V rámci celkového českého AZO došlo za sledované skupiny položek ke změně relace vývozní a dovozní ceny jen u několika z nich. Jednalo se za prvé o maso a droby drůbeže, maso a droby solené, sušené nebo uzené, brambory a čaj, u nichž byla v roce 2016, na rozdíl od roku 2015, vývozní cena nižší nežli dovozní, a za druhé o škrob a inulin, slunečnicová semena, džemy, 30

31 marmelády apod., ovocné a zeleninové šťávy a pivo, kde byla naproti tomu v roce 2016, na rozdíl od roku 2015 vývozní cena v porovnání s dovozní vyšší (vynechány komodity, jejichž vývoz nebo dovoz je nevýznamný). U některých položek tuto změnu způsobila změna vyváženého nebo dovoženého sortimentu. V meziročním porovnání se v roce 2016 na straně vývozu zvýšila zejména průměrná jednotková cena vína (o 31 %), škrobu a inulinu (o 26 %), ovocných a zeleninových šťáv (o 26 %), margarínu a pokrmových tuků a olejů (o 21 %), cukru (o 13 %), ostatních cukrů, cukerných sirupů apod. (o 13 %), okurek a nakládaček (o 14 %), zmrzlin (o 12 %), lihovin (o 12 %) a obilných zrn jinak zpracovaných a obilných klíčků (o 12 %). Celá řada zboží pak zaznamenala pokles vývozní ceny nejvýrazněji u vajec ve skořápce (o 28 % zpátky na hodnotu před dvěma lety), čaje (o 21 %), masa a drobů drůbeže (o 17 %), ale i živé drůbeže (o 12 %), těstovin (o 17 %), pšenice (o 14 %) 10 a cibulové zeleniny (o 11 %) 11. U mléka a mlékárenských výrobků na úrovni HS 4 došlo k poklesu vývozní ceny do 10 % (větší měrou přitom u mléka a menší u výrobků). Podrobněji a za jednotlivé měsíce jsou uvedeny ceny těchto komodit v grafu 9. Z něj je patrné, že ceny hlavních exportních položek, po delším poklesu započatém v roce 2014, ve 4. čtvrtletí roku 2016 již vzrostly. Na straně dovozu, v rámci sledovaných produktů, vzrostla průměrná jednotková cena (pomineme-li méně významné importní položky) u sušené zeleniny (více než 2krát) 12, brambor (o 46 %, avšak z velmi nízké ceny roku 2015), omáček, ochucovadel a hořčic (o 20 %) 13 živých prasat (o 19 %), přičemž nárůst se týkal jak jatečných prasat, tak i selat a plemenných zvířat, dále čaje (o 18 %) a cukru (o 18 %). K nejvýraznějšímu propadu dovozní ceny došlo u sušeného ovoce a směsí ovoce a ořechů (o 18 %) 14 a podobně jako ve vývozu u vajec ve skořápce (o 16 %), pšeničné mouky (o 15 %), sladu (o 14 %), piva (o 13 %) a zmrazeného ovoce (o 12 %) 15 a masných konzerv a přípravků (o 11 %). Co se týče mlékárenských výrobků, v roce 2016 meziročně poklesly dovozní ceny všech sledovaných agregací HS 4 s výjimkou másla a mléčných pomazánek. Oživení cen v druhé polovině roku 2016 u samotného másla a některých dalších výrobků je čitelné z grafu 10. Meziroční vývoj dovozních, ale i vývozních, cen masa odpovídal i vývoji producentských cen na trhu EU, viz tab. 21. Tab. 21 ukazuje vývoj producentských cen i několika dalších komodit obilovin a cukru. Např. u pšenice došlo k poklesu cen výrobců, stejně jako u kukuřice. U té se však dovozní a vývozní cena ČR navýšila, což ovlivnil v roce 2016 nedostatek způsobený neúrodou v předešlém roce. 10 Výrazný pokles ceny u žita je patrně chybou v databázi. 11 Týká se cibule, ne však česneku, šalotky nebo ostatní cibulové zeleniny (KN ). 12 Jednak se v roce 2016 neopakoval dovoz sušené cukrové kukuřice a dále byl patrný vysoký nárůst ceny (o 44 %) u sušené zeleniny ostatní (KN ). Jediná položka, jejíž dovozní cena poklesla, byla sušená cibule. 13 Netýkalo se však kečupů a rajčatových omáček, sójové omáčky a samotných hořčic. 14 Neboť poklesly ceny určujících položek (mj. sušených švestek ). 15 Pokles se týkal prakticky všech položek vymezených KN 8. 31

32 Tab. 19 Průměrné jednotkové vývozní ceny (v Kč/kg) KN Název položky Index Cigarety obsahující tabák (neobsahující hřebíček) 552,27 549,54 99, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, surový pro tech. účely 19,53 21,44 109, Káva pražená (kromě dekofeinované) 187,52 184,58 98, Pšenice a sourež (ne k setí a ne pšenice tvrdá) 4,70 4,03 85, Pšenice tvrdá (ne k setí) 1) 4,65 3,98 85, Mléko, tuk > 3 % a 6 %, v balení > 2 litry (surové mléko) 8,19 7,16 87, Bílý cukr 10,82 12,21 112, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob > 30 %, mléč. výr. < 10 % 34,69 31,87 91, Potravinové přípravky ostatní, viz str. 179,28 192,99 3) 107, Pivo, v lahvích 10 litrů 16,65 16,49 99, Potravinové přípravky ostatní, viz str. 103,23 117,30 113, Voda, vč. minerálních vod a sodovek, slazené nebo aromatizované 7,42 7,22 97, Slad (kromě praženého, z pšenice a ve formě mouky) 10,41 9,51 91, Řepkové pokrutiny s nízkým obsahem kyseliny erukové 6,07 5,67 93, Sladké dvojité (slepované) sušenky plněné 62,71 50,28 80, Slazené pečivo (ovocné koláče, hrozinkový chleba, mazance, vánočky apod.) 74,76 76,71 102, Ječmen (ne k setí) 4,48 4,16 92, Řepková semena s nízkým obsahem kyseliny erukové 9,98 9,87 98, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, rafinovaný, pro potrav. účely 20,50 21,19 103, Dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé 64,33 66,23 103, Pivo ze sladu, v nádobách o obsahu > 10 litrů 10,37 10,22 98, Sladké sušenky, mléč. tuk < 8 %, nepokovované, neslepované 49,92 48,89 97, Uzenky, salámy apod., tepelně upravené 65,18 67,62 103, Pivo ze sladu, v nádobách 10 litrů (ne v lahvích) 14,42 14,26 99, Čokoláda v blocích, tabulkách nebo tyčinkách 2 kg, plněná 115,45 118,11 102, Čokoládové bonbóny, též plněné, bez alkoholu 188,07 212,94 3) 113, Losos obecný a hlavatka podunajská čerství nebo chlazení 147,10 209,92 142, Banány čerstvé 22,93 22,06 96, Pektinové látky, pektináty a pektany v suchém stavu 285,56 308,83 108, Gumovité cukrovinky a želé 65,54 60,02 91, Živý skot, hmotnost > 160 kg a 300 kg, ne k porážce 84,20 87,55 104, Neslazené pečivo (pšeničné pečivo, slané koláče apod.) 43,29 40,64 93, Přípravky na bázi výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů z kávy 81,74 97,21 118, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, surový pro potrav. účely 18,69 20,00 107, Přípravky k výživě zvířat ostatní, škrob > 30 %, mléč. výr. < 10 % 8,05 7,94 98, Nealkoholické nápoje neobsahující mléč. složku (viz celní sazebník) 2) - 35, Živý skot - býci a voli, hmotnost >300 kg, k porážce 50,37 47,43 94, Výživa pro psy a kočky ostatní, pro drobný prodej (viz celní sazebník) 20,26 24,40 120, Ethylalkohol nedenaturovaný min. 80% 18,45 17,21 93, Čokoládové výrobky ostatní, neplněné 163,70 185,24 3) 113, Tabák ke kouření, v balení 500 g 335,12 271,55 81, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob 10 %, mléč. výr. < 10 % 22,73 24,60 108, Oplatky a malé oplatky, polévané nebo potažené, hmotnost 85 g 93,45 87,72 93, Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy 293,93 268,63 91, Maková semena, též drcená (kromě semen k setí) 49,74 38,22 76, Pasty (pomazánky) obsahující kakao 114,12 121,92 106, Mléko v pevné formě, tuk 1,5 %, v balení > 2 kg 56,31 49,25 87, Živá domácí prasata, hmotnost 50 kg (jatečná prasata) 29,70 30,35 102, Kukuřice (ne k setí) 3,63 3,67 101, Sýry ostatní, obsah tuku 40 % (viz celní sazebník) 103,95 94,12 90, Čokoládové výrobky ostatní, plněné 170,39 229,66 134, Slunečnicový olej, surový pro potrav. účely 21,43 23,26 108,5 Pozn.: 1) Patrně se jedná o nomenklaturně špatně zařazovanou pšenici obyčejnou, nikoliv pšenici tvrdou. 2) V roce 2016 nový kód, viz celní sazebník. 3) Opraveno z důvodu pravděpodobné chyby v databázi. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 32

33 Tab. 20 Průměrné jednotkové dovozní ceny (v Kč/kg) KN Název položky Index Cigarety obsahující tabák (neobsahující hřebíček) 317,04 322,83 101, Káva pražená (kromě dekofeinované) 179,43 165,22 3) 92, Vepřové maso, čerstvé nebo chlazené, vykostěné 1) 61,78 63,26 102, Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, surový pro tech. účely 19,80 20,61 104, Banány čerstvé 19,04 19,09 100, Sójové pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet 10,05 9,73 96, Potravinové přípravky ostatní, viz str. 71,30 75,83 106, Potravinové přípravky ostatní, viz str. 171,46 157,30 3) 91, Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy 228,84 211,47 92, Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené, vykostěné 129,15 127,55 98, Rajčata čerstvá nebo chlazená 28,51 28,06 98, Slazené pečivo (ovocné koláče, hrozinkový chleba, mazance, vánočky apod.) 70,71 72,76 102, Neslazené pečivo (pšeničné pečivo, slané koláče apod.) 39,91 40,12 100, Voda, vč. minerálních vod a sodovek, slazené nebo aromatizované 12,26 12,61 102, Čokoládové bonbóny, též plněné, bez alkoholu 154,95 143,78 3) 92, Sladká paprika čerstvá nebo chlazená 33,42 34,21 102, Vepřové maso z domácích prasat, čerstvé nebo chlazené, v celku a půlené 1) 43,99 47,92 108, Omáčky a přípravky pro ně, směsi koření a přísad ostatní (viz celní sazebník) 38,13 51,12 134, Čokoláda v blocích, tabulkách nebo tyčinkách 2 kg, plněná 113,04 119,76 105, Losos obecný a hlavatka podunajská čerství nebo chlazení 138,99 201,14 144, Stolní hrozny čerstvé 36,95 37,88 102, Eidam 66,63 68,54 102, Nealkoholické nápoje neobsahující mléč. složku (viz celní sazebník) 2) - 13, Přírodní máslo, obsah tuku 85 %, v balení 1 kg 84,42 89,87 106, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob > 30 %, mléč. výr. < 10 % 28,04 27,46 97, Vepřové maso zmrazené, vykostěné 41,70 40,93 98, Bílý cukr 10,98 12,96 118, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob 10 %, mléč. výr. < 10 % 27,57 30,19 109, Oplatky a malé oplatky, polévané nebo potažené, hmotnost 85 g 86,40 90,19 104, Káva nepražená (kromě dekofeinované) 79,06 68,74 86, Vepřové kýty a kusy z nich, čerstvé nebo chlazené 1) 47,64 48,11 101, Citrony čerstvé nebo sušené 25,55 33,33 130, Přípravky pro dětskou výživu, pro drobný prodej 92,76 130,44 140, Čokoládové výrobky ostatní, neplněné 196,27 212,97 108, Okurky salátové čerstvé nebo chlazené 17,96 17,65 98, Pasty (pomazánky) obsahující kakao 90,73 101,37 111, Čokoláda v blocích, tabulkách nebo tyčinkách 2 kg, neplněná, bez přísad 112,62 109,77 97, Margarín, mléč. tuk 10 % (kromě tekutého) 24,87 24,94 100, Tabák ke kouření, v balení > 500 g 175,60 169,06 96, Slunečnicová semena, též drcená (ne k setí, loupaná nebo bíle proužkovaná) 10,67 10,68 100, Ostatní přípravky používané k výživě zvířat (viz sazebník) 19,89 18,39 92, Čokoládové výrobky ostatní, plněné 154,08 201,67 130, Uzenky, salámy apod., tepelně upravené 81,69 76,13 93, Brambory čerstvé nebo chlazené (ne sadbové, škrobové a rané) 3,58 5,31 148, Pomeranče čerstvé, sladké 15,35 14,27 93, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka ostatní (viz celní sazebník) 39,52 37,35 94, Jablka čerstvá (kromě moštových) 12,35 11,03 89, Řepková semena s nízkým obsahem kyseliny erukové 10,28 10,31 100, Výživa pro psy a kočky, pro drobný prodej, škrob 30 %, mléč. výr. < 10 % 38,40 39,96 104, Zmrzlina a podobné výrobky, též s kakaem, mléč. tuky < 3 % 45,05 42,81 95, Přípravky k výživě zvířat ostatní, škrob < 10 %, mléč. výr. < 10 % 22,21 27,63 124, Likéry a cordialy, v nádobách 10 litrů 121,72 115,25 94,7 Pozn.: 1) Vepřové maso ve všech případech z domácích druhů. 2) V roce 2016 nový kód. 3) Opraveno z důvodu chyby v databázi. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 33

34 Tab. 19 a 20 uvádějí průměrné jednotkové vývozní a dovozní ceny spolu s jejich meziročním vývojem v roce 2016 na nejpodrobnější 8-místné úrovni celního sazebníku. Vzhledem k vysokému počtu položek 16 uvedené přehledy komodit zaujímají v českém agrárním vývozu 64 % a v dovozu jen 47 %. Tučně jsou v obou tabulkách vyznačeny změny přesahující 10 %. Nejvýrazněji v rámci uvedených položek vzrostla v roce 2016 cena exportovaných lososů, výživy pro psy a kočky, přípravků na bázi výtažků a koncentrátů z kávy, některých čokoládových výrobků a potravinových přípravků. Naopak nejvýraznější meziroční pokles zaznamenala vývozní cena máku, tabáku ke kouření, slepovaných sušenek, pšenice a konzumního i surového mléka. Na straně dovozu se v roce 2016 meziročně zvýšila cena především brambor, lososů, citrónů, omáček a ochucovadel ostatních, čokoládových výrobků ostatních plněných, kakaových past a některých přípravků používaných k výživě zvířat. Snížení dovozní ceny bylo nejvíce patrné u nepražené kávy (v menší míře se snížila i cena kávy pražené ) a jablek. Graf 9 Vývozní ceny vybraných mléčných výrobků a mléka (Kč/kg) 1. část kódů za vývoz a 2122 kódů za dovoz v roce

35 2. část Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů Graf 10 Dovozní ceny vybraných mléč. výrobků podle čtvrtletí (Kč/kg) Pozn.: Do roku 2014 nebyly čerstvé sýry stejně vymezeny (obsahovaly mozzarellu). Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 35